Cyril Bouda

V chrámu svaté Markéty na pražském Břevnově se dnes lidé loučí s výtvarníkem Pavlem Sukdolákem, jedním z vůbec nejvýznamnějších českých grafiků.

Jméno malíře, grafika a ilustrátora Cyrila Boudy (1901–1984) je většinou spojeno s vizuální úpravou knih povinné školní četby (Kytice, Povídky z jedné a druhé kapsy či Povídky Malostranské). Jeho dílo je ovšem mnohem rozsáhlejší, což ukazuje výstava Krajiny neznámé, ztracené i věčné, kterou si je možné prohlédnout do 20. května v pražské galerii Millennium.

Posledního března jsem strávil pár hodin na podpisové akci v Kavárně svaté Ludmily na Náměstí Míru. Jednak jsem stydlivě rozdával podpisy, jednak jsem podpisy sám sbíral. Ale obé uměřeně. V prvním případě proto, že nejsem žádná známá persona, v druhém případě z toho důvodu, že nejsem ani skutečný sběratel autogramů. Ale jó! I já vlastním památník, jak tomu bylo za času mého dětství zvykem, a tuhle jsem dovnitř po letech nahlédl a uviděl kresby Věry Faltové i Miloše Nesvadby plus barevnou fotečku mladinké Milušky Voborníkové, jejíhož koncertu jsem se však tenkrát ani neúčastnil: snímek mi domů přinesli nadšení rodiče. Prý byla skvělá.

Galerie Millennium sídlící v Praze v ulici Tržiště dnes zahájí výstavu, kterou připomene loňské 120. výročí narození malíře, grafika a ilustrátora Cyrila Boudy.

V Kladně přistával o Silvestru záchranářský vrtulník. Asi dvacetiletý mladík napadl ve Ctiborově ulici nedaleko Centralu pětačtyřicetiletého muže ranou pěstí. Útok byl tak silný, že starší ze dvojice upadl do bezvědomí.

Publikace výtvarnice Marie Zábranské Medaile, obrazy, ilustrace (vlastní náklad, 127 stran, 250 Kč) ji představuje jako všestrannou tvůrkyni. V úvodu se píše, že byla autodidakt a při hledání definitivního výrazu rozptýlila svou činnost do tří cest. Věnovala se malbě, knižní ilustraci (také grafice) a medailérství. A ve všech případech na vysoké úrovni.

Národní muzeum dnes otevřelo ve své historické budově výstavu knižních obálek z celého 20. století, které má ve svých sbírkách.

Některé pražské stavby jsou velkému množství lidí trnem v oku. Hodnocení architektury však není jednoduchá disciplína protože to, co se dnes zdá jako velký omyl, může historie zhodnotit jako progresivní unikát. Veřejnost v tomto ohledu nejvíce rozděluje dnes velmi doceňovaná brutalistní architektura. Jaké pražské domy lze bezpochyby označit jako ošklivé?

Přijímací zkoušky na střední školy jsou už za pár dní. Všichni, kterých se to týká, tak určitě ocení tipy a triky, které se „svými“ deváťáky sdílí češtinářka Šárka Eisová z kladenské základní školy v ulici Cyrila Boudy. „Děti jsou teď samozřejmě nervózní, poslední dny jsme ve škole věnovali tomu, aby si deváťáci ve skupinkách ve škole nasimulovali reálné podmínky jednotných přijímaček,“ říká učitelka Šárka Eisová z Kladna.

Pleskotova studie navrhuje unikátní zakotvení dvou betonových desek do ocelové konstrukce spojené systémem sloupů a táhel. Právě tato konstrukce z oceli je základní symbolikou mostu, která připomíná industriální historii Kladna.

Letos to jsou čtyři roky, kdy zemřela regionální osobnost, a to Ervín Ježek – profesor domažlického Gymnázia J. Š. Baara, malíř, kreslíř a milovník výtvarného i grafického umění. Ovšem jeho pozůstalost se dostává na světlo teď.

Ve čtvrtek 7. května večer se přesvědčil řidič Dodge Viper, že „zmije opravdu koušou“. Červený roadster totiž skončil mimo silnici, přičemž předtím ještě naboural do několika reklamních stojanů.

Četly a milovaly jej miliony lidí... a stále je tomu tak. Knihy psal skromný, nenápadný veterinář, který se celý život snažil pomáhat trpícím a ohroženým bytostem. Vzpomínají na něj v muzeu Jamese Herriota, ve fan-klubech po celém světě, v nových a nových reedicích jeho díla. Herriotovy – Wightovy knihy díky výrazné literární úrovni, empatii a humoru, lásce ke zvířatům a k rázovitému Yorkshiru nebudou stárnout.

Evropou kráčí černá smrt provázena nepředstavitelnou hrůzou. Člověk se probudí – pravděpodobně do večera zemře nebo spatří záhubu svých blízkých. Ulicemi projíždějí vozy navršené mrtvolami. Hromadné jámy se rychle plní, obydlí vyprazdňují… A v ústraní bohaté vily se deset mladých vypravěčů baví příběhy.

Dnes je to 105 let, co se ve Vídni narodil Karel Šmíd, český malíř, kreslíř, karikaturista a výtvarný pedagog.

Křtěn jako Cyrill Mikoláš Bouda (*14. listopadu 1901 v Kladně), za kmotra mu byl sám Mikoláš Aleš.