Dana Syslová

„Maminka byla totálně nasazená v rajchu, tam se zamilovala do francouzského zajatce. Když skončila válka, každý jel domů, pak jsem se narodila já,” vypráví herečka Blance Kubíkové. „Děda brzy zemřel, takže jsem vyrostla s mámou a babičkou, netušila jsem nic o soužití v rodině s mužem. A když jsem se vdala, moje manželství bylo bouřlivé. Ale krásné. Hašek měl smysl pro humor a uměl vařit,” usmívá se při vzpomínkách na manžela, herce Vlastimila Haška. Kolo osudových lásek prožila? Jak ji napadlo být herečkou, když ani nevěděla, co je monolog? Proč má ráda dabing? A proč nechce, aby divadlu propadlo některé z jejích vnoučat?

„Nacházeli jsme tu ve vyrabovaných domech poklady, babička se bála, aby v tom harampádí nebyly nějaké zbraně. Nadávala na komunisty, tak si na ní jeden soudruh počkal u lesa a zmlátil ji. Děda jí pořád říkal, ať drží zobák,“ vypravuje herečka Blance Kubíkové ve vesničce na Litoměřicku, kam si ji babička s dědou přivezli na náklaďáku. Žila tu s nimi do první třídy. Kde spadla den před Vánocemi do rybníka? Jak vzpomíná na trhy v Litoměřicích a na první platonickou lásku? Kam chodila randit a kde to má ráda na Malé Straně, kde žije téměř celý dospělý život? A proč neposedí - navzdory radám lékařů?