David Kasal

Pacientům s Alzheimerovou chorobou svítá naděje. Tu přináší nová biologická léčba, která jim může oddálit přechod do nejtěžší fáze nemoci o více než tři roky. Je ale nákladná, vyžaduje systémové změny a nehodí se pro každého.

První lék na Alzheimerovu nemoc dostanou čeští pacienti zkraje příštího roku. Snadné to ale nebude. Lékaři pečlivě vyberou vhodné kandidáty.

Chrudim – Občas kolují informace, jestli v Chrudimi náhodou po personálních problémech z minulého roku, které byly způsobeny dlouhodobou a nečekanou nemocenskou primáře Davida Kasala (ANO 2011), nehrozí zavření chrudimské porodnice nebo dětské oddělení, které jsou přitom na špičkové úrovni a v anketě oblíbenosti opakovaně překonávají i FN v Hradci Králové. Primář David Kasal (ANO 2011) sdílel čerstvá data o počtech porodů za prvních pět měsíců roku 2025 a zatím to vypadá skvěle. [[img:chrn_fullwidth:26510:]] Minulý rok se sice v chrudimské porodnici vlivem personální situace narodilo odesíláním rodiček do jiných porodnic méně dětí než obvykle, ale letos už jich v červnu bude spolehlivě přes 300. Informoval o tom i primář David Kasal, který sdílel, že už 26. května to bylo cca 272 porodů, na konci měsíce pak 284. V průměru se tak v Chrudimi narodí 2 až 3 děti denně. V květnu to bylo 35 kluků a 39 holek, z toho bylo provedeno 20 porodů císařským řezem a v polovině případů byl tento zákrok plánovaný dopředu. Limit České gynekologicko-porodnické společnosti, která doporučuje aspoň 600 porodů pro udržení odborné erudice personálu a zachování bezpečné péče o novorozence a rodičky, by tak měl být, pokud půjde vše stejně dobře jako doposud, s přehledem naplněn. „Měli bychom se pohybovat kolem 700 – 750 porodů ročně,“ odhadl primář, jaká bude statistika na konci roku 2025. číst dál

Chrudim – Občas kolují informace, jestli v Chrudimi náhodou po personálních problémech z minulého roku, které byly způsobeny dlouhodobou a nečekanou nemocenskou primáře Davida Kasala (ANO 2011), nehrozí zavření chrudimské porodnice nebo dětské oddělení, které jsou přitom na špičkové úrovni a v anketě oblíbenosti opakovaně překonávají i FN v Hradci Králové. Primář David Kasal (ANO 2011) sdílel čerstvá data o počtech porodů za prvních pět měsíců roku 2025 a zatím to vypadá skvěle. [[img:chrn_fullwidth:26510:]] Minulý rok se sice v chrudimské porodnici vlivem personální situace narodilo odesíláním rodiček do jiných porodnic méně dětí než obvykle, ale letos už jich je více než 300. Informoval o tom i primář David Kasal, který sdílel, že už okolo 26. května to bylo cca 272 porodů. V průměru se tak v Chrudimi narodí 2 až 3 děti denně. V květnu to bylo 35 kluků a 39 holek, z toho bylo provedeno 20 porodů císařským řezem a v polovině případů byl tento zákrok plánovaný dopředu. Limit České gynekologicko-porodnické společnosti, která doporučuje aspoň 600 porodů pro udržení odborné erudice personálu a zachování bezpečné péče o novorozence a rodičky, by tak měl být, pokud půjde vše stejně dobře jako doposud, s přehledem naplněn. „Měli bychom se pohybovat kolem 700 – 750 porodů ročně,“ odhadl primář, jaká bude statistika na konci roku 2025. číst dál

Stoprocentní účast na jednáních Poslanecké sněmovny mělo v loňském roce jen deset z celkem dvou set českých poslanců a poslankyň. Premiér Petr Fiala i lídr opozice Andrej Babiš mají účast shodně osmdesátiprocentní. Na chvostu je čtveřice poslanců a poslankyň z ANO a ODS. Účast volených zástupců na jednání Poslanecké sněmovny důkladně zmapovala nezisková organizace Kverulant.org.

Kverulant.org opět zmapoval účast volených zástupců lidu na jednání sněmovny. Zjistil, že poslanci David Kasal (ANO2011), Petr Vrána (ANO 2011), Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS )a Bohuslav Svoboda (ODS) ) byli v roce 2024 přibližně jen na polovině jednání. To jim však nebránilo pobírat poslanecký plat v plné výši a inkasovat poslanecké náhrady. Kverulant to považuje za nemravné, protestuje a vyzval všechny uvedené poslance, aby složili mandát, protože jej nedokáží řádně vykonávat.

Národní centrála proti organizovanému zločinu odkryla obří korupční kauzu v největší české nemocnici – Fakultní nemocnici Motol. Jak by mělo zareagovat ministerstvo zdravotnictví? A jak zajistit, aby se do budoucna něco podobného nemohlo opakovat? Poslechněte si debatu českých politiků a političky u kulatého stolu.

Rozhoduje o průběhu porodu a následné péči o novorozence výhradně lékař, nebo do toho má co mluvit i matka? Podle primáře Dětského a novorozeneckého oddělení Chrudimské nemocnice David Kasala by hlavně v případě poporodní péče mělo být správně první řešení. Zeptali jsme se na názor i druhé strany – zkušených maminek.

Ženy rodí stále méně, a když už, tak to chtějí po svém. Požadavky rodiček ale naráží u některých lékařů, kteří nesouhlasí se zásahy do zaběhlých postupů a léčby. Žádají proto ministerstvo zdravotnictví, ať situaci jednou provždy vyjasní. Nezpochybnitelnost lékařů část právníků odmítá, hlavní slovo podle nich má rodič, a ten může péči odmítnout.

Až 130 tisíc českých dětí nemá svého praktického lékaře, což může ohrožovat jejich zdraví, řekl předseda pediatrů Jiří Bronský pro CNN Prima NEWS. Závažná onemocnění se kvůli tomu totiž nemusí odhalit včas. Problém je podle něj i v tom, že řada ambulancí dětských praktiků nemá naplněné kapacity.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) se stal 11. října předsedou Výboru pro zdravotnictví Pardubického kraje, získal tedy konečně pravomoci, které mu dříve pro realizaci jeho slibů chyběly. Na otevření porodnice, kde chybí potřebný personál, se podle jeho slov prý intenzivně pracuje a snaží se, aby se otevřela co nejdříve. Jaká je realita? [[img:chrn_fullwidth:25484:]] Dětské oddělení Chrudimské nemocnice už se otevřelo, ale porodnice zůstává dál uzavřena. V případě zastavení příjmu rodiček do porodnice se podle některých ukázalo, jak je nenahraditelný primář David Kasal (ANO 2011). Podle jiných je to jen důkazem, že si v nemocnici kolem sebe nevytvořil pracovní tým, který by ho v případě potřeby, jako byla jeho nečekaná operace srdce a následná rehabilitace, zastoupil. David Kasal už je ale aktuálně od 18. listopadu zpět alespoň na dětském oddělení chrudimské nemocnice a do ordinace své fungující soukromé pediatrické praxe se dle informací na svých webových stránkách plánuje vrátit nejpozději začátkem prosince. Kdy se však otevře příjem chrudimská porodnice, zůstává otázkou. [[img:chrn_fullwidth:25483:]] A jak jsou na tom ostatní oddělení nemocnice? Na interním oddělení se po dvou letech od uzavření z důvodu nedostatku personálu podařilo dosáhnout alespoň obnovení 18 lůžek z původní lůžkové kapacity. Přitom podle vyjádření primáře Lukáše Dostala by dobře fungující okresní interna měla mít 40 lůžek a velkou slabinou je i chybějící ambulance dostupná 7 dnů v týdnu 24 hodin denně. Interna navíc sdílí lůžkový fond s neurologickým oddělením. Za posledního půl roku se sem ale podařilo přijmout alespoň čtyři nové lékaře, kteří tu absolvují praxi a další prý má nastoupit v novém roce. V nemocnici by jich ale bylo potřeba daleko více. Devět lékařů lékařů na ARO, internu, LDN, dětské, rehabilitační, neurologické i chirurgické a porodnicko-gynekologické a urologické oddělení se ale stále hledá. A chybí i všeobecná zdravotní sestra na internu, praktická i všeobecná sestra na LDN a chirurgické oddělení, všeobecná sestra na centrální operační sál a všeobecná sestra a zdravotnický záchranář na ARO. číst dál

Praktičtí lékaři pro děti a dorost budou moci mít před atestací více praxe v ordinacích místo nemocnic. Rozhodl o tom ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který umožnil dva roky praxe pediatrům po kmeni absolvovat v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD).

Je potřeba přijmout realitu. Ženy v medicíně celkově a v pediatrii zvláště tvoří většinu. A ano, nějaká část těchto lékařek bude mít v průběhu života děti. Buď se tomu systém přizpůsobí, nebo se zhroutí.

Sněmovna zrychleně v prvním čtení schválila novelu zákoníku práce, která nahradí nedávno přijatou novelu o další dobrovolné přesčasové práci. Opoziční poslanci se sice rozhodli novou úpravu spolu s těmi vládními podpořit, rozprava však ukázala, že jde jen o dílčí kompromisní řešení a názory na zdravotnictví se napříč politickým spektrem nadále silně rozcházejí.

Kverulant.org zmapoval účast volených zástupců lidu na jednání sněmovny. Zjistil, že poslanci Andrej Babiš (ANO), Pavel Blažek (ODS), Jana Černochová (ODS), David Kasal (ANO), Karel Tureček (ANO) a Milan Wenzl (ANO) byli od listopadu 2021 do začátku září jen na polovině jednání. To jim však nebránilo pobírat poslanecký plat v plné výši a inkasovat poslanecké náhrady. Kverulant to považuje za nemravné, protestuje a vyzval všechny uvedené poslance, aby složili mandát, protože jej nedokáží řádně vykonávat.

Bez povolení 24hodinových služeb nebudou menší nemocnice schopny poskládat služby a již za dva týdny, kdy začne platit nová podoba zákoníku práce, tak budou mít velký problém.

O nutnosti a aspektech klíčových reforem se v Česku za tři dekády popsaly velehory papíru. Smutným faktem zůstává, že k důležitým změnám nás zřejmě nepřinutí nic jiného než tlak zvenčí.

Prvním čtením prošel vládní návrh zákona o léčivech. Distributoři by podle něj měli držet měsíční zásobu vybraných léků. Ministr také odmítl nápad, aby SÚKL zrychleně schvaloval léky z některých zemí.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] provádí analýzu otázek aprobačních testů pro lékaře z mimounijních zemí, kteří chtějí v Česku uznat vzdělání získané v jejich vlasti.

Opozičním poslancům vadí komunikace ministra zdravotnictví ohledně nedostatku antibiotik na trhu. Neříká prý jasně, kolik léků se podařilo dovézt a co se bude dít dál.

Situace se začíná stabilizovat, v únoru už to bude určitě lepší, v květnu už ale stoprocentně. Čekání na dostupná penicilinová antibiotika připomíná telenovelu. Když se blíží konci, nastane nečekaný zvrat.

„Korektnost v tomto směru skončila, mám toho plné zuby, abych byl pořád za pitomce,“ řekl před poslanci sněmovního Výboru pro zdravotnictví ministr Vlastimil Válek [TOP 09] na adresu farma firem.

Během minulé schůze zdravotního výbor Poslanecké sněmovny, která se konala 12. 4. 2023, nedoporučili poslanci výboru plénu Poslanecké sněmovně schválit senátní novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Požádali jsme poslance o vyjádření a zajímalo nás, v čem spatřují slabiny návrhu, otázka způsobu odstranění stávajícího monopolu PVZP a jak by měla vypadat legislativní úprava věci tak, aby vyhovovala jejich představě. Přinášíme odpovědi poslanců Róberta Telekyho (KDU-ČSL) a Davida Kasala (ANO).

Někteří zástupci krajských organizací ANO předpokládají, že Andrej Babiš zůstane po prohraných prezidentských volbách předsedou hnutí i poslancem, další chtějí počkat na jednání předsednictva ANO ve středu 8. února. Babiš se sám rozhodne, uvedli někteří pro ČTK. Tématem předsednictva by měly být právě prezidentské volby, ve kterých Babiš prohrál s generálem Petrem Pavlem, i Babišovo další postavení uvnitř hnutí.

Mezi hlavní důvody, proč expremiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš nechodí do Poslanecké sněmovny na zasedání a hlasování je to, že chodí mezi lidi a vysvětluje jim vládní opatření. Řekla to předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Žádné velké stěhování kanceláří se nekoná. Volebně velmi úspěšná kandidátka ANO 2011 získala v zastupitelstvu deset křesel ze sedmadvaceti, tudíž jí k vytvoření koalice stačily tři mandáty Chrudimáků a dva mandáty České pirátské strany. Zástupci těchto tří politických subjektů podepsali v pátek dopoledne memorandum o vzájemné spolupráci. V tuto chvíli je jisté, že starostou města bude i nadále František Pilný. Do dalšího volebního období s ním opakovaně vkročí stejní lidé v roli místostarostů – Petr Lichtenberg (Chrudimáci) a Aleš Nunvář (Piráti).

Bezsankční období zápisů do elektronického očkovacího průkazu se lékařům zřejmě prodlouží do konce letošního roku. Původně mělo skončit 30. června. Sněmovna navíc projedná návrh na převedení eOčkování ze SÚKL pod ÚZIS.

Oblastním ředitelem Pardubické a Chrudimské nemocnice bude od poloviny července Jan Marounek, dosluhující ředitel odboru ochrany veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví.

Vyhlášku o povinném očkování seniorů a profesních skupin, která je od minulého týdne ve Sbírce zákonů, chce nastupující vládní koalice zrušit nebo zásadně upravit. Zejména co se týká povinnosti pro lidi od šedesáti let výš, která by začala platit 1. března v příštím roce. Poslankyně ODS a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš v neděli na Primě uvedla, že lidé by se měli k očkování spíš přesvědčit.

Od pondělí mohou rodiče v Česku registrovat k očkování děti starší pěti let. Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) v pořadu Partie prohlásila, že by tuto možnost měli lidé zvážit. Pokud budou podle ní očkovaní jen dospělí, covid může mutovat v dětech a dále se šířit.

Zátěž na nemocnice bude kvůli koronavirové vlně přetrvávat ještě čtrnáct dní. Myslí si to odborný garant TSS pro zdravotnictví Marek Zeman. S ním v Partii diskutovali i Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), poslanec David Kasal (ANO) a senátor Karel Zitterbart (STAN). Shodli se, že by se mělo začít s testováním očkovaných.

Povinné očkování není podle poslankyně ODS Zdenky Němečkové Crkvenjaš správná cesta. Končící vláda navíc podle ní ještě nevyčerpala všechny možnosti, jak lidi přesvědčit k očkování. Ona sama považuje za chybu, že když senioři loni dostali před Vánoci pět tisíc korun, tak že to nebylo podmíněno právě povinností se naočkovat.

S lídrem pardubické kandidátky ANO Davidem Kasalem, který označil premiérova syna bez vyšetření za psychicky nemocného člověka

VZP ode dneška zájemcům hradí dva preventivní PCR testy měsíčně a také každých sedm dní test antigenní. Aby pak měla dostatek prostředků i na samotestování, schválila včera správní rada pojišťovny převést na fond prevence 350 milionů korun. Dobrou zprávou přitom je, že zatím pojišťovna hospodaří s kladným saldem.

Dceřiná společnost největší české zdravotní pojišťovny Pojišťovna VZP, a.s. má za sebou náročné dny. Musela totiž čelit nepravdivým nařčením, například že každoročně dává do marketingu sto milionů korun. Problematice se věnovala i včerejší správní rada VZP, která ověřila, že se informace nezakládaly na pravdě. Vedle toho se rada věnovala také způsobu, jak firmám proplácet samotestování na covid-19, nebo tomu, jaké mimořádné výdaje zatím pandemie VZP přinesla.

Objednání nižšího než možného počtu dávek vakcíny proti koronaviru je na demisi vlády, řekl dnes ve Sněmovně předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanujra. Bylo tím podle něho ohroženo zdraví i životy obyvatel. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) však má Česko nasmlouváno vakcín dost. Objednalo se podle něho vakcín pro 16 milionů lidí, což je zhruba dvojnásobek dospělé populace.

Až takto obří ztráta může naši zemi potkat. Dít se tak může v pravidelném ročním intervalu. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto musí efektivně vyřešit potíže s notifikací firem obchodujících se zdravotnickými potřebami. Zmiňovaná částka by mimo jiné měla také negativní dopad na DPH, mzdy a daň z příjmů. Reálnou hrozbou je také to, že by tuzemské firmy mohly zmizet z trhu a stát bude nucený nakupovat zdravotnický materiál mnohem dráž v zahraničí. Se zajímavými údaji přišla také bývalá náměstkyně MPO Alexandra Rudyšárová.

Zákon se, musí dodržovat v takové podobě, v jaké byl přijat, míní předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny profesorka Věra Adámková. Uvedla to při debatě na červnovém zasedání Podvýboru pro lékovou politiku racionální využití farmakoterapie a přístrojové techniky. Zatímco někteří poslanci, zástupci lékárníků a části distribuce na podvýboru ostře kritizovali porušování zákona o léčivech a uváděli konkrétní příklady nedostatku léků právě z tohoto důvodu, zástupci státu, tj. ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se hájili tím, že jim do kompetence nespadá hospodářská soutěž a že současné znění zákona o léčivech je nevymahatelné.

Třiatřicetiletá Chrudimačka Hanka bude zanedlouho rodit své druhé dítě. Chce, aby jeho otec byl přítomen na sále, ale připouští, že kvůli opatřením proti šíření koronaviru může být všechno jinak.

Nemáme jak tišit bolest u miminek, která zvracejí, stěžují si nemocniční pediatři. Z trhu totiž zmizel lék, který k tomu běžně používají. Jde o panadolové čípky. Výpadek je od 20. listopadu hlášený také u jediné alternativy, kterou lze tento medikament nahradit. Lékaři proto žádají ministerstvo zdravotnictví, aby situaci okamžitě řešilo.

Sněmovní zdravotnický výbor jako garanční dal včera zelenou návrhu zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Odsouhlasil také pozměňovací návrh umožňující vznik odborné komise, která by měla posuzovat složité případy. Zároveň by se odškodnění mělo vztahovat jen na případy, kdy došlo k trvalému poškození.