Demokracie

Monika Pajerová byla jednou ze studentských vůdkyň sametové revoluce a spoluorganizátorkou demonstrace 17. listopadu 1989.

Čeká nás střet lhostejnosti a fake demokracie, se zájmem a péčí o svět. Greta proti Klausovi juniorovi. Milion chvilek proti 2 853 390 voličů Zemana.

Komunistické režimy v okolních zemích padaly. Češi a Slováci na zlomový okamžik ještě čekali. Nastal v listopadu.

Kam dokráčela česká společnost během třiceti polistopadových let? Kdo je vítězem a kdo poraženým sametové revoluce? A zabývají se politické elity tím, co je opravdu důležité? V předvečer výročí 17. listopadu o tom Deník hovořil se socioložkou Jiřinou Šiklovou, která byla jednou z tváří převratných událostí.

Půlroku po poslední demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii dorazilo na pražskou Letnou opět téměř tři sta tisíc lidí. Sobotní účast tak překvapila i samotné pořadatele. Premiéra Andreje Babiše (ANO) demonstrující znovu vyzvali k rezignaci, tentokrát ale ke konkrétnímu datu, odstoupit dle nich má do 31. prosince. Pokud se tak nestane, slibuje spolek „silnější a kreativnější protesty“. Ultimátum se nelíbí zástupcům ANO. Naopak zástupci opozičních stran ve velkém na Letnou dorazili a s požadavky demonstratů mnohdy souznějí.

Několikaminutovými ovacemi ve stoje skončil koncert České studentské filharmonie ke Dni studentstva a 30. výročí revoluce v pražském Rudolfinu.

Kdy bude další akce proti premiéru Babišovi? Do ulic vyjdeme, když překročí jednu z červených linií, varovali organizátoři.

Na Letnou nebo na náměstí Václava Havla? Řada příznivců Milionu chvilek pro demokracii řešila velké dilema.

Lidi tady mají pocit, že jim někdo něco nalhává, kauza Čapí hnízdo není průzračná, ať se Andrej Babiš očistí, a pak se může vrátit, říká herec.

Premiér Andrej Babiš už není trestně stíhanou osobou, což bylo hlavním požadavkem červnové demonstrace pořádané Milionem chvilek pro demokracii.

Že druhá demonstrace na Letné v předvečer sametové revoluce bude pro budoucnost Milionu chvilek pro demokracii zlomovým momentem, nepochyboval nikdo z pořádajícího spolku včetně jeho dvou hlavních tváří Mikuláše Mináře a Benjamina Rolla. Protest se totiž uskutečnil poté, co bylo zastaveno trestní stíhání premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, kterému čelil kvůli podezření z padesátimiliónového dotačního podvodu ohledně stavby luxusního střediska Čapí hnízdo.

Politický filosof Michael Hauser rozvíjí v obsáhlém rozhovoru o listopadu 1989 několik pozoruhodných tezí. Jednou z nich je idea o dvou typech disentu – první spjatý s Václavem Havlem označuje za liberální, pro stoupence druhého, který je spjatý s Pražským jarem, používá zažitý termín osmašedesátníci. A pokud liberálně demokratický disent nakonec prohrál, bylo to podle něj tím, že předtím potlačil disent spjatý s demokratickým socialismem. „Když potlačili své původní spojence, nezbývalo jim nic jiného, než uzavřít alianci s Václavem Klausem,“ míní Hauser.

Oslavujeme třicet let od pádu komunismu, třicet let svobody a demokracie. Nabyté hodnoty byly a jsou ovšem v průběhu toku času nadále vystavovány různým atakům, deformovány až vysmívány. V českém fotbale je tomu tak měrou – bohužel – vrchovatou a není valný výhled, že by se to mohlo zlepšit.

Šlo to trochu pomaleji, než nové středoevropské demokracie čekaly a chtěly. Ale šlo to nakonec i navzdory rostoucímu euroskepticismu nebo mečiarismu. Za vstupem Visegrádu často stáli ti, kteří si teď kritikou unie získávají hlasy. Cesta střední Evropy na Západ začala před 30 lety. Jak vypadala?

Třicáté výročí pádu komunismu je příležitostí k ohlédnutí i za méně známými aspekty našich bouřlivých novodobých dějin. Se zajímavým projektem přišla Česká advokátní komora, která u příležitosti tohoto výročí zmapovala pod názvem Advokáti proti totalitě dějiny české advokacie v období komunistické diktatury. Je to pohled záslužný. Advokáti stáli po celou dobu jako jediní mezi oběťmi politických represí a tehdejším všemocným státem.

V sobotu na Letné proběhne Demonstrace pro demokracii, v neděli pak řada míst ve městě ožije oslavami 30. výročí sametové revoluce.

Sametová revoluce v Česku nebyla izolovaným procesem, ale spíše pozdní reakcí na proces demokratizace v ostatních zemích východního bloku. V osmdesátých letech se pod vlivem řady okolností politická a hospodářská situace v evropském komunistickém skanzenu stala neudržitelnou. Režimy nakonec v roce 1989 zkolabovaly v šesti zemích, každá si ale ke svobodě došla vlastní cestou.

Třicáté výročí začátku cesty ke svobodě a demokracii oslaví Marta Kubišová výjimečným listopadovým koncertem v pražské Lucerně, který se koná tuto sobotu, a také unikátní kompilací. Jde o výběr písní z let 1965–2019 a nese název Depeše.

Výročí 17. listopadu 1989 si v neděli nepřipomene jen Praha, kde se před 30 lety odehrála většina důležitých událostí sametové revoluce, ale celá republika. V neděli 17. listopadu se tak mohou lidé po celé zemi zúčastnit happeningů, výstav, průvodů, koncertů či vzpomínkových představení v divadlech k výročí pádu komunismu. Některé obce odhalí pamětní desky, zasadí stromy. V Hradci Králové vzniká na náměstí zeď z papírových krabic.

Třicáté výročí listopadové revoluce v Československu v roce 1989 připomíná všechno možné, jen ne to, co by mělo – důstojnou a citlivou připomínku událostí, které vedly k obnovení svobody a demokracie v naší zemi. Místo hledání věcí, které nás mohou spojovat a které jsou pro život skutečně důležité a podstatné, se objevuje nekonečná záplava osobních útoků, dehonestací nebo nejrůznějšího vychloubání a přezírání. Slavit prostě neumíme.

Co začalo jako protestní výzva „Chvilka pro Andreje“, přerostlo v největší demonstrace od revoluce.

Třicet let od listopadu 1989 je příležitostí, jak odmítnout bezčasí.

Nová kniha britského historika Jamese Marka a kolegů nabízí globální pohled na události roku 1989. Odhaluje obavy ze sbližování západu a východu Evropy, které sdílely země třetího světa.

V rámci výtvarné soutěže 30 let svobody v umění u příležitosti oslav 17. listopadu se objeví na citylightech i jména nejbohatších Čechů. Spolek Díky, že můžem chtěl přitom dílo ze soutěže vyřadit.

Kam se od listopadu 89 posunula česká společnost? A jaké jsou největší úspěchy a neúspěchy našeho hospodářství a politiky?

Tajné teologické studium, skrývání před komunisty i rodinou a emigrace. Římskokatolický kněz a salesián Ladislav Heryán toho má za sebou hodně a umí o víře a Bohu mluvit neuvěřitelně poutavě. Tvrdí, že právě dnes má člověku co dát. Nesouhlasí s názory kardinála Duky a aktivně se účastní demonstrací.

Politoložka Anna Pospěch Durnová je součástí generace, která po listopadu 1989 těžila z možnosti cestovat a studovat v zahraničí. Její uvažování o sametové revoluci je zásadně spjato s tím, že dospívala na západě. Tehdejší události hodnotí kladně. A pokud někdo vyčítá Václavu Havlovi, že zasedl za vyjednávací stůl s komunisty, ona to považuje za dobré rozhodnutí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je podle předsedy a mluvčího spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláše Mináře v „postavení mimo hru”. Předsedu vlády vyzývá, aby se k výtkám občanů postavil jako chlap a buď se obhájil, nebo skončil. Dokud se tak nestane, spolek v demonstracích hodlá pokračovat. V rozhovoru pro Novinky dále mluvil i o politických ambicích spolku.

Polistopadový režim dostal v průzkumu veřejného mínění nejlepší hodnocení od roku 1992.

Senát si připomíná 30. výročí pádu komunistického režimu v roce 1989 setkáním všech porevolučních předsedů horní komory.

Z popela bolševismu znovu povstaly dvě zásadní síly svobodného světa: nezávislá média a demokratická politika. Za těch třicet let prošel jejich vzájemný vztah čtyřmi podstatnými metamorfózami. Spolu s tím se měnila i společnost. Ne vždy právě k lepšímu…

Dva poslední roky řádění reálného socialismu v naší krásné zemi jsem strávil coby dělník, konkrétně vozdozorce, ve Vítkovických železárnách Klementa Gottwalda v Ostravě.

S americkým politologem Davidem Ostem jsme hovořili o dnešním významu roku 1989 ve středovýchodní Evropě, selháních transformace a nutnosti znovu mluvit o společenských třídách.

17. listopad 1989 zmeškal, byl totiž na vojně a o dění na Národní třídě se dozvěděl až s několikadenním zpožděním. Jiří Padevět je nakladatel, spisovatel, ale také autor cyklu Krvavá léta na Televizi Seznam.

Sociolog Csaba Szaló patřil v listopadu 1989 mezi vysokoškolské studenty, kteří se aktivně podíleli na revoluci. Ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ popisuje tehdejší dění, vzpomíná na první konflikty a hodnotí vývoj v posledních třiceti letech nejen u nás, ale také na Slovensku nebo v Maďarsku. Podle něj se mimo jiné ukázalo, že si liberální demokracie neví rady s nacionalismem. Přesto hodnotí listopad 1989 veskrze pozitivně. „Já si totiž myslím, že to nešlo dělat jinak. A že to byl a je úspěch. Klíčový moment té změny podle mě spočívá v tom, že obě strany, tedy tehdejší komunisté i disent, zjistili, že potřebují spojence. A v danou chvíli se jako spojenci také našli,“ vysvětluje.

Slib přijít opět na Letenskou pláň v případě, že se premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman nezačnou chovat slušně a odpovědně, který dal 300 tisícům přítomných na červnové demonstraci předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jaroslav Šebek, bude splněn.

Česká společnost si připomíná třicáté výročí sametové revoluce v době, kdy se nejen v Evropě daří získávat hlasy voličů četným protestním stranám a hnutí. Některé mají potenciál ohrozit liberálně-demokratický vývoj v konkrétních státech. Šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka na nedávné konferenci Hacker Congress ale upozornil, že většině občanů jsou podobné obavy příliš vzdálené. Místo toho nastínil konkrétní kroky, které by mohly „populistickou vlnu“ oslabit.

Listopadová revoluce znamenala předěl v dějinných etapách naší republiky. Změna státního zřízení proběhla poměrně rychle, v řádu měsíců po listopadových událostech. Vývoj, který vzpouře tak velkého počtu obyvatel předcházel, byl ale mnohem pomalejší a o to nebezpečnější. Můžeme si být jisti, že se dějiny nebudou opakovat?

Je spolek Milion chvilek demokratickým způsobem k ozdravění demokracie, jak říkají jeho předáci? Anebo svévolí, která popírá výsledky demokratických voleb, jak hřímají někteří kritici protestů? Odpověď samozřejmě závisí na názoru, ale nejde jen o to. Vypovídá to o tom, jak různá očekávání od demokracie i třicet let po listopadu 1989 máme. A jak rozdílně na ni nazíráme.

Bývalý prezident Václav Klaus ostře zaútočil na sdružení Milion chvilek pro demokracii, které chystá na sobotu 16.listopadu další obří demonstraci na pražské Letné.

Slovenská premiéra Zuzana Čaputová uctila v Praze památku sametové revoluce. Na Národní třídě položila věnec a zdůraznila důležitost občanské společnosti. „Demokracie nefunguje na autopilota. Když se lidé nebudou angažovat ve věcech veřejných, demokracie se může změnit v úplně jiný režim,” varovala.

„Před třiceti lety mohlo vše skončit masakrem. Komunisté měli k zásahu připravených deset tisíc vojáků, tanky i letectvo. Lidé v ulicích ale vytvořili takový background, že zcela paralyzovali akceschopnost KSČ,“ říká k událostem 17. listopadu 1989 jeden z jejích klíčových aktérů Michael Kocáb, který právě občanům připisuje největší zásluhy na porážce komunismu. Dnešní protesty hnutí Milion chvilek za demokracii považuje Kocáb za v lecčem podobné. „Je to rovněž projev vůle občanské společnosti. Na rozdíl od Občanského fóra nejsou ale generačně otevření. Lidi z naší skupiny ani neoslovují. To by měli změnit,“ komentuje Kocáb. Jaké nové poznatky o sametové revoluci přinese jeho kniha Vabank? A vidí dnes nějakého vhodného nástupce Miloše Zemana? Podívejte se na rozhovor v úvodu článku.

Změny, které nastaly v listopadu 1989, jsou započaté, ale ne dokončené. Lidé musí cítit sociální jistoty a žít důstojné životy, řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Na pražské Národní třídě dnes položila věnec u památníku událostí 17. listopadu. Varovala před tím, že když se lidé nebudou angažovat ve věcech veřejných, demokracie se může změnit na úplně jiný režim.

Přestože ekonomika roste, na nejpotřebnější a nejkřehčí se nedostává. Pro Náš REGION to uvedl předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Na demonstraci, která se v sobotu 16. listopadu od 14 hodin uskuteční na Letné a primárně se týká střetu zájmů premiéra, nezávislosti médií a justice či toho, že prezident slibuje premiérovi případnou abolici, podle jeho slov zazní i apel, aby byl "podpořen venkov, který politici setrvale ignorují".

Výročí třiceti let od sametové revoluce mnozí chápou jako příležitost postěžovat si, jak jsou ti Češi nevděční za znovu získanou svobodu a jak si jí neváží. Možná proto, že vlastně žádnou svobodu nechtěli a preferují materiální blahobyt. Málo projevovaná radost je pak znakem nevděku vůči západní Evropě a nebo možná ještě hůře příklon k Rusku. Ve skutečnosti je to právě naopak.

Sametová revoluce vzbuzovala u svých účastníků očekávání, že se děti budou mít i po materiální stránce lépe než jejich rodiče. Zatímco dorostla první „polistopadová“ generace, představu o jejím bohatnutí komplikuje nedostupné bydlení.

Mikuláš Minář je zpět ve světlech reflektorů. Jeho spolek Milion chvilek pro demokracii odhalil část plánů pro demonstraci v předvečer 30. výročí sametové revoluce.

Oživlé obrazy na zámku Loučeň seznámí návštěvníky s 30. výročím sametové revoluce formou nového typu prohlídek. Návštěvníci se během prohlídky seznámí s osudy loučenského zámku od dob monarchie přes první republiku, léta nacistické okupace a komunistické diktatury až po republiku opět demokratickou.

Spolek Milion chvilek pro demokracii dá na sobotní demonstraci premiérovi Andreji Babišovi (ANO ultimátum. Buď „do určitého data“ vyřeší svůj střet zájmů, zbaví se holdingu Agrofert a médií a odvolá ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), anebo ať sám odstoupí. V opačném případě vypukne další vlna protestů. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda spolku Mikuláš Minář. Oznámil i další podpisovou akci.

Narodil se v roce 1983 v Jugoslávii, osm let žil v německém exilu a poté se v roce 1991 vrátil do svého rodného Chorvatska. Srećko Horvat je levicově orientovaný filozof s provokativními názory, politický aktivista a spisovatel – jeho kniha Radikalita lásky byla dokonce přeložena do češtiny. Je považován za výrazný hlas post-jugoslávského disentu a je známý také svým přátelstvím s Julianem Assangem, Pamelou Anderson, Slavojem Žižekem či bývalým řeckým ministrem financí Janisem Varufakisem, se kterým spoluzaložil celoevropské politické hnutí DiEM25 (Democracy in Europe Movement, 2025), které se snaží demokratizovat EU. „Nemůžeme říkat, že vše v komunismu bylo špatně. Musíme přijmout tu zodpovědnost a snažit se najít, kdy a kde se věci pokazily a co stále stojí za to zachránit,“ říká v rozhovoru, který vznikl v rámci 23. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

Jakožto nejrozvinutější ekonomika a nejstabilnější demokracie v Latinské Americe mělo být Chile, alespoň podle vnějších pozorovatelů, tou poslední zemí, kde by někdo čekal násilnosti a rabování. Proto jsou nynější mohutné protesty, zničené metro, spoušť a paralyzovaná země velkým překvapením – dokonce i pro Chilany samotné. Příčiny současné situace v zemi analyzuje český velvyslanec v Chile Josef Hlobil.