Demokracie

Několik stovek lidí v úterní podvečer vyrazilo na Hradčanské náměstí vyjádřit nesouhlas se současným stavem demokracie v České republice. Demonstrace organizovaná iniciativou Masaryk nesla název Braňme demokracii.

Prezidentem by měla být opravdová osobnost. Já sám si myslím, že ještě taková osobnost nejsem, sdělil Aktuálně.cz Radek Vondráček.

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Čína likviduje poslední zbytky svobody Hongkongu. Ne, že by se to nečekalo. Přesto tato kapitulace Západu před čínským režimem bolí. Potvrzuje, že nemáme na to, abychom elementárně bránili naše hodnoty v malé západní výspě v Asii. A vyvolává otázku, zda budeme schopni ubránit sami sebe, kdyby na to jednou přišlo.

Pokud by bývalý slovenský premiér Peter Pellegrini opustil stranu Směr-sociální demokracie a založil by vlastní politický subjekt, nová strana by získala až 21,4 procenta hlasů. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury Focus.

Komentáře a názory k volbě nových členů Rady České televize názorně ukazují, že prezidentsko-vládní názorový mainstream se rozprostírá napříč mediální krajinou v nebývalé šíři.

Zatímco se na politické scéně odehrává další dějství postupné destrukce demokracie, tak část aktérů si uspořádala mimořádně neplodnou debatu o Izraeli. Trojice ministrů zahraničí – Tomáš Petříček, Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg – pociťovala naléhavou potřebu se vyjádřit k návrhům izraelských vládních kruhů na anexi části západního břehu řeky Jordán.

Pohár trpělivosti některých světových mocností přetekl. Nelíbí se jim čínská expanzivní povaha a tendence zasahovat za hranici cizích území i svobody.

Způsob přijímání i obsah bezemisního zákona ohrožují českou demokracii. Jaderná lobby si chce přivlastnit ještě větší podíl ekonomické a politické moci a při přijímání zákona jsou obcházeny demokratické procesy a instituce.

V roce 2019 se v Česku uskutečnila řada masových demonstrací a už jsme si mohli téměř blahopřát, že naše společnost přestala být lhostejná vůči poškozování demokracie a právního státu.

Reakce na středeční volbu tří nových členů Rady České televize jsou očekávatelné. Liberálové se děsí způsobu, jakým blok vládních stran, jehož pilířem je hnutí ANO a prezident Miloš Zeman, krůček po krůčku obsazuje všechny myslitelné mocenské pozice ve státě. Babiš upevňuje moc, ale kromě toho, že tak nečiní zrovna elegantně, obnažuje jednu ze svých slabin – nedostatek kádrů. Hnutí ANO tudíž do rozličných pozic v řadě případů dosazuje přinejmenším diskutabilní figury. Co mu ale nahrává, je neschopnost jeho protivníků.

Svoboda a nezávislost zpravodajství je dnes pro řadu lidí velké téma. Někteří jsou se současným stavem médií spokojeni, jiní myslí že by mělo být zpravodajství nějakým způsobem regulováno. Zajímavý názor na toto téma si můžete přečíst v článku z roku 1910. Myslíte, že platí i dnes?

Seznam Zprávy přinášejí reakci oxfordského profesora historie a experta na Blízký východ Aviho Šlaima na článek ministra zahraničí Tomáše Petříčka a dvou jeho předchůdců o izraelském záměru anektovat část Západního břehu.

Ostrá polemika o politice Izraele vůči Palestincům a o jeho deklarovaném úmyslu vyhlásit suverenitu nad částí území obsazených po minulých válkách se po zveřejnění článku dvou bývalých a jednoho současného ministra zahraničí pod titulkem Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií? v sobotním Právu stala součástí podstatné debaty o tom, jaký má být český přístup k Izraeli a Palestincům.

V době čtvrtých československých prezidentských voleb byl osud demokracie v Evropě velmi nejistý. Spisovatel Karel Čapek vám ve svém textu z roku 1934 vysvětlí, jak moc byla tehdy volba TGM prezidentem důležitá pro samotné Československo i celý okolní svět.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) spolu s bývalými šéfy české diplomacie Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) sepsali společné prohlášení týkající se Izraele. Kritizují v něm iniciativu prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, která podle nich vylučuje vznik životaschopného palestinského státu. Sobotní vydání deníku Právo jejich článek otisklo.

Jaký byl symbol kolaborace s nacisty, "český Quisling" Emanuel Moravec? A proč se z příznivce prezidenta Beneše stal jeho zapřísáhlý protivník?

Bývalý náměstek ministra zahraničí Drulák odhaluje na stránkách normalizovaných Literárních novin protisocialistické živly v našem středu.

Česko naopak podle zprávy patří k posledním plně demokratickým zemím v postkomunistické Evropě i přes zhoršení týkající se nezávislosti médií.

Podle renomovaného amerického think tanku Freedom House není Maďarsko už demokratickou zemí, ale „hybridním režimem”. Orbánovy fanoušky tato zpráva asi naštve, jeho odpůrce nejspíš potěší. Podstatná otázka zní, zda mají Američané pravdu. A ještě podstatnější: lze s tím něco dělat? Na první odpovídám „ano”, na druhou „spíše ne”.

Zatímco před 75 lety byli Němci zcela osamoceni a celý svět byl jejich nepřítelem, dnes žijí ve stabilní demokracii ve znovusjednoceném Německu v srdci Evropy. Mohou být za mnohé vděčni, je přesvědčen spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Nic z toho dobrého ale není zajištěno navěky, varoval dnes zároveň v Berlíně v projevu k výročí konce druhé světové války.

Když v roce 2004 vyšel román Philipa Rotha Spiknutí proti Americe, byl zařazen do žánru alternativní historie, ač je jeho vypravěčem samotný autor v dětských letech. Příběh i historie, v níž se odehrává, jsou totiž fiktivní.

Maďarsko niž není demokratickou zemí a stalo se "hybridním režimem", Polsko se ubírá stejným směrem. Tyto závěry vyplývají z hodnotící zprávy americké nevládní organizace Freedom House, která monitoruje úroveň demokracie a vlády práva ve 29 státech východní Evropy a Střední Asie. Podle ní se v regionu odehrává "ohromující pád demokracie", který má za následek, že v něm zůstává nejméně demokracií od začátku měření v roce 1995. Česko naopak podle zprávy patří k posledním plně demokratickým zemím v postkomunistické Evropě i přes zhoršení týkající se mimo jiné nezávislosti médií.

„Nový systém nenastal přes noc, občané ho museli vybudovat, překonat spory o tom, co se vlastně má vybudovat. Na to se bohužel zapomíná,“ říká kanadsko-americký historik James Krapfl (1971), autor knihy Revoluce s lidskou tváří: Politika, kultura a společenství v Československu v letech 1989–1992 (česky 2016).

Únorová revoluce, která vypukla 23. února 1917 (podle gregoriánského kalendáře 8. března) v Petrohradě, zůstává ve stínu říjnové revoluce, po níž strhli postupně bolševici na sebe veškerou moc. Přitom právě únorová revoluce mohla nasměrovat zaostalé Rusko na cestu k demokracii, kterou její obyvatelé nikdy nepoznali. A neznají ji doteď.

Okřikování opozice za to, že je opozicí a má nějaké názory, překročilo únosnou mez. Andrej Babiš už sám sebe ztotožnil se státem, a tak chvílemi zapomíná předstírat demokratického politika.

Nejde „jen“ o obejití sněmovny a soudu (nebo alespoň pražského městského soudu a jeho postoje). V první řadě jde o obejití českých občanů, o obejití základů parlamentní demokracie.

Vítězem prestižní Pulitzerovy ceny za fotografické zpravodajství se stal tým fotografů agentury Reuters, který dokumentoval protesty v Hongkongu.

Nejdůležitější je otázka, jestli jsme se dobře připravili na to, co přijde po uvolnění nynějších opatření, řekl Aktuálně.cz Minář.

Epidemie koronaviru je bezprecedentním zásahem do života občanů, fungování firem, práce živnostníků, škol, obchodů či restaurací. Rychlé, ale často velmi zmatené, nekoncepční, a jak se ukázalo, i protizákonné zásahy vlády do chodu země, nelze brát na lehkou váhu, protože u nich vidíme skryté či otevřené pokusy omezovat svobody a práva lidí. Nelze přihlížet ani nebezpečnému posilování role státu, které je doprovázeno vyvoláváním strachu, obav a české speciality jménem „rouškománie“.

Sledovat v neděli pořad 168 hodin byla zajímavá zkušenost. Úvodní reportáž se celá věnovala zesnulému Jaroslavu Kuberovi. A pozor, v dobrém! Celá totiž rozebírala nevybíravý nátlak, který na zesnulého předsedu Senátu vyvíjela Čína, aby nejel na Tchaj-wan, a krajně podezřelou roli, kterou v tom sehrál Hrad.

Jak dál? Emmanuel Macron poskytl Financial Times rozhovor, ve kterém mluví o blízké i vzdálenější budoucnosti a o tom, co bude řešit Evropa a svět, až ta pandemie "přejde"

Světová zdravotnická organizace (WHO) fatálně selhala. Kvůli politickým ohledům na Čínu podcenila pandemii a ignorovala varování z Tchaj-wanu. Nyní je její autorita na nule a Spojené státy jí zastavily financování. Není to zdaleka jediný příklad, kdy OSN a její agentury neplní úkol, k němuž byly stvořeny a jdou na ruku nedemokratickým režimům. Co s tím, když demokraté jsou v nich v menšině?

Jednou se to muselo stát. Koronavirus zarazil „demonstrační cirkus“ Milionu chvilek pro demokracii, takže když teď zažíváme uvolnění restrikcí, ožívají i „chvilkaři“. Jejich šéf Mikuláš Minář na středu ohlásil, že se půjde projít do Letenských sadů. „Já už to potřebuju jít rozdýchat na čerstvý vzduch,“ říká na adresu vlády.

Jak dál? Evropská unie před pandemií ani během ní nic zásadního nezanedbala, odpovídá kritikům místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v exkluzivním rozhovoru pro Flowee. A uvažuje o tom, co dělat, abychom udrželi svobodnou Evropu proti nebezpečím zevnitř i zvenčí.

Rozčilení německé kancléřky nad tím, že lidé diskutují, i když už "je rozhodnuto", odhaluje limity nouzového stavu.

Maďarsko učinilo další krok na cestě k neliberální demokracii – pokud lze ještě o demokracii mluvit. Uprostřed koronavirové krize si toho všimla i světová média. Prozatímnost výjimečného stavu se stala potenciálně časově neomezenou.

Skupina signatářů Charty 77, včetně bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta a bývalé ombudsmanky Anny Šabatové, vyzvala vládu, aby se výslovně přihlásila k demokratickým a k právním hodnotám v souvislosti s krizí kolem epidemie koronaviru.

Jak dál? Evropská unie před pandemií ani během ní nic zásadního nezanedbala, odpovídá kritikům místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v exkluzivním rozhovoru pro Flowee. A uvažuje o tom, co dělat, abychom udrželi svobodnou Evropu proti nebezpečím zevnitř i zvenčí

Právnička Vendula Zahumenská a advokát David Zahumenský jsou manželé, kteří se odmítají smířit s podle nich neústavní situací: se zákazem vycestování a s tím, že vláda podle nich zneužívá současnou koronavirovou krizi. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětlují, proč se rozhodli obrátit se právě na Evropskou komisi a popisují i důvody, které je vedli k podání trestních oznámení na některé členy vlády.

Jak dál? Emmanuel Macron poskytl Financial Times rozhovor, ve kterém mluví o blízké i vzdálenější budoucnosti a o tom, co bude řešit Evropa a svět, až ta pandemie "přejde"

KOMENTÁŘ ADAMA STAWARITSCHE | Nedávno jsme si připomněli 100leté výročí prvorepublikové Ústavy. Ta je stále aktuální a může být rovněž podstatným zdrojem inspirace v souvislosti s pandemií koronaviru. Zápas o demokracii samozřejmě nelze srovnávat s virovou infekcí, přesto zde však jistá paralela je. Z tehdejší Ústavy totiž vychází množství dnešních práv a svobod, které jsou právě nyní zkoušeny a jejichž význam si tak naplno uvědomujeme.

Jako vojenský lékař zažil epidemii tyfu v Československu, současnou pandemii ale považuje za něco bezprecedentního. „Viry tu prostě jsou a budou a my se s nimi musíme naučit žít. Podstatné je chovat se jako smečka, semknout se a přežít,“ říká dvaadevadesátiletý nestor českých porodníků Antonín Doležal v rozhovoru pro INFO.CZ.

Musíme uvolňovat restriktivní opatření, zdravotnictví to zvládne, počty mrtvých dokážeme minimalizovat, říká Martin Balík, vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice. Zákazy podle něj můžou situaci spíš podvazovat a zhoršovat, naprosté většině lidí navíc komplikace nehrozí. Balík se víc bojí dopadů na ekonomiku a demokracii. Reálná situace v nemocnicích není tak hrozná, jak se může zdát.

S demokracií se nerozlučně pojí zodpovědnost. Pokud jí v sobě nenajdeme dost, budou restrikce trvat déle a výrazně se prodraží, píše pro Seznam Zprávy předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Česká demokracie prodělává velký test, jaký za posledních třicet let nezažila. Má vláda právo rozhodnout, že nájemníci nemusí platit nájem a majitelé nemovitostí budou bez příjmů?

Koronavirová pandemie stále nekončí. Jen se dá říct, že největší ohniska nákazy se pomalu přesouvají z kontinentální Evropy do Velké Británie a také do zámoří. USA v současné době zažívají až apokalypsu. V Česku se zdá, že se povedlo, a to i díky poměrně razantním opatřením, která byla přijata, dostat šíření koronavirové nákazy pod kontrolu, resp. zabránit jejímu masívnímu a nárazovému šíření. Najednou se ale ze strany vedení ministerstva zdravotnictví objevují názory, že by populace měla být virem promořena. Jaký názor zastává prezident České lékařské komory Milan Kubek?

Dennodenně probíhá na internetu přehršel diskuzí o politice. Třeba o tom, jestli sociální stát omezuje svobodu. Nebo jestli ji naopak rozšiřuje. Dřív nebo později v takové debatě někdo nakonec zmíní dělení svobody na pozitivní a negativní. Chápeme ale skutečně jeho podstatu? A je vůbec v dnešní době ještě relevantní?

Poslanecký klub SPD posílil o bývalého člena ČSSD Jaroslava Foldynu. Ten se sice ještě nestal právoplatným členem hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, ale zato už má s Okamurovou stranou v plánu kandidovat v krajských volbách. Vstup do poslaneckého klubu SPD se tak stal logickým. Konečně bude Foldyna mezi svými.

V době nucené izolace zkrátka koukáme na seriály, a to hodně. Máme ovšem k dispozici tak závratné množství titulů, že bychom je v životě nestačili zhlédnout všechny, a je těžké si vybrat. Přinášíme proto krátký výběr seriálů uzpůsobený pro všechny pocity a stavy, které teď v karanténě můžete zažívat.

Opatření přijatá v boji proti koronaviru by v delším časovém horizontu mohla oslabit demokracii, obává se místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Řekla to v rozhovoru s německým deníkem Die Welt. Koronavirus podle ní nesmí zničit demokratický řád. Jourová, do jejíž působnosti spadají evropské hodnoty a transparentnost, vyjádřila také pochybnosti o maďarském postupu.

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána může vládnout neomezeně. Jeden z prvních návrhů kabinetu uprostřed koronavirové pandemie se týká genderu.

Stát by měl do výroby ochranných pomůcek maximálně zapojit české firmy. Pomohlo by to ve zdravotnictví i domovech pro seniory.

Se známým politologem o pandemii, opozici, populistech a národní identitě.

O bezpečnostních opatřeních rozhodují muži. Ženy jsou v laboratořích, v nemocničních pokojích, ale na obrazovkách, na tiskových konferencích jsou jen muži. Jako kdybychom se v časech tak křehkých potřebovali opřít „o otce“.

Pokus vlády zvýšit pravomoci kabinetu a premiéra pro případ krize a „neakceschopnosti“ Parlamentu byl šitý na míru vládě i situaci, předpokládal moment překvapení a ve výsledku by rdousil dělbu moci. Takové jsou hlavní námitky bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka proti zjevnému pokusu Andreje Babiše upevnit během nastalé krize svou moc.

Brusel - Třináct zemí Evropské unie dalo najevo své obavy ohledně restriktivních opatření přijímaných kvůli pandemii koronaviru a jejich dopadu na principy právního státu, demokracie a základních hodnot sedmadvacítky. O tomto prohlášení, které jménem zbývajících 12 států zveřejnilo nizozemské ministerstvo zahraničí, dnes informuje agentura DPA. Česká republika mezi nimi není.

Třináct zemí Evropské unie dalo najevo své obavy ohledně restriktivních opatření přijímaných kvůli pandemii koronaviru a jejich dopadu na principy právního státu, demokracie a základních hodnot sedmadvacítky. O tomto prohlášení, které jménem zbývajících 12 států zveřejnilo nizozemské ministerstvo zahraničí, dnes informuje agentura DPA. Česká republika mezi nimi není.

Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko zveřejnily prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy, aby krizová opatření v takto bezprecedentní situaci nebyla zároveň útokem na právní stát, demokracii a vládu práva.

Odkládání voleb, premiérské dekrety nebo vojenské hlídky v průmyslových podnicích. Řada států kvůli pandemii koronaviru přijala opatření nejen hygienické povahy. Máme jistotu, že se demokratické pojistky vrátí zpět na své místo?