Edvard Beneš

Zastupitelstvo Nového Města na Moravě schválilo návrh na odnětí čestného občanství komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Uděleno mu bylo v roce 1948, ještě jako předsedovi vlády.

27. května před 78 lety byla provedena diverzní akce s názvem Operace Anthropoid, jejímž cílem bylo zlikvidovat prominentního nacistu a zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Reinhard Heydrich působil v mnoha vysokých funkcích Třetí říše, obávaným byl však zejména kvůli pozici policejního generála a šéfa gestapa.

Jedná se o nejvýraznější vojenskou akci Československa během druhé světové války. I proto lze polemizovat nad tím, že si společnost zvykla akci označovat jako atentát na Heydricha. Proč byla tato diverzní operace pro vývoj Československa důležitá? Stála v kontextu následné násilné perzekuce za to?

Osudy západoslovanských národů byl vždy velmi složité. Takřka pořád tito lidé bojovali o přežití s Germány, Franky a dalšími. Někteří jako Polabští Slované nebo Lužičtí Srbové za to zaplatili daň nejvyšší. Slováci na tom měli být podobně.

Už v pondělí 25. května se veřejnosti otevře také Pražský hrad, který může být dobrým cílem pro výlet. "Lidé budou moci jít i do Královské zahrady. V ní stojí několik vynikajících budov. Vedle Letohrádku královny Anny je to především Velká míčovna," uvedl pro Náš REGION historik umění a hlavní kurátor uměleckých sbírek Pražského hradu Jaroslav Sojka.

Jaký byl symbol kolaborace s nacisty, "český Quisling" Emanuel Moravec? A proč se z příznivce prezidenta Beneše stal jeho zapřísáhlý protivník?

Film Anatomie zrady Moravcův přerod zjednodušuje, ke zradě ho dovedly složitější proudy, říká historik.

Horlivý vlastenec a legionář, kolaborant a zrádce národa. Řeč je o jednom a tomtéž, o plukovníkovi Emanuelu Moravcovi. V novém dvoudílném filmu České televize Anatomie zrady si ho zahrál Marián Labuda mladší.

V jejich rodině nepadají jablka daleko od stromu. Marián Labuda ml. nese po slavném otci nejen jméno, ale i talent. Právě on si zahrál hlavní roli ve dvoudílném dramatu Anatomie zrady o Emanuelu Moravcovi.

Česká televize nabídne projekt o kontroverzní historické postavě, která nejdříve dýchala pro vlast, ale poté se přidala k nacistům.

Odpůrci bratří Mašínů často zdůrazňují z jejich aktivit zejména použití zbraní proti ozbrojeným příslušníkům československého Sboru národní bezpečnosti či východoněmecké Volkspolizei. Nikdy jsem ale nezaznamenal u těchto komunistických pohrobků ani zmínku o statečném činu bratrů Ctirada a Josef, kteří koncem války pomohli k útěku sovětskému válečnému zajatci, kterého pak ukrývali v Poděbradech. Byl to poručík Rudé armády Stěpan Sannikov. Za tento statečný čin obdrželi v roce 1945 přímo z rukou prezidenta Edvarda Beneše bratři Ctirad a Josef Medaili za chrabrost.

Emanuel Moravec se stal symbolem české kolaborace a historici i dramatičtí umělci si kladou otázku, kdy, jak a proč se tento někdejší legionář a obránce republiky změnil v nejzkompromitovanějšího protektorátního pohůnka. Možná nešlo o změnu. Na obou cestách vedla Moravce zejména jeho ctižádost. Zničila nejen jeho, ale i jeho děti.

Marián Labuda mladší ve dvoudílném televizním dramatu ztvárnil hlavní roli Emanuela Moravce, bývalého prvorepublikového legionáře, vojáka, ale i novináře a později ministra školství, který šel nakonec kvůli penězům proti svému národu a zradil jej. Nakonec se také sám v roce 1945 zastřelil.

Přeměnu vlastence Emanuela Moravce v obávaného kolaboranta s nacisty zachycuje novinka České televize. První díl má premiéru tuto neděli.

Pokus vlády zvýšit pravomoci kabinetu a premiéra pro případ krize a „neakceschopnosti“ Parlamentu byl šitý na míru vládě i situaci, předpokládal moment překvapení a ve výsledku by rdousil dělbu moci. Takové jsou hlavní námitky bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka proti zjevnému pokusu Andreje Babiše upevnit během nastalé krize svou moc.

Výběr jména nepodceňujte! Co byl kevinismus? Proč rodiče šíleli ze závěru Hry o trůny? A jaká jména slouží k otužování ve společnosti? Jazykovědkyně Jana Valdrová odpoví.

Přestože vláda minulý týden rozhodla zavřít kvůli epidemii nového koronaviru všechna školská zařízení kromě mateřských škol, rozhodly se některé radnice v Moravskoslezském kraji, že uzavřou raději i školky. Rodičům tak nastává další problém, kam s předškolními dětmi.

Republice obětoval vše. Nadání, kariéru, čest i život. Jeden z nejlepších důstojnických kádrů se vzdal aktivního odboje v zahraničních jednotkách a bez připomínek přijal roli premiéra protektorátní vlády. Roli, ve které nešlo neprohrát. Ale bývalý legionář si zachoval čistý štít, a ještě se mu povedl husarský kousek – ze své „kolaborantské“ funkce učinil centrum odboje.

Místopředseda KSČM Stanislav Grospič znovu potvrdil, že se komunisté nemění. 25. únor 1948 považuje za konec pokusu o pravicový puč a začátek éry socialismu, kterou stále velebí. Takovou troufalost komunistům umožňuje současná atmosféra, kdy se podílejí na celostátní moci a mnohými je relativizována minulost.

Jan Masaryk zemřel před dvaasedmdesáti lety. Jeho smrt je dodnes velkou záhadou pro mnoho odborníků, nadšenců, ale i různých konspiračních teoretiků. Byla to skutečně sebevražda, nebo důkladně provedená vražda? Jan Masaryk, syn T.G.M., byl ministr zahraničních věcí v letech 1940–1948. Podivná smrt diplomata byla všetřována už čtyřikrát. Co se politikovi, který nechtěl ustoupit komunistům, skutečně stalo?

Jak shrne Zpětné zrcátko zítra, počátek března je plný dnů, které nechaly v dějinách naší země výraznou stopu. Bez povšimnutí prošel jen včerejší 8. březen (1932), kdy se narodil Josef Mašín ml., ve 14 letech (!) vyznamenaný Edvardem Benešem (Za chrabrost) jako účastník II. protinacistického odboje a dnes poslední žijící člen nejvýznamnější skupiny protikomunistického III. odboje.

V rámci projektu Příprava občanů k obraně státu realizuje Ministerstvo obrany podpůrné aktivity na základních školách. Děti se tak dozvídají přímo od vojáků, jak funguje naše armáda, a také si vyzkouší řadu věcí v praxi. Jedna taková akce proběhla i na ZŠ v Bohumíně.

Historie minulého století, tedy doby, kterou mají mnozí naši současníci ještě stále v živé paměti, by mohla brzy zešedivět a zapadnout, kdybychom si přestali připomínat její události a jména, která ji ovlivňovala. Jedním z nesporně důležitých mužů dvacátého století, s nímž jsou spojeny osudy našeho státu, byl brigádní generál František Moravec, jehož síla a rozhodnost se projevila ve vypjatých válečných letech obou světových válek, stejně jako v boji proti zvůli vlády komunistů. Přesto byl po určitou dobu, stejně jako mnozí jiní, vnímán poněkud kontroverzně. Kde je pravda a kdo byl vlastně František Moravec?

Osvětleno bude pět příbramských přechodů. Zhotovení veřejného osvětlení vyjde řádově na jeden až dva miliony korun.

Dvanáct ministrů, dvanáct demisí a naděje v destabilizaci vlády a předčasné volby, které by Československo zbavilo stále sílící moci Gottwalda a jeho komunistů. Alespoň takový byl plán demokraticky smýšlejících ministrů koncem února ‘48. Celá akce ale jen postrčila komunisty blíž k moci.

Příjemný zámek Červený Hrádek (Rothenburg) stojí na úpatí Krušných hor nedaleko Chomutova (Komotau). Po rekonstrukci vypadá na rozdíl od jiných zámků v pohraničí skvěle. Nahoru vede úzká strmá cesta, která stejně jako jeho jméno prozrazuje, že kdysi šlo skutečně o hrad.

Milada Matoušková ze Svinova oslavila o víkendu kulatiny. Na svých čerstvých sto let se však ještě zdaleka necítí. Pro Deník se rozpovídala o svém dosavadním životě – a že má na co vzpomínat!

K lázním Luhačovice mě váže jeden mimořádný životní zážitek. Seděla jsem vedle Karla Gotta. Je tomu už hodně let, ale jako by to bylo včera. Proslulý hotel Alexandria, v něm svatba mojí kamarádky a vedle v salónku sám Zlatý slavík. Při setkání s ním se mi podlomila kolena a moje pověstná „vyřídilka“ byla náhle pryč. Povídání s ním bylo ale velmi uvolněné, příjemné, milé.

Masaryk patří k těm českým filmům, které zdejším divákům utkvěly v paměti. Tento konkrétně sice především zásluhou kontroverze, kdy vyhrál rekordních 13 Českých lvů, ačkoliv ho prakticky nikdo neviděl, ale historie se neptá, že? V tomto případě se ale ptáme my; opravdu byl syn TGM psychicky nestabilní proutník závislý na kokainu? Pokud jste film, který dávají dnes ve 21:15 na ČT 1 viděli, odpověď vás možná překvapí.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) dnes náhle zemřel. Bylo mu 72 let. Příčinou úmrtí byly zdravotní problémy, řekla ČTK senátní tisková tajemnice Sue Nguyen. Podle informací ČTK postihla Kuberu dopoledne nevolnost v jeho senátorské kanceláři v Teplicích, zemřel po převozu do nemocnice. Úmrtí jednoho z nejvýraznějšího občanských demokratů oznámil v poledne na twitteru místopředseda ODS a předseda jejích senátorů Miloš Vystrčil. Kubera proslul svými leckdy kontroverzními výroky, v nichž si nebral servítky. Kritický byl zejména vůči fungování EU, dotacím, feministkám nebo ekologickým hnutím. V minulosti poskytl Reflexu rozhovor nejen o své prezidentské kandidatuře, který si teď můžete opět přečíst.

Cigareta, jasné názory a rozhodně žádné servítky, to všechno byl Jaroslav Kubera. V letech 1994 až 2018 vedl město Teplice a byl úspěšným a oblíbeným starostou. Dvaasedmdesátiletý politik mohl spoustu lidí štvát, ale ti, kdo sledují politické dění, vědí, že glosátor Kubera neodmyslitelně patřil k těm, kteří pro mnohé nudnou politiku dělali zajímavější.

Doktor Karel Čapek (9. ledna 1890 - 25. prosince 1938) byl milován i nenáviděn, zatracován i oslavován. Tupen, kritizován. Vážen, obdivován. Jeho dílo, léta žijící na literárním výsluní, se pokoušely potlačit dvě diktatury: nacionálně socialistická a na svém počátku i socialistická. Marně. Měl široké publikum a zůstává v povědomí národa i desítky let po své smrti.

Od narození spisovatele a humanisty Karla Čapka (9. 1. 1890 – 25. 12. 1938) uplynulo 130 let. Jemný intelektuál patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší historie, výjimečnost prokázal literárním talentem i nadčasovými myšlenkami. Hlavním prvkem jeho osobnosti byl nezlomný charakter a vůle jít za tím, co je správné. Na okolí mohl působit křehce, přesto se nikdy nevzdal.

Už samotné jméno Jana Masaryka předurčovalo k tomu, že platil za oblíbeného politika a lidé do něj vkládali velké naděje. Postava jeho otce s sebou přinášela důvěru v lepší zítřky a Jan Masaryk měl být tím, kdo půjde v otcových šlépějích. Jenže i když se stal ministrem zahraničí poválečného Československa a lidé mu věřili a podporovali jej, velkých nároků, které na něj kladli, nedokázal dostát.

Jestliže si obyvatelé Mostecka před 75 lety mysleli, že oblast kolem chemické továrny na výrobu pohonných hmot v Záluží bude v závěru roku 1944, kdy se blížily vánoční svátky, ušetřena válečného příkoří, krutě se zmýlili. Letecká ofenzíva spojenců totiž vrcholila.

Jan Masaryk rezignoval na post velvyslance ve Velké Británii na podzim 1938. Poté jako soukromá osoba cestoval mezi ostrovním královstvím a USA – přednášel a publikoval. V létě 1940 jej Československo, respektive Benešův exil na Západě, znovu povolalo do služby.

Slepnoucí Tomáš Garrigue Masaryk se chystá na oslavu svých posledních narozenin, Thomas Mann utíká před nacisty a přijímá české občanství a Karel Čapek nevysliší prosbu Edvarda Beneše na změnu pesimistického závěru právě premiérované hry Bílá nemoc. To vše v kulisách španělské občanské války, bojů v Africe, krvavých čistek v Sovětském svazu a nezastavitelně se blížící druhé světové války. Právě takto vykresluje historik Michal Stehlík ve své nové knize Krok do propasti často opomíjený rok 1937. Přístup je to poučný: malé dějiny se potkávají s těmi velkými a i když lidé dál žijí své životy, řítí se na největší katastrofa naší minulosti. Podobně jako v aktuálních knihách Jiřího Padevěta.

Doktor Karel Čapek (9. ledna 1890 - 25. prosince 1938) byl milován i nenáviděn, zatracován i oslavován. Tupen, kritizován. Vážen, obdivován. Jeho dílo, léta žijící na literárním výsluní, se pokoušely potlačit dvě diktatury: nacionálně socialistická a na svém počátku i socialistická. Marně. Měl široké publikum a zůstává v povědomí národa i desítky let po své smrti. Jmenují se po něm ulice a literární ceny. Jeho odkaz je stále inspirativní, ba provokativní: stačilo vyfotografovat foxteriéra podobného tomu, jehož literárně proslavil pod jménem Dášeňka, umístit ho na reklamní billboard - a byl z toho soudní spor vyvolaný prezidentem republiky a jeho manželkou. Sleduje-li to z nebeských výšin, asi se usmívá a - řečeno s Karlem Poláčkem - "jeho hluboké, tmavé oči září šibalstvím a vtipem".

Od posledního výzkumu z roku 2016 se výsledky výrazněji neliší, dlouhodoběji ale počet zastánců odsunu klesá.

Petr Hořejš je tvůrcem jedné z nejúspěšnějších knižních sérií české historie. Jeho cyklus Toulky českou minulostí vycházel od roku 1979, kdy vznikl jako příloha časopisu Mladý svět. Hořejš ovšem u tehdejšího režimu upadl v nemilost a musel publikovat pod pseudonymem Petr Hora. Sám přitom po léta pracoval jako čerpač a pomocný dělník ve Vodních zdrojích Praha. První díly Toulek českou minulostí tak vznikly v maringotce, v níž strávil deset let. Jeho snahou bylo historii popularizovat a v rámci možností zbavovat účelových normalizačních dezinterpretací.

Učitelka minulý týden zemřela při nehodě autobusu u Nové Vsi na Mělnicku.

Automobilový svět dříve fungoval jinak – koupili jste si kompletní nastrojený základ a pak jen vybírali karoserii a vnitřek. Svého času patřily automobily k designovým unikátům, které byly šité na míru jednotlivým zákazníkům. Vzali jsme benzinové BMW X5 plné volitelé individuální výbavy a vyrazili do Muzea českého karosářství objevit jedinečnost tuzemské zakázkové výroby.

Sametovou revoluci z listopadu 1989 ode dneška na vstupních schodech do liberecké radnice připomíná speciální schod z liberecké žuly. Je na něm Havlův citát a poděkování lidem, kteří se před 30 lety vzepřeli totalitě.

Neuvěřitelný příběh kláštera ve Vyšším Brodě pokračuje. Vyšebrodským Cisterciákům, zarytým antifašistům, kteří před válkou přijali v klášteře Edvarda Beneše a naopak do něj odmítli vpustit Adolfa Hitlera, hodlá stát sebrat i zbytek dříve vráceného majetku. A to paradoxně kvůli dekretům prezidenta, jehož postoje Cisterciáci hájili.

Oslavy 170 let od založení vrcholí ve čtvrtek 14. listopadu na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO). Vznikla v roce 1849 jako Montánní učiliště a její začátky a téměř dalších 100 let se však vážou k Příbrami.

Životní osudy bývají různé. Někdo se narodil do bohaté rodiny se zlatou lžičkou v ústech, jiný takové štěstí neměl, a přesto se dokázal vypracovat a ve svém životě něco dokázat. Taková byla i česká cestovatelka Barbora Markéta Eliášová, která jako první Češka objela celou zeměkouli a našla zalíbení v japonské kultuře.

Jak probíhala poslední jednání před podepsáním příměří, aby mohl být 11. 11. 1918 v 11 hodin dopoledne vyhlášen mír? A jak byl následně všemi lidmi oslavován konec kruté světové války? To vám v textu z roku 1929 přiblíží Dr. Edvard Beneš.

Jak probíhala poslední jednání před podepsáním příměří, aby mohl být 11. 11. 1918 v 11 hodin dopoledne vyhlášen mír? A jak byl následně všemi lidmi oslavován konec kruté světové války? To vám v textu z roku 1929 přiblíží Dr. Eduard Beneš.

Snaha o lepší živobytí zavedla staršího bratra prezidenta Beneše do amerického města Milwaukee.

Pražský magistrát uzavře od pondělí 4. listopadu do středy 6. listopadu průjezd Malou Stranou mezi Valdštejnskou ulicí a Újezdem. Důvodem jsou dopravní komplikace, které působí oprava kolejí a uzavírka na Smetanově nábřeží. Uvedl to náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Za téměř 20 milionů korun byl v Praze vydražen obraz Františka Kupky, který v minulosti vlastnili prezident Edvard Beneš nebo šéf Vítkovice Holding.

V roce 1922 rozvířil evropské diplomatické kruhy skandál spojený s osobou Karla Mečíře, vyslance, politika a oblíbence šéfa agrárníků Antonína Švehly. Dal by se nazvat Drama mezi třemi divoženkami. Hlavního aktéra připravil skandál o pověst i zaměstnání. Přitom byl už v listopadu 1918 jakožto „Švehlův muž“ jmenován členem Revolučního národního shromáždění.

Panelová výstava 100 let Generálního štábu Armády ČR před budovou dotčeného oslavence na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích přibližuje historii naší republiky prostřednictvím portrétů několika významných osobností našeho vojenství.

Konec 1. světové války zastihl jednoho z architektů československé samostatnosti, generála Milana Rastislava Štefánika (21. července 1880 – 4. května 1919) v době, kdy to nejlepší měl vlastně ještě před sebou. Už se toho ale nedočkal.

Datum 28. října máme už 101 let spojený se státním svátkem, kterým si připomínáme den vzniku samostatného československého státu. V tento den zástupci Národního československého výboru totiž vydali zákon o zřízení samostatného Československa. Co všechno o tomto svátku víme?

Náš národ už to tak má nalinkované. Aby si usnadnil život s výročími, tak je raději slaví ideálně všechny v jeden den. Samozřejmě jde o nadsázku, ale když se podíváte na takový 28. říjen, úplně tak daleko od pravdy nebudeme… Co se stalo v tento pro náš národ velmi výjimečný den?

Naše umění po první světové válce se rozštěpilo na dva směry: jeden hledal poučení na západě, druhý se snažil odvodit svůj umělecký výraz z české krajiny a z genia venkovského prostředí. Rabas patřil k těm druhým.

Zcela nová lávka přes řeku Labe pro pěší a cyklisty by měla v Ústí nad Labem spojit čtvrť Střekov a prostor Zanádraží. Podle vedení města si pěší i cyklisté podobnou spojnici obou břehů zaslouží. Radní již schválili uvolnění 4,8 milionu korun na vytvoření projektové dokumentace. Stavba by mohla začít do tří let.

Hrdina od Zborova, jeden z nejvlivnějších českých důstojníků za druhé světové války, divizní generál. Hned po komunistickém puči si však vysloužil jinou nálepku: velezrádce a špion. Významného představitele protinacistického odboje okamžitě sesadili a zákeřně zatkli.

V pondělí 28. října oslavíme 101 let od vzniku Československa. Bylo to přesně dva týdny před koncem první světové války a vznik ČSR po rozpadu habsburské monarchie byl vlastně jedním z nejdůležitějších výsledků konfliktu. Jak říjen 1918 vypadal a jaké události vzniku Československa předcházely?