Edvard Beneš

Když řeknete „národní socialisté“, většina Čechů si dnes vybaví maximálně historické učebnice nebo Edvarda Beneše. Jenže Česká strana národně sociální existuje dodnes.

Plzeň si záhy po vzniku republiky vytýčila další pořadový, i když ne zrovna jednoduchý úkol: připravit projekt a následnou realizaci Masarykovy školy na Jiráskově náměstí ve čtvrti Slovany.

Uznávaný právník, který místo odpočinku v penzi dostal extrémně obtížný úkol. Emil Hácha přijal úřad prezidenta z pocitu povinnosti, aby vzápětí čelil brutálnímu tlaku nacistů. Sledujte osud muže, kterého v izolaci nakonec zradilo zdraví i národ.

Viděl gulagy na vlastní oči, mapoval je, zachránil tisíce. Varoval Beneše: SSSR neusiluje o svobodu, ale o diktaturu. Gottwald proti němu protestoval už v roce 1941. Ve vykonstruovaném procesu ho odsoudili za tři dny. 21. 6. 1949 ho oběsili v Plzni.

Tomáš Garrigue Masaryk byl klíčovou tváří zahraničního odboje i diplomacie vedoucí ke vzniku státu. Jak by se dějiny změnily, kdyby první světovou válku nepřežil a u jednání velmocí chyběl?

Měla hlas od boha, ale totalita z ní udělala kriminálnici. Rána lodičkou do hlavy policisty ji stála měsíce svobody plné šikany. Jak se z hvězdy divadla Semafor stala zlomená žena, které nakonec fungovala už jen jedna ledvina?

Tím cílem nebylo nic menšího nežli rozbít Rakousko-Uhersko a vytvořit v srdci Evropy nový stát. Ať už máme názor na smysl jejich konání jakýkoliv, jedno nelze těmto třem mužům upřít. Vůli, pracovitost a odvahu.

Co psaly noviny, především Rudé právo, od 20. do 26. února 1948 a jaké bylo tehdy počasí

Připomínáme si 78. výročí únorového převratu a magazín Securitytech.cz oslovil historika Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu, aby s ním probral roli bezpečnostních složek během únorového převratu 1948 a další souvislosti. Zajímalo nás mimo jiné, jak vznikly nechvalně známé Lidové milice, či jak se podařilo komunistům neutralizovat armádu, kterou zcela nekontrolovali. Více nabízíme v našem interview.

Únor 1948 nebyl náhlý pád, ale vyústění desetiletí iluzí, právního rozkladu a politické krátkozrakosti, které začaly dávno před komunisty.

Při příležitosti výročí prvních studentských demonstrací v roce 1948 se konala pietní akce v Nerudově ulici, kterou navštívila starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská.

K 25. únoru 1948 mám osobní vztah. Moje maminka byla jedním z demonstrantů pochodujících toho dne na Hrad. Zde se poprvé, nikoliv však naposled střetla s nastupujícím komunistickým režimem, který průvod studentů surově rozehnal. Toho dne byly pohřbeny veškeré naděje na svobodu a demokracii pro Čechy a Slováky. Ozbrojené Lidové milice i policie byly už

Na podzim 1938 stál Edvard Beneš před rozhodnutím, které mohlo změnit běh evropských dějin. Co by se stalo, kdyby Československo Mnichovský diktát odmítlo a šlo do války?

Historie Česka je plná klíčových událostí od objevu živého slona na Staroměstském náměstí v roce 1570 po významné změny měny v roce 1919 a zásadní momenty v poválečné a komunistické éře, které formovaly jeho národní i politickou identitu.

Brdy letos slaví hned dvě kulatá výročí. Usnesením vlády z února 1926 tam vznikl vojenský prostor, v lednu 2016 pak chráněná krajinná oblast Brdy. Dnes se tam nachází rozsáhlá síť turistických tras, které vedou například k cenným vojenským objektům. Mezi nimi je i takzvaný Benešák, který můžete znát z filmu Obecná škola.

Edvard Beneš vstoupil do dějin jako budovatel Československa. Z dějin odešel jako muž, který výrazně pomohl komunistům k moci. Proč to udělal?

Před 78 lety komunisté definitivně převzali moc v Československu. Únorový převrat přinesl zničení základních svobod, drtivé čistky a nástup tvrdé totality.

Dne 11. prosince 1973 se v Černínském paláci v Praze, budově Ministerstva zahraničí, odehrál akt, který formálně ukončil jednu z nejbolestivějších kapitol československých dějin.

Lékař Ladislav Vančura pomohl v době protektorátu zachránit stovky politických vězňů. Těm pomáhal často vynalézavým způsobem. Prožil i perzekuci ze strany komunistického režimu. Život pozapomenutého hrdiny nově připomene pamětní deska na budově hradecké vazební věznice, kde pracoval. Ladislav Vančura působil v hradecké vazební věznici mezi lety 1934 až 1948. Během okupace různým způsobem pomáhal vězňům.

I když u nás šlechtici přišli o výsadní postavení ve společnosti, stejně jako o moc a často i majetky, jsou stále středem zájmu, o čemž svědčí i divácký úspěch seriálu Modrá krev. Není divu, některé rody jsou tisíce let staré a mají bohatou historii.

Trocha historie snad nikoho nezabije. Vznik Československé republiky v roce 1918 nebyl jen politickým a územním zlomem, ale také zásadní jazykovou změnou.

Toto je příběh politického vyjednávání, který se odehrává ve stínu „zastírací“ aféry SMSgate. Andrej Babiš a jeho tým i koaliční partneři rozehráli hru, jejíž výsledek můžeme uvidět za pár dní.

Únor 1948 je jedním z nejvýznamnějších mezníků v moderních československých dějinách. Událost, která se odehrála ve dnech kolem 25. února 1948, zásadně změnila politický i společenský vývoj země na více než čtyři desetiletí.

Zase je tu únor a zase se mohutně demonstruje. Jen jaksi naruby.

V Heiligenhofu propojil Dr. Raimund Paleczek rodinnou paměť s analýzou. Ukázal, jak se „řád“ stal součástí jazyka vyhnání a proč na tom záleželo tehdy a záleží dnes.

V našem kvízu se vrátíme k významným událostem tykajícím se Československa i života obyčejných lidí za socialismu. Pamětníci mají jasnou výhodu.

Sedmidenní válka mezi Československem a Polskem v lednu 1919 a následné události mohou sloužit jako příklad k pochopení geopolitických ambicí Varšavy i v roce 2026. Praha zvolila taktiku vyvažování.

Benešovu vilu v Sezimově Ústí získá Husitské muzeum v Táboře. Informovalo o tom dnešní Právo. Po více než 50 letech se tak naplní odkaz manželky bývalého prezidenta Edvarda Beneše Hany Benešové. Ve své závěti z listopadu 1973 odkázala vilu v Sezimově Ústí tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Po její smrti v prosinci 1974 ale zřizovatel muzea, Okresní národní výbor v Táboře, převedl celý objekt na Úřad předsednictva vlády.

Po více než padesáti letech se naplní odkaz manželky Edvarda Beneše. Ta ve své závěti z listopadu 1973 odkázala vilu v Sezimově Ústí tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Po její smrti v prosinci 1974 ale zřizovatel muzea – Okresní národní výbor v Táboře – převedl celý objekt na Úřad předsednictva vlády. Vila byla adaptována na rekreační zařízení pro vrcholné politiky a úředníky. A právě to se nyní změní.

I 80 let po konci války vyvolávají Benešovy dekrety stále spory. I v roce 2026 zasahují do slovensko-maďarských vztahů a diskuze o nich lze očekávat i kvůli prvnímu sjezdu sudetských Němců na území České republiky. Článek vysvětluje, proč dekrety vznikly, koho se týkaly, jaký měly vztah k odsunu Němců a jaký mají dnes skutečný právní dopad.

V letech 1945-1948 se rozhodovalo o dalším osudu Československa. Komunisté neměli zpočátku jasno, jakým způsobem převezmou moc. Krátkou dobu byla „ve hře“ i tzv. specifická československá cesta k socialismu.

Přesně před 107 lety vypukla Sedmidenní válka o Těšínsko. Československá armáda drtila polskou obranu, ale politici ofenzivu zastavili. Co se tehdy stalo?

Berlín - Téma Benešových dekretů patří jednoznačně minulosti, i když na ně může přetrvávat rozdílný názor. Ve společném prohlášení u příležitosti výročí podpisu Česko-německé deklarace v roce 1997 to dnes uvedli spolupředsedové Česko-německého diskuzního fóra Rudolf Jindrák a Jörg Nürnberger. Češi a Němci se podle nich i díky deklaraci stali dobrými sousedy a aktivními partnery v NATO a EU.

Požehnaný věk 102 let v pondělí 19. ledna oslavila Růžena Kamarádová (roz. Sedláčková), členka Konfederace politických vězňů. Po únorovém komunistickém puči roku 1948 ji zatkli předáci rudého totalitního režimu. Zúčastnila se totiž pohřbu prezidenta Edvarda Beneše a posléze do práce přinesla text jeho dosud nezveřejněných slov při podpisu demise demokratických ministrů ve prospěch vlády KSČ.

Když se po sametové revoluci vrátí zpět do Československa, mají ho v živé paměti už jen starší ročníky. Přes 40 let totiž žil a tvořil hlavně v Americe. S komunistickým převratem se jeden z nejtalentovanějších českých klavíristů nikdy nesmířil. Ještě v květnu 1946 koncertuje Rudolf Firkušný (1912–1994) v Praze.

Dějiny Československa jsou plné zlomových okamžiků, euforie, ale i pádů.

Pražské povstání začalo 5. května 1945 v šest hodin ráno památnou větou „Je právě sechs hodin.“ Tím, kdo jí do éteru pronesl, byl Zdeněk Mančal. Dnes se na něj neprávem trochu zapomíná.

Je to tu zase. Prezident republiky odmítl jmenovat ministra. A opět se tento akt přejde bez velké konfrontace. Tento přístup však pouze nahlodává ústavu a možná už nastal čas na radikální krok.

Hrával role nenápadných a tichých intelektuálů, jeho první manželství s Jiřinou Jiráskovou skončilo ale více než bouřlivě. Klid našel až u moderátorky a redaktorky Olgy Čuříkové. Jirásková jim šla za svědka.

Zářijová mobilizace v roce 1938 je pravděpodobně největším národním vzepětím naší novodobé historie. Stále o ní ale panuje řada mýtů a nepřesností. Málo se ví, že šlo „jen“ o mobilizaci částečnou.

Podle lídra maďarské opozice Pétera Magyara nemohou tvořit základ právního řádu členské země Evropské unie poválečné dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše založené na kolektivní vině. Avizuje, že v případě svého úspěchu začne po změně vlády v Budapešti první rozhovor se slovenským premiérem Robertem Ficem (Směr) právě na toto téma.

Šéfová Trikolory podpořila slovenský zákon, podle kterého hrozí na Slovensku až půl roku vězení těm, kteří by zpochybňovali prezidentské dekrety a poválečné uspořádání Československa. Výraz zoufalství a zbabělosti.

Hlavní poradkyně maďarského premiéra Viktora Orbána Katalin Sziliová v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové vyzvala Brusel, aby zakročil proti slovenskému zákonu, který se týká poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Novela slovenského trestního zákona umožňuje udělit trest vězení za veřejnou kritiku či popírání Benešových dekretů.

Odsun sudetských Němců patří k nejkontroverznějším kapitolám českých dějin. Byl spravedlivým vyústěním nacistické okupace, nebo kolektivním trestem, který postihl i nevinné? Pohled bez mýtů a emocí.

Zní to jako vtip, ale nechybělo mnoho. Po první světové válce se vážně debatovalo o tom, že by nové Československo převzalo správu nad německou kolonií Togo. Měli jsme mít přístav, plantáže a flotilu. Proč jsme tento sen vzdali?

Benešovy dekrety znovu rozhýbaly region. Robert Fico s jejich pomocí tlačí opozici do kouta, ale zároveň dostal do nepohodlné pozice Viktora Orbána. Tomu jeho rival Péter Magyar vyčítá zradu slovenských Maďarů.

POLEMIKA. Iniciativa skupiny historiků a novinářů z května 2025 za umístění vysvětlující tabulky k soše Edvarda Beneše před budovou ministerstva zahraničních věcí byla především výzvou k otevření osmdesát let ostudně opožděné diskuse. Po prvních hysterických reakcích (například Společnost Edvarda Beneše, Institut Václava Klause), se konečně objevují i skutečné diskusní texty. Po průkopnické reakci profesora Michala Stehlíka

Poslední měsíce od říjnových voleb roku 2025 vstoupí do historie této země zapsány se znamením stejné hanby jako září 1938, únor 1948 a srpen 1969. Budí-li tituly médií dojem, že hladina zdejšího politického Kačáku je rozbouřena převratnými událostmi, jde o hluboký omyl. Volby jen změnily český Kačák na smradlavou politickou stoku! Co takhle si k výročí pádu komunismu v roce 2029 dát hezký dárek?

Lídr maďarské opozice Péter Magyar v otevřeném dopise vyzval slovenského premiéra Roberta Fica, aby prosadil zrušení novely trestního zákona, která umožňuje udělit trest vězení za popírání poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše. Magyar vyzval svého rivala, maďarského premiéra Viktora Orbána (Fidesz), aby k otevřenému dopisu připojil svůj podpis.

Třiaosmdesátiletý Jožka Černý, který patří k nejznámějším zpěvákům lidových písní v ČR, se během života oženil dvakrát. První manželství mu zničil tchán, který mu dokonce zabránil i v tom, aby mohl vídat svou dceru. Jaké je soukromí umělce, který s cimbálovou muzikou nazpíval stovky písní a pro mnohé posluchače je Moravským slavíkem?

Místo hádek o Těšínsko jsme mohli vytvořit armádu, které by se bál i Hitler. Spojenectví Prahy a Varšavy bylo na dosah. Proč jsme dali přednost zradě ze Západu před silou sousedství?

Vlakem z Prahy přímo k moři, bez pasu a celníků. V roce 1919 jsme mohli získat koridor k Jadranu. Byli bychom námořní velmocí, nebo by nás obrana úzkého pruhu země stála existenci?

Proti novele slovenského trestního zákona, která umožňuje trestat obyvatele země za popírání poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše, se v sobotu konal protest před budovou slovenské ambasády v Budapešti za účasti několika stovek lidí. Za akcí nestála žádná politická strana.

Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína. Zlín patřil ve třicátých letech k městům, jejichž prosperita raketově rostla. Bylo to hlavně zásluhou Baťovy továrny,

Válka jí vzala jistoty, ale ne víru v člověka. Hana Benešová spojila roli první dámy s neúnavnou službou Červenému kříži a obranou lidské důstojnosti v časech zmaru.

Oblíbená jídla hlav státu nejsou pouhou bulvární zajímavostí. Jsou malým odrazem doby, v níž prezidenti žili.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu zdůraznil význam občanské společnosti. Ta podle něj musí doplňovat běžnou politiku a může tak překonat rozdělení lidí, které prezidenta trápí.