Edvard Beneš

Pražské povstání začalo 5. května 1945 v šest hodin ráno památnou větou „Je právě sechs hodin.“ Tím, kdo jí do éteru pronesl, byl Zdeněk Mančal. Dnes se na něj neprávem trochu zapomíná.

Je to tu zase. Prezident republiky odmítl jmenovat ministra. A opět se tento akt přejde bez velké konfrontace. Tento přístup však pouze nahlodává ústavu a možná už nastal čas na radikální krok.

Hrával role nenápadných a tichých intelektuálů, jeho první manželství s Jiřinou Jiráskovou skončilo ale více než bouřlivě. Klid našel až u moderátorky a redaktorky Olgy Čuříkové. Jirásková jim šla za svědka.

Zářijová mobilizace v roce 1938 je pravděpodobně největším národním vzepětím naší novodobé historie. Stále o ní ale panuje řada mýtů a nepřesností. Málo se ví, že šlo „jen“ o mobilizaci částečnou.

Podle lídra maďarské opozice Pétera Magyara nemohou tvořit základ právního řádu členské země Evropské unie poválečné dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše založené na kolektivní vině. Avizuje, že v případě svého úspěchu začne po změně vlády v Budapešti první rozhovor se slovenským premiérem Robertem Ficem (Směr) právě na toto téma.

Šéfová Trikolory podpořila slovenský zákon, podle kterého hrozí na Slovensku až půl roku vězení těm, kteří by zpochybňovali prezidentské dekrety a poválečné uspořádání Československa. Výraz zoufalství a zbabělosti.

Hlavní poradkyně maďarského premiéra Viktora Orbána Katalin Sziliová v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové vyzvala Brusel, aby zakročil proti slovenskému zákonu, který se týká poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Novela slovenského trestního zákona umožňuje udělit trest vězení za veřejnou kritiku či popírání Benešových dekretů.

Odsun sudetských Němců patří k nejkontroverznějším kapitolám českých dějin. Byl spravedlivým vyústěním nacistické okupace, nebo kolektivním trestem, který postihl i nevinné? Pohled bez mýtů a emocí.

Zní to jako vtip, ale nechybělo mnoho. Po první světové válce se vážně debatovalo o tom, že by nové Československo převzalo správu nad německou kolonií Togo. Měli jsme mít přístav, plantáže a flotilu. Proč jsme tento sen vzdali?

Benešovy dekrety znovu rozhýbaly region. Robert Fico s jejich pomocí tlačí opozici do kouta, ale zároveň dostal do nepohodlné pozice Viktora Orbána. Tomu jeho rival Péter Magyar vyčítá zradu slovenských Maďarů.

POLEMIKA. Iniciativa skupiny historiků a novinářů z května 2025 za umístění vysvětlující tabulky k soše Edvarda Beneše před budovou ministerstva zahraničních věcí byla především výzvou k otevření osmdesát let ostudně opožděné diskuse. Po prvních hysterických reakcích (například Společnost Edvarda Beneše, Institut Václava Klause), se konečně objevují i skutečné diskusní texty. Po průkopnické reakci profesora Michala Stehlíka

Poslední měsíce od říjnových voleb roku 2025 vstoupí do historie této země zapsány se znamením stejné hanby jako září 1938, únor 1948 a srpen 1969. Budí-li tituly médií dojem, že hladina zdejšího politického Kačáku je rozbouřena převratnými událostmi, jde o hluboký omyl. Volby jen změnily český Kačák na smradlavou politickou stoku! Co takhle si k výročí pádu komunismu v roce 2029 dát hezký dárek?

Lídr maďarské opozice Péter Magyar v otevřeném dopise vyzval slovenského premiéra Roberta Fica, aby prosadil zrušení novely trestního zákona, která umožňuje udělit trest vězení za popírání poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše. Magyar vyzval svého rivala, maďarského premiéra Viktora Orbána (Fidesz), aby k otevřenému dopisu připojil svůj podpis.

Třiaosmdesátiletý Jožka Černý, který patří k nejznámějším zpěvákům lidových písní v ČR, se během života oženil dvakrát. První manželství mu zničil tchán, který mu dokonce zabránil i v tom, aby mohl vídat svou dceru. Jaké je soukromí umělce, který s cimbálovou muzikou nazpíval stovky písní a pro mnohé posluchače je Moravským slavíkem?

Místo hádek o Těšínsko jsme mohli vytvořit armádu, které by se bál i Hitler. Spojenectví Prahy a Varšavy bylo na dosah. Proč jsme dali přednost zradě ze Západu před silou sousedství?

Vlakem z Prahy přímo k moři, bez pasu a celníků. V roce 1919 jsme mohli získat koridor k Jadranu. Byli bychom námořní velmocí, nebo by nás obrana úzkého pruhu země stála existenci?

Proti novele slovenského trestního zákona, která umožňuje trestat obyvatele země za popírání poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše, se v sobotu konal protest před budovou slovenské ambasády v Budapešti za účasti několika stovek lidí. Za akcí nestála žádná politická strana.

Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína. Zlín patřil ve třicátých letech k městům, jejichž prosperita raketově rostla. Bylo to hlavně zásluhou Baťovy továrny,

Válka jí vzala jistoty, ale ne víru v člověka. Hana Benešová spojila roli první dámy s neúnavnou službou Červenému kříži a obranou lidské důstojnosti v časech zmaru.

Oblíbená jídla hlav státu nejsou pouhou bulvární zajímavostí. Jsou malým odrazem doby, v níž prezidenti žili.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu zdůraznil význam občanské společnosti. Ta podle něj musí doplňovat běžnou politiku a může tak překonat rozdělení lidí, které prezidenta trápí.

Co přáli národu pánové (i soudruzi) prezidenti na Nový rok před 20, 30 nebo 50 či 70 lety? Na počátku nových kalendářních roků, jejichž letopočet končil číslovkou 6. V roce 1946 prezident Edvard Beneš novoroční projev vůbec nepřednesl, neboť zůstal u předválečné tradice vánočních poselství. S novoročními proslovy začal teprve Klement Gottwald v roce 1949 a pronášel je do své smrti v roce 1953. První lednový den roku 1956 již promlouval jeho nástupce Antonín Zápotocký. „Máme věrného a spolehlivého spojence v našem osvoboditeli, v Sovětském svazu,“ řečnil Zápotocký. Právě v roce 1956 sovětské tanky krvavě rozdrtily maďarské protikomunistické povstání.

Oficiálním sídlem prezidentů je Pražský hrad – a to již od roku 1918. Zároveň se jedná o jeden ze symbolů české státnosti. Zápis o Pražském hradě byste našli v Guinnessově knize rekordů jako o největším hradním komplexu na celém světě!

Praha - Prezident Petr Pavel ve svém třetím novoročním projevu ve funkci popřál vládě ANO, SPD a Motoristů, aby v opatřeních v zájmu občanů byla úspěšná. Považuje za správné nechat jí na začátku prostor. Zajímat se hlava státu bude o to, zda vláda a ministři nedělají kroky, které by mohly ohrozit demokracii a její instituce, bezpečnost či sounáležitost se svobodným světem. Prezidenta trápí rozdělená česká společnost. Není tomu tak podle něj kvůli tolika nepřekonatelným rozdílům, ale proto, že důraz na rozpory určuje tón veřejné debaty.

Silvestr roku 1941 prožil parašutista Jozef Gabčík v Plzni, kde se skrýval u rodiny policejního inspektora Václava Krále, jeho manželky Pavly a dcery Heleny v jejich domě na adrese Pod Záhorskem 1. Ještě předtím u Králových krátce pobýval i Gabčíkův spolubojovník Jan Kubiš. Oba se později stali nejznámějšími aktéry úspěšného atentátu na Reinharda Heydricha. Do plzeňského bytu se vraceli a využívali jej i další parašutisté. Za skrývání odbojářů zaplatila celá rodina Králových životem. Nacisté je zavraždili v koncentračním táboře Mauthausen.

KOMENTÁŘ / Babišovo odmítnutí ručit za evropskou půjčku pro Ukrajinu, kterým se prezentoval na posledním evropském summitu v Bruselu, bylo jen politickým gestem určeným pro jeho voliče. České republic…

Jiří Hrzán byl neřízenou střelou. Neměl pud sebezáchovy, což se mu stalo osudným. Temperamentní herec miloval adrenalinovou zábavu a ženy. I přes svůj nízký vzrůst a vadu řeči slavil úspěchy.

Je to zřejmě nejbolestivější „co by kdyby“ moderních českých dějin. Každý rok v květnu, když šeříky kvetou a Plzeň slaví, se vrací ona neodbytná představa.

Prezidentské volby v roce 1935, které měly dát republice druhého prezidenta a nástupce Tomáše Garrigue Masaryka, byly ze zpětného pohledu velmi významné. Kdo se v nich postavil Edvardu Benešovi?

Před pětaosmdesáti lety slavili českoslovenští vojáci ve Velké Británii první válečné Vánoce. Zvykat si museli nejen na jiné tradice a zvyky, ale především na odloučení od rodiny. Se svými blízkými nemohli nijak komunikovat. Jedinou možností bylo vystoupení vojáků v britském rozhlase.

Na druhou světovou válku dnes pohlížíme optikou, jenž je zkreslená časovým odstupem, který od ní máme. Špatně se nám dnes např. chápe, jak nesamozřejmá byla samotná obnova Československa.

Po uzavření mnichovské dohody prezident Edvard Beneš rezignoval a 22. října 1938 odletěl do exilu. Samotnou tuto cestu popsal ve svých pamětech jeho synovec Bohuš, který působil jako jeho tajemník.

Odmítnutí Mnichova by znamenalo válku. Wehrmacht by krvácel, ale Praha by hořela. Stála by rovná páteř a národní čest za zničenou zemi a tisíce mrtvých? Úvaha o dějinách, které se nestaly.

V těchto dnech si připomínáme 90 let od chvíle, kdy Národní shromáždění Republiky československé zvolilo 18. prosince 1935 Edvarda Beneše prezidentem republiky. Nebylo to šťastné řešení, i když Beneš později navrhoval likvidaci Stalina.

NÁZOR / Volby hlavy státu bývaly za první republiky dramatické, doprovázely je obstrukce a pletichy. Nejinak tomu bylo i před 90 lety, kdy Národní shromáždění zvolilo 18. prosince 1935 prezidentem Ed…

Nejvíce národně populistická vláda v dějinách ČR - způsobí fičák, který nás odfoukne v následujících letech směrem autoritářský Východ.

KOMENTÁŘ. „Vosmdesát let po válce, a voni toho chudáka Edvarda prezidentskýho nenechaj spát. To zas budou Vánoce…“ Tak nějak by si mohl postěžovat věčně opilý srandista a spisovatel Jaroslav Hašek nad nikdy nekončící neschopností česko-slovenské politiky mluvit pravdu o minulosti. Národní pohádkaření o prosovětské a komunistické loutce Edvardu Benešovi se přitom dostává do popředí jen

Utekl za hranice, aby bojoval za svobodu, ale cenu za to zaplatila jeho rodina. Zatímco Bohumil Laušman snil v exilu o pádu komunismu, jeho žena a dcery trpěly ve vězení. Výčitky svědomí a samota ho nakonec dovedly až do pasti nastražené STB.

Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína.

Přesně před 90 lety abdikoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk. První hlava československého státu se v polovině třicátých let minulého století potýkala se zdravotními problémy i s hledáním svého nástupce, kterým se nakonec stal Edvard Beneš.

Před 90 lety T. G. Masaryk abdikoval. Byl to moment plný slz a strachu z budoucnosti. Přečtěte si, co přesně řekl a proč musel použít tajné razítko.

Politicky naivní akce v roce 1938 připravila J. A. Baťu o podporu Edvarda Beneše, budoucího vůdce druhého československého odboje. Baťa bez ní nedokázal ochránit své obuvnické impérium během II. světové války.

Slovenský parlament schválil novelu, která hrozí až půlročním vězením za zpochybňování Benešových dekretů a poválečného uspořádání, což kritizuje opozice a maďarská menšina.

Střední škola Edvarda Beneše v Břeclavi truchlí, na svou budovu kvůli tragickému úmrtí učitele na lyžařském kurzu vyvěsila černou vlajku. Ředitel školy Jiří Uher informoval, že kurz nadále pokračuje a děti mají klidový režim.

Dlouhá a pestrá minulost a neutěšená současnost. To vystihuje jeden z jihlavských parků – park M. R. Štefánika. Ten v nadcházejících měsících čeká revitalizace. A právě ta byla předmětem setkání s občany v minulém týdnu. Odborníci z jihlavské radnice od přítomných obyvatel získávali cenné podněty, které pak plánují zapracovat do výsledné studie.

Obrovská tragédie zasáhla studenty a pedagogy z Břeclavi. Během lyžařského kurzu v rakouských Alpách zemřel v úterý oblíbený učitel Jaroslav M. (†64). Neštěstí se stalo přímo před zraky žáků, když pedagog narazil do stromu. I přes prvotní komunikaci se záchranáři svým zraněním na místě podlehl. Vedení školy se však rozhodlo, že se kurz předčasně ukončovat nebude.

Černá vlajka zavlála na Střední škole Edvarda Beneše v Břeclavi, jejíž učitel zemřel při školním lyžařském výcviku v Rakousku. Bylo mu 64 let a osudným se mu stal náraz do stromu. Podle ředitele školy Jiřího Uhra kurz pokračuje, program je v klidovém režimu.

30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda. Československo se po jejím podpisu stalo zemí, kterou opustil její nejdůležitější spojenec Francie. Země byla dána na milost a nemilost nacistickému Německu.

Okouzlující prostředí zámku, adventní vyhlídkové kolo i celozelený stánek se jmelím. Adventní trhy ve vybraných čtyřech českých městech určitě mají co nabídnout. Pojďte se s Lifee.cz podívat do pohádkových Doudleb nad Orlicí, horského Liberce, malebného Nového Města na Moravě nebo lázeňských Poděbrad a ochutnat tamní delikatesy.

Rekonstrukce klíčové křižovatky Mileta v Hradci Králové spěje k finále rychlejším tempem, než se plánovalo. Řidiči se po ní projedou už v květnu, a to znamená dřívější úlevu od objížděk i kolon.

Jen málokdo ovlivnil podobu naší země tak významně jako Edvard Beneš. Jako politik byl u nejvýznamnějších okamžiků moderní historie národa. Jinak, než jako politika, si ho většinou neumíme představit.

Novým děkanem Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění bude Adam Halaš, vedoucí Katedry nonverbálního divadla. Funkci převezme v únoru a jeho cílem je zlepšení manažerského řízení a větší mezinárodní otevření fakulty.

Rozsvícením stromu na Masarykově náměstí odstartovaly Ostravské Vánoce. Ty probíhají tradičně na čtyřech scénách, a jednou z neoblíbenějších je scéna vánočního kluziště.