Edvard Beneš

31. 7. 1945 vybuchl v Ústí nad Labem muniční sklad. Nikdo nevěděl proč. Ale všichni věděli, kdo za to může. Za několik minut létali sudetští Němci z mostu pojmenovaného po Edvardu Benešovi do Labe. Zahynulo 50 až 80 lidí. Nikdo nebyl nikdy souzen.

Nový díl Krutého století přináší příběh o skupince fanatiků, kteří byli ještě na jaře 1945 ochotni provést atentát na prezidenta Edvarda Beneše.

Dvorským dekretem bylo před 200 lety, 18. dubna 1826, povoleno založení Moravsko-slezské vzájemné pojišťovny v Brně. Stanovy schválil císař v březnu 1829 a pojišťovna zahájila činnost 1. července 1830. Po první světové válce patřila k největším pojišťovnám v Československu, měla přes 200 000 pojištěnců.

V rámci seriálu jsme již mnohokrát zabrousili do období po únoru 1948, kdy před komunistickou totalitou v Československu prchaly do zahraničí tisíce lidí.

Čerstvý vítěz maďarských voleb, Péter Magyar, který po 16 letech ukončil éru Viktora Orbána, začíná rozviřovat prach, který měl v zájmu stability střední Evropy zůstat raději pod kobercem.

V souvislosti s maďarskými parlamentními volbami, v nichž zvítězila opoziční strana Tisza, která získala ústavní většinu a po 16 letech ukončila vládu strany Fidesz Viktora Orbána, se objevila řada lží a dezinformací. Podle zvěstí šířených po sociálních sítích měl být například Viktor Orbán v roce 1989 zatčen v Československu a Edvard Beneš měl mít po válce projev končící zvoláním: „Pokud napadnou a zničí mé dekrety, Bůh s vámi, lide Čechoslováků, zahynete.“ Nic z toho není pravda.

Pojďte si s námi vyzkoušet všeobecný vědomostní kvíz nejen pro seniory, který ověří vaše znalosti z různých odvětví. Starší generaci by měl tento kvíz jít jako po másle, mladší možná trochu víc potrápí. Ale uvidíme.

Syn prvního prezidenta a uznávaný diplomat Jan Masaryk zemřel za dodnes nejasných okolností. Dodnes se zkoumá varianta nešťastné náhody zaviněné nemocí.

Brno - Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) dnes podpořila květnový sjezd sudetských Němců v Brně, proti němuž na jednání městského zastupitelstva protestovaly desítky lidí. Zastupitelé sice neschválili usnesení o podpoře sjezdu, ale ani návrh na zrušení akce. Pouze vzali na vědomí informaci o jejím konání. Usnesli se však na tom, že vítají snahy o usmíření. Konání sjezdu na jednání podpořil brněnský rodák a dramatik Milan Uhde, přestože sám zažil nacistickou okupaci a část jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech. Odpůrci akce ho kvůli tomu označili za vlastizrádce.

Masakr v Postoloprtech patří k nejtragičtějším a zároveň nejméně reflektovaným událostem českých poválečných dějin. Dodnes vyvolává otázky o spravedlnosti, vině a kolektivní odpovědnosti.

V našem kvízu se ukáže, jak dobře znáte našeho prvního prezidenta. Tohle by měl o Tomáši Garriguovi Masarykovi vědět každý.

První republika vznikla po konci první světové války a je považována za takzvanou zlatou éru našeho národa.

Herec se sametovým hlasem, kterého se režim snažil zlomit, ale nikdy se mu to nepodařilo.

Česko není jen o nejznámějších památkách a turistických ikonách. CzechTourism ve spolupráci s regionálními partnery i letos představuje výběr tzv. neobjevených skvostů – míst, která stojí mimo hlavní turistické trasy, přesto nabízejí silný příběh, autentickou atmosféru i překvapivě bohatý zážitek.

Většina lidí si spojuje znárodňování a konec soukromého vlastnictví v Československu až s komunistickým převratem v únoru 1948. To ale není úplně přesné. Znárodňovat se začalo hned po válce.

Píše se 4. duben 1945 a prezident ČSR v exilu Edvard Beneš jmenoval první vládu Zdeňka Fierlingera. Vláda fungovala do 6. listopadu 1945 a…

Snažil se být diplomatem, ale jako vůdce selhal. Účet za 7 fatálních chyb Edvarda Beneše, který v letech 1938 a 1948 vyměnil odvahu za kapitulaci a poslal národ do náruče dvěma totalitním režimům.

Nenápadný muž v montérkách pomohl změnit běh dějin, aniž by na sebe strhl pozornost. Příběh Františka Šafaříka odhaluje skrytou tvář operace Anthropoid i cenu, kterou za ni česká společnost zaplatila.

Kam směřujeme v oblasti bezpečnosti? Kvůli složitému mezinárodnímu dění a omezené dostupnosti srozumitelných informací roste mezi lidmi nejistota. Vláda ale na zásadní otázky neodpovídá. Místo toho řeší podružnosti.

Různé kolektivy a spolky v sobotu pochodovaly a protestovaly proti nárůstu krajní pravice.

Trojice zakladatelů ČSR, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik, nebyla v soukromí tak jednotná, jak tvrdí učebnice. Navenek tým, v realitě osobní spory a odlišné vize.

Byla ikonickou manželkou prezidenta, ale její cesta na Hrad vedla přes celu vídeňského kriminálu. Zatímco svět o jejím muži teprve začínal slyšet, ona v Praze rozehrála nebezpečnou hru.

Osoba prezidenta Edvarda Beneše rozděluje historiky, odbornou veřejnost i laickou společnost. Jedni jej obdivují, jiní zatracují. Kritici mu vyčítají, že během dvou klíčových okamžiků naší historie zklamal.

Díky sociálním sítím se dnes opět začíná opakovat narativ o tom, že Sovětský svaz chtěl Československu v roce 1938 pomoci, ale zhatila to neochota Polska. Je na místě to uvést na pravou míru.

Moravské lidové písně mají mnoho interpretů, ale jen jeden je dlouhá desetiletí považován za jejich nepsaného krále. Jožka Černý zpíval už jako malé dítě – dokonce i prezidentu Edvardu Benešovi. Slaví 84. narozeniny, přesto zůstává symbolem folkloru a hlasem, který provází celé generace posluchačů.

Hradní úředníci se 15. března zoufale pokoušeli ukrýt tajné dokumenty prezidenta Beneše. Marně. Němečtí důstojníci přesně věděli, co a kde hledat. Někdo jim to musel prozradit. Kdo na Hradě zradil?

Státní pohřeb Jana Masaryka 13. 3. 1948 se proměnil v tichou manifestaci proti komunistickému převratu a ukončil jednu éru československé demokracie.

Velmi nepříjemnou událost má za sebou provozovatel vyhlášeného Bistra U ohně, které funguje před vlakovým nádražím v Blansku. V ulici Edvarda Beneše tam v úterý před čtvrtou hodinou odpoledne zasahovala policie. Podle prvotních informací ukradla skupina mladších mužů v bistru sekeru a odmítala ji vrátil.

Tělo Jana Masaryka leží pod okny Černínského paláce. Je 10. března 1948 a Československo se právě probouzí do nové reality. Byl to pád, skok – nebo vražda? Příběh, v němž se prolínají fakta, politika i mlčení.

Byl Masaryk asketa, nebo nenasytný milovník? Archivy odkrývají pikantní korespondenci o sexu i drahé dárky pro milenky. Přečtěte si, jak stát tajně kupoval mlčení ženy, která TGM naprosto pobláznila.

Když řeknete „národní socialisté“, většina Čechů si dnes vybaví maximálně historické učebnice nebo Edvarda Beneše. Jenže Česká strana národně sociální existuje dodnes.

Plzeň si záhy po vzniku republiky vytýčila další pořadový, i když ne zrovna jednoduchý úkol: připravit projekt a následnou realizaci Masarykovy školy na Jiráskově náměstí ve čtvrti Slovany.

Uznávaný právník, který místo odpočinku v penzi dostal extrémně obtížný úkol. Emil Hácha přijal úřad prezidenta z pocitu povinnosti, aby vzápětí čelil brutálnímu tlaku nacistů. Sledujte osud muže, kterého v izolaci nakonec zradilo zdraví i národ.

Viděl gulagy na vlastní oči, mapoval je, zachránil tisíce. Varoval Beneše: SSSR neusiluje o svobodu, ale o diktaturu. Gottwald proti němu protestoval už v roce 1941. Ve vykonstruovaném procesu ho odsoudili za tři dny. 21. 6. 1949 ho oběsili v Plzni.

Tomáš Garrigue Masaryk byl klíčovou tváří zahraničního odboje i diplomacie vedoucí ke vzniku státu. Jak by se dějiny změnily, kdyby první světovou válku nepřežil a u jednání velmocí chyběl?

Měla hlas od boha, ale totalita z ní udělala kriminálnici. Rána lodičkou do hlavy policisty ji stála měsíce svobody plné šikany. Jak se z hvězdy divadla Semafor stala zlomená žena, které nakonec fungovala už jen jedna ledvina?

Tím cílem nebylo nic menšího nežli rozbít Rakousko-Uhersko a vytvořit v srdci Evropy nový stát. Ať už máme názor na smysl jejich konání jakýkoliv, jedno nelze těmto třem mužům upřít. Vůli, pracovitost a odvahu.

Co psaly noviny, především Rudé právo, od 20. do 26. února 1948 a jaké bylo tehdy počasí

Připomínáme si 78. výročí únorového převratu a magazín Securitytech.cz oslovil historika Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu, aby s ním probral roli bezpečnostních složek během únorového převratu 1948 a další souvislosti. Zajímalo nás mimo jiné, jak vznikly nechvalně známé Lidové milice, či jak se podařilo komunistům neutralizovat armádu, kterou zcela nekontrolovali. Více nabízíme v našem interview.

Únor 1948 nebyl náhlý pád, ale vyústění desetiletí iluzí, právního rozkladu a politické krátkozrakosti, které začaly dávno před komunisty.

Při příležitosti výročí prvních studentských demonstrací v roce 1948 se konala pietní akce v Nerudově ulici, kterou navštívila starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská.

K 25. únoru 1948 mám osobní vztah. Moje maminka byla jedním z demonstrantů pochodujících toho dne na Hrad. Zde se poprvé, nikoliv však naposled střetla s nastupujícím komunistickým režimem, který průvod studentů surově rozehnal. Toho dne byly pohřbeny veškeré naděje na svobodu a demokracii pro Čechy a Slováky. Ozbrojené Lidové milice i policie byly už

Na podzim 1938 stál Edvard Beneš před rozhodnutím, které mohlo změnit běh evropských dějin. Co by se stalo, kdyby Československo Mnichovský diktát odmítlo a šlo do války?

Historie Česka je plná klíčových událostí od objevu živého slona na Staroměstském náměstí v roce 1570 po významné změny měny v roce 1919 a zásadní momenty v poválečné a komunistické éře, které formovaly jeho národní i politickou identitu.

Brdy letos slaví hned dvě kulatá výročí. Usnesením vlády z února 1926 tam vznikl vojenský prostor, v lednu 2016 pak chráněná krajinná oblast Brdy. Dnes se tam nachází rozsáhlá síť turistických tras, které vedou například k cenným vojenským objektům. Mezi nimi je i takzvaný Benešák, který můžete znát z filmu Obecná škola.

Edvard Beneš vstoupil do dějin jako budovatel Československa. Z dějin odešel jako muž, který výrazně pomohl komunistům k moci. Proč to udělal?

Před 78 lety komunisté definitivně převzali moc v Československu. Únorový převrat přinesl zničení základních svobod, drtivé čistky a nástup tvrdé totality.

Dne 11. prosince 1973 se v Černínském paláci v Praze, budově Ministerstva zahraničí, odehrál akt, který formálně ukončil jednu z nejbolestivějších kapitol československých dějin.

Lékař Ladislav Vančura pomohl v době protektorátu zachránit stovky politických vězňů. Těm pomáhal často vynalézavým způsobem. Prožil i perzekuci ze strany komunistického režimu. Život pozapomenutého hrdiny nově připomene pamětní deska na budově hradecké vazební věznice, kde pracoval. Ladislav Vančura působil v hradecké vazební věznici mezi lety 1934 až 1948. Během okupace různým způsobem pomáhal vězňům.

I když u nás šlechtici přišli o výsadní postavení ve společnosti, stejně jako o moc a často i majetky, jsou stále středem zájmu, o čemž svědčí i divácký úspěch seriálu Modrá krev. Není divu, některé rody jsou tisíce let staré a mají bohatou historii.

Trocha historie snad nikoho nezabije. Vznik Československé republiky v roce 1918 nebyl jen politickým a územním zlomem, ale také zásadní jazykovou změnou.

Toto je příběh politického vyjednávání, který se odehrává ve stínu „zastírací“ aféry SMSgate. Andrej Babiš a jeho tým i koaliční partneři rozehráli hru, jejíž výsledek můžeme uvidět za pár dní.

Únor 1948 je jedním z nejvýznamnějších mezníků v moderních československých dějinách. Událost, která se odehrála ve dnech kolem 25. února 1948, zásadně změnila politický i společenský vývoj země na více než čtyři desetiletí.

Zase je tu únor a zase se mohutně demonstruje. Jen jaksi naruby.

V Heiligenhofu propojil Dr. Raimund Paleczek rodinnou paměť s analýzou. Ukázal, jak se „řád“ stal součástí jazyka vyhnání a proč na tom záleželo tehdy a záleží dnes.