Erazim Kohák

Miliardář Luděk Sekyra, majitel developerské společnosti Sekyra Group, je známý jako milovník filozofie. Ulice a parky v nové čtvrti Rohan City, která aktuálně roste v Praze 8, tak ponesou jména slavných filozofů – Immanuela Kanta, Johna Lockeho, Thomase Hobbse, Jana Sokola nebo třeba Erazima Koháka. Podobně jako Sekyra smýšlí i významný světový architekt Daniel Libeskind, rodák z polské Lodže, který dnes působí v New Yorku a stojí například za Židovským muzeem v Berlíně. Pro českého developera teď navrhl jednu část projektu Rohan City, a to včetně nové knihovny.

Nadace Partnerství, která každoročně uděluje Cenu Josefa Vavrouška, opět uspořádala velmi inspirativní akci Klíčky (k) udržitelnosti. Na jednom místě se sešli mladí ochranáři, aktivisté, vědecké kapacity a dokonce i ti, kteří Vavrouška osobně znali.

Věhlasné jméno filosofa profesora Erazima Koháka v sobě skrývá méně známou, ale velmi zajímavou část jeho života, kdy pomáhal zachraňovat českou železnici. Tu miloval a nejvíce motoráčky „osmsetdesítky“.

Při vzpomínkách na to, co mne přimělo spolu s dalšími ženami napsat dopis podepsaný „Pražské matky“ a poté dále usilovat o lepší životní prostředí v Praze, se mi nevybavuje žádný bod obratu či moment.

Muzeum Prahy a Národní archiv vytvořily výstavu Ahoj občani!, která je od 17. 11. k vidění v domě U Zlatého prstenu. Návštěvníci si mohou připomenout Karla Kryla skrz osobní talismany, poznámky i kuřácké potřeby, kromě toho lze vidět i jeho olejomalby, kresby a vydané básně. „Karel Kryl byl velmi komplexní umělec. Uznával umění jako řemeslnou dokonalost,“ vysvětlují Jakub Šlouf a Jiří Křesťan z Národního archivu.

Snímek, na kterém prezident Masaryk drží malou holčičku, patří mezi nejslavnější fotografie meziválečného období. Dokonce se v roce 1938 dostala na poštovní známky tehdy ještě svobodného Československa. Spisovatelka Markéta Pilátová holčičku, dnes téměř stoletou Evu Haňkovou, vypátrala, navštívila a napsala její životní příběh s názvem Holčička ze známky. A prozradila nám, jaké to bylo povídat si s živoucím symbolem první republiky...

Většina tuzemské veřejnosti příliš nevěří tomu, že by politici či elity hájili zájmy obyčejných lidí. Spíše mají pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají. A v čele státu si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) agentura Ipsos.

Ve čtrnácti letech s rodiči utekl před komunisty. Polovinu života pak prožil v USA a stal se profesorem na Boston University. Po sametové revoluci nabídl své služby pražské „fildě“. Známý ekolog, sociální demokrat, evangelík a skaut by se dnes dožil 90 let.

Je to jen náhoda? Anebo je nějaký důvod, že zrovna velcí géniové historie si zvolili nejíst maso - ačkoliv to v jejich době zrovna nebylo v módě.

Zachraňují vzácná území i druhy, pomáhají vracet vodu do krajiny, komunikují veřejnosti problémy životního prostředí nebo vzdělávají o klimatu. Od 20. února až do 31. března mají lidé možnost takové osobnosti nominovat na Environmentální Cenu Josefa Vavrouška a pomoct ocenit jejich práci. Cenu udílí Nadace Partnerství ve třech kategoriích – za celoživotní přínos, za výjimečný počin a ekozásek pro mladé do 26 let. Nominovat lidé mohou na www.cenajosefavavrouska.cz.

Časopis Sedmá generace je jeden z mála dlouhověkých tištěných periodik, které se u nás věnují životnímu prostředí. Aktuálně vychází už třicátým rokem. K tomuto výročí jeho redakce připravila výbor 30 rozhovorů, které v časopisu dosud vyšly.

Už po dvaceti minutách filmu, při záběrech, kdy zaměstnanci velkochovů roztloukají novorozeným selatům hlavy o zeď, jsem brečel a šel si nalít prvního panáka. Tak účinkuje celovečerní dokument Svědectví (režie: Michaela Vincourová, Lukáš Vincour, Věra Mikušová, Petr Beneš, Adele H., 2021), přinášející zhruba dvě hodiny skrytou kamerou pořízených záběrů z průmyslových velkochovů zvířat.

Tento příspěvek se pokouší zdůraznit potřebu bránit se zapomínání a z něj plynoucím deformacím obrazu naší nedávné minulosti. Konkrétně mi jde o téma historiografické práce v oblasti dějin filosofie.

Hostem podcastu Petra Viziny je přírodovědec a poutník Miloslav Nevrlý. Když mluví o Karpatských hrách, rýsuje ideál neulpívající na majetku, orientovaný na poutníkovu svobodu, hrdě odmítající svody mlsnosti či lenosti.

Nominace na jubilejní 25. ročník environmentální Ceny Josefa Vavrouška začínají v pondělí 15. února. Hledání pokračovatelů odkazu prvního polistopadového ministra životního prostředí, ekologického vizionáře a myslitele odstartuje v 15 hodin online debatou. O mladých a klimatu bude s loňskými laureáty a vítězi ceny za environmentální publicistiku Ekopublika debatovat Lucie Smolkové a Ladislav Miko. Novinkou půlkulatin ceny je nové speciální ocenění za komunikaci. Nominovat osobnosti bude možné dva měsíce na www.cenajosefavavrouska.cz. Informuje o tom pořádající Nadace Partnerství.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský si velice váží toho, že jej prezident Miloš Zeman vyznamenal, ačkoliv se jejich názory v poslední době někdy rozcházejí. Zeman udělil Rychetskému, svému někdejšímu vládnímu kolegovi, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání.

V roce 2008 jsem si kvůli článku o klecových chovech psal s celou řadou lidí. S ministerstvem zemědělství, odborníky z ČZU, s chovateli, s ochránci zvířat. Něco mi ale v argumentech, studiích a vyjádřeních chybělo. Chyběl mi tam člověk.

Více než sto lidí dnes přišlo na poslední rozloučení s filozofem a ekologem Erazimem Kohákem do kostela svatého Klimenta v Praze.

Filozof, publicista a politolog zemřel ve věku 86 let.

Odešel křesťanský myslitel, jehož odkaz se nám ještě bude hodit. Učil ohleduplnosti vůči stvoření.

Narodil se v Praze jen několik měsíců poté, co v Německu převzal moc Adolf Hitler. Sotva začal chodit do školy, byl jeho otec – odbojář zatčen. Na konci války postihl stejný osud i jeho matku. Všichni sice přežili, nakonec ale byli na jaře roku 1948 donuceni společně uprchnout před nastupující komunistickou totalitou do Spojených států amerických.

V sobotu zemřel významný filozof Erazim Kohák, bylo mu 86 let.

V sobotu zemřel filozof a ekolog Erazim Kohák, bylo mu 86 let. Informaci potvrdil v neděli mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Petr Kukal a vyjádřil velkou lítost nad úmrtím významné osobnosti.

Filozofovi, který před revolucí strávil půl století v emigraci, bylo 86 let. O jeho úmrtí informoval Deník Referendum.

Z pomocné síly v zemědělství se stal váženým profesorem filozofie v Bostonu. Po revoluci tutéž pozici zastával na pražské Univerzitě Karlově.