Frans Timmermans

Pozdvižení, které vyvolal Viktor Orbán, nekončí. Maďarského politika zkritizovali jeho evropští kolegové. Pozornost se upíná i k Orbánově cestě do Vídně.

Víkendový projev maďarského premiéra Viktora Orbána, ve kterém se otevřeně staví proti „míchání ras“, mu příliš bodů u jeho kritiků nepřinesl. „Rasismus je jedovatý politický vynález a v Evropě pro něj není místo,“ napsal na Twitteru místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Sice pozdě, ale přece si pan Timmermans, který v orgánech Evropské unie patří mezi největší zastánce takzvaného Green Dealu, uvědomil, že při sociálních nepokojích může těžko realizovat svou zelenou vizi Evropy. A tak nyní sám navrhuje návrat k uhlí. Kdo by to byl ještě nedávno řekl?

Situace při případném zastavení dodávek ruského plynu nebude jednoduchá, Česko ale bude i na základě spolupráce s dalšími evropskými zeměmi schopno dostatečně zásobovat domácnosti i firmy. Po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem to řekl předseda vlády Petr Fiala (ODS). Söder považuje za důležité společně se zasazovat o vylepšení veškerých potenciálů terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na severu i jihu Evropy.

Situace při případném zastavení dodávek ruského plynu nebude jednoduchá, Česko ale bude i na základě spolupráce s dalšími evropskými zeměmi schopno dostatečně zásobovat domácnosti i firmy. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem to řekl předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Na jednotu členských států Evropské unie v klimatických otázkách dnes v Praze apeloval místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans. Novinářům při příchodu na druhý den zasedání ministrů životního prostředí EU řekl, že při možné energetické krizi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu je nutné zrychlit využívání obnovitelných zdrojů energie. Apeloval také na solidaritu v zásobování plynem.

Ohlášený růst minimální mzdy je nižší než stávající vysoká inflace, ale současně vyšší, než předpokládá zákon.

Na jednotu členských států Evropské unie v klimatických otázkách dnes v Praze apeloval místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans. Novinářům při příchodu na druhý den zasedání ministrů životního prostředí EU řekl, že při možné energetické krizi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu je nutné zrychlit využívání obnovitelných zdrojů energie. Apeloval také na solidaritu v zásobování plynem.

Když Kreml vydírá unii plynem i ropou - a zároveň není ani jedno možné rychle nahradit obnovitelnými zdroji či jádrem, - zbývá už jen návrat k uhlí.

Německo se připravuje na velmi krušnou zimu. Aby ušetřilo co nejvíce ruského plynu, vymýšlí už nyní krizové plány a přichází s drastickými opatřeními, která lidem podstatně ukrojí z jejich pohodlí. A na milost je vzato také zatracované uhlí. Zeleno-socialistická vláda rozhodla, že alespoň na dočasnou dobu se chystá návrat k uhelné energetice, což jde přímo proti tvrdě prosazovanému zelenému obratu. Jen málo se však mluví o tom, že nahodit zpět elektrárny, které už nikdy neměly fungovat…

Prodeje italské značky se propadly na jednotky procent někdejšího odbytu a dále míří k nule. Alfa Romeo se tak snaží o sebereflexi, její vlastní zdůvodnění masivního propadu je ale tak absurdní, že působí spíš jako aprílový žert.

Napětí okolo dodávek plynu do evropských zemí každým dnem roste a sílí i obavy nad situací, která nastane v zimě. V pondělí navíc začala pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1, kterým do EU proudí většina plynu z Ruska.

Zákazem prodeje aut produkujících emise v roce 2035 příběh automobilových benzinů ani zdaleka nekončí. Evropský parlament předpokládá, že i po tomto datu bude většina aut používat fosilní paliva. Jejich fosilní základ chce však EU změnit. Podíl biosložky v benzínech i naftě proto v čase postupně poroste. Členské státy by ji měly vyrábět výhradně z obnovitelných zdrojů.

Příběh benzínu ještě zdaleka nekončí, protože v roce 2035 bude zakázán prodej automobilů s nízkými emisemi. Evropský parlament očekává, že většina automobilů bude i po tomto datu používat fosilní paliva. EU však chce změnit svůj základ pro fosilní paliva. Podíl biosložek v benzinu i naftě se proto bude v průběhu času postupně zvyšovat. Členské státy by ji měly vyrábět výhradně z obnovitelných zdrojů, jak píše server Euractiv.

Nejvyšší představitelé Evropské unie se nedokážou shodnout na tom, jak na pozadí války na Ukrajině a ekonomické krize dosáhnout energetické soběstačnosti. Zatímco i známý zastánce „zelené“ Evropy a elektromobilů Frans Timmermans se nechal překvapivě slyšet, že dočasným řešením je návrat k tradičním fosilním palivům, německý kancléř Olaf Scholz je naopak více pro navýšení investic do obnovitelné energie. Píše o tom agentura Bloomberg.

Raději uhelné elektrárny, než bouře v ulicích. Tak by se dalo stručně charakterizovat poněkud překvapivé vyjádření prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse. Ten v minulosti proslul jako hlavní zastánce „zelenější“ Evropy a příklonu k elektromobilismu. V pátek však pro britský Guardian řekl, že v zimě kvůli vysokým cenám energií hrozí výrazné občanské nepokoje a Evropa by se tak raději měla dočasně vrátit k tradičním fosilním palivům, aby krizi umenšila.

Poté, co europoslanci nedávno schválili návrh zákona, podle kterého se od roku 2035 nebudou smět prodávat nová auta se spalovacími motory, se na stejném závěru nakonec usnesli i evropští ministři životního prostředí. Některé výroky, které na jednání zazněly a navrhovaná opatření však vyznění nařízení do značné míry relativizují.

Členské státy EU se dohodly na společném postoji k novým úpravám evropské legislativy, které mají adresovat problematiku změny klimatu. Následovat bude vyjednávání o konečné podobě legislativy s představiteli Evropského parlamentu. To již zprostředkuje české předsednictví Rady EU.

Rada pro životní prostředí EU jednala včera [28.6.] dlouhých více než 16 hodin o balíku pěti návrhů Fit for 55. Řešila i otázku zákazu prodeje spalovacích motorů již v roce 2035.

Společným zasedáním vlády a Evropské komise (EK) v Litomyšli Česká republika zahájila půlroční předsednictví v Radě Evropské unie. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou mimo jiné ocenil předcházející francouzské předsednictví i komisi za udržení jednoty členských států EU v podpoře Ukrajiny a sankcích proti Rusku, které zemi napadlo. Von der Leyenová spoléhá na to, že české předsednictví posune řadu věcí dopředu, například v oblasti energetiky.

S rozdílnými pohledy na podrobnosti reformy emisního trhu i radikálního omezení prodeje nových aut se spalovacími motory zahájili dnes ministři životního prostředí zemí Evropské unie jednání, na němž mají určit podobu sady norem zásadních pro splnění klimatických cílů bloku. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans prohlásil, že věří v dosažení kompromisu na celém balíku návrhů, o jejichž finálním znění budou státy vyjednávat během českého předsednictví ve druhé polovině roku s Evropským parlamentem. Zástupci vlád jsou zatím zajedno pouze v tom, že je dnes čeká mnohahodinové zasedání.

Státy Evropské unie se dnes nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na období let 2027 až 2032.

Německo se po poklesu dodávek z Ruska přiblížilo k zavedení přídělového systému na plyn. Země podle ministerstva hospodářství spustila „alarmovou“ fázi nouzového plánu pro řešení ...

Evropská unie a Norsko se dohodly na posílení spolupráce s cílem zvýšit dodávky norského plynu do členských zemí EU. Vyplývá to ze společného prohlášení zveřejněného po čtvrteční schůzce místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse s norským ministrem ropy a energetiky Terjem Aaslandem. Řada evropských zemí se nyní potýká s poklesem dodávek plynu z Ruska.

Evropská unie a Norsko se dohodly na posílení spolupráce s cílem zvýšit dodávky norského plynu do členských zemí EU. Vyplývá to ze společného prohlášení zveřejněného po dnešní schůzce místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse s norským ministrem ropy a energetiky Terjem Aaslandem. Řada evropských zemí se nyní potýká s poklesem dodávek plynu z Ruska.

Minulý týden Evropský parlament potvrdil návrh viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermanse, aby se na území EU od roku 2035 zakázaly prodej a registrace nových vozů se spalovacím motorem. Zákaz se má týkat osobních a lehkých užitkových aut. Souběžně se vyjednávají parametry nové normy Euro-7, která určuje, kolik mohou auta emitovat různých škodlivých plynů a částic. Pokud budou parametry nastaveny drasticky, hrozí klasickým autům konec ještě dřív.

V rozruchu okolo středečního schválení zákazu prodeje spalovacích motorů v osobních autech od roku 2035 trochu zanikl návrh na stejný krok u dodávek, jenž by měl nastat ještě o osm let dříve. V první fázi by se opatření mělo týkat jen velkých firem. Na ty menší evropská regulace dolehne v roce 2030.

Blíží se hlasování v Evropském parlamentu o důležitých klimatických opatřeních, která by měla vést k zákazu prodeje nových aut se spalovacími motorem.

Pokud jste si dosud nebyli jisti tím, zda evropští politici žijí na jiné planetě, teď už nemusíte pochybovat. Chtít nařídit - zvlášť za současné situace -, aby firmy už za necelých 5 let používaly jen elektrická užitková auta, je něco neuvěřitelně absurdního.

Německé ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu podle vládního plánu, zajišťuje, aby pro případ přerušení dodávek ruského plynu do země byly připraveny dostatečné kapacity uhelných elektráren a zdrojů spalujících ropu. Informaci přinesl server Euractiv.

Evropská unie se snaží zajistit, aby oblečení nekončilo v popelnicích ihned poté, co vyjde z módy. Připravila proto strategii, která bude mít za cíl větší využití recyklovaných materiálů i značení environmentální stopy.

Zatímco se pozornost světa a zejména Evropy zaměřuje na válečný konflikt na Ukrajině, Evropská komise potichu pracuje na zasazení tvrdé rány takzvané rychlé módě. Její místopředseda Frans Timmermans představil obrysy dalšího z řady akčních plánů, jak udělat svět hezčí, udržitelnější, avšak také rovnostářštější a méně svobodný, na který nakonec doplatí nejvíce ti, kteří mají již dnes hluboko do kapsy. Jak je ostatně dobrým zvykem socialistů bez rozdílu národnosti či státního občanství.

Evropská komise  předložila plán, jak se chce sama stát do roku 2030 klimaticky neutrální. Záměrem je snížit produkované emise skleníkových olynů o 60 % ve srovnání s rokem 2005. Zbylé emise plánuje Komise kompenzovat zachytáváním uhlíku a jinými tzv. negativními emisemi.

Mobily, televize, pračky, ledničky a další elektronika, to vše má být v budoucnu opravitelné snáze než nyní. Evropská komise totiž minulý týden navrhla aktualizovat pravidla na ochranu spotřebitele, která lidem umožní zjistit, zda a jak je možné opravit výrobek, který si kupují.

Evropská unie počítá se zavedením přísnějších norem, podle kterých by si do budoucna majitelé domácích spotřebičů a elektroniky obecně mohli nechat nefunkční výrobek snáze opravit. EU navrhuje také povinnost informovat zákazníky o tom, že do produktu například u elektroniky byl při výrobě instalován software způsobující jeho umělé zastarávání. Cílem nových pravidel je prodloužení životnosti elektroniky, a tím pádem nižší ekologická zátěž planety.

Český energetický sektor je silně závislý na Rusku. V rámci snižování této závislosti bude nezbytná diverzifikace energetického portfolia a maximalizace využití obnovitelných zdrojů včetně vodíku a biometanu. Energy financial group a.s., která je jedinou společností na tuzemském trhu s tímto obnovitelným plynem, výrazně posílí investování skupiny do nových produkčních míst. Je její „morální povinností“ přispět takto co nejrychleji ke stabilitě a energetické bezpečnosti Česka.

Televize, mobilní telefony, vybavení domácnosti a další výrobky zakoupené v Evropské unii by si jejich majitelé měli mít v budoucnu možnost nechat opravit daleko snáze, než je tomu nyní. Evropská komise dnes navrhla nová pravidla pro ekologičtější nakládání se spotřební elektronikou, oděvy a dalšími produkty, která mají mimo jiné prodloužit jejich životnost a snížit množství vyprodukovaného odpadu. Plán počítá se zavedením digitálního produktového pasu, díky němuž lidé zjistí údaje potřebné pro opravy či recyklace zakoupených věcí.

Televize, mobilní telefony, vybavení domácnosti a další výrobky zakoupené v Evropské unii by si jejich majitelé měli mít v budoucnu možnost nechat opravit daleko snáze, než je tomu nyní. Evropská komise dnes navrhla nová pravidla pro ekologičtější nakládání se spotřební elektronikou, oděvy a dalšími produkty, která mají mimo jiné prodloužit jejich životnost a snížit množství vyprodukovaného odpadu. Plán počítá se zavedením digitálního produktového pasu, díky němuž lidé zjistí údaje potřebné pro opravy či recyklace zakoupených věcí.

Evropská komise navrhla nová pravidla pro ekologičtější nakládání se spotřební elektronikou, oděvy a dalšími produkty.

Vede se tato válka jen proto, aby sprovodila ze světa všechny naše úspory za dodávky plynu?

V Evropě rostou hlasy žádající ukončení závislosti na ruském plynu. Evropská unie sice kvůli ruské agresi na Ukrajině neplánuje jeho okamžité odstřižení, ale výrazné snížení dovozu ano.

Norský premiér a předsedkyně Evropské komise oznámili plán vytvoření Zelené Aliance. Ta má zajistit silnější spolupráci v oblastech zelených technologií za účelem dosažení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050. Svůj záměr posílit vzájemnou spolupráci ještě s Islandem oznámily celky již v roce 2019.

Ruský vpád na Ukrajinu zcela přehodnotil evropské priority a bezprecedentně se podepíše i na dalším unijním fungování. Téměř jistě se dotkne i klimatického ideologického cíle v podobě zelené dohody. Evropa si začala reálně uvědomovat svou silnou závislost na ruském plynu, kterou ještě posílila zelenou taxonomií, a musí se připravit na to, že bez znovuzapojení uhlí či jiných fosilních paliv jen s bezemisními zdroji svou energetiku neutáhne. Převládne snaha o zajištění vlastního přežití, ne…

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans se domnívá, že válečný útok Ruska na Ukrajinu je jen zástěrkou. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj jen chce odvést pozornost od klimatických problémů, jimž svět čelí. Uvedl to v podcastu Betrouwbare Bronnen. Nizozemec Timmermans je v Evropě dlouhodobým a výrazným zastáncem ochrany klimatu, klimatických opatření a elektromobility.

Kombinace krachujících dodavatelů plynu a rostoucích cen emisních povolenek mají podle ředitele Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka hlavní vliv na současné zdražování tepla, do jejichž cen se ještě ale nepromítla energetická krize z podzimu loňského roku. V rozhovoru pro Právo proto varoval, že růst cen může pokračovat nejen letos.

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který je jedním z hlavních nástrojů EU pro snižování emisí, je dlouhodobě terčem kritiky ze strany některých členských států. S ohledem na plánovanou reformu systému Polsko vyzvalo unii, aby v rámci EU ETS zavedla kontrolní mechanismy a omezila aktivitu spekulantů.

Mezi zásadní úkoly půlročního českého předsednictví Evropské unie bude ve druhém pololetí letošního roku patřit schválení norem týkajících se digitalizace či přechodu k nízkouhlíkové ekonomice, které nestihne dokončit Francie jako současná předsednická země. Po jednání s vedoucími představiteli unijních institucí se na tom na začátku února shodli předsedové českých parlamentních komor Miloš Vystrčil a Markéta Pekarová Adamová. Podle Vystrčila se jim dostalo ujištění, že si Česko stejně jako každá členská země může zvolit vlastní cestu ke klimaticky čistému hospodářství, například s využitím jaderné energie. Hovořili i o nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku, na níž se podle nich EU shoduje.

Ve středu bude Evropská komise schvalovat konečnou podobu návrhu, který by zařadil energii z jádra a zemního plynu mezi "zelené" technologie.

Letošní předsedání Evropské unii určitě zvládneme lépe než před třinácti lety. Hlavně proto, že hůře než minule už to snad ani dopadnout nemůže.

Představitelé Evropské unie koncem listopadu předestřeli strategii počítající s tím, že se postupně budou snižovat náklady na produkci ekologického vodíku z obnovitelných zdrojů. Zároveň kapacity na jeho výrobu v Evropě do roku 2030 překonají dříve stanovené cíle.

Evropská unie dnes stanovila první část pravidel pro posuzování klimaticky šetrných investic, která mají od příštího roku pomoci nasměrovat peníze do takzvaných zelených projektů v energetice, dopravě či stavebnictví. Systém definuje například podrobnosti financování energetických zdrojů či výroby ekologicky čistých automobilů. Klasifikace se ale prozatím vyhýbá politicky nejcitlivějším otázkám podpory jaderné energie či plynu, které by Evropská komise (EK) chtěla dořešit do konce roku.

Evropská unie by v příštích letech mohla omezit dovoz produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním planety. Evropská komise v rámci plánu klimaticky šetrné politiky navrhla přijetí normy, která zavazuje dovozce některých komodit ke zodpovědnému přístupu k ochraně lesů. Unijní exekutiva představila rovněž návrh, který má bránit vývozu odpadu z EU do zemí, které nejsou schopny zajistit jeho ekologické zpracování.

Skupina pěti členských států EU sepsala prohlášení vybízející Evropskou komisi, aby do tzv. taxonomie EU nezahrnovala jadernou energii. Taxonomie EU představuje klasifikaci environmentálně udržitelných investic. Prohlášení přichází měsíc po iniciativě jiných deseti členských států EU, které naopak jadernou energii podpořily. Informoval o tom portál Euractiv. Taxonomie EU je klasifikačním systémem environmentálně udržitelných investic.

Evropský komisař pro klima Frans Timmermans dal zatím nejjasnější signál, že Evropská unie zvažuje zahrnutí zemního plynu mezi ekologické investice. Prohlášení komisaře, které proběhlo na klimatické konferenci COP26 v Glasgow, je ve střetu s některými národními vládami.

Představitelé téměř 200 zemí světa se v sobotu na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami.

Představitelé téměř 200 zemí světa se dnes na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami.

Zákaz spalovacích motorů v EU vyvolává již delší dobu pořádnou vášeň. Evropská komise tlačí na jednoznačný datum a doporučuje, aby se tak stalo již v roce 2035. Automobilky zvedají varovný prst a upozorňují, že na to Evropa není připravena. Přílišný tlak věcem prý více uškodí, než pomůže.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který má na starosti klimatickou politiku, na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 v Glasgow slíbil, že EU vloží 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) do klimatického adaptačního fondu OSN. Tento fond poskytuje finance rozvojovým zemím postiženým dopady změn klimatu.

Frans Timmermans během návštěvy Bulharska státu doporučil, aby přestal využívat uhlí. Brzy zřejmě dojde k vyjednávání o konkrétním datu uhelného phase-outu v Bulharsku, země chce přitom prosadit rok 2040. Timmermans dále řekl, že EU by Bulharsku pomohla, pokud by se snažilo opět pokračovat v projektu jaderné elektrárny Belene. Informoval o tom portál Euractiv.

Podle europoslance Alexandra Vondry se naplňuje to, na co celý rok upozorňoval. Kolegové poslanci najednou chtějí hasit požár, který svým aktivismem zažehli.