Frans Timmermans

Letošní předsedání Evropské unii určitě zvládneme lépe než před třinácti lety. Hlavně proto, že hůře než minule už to snad ani dopadnout nemůže.

Evropská unie před několika dny uveřejnila první část pravidel pro posuzování klimaticky šetrných investic. Prozatím se však vyhnula politicky citlivým otázkám, tedy zda, případně jak podpořit i jadernou energetiku a plyn. Dosluhující česká vláda patří mezi stoupence zařazení těchto zdrojů mezi zdroje čisté nebo alespoň přechodové, naopak například Německo je proti. Evropský komisař pro klima Frans Timmermans však na nedávné klimatické konferenci COP6 naznačil, že Evropská unie variantu zařadit plyn mezi přechodové zdroje velmi vážně zvažuje.

Představitelé Evropské unie koncem listopadu předestřeli strategii počítající s tím, že se postupně budou snižovat náklady na produkci ekologického vodíku z obnovitelných zdrojů. Zároveň kapacity na jeho výrobu v Evropě do roku 2030 překonají dříve stanovené cíle.

Evropská unie dnes stanovila první část pravidel pro posuzování klimaticky šetrných investic, která mají od příštího roku pomoci nasměrovat peníze do takzvaných zelených projektů v energetice, dopravě či stavebnictví. Systém definuje například podrobnosti financování energetických zdrojů či výroby ekologicky čistých automobilů. Klasifikace se ale prozatím vyhýbá politicky nejcitlivějším otázkám podpory jaderné energie či plynu, které by Evropská komise (EK) chtěla dořešit do konce roku.

Evropská unie by v příštích letech mohla omezit dovoz produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním planety. Evropská komise v rámci plánu klimaticky šetrné politiky navrhla přijetí normy, která zavazuje dovozce některých komodit ke zodpovědnému přístupu k ochraně lesů. Unijní exekutiva představila rovněž návrh, který má bránit vývozu odpadu z EU do zemí, které nejsou schopny zajistit jeho ekologické zpracování.

Skupina pěti členských států EU sepsala prohlášení vybízející Evropskou komisi, aby do tzv. taxonomie EU nezahrnovala jadernou energii. Taxonomie EU představuje klasifikaci environmentálně udržitelných investic. Prohlášení přichází měsíc po iniciativě jiných deseti členských států EU, které naopak jadernou energii podpořily. Informoval o tom portál Euractiv. Taxonomie EU je klasifikačním systémem environmentálně udržitelných investic.

Evropský komisař pro klima Frans Timmermans dal zatím nejjasnější signál, že Evropská unie zvažuje zahrnutí zemního plynu mezi ekologické investice. Prohlášení komisaře, které proběhlo na klimatické konferenci COP26 v Glasgow, je ve střetu s některými národními vládami.

Představitelé téměř 200 zemí světa se v sobotu na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami.

Představitelé téměř 200 zemí světa se dnes na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami.

Zákaz spalovacích motorů v EU vyvolává již delší dobu pořádnou vášeň. Evropská komise tlačí na jednoznačný datum a doporučuje, aby se tak stalo již v roce 2035. Automobilky zvedají varovný prst a upozorňují, že na to Evropa není připravena. Přílišný tlak věcem prý více uškodí, než pomůže.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který má na starosti klimatickou politiku, na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 v Glasgow slíbil, že EU vloží 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) do klimatického adaptačního fondu OSN. Tento fond poskytuje finance rozvojovým zemím postiženým dopady změn klimatu.

Frans Timmermans během návštěvy Bulharska státu doporučil, aby přestal využívat uhlí. Brzy zřejmě dojde k vyjednávání o konkrétním datu uhelného phase-outu v Bulharsku, země chce přitom prosadit rok 2040. Timmermans dále řekl, že EU by Bulharsku pomohla, pokud by se snažilo opět pokračovat v projektu jaderné elektrárny Belene. Informoval o tom portál Euractiv.

Podle europoslance Alexandra Vondry se naplňuje to, na co celý rok upozorňoval. Kolegové poslanci najednou chtějí hasit požár, který svým aktivismem zažehli.

Pět zemí Evropské unie včetně České republiky se obrátilo na ostatní státy a Evropskou komisi (EK) s výzvou ke společnému řešení aktuálního rychlého růstu cen energií. Jejich návrh volá po lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu, reformě trhu s elektřinou či snížení závislosti na dovozu energií. Chce také předejít nepředvídatelnému růstu cen emisních povolenek. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans přitom dnes odmítl, že za rychlým tempem růstu cen energií jsou výkyvy na trhu s povolenkami.

Zdražuje nám úplně všechno a inflace nabírá stále vyšších obrátek. Zdražuje nám tak kde co, od pohonných hmot, stavebního materiálu, po zeleninu nebo pivo.

Strmě nahoru letící ceny energií se začínají propisovat do nálad Evropanů a ti proti dalšímu zdražování životních nákladů začínají protestovat. Vlády jednotlivých členských států v obavě z nepokojů reagují například zastropováním cen nebo daňovými úlevami. Britové kvůli nedostatku elektřiny čelí energetickému kolapsu a obnovili i provoz „špinavé“ uhelné elektrárny a nabourali tím tak plán přechodu na bezemisní ekonomiku. Evropská komise (EK) jako strůjce radikálních klimatických plánů však svou…

Bezprecedentní balíček klimatických návrhů zveřejněný v červenci Evropskou komisí je krok správným směrem, avšak nesmí dopadnout na nejchudší skupiny obyvatel. Dnes se na tom v debatě shodla většina poslanců Evropského parlamentu. Dílčí výhrady ale mnozí měli zejména vůči rozšíření systému emisních povolenek na vytápění domácností či na dopravu. Místopředseda EK Frans Timmermans návrhy hájil s tím, že cena za nečinnost by byla výrazně vyšší než očekávané zdražení energií.

Energetická chudoba, jak varovala Evropská konfederace odborových svazů (ETUC), by se mohla vlivem změn legislativy navrhovaných Evropskou komisí, které mají za cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990, dále prohloubit. Obavy mají i další svazy nebo také europoslanci.

Neustále stupňujeme nároky na spotřebu elektrické energie, nově například EU ve svém „zeleném šílenství“ rozhodla o zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory od roku 2035. Nahradí je elektromobily, které mají být ekologičtější.

Vrcholní představitelé Evropské unie dávají Česku najevo, že pokud se změní jejich přístup ke klimatu, mohou s Unií počítat jako s partnerem pro zelené inovace.

Téměř 19 miliard korun by měl získat MS kraj od EU na transformaci regionu po těžbě uhlí. Cílem je zlepšit životní prostředí. Kraj má připravený klimatický balíček, který je ale plný nelehkých úkolů.

Zuzana Kubátová komentuje dění v českém byznysu a vybírá zprávy, které byste neměli minout. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Od pádu Berlínské zdi a komunistického impéria prosazuje Západ dvě ideologie, jimž normální běžní lidé nemohou uvěřit a diví se, jak je vůbec možné, že je vyhlašují vzdělanci, přinejmenším ve významu lidí s univerzitním diplomem. Málokdo tuší, že jde o skrytou nemoc spekulativního intelektu.

Nebudete mít na elektrický vůz? Kupte si kolo. I tak by se dal interpretovat vzkaz Evropské komise, který má podpořit plán na zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Na takovou změnu by však podle odborníků nejvíce doplatili lidé s nižšími příjmy, hlavně senioři.

Výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans si je jistý, že elektromobily budou už brzy levnější než klasická auta.

Nový blok polské elektrárny Turów, jehož stavba přišla v přepočtu na více než 22 miliard korun, je měsíc od spuštění provozu odstavený. Porucha nastala kvůli tomu, že použitá technologie nebyla přizpůsobená pro uhlí z dolu Turów. Informuje o tom polský deník Gazeta Wyborcza.

Hejtman Karlovarského kraje se zúčastnil dvoudenní návštěvy výkonného místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse v Praze a Ostravě. Na programu byla jednání zaměřená na Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj a na jejich transformaci v souvislosti s útlumem těžby uhlí. Pro Karlovarský kraj je pro období 2021-2026 vyčleněno z Fondu spravedlivé transformace (FST) 6,3 miliard korun. Tyto prostředky mají pomoci regionu s jeho transformací po ukončení těžby uhlí.

Začátek léta zastihl unijní instituce v plné práci. Během pár dní bylo představeno hned několik opatření, která mají potenciál EU přetvořit vskutku revolučně. Jak spolu souvisí, vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ostravský kraj má dostat z Fondu spravedlivé transformace polovinu všech prostředků. Přitom náklady na útlum těžby uhlí tam už budou minimální. Karlovarský kraj, který dostane jen zlomek, proti tomu protestuje.

Poté, co hlavní strůjce radikální klimatické politiky a místopředseda Evropské komise (EK) Frans Timmermans obhajoval zelenou bezuhlíkovou ekonomiku v Praze, zamířil se podívat také do silně průmyslového Moravskoslezského kraje. Tam ho hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO) ujistil, že svůj region promění a místo „špinavého“ uhlí se zde budou „těžit data“.

Moravskoslezský kraj by měl v souvislosti s koncem těžby uhlí z Evropské unie čerpat více než 18 miliard korun. Připraveno má 13 strategických projektů. Regionu by měly pomoci zvládnout transformací spojenou s útlumem důlní činnosti. Novinářům to dnes řekl hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO) po setkání s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem.

Řádění tornád a dalších přírodních živlů je podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse důsledek lidského chování. Lidstvo se bude muset naučit žít v rámci planetárních mezí. Body, které Evropská komise v klimatickém plánu představila, neznamenají rozhodnutí, ale návrhy řešení, o kterých se bude se členskými státy dále jednat.

Místopředseda Evropské komise v Praze oznámil, že finanční zdroje modernizačního fondu byly zvýšeny.

Česko bude muset zmodernizovat svůj průmysl a uvědomit si potenciál nové zelené bezuhlíkové ekonomiky, je to totiž jediná správná cesta. Alespoň tak obhajoval přelomové klimatické návrhy Evropské komise (EK) známé jako New Green Deal její místopředseda Frans Timmermans, který do Prahy přijel o plánech jednat s českými politiky.

Evropská unie představila návrh klimatického balíčku, který se řadí do její zelené politiky. Komise navrhla, aby byl od roku 2035 zakázán prodej automobilů se spalovacími motory a nové vozy tak nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Informovala o tom ČTK.

Soubor klimatických návrhů Evropské komise označil premiér Andrej Babiš (ANO) před schůzkou s místopředsedou komise Fransem Timmermansem za radikálnější, než se plánovalo. Máme obavy o průmysl a zaměstnanost, řekl ČTK a televizi Nova. S textem, který má 3,5 tisíce stran se seznamoval spolu s vybranými ministry ve čtvrtek večer po zveřejnění návrhu. "Jsou tu zvláštní nápady, že už nebudeme vyrábět ani prodávat auta na spalovací motory po roce 2035, to jsou věci, které jsou zarážející a musíme vědět, kam to směřuje," uvedl Babiš.

V prvé řadě jde o klimatický balík. Evropská centrální banka pak po přezkumu své měnové politiky, prvního po takřka dvaceti letech, přelomově rozhodla, že bude tolerantnější k vyšší inflaci.

Zpoplatnění emisí ze silniční dopravy a vytápění budov se stalo mezi poslanci Evropského parlamentu zřejmě nejčastěji kritizovanou součástí bezprecedentního klimatického balíčku, který ve středu představila Evropská komise. Europoslanci dávali najevo obavy z ekonomického dopadu, který může očekávané zdražení paliv a vytápění na lidi mít. Oproti tomu plán ukončit prodej nových aut se spalovacími motory, zavést takzvané uhlíkové clo nebo zvýšit podíl obnovitelné energie velká část zákonodárců přivítala.

Evropská unie si pro nás letos připravila celou řadu novinek, které se budou týkat primárně klimatu, měnové politiky, dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ale i například vyšší inflace. Více si přečtete v komentáři od Lukáše Kovandy.

Politici i zástupci průmyslu v členských zemích EU – včetně Francie a Německa – jsou k návrhu nové klimatické politiky Evropské komise značně kritičtí.

Řádění tornád a dalších přírodních živlů je podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse důsledek lidského chování. Lidstvo se bude muset naučit žít v rámci planetárních mezí. Body, které Evropská komise v klimatickém plánu představila, neznamenají rozhodnutí, ale návrhy řešení, o kterých se bude se členskými státy dále jednat. V Praze se dnes setkal s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jeho týmem. Zástupcům ČR mimo jiné oznámil, že finanční zdroje modernizačního fondu byly zvýšeny, což podle něj čeští ministři uvítali. Novinářům to dnes Timmermans řekl na pražském hlavním nádraží před cestou do Ostravy.

Do Prahy v pátek přijede místopředseda Evropské komise odpovědný za chystaná klimatická opatření Frans Timmermans. O parametrech radikálního projektu New Green Deal, který bude mít zásadní dopad na českou ekonomiku, bude jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a dále třeba ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem či s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem.

Boj za záchranu klimatu dosud šlo ignorovat. Od středy, kdy Ursula von der Leyenová vyhlásila program „Fit for 55“, je jasné, že kvůli klimatu podraží nezbytné životní potřeby. Nejvíc postižení budou mít nárok na zvláštní dávku.

Zpoplatnění emisí ze silniční dopravy a vytápění budov se stalo mezi poslanci Evropského parlamentu zřejmě nejčastěji kritizovanou součástí bezprecedentního klimatického balíčku, který ve středu představila Evropská komise. Europoslanci dávali najevo obavy z ekonomického dopadu, který může očekávané zdražení paliv a vytápění na lidi mít. Oproti tomu plán ukončit prodej nových aut se spalovacími motory, zavést takzvané uhlíkové clo nebo zvýšit podíl obnovitelné energie velká část zákonodárců přivítala.

Nucený přechod na elektrická auta, na nějž odhalila návrh plánu Evropská komise, může podle Sdružení automobilového průmyslu znamenat, že lidé si budou nechávat starší auta déle. Premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že nové cíle musí být nastavené tak, aby nepoškodily český průmysl.

Do České republiky v pátek dorazí na inspekční cestu Frans Timmermans, který je výkonným místopředsedou Evropské komise zodpovědný za takzvaný "green deal", tedy Zelenou dohodu, což je zřejmě největší infrastrukturální projekt v historii Evropské unie. Jejím cílem je přerod staré ekonomiky v novou, která se ponese v duchu ekologie.

Cíle EK pro zavedení elektromobility musí být takové, aby nepoškodily český průmysl, řekl premiér Babiš. Návrh EK je podle něj extrémně ambiciózní.

Ekologickou reformu nelze jen naplánovat, v demokracii je potřeba pro ni získat i podporu. A zdražováním běžného života se nachází jen těžko.

Prodej nových aut na benzinový či naftový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen. Evropská komise (EK) dnes totiž v rámci přelomového souboru opatření na ochranu klimatu navrhla, aby nová auta od zmíněného data nemohla produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což by zásadně prodražilo jejich výrobu. Unijní exekutiva chce také výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament, což může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilové lobby trvat až několik let.

Nový projekt Carboneg chce propojovat firmy se zemědělci a pomáhat jim k "zelenějšímu" podnikání.

Zvlášť lidé z vedení Evropské unie by si měli uvědomit, jak se také žije v některých členských státech a co je v nich reálně možné a nikoli. Chtít jasně stanovený konec benzinů a dieselů je za současné situace řady zemí naprosto mimo realitu.

Slovinská vláda pravicově konzervativního premiéra Janeze Janši se na úvod půlročního předsednictví v Evropské unii postarala o rozruch výpady vůči Evropské komisi. Ministr vnitra Aleš Hojs po čtvrtečním rozpačitém startu předsednictví hovořil o "praseti" ve vysokých patrech bruselské byrokracie, napsala dnes agentura DPA.

V českém překladu vyšla Neobyvatelná země amerického novináře Davida Wallace-Wellse. Klasika nonfikční literatury čtenáře sugestivně uvádí do změny klimatu.

Společnost Airbus v brífinku pro zástupce EU oznámila, že většina dopravních letadel bude do roku 2050 poháněna tryskovými motory. Bezemisní vodíkové motory by mohly být zaváděny do regionálních letadel létajících krátké trasy. Informoval o tom portál Euractiv.

Představitel EU pro opatření v oblasti klimatu podpořil výzvu německých Zelených ke změnám v oblasti daní, aby Evropané znovu začali k cestování na kratší vzdálenosti používat namísto letadel vlaky.

Žádný strom neroste až do nebe, totéž platí o finanční spekulaci. Po týdnech mohutného růstu se vývoj otočil i v případě evropských emisních povolenek. V úterý 18. května cena na německé burze EEX spadla o 5,8 procenta, ve středu následovalo další výrazné snížení: o 6,4 procenta na 49,70 eura za tunu.

Cena emisních povolenek zažívá v posledních měsících prudký růst, přičemž jen během posledních dvou týdnů stoupla o více než 10 %. Vyšší náklady na emise se již dlouhodobě promítají do cen elektřiny, stejně tak ovlivní ceny tepla. Rostoucí náklady na energie se tak stávají i politickým tématem. Podle místopředsedy Evropské komise by však zákonodárci proti prudkému růstu ceny povolenek, která je podle něj stále nízká, zasahovat neměli.

Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, představila na dubnovém globálním summitu další plány Evropské unie pro oblast ochrany klimatu. Prezidentka, mimo jiné, potvrdila, že Unie rozšíří systém EU ETS na domovní vytápění a dopravu, po vzoru např. Německa. O prohlášení představitelky Unie informoval v minulém týdnu server Euractiv.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dnes nad ránem shodli na parametrech takzvaného klimatického zákona. Klíčová norma ekologické strategie EU určuje parametry dosažení nového závazku, podle něhož unie omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Europoslanci usilovali o ještě přísnější závazek, výsledná dohoda však odpovídá návrhu, na němž se po mnohahodinovém vyjednávání v prosinci shodli lídři členských zemí.

Evropská unie se po dlouhých vyjednáváních shodla na přísnějším snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Ty by se tak měly snížit o 55 procent oproti současnému plánu 40 procent. Podle některých zákonodárců je to stále málo.