Friedrich Merz

Německý týdeník získal přepis důvěrné telefonické konference mezi evropskými hlavami států a vlád. Zachycená konverzace ukázala, že lídři zřejmě chovají hlubokou nedůvěru vůči USA v mírových jednáních s Ruskem a Ukrajinou.

Německý Spolkový sněm v pátek schválil zákon o nové podobě vojenské služby. Zavádí mimo jiné plošné odvodové řízení. To vyvolalo odpor především u mladé generace, v mnoha městech kvůli tomu studenti protestují.

Jelikož Spojené státy převracejí globální řád, který samy vytvořily, Německo možná nemá jinou možnost, píše The Atlantic.

Německý Spolkový sněm v pátek navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti balíku se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá jeho opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů.

Německý Spolkový sněm schválil vládní důchodový balík i přes odpor rebelujících mladých poslanců CDU/CSU. Hlasování, které upevnilo autoritu kancléře Friedricha Merze, ukončilo vládní krizi.

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Berlín - Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.

Nový zákon o podobě vojenské služby v Německu zavádí i prvek povinnosti – pokud se nepodaří dosáhnout cíle ohledně počtu nových rekrutů, mohou poslanci odhlasovat tzv. povinnou vojenskou službu z potřeby.

Němečtí poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Žáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.

Termín konce prodeje aut s benzinovými a naftovými motory zpochybnil německý kancléř Friedrich Merz. Europoslanci hospodářského výboru chtěli vědět, zda Brusel uvažuje o tom, že zákaz aut se spalovacími motory od roku 2035 ještě změní. Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová se ale přímé odpovědi vyhnula.

Patrně již pouze Belgie stojí v cestě evropskému plánu na poskytnutí stovek miliard eur ruských prostředků zmrazených v evropských zemích. Německý kancléř Merz o tom bude v pátek jednat s belgickým pr…

Česká republika v Bruselu opět prosazovala zrušení rozhodnutí, že se od roku 2035 přestanou v EU prodávat nová auta se spalovacími motory.

"Existuje možnost, že USA zradí Ukrajinu v otázce území, aniž by bylo jasné, jaké bezpečnostní záruky jí poskytnou," uvedl prý Macron.

De Wever zabavení ruských fondů označil za bezprecedentní „krádež“ a varoval, že porážka Ruska je podle něj „iluze“.

Na deset let by měl v Německu přijít o možnost získat občanství cizinec, který uvede v žádosti úmyslně chybné nebo neúplné údaje. Stojí to v návrhu zákona, který schválil výbor pro vnitřní záležitosti Spolkového sněmu. Politici tak reagovali na případy kupčení s jazykovými certifikáty v několika spolkových zemích.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělním konferenčním telefonátu evropských spojenců a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prohlásil, že existuje možnost, že Spojené státy zradí Ukrajinu. Informuje o tom německý týdeník Der Spiegel, který získal přepis telefonického rozhovoru, kde se lídři radili, jak chránit Kyjev a ukrajinského prezidenta před lidmi, kteří nejsou jmenovaní, ale z kontextu vyplývá, že jde o americké vyjednavače Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.

Na vládu kancléře Friedricha Merze se snáší stále větší kritika. Nedělá prý dost pro to, aby oživil německé hospodářství. Mluví se o tom, že je tamní ekonomika ve volném pádu, nebo že je na tom nejhůř od konce druhé světové války. V pátek mají navíc zákonodárci v Bundestagu finálně hlasovat o penzijním zákoně, proti kterému se ovšem bouří 18 mladých poslanců z Merzových vlastních řad.

Nový zákon bude řešit uvedení úmyslně chybných nebo neúplných údajů v žádostech. Politici tím reagují na případy kupčení s jazykovými certifikáty.

Polský premiér Tusk a německý kancléř Merz se pohádali o peníze za škody, které Polsku způsobilo nacistické Německo.

„Pospěšte si, pokud chcete toto gesto skutečně učinit." Když polský premiér Donald Tusk v Berlíně oslovil nového německého kancléře Friedricha Merze, nešlo o diplomatickou frázi. Šlo o varování. Každý den totiž umírá v Polsku zhruba dvacet lidí, kteří přežili nacistický teror – a s nimi mizí i poslední šance na jakékoli odškodnění.

Šéf automobilového gigantu Stellantis podpořil německou vládu v jejím úsilí zmírnit připravované emisní předpisy EU, které mají od roku 2035 fakticky vyžadovat pouze vozy s nulovými emisemi.

Nová protidronová jednotka německé policie bude mít za úkol chránit zemi před drony, v krajním případě je přitom bude moci i sestřelovat. Specializovaná stanoviště budou situována poblíž letišť a u kritické infrastruktury.

Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou DPA řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem.

Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V rozhovoru s agenturou DPA řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem.

Dlouho avizovaný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v Evropské unii, který měl platit od roku 2035, je zpochybněn. Evropská komise (EK) se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to deník Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v EK. Podle komisaře chce Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom komise mohla navrhnout oproti původním plánům až v příštím roce.

Už řadu let zní ze strany EU, přesněji Evropské komise (EK) varování, že od roku 2035 bude ve všech členských státech prakticky zakázán prodej aut se spalovacími motory. Zdá se ale, že EK začíná uvažovat jinak. Vyhráno přesto ještě zdaleka není.

Evropská komise naznačuje, že po roce 2035 nemusí být konec pro nové spalovací motory. Impulsem má být dopis německého kancléře Friedricha Merze.

Ministerstvo spravedlnosti německé spolkové země Hesensko může zamítnout žádost právničky o místo soudkyně nebo státní zástupkyně s odkazem na to, že nosí šátek. Konkrétně to platí v případě, že žena…

Evropská komise (EK) se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v EK. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom komise mohla navrhnou proti původním plánům až v příštím roce.

Spalovací motory možná zůstanou ve výrobě i po roce 2035. Zvažuje to Evropská komise.

Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V rozhovoru s agenturou DP, zveřejněném v úterý, řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem.

Peter Leibinger řekl, že podle nové zprávy o stavu německého průmyslu klesne průmyslová výroba letos o dvě procenta, a sníží se tak čtvrtý rok v řadě.

Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou DPA řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem.

Evropská komise se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v Evropské komisi. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom komise mohla navrhnou proti původním plánům až v příštím roce.

Evropská komise (EK) se podle listu Handelsblatt chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Deník to uvádí na základě rozhovoru s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a informací od dvou zdrojů v EK. Komisař říká, že Brusel chce zohlednit nové technologie a aktuální vývoj.

Dlouho proklamovaný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v Evropské unii za deset let se otřásá, ačkoliv to bylo již několik let zřejmé.

Evropská komise se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v Evropské komisi. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom Komise mohla navrhnou proti původním plánům až v příštím roce.

V Německu si jedna opoziční strana založí mládežnickou organizaci a vzbudí to vášně. Má nás to v České republice zajímat? Má, jednak jako varování, kam až dnes mohou zajít politické vášně, jednak jako důvod k optimismu, že u nás politika přes všechnu zlou krev a štvaní na sítích zůstává vcelku normální.

Několik členů Evropské komise podle německého listu Handelsblatt uvedlo, že Unie ustoupí od plánu zakázat od roku 2035 prodej aut se spalovacími motory. Posun přišel v reakci na dopis německého kancléře Friedricha Merze (CDU) předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové, v němž požadoval, aby EU více zohlednila i vysoce efektivní spalovací motory.

Orbánova cesta do Moskvy zvedla v Evropě vlnu kritiky. Berlín mluví o „sólo cestě bez mandátu“, polský prezident ruší cestu do Budapešti. Doma se tím vyhne problému. Maďarská provládní média krok shazují jako prázdné gesto.

Německo vrátí Polsku cenné historické artefakty spojené s Řádem německých rytířů, které byly uloupeny během druhé světové války. Informaci přinesla polská média před pondělním setkáním polského premiéra Donalda Tuska s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Jednání se zúčastní i ministři zahraničí a obrany, řeč má být mimo jiné i o ruské válce na Ukrajině.

Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Evropskou komisi, aby zmírnila plánovaný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Tvrdí, že automobilky čelí slabé poptávce po elektromobilech a sílícímu tlaku z Číny. Průmysl krok vítá, ekologické organizace varují před zpomalením dekarbonizace. Informoval o tom server ESG NEWS. Německý kancléř Friedrich Merz znovu otevřel evropskou […]

Evropa se řítí k roku 2035 jako k neodvratné zdi, za kterou už pro nová auta se spalovacím motorem nemá být místo. Teď však z jednoho z nejmocnějších automobilových států přichází otevřená vzpoura: německý kancléř Friedrich Merz bere do ruky pero a žádá Brusel, aby přepsal jeden z nejtvrdších pilířů Zelené dohody.

Německá vláda se rozhodla znovu otevřít jedno z nejcitlivějších témat evropské klimatické politiky poslední doby.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se na Facebooku ostře ohradil proti vrchnostenské rétorice, která znovu zazněla z německého kancléřství směrem do Budapešti, když maďarská delegace na nejvyšší úrovni navštívila tento týden Kreml.

V německém Gießenu tisíce lidí protestují proti ustavující schůzi mládežnické organizace krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Část demonstrujících u města zablokovala sjezd z dálnice do města. Proti těm již policisté zasáhli a použili i vodní děla. Policie očekává, že by se celkem protestů mohlo zúčastnit až 50 tisíc lidí.

Friedrich Merz se rozhodl spustit masivní dotační program pro německý průmysl. Tato snaha je v rozporu se všemi evropskými ustanoveními o nepovolené státní podpoře a Ursula von der Leyen nemá na výběr. Buď Merze podpoří, nebo ztratí vlastní pozici.

Kancléř Friedrich Merz opět otevřel diskuzi o zmírnění zákazu spalovacích motorů po roce 2035. Žádá výjimku pro účinné spalovací motory a hybridy, za předpokladu dodržení emisních cílů.

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na tiskové konferenci o tom dnes informovali jejich předsedové. Dosáhnout chce Německo mimo

Německý Spolkový sněm dnes schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Vyčlenila také peníze na rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), což je o deset procent více než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na tiskové konferenci o tom informovali jejich předsedové.

Německý Spolkový sněm dnes schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Vyčlenila také peníze na rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), což je o deset procent více než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.

Z výdajové složky německého rozpočtu ve výši 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu korun) půjde rekordních 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu korun) na investice. Stát mimo jiné počítá s nejvyššími výdaji na obranu od konce studené války.

Především vyvážený postoj Maďarska k ukrajinské otázce ocenil v pátek ruský prezident Vladimir Putin na úvod schůzky s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kremlu. Vztahy mezi Moskvou a Budapeští jsou nyní založeny na pragmatismu a „tom nejlepším, co bylo“ v jejich historii, doplnil.

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Ve čtvrtek se na tom dohodly strany vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). V pátek o tom informovala agentura DPA. Dosáhnout chtějí mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory.

Berlín - Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Informovali o tom jejich předsedové. Německo chce dosáhnout mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.