Gulag

Pojednání o povstáních a vzpourách vězňů ve stalinských koncentrácích za polárním kruhem: ve Vorkutlagu, Uchtpečlagu a Sevpečlagu v Komijské republice. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

O levicových intelektuálech, zaprodaných zločinnému komunistickému režimu a ideologii třídní nenávisti, a temné ruské duši prosakující i z děl Dostojevského, Arcybaševa, Šalamova i Solženicyna, jejímž zhmotněním byl stalinismus a je putinismus.

Ženy, jež se v SSSR věnovaly nejstaršímu povolání, čekal nezáviděníhodný osud. Nejdřív si je sověti snažili převychovat a zřídili pro ně zvláštní profylaktoria. Pro ty nenapravitelné tu pak byl výjimečný trest – speciální gulag jen pro prostitutky.

Ruský ministr zahraničí se teď sice na veřejnosti příliš neukazuje, ale to neznamená, že i nadále nepracuje ve prospěch své vlasti. I když, pravda, nyní trochu v ústraní. No, dělat poradce Filipovi Turkovi, to aby se člověk opravdu trochu styděl…

Příběh Naftalije Frenkela, architekta komunistického trustu otrockých prací NKVD známého jako GULAG, z jehož kořenů vyrostl i dnešní putinský režim.

Sovětské gulagy nebyly jen vězením pro nepřátele lidu. Byl to také téměř nekonečný zdroj bezplatné pracovní síly. Hlavním pohonem lágrů nebyla ideologie, ale chladná logika muže, který vymyslel hrůzný systém, jenž se pak používal v celém SSSR.

Od doby, kdy se vtělil do postavy vězně prchajícího ze sovětského nápravně-pracovního tábora gulagu, uplynula pěkná řádka let. Představitel ruského utečence Colin Farrell strhnul recenzenty k nadšeným ódám. Málokdo tušil, že herec prožívá v soukromí peklo jako rodič.

Nechvalně proslulé sovětské lágry Gulag začnou na území Kazachstánu zevrubně zkoumat archeologové z plzeňské Západočeské univerzity. V říjnu se vrátili z prvotního průzkumu, vlastní práce začnou příští rok.

Ivan Petrov zvaný Mazaný Vaňka byl v kriminále víc než doma. Poznal carské, poté sovětské lágry. Majitel deseti Zlatých hvězd Hrdiny dokonce podvedl samotného Brežněva. Přežil gulag i rozsudek smrti a zemřel ve sto letech.

Plzeňští archeologové začnou příští rok s archeologickým výzkumem bývalých gulagů, nápravných pracovních táborů, na území dnešního Kazachstánu. Začátkem října se vrátili z prvotního průzkumu…

Plzeň - Plzeňští archeologové začnou příští rok s archeologickým výzkumem bývalých gulagů, nápravných pracovních táborů, na území dnešního Kazachstánu. Začátkem října se vrátili z prvotního průzkumu pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století. Už při obhlídce tam našli první artefakty, řekla dnes ČTK Andrea Čandová, mluvčí Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), jejíž archeologové z filozofické fakulty budou práce provádět ve spolupráci s organizací Gulag.cz.

Stromy tiše šumí, ve větvích zpívají ptáci. Na pohled mírumilovný kousek lesa. Ovšem jen na ten první. V jámě vykopané mezi stromy totiž leží tisíce kostí a stovky lidských lebek. Univerzálním receptem na všechny problémy je pro Stalina (1878–1953) a skvadru jeho přisluhovačů teror, gulag a kulka do spodiny lebeční.

Stovky kilometrů železnice, položené vězni ze sibiřských gulagů ve 40. a 50. letech, jsou dnes zapomenutým reliktem Sovětského svazu. Tisíce tun železa byly z velké části ponechány na pospas krutým polárním podmínkám. Jejich zkáza připomíná útrapy 120 tisíc lidí, kteří na stavbě Stalinova monstrózního projektu položili život nebo si z ní odnesli doživotní následky. Proč se sovětský vůdce pro stavbu 1300 kilometrů dlouhé trati, vedoucí přes řeky Ob a Jenisej, rozhodl?

Z komunistky „nepřítelem lidu“, z učebny do baráku v mrazu. Kolymu nazývali „zemí bílého smrtelného sněhu“. Evgenija Ginzburgová ji přežila, ve Strmé cestě zachytila, že i v nelidských podmínkách drží člověka nad vodou drobná solidarita a pevná mysl.

Stalin a jeho gulagy? Často se vnímají jako symbol absolutního zla. Jenže krvavé pracovní tábory plné násilí, prostituce a kanibalismu byly v Rusku dávno před Josifem Vissarionovičem. Říkalo se jim katorgy a hrůzami se gulagům vyrovnaly.

AUTOKRACIE, S. R. O. Pražské nakladatelství Pavel Dobrovský-Beta a plzeňské Jiří Ševčík vydaly pod tímto všeříkajícím názvem viribus unitis pozoruhodnou knihu novinářky a spisovatelky Anne Applebaumové, manželky polského ministra zahraničí Radosława Sikorského v třetím Tuskově kabinetu a nositelky Pulitzerovy ceny za publikaci Gulag.

Sovětské gulagy měly vlastní ekonomiku. Peníze tu neznamenaly skoro nic, hodnotu měly cigarety, alkohol a… sex. Ženy v těchto táborech občas musely zahodit veškeré své zásady a začít obchodovat s vlastním tělem. Nebyla to otázka morálky, ale přežití.

V Rusku se o tom píše jako o „sexuálním“ povstání, kdy vězni chtěli spojit mužskou a ženskou část tábora. Euforie ze „zakázaného ovoce“ se záhy proměnila v odpor proti celému represivnímu systému. A Moskva na něj odpověděla tanky.

Rummu je malé město v Estonsku, za sovětské éry se v jeho blízkosti nacházel jeden z nejlépe střežených pracovních táborů v Sovětském svazu. I proto si brzy získal přezdívku „Evropský Alcatraz“. Tyto doby jsou však již dávno pryč a z kamenné budovy se stala plážová atrakce.

Před 80 lety byl moskevským soudem poslán do gulagu československý generál Sergej Vojcechovský, legionářský hrdina a blízký spolupracovník Masaryka a Beneše. Patřil ke stovkám krajanů, kteří byli bezprostředně po skončení války protiprávně odvlečeni do SSSR. Jaké byly jejich osudy? Kolik jich hrůzy pracovních lágrů v dalekých východních končinách přežilo, kdo se vrátil? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje Štěpán Černoušek, ředitel společnosti Gulag.cz.

Součástí mobilních telefonů a tabletů prodávaných v Rusku a na ilegálně okupovaných ukrajinských územích musí být od pondělí aplikace Max, jež se má stát „státním messengerem“. Kritici o platformě mluví jako o „digitálním gulagu“, který bude shromažďovat data o uživatelích a poskytovat je vládním orgánům. Zavedení aplikace bude mít navíc dopad i na Moskvou unesené ukrajinské děti, píše United 24media.

Celý národ ho miloval jako popleteného chlapíka v kloboučku, jehož humor léčil šedou realitu. Málokdo ale tušil, že za tváří geniálního komika se skrývá muž poznamenaný peklem východní fronty, sovětským gulagem a zdrcující osobní tragédií.

Na Aljašku v pátek ráno dorazila ruská delegace složená z "těžkých vah". Trump s Putinem teprve přiletí.

Vězeňská strava není vysoká gastronomie. Není divu, člověk je za mřížemi za trest, nikoliv na rekreaci. V porovnání s tím, jak se jedlo v sovětském gulagu, si ale čeští vězni dopřávají luxusní hody.

Ruská tajná služba FSB získá zpět kontrolu nad vězeňským systémem – krok, který vyvolal obavy z návratu praktik připomínajících sovětské gulagy.

Po téměř 20 letech bude mít ruská FSB opět svá vazební zařízení. V nich neplatí běžné zákony a vše podléhá zvláštní službě.

Kazachstán přislíbil zpřístupnění dosud tajných archivů o osudech tisíců Čechů, kteří se tam dostali jako zajatci, legionáři nebo vězni gulagů, někteří z nich tam jsou i pohřbeni. Zástupci ministerstva obrany, odborníci a příznivci vojenské historie o tom v uplynulém týdnu jednali s kazachstánskými partnery. Cesty se účastnili i potomci jednoho z popravených.

Těhotné ženy v gulagu rodily v mrazu, hladu a bez pomoci. Děti umíraly, mizely beze jména. Příběhy matek, jejichž lásku nezlomil ani stalinistický teror.

Před 80 lety skončila sovětsko-německá a poté druhá světová válka, kterou mnozí považují za triumf stalinismu. Svoboda a represe jsou v historickém vnímání tradičně spojovány s 30. lety 20. století, ale právě ke konci vůdcova života dosáhl počet obyvatel gulagů a vyhnanců maxima, přestože ani v roce 1953 se množství sovětských občanů nevyrovnalo počtu z

Dodnes na něj vzpomínáme jako na legendárního komika, jehož humorné scénky nás dokážou rozesmát i dnes. Za války ale Felixi Holzmannovi do smíchu zrovna nebylo. Byl totiž národností Němec.

V gulazích nešlo jen o práci a hlad. Šlo i o moc a dominanci. A gayové zde čelili nelidskému zacházení – ponižování, týrání a znásilňováni byly na denním pořádku. V očích státu totiž nebyli lidé. Byli hrozbou, úchylkou a objektem ke zničení.

​​Matky měly na kojení pár minut. Pokud přišly o mléko, přišly i o právo vídat dítě. Chůvy zas nezajímalo, že batolata trpí výhřezy konečníku nebo zaostávají ve vývoji. Kojenecké ústavy gulagu patří k nejděsivějším kapitolám sovětského systému.

V sovětských pracovních táborech nešlo jen o práci, ale o zvrácenou hierarchii sexuálního násilí. Vězeňkyně se tu posuzovaly jako dobytek a ty „nejlepší kusy“ putovaly rovnou do postele šéfovi. Tyhle příběhy v učebnicích dějepisu nenajdete.

Něco se nepovedlo? Půjdete do koncentráku. Pracovní tábory, vojenské základny a jaderná testovací zařízení KLDR na satelitních snímcích.

Květen 1945, pevnost Terezín. Poprava českého odbojáře byla na spadnutí – plukovník Bohumil Borecký stál v tísnivé cele tváří v tvář nacistické popravčí četě. Vtom se ale ozval vzdálený hukot děl a stráže zbystřily: blížila se Rudá armáda.

K demagogické kampani kolem pomníku maršála Koněva a systematické likvidaci památníků obětí stalinismu i čs. legionářů v Rusku. Fakta versus propaganda.

Manželka „kata českého národa“ Karla Hermanna Franka zůstává pro historiky tak trochu záhadou. Po válce se ocitla v sovětském zajetí, odkud se po letech vrátila a věnovala se své lékařské profesi. Existují teorie, podle kterých byla dvojitým agentem.

Jeho scénky Na lavičce, Rozvod, Akvárium nebo Včera, dnes a zítra zná každý a už doslova desítky let baví generace Čechů i Slováků. Felix Holzmann se s ikonickým kloboučkem a kulatými brýlemi nesmazatelně zapsal do našich pamětí jako geniální komik s citem pro ironii a absurdní situace. Až nyní, téměř 23 let po jeho smrti, však vyšlo najevo, že vždy usměvavý Holzmann v německé uniformě bojoval v druhé světové válce a po zajetí Sověty strávil rok v gulagu.

Sovětské orgány byly dopředu připravené na zatýkání v osvobozeném Československu. A vláda se většinou tvářila, že nic nevidí.

Slovo „GULAG“ do dnešních dní vyvolává mrazení v zádech.

Genrich Jagoda, šéf NKDV, masový vrah, otec gulagu a velkého teroru v SSSR, byl popraven svými soudruhy ve vykonstruovaném procesu. Jeho potomci s drzostí vlastní bolševickým pohrobkům žádali o jeho rehabilitaci.

Interhelpo byla komuna lidí, kteří se rozhodli odcestovat za lepším životem do Sovětského svazu, říká Štěpán Černoušek.

Voják, legionář a vězeň sovětského gulagu. Janu Ihnatíkovi je sto tři let, jako mladík chtěl s přáteli bojovat proti Hitlerovi, a proto utekl do Sovětského svazu. Tam byl ale za nelegální překročení hranice odsouzen na tři roky nucených prací a deportován do pracovního tábora stovky kilometrů severně od Moskvy. Teprve po propuštění se přihlásil do nově vzniklých československých jednotek.

Gulagy, o jejichž zřízení rozhodla Rada lidových komisařů v roce 1930, mají na svědomí nejméně 1,5 milionu obětí z odhadovaného počtu až 18 milionů vězňů. Ti v otrockých podmínkách například těžili dřevo nebo pracovali v dolech.

Mohelnický rodák Vladimír Bernát to neměl v životě rozhodně lehké. Ve třinácti letech musel nastoupit na nucené práce. Pak putoval do wehrmachtu. Následně se dostal do sovětského zajetí a v gulagu musel strávit pět let. Když se vrátil domů, byl označen za nespolehlivého a poslán do Pomocných technických praporů.

Skutečné utrpení statisíců mrtvých, obětovaných na stavbu sibiřské silnice, se stává základem pro temný, fantaskní příběh.

Skupinka vězňů uteče ze sovětského nápravně-pracovního tábora – gulagu. Jejich cesta vede Sibiří, oblastí jezera Bajkal, přes transsibiřskou magistrálu, pouští Gobi, přes Himálaje a Tibet až na hranici Indie. Hrdiny velkofilmu Útěk ze Sibiře pohání nekonečná touha po svobodě a lidské důstojnosti.

Krutý osud čekal vojáky Rudé armády, které zajali Finové v tzv. zimní válce v letech 1939 – 1940. Po propuštění se jim doma dostalo daleko horší zacházení, než zažili ve finských zajateckých táborech.

Spisovatelka, scenáristka a moderátorka Halina Pawlovská, která 21. března oslavila 70. narozeniny, je dcerou ukrajinského básníka. Její kořeny sahají do míst, k nimž se dnes upírají zraky celého světa. V pořadu Show Jana Krause prozradila, co si o ruské agresi myslí.

Konec Zimní války v březnu 1940 umožnil oběma stranám mj. i návrat zajatců. V sovětském zajetí se i přes usilovnou propagandu, vyzývající finské dělníky a rolníky k dezerci, ocitlo pouze 1 100 Finů, z nichž ale pouhých 20 bylo ochotno s bolševiky spolupracovat a zůstalo v Sovětském svazu.

Válečný veterán Jan Ihnatík, který dnes společně s manželkou žije v Ostravě, oslavil 103 let. Plukovník zasvětil svůj život službě vlasti a patří mezi hrdiny, kteří se aktivně účastnili bojů při osvobození Evropy během 2. světové války. Svým nasazením a odvahou významně přispěl k několika zásadním vojenským operacím. V Československé armádě pak zůstal až do penze.

Stará maršrutka vyjede z Karagandy do neutěšené industriální krajiny. Rovnou step rozkutali uhelnými šachtami, zahrnuli výsypkami, prošpikovali stožáry a protkali dráty elektrického vedení.

Během 2. světové války bojovali českoslovenští tankisté na západní i východní frontě. Právě ta východní je nejvíce proslavila. Boje o Kyjev a u Ostravy se staly legendárními. Jedním z tankistů, kteří se účastnili všech těchto bojů, byl i Jan Ivanco.

Poldina Semančinová se narodila v roce 1927 v Čechohradu na jihovýchodní Ukrajině. Vzpomíná na důsledky kolektivizace vesnice, kdy mužskou část odvlekli do gulagu, a také na hladomor, který byl jejím důsledkem. Hlad je podle ní horší než nemoc a nikomu by ho nepřála zažít. Ženin otec gulag přežil a se Svobodovou armádou osvobodil Prahu. V Československu zůstal, v pohraničí dostal dům po odsunutých Němcích. Rodina se za ním do Hodonic na Znojemsku postupně přestěhovala.

Trestanecký tábor XII neboli Dvanáctka v Horním Slavkově, kde byli převážně političtí vězni nuceni pracovat v uranovém dole, se stal v roce 1951 dějištěm jednoho z nejkrvavějších útěků z československého lágru.

Slovo gulag po desetiletí nahánělo sovětským občanům velký strach. Rozsáhlá síť pracovních táborů byla nejrozsáhlejší mezi dvacátými a padesátými lety dvacátého století. Prošli jimi miliony lidí – političtí vězni, vzpurní rolníci, drobní zločinci i občané, kteří se provinili neposlušností vůči státu.

O návštěvě Muzea GULAGu v Joškar-Ole, metropoli Republiky Marij El. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ PŘES ČUKOTKU NA FIDŽI A ZPĚT - Regionem Idel-Ural.