Gulag

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že souhlasí s českým návrhem konzultací o „nejnaléhavějších otázkách vzájemných vztahů“ podle příslušné smlouvy z roku 1993. A aby bylo jasné, jak si Moskva takové konzultace představuje, předem poněkud nediplomaticky připsalo, že k nim „momentálně patří především plnění mezinárodněprávních závazků ve věci udržování historických a vojenských pomníků“. Mohlo by to být mimořádně zajímavé jednání ...

Před 75 lety agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ začali zatýkat Rusy, kteří našli po roce 1921 v Československu útočiště před bolševickým terorem.

Oddíly sovětské kontrarozvědky SMERŠ odvlékaly do gulagů stovky ruských emigrantů, kteří žili v Československu.

Sovětské pracovní tábory zvané gulagy vzbuzovaly naši pozornost už déle. Když jsme však přijeli s kamarádem do Ruska a rozhodli jsme se navštívit také Sibiř, toužili jsme nějaký gulag objevit a projít se po něm. To ale nebyl úplně snadno proveditelný plán.

Astrolog, dobrodruh Sergej A. Vronskij toho prožil za svůj život opravdu hodně. Nejprve pracoval pro Adolfa Hitlera jako astrolog a vykladač horoskopů, pak skončil ,,pro změnu" u Stalina. Příběh rodilého Lotyše je vystřižený jak z dobrodružných románů.

Ústav pro studium totalitních režimů získal digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině. První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině. Jsou mezi nimi i dokumenty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, za druhé světové války spolupracovali s nacisty či se podíleli na pronásledování Židů.

Jsou mezi nimi i dokumenty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky či za války spolupracovali s nacisty.

Historie Sibiře je spojená s nechvalně známými pracovními tábory. Josif Stalin sem poslal miliony lidí. A mnoho z nich zahynulo. Teď se poblíž pietního místa ozývá znovu střelba.

Byli to právě čeští liberálové, kdo ještě donedávna ztotožňoval starost o sociální práva s gulagy. Liberalismus přitom není to samé, co liberální demokracie, a základy evropské demokracie stály hlavně na sociální politice.

Michal Demjan byl jedním z mnoha mladých mužů, kteří se po maďarské okupaci Podkarpatské Rusi v roce 1939 vydali hledat záchranu v Sovětském svazu. Místo lepšího života tu však našli ještě větší bídu a zoufalství.

Moderní válka je zpátky. Call of Duty pokračuje s oživováním původní série Modern Warfare a navazuje na tři roky starý remaster prvního dílu předělávkou dílu druhého, respektive jeho kampaně, která je to jediné, co vás v „nové“ hře čeká. Po multiplayeru byste toužili marně, ale jestli chcete vyplenit gulag a projet se na sněžném skútru, jste na správném místě.

Odstřelovač leží v trávě a optikou pušky trpělivě pozoruje soupeře. Sleduje jejich rutiny, učí se zvyklosti, vstřebává triky. Nechce se unáhlit, nechce udělat chybu, protože ví, že další šanci nedostane. Nadechne se, počká si na ideální moment… a zmáčkne spoušť. Kulka, která vyletí z jeho hlavně, se jmenuje Call of Duty: Warzone. A její trajektorie končí přímo uprostřed terče.

Ještě na podzim seděl ve vězení, kam ho na dvacet let poslal putinovský režim, o víkendu mu na filmovém Berlinale tleskalo několikatisícové publikum. Ukrajinský režisér Oleg Sencov představil v Berlíně Čísla, film natočený zpoza mříží.

Stalinova propaganda se všemožně snažila přesvědčit svět, že Sovětský svaz je tím nejlepším a nejbezpečnějším místem pro život. Zároveň ale soudruzi nevěřili, že by to někdo mohl vzít vážně.

Podle slov Bohumila Hrabala korunní princ české prózy, politický vězeň, který strávil celá padesátá léta v komunistických lágrech, disident, chartista, ale především citlivý, vnímavý spisovatel s darem mimořádného talentu a brilantního jazyka, to všechno byl Karel Pecka.

Začátkem třicátých let se uprostřed sibiřské tajgy událo něco, co svou hrůzností zastínilo i objev německých vyhlazovacích táborů. Na začátku měl být nový sovětský typ vězení, zařízení, které by bylo prospěšné komunistickému člověku. Místo toho se zrodilo něco, co vyděsilo i sovětské komisaře.

Reportéři Seznam Zpráv nedávno zveřejnili sérii dokumentů s otřesnými důkazy o tom, jak se v České republice zachází v některých domovech důchodců se seniory. V pořadu Svět bez obalu jsme se zase podívali do Ruska, jaké jsou tam otřesné podmínky v psychiatrických zařízeních.

S ruským reportérem, který vyhrál novinářskou cenu za článek o útlaku Ujgurů, Kazachů a Kyrgyzů v provincii Sin-ťiang.

Nové Call of Duty se naštěstí nenechalo zlákat příkladem předcházejícího Black Ops 4 a zařadilo do hry příběhovou kampaň, podle všeho velice dobrou. Něčím se však u svého staršího sourozence zřejmě přece jen inspirovalo: Módem battle royale, který má podle uniklých informací do hry dorazit spolu s mapou až pro 200 hráčů.

Popsala třeba nejen své setkání s Kafkovou přítelkyní Milenou Jesenskou v Ravensbrücku, ale také řadu sovětských i německých dobových reálií, o nichž bychom se jinak nedozvěděli. Po roce 1945 dospěla původně nadšená komunistka Margarete Buber-Neumannová k názoru, že stalinský režim lze právem označit i jako fašistický.

Těžko věřit tomu, že před 2. světovou válkou i krátce po ní neměl tzv. „západní“ svět obecně ani ponětí o tom, jak hrozné poměry panují ve stalinském Sovětském svazu, o hladomoru na Ukrajině nebo gulazích. Průlom v tomto ohledu nastal až díky jednomu sovětskému emigrantovi.

Těrmen byl ruský fyzik a vynálezce, který například vytvořil bezpečnostní systém pro slavný Alcatraz a vynalezl originální hudební nástroj theremin. Další osudy jej samotného však zavály do vězení, ale sovětského.

Marina Cvětajevová se šťastně vyhnula řádění sovětských bolševiků, protože tou dobou pobývala v Evropě. Tři roky dokonce prožila i v Československu a tu dobu považovala za vůbec za nejkrásnější. Mohla žít možná v bídě, ale svobodně ve Francii. Jenže se rozhodla pro návrat do SSSR…

Ukrajinský režisér Oleh Sencov se příští týden patrně dostane na svobodu v rámci výměny vězňů, na které se domluvil Kyjev s Moskvou.