Henry Kissinger

Příběh Elizabeth Holmesové a firmy Theranos zůstává jedním z nejvíce kontroverzních témat moderní historie byznysu. Je to kronika bezmezných ambicí, které dokázaly oslepit i ty nejzkušenější politiky. A lží, které čítaly devět miliard dolarů.

Ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marco Rubio v pátek přijede na bezpečnostní konferenci do Mnichova. Jeho hlavním zájmem ale zůstává západní polokoule a především potom svržení diktatur ve Venezuele a na Kubě.

Přestože Ukrajina po zahájení ruské invaze v roce 2022 přerušila diplomatické styky s Moskvou, komunikace mezi oběma válčícími státy nikdy zcela neutichla. Mezi zeměmi fungují více či méně tajné kanály – od humanitárních kontaktů přes skryté prostředníky až po oligarchy, kteří předávají vzkazy mezi Kyjevem a Moskvou. Tyto zákulisní linky zůstávají podle odborníků nezbytné, protože i během války existují otázky, jež vyžadují alespoň minimální úroveň dialogu.

To, že mír na Ukrajině vyjednávají za USA realitní magnáti a developeři, není výhoda, ale zátěž. Potřeba jsou státníci typu Henryho Kissingera nebo Jamese Bakera, kteří chápou rozdíl mezi realitami a válkou a mírem.

Král Karel III. při státní večeři s Donaldem Trumpem v září 2025 zavtipkoval, že mohl skončit jako zeť amerického prezidenta. Nešlo o nadsázku. V roce 1970 se Richard Nixon skutečně pokoušel sehrát roli královského dohazovače.

Jsme na pokraji nejvíc ponižující porážky Evropy v moderním věku. Trumpův tým pokračuje v jednání o míru s Ruskem – a Evropané ani nesedí v místnosti.

Osmadvacetibodový plán na konec války na Ukrajině podstrčilo americkým vyjednavačům Rusko. Ti mu to sežrali i s navijákem a americký prezident Donald Trump to hájí, aby neztratil tvář.

Z USA Kissinger chtěl podporovat „postupné změny“, zatímco britský tisk byl ohledně Juana Carlose rozpolcen mezi důvěrou a nedůvěrou

Tajné operace CIA, které Trump tento týden potvrdil, připomínají převraty, pokusy o zavraždění a povstání, která Washington v posledních desetiletích zosnoval a provedl v této oblasti

Americký představitel už léta tvrdí, že si ocenění zaslouží. Výběr norského výboru udělit toto ocenění Marii Corině Machadové byl učiněn předtím, než Izrael a Hamás uzavřeli dohodu o ukončení války v Gaze.

Netanjahu zahájil válku, aniž by měl realistickou vizi toho, jak ji ukončit. O dva roky později lze jen stěží tvrdit, že Izrael zvítězil.

Od konference v Helsinkách uplynulo půl století. Díky časovému odstupu je dnes vidět, že akcent na lidská práva zasáhl Achillovu patu ruského impéria.

Zoufalá žena stojí v popředí, jako kdyby se snažila ochránit svoje děti a vnoučata. Přitom už dávno ví, že nikdo z rodiny vražedné běsnění amerických vojáků nemůže přežít. Šokující snímek vznikl v březnu 1968 během války ve Vietnamu.

Střet prezidenta Saddáma Husajna s Íránskou teokracií měl trvat dva týdny. Nakonec z něho bylo osm let bez reálného vítěze.

Tajná společenství po staletí poutají pozornost veřejnosti. Mnohé z těchto skupin jsou považovány za středověká, tajemná shromáždění mocných mužů, kteří se scházejí a naklánějí rovnováhu světové moci ve svůj prospěch. Jejich členové disponují značným vlivem a mocí, které jsou zcela reálné a fungují dodnes.

Podle Donalda Trumpa americký viceprezident J. D. Vance odvádí dobrou práci, mohl by být jeho následovníkem a příště kandidovat za Republikánskou stranu.

Americký prezident Donald Trump naznačil, že viceprezident J.D. Vance by se mohl stát jeho nástupcem a kandidovat za Republikánskou stranu v prezidentských volbách v roce 2028. Trumpovo vyjádření je d…

Bylo mu čtyřiašedesát let, když na jeho dřevěnou rakev dopadla hrst zmrzlé islandské hlíny. Malý hřbitůvek u kostela Laugardælir v Selfossu zahalilo ticho. Žádné fanfáry ani davy obdivovatelů – jen skromný obřad pro muže, který kdysi dobyl svět.

Poptávka po diplomatech, kteří dokážou domluvit dlouhodobý mír, setrvale roste. Ideální vzor představuje kniha Wolframa Siemanna „Metternich“. Čím může dnešku pomoci vyhlášený a také Čechy dlouhodobě odmítaný reakcionář?

Je hlavní postavou v pozadí pokusu zastavit přísun životně důležitých zbraní Ukrajině. Mladý analytik se pokouší kormidlovat americkou zahraniční politiku směrem od Evropy. Nyní však Elbridge Colbyho zastavil samotný Donald Trump.

Nejdřív přišla okázalá vojenská akcie trvající několik hodin a s ní triumf americké nadřazenosti. Teď chtějí Američané s Íránem navázat na mírová jednání. Ale pravděpodobnější je chronický konflikt doutnající pod pokličkou.

Někteří z nich byli obdivováni jako schopní stratégové, jiní označeni za bezohledné cyniky. Všichni ale během svého působení zásadně zasáhli do světových událostí, často způsobem, který měl tragické důsledky pro miliony lidí.

Existuje reálpolitika a TV reality show. Existuje škola realismu v zahraniční politice, jak ji reprezentuje Henry Kissinger, a existuje přístup Donalda Trumpa: realiťáctví (real estate-ism).

Jako o historické a přelomové mluví předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus o dohodě, kterou na konci května přijala na výročním shromáždění. Díky ní dokáže svět lépe reagovat na příští pandemie, efektivněji se má i koordinovat. Na plánování se však nepodílel ostrov, který byl po většinu koronavirové pandemie označován za premianta – Tchaj-wan. Důvod? Odmítavý postoj Pekingu, který si Tchaj-wan nárokuje.

Když byl Donald Trump americkým prezidentem poprvé, vydržel jeho první poradce pro národní bezpečnost ve funkci necelý měsíc. Byl to Michael Flynn, hochštapler, nebyla ho škoda. Trump je nyní prezidentem podruhé.

Oteplování mnoha lidem a zemím na jihu bere, avšak severu, když odmyslíme problémy pro arktickou přírodu, naopak mnoho dává.

USA se pod vedením Donalda Trumpa snaží nátlakem na Ukrajinu a ústupky Rusku donutit obě země k míru. Vladimir Putin ale válčí dál a Trumpa zatím ignoruje, nebo si stále klade nové podmínky. Čína může Trumpa obejít a způsobit dramatický zvrat.

V Evropě zuří největší konflikt od druhé světové války a Trump s Putinem si telefonují o hokeji, mohl by se někdo podivovat. Byl by to omyl, nepochopení toho základního, o co Putinovi jde. Hokej je k tomu samozřejmě jen prostředkem – podle Kremlu se oba prezidenti domluvili, že se ve Spojených státech a Rusku uskuteční zápasy nejlepších hokejistů obou zemí.

Trumpova vláda by ráda „odloupla“ Rusko ze spojenectví s Čínou. Záměr, předem odsouzený k nezdaru, představuje riziko pro Ukrajinu.

Elita světové politiky a byznysu se každý rok tajně schází za přísných bezpečnostních opatření. Veřejnost neví, co se za zdmi luxusních hotelů děje. Jaký vliv má skupina Bilderberg?

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Všechny předvolební průzkumy věští, že na podzim volby drtivě vyhraje Babišova kariéristická sekta bez hodnot a bez programu, která si říká ANO. Její vůdce dělá všechno pro to, aby…

KOMENTÁŘ / Vše nasvědčuje tomu, co tvrdili někteří američtí a britští komentátoři, totiž že Donald Trump chce ve vztahu k Rusku udělat něco podobného, co udělal Henry Kissinger s Čínou. Tedy…

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.

Rodina Rockefellerů. Snad každý o nich slyšel, je o nich však známo jen málo informací. Patří mezi nejmocnější rodiny na světě. V roce 1870 založili firmu Standard Oil Company a o 10 let později už vlastnili více než 90 % americké naftové produkce.

Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy budou USA tlačit na ukončení války na Ukrajině a rozhodněji čelit expanzi Číny.

Kauza sem, kauza tam, život jde dál. Aneb, jak se říkalo, díra ne díra, furt se natírá. A tak kandidovat ve volbách chce i bezmála jedenaosmdesátiletý pražský primátor a poslanec Bohuslav Svoboda z ODS. V mnohém prý dokáže mladým utéct. To rozhodně buď neumějí, nebo nechtějí někteří senátoři a senátorky jako Miroslava Němcová,Tomáš Czernin a další. Mají svůj rozum a jednali podle něj. Nebo snad… radši nevymýšlet. Zkrátka byli proti vypuštění paragrafu o cizí moci z návrhu zákona Lex Ukrajina 7.

Ukrajina by zřejmě mohla přijít, přinejmenším dočasně, o ta svá území, která teď Rusko okupuje. Alespoň podle výroků členů nastupující administrativy Donalda Trumpa, která chce kremelskou agresi proti Ukrajině rychle ukončit.

Česká ambasáda ve Washingtonu by se měla přiblížit Bílému domu. A vrátit se tak do oblasti, z níž ji někdejší komunistický režim vystěhoval. Změnu adresy tehdy vyprovokoval údajný špion, dnes za ní stojí hlavně peníze.

Angela Merkelová bývala v Česku opravdu hodně populární. Zásadně to změnila migrační krize – po ní ji mělo podle průzkumů rádo méně Čechů než ruského prezidenta Vladimira Putina. A poté co Rusko v únoru 2022 přepadlo Ukrajinu, obraz Merkelové dále zčernal.

Malé sváteční rozjímání nad tím, co nás vlastně o Vánocích všechny spojuje v jisté pokojné něžnosti

S hercem Pavlem Novým o divadle, životních štacích a herectví a autě na baterky

Vždy ve stínu slavnější Jackie Kennedyové, tak to cítila její sestra Lee. Ta sice byla milenkou Aristotela Onassise, ale ustoupila sestře, když prezidentská vdova toužila po řeckém miliardáři.

Do jaké míry mají po těchto amerických volbách členské státy Evropské unie počítat se spolupracujícím partnerem, nebo se sólistou? Zkušenosti ukazují, že jednoduché označení „jeden je zlý, druhý hodný“ tu neplatí.

Jak se po roce 1975 zhoršoval Brežněvův zdravotní stav, chřadl i celý Sovětský svaz. Vůdce Kremlu postupně nebyl schopen vykonávat své funkce, zatímco země stagnovala.

Hezké i když deštivé pondělí vám přejeme. Dnes se podíváme na knižní noviky a trochu zvýrazníme ty, které zas tolik lidí neočekává. A byla by škoda o ně přijít. Slavný český spisovatel v osobním portrétu francouzské novinářky Florence Noiville se s Milanem Kunderou seznámila až v jeho zralém věku — v době, kdy se už léta vyhýbal médiím, dávno za sebe nechal mluvit pouze své dílo a svět si užíval coby všímavý pozorovatel a pozorný společník.

Vývoj kampaně Joea Bidena v USA i práce primátora Svobody v Praze rozpoutaly debatu: není věk přes 80 pro politiku už moc? Čtenáři SZ diskutují, jestli by se měla zavést horní věková hranice na právo být volen.

Život zasvětila boji za vznik židovského státu. V 70 letech se stala první ženskou premiérkou Izraele. Její celé funkční období ovlivnilo největší selhání Mosadu. I díky tomu si vysloužila přezdívku jako Margaret Thatcher - železná lady.

Na Blízkém východě se naplno rozhořel další konflikt. Tentokrát proti sobě stojí Írán a Izrael, do hry vstupují také jejich spojenci. O co vlastně Teheránu jde a čeho chce dosáhnout? O tom promluvil expert CNN Peter Bergen.

Írán se už od konce 19. st. řadí mezi velmoci s označením regionální. Bezmála 90 milionová země se opírá o solidní armádu, vzmáhající se ekonomiku, kvalitní vzdělávací systém s vědeckou nadstavbou a svou technickou vyspělost prokazuje nejen ve vojenství. Stále ji ale chybí jedna zbraň v arzenálu. Jaderná velmoc ovšem neznamená globální.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Básně Marty Veselé Jirousové reflektují téma nenávratnosti smrti a každodennosti životních cest. Na cestách trávil svůj život také známý spisovatel Karel Čapek, jak je patrné z jeho fejetonů Italské listy. Mimo to najdeme v nabídce i příběh slavného fotbalového klubu Manchester United, paměti známého poradce prezidentů a politologa Henryho Kissingera či špionážní román Fredericka Forsytha z doby panování diktátora Saddáma Husajna.

KOMENTÁŘ / Skončil dlouhý život legendy. Po více než sto letech opustil tento svět Henry Alfred Kissinger, jedna z nejvýraznějších postav americké zahraniční politiky. Ale to, co za sebou zanechal, je…

Proč není dobré chodit na večírky cíleně s tím, abyste upevnili své místo u firmy na příští rok, a proč je dobré vidět se jen na chvíli s těmi, kteří o to stojí

Bývalý ministr zahraniční USA za sebou zanechal odkaz plný kontroverzí, od sporné Nobelovy ceny za mír až po nabourávání demokracie v zahraničí.

H. Kissinger v letech 1968-1973 byl svým konáním prototypem tehdy nové kategorie politika – pragmatika. Každé jeho politické snažení mělo ale vždy dva cíle – dosáhnout za každou cenu nějakého výsledku, který považoval v daném okamžiku za žádoucí, a druhý – všichni museli vidět a vědět, že toho dosáhl on – Henry Kissinger.

Jádrem Kissingerovy zahraniční politiky byl složitý systém spojenectví a protivah. Inspiraci hledal v konceptu „žít a nechat žít“, který ovládal Evropu po vestfálském míru.