Holokaust

Občané letos navrhli Sněmovně propůjčení nebo udělení státních vyznamenání od prezidenta například astrofyzika a popularizátora vědy Jiřího Grygara nebo členy protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů. Mezi navrženými je i kytarový virtuos Štěpán Rak nebo zesnulý dlouholetý předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička. Návrhy mohli občané podávat do dnešního dne. Poslanci budou moci návrhy podávat do 13. dubna. Na dotaz ČTK to dnes řekl předseda sněmovního podvýboru pro státní vyznamenání Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Památník Vojna se na filmovém plátně nebo televizních obrazovkách objevil již několikrát.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na květnovém sjezdu v bavorském Řezně udělí českému sociálnímu demokratovi Liboru Roučkovi a německému diplomatovi Christianu Schmidtovi své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV.

Kromě toho, že je Pavlína Špatenková učitelkou na základní škole, je také vzdělavatelkou TJ Sokol Dvůr Králové nad Labem. Podílela se na tvorbě knihy „Nebylo jim souzeno žít“, jenž mapuje osudy sokolů, kteří položili životy v odboji za druhé světové války. Kniha získala řadu cen. V těchto dnech je v tisku další kniha, kterou napsala s Karlem Raichem. Díky paní Špatenkové už byly odhaleny i desítky „Kamenů zmizelých“ a letos budou odhaleny další. I proto jsme ji zařadili mezi neobyčejné.

Extrémní stres u lidí, kteří přežili hrůzy, jako je holokaust nebo válka, se přenáší i na další pokolení. Jejich vnoučata či pravnoučata, narozená až 50 let po traumatizujících událostech, jsou prokazatelně více náchylná ke stresu než jejich kamarádi. V uplynulých letech to zjistil tým neurologa Ivana Rektora z brněnského vědeckého centra Ceitec Masarykovy univerzity.

Česky vyšla další kniha populárního izraelského humoristy, který už v jiných zemích nenachází příležitosti publikovat.

Dnes víme, že trauma holokaustu se přenáší na další generace nejen skrz úzkostnou výchovu, ale i fyzicky. Kniha Na vině je Osvětim přináší rozhovory s dětmi těch, kteří přežili. Čtení z knihy doprovodila přednáška psychoterapeutky, jež je sama z „druhé generace“.

Komentář Jaroslava Fialy: Dodávky zbraní na Ukrajinu dělí levici – část volá po jejich konci a viní Západ z eskalace války. Proč se výrazní levicoví myslitelé a politici shodnou s autokraty a fašisty na „peacewashingu“ ruského imperialismu?

V Rakousku znovu posilují Svobodní, strana blízká krajní pravici s mnoha antisemitskými excesy z minulosti. Vede celostátní průzkumy preferencí a nově má být i součástí dolnorakouské zemské vlády. To je zpráva zajímavá i pro Česko. Za přeshraniční česko-rakouské programy spolufinancované z unijních fondů totiž bude v Dolním Rakousku zodpovědný jistý Udo Landbauer, politik, který před několika lety musel rezignovat

V Poslanecké sněmovně byla dnes zahájena výstava protestující proti násilí na ženách. Umělecká instalace s názvem Mohla tu být představuje oběti genderově podmíněného násilí skrze jejich šaty. Původně expozice vznikla Izraeli, od té doby ale procestovala řadu světových metropolí, kde se rozšířila o další příběhy zabitých žen. Součástí nynější instalace v Praze jsou společenské šaty české spisovatelky Simony Monyové, kterou v roce 2011 V Brně zavraždil její manžel.

Když se řekne Alcatraz, většině z nás se nejspíš vybaví legendární věznice proslavená řadou neúspěšných pokusů o útěk. Málokdo ale ví, kdy a proč byla tato věznice 21. března 1963 uzavřena, aby se stala vyhledávanou turistickou atrakcí.

Do nedělní aukce umění v Praze zamířila malba Žena a otrok od Oskara Kokoschky. S cenou 200 milionů korun ale kupce nenašla. Taková suma za obraz v Česku nemá obdob. I dosavadní rekord v žebříčku překonala o desítky milionů.

Nový dokument Velké nic Víta Klusáka a Mariky Pecháčkové pozoruje životy obyčejných lidí za covidu nezávisle a většinou citlivě. V kinech ho najdeš od 16. března.

Papež Jan Pavel II. se 16. března 1998 omluvil za neposkytování dostatečné podpory Židům ze strany křesťanů. Postavil se nicméně za „Hitlerova papeže“ Pia XII.

Za více než rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu padlo v souvislosti s tamní válkou v Česku u soudů devět pravomocných rozsudků a v osmapadesáti případech byl někdo obviněn. Policie řeší celkem devadesát trestních kauz, které se týkají vesměs schvalování ruské agrese.

/FOTO, VIDEO/ S Oskarem Schindlerem se nikdy nepotkal, přesto o něm napsal strhující román, který patří i po 40 letech od vydání mezi zásadní knihy historie. V pondělí přijel do Svitav australský spisovatel Thomas Keneally, autor románu Schindlerův seznam. „Kniha je pro nás jednou z nejdůležitějších, co byla o Svitavách napsána,“ řekla svitavská učitelka Radka Oblouková, která se tématu holocaustu dlouhodobě věnuje.

Nacistické jednotky Einsatzgruppen během září 1941 prakticky vyhladily židovské obyvatelstvo města Vinnycja. Dochovaná fotografie je dodnes mementem tehdejších hrůz.

Psalo se 29. září 1941 a ukrajinští Židé mysleli, že budou převáženi do válečných ghett. Místo toho je ale čekal nejhorší masakr historie, na kterém si nacisté zkoušeli své sklony k židovské genocidě.

Snad žádný národ v Evropě nevytrpěl ve svých dějinách tolik jako Ukrajinci. Jen od počátku 20. století zažila Ukrajina čtyři velké války a tři hladomory. Nejstrašnější byl hladomor z let 1932-1933.

Motání se u korunovačních klenotů, sprostá slova v rozhovorech, osočení novináře Peroutky z nacismu, či třeba rudé trenky na Pražském hradě. To je jen hrstka z dlouhého výčtu skandálů, kterých se dosluhující prezident Miloš Zeman dopustil za svých 10 let ve funkci prezidenta České republiky. Redakce eXtra.cz připravila malé shrnutí jeho přešlapů.

Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi. Sdělila to Anna Míšková, historička Muzea romské kultury v Brně, které si transport ze 7. března 1943 připomene pietním aktem v budově muzea. Podle Míškové by se na události nemělo zapomínat a zvlášť v dnešní době přílivu lidí prchajících před válkou z Ukrajiny.

Jak velký dům nebo byt potřebuje člověk k životu? To se různí v jednotlivých kulturách i rodinách, podle zvyku, nároků a samozřejmě také možností každého z nás. Většina se ale asi shodne na tom, že Keretův dům je přece jen hodně malý. V nejužším místě totiž neměří ani metr a ostatně ani jeho “široká” část není o moc rozměrnější…

Vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi – Březince v noci z 8. na 9. března 1944 připomene ve středu Památník ticha v Praze Bubnech.

Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi.

Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi. ČTK to sdělila Anna Míšková, historička Muzea romské kultury v Brně, které si transport ze 7. března 1943 připomene pietním aktem v budově muzea. Podle Míškové by se na události nemělo zapomínat a zvlášť v dnešní době přílivu lidí prchajících před válkou z Ukrajiny.

Mnoho židů v bývalém Sovětském svazu nezahynulo ve vyhlazovacích táborech, ale zastřelili je členové speciálních komand. Brutální byl osud židů z Kyjeva.

Za popírání katyňského masakru v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 potrestal bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi uložil stejné podmíněné tresty.

Nejprve byla výstava, nyní kniha. Po přečtení člověku dojde, že české výtvarné umění sakrálního rázu je plné ne zrovna lichotivých zobrazení Židů.

Historik Vojtěch Blodig dnes převzal z rukou francouzského velvyslance v Praze Alexise Dutertra Řád čestné legie. Nejvyšší francouzské státní vyznamenání získal za své dlouholeté úsilí při mapování a připomínání historie holokaustu a vybudování památníku v Terezíně, jehož náměstkem ředitele je Blodig dlouhá léta.

Když bylo Evě Erbenové devět let, ocitla se se svými rodiči v Terezíně. Život tam byl podle ní ve srovnání s následným koncentračním táborem v Osvětimi vlastně snesitelný. Podařilo se jí přežít pochod smrti, během něhož nacistům utekla. Tři roky poté ji čekal další útěk – tentokrát před komunisty. Se svým mužem, rovněž židovského původu, se usadila v Izraeli a pracovala jako zdravotní sestra. Po desítkách let, kdy nebyla schopná o holokaustu mluvit, začala jezdit po školách a svůj příběh vyprávět. Třeba i dětem v Německu. S Deníkem N mluvila v izraelském Ashkelonu, kde strávila většinu svého života.

Vypadá to neuvěřitelně. Sovětský svaz navrhoval v začátcích studené války systém kolektivní evropské bezpečnosti. A chtěl i sjednocení Německa. „Varšavskou smlouvu“ vytvořil až jako reakci na odmítnutí Západu. Jak tomu rozumět?

Činohra Národního divadla Brno nově uvede absurdní tragikomedii Čekání na Godota. Dílo Samuela Becketta tematizuje beznadějné hledání smyslu života a trpce nám připomíná, jak podobný je dnešní svět poválečnému zděšení z hrůz holokaustu a jaderné bomby. Premiéra se uskuteční v pátek 24. února v Mahenově divadle.

Naprosto unikátně dochovaná stavba, která je jednoznačně významnou památkou. Tak popisuje Kendeho vilu v Otakarově ulici v Českých Budějovicích Ministerstvo kultury, které nemovitost z roku 1920 prohlásilo památkou. Město České Budějovice proto jedná o odkupu této atraktivní nemovitosti se silnou historií, které mohla hrozit i demolice.

Hitler a jeho nohsledi byli uhranuti tajemstvím genetiky. Toužili odhalit všechno o výjimečnosti nordické rasy. A také tak trošku uvažovali, kudy vede cesta k opravdovému árijskému nadčlověkovi. Měl jim v tom pomoci výzkum dvojčat.

Počet koncentračních táborů i ghett byl za 2. světové války ještě větší, než tvrdily dosavadní výzkumy.

Dvě desítky premiér připravuje Národní divadlo pro příští sezonu. Na repertoáru bude mít celkem 81 inscenací. Hned na začátku sezony 2023/2024 uvede činoherní inscenaci hry Cherry Man, kterou přímo pro Stavovské divadlo napsal Ivan Vyrypajev, jeden z nejzajímavějších ruských režisérů a dramatiků své generace, který nyní žije v Polsku.

Umíte si představit, že byste se dobrovolně vyměnili s vězněm koncentračního tábora v Osvětimi a riskovali život jen proto, abyste se na vlastní oči přesvědčili, jak to tam chodí? Denis Avey to udělal. A dokonce dvakrát.

Víte, co mají společného Budějovice, Hluboká, Koloděje nad Lužnicí a Neznašov? Nacházejí se tu židovské hřbitovy, které v průběhu 20. století překonaly devastaci i nezájem. Pojďte s námi zavítat na místa s pohnutou minulostí a unikátní atmosférou a dozvědět se o nich něco bližšího.

Dne 24. února by sté narozeniny oslavil Harry Pollak. Muž s neuvěřitelným životním příběhem, emigrant, který se stal „lékařem“ upadajících podniků po celém světě.

Komentovanými prohlídkami bývalé židovské školy si dnes lidé v Třebíči připomněli výročí narození zachránce židovských dětí Antonína Kaliny. Narodil se v Třebíči 17. února 1902, během druhé světové války pomohl v koncentračním táboře přežít asi 900 židovských chlapců. V bývalé židovské škole v sousedství Zadní synagogy je Kalinova pamětní síň, která připomíná i zachráněné děti. V pátek byly podle ředitelky Městského kulturního střediska Nikoly Černé komentované prohlídky připraveny pro žáky škol, do neděle je může využít veřejnost.

2. září 1941 nacisté poprvé otestovaly Cyklon B v plynové komoře. Pokusnými králíky se stali sovětští a polští vězni.

Potomci meziválečného průmyslníka Johanna Blocha, který přišel o svůj majetek za druhé světové války, dnes v Praze převzali umělecké předměty navrácené po 84 letech českým státem. Vrátil jim je v rámci snahy zmírňovat křivdy holokaustu a po dvou letech příprav a spolupráce organizací z ČR a USA. Čtyři obrazy potomkům brněnského podnikatele vydala Národní galerie Praha a deset liturgických oděvů vrátilo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

Česky nedávno vydaný román Marie Pourchet ukazuje, že doopravdy nás už nic nešokuje. Co nás ještě dokáže vzrušit?

Premiér Petr Fiala (ODS) po své návštěvě ministerstva kultury uvedl, že se úřadu pod vedením Martina Baxy (ODS) podařilo zvrátit hrozbu sankcí v řádech desítek milionů korun, když předchozí vláda neprosadila transpozici evropských směrnic. Šlo zejména o směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Příslušné normy platí od začátku letošního roku. Fiala zmínil, že resort plní programové prohlášení mimo jiné v tom, že předložil novelu, která má do volby členů rad České televize a Českého rozhlasu zapojit Senát, a posílit tak jejich nezávislost.

Videoherní svět se v únoru znovu vrátil do Bradavic. Škola čar a kouzel ze světa knižní a filmové série o Harrym Potterovi se zhmotnila v novém RPG Hogwarts Legacy, které vyšlo na PlayStation 5, Xbox Series X|S a PC. Jak si hra zatím vede?

Nizozemsko popudil antisemitský text, který neznámí pachatelé s pomocí laserové projekce v pondělí večer zobrazili na fasádě Domu Anne Frankové v Amsterodamu. Podle Nadace Anne Frankové nápis zpochybnil pravost slavného deníku, jehož autorkou byla židovská dívka, která byla jako patnáctiletá zavražděna během holokaustu. Nadace podala trestní oznámení, informovala v pátek agentura DPA.

Nizozemsko popudil antisemitský text, který neznámí pachatelé s pomocí laserové projekce v pondělí večer zobrazili na fasádě Domu Anne Frankové v Amsterodamu. Podle Nadace Anne Frankové nápis zpochybnil pravost slavného deníku, jehož autorkou byla židovská dívka, která byla jako patnáctiletá zavražděna během holokaustu. Nadace podala trestní oznámení, informovala dnes agentura DPA.

Silné vazby na Vysočinu, konkrétně na Žďársko, měl za svého života Jiří Brady, rodák z Nového Města na Moravě. A to i navzdory tomu, že po válce zakotvil v Kanadě, kde podnikal. Tento slavný rodák z Vysočiny, který jako jediný z rodiny přežil koncentrační tábor, by dnes slavil 95. narozeniny.

Holokaust byl pouze mýtus. To si myslí zhruba 12 % dospělých občanů Nizozemí, dalších 9 % pak předpokládá, že uváděná čísla jsou přehnaná a ve skutečnosti nešlo o takovou událost, jakou historické články popisují. Průzkum pořádaný společností The Claims Conference uvádí, že informacím o holokaustu nejméně věří lidé pod 40 let.

Novou netflixovskou komedii Z jiného těsta lze brát jako osobní projekt herce Jonaha Hilla, který se ujal nejen hlavní role, ale současně se podílel i na scénáři a produkci. Snímek vypráví příběh etnicky smíšeného páru, který svůj vztah musí úspěšně prezentovat u svých rodičů, což jsou na jedné straně roztržití židé a na té druhé hrdí muslimové.

Dost často se mi stává, že když vyslovím: „knihovna“, vítr mi přinese odpověď ve smyslu: „Knihy, prach a knihovnice, které dokážou člověka šeptem seřvat, protože v knihovně má být ticho.“

Přeživší holokaustu a autor knihy Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend Sally Perel zemřel v 97 letech. Jeho příběh se stal předlohou oceňovaného filmu Evropa, Evropa.

Šéfredaktor časopisu Vedem, kreslíř pražských a posléze i terezínských scenérií, básník, romanopisec, začínající filozof, občan republiky ŠKID, ochotný a laskavý kamarád. To je jen krátký výčet přívlastků, které během šestnácti let svého života dokázal posbírat Petr Ginz. Židovský chlapec, kterého zavraždili nacisté v osvětimském vyhlazovacím táboře, se narodil před 95 lety. Jeho dílo je dnes klíčovou připomínkou zrůdnosti holocaustu.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku bude stavebně hotový za rok. Postaví ho firma Protom Strakonice, uspěla ve výběrovém řízení s cenou 98,6 milionu Kč. Památník bude v místě, kde byl za druhé světové války romský pracovní tábor. V únoru by měl být známý vítěz soutěže na podobu vnitřní a venkovní expozice památníku. Novinářům to dnes řekli zástupci Muzea romské kultury, které se o areál stará. Památník by muzeum chtělo otevřít v roce 2024. Další peníze bude stát expozice, náklady na tu vnitřní budou do deseti milionů korun. Finance na venkovní expozici přislíbila muzeu německá vláda.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku bude stavebně hotový za rok.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku bude stavebně hotový za rok. Postaví ho firma Protom Strakonice, uspěla ve výběrovém řízení s cenou 98,6 milionu Kč. Památník bude v místě, kde byl za druhé světové války romský pracovní tábor. V únoru by měl být známý vítěz soutěže na podobu vnitřní a venkovní expozice památníku. Památník by Muzeum romské kultury chtělo otevřít v roce 2024.

Už na konci tohoto roku by měl být dostavěný Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech u Písku. Bude připomínat především oběti romského pracovního tábora, který tam stál za druhé světové války. Výběrové řízení na zhotovitele vyhrála firma Protom Strakonice a stavba vyjde na 98,6 milionu korun, když 26,5 milionu korun půjde z Norských fondů.