Holokaust

Babí Jar. Během dvou dnů tu zavraždili téměř 34 tisíc Židů. Jeden ze symbolů holokaustu. A symbol sporů o výklad dějin. O přiznání viny. Na vraždění se podíleli i Ukrajinci. Spor trvá dodnes a je už navíc opět součástí války.

Autor hry Šamhorodský proces Ellie Wiesel dostal nápad na její sepsání během svého uvěznění v Osvětimi. Stal se tam svědkem soudu, kdy tři rabíni obvinili Boha z toho, že dovolil, aby jeho děti byly masakrovány. Wiesel se poté rozhodl zpracovat téma Boží viny za lidské utrpení.

V roce 1940 se sionistická organizace Hagana pokusila usnadnit přesun židovských uprchlíků do Palestiny poškozením lodi SS Patria. Plán však tragicky selhal a vedl k potopení lodi a smrti 267 osob.

České úřady a čeští občané vyvinuli v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků mimořádné úsilí. Znepokojivé je však zacházení s ukrajinskými Romy, kteří od začátku války uprchli do České republiky, uvádí zpráva.

Dějiny jsou někdy trochu nespravedlivé v tom, že větší povědomí lidé mají o historických událostech, jež našly výraznější odraz v umělecké tvorbě a staly se předmětem literárního nebo zejména filmového zpracování. V jejich stínu pak zůstávají neméně zásadní dějinné okamžiky, které se takového zpodobení nedočkaly. Týká se to i tunelového útěku Židů z novogrodského ghetta, od nějž právě uplynulo 80 let.

V knihovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR byla minulý týden podrobněji představena on-line databáze Svědectví Romů a Sintů jejíž vznik byl symbolicky oznámen na mezinárodní den památky romských obětí holokaustu. Kateřina Čapková, Renata Berkyová spolu s dalšími členy týmu a hosty diskutovali o důvodech vzniku databáze, průběhu tvorby a také o snaze změnit podhled na romské oběti holokaustu.

Předseda dolní komory kanadského parlamentu Anthony Rota na pátečním zasedání parlamentu přivítal kanadského občana ukrajinského původu Yaroslava Hunku a ocenil ho jako ukrajinsko-kanadského veterána druhé světové války, který bojoval za nezávislost Ukrajiny proti Rusům, a ukrajinského a kanadského hrdinu. Mělo jít o pozornost v rámci kanadské návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukázalo se ale, že bojoval společně s nacisty.

Předseda dolní komory kanadského parlamentu Anthony Rota se omluvil, že při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kanadě vzdal hold 98letému ukrajinskému imigrantovi, který za druhé světové války bojoval na straně nacistů. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.

Nešťastné dětství, homosexualita, druhá světová válka a holokaust, duševně nemocná matka. Především tyto prožitky a události ovlivnily život i dílo Ladislava Fukse, který se narodil 24. září 1923 v Praze.

Nadcházející víkend se ponese především v duchu loučení s fenomenální komedií Netflixu Sexuální výchovou. To ale neznamená, že jde o jedinou velkou novinku, kterou streamovací služby chystají. Dojde totiž i na invazi mimozemšťanů, jihokorejský akčňák nebo pohled na život zvířat v Praze.

Dědicové rakouského zpěváka a brněnského rodáka Fritze Grünbauma, který zahynul v nacistickém koncentračním táboře Dachau v roce 1941, dostala zpět sedm obrazů Egona Schieleho. Občanskoprávní spor o díla expresionistického malíře vedla rodina s několika americkými muzei a galeriemi. Jde o vyvrcholení jednoho z nejdéle běžících případů restitucí z období holokaustu, píše list The New York Times (NYT). Ceremonii, na které byly obrazy dědicům vráceny, hostil ve středu newyorský státní zástupce Alvin Bragg.

Učitelka v americkém státě Texas dostala vyhazov poté, co žákům osmé třídy ukázala několik stránek z ilustrované adaptace deníku Anny Frankové, na kterých byly znázorněny ženské genitálie a prsa. Informuje o tom britský deník The Guardian, který podotkl, že k tomu došlo v době, kdy se v USA zavádějí zákony omezující výuku rasových, sexuálních a dalších témat.

Se zlem jako takovým se každodenně setkává každý z nás. Média nás každodenně informují o ohavných činech, které popírají lidskost v povahách jejich pachatelů. Jak se ale člověk stane skutečně zlým?

Polsko v reakci na štiplavou řeč ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zastavuje dodávky zbraní na Ukrajinu – nebylo to přitom poprvé, co šéf Kyjeva svou ostrou rétorikou někoho naštval. V minulosti pobouřil například Izraelce, pohádal se v televizi s bulharským prezidentem a kritizoval i své spojence v NATO.

Ilse Koch je známá také jako „Čarodějnice z Buchenwaldu“. Tuto přezdívku dostala od vězňů v koncentračním táboře zcela oprávněně. Páchala zde totiž se svým manželem hrůzná zvěrstva. Děly se zde tak příšerné věci, že zasáhli i samotní nacisté.

Ruská státní televize nepřestává šířit svou propagandu. Tentokrát jeden z moderátorů ve vysílání mluvil o problémech Rusů, kterým v Evropě "zabavují auta", když mají ruskou poznávací značku. Rozčilova…

Papež Pius XII. měl za druhé světové války podrobné informace o nacistických zvěrstvech páchaných v okupovaném Polsku a o masovém vyvražďování v tamních nacistických vyhlazovacích táborech. S odkazem na nově objevenou korespondenci mezi pobočníkem tehdejší hlavy katolické církve a německým jezuitou to v sobotu napsal list Corriere della Sera.

Papež Pius XII. měl za druhé světové války podrobné informace o nacistických zvěrstvech páchaných v okupovaném Polsku a o masovém vyvražďování v tamních nacistických vyhlazovacích táborech. S odkazem na nově objevenou korespondenci mezi pobočníkem tehdejší hlavy katolické církve a německým jezuitou to dnes napsal list Corriere della Sera.

Newyorské úřady zabavily v muzeích ve třech různých amerických státech tři umělecká díla od rakouského expresionistického malíře Egona Schieleho, o nichž se domnívají, že byla za holokaustu ukradena židovskému sběrateli umění a kabaretnímu umělci, informuje agentura AP. Odhadována cena děl se pohybuje v řádech milionů dolarů.

Během druhé světové války nacistický režim v Německu využíval plynové komory k masovému vraždění v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Především se jednalo o Cyklon B. Bez zajímavosti není, že firmy, které měly nacisty mezi svými odběrateli, dodnes existují a jejich výrobky možná používáte zcela běžně.

S posluchači budějovické religionistiky jsme vyrazili na exkurzi do Plzně. Zajímaly nás křesťanské a židovské památky.

Polská rodina Ulmových si jednu z největších katolických poct vysloužila statečností za druhé světové války, kdy ve svém domě schovávala osm Židů. Poprvé v historii byla blahořečena celá rodina.

Věhlasu bitvy u Stalingradu nebo vylodění v Normandii zpráva z Osvětimi nedosahuje, přesto jde o zásadní moment druhé světové války.

O historickou chvíli se zasloužil papež František, když v neděli blahořečil devítičlennou polskou rodinu Ulmových, kteří byli v roce 1944 popraveni Němci za to, že za druhé světové války ukrývali Židy. Infromoval o tom server TVP. Je to poprvé, kdy byla blahořečena celá rodina společně, včetně dítěte, které matka v době své smrti nosila v lůně. O blahořečení rodiny Ulmových píšeme zde.

Je to poprvé, kdy se takové pocty dostalo celé rodině, v tomto případě jde o dva dospělé a sedm dětí, včetně čerstvě narozeného chlapce.

Katolická církev dnes během slavnostní mše konané ve vsi Markowa na jihovýchodě Polska blahořečila devítičlennou rodinu Ulmových, kterou v březnu 1944 zavraždili nacisté kvůli tomu, že u sebe skrývala Židy. Média podotýkají, že je to poprvé, kdy se takové pocty dostalo celé rodině, v tomto případě jde o dva dospělé a sedm dětí, včetně čerstvě narozeného chlapce. Blahořečení je posledním stupněm před svatořečením.

Zákony v Polsku během nacistické okupace nařizovaly, aby byl každý Žid vydán do německých rukou. Za porušení tohoto předpisu hrozil trest smrti pro celou rodinu. Dne 10. září 2023 bude katolickou církvi blahořečená polská rodina, tvořená mužem, ženou a jejich sedmi malými dětmi. Jmenovali se Józef a Wiktoria Ulmovi a v březnu 1944 byli spolu se všemi svými dětmi zastřeleni na dvoře své usedlosti v polské vsi Markowa, ležící na dnešním polsko-ukrajinském pomezí.

„Teď uslyšíte mimořádný příběh o mladém muži, který před mnoha lety navštívil Prahu,“ sděluje publiku televizní moderátorka. Známou scénou z pořadu That's Life, který odvysílala BBC v roce 1988, začíná trailer na životopisné drama One Life (Jeden život). Velšský herec Anthony Hopkins si v něm zahrál sira Nicholase Wintona, který v roce 1939 zorganizoval transporty z okupovaného Československa do Anglie. Zachránil tím 669 převážně židovských dětí.

Na kardinála Dominika Duku se snesla vlna kritiky kvůli vyjádření, ve kterém připodobnil „ohrožení“ dětí bez matky a otce k tomu, jemuž jsou vystaveni ukrajinští vojáci ve válce. Křesťané a židé jsou podle něj zároveň kvůli názorům na stejnopohlavní sňatky „opět jako za nacismu a komunismu pod tlakem“. Proti slovům bývalého pražského arcibiskupa se vymezila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) či kandidátka do europarlamentu Danuše Nerudová. Ostrými slovy nešetřili ani představitelé židovské komunity.

Polská režisérka Agnieszka Hollandová žádá omluvu od ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, který přirovnal její nový film o migrantech k nacistické propagandě. V prohlášení uvedla, že vyjádření polského politika je natolik opovrženíhodné a urážlivé, že jej nechce nechat bez odezvy, napsala agentura AP. Pokud se ministr neomluví a nepošle dar nadaci pro oběti holokaustu, chce ho Hollandová žalovat, sdělili dnes její právní zástupci.

Plynová komora, udušení zplodinami, kulka do zad. Smrt hladem, vyčerpáním či v důsledku pokusů na živých lidech. To dnes podle bývalého kardinála Duky zažívá každý, kdo hájí manželství muže a ženy. Jejich situaci přirovnává k životu židů za nacismu.

Na tragické osudy židovských rodin upozorňují kameny zmizelých, Stolpersteiny. Projekt německého umělce Güntera Demniga, který přinesl další stolpersteine do Pardubic, připomíná, že by se nikdy nemělo zapomenout na historii a utrpení obětí nacistického teroru.

Josef Čapek byl významný český malíř, spisovatel a novinář, který byl zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Jeho kresby z tábora jsou jedinečným uměleckým svědectvím o tragédii holokaustu.

Židovská obec minulý týden při zahájení festivalu Štetl Fest odhalila památník připomínající tragický osud židovských obyvatel Brna. Stojí na pátém nástupišti hlavního nádraží, odkud v listopadu 1941 vyjel první transport do ghetta v Minsku. Následovaly další, které odvezly přes 10.000 židovských obyvatel Brna do ghetta v Terezíně. Odhalení památníku znamená plnění povinnosti vůči současným i budoucím generacím, stejně jako předkům, kteří jsou oběti holokaustu, řekl předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.

Už nemusíme vysvětlovat, proč by tu měla mít místo literatura menšiny, která je dost početná a několik set let tu má své kořeny,“ říká ředitelka nakladatelství KHER Radka Patočková. Po romském holokaustu podle ní čekají na své knižní zprostředkování i další citlivá témata, třeba situace LGBT osob mezi Romy: „Takoví Romové se ve své tradiční komunitě setkávají s několikanásobnou diskriminací,“ shrnuje Patočková v rozhovoru pro Paměť národa.

Poláci jsou především obětí druhé světové války. Přesto se během této temné kapitoly lidské historie stala událost, která se vymyká historickému pohledu.

Nejméně 180 expertů na holokaust z celého světa napsalo izraelskému premiérovi otevřený dopis, v němž odsuzují snahu vlády o odvolání šéfa Jad Vašem Daniho Dajana a zpolitizování památníku.

Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera ve spolupráci s mezinárodní organizací Inspireli Awards vyhlašuje soutěž na celkový návrh přeměny bývalého areálu Schindlerovy továrny v Brněnci na muzeum přeživších holokaustu.

Projekt Poslední adresa, který připomíná popravy během komunistického režimu, se rozšířil i do Česka.

„Už nemusíme vysvětlovat, proč by tu měla mít místo literatura menšiny, která je dost početná a několik set let tu má své kořeny,“ říká ředitelka nakladatelství KHER Radka Patočková. Po romském holokaustu podle ní čekají na své knižní zprostředkování i další citlivá témata, třeba situace LGBT osob mezi Romy: „Takoví Romové se ve své tradiční

Na deset tisíc Židů, které za druhé světové války odsoudili nacisté ke kruté smrti, vzpomínají cestující na brněnském nádraží. Nový památník stojí na pátém nástupišti, odkud v roce 1941 odjel první transport do ghetta ve východní Evropě, další zamířili do Terezína. Odhalením pomníku věnovaného obětem holokaustu odstartoval festival židovské kultury Štetl Fest.

Nečekané pokračování má v Bavorsku aféra kolem antisemitského letáku, který měl kdysi sepsat vicepremiér Hubert Aiwanger. Skandál mezitím vrhnul stín i na šéfa bavorské vlády Markuse Södera, který prý chtěl Aiwangera zesměšnit tím, že jej imitoval. Söder přitom podle médií v dané chvíli pozměnil hlas tak, aby připomínal Adolfa Hitlera.

Muzeum Mucem v Marseilles připravilo ve spolupráci s Evropským institutem romských umění a kultury ERIAC velkolepou výstavu nazvanou Barvalo. Ta zkoumá romskou kulturu a historii v Evropě. Jednou z předních osobností výstavy byla Timea Junghaus, ředitelka zmíněného berlínského institutu ERIAC.

V následujících deseti letech uvolní Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) České republiky až tři miliardy korun za záchranu objektů v Terezíně a Josefově. V prvních pěti letech se hovoří o částce 1,73 miliardy korun, které uvolní resort financí. Díky tomu se bude moct Josefov pustit do oprav budov v nejhorším stavu.

Jeho jméno mohlo zapadnout v dějinách. Přesto jeden okamžik, kdy neznámý fotograf snímal hajlující dav, dělníka Augusta Landmessera zvěčnil a zapsal do historie. On totiž ruku nezvedl.

Bezprecedentní skandál ohledně hrubého zlehčování holokaustu propukl několik týdnů před říjnovými volbami v Bavorsku. Týká se zemského vicepremiéra, ministra hospodářství a šéfa strany Svobodní voliči (FW) Huberta Aiwangera, jehož středové uskupení je koaličním partnerem Křesťanskosociální unie (CSU) bavorského premiéra Markuse Södera.

V Pardubicích přibudou další kameny zmizelých, takzvané Stolpersteine, které připomínají občany rasově perzekvované v období nacistické okupace.

Podle předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holokaustu Jany Kokyové je nutné si neustále připomínat hrůzy nacistické genocidy a vzdělávat lidi v této oblasti, aby se takové události již neopakovaly. Připomněla, že takovou úlohu bude mít nově budované Centrum Romů a Sintů v Praze. Kokyová během pátečního pietního aktu v Hodoníně u Kunštátu tvrdě kritizovala ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a senátorku Miroslavu Němcovou.

V Hodoníně u Kunštátu se v pátek 18. srpna uskutečnila pietní akce k uctění obětí romské holokaustu. Piety se zúčastnila i vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková, která ve svém projevu připomněla 80. výročí vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka.

Při pietním shromáždění k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů na Moravě zazněla slova vyjadřující obavu z opakování historie.

Lidé na místě bývalého tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili v pátek 18. srpna památku obětí holokaustu Romů a Sintů. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková v pietním proslovu zdůraznila, že vyhraňování se k různým menšinám nesmí být již nikdy součástí politické kultury. Letos uplyne 80 let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z Hodonína u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Většina z transportovaných se nikdy nevrátila, řekla ČTK mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.

UFC bojovník židovského původu Natan Levy si dal sparring s internetovým trollem, který popíral holokaust. Po výprasku najednou změnil názor.

Lidé dnes na místě bývalého tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holokaustu Romů a Sintů. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková v pietním proslovu zdůraznila, že vyhraňování se k různým menšinám nesmí být již nikdy součástí politické kultury. Letos uplyne 80 let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z Hodonína u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Většina z transportovaných se nikdy nevrátila, řekla ČTK mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.

Byly mu teprve tři roky, když mu byl diagnostikován diabetes 1. typu. Tehdy se psal rok 1928 a nikdo z jeho židovské rodiny ještě tenkrát netušil, jak krutý osud ho čeká. Ernest Sterzer se však nikdy nevzdal. Nejen, že přežil pobyt v koncentračním táboře, ale dokonce si i navzdory tomu, že přišel o zrak, dokázal vybudovat nový život v New Yorku.

Slavný režisér snímků Rosemary má děťátko, Čínská čtvrť či oscarového Pianisty tento pátek slaví devadesátiny. Už desítky let uniká spravedlnosti.

V pátek 18. srpna se v Hodoníně u Kunštátu uskuteční pietní shromáždění k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů na Moravě. Akce se bude konat na místě bývalého tzv. cikánského tábora, kde byli za druhé světové války nuceně internováni Romové a Sintové z Moravy a Čech. Většina z nich byla deportována do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, kde zahynula. V samotném hodonínském táboře zemřelo podle posledních výzkumů 207 osob, včetně dětí.

Veřejnosti se dnes otevře 55 židovských památek v Česku, které nejsou běžně přístupné nebo byly v posledních letech opraveny. Pražanům se otevře například Jeruzalémská synagoga. Přehled zpřístupněných památek a informace o doprovodném programu najdou zájemci na webu. Den židovských památek se koná pošesté.

Za druhé světové války prošli koncentračními tábory Hodonínek nebo Lety. Řada jejich příbuzných zahynula v Osvětimi nebo na pochodech smrti. Svědectví českých a slovenských Romů a Sintů, jejichž život poznamenala válka a nacistické represe, přináší nová online databáze svedectviromu.cz. Unikátní web spustilo Pražské fórum pro romské dějiny na den památky holokaustu Romů.