Holokaust

Málokterá dozorkyně nacistických táborů vzbuzovala takový děs jako Hildegard Lächert. Vězni ji znali pod přezdívkou Krvavá Brigita.

Festival Ullmannovské slavnosti na konci dubna připomene dílo nacisty zavražděného židovského skladatele Viktora Ullmanna a jeho souputníky. Větší část pátého ročníku se uskuteční v Praze, kde mimo jiné vystoupí s písněmi Ullmanna, Zemlinského a Schönberga sólista vídeňské Státní opery, barytonista Adrian Eröd a německá klavíristka Annika Treutlerová.

Izraelský velvyslanec v Německu Ron Prosor by chtěl, aby školáci povinně navštěvovali památníky v bývalých koncentračních táborech. Důležité to podle něj je zejména pro děti migrantů z muslimských zemí. Diplomat to řekl mediálnímu domu RND.

Zapomenutý symbol hrůzy druhé světové války, který stojí mimo hlavní proud evropské paměti. Jasenovac byl místem, kde násilí získalo až osobní, syrovou a těžko představitelnou podobu.

Alexandra Myšková, zvaná Saša, se narodila 4. 4. 1922. V jejím životě jsou i tragické okamžiky, spojené s nacistickým holocaustem. Mnohé z toho bylo zahaleno tajemstvím.

Z pohádkové krásky, kterou si diváci zamilovali, se postupně stala žena s jasným posláním. Příběh Vidy Skalské-Neuwirthové ukazuje, že skutečný život může být silnější než filmové role.

Holocaust, jeden z největších zločinů spáchaných na lidech. Hitlerova nenávist vůči Židům si vyžádala miliony obětí.

Dnes se společně podíváme zpět do historie, konkrétně do děsivého období druhé světové války. Máme pro vás kvíz, který otestuje vaše znalosti o ní.

Ve Wieserově domě v Terezíně je od března otevřena nová stálá expozice Centra studií genocid Terezín. Multimediální projekt Zločin beze jména mapuje genocidy 20. století a propojuje je s příběhem polsko-židovského právníka Rafaela Lemkina, jenž je autorem pojmu genocida.

V březnu 1945 obklíčili příslušníci maďarské fašistické strany romskou osadu u Hurbanova. Místní farář prosil, aby vraždy nespáchali přímo ve městě. Vyslechli ho, a vyhnali Romy na pochod smrti k Malému Dunaji. Hurbanovo bylo osvobozeno tři dny poté

Složil skautský slib v roce 1933. O osm let později kopal hromadné hroby. Věděl o tajné chodbě vedoucí z pevnosti – dvakrát jí prošel a dvakrát se vrátil. Slib, který kdysi složil, ho provázel přes Terezín, Osvětim a Friedland až do sta let věku.

Ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy byl zveřejněn online lexikon ghetto-terezin.cz, který obšírně informuje o ghettu Terezín – místě, jež se stalo symbolem holocaustu v českých zemích. We

Je 7. dubna 1944 a pod stavebním materiálem za elektrickým plotem koncentračního tábora Osvětim se skrývá dvojice slovenských židů. Vězni 29 162 a 44 070 známí spíš jako Alfréd Wetzler (10. 5. 1918 - 8. 2. 1988) a Rudolf Vrba (11. 9. 1924 - 27. 3. 2006), po třech dnech ukrývání prchli ze spárů smrti, o tři týdny později už lidem v Žilině popisovali hrůzy vyhlazovacích táborů. Díky jejich svědectví se podařilo zachránit tisíce životů. Byli dvěma z pouhých pěti lidí, kterým se podařilo úspěšně z tábora uprchnout.

KOMENTÁŘ / V promítacím sále poslanecké sněmovny byl ve středu uveden dokumentární film Jak nehajlovat Libuše Rudinské. Reflektuje zlehčování zločinů nacismu a popírání holokaustu mezi českou mládeží.

V terezínském ghettu rozhodovalo o přežití mnoho věcí. Pro některé vězeňkyně sehrála roli i jejich fyzická přitažlivost. O tom, co se za zdmi ghetta skutečně dělo, přeživší ženy nemluvily – a historici se tématu desetiletí vyhýbali.

Na tuhle část lidských dějin bychom rozhodně neměli zapomínat.

V říjnu 1940 podepsal K. H. Frank dekret o zrušení skautingu. Organizace měla šedesát tisíc členů, kořeny v první republice a zakladatele, který věděl, co přijde. Junák se nenechal zakázat – přešel do ilegality, do odboje, do exilu. A vrátil se.

Přežil holokaust a v roce 1992 vydělal miliardu dolarů na pádu libry. George Soros kdysi platil studia i Viktoru Orbánovi, dnes mu však do schránky chodí bomby. Proč se z finančníka, který unikl transportu, stal celosvětový veřejný nepřítel?

V roce 1908 sdíleli August Kubizek a Adolf Hitler pokoj ve Vídni. Kubizek studoval hudbu i díky tomu, že Hitler osobně přesvědčil jeho otce. Přestože se jejich cesty náhle rozdělily, přátelství z mládí nikdy nepohaslo.

Příběhy pamětníků druhé světové války, okupace v roce 1968, Palachova týdne, Sametové revoluce i útlaku Romů komunistickým režimem v Praze představili žáci základních škol a gymnázia z Prahy 1. Vzpomínky zpracovali v projektu Příběhy našich sousedů, který organizují Post Bellum a městská část Praha 1.

Zapomenutý příběh MUDr. Lea Kosáka, muže, který vytvořil útočiště pro Charlottu Masarykovou či Adolfa Loose, aby nakonec vlastní celoživotní prací financoval svůj transport do Osvětimi.

Polička na Svitavsku připravuje na 26. března odhalení posledních tří kamenů zmizelých na památku židovských obyvatel města odvlečených nacisty za druhé světové války. Takzvané…

Nacistům se povedlo jedno: Vybudovali v lidech ve východní Evropě směrem k Židům tak velký odpor, že i po válce k nim necítili sympatie. Pogrom v polských Kielcích nám ukazuje názorný příklad

Hvězda filmu Wonder Woman Gal Gadot toho za svůj život stihla mnoho. Izraelská modelka a herečka absolvovala povinnou dvouletou vojenskou službu, stala se Miss Izrael, prorazila v Hollywoodu a porodila 4 dcery.

Muzeum romské kultury zve na nově zahájenou sezónu Památníku holokaustu v Hodoníně u Kunštátu, která se otevírá veřejnosti. Kromě stálé expozice otevřou 1. dubna i novou výstavu, která bude obohacená o přednášky a diskuze.

V Centru studií genocid v Terezíně je otevřená nová expozice s názvem Zločin beze jména. Expozice vedle historických faktů pracuje také s emocemi a osobním prožitkem návštěvníků. Ten mají umocnit audiovizuální umělecké instalace. Návštěvníci se tak dozví historické zkušenosti i třeba divadelní formou.

HISTORIE / Ohlušující řev esesmanů, štěkot psů, nářek žen a dětí. Skulinami v dřevěných stěnách ubikací pozorovali vězni v koncentračním táboře Osvětim-Birkenau v záři mohutných reflektorů poslední sc…

Nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress připravilo k vydání soubor málo známých povídek, reportáží a úvah Arnošta Lustiga, od jehož narození letos v prosinci uplyne 100 let. Ranou tvorbu českého spisovatele a novináře židovského původu tak čtenáři poprvé najdou v jednom svazku. Kniha nese název Tři z Jeruzaléma, oznámil mluvčí univerzity Radim Sajbot.

PŘÍBĚH. Český pas získala Američanka Shawna Lum díky dědečkovi, který byl spolu se svým bratrem jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem. Po válce jim v Brně pomohl někdejší soused Antonín Sekal – ten také za protektorátu ukryl rodinné památky, následně vše vrátil a stal se poručníkem osiřelých chlapců. Letos v srpnu se Shawna Lum s

Z těžkých depresí ji léčil 54letý chiromant, se kterým navázala vášnivý poměr. Když si po tajném potratu zachránila kůži prací pro deportační úřad, sžíravý pocit, že se k přežití drápe přes mrtvoly ostatních, ji donutil k nepochopitelné oběti.

Nová kniha Barbory Šťastné zachycuje osudy příslušníků různých menšin v československé i české historii. Jedné z pamětnic se však necitlivě dotkl její název – Exoti: Povídky o jinakosti podle skutečných příběhů Paměti národa.

Zpravodajský server Romea.cz a první romská internetová televize ROMEA TV dnes v úterý 10. března od 15 hodin odvysílají živý přenos z pietního aktu v pražské Ruzyni, který připomene oběti holokaustu Romů a Sintů. Vzpomínková akce se koná u bývalé donucovací pracovny, odkud byli v březnu 1943 Romové a Sintové deportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau.

Na samém konci války, v době, kdy už v části Evropy panoval mír, zahynuly za otřesných podmínek tisíce lidí – jen proto, že byli Židé nebo političtí odpůrci nacismu. Kruté století připomíná jeden z tragických transportů smrti.

Franciszka Mannová měla svět u nohou, než ji nacisté vmanévrovali do pasti. I tváří v tvář plynové komoře v sobě ale našla sílu, která dozorce ochromila. Fascinující příběh ženy, která se stala symbolem ženského odporu v Osvětimi.

Chrudim – Organizace Šance pro Tebe zve do Klubu Agora na unikátní divadelní inscenaci, která vznikla za podpory Nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost (EVZ) v rámci projektu Muzea romské kultury a organizace Slovo 21 s názvem Příběhy přeživších. Metodou „divadla utlačovaných“ se otevírá téma romského holokaustu prostřednictvím potomků těch, kteří tyto hrůzy přežili. [[img:chrn_fullwidth:28129:Zdroj: Spolek Slovo 21]] Projekt Příběhy přeživších běží od 1. července 2024 do 1. července 2026 a chce vyvolat společenskou debatu o historické nespravedlnosti a křivdě, která byla spáchána za druhé světové války. V divadelní inscenaci svoje autentické prožitky týkající se romského holokaustu sdílí s diváky sedm neherců a nehereček: Zdeněk Daniel, Zdeněk Serinek, Jozef Miker, Stanislav Svoboda, Ilona Ferková, Marcela Surmajová a Emilie Machálková. Jejich rodiny se staly oběťmi nacistické perzekuce. Na konci inscenace dostávají diváci prostor, aby mohli společně jednotlivé situace změnit k lepšímu – třeba tím, že místo nečinnosti nabídnou utlačovaným pomocnou ruku. Metoda divadla utlačovaných dává dle slov tiskové mluvčí Marie-Anny Růžičkové ze spolku Slovo 21 hlas skupinám, kterým se ve veřejné debatě nedostává prostor promlouvat. Lektorka Líza Urbanová uvedla, že metoda využívá divadelních technik, reálných příběhů a situací k práci s lidmi, kteří se ve svém životě setkali s jakoukoli formou útlaku. Koordinátorka projektu Natálie Klee dodala, že chtějí divákům přiblížit, jaké nevýslovné utrpení museli během druhé světové války utlačovaní lidé zažít. Cílem je vyvolat celospolečenskou debatu o tom, co dělat, aby se podobné věci už nikdy neopakovaly. [[img:chrn_fullwidth:28130:Zdroj: Šance pro Tebe]] číst dál

LGBTQ+ problematika v kontextu koncentračních táborů je bezesporu přehlížené téma, které jako jedna z mála osvětlila historička Anna Hájková v publikaci Lidé bez dějin jsou prach. Vztáhnout se může i na politicky angažovanou prvorepublikovou novinářku, přestože ji celý svět vnímá hlavně coby Kafkovu přítelkyni. Kniha Milena a Margarete z pera Američanky Gwen Straussové tento dluh napravuje, leč spíše nešťastným způsobem.

Berlín - Na 13 let poslal dnes německý soud do vězení Syřana, který loni v únoru zranil u památníku holokaustu v centru Berlína nožem španělského turistu. Podle generálního státního zastupitelství byl motiv tehdy 19letého mladíka radikálně islamistický a antisemitský. Útok se odehrál dva dny před předčasnými parlamentními volbami.

Nejbohatší Velšan všech dob a jeden z nejbohatších lidí ve Velké Británii Sir Michael Moritz kvůli sílícímu antisemitismu v zemi žádá o německé občanství. Jako příklad uvedl loňský útok na synagogu v Manchesteru. Moritzovi rodiče z Německa utekli před nacisty.

Připomíná obývací pokoj Arnošta Lustiga (1926-2011), přičemž mezi záplavou jeho knih lze najít i věci z jeho pozůstalosti. Jde o jeho knihovnu coby živou expozici, kterou coby hold tomuto světově známému českému spisovateli židovského původu nově vytvořila Moravská zemská knihovna v Brně.

V době, kdy Ukrajina už čtyři roky čelí ruské okupaci, slouží v jejích ozbrojených silách také mnoho Romů. Podle romské aktivistky a expertky na romskou historii Nataliie Tomenko už stát nemůže přehlížet jejich podíl na obraně země. Zároveň však upozorňuje, že Ukrajina se stále musí vyrovnat s přetrvávajícím anticikanismem a otevřeně jej pojmenovat. Uvedla to v rozhovoru pro zpravodajský server OSN při letošní připomínce Mezinárodního dne památky obětí holokaustu v New Yorku.

Konec druhé světové války a porážku nacistického Německa podvědomě vnímáme jako konec utrpení židovského obyvatelstva. To je ale velmi idealizovaná představa. Návraty byly až příliš těžké.

Vlak se rozjel a malé dlaně zůstaly přitisknuté ke studenému sklu. Rodiče běželi, dokud mohli, a pak jen stáli v kouři a tichu. Některé objetí bylo poslední. A přesto právě v té chvíli začínala naděje, kterou nesla jedna odvážná žena.

V době, kdy se evropskými i světovými městy opět nesou antisemitská hesla, která jsme mylně považovali za relikt minulosti, nabývá strhující kniha „Memory Fields“ (Pole paměti) od Shloma Breznitze aktuální význam. Nejen jako další svědectví o holokaustu, ale především kvůli paralelám s dneškem. Šlomo Breznitz, emeritní profesor psychologie a bývalý rektor univerzity v izraelské Haifě, byl jako

Arnošt Lustig byl český spisovatel židovského původu. Prošel Terezínem a koncentračními tábory Buchenwald a Osvětim. Zachránil se útěkem z transportu smrti a do konce války se ukrýval před gestapem v hlavním městě. Své tvůrčí úsilí věnoval holokaustu.

Studená zima. Epidemie skvrnitého tyfu. Němečtí vojáci nakládají nemocné na nákladní auto. „Odvezeme vás do nemocnice,“ říkají. Ale místo toho míří do zbrojovky. V hromadném hrobě skončí 26 lidí, 19 z nich bylo zastřeleno, ostatní pohřbili zaživa.

Munkaszolgálat. Pracovní služba. Byly to trestné prapory bez zbraní, bez uniforem, bez práv. Sto tisíc mužů – Židů, Romů, politických odpůrců – poslaných na frontu jako podlidé. Čtyřicet tisíc z nich se nikdy nevrátilo.

Holokaust dodnes zůstává jedním z největších zločinů v dějinách lidské rasy. V každé éře zla a tyranie se však najdou ti, kteří jí budou neohroženě vzdorovat.

Tituly s druhoválečnou tématikou často atakují přední příčky nejpopulárnějších titulů na Netflixu, především pak v teritoriu svého vzniku… a jeden takový potenciální hit se akorát objevil na největších streamovací platformě.

Americkou literární cenu National Jewish Book Award v kategorii výzkum o holokaustu letos za knihu Lidé bez dějin jsou prach: Queer touha a holokaust dostala česká historička Anna Hájková.

/FOTOGALERIE, VIDEA/ Únor patřil na Kladně již tradičně vzpomínce na osudy židovských spoluobčanů během druhé světové války. Ve čtvrtek se na dvou místech uskutečnilo odhalení tzv. Kamenů zmizelých – mosazných dlažebních kostek, které nesou jména, základní životní údaje i místo a datum úmrtí obětí nacistické perzekuce. Připomínají životy lidí, jejichž pouť byla předčasně ukončena v koncentračních táborech.

Dne 22. února 1942 ukončil dávkou barbiturátů svůj život v brazilském městě Petrópolis rakouský spisovatel Stefan Zweig.

Otázka, jak by vypadal svět po vítězství nacistického Německa, patří k nejdiskutovanějším tématům alternativní historie. Může vůbec existovat střízlivý odhad? Určitě ano, máme se totiž čeho chytit.

Před 85 lety odjel z Prahy poslední vlak s dětmi, které zachránil Nicholas Winton. Skromný burzovní makléř o svém činu mlčel půl století. Dnes jeho „rodina“ čítá tisíce vděčných potomků po celém světě.

„Raději bych zemřela, než abych byla s někým z SS,“ řekla Helena, vězenkyně v koncentračním táboře. Franz Wunsch ji přesto vytáhl z řady a nechal ji žít. Po sedmadvaceti letech se potkali u soudu. Tentokrát zachránila jeho ona.

Projev o „totální válce“ měl zachránit víru v nacistické vítězství. Místo toho se stal ukázkou mistrné propagandy, která už nedokázala zakrýt realitu porážek na frontách druhé světové války.

Vážila 32 kilo a stála tváří v tvář Mengelemu. Jediná lež zachránila Anku i její dítě. Neuvěřitelný příběh Češky, která přežila peklo Osvětimi a porodila dceru u bran Mauthausenu jen pár dní před koncem války, fascinuje svět i po 80 letech.

Za druhé světové války pomáhal švédský právník a diplomat Gösta Engzell organizovat záchranu pronásledovaných Židů. Mimo jiné prosazoval přijetí uprchlíků z Dánska a Norska a podílel se na vydávání ochranných dokladů, které lidem otevíraly cestu do bezpečí. Film Švédská spojka inspirovaný jeho příběhem dorazí na Netflix ve čtvrtek 19. února a v hlavní roli se […] Příspěvek Zachránil desetitisíce Židů. Na Netflix už zítra dorazí válečné drama o „švédském Schindlerovi“ pochází z NaFilmu.cz

Židy internované v táboře Staro Sajmište Němci chtěli původně zlikvidovat někde na východě. Nakonec ale zvolí jiné, jednodušší řešení. Do srbského Bělehradu pošlou nákladní vůz speciálně upravený na plynovou komoru.