Holokaust

Otto Moll patřil k nejbrutálnějším příslušníkům SS, kteří sloužili v Auschwitz-Birkenau. Jeho jméno se stalo synonymem sadismu, teroru a průmyslově organizované vraždy. Původně vyučený zahradník vstoupil Moll ve 30. letech do SS a rychle postupoval v systému koncentračních táborů, kde krutost nebyla výjimkou, ale kvalifikací. V Osvětimi se stal hlavním dozorcem krematorií a později ohnišť v Birkenau. Přeživší ho opakovaně označovali za jednoho z nejhorších pachatelů v celém táboře. Moll se přímo podílel na selekcích, hromadných popravách a spalování těl obětí a často jednal osobně, nikoli jen prostřednictvím rozkazů. Svědci vzpomínali, že denně týral vězně, prováděl popravy za drobné přestupky a vraždění považoval za běžnou pracovní rutinu. Během deportací maďarských Židů v roce 1944 dohlížel na likvidaci desítek tisíc obětí ve chvíli, kdy plynové komory nestačily tempu vyhlazování. Vedle krematorií byla vyhloubena otevřená ohniště, kde byla těla spalována pod širým nebem. Vězni zařazení do jednotek Sonderkommando později vypověděli, že Moll tyto operace osobně řídil a zabíjel každého, kdo kladl odpor nebo vyčerpáním zkolaboval...

O kus dál vzniklo nové moderní nádraží, na původní stanici Praha - Bubny se ale nezapomnělo, jen bude sloužit jinému účelu. Původní budova prochází kompletní přestavbou, zbyly z ní jen obvodové zdi a po rozšíření se má stát Centrem paměti a dialogu - připomínkou 50 tisíc Židů, které odsud deportovali v letech 1941 - 1945. Památník Brána nenávratna od sochaře Aleše Veselého zůstává.

Poté, co se 6. června 1944 vylodily jednotky západních Spojenců na plážích Normandie a zahájily dlouho plánovanou ofenzívu v západní Evropě, postupovaly přes Francii a Benelux, bojovaly s opevněnými německými silami a osvobozovaly jedno okupované území za druhým. Při postupu na německém území odhalili spojenečtí vojáci skutečný rozsah nacistických zvěrstev. V táborech jako Buchenwald, Mauthausen a Dachau našli masové hroby, plynové komory a přeživší na pokraji smrti – děsivé důkazy holokaustu. Nacisté zavraždili odhadem šest milionů Židů v celé Evropě v rámci státem organizované genocidní kampaně, která zahrnovala deportace, nucené práce a industrializované masové vraždění ve vyhlazovacích táborech jako Osvětim, Treblinka a Sobibor. Na jaře 1945 se nacistické Německo hroutilo jak na východě, tak na západě. Jeho dopravní systémy byly paralyzovány, města ležela v troskách a velitelé wehrmachtu, německých ozbrojených sil, začali ignorovat Hitlerovy zoufalé rozkazy bojovat do posledního muže. Mnozí se místo toho snažili kapitulovat Američanům nebo Britům v naději, že se nedostanou do rukou Sovětů. Němečtí vojáci ve velkých počtech skládali zbraně, často bez odporu...