Holokaust

Skupina osobností vyzvala předsedu hnutí ANO a poslance Andreje Babiše k odchodu z veřejného života. Vadí jim, že bývalý premiér na jednom ze svých veřejných mítinků hovořil o svých oponentech jako o fašistech a nacistech. Mezi signatáři výzvy jsou potomci bojovníků proti nacismu, příbuzní přeživších holokaustu i někdejší disidenti.

Babišovy výroky, v nichž voliče pětikoalice označil za „fašisty a nacisty“, vyvolaly vlnu odporu – především mezi potomky přeživších holokaustu. Vyzývají Babiše k odchodu z veřejného života.

Skupina osobností vyzvala předsedu hnutí ANO a poslance Andreje Babiše k odchodu z veřejného života kvůli tomu, že bývalý premiér na jednom z mítinků hovořil o svých oponentech jako o fašistech a nacistech. Mezi signatáři výzvy jsou potomci bojovníků proti nacismu, příbuzní přeživších holokaust i někdejší disidenti z dob komunistické totality. Výzvu vydal divadelník Břetislav Rychlík, který je jedním ze tří ručitelů za podpisy.

Skupina osobností vyzvala předsedu hnutí ANO a poslance Andreje Babiše k odchodu z veřejného života kvůli tomu, že bývalý premiér na jednom z mítinků hovořil o svých oponentech jako o fašistech a nacistech. Mezi signatáři výzvy jsou potomci bojovníků proti nacismu, příbuzní přeživších holokaust i někdejší disidenti z dob komunistické totality. Výzvu poskytl divadelník Břetislav Rychlík, který je jedním ze tří ručitelů za podpisy.

Podle potomků přeživších holokaust by expremiér mohl vykonat kajícnou pouť po někdejších nacistických koncentračních táborech v Evropě.

Skupina osobností vyzvala předsedu hnutí ANO a poslance Andreje Babiše k odchodu z veřejného života. Vadí jim, že bývalý premiér na jednom ze svých veřejných mítinků hovořil o svých oponentech jako o fašistech a nacistech. Mezi signatáři výzvy jsou potomci bojovníků proti nacismu, příbuzní přeživších holokaustu i někdejší disidenti. Výzvu dnes ČTK poskytl divadelník Břetislav Rychlík, jeden ze tří ručitelů za podpisy. Babiš pro ČTK zopakoval, že když vyslovil kritizovanou větu, zkratkovitě zmínil komentář v deníku Právo. Připustil, že to nebylo vhodné. Podotkl ale že jeho odpůrci v Jihočeském kraji tehdy porušovali jeho právo na svobodu projevu.

Další dva Stolpersteiny byly v pondělí 27. června umístěny v Celetné ulici před palácem Hrzánů z Harasova. Kameny zmizelých zde připomínají Františka a Martu…

Opoziční poslanec se má podle nich stáhnout z veřejného života kvůli svým slovům o fašistech a nacistech. Skupina potomků a příbuzných hrdinů protinacistického odboje a obětí holocaustu a vězňů nacistické totality vyzvala poslance Andreje Babiše, aby se stáhl z veřejného života. A to kvůli tomu, jak častoval své politické oponenty slovy “nacisté” a “fašisté”. ¨ “Mezi signatáři veřejné výzvy jsou potomci bojovníků proti nacismu, příbuzní přeživších holokaustu i někdejší disidenti. Jsme potomci a příbuzní těch, kteří byli během druhé světové války, v jednom z nejtragičtějších obdobích naší země, zavražděni, mučeni, prošli peklem koncentračních táborů, bojovali, krváceli a nasazovali životy proti německému nacismu…

Významný kardinál žijící ve Vatikánu dnes připomněl 80. výročí smrti v plynové komoře Edith Steinové, která se stala katoličkou poté, co konvertovala z judaismu. Kanadský kardinál Michael Czerny, který se narodil v Brně, za ni sloužil mši nedaleko vyhlazovacího tábora v Osvětimi a připomněl přitom osud své vlastní rodiny židovského původu pod vládou nacistů, napsala agentura AP.

Ruský prezident Vladimir Putin projednával během úterního telefonátu se svým izraelským protějškem Jicchakem Herzogem situaci kolem Židovské agentury, uvedla agentura TASS s odvoláním na tiskové oddělení Kremlu. Izrael se snaží zabránit uzavření ruské pobočky této organizace, kterým hrozí tamější úřady.

Historik Vojtěch Šustek vůbec poprvé zveřejňuje jména a osudy stovek lidí, kteří řádění gestapa a popravčích čet v roce 1942 nepřežili.

Adolf Hitler plánoval vybudovat „tisíciletou“ říši obývanou národem „čisté“ rasy. Počátek vyhlazování židů a jiných pro nacisty nevhodných ras se datuje již k roku 1933.

Zemřela sestra Arnošta Lustiga Hana Hnátová. Bylo jí 98 let.

V noci na sobotu zemřela v Praze sestra spisovatele Arnošta Lustiga Hana Hnátová, která stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust. Bylo jí 98 let.

V noci na pátek zemřela v Praze sestra spisovatele Arnošta Lustiga Hana Hnátová, která stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust.…

V noci na pátek zemřela v Praze sestra spisovatele Arnošta Lustiga Hana Hnátová, která stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust. Bylo jí 98 let.

Hana Hnátová stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust

V noci na dnešek zemřela v Praze sestra spisovatele Arnošta Lustiga Hana Hnátová, která stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust. Bylo jí 98 let. ČTK o tom informovala její rodina.

Ve věku 100 let zemřel v pátek Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. ČTK to potvrdil předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s ČTK, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

Ve věku 100 let dnes zemřel Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. ČTK to potvrdil předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s ČTK, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

V Národním památníku na Vítkově dnes začala putovní výstava Genocida Romů za druhé světové války. Koná se při příležitosti Dne romského holokaustu a v žižkovském monumentu potrvá do 15. prosince.

Radnice některých městských částí dnes vyvěsily romskou vlajku. Například Praha 7 nebo Praha 8 si tak dnes připomínají mezinárodní Den romského holocaustu. V noci z 2. na 3. srpna 1944 došlo k tragické události, kdy nacisté zavraždili poslední vězně z takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi-Březince.

Vyprávění příběhů přeživších připomene vraždění Romů v koncentračním táboře v Osvětimi za druhé světové války. Akce se uskuteční v úterý od 19:00 na náměstí…

Spojenecké jednotky vstupující na bývalé nacistické území na konci druhé světové války čelily srdcervoucím scénám nemyslitelných zvěrstev.

Kulisy novorenesanční Grotty oživí herci už 1. srpna

Ve čtvrtek se ve Vídní uskutečnila plánovaná návštěva maďarského premiéra Viktora Orbána. V rakouském hlavním městě ho ovšem čekalo nemilé přivítání. Na náměstí Ballhausplatz sklidil místo ovací jen pískot.

V Třebíči dnes začal 18. ročník festivalu židovské kultury Šamajim, potrvá do 30. července. Zúčastní se ho i poslední z těch, které v koncentračním táboře zachránil třebíčský rodák Antonín Kalina.

Maďarský premiér Viktor Orbána se při své čtvrteční návštěvě Vídně vrátil ke svému víkendovému proslovu o zachování čistoty maďarské rasy. Po domácí i zahraniční kritice se pokusil vysvětlit, že je třeba jeho slova brát v historickém a kulturním kontextu. O biologickou podstatu ras a etnik mu prý nejde.

Na 50 až 60 lidí ve čtvrtek dopoledne vypískalo ve Vídni na červeném koberci maďarského premiéra. Viktor Orbán dorazil na návštěvu do Rakouska jen několik dní po svých výrocích o „nemíšení ras“.

V Letech na Písecku začala demolice bývalého vepřína, který stával v místech koncentračního tábora z doby druhé světové války, v němž byli internováni Romové. Na místě konečně po dlouhých letech ...

Mezinárodní osvětimský výbor v úterý vyjádřil zděšení nad projevem maďarského premiéra Viktora Orbána o „nesmíšené maďarské rase“. Vyzval Evropskou unii, aby se distancovala „od takových rasistických náznaků“, uvedla agentura AFP. Již dříve Orbána kritizovala federace maďarských židovských obcí či maďarská opozice.

"Nechceme být míšenci", smíšenými s "Neevropany", řekl Viktor Orbán v rumunském Sedmihradsku, kde žije početná maďarská menšina.

V Letech na Písecku v pondělí začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě romského koncentračního tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce, řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

V Letech na Písecku v pondělí začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce, řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

V Letech u Písku začne dnes firma bourat první budovy bývalého areálu vepřína, který stál v místě, kde byl za druhé světové války romský…

V místě vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za víc než 100 milionů korun, jehož první část s návštěvnickým centrem bude přístupná příští rok.

V Letech na Písecku dnes začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce. ČTK to řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

Lety a romský holokaust jsou příběhem českého mlčení a odvrácených očí.

Jako zázrakem unikla čtrnáctiletá židovská dívka Eva Löwidtová, dnes Erbenová, z pochodu smrti. Na kost vyhublá došla k Postřekovu na Domažlicku, kde vyčerpáním omdlela.

V Letech u Písku začne v pondělí firma bourat první budovy bývalého areálu vepřína, který stál v místě, kde byl za druhé světové války romský koncentrační tábor. Demolice potrvá do konce roku. Náklady na bourání jsou 10,2 milionu Kč. V místě vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za víc než 100 milionů korun, jehož první část s návštěvnickým centrem bude přístupná příští rok. Vyplývá to z informací Muzea romské kultury.

Po desítkách let, kdy na místě bývalého romského koncentračního tábora stál vepřín, konečně začala jeho demolice. Budování skutečného pietního místa na ni naváže.

V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místech stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Proč trvá důstojná úprava dějiště velké lidské tragédie tak dlouho? Jak bude vypadat definitivní památník, který má na místě vepřína stát? Vladimír Kroc se ptal ministra kultury Martina Baxy z ODS.

Na místě vepřína by měl už v příštím roce stát památník obětem holokaustu, který bude stát přes 100 milionů korun.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku bude stát přes 100 milionů korun. Na jaře by měla být hotová první část, návštěvnické centrum. Celá stavba ale potrvá několik let.

Celá stavba potrvá několik let.

V Letech u Písku dnes odpoledne začala demolice vepřína, kde stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Na jeho místě bude vybudován památník holokaustu Romů a Sintů. Na jaře by měla být hotová jeho první část, celá stavba ale potrvá několik let. Náklady přesáhnout 100 milionů korun. Část by měly uhradit norské fondy a část stát

V pátek 22. července odpoledne začal v rozsáhlém areálu bývalé výkrmny vepřů v Letech na Písecku happening u příležitosti předání objektů demoliční firmě. Do příštího jara má v místě vyrůst nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Veřejnost tak měla poslední možnost prohlédnout si budovy. Hovořili i zajímavé osobnosti, pamětníci a aktivisté, kteří se zasloužili o tento vývoj situace.

V Letech na Písecku dnes začne demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Dnes bude jen…

V Letech na Písecku v pátek odstartuje dlouho očekávaná demolice bývalého areálu vepřína, na jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Půjde spíše o symbolický akt, bourání bagry začne až v pondělí. Na místě pak vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách.

Stavba památníku bude stát desítky milionů.

V pátek 22. července odpoledne může veřejnost naposledy spatřit objekty bývalého vepřína v Letech na Písecku. Po jejich demolici zde má do května příštího roku vyrůst Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách dle návrhu ateliéru Terra Florida.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku bude stát přes 100 milionů korun. Na jaře by měla být hotová první část, návštěvnické centrum. Celá stavba potrvá několik let, řekla dnes ČTK ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Památník vybuduje muzeum na místě, kde stál za druhé světové války romský koncentrační tábor a od 70. let 20. století do jara 2018 vepřín. Demolice areálu vepřína dnes symbolicky začala, hotová bude do konce roku. Místo původně odhadovaných nákladů 110 milionů korun bude demolice stát deset milionů, díky rostoucím cenám stavebních materiálů a zájmu o ně, řekl ČTK ministr kultury Martin Baxa (ODS). Ušetřené peníze stát použije na budování památníku, řekl Baxa.