Integrace

Pět zemí EU poslalo minulý týden Evropské komisi vzkaz, který zní zhruba takto: pokud nechceme, aby se západní Balkán definitivně otočil k Rusku nebo Číně, musíme mu nabídnout víc než jen sliby o členství někdy v budoucnu. Rakousko, Itálie, Česko, Slovensko a Slovinsko navrhují model „systematické sektorové integrace“ – tedy členství na splátky. Článek Brusel zkouší nový recept: Balkán na splátky se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Klíčovým tématem debaty evropských poslanců se stalo zrušení národního veta v oblastech zahraniční politiky, bezpečnosti či daní. Brusel reformu prosazuje ve snaze zrychlit rozhodování v krizích. Obává se, že s rozšířením Unie na více než 30 členů hrozí bloku paralýza. Kritici zase mluví o ztrátě suverenity. Celý proces revize evropských smluv naráží na zásadní paradox.

Téměř polovina muslimských studentů v Rakousku považuje islámská přikázání v Koránu za nadřazená tamějším zákonům. Mladí muslimové mají tendenci zastávat antidemokratické, hanlivé a násilně orientované postoje, vyplývá ze studie, které se účastnilo 1200 studentů ve věku od 14 do 21 let původem z deseti zemí, a to Rakouska, Turecka, Sýrie, Afghánistánu, Čečenska, ale i Srbska, Polska, Rumunska, Bosny, respondenty se stali také Kurdové.

Zahraniční pracovníci jsou pro český pracovní trh čím dál důležitější. Podle personálních agentur Gi Group a Grafton Recruitment je dnes zaměstnává až 84 procent firem, nejvíce v logistice a průmyslu. Nábor většinou proběhne bez problémů. ale systematická integrace pokulhává. Buď zaměstnavatelé takové programy vůbec nemají, nebo končí u zaškolení a nemyslí na dlouhodobé překonávání bariér. Český pracovní trh lidi ze zahraničí potřebuje. Ještě před několika lety se o nich často mluvilo jako o dočasné výpomoci pro směnný provoz nebo sezónní práce, dnes už ale v mnoha firmách tvoří stabilní součást týmů. Užiteční jsou zejména v oborech, které dlouhodobě narážejí na nedostatek zaměstnanců a pomáhají udržet v provozu výrobu, logistiku, stavebnictví i služby.

Nevhodná láska. Přesně to byl důvod neobyčejného pozdvižení, jehož svědkem bylo centrum Znojma. Desítky rozvášněných Romů ze dvou znesvářených klanů se tam pustily do hromadné hádky, kterou jen těžko krotili strážníci. Nikdo naštěstí při vášnivé výměně názorů nepřišel k úhoně, ovšem incident znovu rozvířil debatu o znojemském soužití s Romy.

Pokud se Robert Schuman dívá shůry na Zemi, musí mu dělat radost současný finský prezident Alexander Stubb. Jeho vystoupení v Praze by se směle mohlo ordinovat jako antidepresivum.

Finský prezident Alexander Stubb se v úterý na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které aktuálně existuje příležitost. Její okno se však může brzy zavřít, hovořil v té souvislosti zhruba o pěti letech. U příležitosti jeho pobytu v Praze udělal s finským prezidentem rozhovor moderátor ČT Martin Řezníček.

Integrace Ukrajiny do EU nesmí být výsledkem politického handlu ani polovičatým kompromisem. Jde o fundamentální otázku bezpečnosti celého kontinentu. Evropa si už nemůže dovolit nechat Kyjev v nebezpečném mocenském vakuu mezi Západem a Ruskem.

Dějiny Spojených států amerických ukazují, jak složité je sjednocení různých celků. Může se Evropská unie vydat podobnou cestou ke „Spojeným státům evropským“?

Debata o budoucnosti NATO se stále častěji posouvá od otázky „kolik investovat“ k otázce „jak organizovat schopnosti“. Tradiční model aliance stojí na suverénních státech, které si ponechávají kontrolu nad svými ozbrojenými silami a v případě krize aktivují závazek kolektivní obrany. Tento model se osvědčil jako politicky stabilní, avšak z vojenského hlediska vykazuje strukturální limity – zejména fragmentaci, redundanci a omezenou rychlost reakce.

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.

Hlava státu Petr Pavel po čase oprášila úvahy o „Spojených státech evropských“, tedy hlubší integraci v rámci Evropské unie. Představitelé vládní koalice podobné tendence pro Echo jednoznačně odmítly. „Že bychom měli evropského prezidenta?“ podivil se premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz Echa na neformálním summitu lídrů EU na Kypru. Babišův spolustraník pak naznačil, že možná chce být oním společným prezidentem právě Pavel. Motoristé hovoří o dělání si rohožky z Ústavy. Prezidenta se ale naopak…

Novoměstská hromadná doprava se od začátku letošního roku stala součástí krajského systému Veřejné dopravy Vysočiny (VDV). Hranice jsou ale zvláštní, informoval Jihlavskou Drbnu čtenář z regionu.

Koalice likviduje Agenturu pro sociální začleňování. Poslední „úsporný“ počin skrývá tak možné absurdní důsledky, že se nad nimi Babišova vláda patrně hlouběji ani nezamyslela.

V komunitním centru Dignity na Žižkově je rušno. Asi tucet ukrajinských seniorek čeká na hodinu češtiny. Ženy si spolu povídají, zkouší si oblečení z tzv. freeshopu. Některé jsou v dobré…

Ve Španělsku zaznívají u příležitosti Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna, výpovědi romských žen o předsudcích, vyloučení i snaze prosadit se ve společnosti. Server El Correo Gallego zprostředkoval hlasy romských účastnic vzdělávacích programů nadace Fundación Secretariado Gitano na Mallorce. Především odmítají stereotyp, že Romové nechtějí pracovat nebo se integrovat, a zdůrazňují význam vzdělání, pracovních příležitostí a vzájemného respektu.

Do Sýrie by se mělo v příštích třech letech vrátit 80 procent Syřanů žijících nyní v Německu. Na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Německo má podle něj zájem na tom, aby v zemi zůstali dobře integrovaní Syřané. Naopak trestané občany Sýrie chce Merz do vlasti deportovat co nejdříve. V Německu žije s různým statusem téměř milion Syřanů, valná většina do země přišla v uprchlické vlně v letech 2015 a 2016.

Navzdory probíhající válce investuje Rusko stovky milionů dolarů do rozsáhlé výstavby dopravní a obchodní infrastruktury na okupovaných územích Ukrajiny, přičemž součástí strategie je i prodej státních aktiv a využívání místních zdrojů. Tyto projekty mají propojit zabrané oblasti s ruskou ekonomikou a oslabit tlak Kyjeva a jeho spojenců na jejich navrácení.  Kreml označuje tato dobytá území jako „Nové Rusko“ a tvrdí, že na ně má historický nárok. Aktuálně přitom ovládá asi pětinu Ukrajiny, včetně většiny Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Podle Moskvy jsou tato území již součástí Ruské federace.

Když syrská rodina Alhariri před deseti lety přistála v Praze, vezla si jen pár kufrů a bolestné vzpomínky na život rozbitý válkou. Časosběrný dokument zachycující jejich začátky v Česku bourá představy o tom, jak vypadá „úspěšná integrace“.

Ukrajince v Česku potkáváme denně. Nejčastěji ve službách, zdravotnictví či dopravě. Z průzkumu společnosti Ipsos pro Seznam Zprávy vyplývá, že největší menšinu víc než polovina dotázaných stále považuje za problematickou.

Dánsko je pro některé země inspirací v tom, jak přistupovat k migraci. Nezažilo žádnou větší krizi, zato se mu podařilo výrazně snížit počet žádostí o azyl. Lidskoprávní organizace ale některá uplatňovaná pravidla kritizují.

Ani no-go zóny, ani chaos. Jak ve skutečnosti vypadá migrace ve Španělsku? Raval, Lavapiés i Algeciras ukazují realitu, která se výrazně liší od toho, co často slýcháme.

Téměř polovina muslimů v Německu mladších čtyřiceti let vykazuje skryté nebo otevřené sympatie k islamismu. Podle deníku Bild to v praxi znamená, že tito lidé upřednostňují islámské právo šaría před německou ústavou a chovají antisemitské předsudky. Vyplývá to z nejnovější rozsáhlé výzkumné zprávy MOTRA-Monitor. Výsledky studie vyvolaly na německé politické scéně pozdvižení. Politici i zástupci policie hovoří o selhání integrace, zneužívání politické korektnosti a požadují tvrdší přístup státu…

Nová studie Spolkového kriminálního úřadu doslova šokovala německou vládu. Téměř každý druhý muslim (45,1 procenta), který v SRN žije a je mladší čtyřiceti let, má latentní nebo zjevnou náklonnost k islamismu, chce v zemi prosadit právo šaría a je antisemita.

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.

Velmi často, když jsou aktéři evropské integrace vystaveni hrozbě nedohody ohledně zásadního tématu a riziku paralýzy integračního projektu, objeví se na stole koncept dvourychlostní (či dokonce vícerychlostní) Evropy.

Přes dvacet let jsme těžili z členství v EU, aniž bychom za to byli vděční. Buďto se zbavíme dnes již tradiční české euro-skepse, nebo za to krutě zaplatíme.

Ukrajina urychluje přípravy na vznik Ukrajinské lékové agentury, která má sjednotit dohled nad léky i dalšími citlivými produkty podle evropských pravidel. Projekt vzniká s podporou Evropské komise a patří mezi podmínky nutné pro vstup země do Evropské unie.

Debata o takzvané vícerychlostní Evropě se vrací do centra pozornosti. Nová koalice velkých ekonomik E6 chce posunout spolupráci v Unii kupředu, zatímco některé členské státy prosazují naopak EU, kde si země vybírají, kterých iniciativ se zúčastní. Expert z bruselského think-tanku EPC vysvětluje, co vše je ve hře.

Změna smluv, demokratický deficit nebo Evropa v několikarychlostních pruzích. Poslední týdny a měsíce čeští i světoví lídři znovu otevírají téma reformy Evropské unie. Je na to teď vhodná doba? V podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví bývalý ministr zahraničí, pedagog a analytik Tomáš Petříček.

Praha - Většina obyvatel České republiky si myslí, že se ukrajinským uprchlíkům podařilo začlenit do české společnosti. Myslí si to 69 procent dotázaných, tedy stejný počet jako v dubnu 2023. Že se ukrajinským běžencům začlenit nedaří, si naopak myslí 24 procent lidí, o procentní bod více než před necelými třemi lety. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ vypracovaného pro Českou televizi. Jeho výsledky byly prezentovány v pořadu Otázky Václava Moravce.

Snaží se na sebe neupozorňovat, říkají o svých krajanech Ukrajinci sloužící u plzeňské městské policie. Problémy podle nich jsou, ale ubylo jich díky adaptaci uprchlíků. Těch je v Plzni bezmála třicet tisíc a zdejší poměry je zpočátku udivují, třeba pro ně překvapivě nízkou mírou korupce.

Je načase opustit tezi, že Evropa může prosperovat jen skrz prohlubující se evropskou integraci. Opak je pravdou. Největší prohloubení evropské integrace, ke kterému došlo v posledních dvaceti pěti letech, koreluje s největším stagnací Evropy. Evropa nepotřebuje federalizaci EU, ale renesanci evropské civilizace a evropských národů.

Současná Evropa už přestává být tím starým kontinentem, kterým byla dříve. Soudržnost jednotlivých zemí se postupně drolí. Ostatně některé proruské postoje vlád tomu jasně nasvědčují. Evropa tak nějak cítí, že má mezi sebou jakési zrádce, jejichž vlády chtějí pouze parazitovat na výhodách, jež jim členství v Evropské unii dává. I proto se stále více hovoří o jakési dvojrychlostní Evropě. Jinými slovy, některé státy budou spolupracovat mnohem hlouběji, Česká republika mezi nimi nejspíše nebude. Důvod je vcelku jasný. Současný styl vlády.

Když Christine Lagarde ve čtvrtek stanula před europoslanci, nemluvila o Donaldu Trumpovi ani o čínské konkurenci. Mluvila o nás. O tom, jak si Evropa sama podkopává nohy a jak vnitřní bariéry škodí víc než americká cla. Hlavní poselství šéfky Evropské centrální banky bylo jasné: největší problém EU sedí uvnitř jejích hranic. Článek Evropa je sama sobě nejhorším nepřítelem, varuje šéfka ECB se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská unie dvou rychlostí není démonické spolčení bruselských elit, náhrada současného bloku nebo kladivo na kritiky unie. Ve skutečnosti toho nový blok mnoho nezmůže, ale tam, kde pravomoci má, může dosáhnout i pozitivních změn.

„Vytyčila si to jako cíl, že chce dokázat a ukázat, že každý muslim nemá v kapse bombu, že prožívá úplně stejné věci jako kdokoli jiný a že se snaží, že bojuje. Snaží se, ačkoli všechno, co tady potkala, je pro ni nové,“ říká o protagonistce časosběrného dokumentu Amiřiny děti filmařka Markéta Ekrt Válková. Na jaké překážky při natáčení s početnou syrskou rodinou narážela? A jak se během let proměnil vztah Amiřiny rodiny k Česku? Poslechněte si rozhovor.

Diakonie Západ už od začátku války na Ukrajině podpořila skoro dva tisíce uprchlíků, kteří přišli do Plzeňského kraje. Jenom za loňský rok se jednalo o více než 600 dospělých a dětí. Pomoc se týkala ubytování, školy, zaměstnání i jazykových kurzů.

Evropská unie stojí podle německého ministra financí Larse Klingbeila „v bodě zlomu“. Debata o takzvané dvourychlostní Evropě se vrátila v kontextu globálních tlaků a slabé schopnosti unijní sedmadvacítky dosahovat shody. Tahouny užší spolupráce, jejímž cílem má být posílení konkurenceschopnosti a akceschopnosti v obraně, zajišťování surovin či mobilizaci kapitálu, mají být vedle Německa i další velké členské státy, tedy Francie, Itálie, Polsko, Španělsko a Nizozemsko.

Před čtyřmi lety otevřely české školy dveře tisícům dětí prchajících před válkou na Ukrajině. Dnes jich v lavicích sedí přes 55 tisíc a díky úsilí pedagogů i dětí samotných jsou ve většině případů od českých školáků k nerozeznání. Je mezi nimi také osmiletá Zlatka, která exceluje v matematice i v českém jazyce. Její příběh ukazuje, že tuzemským školám se integrace daří.

Syrská rodina Alhariri žije v Česku jedenáct let. Jako jedni z mála tu získali azyl během konfliktu v jejich rodné zemi a Praha se jim stala novým domovem. Zapustit kořeny ve zcela odlišné kultuře ale není jednoduché. Což bez patosu, pozorovací časosběrnou metodou zachycuje dokumentární film Amiřiny děti, jež minulý týden vstoupil do kin. Režisérka

Bezprostředně po začátku ruské invaze utekla Olha Shukalova se dvěma dětmi z Charkova do Česka a začala pracovat jako uklízečka v karlovarských hotelech. Její vedoucí si však všimla jejích diplomů z univerzity a doporučila jí práci ve školství. Olha, docentka psychologie s bohatou praxí, měla odvahu začít znovu – dnes pracuje na Karlovarsku jako psycholožka a vede tým psychoterapeutů.

24. února 2026 uplynuly čtyři roky od ruské invaze na Ukrajinu. Miliony lidí musely opustit své domovy a mnozí z nich dodnes zápasí s následky války – nejen materiálními, ale i psychickými. Klíčem k úspěšné integraci není jen pomoc odborníků, ale především práce, dobrovolnictví a skutečné začlenění do společnosti.

Není divu, že sofistikovanou kombinaci hrané vstřícnosti vůči ukrajinským uprchlíkům a jejich reálného odpuzování převzala vláda Andreje Babiše od Víta Rakušana „i s chlupama“.

Bez znalosti jazyka a s ročním synkem v kočárku dorazila Solomiia Makovska před čtyřmi lety, doslova pár dnů po začátku ruské invaze, do Česka. Zakotvila v Jihlavě, kde od té doby učí angličtinu na základní škole. Věří, že receptem na úspěšnou integraci je „prostě chtít“.

Už čtyři roky pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny v Plzeňském kraji Diakonie Západ. Od začátku války pomohla skoro dvěma tisícům dětí i dospělých s dočasnou ochranou. Letos se chce zaměřit na podporu žen v seniorském věku a oblast vstupu na důstojný trh práce.

V Barceloně žije 1,7 milionu obyvatel a více než čtvrtinu z nich tvoří cizinci. Přidejte 20 milionů turistických nocí ročně. Jak může takový organismus držet pohromadě?

Pojem dvourychlostní Evropa je zpět a hrozí i Česku, pokud se nepřipojí k zemím, jež se chtějí změnit a mít jednotný kapitálový trh, píše v komentáři zakladatel Czech Founders a ambasador Druhé ekonomické transformace Vít Horký.

„Uprchlíkům v Česku do velké míry vděčíme za ekonomický růst,“ zdůrazňuje v pravidelném pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Česko si to ale podle něj pořád málo uvědomuje. „Neuvědomujeme si, že těch 170 tisíc obsazených pracovních míst jsou obrovská pomoc celé ekonomice,“ dodává.

Šéfka EK von der Leyenová připustila dvourychlostní EU, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.

Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.

Šéfka bruselské exekutivy Ursula von der Leyenová souhlasí s německou iniciativou, která fakticky počítá se zavedením intenzivnější spolupráce s vybranými unijními státy. Uvedla, že princip jednomyslnosti v řadě evropských otázek blokuje rychlá řešení a pokroky.

Na konci minulého roku vznikl v Ostravě nový dětský pěvecký sbor, který vzešel ze snahy zpěvačky a sbormistryně Idy Kelarové najít nové talenty pro její soubor známý jako Čhavorenge (romsky "Dětem"). Děti, které v konkurzu neuspěly, chtěly ale společně zpívat dál, a tak se díky spolupráci s místními organizacemi Vzájemné soužití, Ostravská nota, Velká náruč a s Milanem Bindatschem ze Základní školy Ibsenova zrodil soubor nový. Jeho vznik s sebou přinesl mezi obyvatele vyloučených lokalit i nečekaný efekt - silný emancipační a aktivizační účinek.

Evropští lídři ztrácejí trpělivost s čekáním na souhlas i toho posledního Orbána a apelují na hledání shody v EU na jiném půdorysu. Pro Česko to není bez rizika.

V brněnské Káznici vzniká nový videopodcast REAL_LAVcast, který připravují účastníci vzdělávacího programu REAL LAV Productions pro začínající romské digitální tvůrce. Podcast je dostupný na YouTube a Spotify a jeho cílem je představovat inspirativní osobnosti a podporovat romské autory v profesním i osobním růstu. O projektu informovali organizátoři v tiskové zprávě.

Zástupkyně České ženské lobby (ČŽL) Markéta Kos Mottlová a Johanna Nejedlová vystoupily v Ženevě před Výborem OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW), kde představily stínovou zprávu hodnotící plnění závazků České republiky vůči ženám a dívkám. Ve svém vystoupení upozornily mimo jiné na důležitost boje proti segregaci romské menšiny ve školství či přetrvávající překážky v oblasti reprodukčních práv, včetně přísného posuzování žádostí o kompenzace obětí nedobrovolných sterilizací, z nichž tvoří značnou část právě romské ženy.