Integrace

Do Sýrie by se mělo v příštích třech letech vrátit 80 procent Syřanů žijících nyní v Německu. Na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Německo má podle něj zájem na tom, aby v zemi zůstali dobře integrovaní Syřané. Naopak trestané občany Sýrie chce Merz do vlasti deportovat co nejdříve. V Německu žije s různým statusem téměř milion Syřanů, valná většina do země přišla v uprchlické vlně v letech 2015 a 2016.

Navzdory probíhající válce investuje Rusko stovky milionů dolarů do rozsáhlé výstavby dopravní a obchodní infrastruktury na okupovaných územích Ukrajiny, přičemž součástí strategie je i prodej státních aktiv a využívání místních zdrojů. Tyto projekty mají propojit zabrané oblasti s ruskou ekonomikou a oslabit tlak Kyjeva a jeho spojenců na jejich navrácení.  Kreml označuje tato dobytá území jako „Nové Rusko“ a tvrdí, že na ně má historický nárok. Aktuálně přitom ovládá asi pětinu Ukrajiny, včetně většiny Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Podle Moskvy jsou tato území již součástí Ruské federace.

Když syrská rodina Alhariri před deseti lety přistála v Praze, vezla si jen pár kufrů a bolestné vzpomínky na život rozbitý válkou. Časosběrný dokument zachycující jejich začátky v Česku bourá představy o tom, jak vypadá „úspěšná integrace“.

Ukrajince v Česku potkáváme denně. Nejčastěji ve službách, zdravotnictví či dopravě. Z průzkumu společnosti Ipsos pro Seznam Zprávy vyplývá, že největší menšinu víc než polovina dotázaných stále považuje za problematickou.

Dánsko je pro některé země inspirací v tom, jak přistupovat k migraci. Nezažilo žádnou větší krizi, zato se mu podařilo výrazně snížit počet žádostí o azyl. Lidskoprávní organizace ale některá uplatňovaná pravidla kritizují.

Ani no-go zóny, ani chaos. Jak ve skutečnosti vypadá migrace ve Španělsku? Raval, Lavapiés i Algeciras ukazují realitu, která se výrazně liší od toho, co často slýcháme.

Téměř polovina muslimů v Německu mladších čtyřiceti let vykazuje skryté nebo otevřené sympatie k islamismu. Podle deníku Bild to v praxi znamená, že tito lidé upřednostňují islámské právo šaría před německou ústavou a chovají antisemitské předsudky. Vyplývá to z nejnovější rozsáhlé výzkumné zprávy MOTRA-Monitor. Výsledky studie vyvolaly na německé politické scéně pozdvižení. Politici i zástupci policie hovoří o selhání integrace, zneužívání politické korektnosti a požadují tvrdší přístup státu…

Nová studie Spolkového kriminálního úřadu doslova šokovala německou vládu. Téměř každý druhý muslim (45,1 procenta), který v SRN žije a je mladší čtyřiceti let, má latentní nebo zjevnou náklonnost k islamismu, chce v zemi prosadit právo šaría a je antisemita.

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.

Velmi často, když jsou aktéři evropské integrace vystaveni hrozbě nedohody ohledně zásadního tématu a riziku paralýzy integračního projektu, objeví se na stole koncept dvourychlostní (či dokonce vícerychlostní) Evropy.

Přes dvacet let jsme těžili z členství v EU, aniž bychom za to byli vděční. Buďto se zbavíme dnes již tradiční české euro-skepse, nebo za to krutě zaplatíme.

Ukrajina urychluje přípravy na vznik Ukrajinské lékové agentury, která má sjednotit dohled nad léky i dalšími citlivými produkty podle evropských pravidel. Projekt vzniká s podporou Evropské komise a patří mezi podmínky nutné pro vstup země do Evropské unie.

Debata o takzvané vícerychlostní Evropě se vrací do centra pozornosti. Nová koalice velkých ekonomik E6 chce posunout spolupráci v Unii kupředu, zatímco některé členské státy prosazují naopak EU, kde si země vybírají, kterých iniciativ se zúčastní. Expert z bruselského think-tanku EPC vysvětluje, co vše je ve hře.

Změna smluv, demokratický deficit nebo Evropa v několikarychlostních pruzích. Poslední týdny a měsíce čeští i světoví lídři znovu otevírají téma reformy Evropské unie. Je na to teď vhodná doba? V podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví bývalý ministr zahraničí, pedagog a analytik Tomáš Petříček.

Praha - Většina obyvatel České republiky si myslí, že se ukrajinským uprchlíkům podařilo začlenit do české společnosti. Myslí si to 69 procent dotázaných, tedy stejný počet jako v dubnu 2023. Že se ukrajinským běžencům začlenit nedaří, si naopak myslí 24 procent lidí, o procentní bod více než před necelými třemi lety. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ vypracovaného pro Českou televizi. Jeho výsledky byly prezentovány v pořadu Otázky Václava Moravce.

Snaží se na sebe neupozorňovat, říkají o svých krajanech Ukrajinci sloužící u plzeňské městské policie. Problémy podle nich jsou, ale ubylo jich díky adaptaci uprchlíků. Těch je v Plzni bezmála třicet tisíc a zdejší poměry je zpočátku udivují, třeba pro ně překvapivě nízkou mírou korupce.

Je načase opustit tezi, že Evropa může prosperovat jen skrz prohlubující se evropskou integraci. Opak je pravdou. Největší prohloubení evropské integrace, ke kterému došlo v posledních dvaceti pěti letech, koreluje s největším stagnací Evropy. Evropa nepotřebuje federalizaci EU, ale renesanci evropské civilizace a evropských národů.

Současná Evropa už přestává být tím starým kontinentem, kterým byla dříve. Soudržnost jednotlivých zemí se postupně drolí. Ostatně některé proruské postoje vlád tomu jasně nasvědčují. Evropa tak nějak cítí, že má mezi sebou jakési zrádce, jejichž vlády chtějí pouze parazitovat na výhodách, jež jim členství v Evropské unii dává. I proto se stále více hovoří o jakési dvojrychlostní Evropě. Jinými slovy, některé státy budou spolupracovat mnohem hlouběji, Česká republika mezi nimi nejspíše nebude. Důvod je vcelku jasný. Současný styl vlády.

Když Christine Lagarde ve čtvrtek stanula před europoslanci, nemluvila o Donaldu Trumpovi ani o čínské konkurenci. Mluvila o nás. O tom, jak si Evropa sama podkopává nohy a jak vnitřní bariéry škodí víc než americká cla. Hlavní poselství šéfky Evropské centrální banky bylo jasné: největší problém EU sedí uvnitř jejích hranic. Článek Evropa je sama sobě nejhorším nepřítelem, varuje šéfka ECB se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská unie dvou rychlostí není démonické spolčení bruselských elit, náhrada současného bloku nebo kladivo na kritiky unie. Ve skutečnosti toho nový blok mnoho nezmůže, ale tam, kde pravomoci má, může dosáhnout i pozitivních změn.

„Vytyčila si to jako cíl, že chce dokázat a ukázat, že každý muslim nemá v kapse bombu, že prožívá úplně stejné věci jako kdokoli jiný a že se snaží, že bojuje. Snaží se, ačkoli všechno, co tady potkala, je pro ni nové,“ říká o protagonistce časosběrného dokumentu Amiřiny děti filmařka Markéta Ekrt Válková. Na jaké překážky při natáčení s početnou syrskou rodinou narážela? A jak se během let proměnil vztah Amiřiny rodiny k Česku? Poslechněte si rozhovor.

Diakonie Západ už od začátku války na Ukrajině podpořila skoro dva tisíce uprchlíků, kteří přišli do Plzeňského kraje. Jenom za loňský rok se jednalo o více než 600 dospělých a dětí. Pomoc se týkala ubytování, školy, zaměstnání i jazykových kurzů.

Evropská unie stojí podle německého ministra financí Larse Klingbeila „v bodě zlomu“. Debata o takzvané dvourychlostní Evropě se vrátila v kontextu globálních tlaků a slabé schopnosti unijní sedmadvacítky dosahovat shody. Tahouny užší spolupráce, jejímž cílem má být posílení konkurenceschopnosti a akceschopnosti v obraně, zajišťování surovin či mobilizaci kapitálu, mají být vedle Německa i další velké členské státy, tedy Francie, Itálie, Polsko, Španělsko a Nizozemsko.

Před čtyřmi lety otevřely české školy dveře tisícům dětí prchajících před válkou na Ukrajině. Dnes jich v lavicích sedí přes 55 tisíc a díky úsilí pedagogů i dětí samotných jsou ve většině případů od českých školáků k nerozeznání. Je mezi nimi také osmiletá Zlatka, která exceluje v matematice i v českém jazyce. Její příběh ukazuje, že tuzemským školám se integrace daří.

Syrská rodina Alhariri žije v Česku jedenáct let. Jako jedni z mála tu získali azyl během konfliktu v jejich rodné zemi a Praha se jim stala novým domovem. Zapustit kořeny ve zcela odlišné kultuře ale není jednoduché. Což bez patosu, pozorovací časosběrnou metodou zachycuje dokumentární film Amiřiny děti, jež minulý týden vstoupil do kin. Režisérka

Bezprostředně po začátku ruské invaze utekla Olha Shukalova se dvěma dětmi z Charkova do Česka a začala pracovat jako uklízečka v karlovarských hotelech. Její vedoucí si však všimla jejích diplomů z univerzity a doporučila jí práci ve školství. Olha, docentka psychologie s bohatou praxí, měla odvahu začít znovu – dnes pracuje na Karlovarsku jako psycholožka a vede tým psychoterapeutů.

24. února 2026 uplynuly čtyři roky od ruské invaze na Ukrajinu. Miliony lidí musely opustit své domovy a mnozí z nich dodnes zápasí s následky války – nejen materiálními, ale i psychickými. Klíčem k úspěšné integraci není jen pomoc odborníků, ale především práce, dobrovolnictví a skutečné začlenění do společnosti.

Není divu, že sofistikovanou kombinaci hrané vstřícnosti vůči ukrajinským uprchlíkům a jejich reálného odpuzování převzala vláda Andreje Babiše od Víta Rakušana „i s chlupama“.

Bez znalosti jazyka a s ročním synkem v kočárku dorazila Solomiia Makovska před čtyřmi lety, doslova pár dnů po začátku ruské invaze, do Česka. Zakotvila v Jihlavě, kde od té doby učí angličtinu na základní škole. Věří, že receptem na úspěšnou integraci je „prostě chtít“.

Už čtyři roky pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny v Plzeňském kraji Diakonie Západ. Od začátku války pomohla skoro dvěma tisícům dětí i dospělých s dočasnou ochranou. Letos se chce zaměřit na podporu žen v seniorském věku a oblast vstupu na důstojný trh práce.

V Barceloně žije 1,7 milionu obyvatel a více než čtvrtinu z nich tvoří cizinci. Přidejte 20 milionů turistických nocí ročně. Jak může takový organismus držet pohromadě?

Pojem dvourychlostní Evropa je zpět a hrozí i Česku, pokud se nepřipojí k zemím, jež se chtějí změnit a mít jednotný kapitálový trh, píše v komentáři zakladatel Czech Founders a ambasador Druhé ekonomické transformace Vít Horký.

„Uprchlíkům v Česku do velké míry vděčíme za ekonomický růst,“ zdůrazňuje v pravidelném pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Česko si to ale podle něj pořád málo uvědomuje. „Neuvědomujeme si, že těch 170 tisíc obsazených pracovních míst jsou obrovská pomoc celé ekonomice,“ dodává.

Šéfka EK von der Leyenová připustila dvourychlostní EU, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.

Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.

Šéfka bruselské exekutivy Ursula von der Leyenová souhlasí s německou iniciativou, která fakticky počítá se zavedením intenzivnější spolupráce s vybranými unijními státy. Uvedla, že princip jednomyslnosti v řadě evropských otázek blokuje rychlá řešení a pokroky.

Na konci minulého roku vznikl v Ostravě nový dětský pěvecký sbor, který vzešel ze snahy zpěvačky a sbormistryně Idy Kelarové najít nové talenty pro její soubor známý jako Čhavorenge (romsky "Dětem"). Děti, které v konkurzu neuspěly, chtěly ale společně zpívat dál, a tak se díky spolupráci s místními organizacemi Vzájemné soužití, Ostravská nota, Velká náruč a s Milanem Bindatschem ze Základní školy Ibsenova zrodil soubor nový. Jeho vznik s sebou přinesl mezi obyvatele vyloučených lokalit i nečekaný efekt - silný emancipační a aktivizační účinek.

Evropští lídři ztrácejí trpělivost s čekáním na souhlas i toho posledního Orbána a apelují na hledání shody v EU na jiném půdorysu. Pro Česko to není bez rizika.

V brněnské Káznici vzniká nový videopodcast REAL_LAVcast, který připravují účastníci vzdělávacího programu REAL LAV Productions pro začínající romské digitální tvůrce. Podcast je dostupný na YouTube a Spotify a jeho cílem je představovat inspirativní osobnosti a podporovat romské autory v profesním i osobním růstu. O projektu informovali organizátoři v tiskové zprávě.

Zástupkyně České ženské lobby (ČŽL) Markéta Kos Mottlová a Johanna Nejedlová vystoupily v Ženevě před Výborem OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW), kde představily stínovou zprávu hodnotící plnění závazků České republiky vůči ženám a dívkám. Ve svém vystoupení upozornily mimo jiné na důležitost boje proti segregaci romské menšiny ve školství či přetrvávající překážky v oblasti reprodukčních práv, včetně přísného posuzování žádostí o kompenzace obětí nedobrovolných sterilizací, z nichž tvoří značnou část právě romské ženy.

Evropská unie se musí rozhodnout, zda se chce vydat cestou federace s jednotnou fiskální politikou či definovat jinou vizi pro budoucnost. Současný status quo je neudržitelný.

Větší a menší Evropa. Tak ve zkratce zní návrh německého ministra financí. Šestka nejsilnější ekonomik by se podle Berlína měla více integrovat s cílem zvýšit bezpečnost a konkurenceschopnost unijního bloku. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) jde o pouhou deklaraci, fragmentace Unie podle něj nikomu nepomůže.

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.

Bývalý italský premiér Mario Draghi tento týden znovu otevřel debatu o federalizaci Evropské unie. Podle politika si EU bez hlubší integrace neudrží globální vliv. Čeští europoslanci ale varují před c…

Pololetní vysvědčení žáci v základní škole na ulici Sjednocení oslavili karnevalem. Akce propojila děti z klasických a speciálních tříd, které jsou součástí školy pod názvem “Slunečnice”.

Když má škola takový počet cizinců a k tomu se snaží co nejlépe začlenit děti s podpůrnými opatřeními, je to „až sisyfovská práce“, říká ředitel pražské ZŠ Meteorologická Alexandros Charalambidis.

S vedoucí Centra humanitární pomoci v Teplicích Lucií Beyerovou o problémech, kterým čelí ukrajinští uprchlíci v Česku, a také o financování sociálních služeb.

Německý vicekancléř Lars Klingbeil oprášil termín, který v řadě zemí EU okamžitě budí rozpaky. Klingbeilova vize „dvourychlostní Evropy“ se přitom může zhmotnit poměrně snadno. S původním termínem má totiž máloco společného.

Cestující, kteří přijedou do Jihlavy linkovým autobusem nebo vlakem, mohou už dva roky pokračovat v cestě městskou hromadnou dopravou bez nutnosti kupovat další jízdenku. Opačný směr zatím možný není, město ale řeší plnou integraci.

Desetitisíce dětí v Rakousku mají problémy s němčinou a mnohé vůbec nerozumí výuce. Právě ty postihne přísné opatření, které schválil tamější parlament. Školáci s nedostatečnou znalostí němčiny tak budou mít v Rakousku kratší letní prázdniny.

Mělo jít o ukázkový projekt integrace. Podle svědectví studentů se však společné bydlení s uprchlíky v amsterdamském komplexu Stek Oost změnilo v prostředí plné strachu, sexuálních útoků a násilí, které úřady dlouhodobě ignorovaly.

Dokumentární film Amiřiny děti režisérky Markéty Ekrt Válkové přináší unikátní pohled do života syrské rodiny Alhariri v České republice. Intimní časosběrný portrét zachycuje každodenní realitu bez patosu i sentimentu – s upřímností, která dokáže dojmout i rozesmát. Během deseti let pozorujeme, …

Škola, které se většina rodičů z okolí raději vyhne, pro jiné ale představuje příležitost, jak dítě připravit na reálný svět. Brněnská ZŠ Jana Amose Komenského má nálepku segregované školy, většinu žáků tvoří děti z romských a ukrajinských rodin. Přesto instituce pod vedením nového ředitele Romana Procházky začíná lákat i rodiče z majority. Proč? Protože sází na moderní výuku, tandemy a prostředí, kde je dobře úplně každému.

Radní Středočeského kraje schválili nový koncepční dokument zaměřený na zlepšení života osob se zdravotním postižením. Plánované projekty mají pomoci začlenit hendikepované do společnosti a smazat sociální rozdíly.

Jako první letošní miminka se narodili tři chlapci s netypickými jmény. Ukrajinec, Ind a Vietnamec vzbudili spoustu vášní. Naši pseudovlastenci by si měli uvědomit, kdo je bude v důchodu živit.

Nedávno publikovaná úvaha o možném znovuzavedení vševojskových brigád a pluků v Armádě České republiky dochází k závěru, že tento organizační koncept je v současných podmínkách nejen překonaný, ale pro AČR dokonce nepřínosný.

Po sečtení 99,6 procenta odevzdaných hlasů zvítězila v kosovských parlamentních volbách strana Sebeurčení dosavadního premiéra Albina Kurtiho. Ten už prohlásil, že „urychleně sestaví novou vládu“. Podle dosavadních výsledků získal podporu 49,3 procenta voličů, což znamená, že k vládnutí bude potřebovat koaličního partnera. Agentura Reuters podotýká, že výsledky voleb signalizují možný konec roční patové situace, která paralyzovala tamní parlament a zpozdila i mezinárodní financování země.