Integrace

Abychom si mohli uchovat náš způsob života, musíme sjednotit Evropu. Pokud chceme sjednotit Evropu, musíme trvat na jejích hodnotách. Jinak to nepůjde.

Kolem pobytu cizinců v České republice koluje bezpočet mýtů. Mnozí věří, že získat dlouhodobé zázemí je snadné a automatické. Skutečnost je dramaticky odlišná – nový institut zvláštního dlouhodobého pobytu vystavil...

Svitlana se narodila v malé vesničce nedaleko průmyslového města Rivne na západě Ukrajiny. Do školy chodila každý den čtyři kilometry pěšky. Nejtěžší to bylo v zimě, kdy ji maminka oblékla do teplé a těžké bundy a nohy měla mokré od sněhu.

Rvačky na školním dvoře. Výhrůžky učitelům. Šikana. Prostituce na školních toaletách. Tak vypadá běžný den na jedné škole v Severním Porýní-Vestfálsku. Učení se pro nás stalo každodenním bojem, vypráví třiatřicetiletá Carola S, učitelka se zaměřením na speciální potřeby dětí. Kvůli ochraně Caroly a jejích kolegů německá média neuvádějí jméno školy, ačkoliv ho redakce znají.

Stárnutí Evropy a úbytek pracovní síly vyžadují podle odborníků mnohem aktivnější přístup k migraci. Bez přílivu cizinců klesne do konce století populace unijních zemí o 32 procent. Podle Jasmijn Slootjesové nedokáže EU efektivně využít lidi, kteří už v členských státech žijí.

My si ve Švédsku vybrali cestu začlenění. Místo švédské idyly ale narážíme na absurditu: ten slavný severoevropský sen tu v zákulisí drží v chodu úplně jiné národy!

Na Tachovsku podle dat ministerstva vnitra žije 4,2 tisíce lidí s dočasnou ochranou kvůli válce na Ukrajině. V sousedních bavorských okresech jsou jich další tisíce. Vědci nyní zjišťují, jak jim pomoci lépe se začlenit do společnosti. Nový česko-německý projekt Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a Hochschule Hof se zaměří především na ženy a mladé lidi ve věku 14 až 18 let. Výsledkem mají být konkrétní doporučení pro samosprávy, školy i další instituce, které s těmito lidmi pracují.

Na Tachovsku žijí tisíce lidí, kteří uprchli před válkou na Ukrajině. Další našli nový domov v sousedním Bavorsku. Česko-německý tým vědců nyní prozkoumá, jak se je daří začleňovat do společnosti a které postupy mohou převzít obce, školy nebo neziskové organizace. Zaměří se především na ženy a dospívající.

Berlínský útok byl podle německých úřadů islamistický. Německo migraci nezvládlo, Babiš ale pomíjí, že jeho politika v roce 2015 současně chránila před větším náporem i Česko – jednu z tehdejších tranzitních zemí.

Česko říká, že chce integrované cizince. Někdy to ale vypadá, že chce hlavně lidi, kteří pracují, přizpůsobí se, příliš si nestěžují a nezapomínají být vděční.

AI asistent ChatGPT byl v aplikaci WhatsApp dostupný od prosince 2024.

O vietnamské skromnosti, českém vyrůstání a o tom, co člověk pozná teprve tehdy, když své zděděné představy postaví vedle skutečného Vietnamu.

Po setkáních s akcionáři a po pečlivém zvážení zpětné vazby od biatlonové komunity se U.S. Biathlon ve spolupráci s U.S. Ski & Snowboard rozhodl sestavit tři pracovní skupiny, které se budou zabývat návrhem na integraci. Je to příležitost vyslechnout...

Rekordní účast českých firem, stovky obchodních jednání a technologie, které vznikají na základě zkušeností z reálných konfliktů. Letošní ročník veletrhu Eurosatory v Paříži potvrdil, že český obranný průmysl už dávno není pouze dodavatelem jednotlivých výrobků.

Domov jako nesložitelné puzzle s chybějícími dílky. Děti přistěhovalců často končí v začarovaném kruhu, kde je nikdo skutečně nepřijme. Skryté téma, o kterém se mlčí.

V Dánsku to nebude vypadat, jako když se člověk prochází v Islámábádu, prohlásil tamější ministr pro integraci Morten Bødskov. Vysvětloval tak plán vlády na zavedení celostátního zákazu azánu neboli veřejného svolávání prostřednictvím amplionů k islámské modlitbě. Zpěvným hlasem ho pětkrát denně recituje muezzin z minaretu mešity nebo z vyhrazeného místa.

Projev úcty k neslyšícím zákazníkům 39letý Yevgeniy Klibanov, který v roce 2001 přicestoval do Německa jako teenager se svou rodinou z Uzbekistánu, si svou práci neumí představit bez toho, aniž by se

Po začátku války našly stovky tisíc ukrajinských žen útočiště v Česku. Pro některé se země stala jen dočasným útočištěm, pro jiné novým domovem.

„Člověk by neměl být na pochybách, zda při procházce Dánskem náhodou neskončil na předměstí Islámábádu,“ řekl dánský sociálnědemokratický ministr pro integraci Morten Bødskov. Zdůvodnil tím vládní...

Vyrůstali s „českými tetami“, děti jim osahávaly „placatý nos“ a s nadsázkou se dá říct, že jejich integrace vedla i přes knedlík ve vajíčku. Řeč je o druhé generaci Vietnamců, která se o svých...

Do Česka přišel jako dítě bez znalosti jazyka, o několik let později po těžké autonehodě znovu bojoval o možnost vrátit se do běžného života. Dnes Feisal Arabi pracuje u cizinecké policie a na školách přednáší o druhých šancích.

Případ ze Štýrska vzedmul v současnosti vlnu ostrých názorových střetů a politických debat. Devětadvacetiletý Syřan, který byl v minulosti členem islámských teroristických milicí, by měl získat rakouské občanství. Přitom mnohé žádosti o získání občanství troskotají na mnohem menších „prohřešcích“, píše web deníku Express.

Druhá generace stále hledá jazyk pro to, co znamená být doma tady, ale mít kořeny jinde. Právě identita je hlavním tématem výstavy.

Potrvá-li proces vstupu do Evropské unie příliš dlouho, ve hře je podle Kišiněva i „plán B“ čili spojení s Rumunskem. Byť prioritou zůstává samostatná integrace, podle politiků je třeba brát v potaz i bezpečnostní aspekty. „Jsou obavy, že pokud země bude čelit stále větším bezpečnostním hrozbám, jedním z reálnějších způsobů zachování demokracie by bylo zahájit hovory s Rumunskem,“ říká pro iROZHLAS.cz moldavský politolog Cristian Cantir.

Na půdě EU se diskutuje, zda by bylo možné urychlit cestu Ukrajiny ke členství. Objevuje se například návrh, který by umožnil hlubší zapojení do evropských struktur, ale bez plných hlasovacích práv. Ukrajina ho však odmítá.

Nepokoje a protesty proti masové imigraci a selhávající integraci pokračují v Británii již druhou noc. Nejintenzivnější situace je hlášena z Severního Irska, především z Belfastu a okolí, kde dochází k opakovaným střetům. Demonstrace a shromáždění se však konají i v Anglii, Skotsku a Walesu – celkem v desítkách, podle některých informací až v přes sedmdesáti lokalitách, píší média. Situace se vyhrotila poté, co migrant ze Súdánu v Belfastu napadl na ulici muže a snažil se mu uříznout hlavu.

Tivat (Černá Hora) - Vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu posilují a pro EU je její rozšíření o tyto státy strategickým krokem. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa po summitu v Černé Hoře. Černohorský prezident Jakov Milatović by rád viděl svou zemi v EU již v roce 2028, což von der Leyenová či Costa nevyloučili, ale ani to neslíbili. Žádné další konkrétní datum na tiskové konferenci nezaznělo.

Projekt pásových bojových vozidel pěchoty CV90 patří k nejvýznamnějším modernizačním programům Armády České republiky. Z pohledu státního podniku VOP CZ však nejde pouze o kompletaci nové techniky, ale o zásadní průmyslový projekt, který rozvíjí výrobní, vývojové, testovací i servisní schopnosti českého obranného průmyslu. Ve Švédsku vznikají první vozidla, hlavní část integrace pro českou armádu se však odehraje právě ve VOP CZ.

Začleňování cizinců a vztahy s menšinami nesmějí být hračkou pro uspokojení menších partnerů ve vládě. Babiš zvolil za koaliční pohodu riskantní platidlo.

Ty jarní měsíce roku 2022 máme všichni v živé paměti. Po vpádu Ruska na území Ukrajiny k nám mířily statisíce válečných uprchlíků, mezi nimi mnoho dětí a mládeže.

„Je zajímavé, že tu v Praze sedí dva Latinos a mluví pro české médium,“ usmívá se Alejandro Cruz během rozhovoru pro CzechCrunch. On je z Mexika, já z Brazílie, a přestože naše vlasti od sebe dělí téměř sedm tisíc kilometrů, spojují nás podobné jazyky, kultura i život daleko od domova. Cruz ovšem na rozdíl ode mě vyrůstal uprostřed džungle, ve 12 letech reprezentoval Mexiko v Evropě, pracoval pro církev a do Prahy ho nakonec přivedl cement. Po rasistickém útoku se navíc jeho příběh proměnil v podcast, který dnes pomáhá propojovat Čechy, cizince a různé kultury.

V ChatGPT si stačí nechat poradit s inspirací k obědu a vypsat i kompletní recept. Chatbot sám vyhledá zboží na Košíku, vybere vhodné suroviny a umí je i zaplatit.

Ukrajina a Moldavsko už delší dobu chtějí vstoupit do Evropské unie. Ta se nyní chystá navrhnout otevření prvního vyjednávacího klastru pro jejich přistoupení. Dojít by k tomu mělo už 16. června. Pokrok v jednáních vyžaduje souhlas všech 27 členských států EU.

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.

Pět zemí EU poslalo minulý týden Evropské komisi vzkaz, který zní zhruba takto: pokud nechceme, aby se západní Balkán definitivně otočil k Rusku nebo Číně, musíme mu nabídnout víc než jen sliby o členství někdy v budoucnu. Rakousko, Itálie, Česko, Slovensko a Slovinsko navrhují model „systematické sektorové integrace“ – tedy členství na splátky. Článek Brusel zkouší nový recept: Balkán na splátky se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Klíčovým tématem debaty evropských poslanců se stalo zrušení národního veta v oblastech zahraniční politiky, bezpečnosti či daní. Brusel reformu prosazuje ve snaze zrychlit rozhodování v krizích. Obává se, že s rozšířením Unie na více než 30 členů hrozí bloku paralýza. Kritici zase mluví o ztrátě suverenity. Celý proces revize evropských smluv naráží na zásadní paradox.

Téměř polovina muslimských studentů v Rakousku považuje islámská přikázání v Koránu za nadřazená tamějším zákonům. Mladí muslimové mají tendenci zastávat antidemokratické, hanlivé a násilně orientované postoje, vyplývá ze studie, které se účastnilo 1200 studentů ve věku od 14 do 21 let původem z deseti zemí, a to Rakouska, Turecka, Sýrie, Afghánistánu, Čečenska, ale i Srbska, Polska, Rumunska, Bosny, respondenty se stali také Kurdové.

Zahraniční pracovníci jsou pro český pracovní trh čím dál důležitější. Podle personálních agentur Gi Group a Grafton Recruitment je dnes zaměstnává až 84 procent firem, nejvíce v logistice a průmyslu. Nábor většinou proběhne bez problémů. ale systematická integrace pokulhává. Buď zaměstnavatelé takové programy vůbec nemají, nebo končí u zaškolení a nemyslí na dlouhodobé překonávání bariér. Český pracovní trh lidi ze zahraničí potřebuje. Ještě před několika lety se o nich často mluvilo jako o dočasné výpomoci pro směnný provoz nebo sezónní práce, dnes už ale v mnoha firmách tvoří stabilní součást týmů. Užiteční jsou zejména v oborech, které dlouhodobě narážejí na nedostatek zaměstnanců a pomáhají udržet v provozu výrobu, logistiku, stavebnictví i služby.

Nevhodná láska. Přesně to byl důvod neobyčejného pozdvižení, jehož svědkem bylo centrum Znojma. Desítky rozvášněných Romů ze dvou znesvářených klanů se tam pustily do hromadné hádky, kterou jen těžko krotili strážníci. Nikdo naštěstí při vášnivé výměně názorů nepřišel k úhoně, ovšem incident znovu rozvířil debatu o znojemském soužití s Romy.

Pokud se Robert Schuman dívá shůry na Zemi, musí mu dělat radost současný finský prezident Alexander Stubb. Jeho vystoupení v Praze by se směle mohlo ordinovat jako antidepresivum.

Finský prezident Alexander Stubb se v úterý na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které aktuálně existuje příležitost. Její okno se však může brzy zavřít, hovořil v té souvislosti zhruba o pěti letech. U příležitosti jeho pobytu v Praze udělal s finským prezidentem rozhovor moderátor ČT Martin Řezníček.

Integrace Ukrajiny do EU nesmí být výsledkem politického handlu ani polovičatým kompromisem. Jde o fundamentální otázku bezpečnosti celého kontinentu. Evropa si už nemůže dovolit nechat Kyjev v nebezpečném mocenském vakuu mezi Západem a Ruskem.

Dějiny Spojených států amerických ukazují, jak složité je sjednocení různých celků. Může se Evropská unie vydat podobnou cestou ke „Spojeným státům evropským“?

Debata o budoucnosti NATO se stále častěji posouvá od otázky „kolik investovat“ k otázce „jak organizovat schopnosti“. Tradiční model aliance stojí na suverénních státech, které si ponechávají kontrolu nad svými ozbrojenými silami a v případě krize aktivují závazek kolektivní obrany. Tento model se osvědčil jako politicky stabilní, avšak z vojenského hlediska vykazuje strukturální limity – zejména fragmentaci, redundanci a omezenou rychlost reakce.

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.

Hlava státu Petr Pavel po čase oprášila úvahy o „Spojených státech evropských“, tedy hlubší integraci v rámci Evropské unie. Představitelé vládní koalice podobné tendence pro Echo jednoznačně odmítly. „Že bychom měli evropského prezidenta?“ podivil se premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz Echa na neformálním summitu lídrů EU na Kypru. Babišův spolustraník pak naznačil, že možná chce být oním společným prezidentem právě Pavel. Motoristé hovoří o dělání si rohožky z Ústavy. Prezidenta se ale naopak…

Novoměstská hromadná doprava se od začátku letošního roku stala součástí krajského systému Veřejné dopravy Vysočiny (VDV). Hranice jsou ale zvláštní, informoval Jihlavskou Drbnu čtenář z regionu.

Koalice likviduje Agenturu pro sociální začleňování. Poslední „úsporný“ počin skrývá tak možné absurdní důsledky, že se nad nimi Babišova vláda patrně hlouběji ani nezamyslela.

V komunitním centru Dignity na Žižkově je rušno. Asi tucet ukrajinských seniorek čeká na hodinu češtiny. Ženy si spolu povídají, zkouší si oblečení z tzv. freeshopu. Některé jsou v dobré…

Ve Španělsku zaznívají u příležitosti Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna, výpovědi romských žen o předsudcích, vyloučení i snaze prosadit se ve společnosti. Server El Correo Gallego zprostředkoval hlasy romských účastnic vzdělávacích programů nadace Fundación Secretariado Gitano na Mallorce. Především odmítají stereotyp, že Romové nechtějí pracovat nebo se integrovat, a zdůrazňují význam vzdělání, pracovních příležitostí a vzájemného respektu.

Do Sýrie by se mělo v příštích třech letech vrátit 80 procent Syřanů žijících nyní v Německu. Na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Německo má podle něj zájem na tom, aby v zemi zůstali dobře integrovaní Syřané. Naopak trestané občany Sýrie chce Merz do vlasti deportovat co nejdříve. V Německu žije s různým statusem téměř milion Syřanů, valná většina do země přišla v uprchlické vlně v letech 2015 a 2016.

Navzdory probíhající válce investuje Rusko stovky milionů dolarů do rozsáhlé výstavby dopravní a obchodní infrastruktury na okupovaných územích Ukrajiny, přičemž součástí strategie je i prodej státních aktiv a využívání místních zdrojů. Tyto projekty mají propojit zabrané oblasti s ruskou ekonomikou a oslabit tlak Kyjeva a jeho spojenců na jejich navrácení.  Kreml označuje tato dobytá území jako „Nové Rusko“ a tvrdí, že na ně má historický nárok. Aktuálně přitom ovládá asi pětinu Ukrajiny, včetně většiny Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Podle Moskvy jsou tato území již součástí Ruské federace.

Když syrská rodina Alhariri před deseti lety přistála v Praze, vezla si jen pár kufrů a bolestné vzpomínky na život rozbitý válkou. Časosběrný dokument zachycující jejich začátky v Česku bourá představy o tom, jak vypadá „úspěšná integrace“.

Ukrajince v Česku potkáváme denně. Nejčastěji ve službách, zdravotnictví či dopravě. Z průzkumu společnosti Ipsos pro Seznam Zprávy vyplývá, že největší menšinu víc než polovina dotázaných stále považuje za problematickou.