James Clark Ross

Ve sbírce Královské geografické společnosti se nachází pozoruhodná věcička, která přežila z dávné arktické expedice. Stovky průzkumníků už zahynuly, ale tento malý, křehký předmět přežil navzdory veškeré nepřízni osudu. Je to obyčejná sušenka "Hardtack".

Dne 14. prosince 1911 stanul Roald Amundsen a jeho norský tým jako první lidé na geografickém Jižním pólu. Tento úspěch patří k největším milníkům v dějinách polárních výprav.

Vědci z NOAA a Britského geologického průzkumu (BGS) potvrdili, že se magnetický sever přesouvá z Kanady na Sibiř.

Sopka Mount Erebus vystupuje v drsné ledové krajině Antarktidy jako unikát, a to nejen díky své nepřetržité sopečné činnosti, ale také díky vzácným emisím, které obsahují zlato. Sopka, která je jednou z nejaktivnějších na kontinentu, vybuchuje nepřetržitě od svého objevení v roce 1972.

Redaktor a fotograf časopisu National Geographic Hynek Adámek se po 18 letech vrátil do Antarktidy. Do červnového čísla české mutace chystá obsáhlou reportáž. „Snažím se ukázat, čím je Antarktida dnes zajímavá, proč tam jezdit a že to není žádný výlet. A také ukázat naší stanici, že máme být na co hrdí, že náš dům v Antarktidě je odolný, praktický a hezký.“ Na co si dát na Antarktidě pozor?

Lucie Ráčková má za sebou výzkum v Antarktidě i týdenní pobyt v jeskyni simulující vesmírnou misi. Teď chce zkoumat stres ve vesmíru.

Vědci z Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně v pátek ráno vyrazili na další expedici do Antarktidy, v první fázi mikrobusem na letiště do Vídně. Výprava má 23 členů, část z nich zamíří na Českou vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova, kde stráví dva měsíce. Druhá, menší skupina bude přes dva týdny pracovat na Nelsonově ostrově.

Čeští polárníci se už brzy opět vydají zkoumat jižní pól. Tentokrát bude jejich expedice doplněna o důležitého člena – pokrývače střech. Téměř čtvrt roku ho vybírali z více než 300 uchazečů, než našli toho pravého. Jeho úkolem bude opravit střechu výzkumné stanice na Antarktidě. Nevšední výběrové řízení vyhrál rodák z Vrbna pod Pradědem – Dimitris Georgiadis.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity (MU) se letos opět vydají zkoumat do Antarktidy. V polární oblasti se budou zabývat klimatem i sledováním tamních ledovců. Jedním ze členů výpravy se stane vědec z Ukrajiny, který se kvůli válce nevrátil do rodné země.

Tenistka Linda Fruhvirtová vybojovala hned při své premiéře mezi dospělými na Australian Open svou první výhru v hlavní soutěži. Sedmnáctiletá Češka porazila domácí Jaimee Fourlisovou 6:0 a 6:4 a v dalším kole se utká s další Australankou startující na divokou kartu Kimberly Birrellovou. S Lindou Fruhvirtovou si v Melbourne povídal reportér Jaroslav Plašil.

V roce 2005 Hynek Adámek, geograf a publicista magazínu National Geographic Česko, dokumentoval vznik naší vědecké stanice v Antarktidě. Po 18 letech se na stejné místo - ostrov Jamese Rosse - vrací.

Čeští polárníci nabízí jedinečnou pracovní příležitost a prý dokonce i práci snů. Do svého týmu na Antarktidu totiž hledají pokrývače, který jim opraví střechu výzkumné stanice. Nabízí i zajímavé benefity, například účast na vědecké expedici nebo setkání s tučňáky. A jediné, co požadují, je, aby uchazeč byl profesionál v oboru a měl srdce dobrodruha.

Britská námořní expedice v letech 1839-1843, jež později dostala název Franklinova expedice, prováděla hydrografický a magnetický průzkum jižních oceánů. Expediční lodě HMS Erebus a HMS Terror pod vedením zkušených kapitánů Jamese Clarka Rosse a Francise Croziera podnikly tři cesty na jih. Jejich mise ale nakonec skončila děsivě - posádka se navzájem pojedla.

Antarktida zažívá v posledních letech nadprůměrně teplé počasí, potvrzují letošní pozorování vědců z Masarykovy univerzity. Ti se nedávno se vrátili z polární stanice na Ostrově Jamese Rosse. Právě v okolí stanice lze dobře pozorovat současné procesy spojené s klimatickou změnou i odhadovat budoucí dopady.

Z Antarktidy se ve středu vrátili členové vědecké expedice Masarykovy univerzity v Brně. Strávili tam 83 dnů. Šlo už o patnáctou výpravu směřující na Českou vědeckou stanici Gregora Johanna Mendela. Vědci na místě sbírali data a sledovali dlouhodobý vývoj tamního prostředí.

Návrat letošní vědecké expedice brněnské Masarykovy univerzity z Antarktidy zkomplikovala pandemie koronaviru a částečně i válka na Ukrajině. I přes vynucené změny v logistice se nakonec podařilo dostat všechny členy výpravy zpět do Evropy během čtyř dnů.

Dva měsíce stráví o samotě na ostrově víc než pětkrát větším než Praha, kde jim společnost dělají jen tuleni nebo tučňáči, leč jen sporadicky. Čeští vědci se znovu vydali zkoumat tání ledovců na Antarktidě. A nejen to.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity dorazili na vědeckou stanici J.G. Mendela v Antarktidě, jsou v pořádku. Stanici zatím zprovozňovali, začínají se pouštět i do vědecké práce. Informaci vědci zveřejnili na profilu Českého antarktického výzkumného programu na sociální síti. Z Brna šestnáctičlenná výprava vyrazila v polovině prosince, návrat je v plánu v březnu.

Roald Amundsen je v moderní historii pojem. Odvážný dobrodruh posouval společně s dalšími hranice možného, což ho nakonec stálo život.

Před 110 lety byl poprvé dobyt jižní pól. Mířily k němu dva soupeřící týmy, zpátky se bohužel vrátil jen jeden. Závod o dosažení nejzazšího bodu planety si vyžádal pět lidských životů a vyvolal kontroverze táhnoucí se řadu let.

Nálezy zuhelnatělých zbytků dřeva prozradily, že v Antarktidě na sklonku křídy zuřily časté lesní požáry

Polárníci hledají vývojáře, kteří vytvoří malou, odolnou, výkonnou a bytelnou větrnou elektrárnu pro Mendelovu vědeckou základnu v drsných podmínkách Antarktidy. O velkou nemají zájem. Firmě, které se něco takového podaří, se záhy podle nich otevřou zahraniční trhy. Podobnou technologii totiž postrádají i jejich kolegové z dalších polárních stanic.

Australský stát Viktorie dnes ráno zasáhlo silné zemětřesení. Podle australské geologické služby dosáhlo síly šesti stupňů, informovala agentura Reuters. Ačkoliv to bylo jedno z nejsilnějších zemětřesení v Austrálii v posledních letech, nezpůsobilo významné škody, poznamenal server BBC News. Varování před cunami úřady nevydaly.

U žen se těšil lichotivé pověsti největšího fešáka v britském námořnictvu. Charismatický námořní důstojník James Clark Ross však na svůj působivý zevnějšek nehřešil - prosazoval se především prací a odvahou. Dobrodruh a polárník, jenž před 190 lety objevil magnetický severní pól.

Letošní vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně zažila v Antarktidě podle vedoucího výpravy Kamila Lásky nebývalé množství prachových bouří. Krajina místy připomínala spíše polární poušť, řekl. Do vlasti přivezli vědci stejně jako loni desítky kilogramů půdních vzorků i litry vody z ledovců.

Vědecká expedice z Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně se vrátila z Antarktidy. Téměř 14 000 kilometrů dlouhá zpáteční cesta trvala dva týdny, sdělil mluvčí MUNI Pavel Žára. Osmičlenná výprava překonala na chilské vojenské lodi Lautaro až pět metrů vysoké vlny při zpáteční plavbě přes Drakeův průliv. Přímo v oblasti navíc vědci podle svého vedoucího Kamila Lásky zažili nebývalé množství prachových bouří.

S větrem, vlhkostí, chladem, ale také vysokými hodnotami UV záření se musejí vypořádat architekti, kteří navrhují polární stanice. Náročný úkol si vyzkoušeli studenti a vyučující z Fakulty architektury Vysokého učení technického (VUT) v Brně. Navrhli novou podobu výzkumné stanice CZ*ECO Nelson na souostroví Jižní Shetlandy. Objekt, který před čtyřmi lety získal od soukromníka Český antarktický nadační fond, má výhledově sloužit vědcům jako sklad, laboratoř a malá ubytovna.

Architekti z Vysokého učení technického (VUT) v Brně navrhli v uplynulých dnech podobu české vědecké polární stanice v Antarktidě s názvem CZ*ECO Nelson. S jejím vybudováním se počítá na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Provozovat ji bude Český antarktický nadační fond.

S větrem, vlhkostí, chladem, ale také vysokými hodnotami UV záření se musejí vypořádat architekti, kteří navrhují polární stanice.

Jen o chlup unikla v uplynulých dnech jednomu z největších českých géniů, a to Járovi Cimrmanovi, jedinečná pocta. Mohla být po něm pojmenována česká vědecká polární stanice v Antarktidě. Návrhem se seriózně zabývalo i ministerstvo zahraničních věcí.

Vědci z Masarykovy univerzity se vypraví na antarktickou stanici i letos, kdy cestování komplikuje pandemie koronaviru. Budou pokračovat v dlouhodobém výzkumu dopadů klimatické změny na přírodu ostrova Jamese Rosse. Výprava je letos menší, osmičlenná, informoval ČTK mluvčí univerzity Pavel Žára.

Navzdory koronaviru dnes vyráží do Antarktidy, na jediný kontinent, který není pandemií zasažený, osmičlenná výprava českých výzkumníků a techniků. Kvůli viru bude jejich cesta na jih komplikovanější.

Vědci z Masarykovy univerzity se vypraví na antarktickou stanici i letos, kdy cestování komplikuje pandemie koronaviru. Budou pokračovat v dlouhodobém výzkumu dopadů klimatické změny na přírodu ostrova Jamese Rosse.

Dobrovolná izolace na Antarktidě se vědcům z Masarykovy univerzity prodloužila o další měsíc v karanténě na lodi. Teď se konečně dostali domů.

Evropští vědci možná přišli na kloub tomu, proč dochází k posouvání severního magnetického pólu. Ten se od 90. let minulého století posouvá rychlostí až 60 kilometrů za rok směrem od Kanady k Sibiři.

Datum návratu vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy je kvůli koronavirovým opatřením stále nejisté. Komerčním letem by se z Chile do Evropy mohli dostat nejdříve ve druhé polovině května. Nadějí je nějaký dřívější repatriační let, jenže tento víkend to zřejmě vzdor původním očekáváním nakonec nepůjde. Polárníci jsou nicméně v pořádku.

Rekord 20,75 stupně Celsia byl zaznamenán 9. února na Seymourově ostrově.

Devět vědců z Masarykovy univerzity odjelo z Brna do Antarktidy. Budou sledovat například dopady klimatické změny na ledovce a antarktickou přírodu.