Jan Adam

Pokusit se z nestranného pohledu zhodnotit film Karel (Gott) je v současnosti více méně vstupenkou mezi ty, jež latiníci nazývají „Persona non grata“, tedy nežádoucí osoba. Není to záležitost jen tohoto konkrétního filmu, ale děje se tak všeobecně v celé kulturní sféře. Nálepku „nežádoucího“ jim povětšinou přisoudí tvůrci, v mnoha případech fanoušci (jako v tomto případě), adorovaného umělce. Děje se tak samozřejmě vždy, když se „hodnotiteli“ něco nelíbí.

Opera pražského Národního divadla uvedla v pátek v cyklu Musica non grata první scénický projekt spojující operu Arnolda Schönberga Očekávání a balet se zpěvem Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla. Druhé dílo se objevuje na pražské scéně poprvé.

V úterý 19. října 2021 započal v pražském NoDu sezónu abonentní cyklus S orchestru PKF — Prague Philharmonia. Večer věnovaný dvěma významným skladatelským osobnostem (převážně) druhé poloviny 20. století, Viktoru Kalabisovi a Janu Kaprovi, předznamenal některé dramaturgické prvky, se kterými se budeme setkávat po celou letošní sezónu. Pouze škoda, že ze zdravotních důvodů nedošlo na – pro tento cyklus typickou – diskuzi s interpretovanými skladateli, jejich příbuznými a přáteli či experty na jejich tvorbu.

V Jaroměřicích nad Rokytnou se dne 17. srpna konal na tamějším zámku jeden z koncertů Hudebního Festivalu Petra Dvorského, který letos slaví již 23. sezónu. Barokní serenata, která byla naposledy provedená v roce 1748, poskytla umělcům prostor vytvořit pompézní podívanou a přenést diváky do barokních časů.

Státní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku, ve kterém v polovině dubna začala rekonstrukce elektroinstalace asi za 25 milionů korun, po 10. květnu neotevře, i když to protiepidemická opatření dovolují.

Státní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku, ve kterém v polovině dubna začala rekonstrukce elektroinstalace asi za 25 milionů korun, po 10. květnu neotevře, i když to protiepidemická opatření dovolují. Areál budou mít v následujících dnech propůjčený filmaři pro natáčení pokračování série o habsburské panovnici Marii Terezii. Otevře nejdřív 20. května, řekl kastelán zámku Radim Petr.

Zámeček se nachází mezi Rudolticemi a Lanškrounem na Zámeckém vrchu a ačkoliv se do dnešní doby dochovala jen jedna část budovy - věž, je určitě zajímavou historickou památkou, navíc s poměrně velkým počtem záhad.

Masarykův onkologický ústav v Brně začal vyšetřovat pomocí nového radiofarmaka, které pomáhá lépe odhalit nádory mozku a efektivněji je léčit.

Vyrobit. Okamžitě aplikovat pacientovi přímo do žíly už pod kamerou. Pětadvacet minut zkoumat přes magnetickou resonanci. Snadněji identifikovat nádor v mozku. Léčit. Tuto metodu za pomocí radiofarmaka 11C-Methionin od března využívají v běžné praxi lékaři na Masarykově onkologickém ústavu. Navíc už diagnostiku plně hradí zdravotní pojišťovna.

Zámky, hrady, usedlosti, pozemky, cenné předměty a výtvarné umění všeho druhu. K monarchii se přirozeně váže luxus, ale ten pravý pompézní život neomezené moci a peněz už má šlechta dávno za sebou. Existuje však stále několik rodů v Evropě, které chudobu nikdy nepoznaly a patří stále k nejmovitějším lidem na světě. O kom je řeč?

Státní zámek se chystá na tři roky trvající opravu elektroinstalace za asi 25 milionů korun. Někde jsou rozvody ještě z doby druhé světové války, jejich poslední úprava byla před asi 50 lety.

Rok s Karlem bez Karla. To je komponovaný pořad na Dvojce, kterým Český rozhlas připomene 1. října rok od úmrtí českého zpěváka.

Hrabě Jan Adam Questenberg, který v 17. století vlastnil zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou a žil zde, se od ostatní šlechty odlišoval svým aktivním vztahem k hudbě. Byl výborným loutnistou a zamiloval se do opery, která v té době začala chodit prvními krůčky. Nechával ji hrát na svém zámku a dokonce dělal produkce pro poddané. Jednu takovou operu měli možnost návštěvníci, ne už poddaní, za to v rouškách, v rámci Hudebního festivalu Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou si tuhle přezdívku určitě zaslouží. Řadí se k tomu nejkrásnějšímu, co bychom v první polovině 18. století na území Evropy našli. Jeho původní podoba byla renesanční – přičemž šlo o přestavbu staré tvrze.

Víra má, to je most, stavěnej z pavučin, a když je do pláče, tak z něj se neskáče, zpívá Jitka Zelenková v písni Pavla Větrovce ml. s textem Eduarda Pergnera. Klidně by to mohlo být její krédo. Zpěvaččin život totiž rozhodně nemá rysy červené knihovny, jak lze mimo jiné vyčíst z knížky Sem tam autorů Jaroslava Kříženeckého a Jana Adama. Přesto její repertoár s náročnými texty navozuje pohodu, nebo chcete-li milosrdnou nostalgii.

Jako dítě si Jan Adam umanul, že v budoucnu bude spolupracovat s Karlem Gottem. V roce 1982 se to stalo. Postupně se stal jeho nejbližším spolupracovníkem a celé to trvalo třicet tři let. V roce 2015 se jejich cesty rozešly, zůstali však přáteli.