Jan Amos Komenský

Zhruba tisícovka lidí se v úterý odpoledne v centru Prahy zúčastnila protestního pochodu proti nízkým platům vyučujících humanitních a sociálněvědních oborů na vysokých školách.

Poctu všem dobrým učitelům vyjadřujeme v České republice a na Slovensku v březnu. Zavzpomínejte při té příležitosti na slavné filmy a knihy. Vybavíte si všechny známé hlášky?

Učitel národů. Toto přízvisko si s Janem Amosem Komenským spojí snad každý. Aby taky ne. Šlo o jednoho z nejdůležitějších osvícenců vůbec. Stojí za ním školské vzdělávací programy, které vzdělávací instituce používají i v současnosti. V této souvislosti napsal 200 knih, jeho dílo Brána jazyků otevřená jej proslavilo po celém světě. Pojďme se na jeho život podívat blíže s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.

28. březen je 87. den roku, do jehož konce zbývá 278 dní. Svátek má Soňa a Gedeon. Slavíme Den učitelů, jehož termín je v každé zemi jiný, u nás právě termín 28. března připomíná výročí narození Učitele národů, Jana Ámose Komenského, který spatřil světlo světa v roce 1592 na jihovýchodní Moravě.   Botox je dobrý sluha,…

Všeobjímající titul učitele národů dělá z Jana Amose Komenského téměř nedotknutelného génia, přesto se v mnohém mýlil.

Čeští a moravští křesťané byli, jsou a budou samozřejmou součástí Evropy. Ne vždy to však znamenalo totéž, co dnes. Jednotlivé proměny evropanství proto stojí za pozornost.

Česká národní banka (ČNB) v pondělí představila různé exempláře padělaných bankovek. Některé svým naivním provedením vzbuzují spíše úsměv, jiné jsou ale poměrně zdařilé. V Česku bylo loni zadrženo 1980 padělaných a pozměněných bankovek a mincí různých měn. Meziročně jich bylo o 4856 méně, uvedla ČNB.

Sedmdesáté narozeniny v úterý oslaví sochař z Veverských Knínic na Brněnsku Nikos Armutidis. Žádnou výstavu, která by mapovala jeho dílo, ale nepřipravuje. "Výročí jsem nikdy moc nevnímal, často si ani nevzpomenu, že mám narozeniny. Až mi to okolí připomene, a to mi nikdy nebylo příjemné. Vždy jsem si díky tomu uvědomil, že nenosím v hlavě narozeniny ostatních," řekl ČTK autor busty Jana Wericha na pražské Kampě nebo Vladimíra Menšíka v Ivančicích.

Za pár dní začne v Hodkovicích nad Mohelkou připravovaná rekonstrukce ulice J. A. Komenského. V těchto dnech již začaly přípravné práce, které na plno odstartují v pondělí 13. března.

Když se řekne Jan Amos Komenský, tak vás asi jako první nenapadnou stará česká přísloví a pořekadla. Což je ovšem škoda, protože Komenský byl sice samozřejmě hlavně „učitel národů“, ale také sběratel a znalec přísloví. Ve své knize o příslovích, jejíž úvod vám přinášíme, jich sesbíral více než dva tisíce.

Pozorovali jste někdy v poslední době deseti let maminku či tatínka na vyjížďce s dětským kočárkem? Zejména s vozíkem typu golfky?

Připomínáme si 500. výročí narození Jana Blahoslava, biskupa Jednoty bratrské. V průběhu svého krátkého, leč naplněného života přeložil Nový zákon z řečtiny do češtiny, vydal první český slabikář a stal se mimo jiné také prvním doloženým uživatelem brýlí v českých zemích.

Chodíval jsem kolem zavřených knihkupectví a bylo mi líto, že nové knížky o raněnovověké historii zapadnou.

Před pěti sty lety se v Přerově narodil významný humanista, učenec, biskup, předchůdce Jana Amose Komenského, pedagoga a spisovatele Jan Blahoslav. Napsal řadu jazykovědných, historických, náboženských a literárních děl, stal se klenote Jednoty bratrské a velikým a znamenitým mužem své doby.

České školství se posouvá kupředu, jenže ne dost rychle, prohlašuje ředitel školy u slovenských hranic. A vyučování se snaží modernizovat.

Místo pro setkávání, prostor pro vzdělávání, úkryt před šikanou, zázemí pro odpočinek a v neposlední řadě hlavně police plné knih, tím vším jsou – anebo mohou být - školní knihovny. V České republice jich existuje podle posledních údajů Centra pro školní knihovny z roku 2019 přibližně tři a půl tisíce. Článek Školní knihovny mohou být srdcem školy. Zázemí poskytují všem bez rozdílu se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

ROZHOVORY NA OKRAJI Pokračování včerejšího obsáhlého rozhovoru s Doc. RNDr. Michalem Gibodou, CSc., toho času bydlištěm v Choceradech.

ROZHOVORY NA OKRAJI Pokračování včerejšího obsáhlého rozhovoru s Doc. RNDr. Michalem Gibodou, CSc., toho času bydlištěm v Českých Budějovicích. Nebylo tomu ale tak vždy, narodil se ve východoslovenské obci Štefanovce, po maturitě odešel studovat do Bratislavy, napřed biologii a tělesnou výchovu, po vojně v Dukle Tábor pak zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Amose Komenského v Bratislavě a v roce 1971 získal doktorát v oboru parazitologie. V roce 1983 odjel na roční pracovní pobyt do československé nemocnice v Kambodži. Podílel se na řešení různých výzkumných programů a řadu let strávil v zahraničí výzkumem tropických parazitů. A právě o tom je dnes řeč.

„Výchova není pouze přípravou k nějakému povolání nebo funkci uvnitř tohoto světa a této společnosti, případně technikou k ovládnutí člověka,“ napsal před 500 lety J. A. Komenský. Jak se vztahovat ke světu a k sobě samému? Co je smyslem vzdělávání?

ROZHOVORY NA OKRAJI Doc. RNDr. Michal Giboda, CSc. se narodil v roce 1938 ve východoslovenské obci Štefanovce. Po maturitě odešel studovat do Bratislavy biologii a tělesnou výchovu. Aktivně se věnoval atletice a působil jako trenér a sportovní novinář. Po vojně v Dukle Tábor studoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Amose Komenského v Bratislavě a v roce 1971 získal doktorát v oboru parazitologie. V té době se uplatňoval i jako dokumentarista a scenárista v Československé televizi. Od roku 1981 působil jako vědecký pracovník Parazitologického ústavu Československé akademie věd v Českých Budějovicích. V roce 1983 odjel na roční pracovní pobyt do československé nemocnice v Kambodži. Podílel se na řešení různých výzkumných programů a řadu let strávil v zahraničí výzkumem tropických parazitů. Michal Giboda je autorem téměř devadesáti odborných publikací a vedl občanské sdružení Dialog vědy s uměním.

ROZHOVORY NA OKRAJI Doc. RNDr. Michal Giboda, CSc. se narodil v roce 1938 ve východoslovenské obci Štefanovce. Po maturitě odešel studovat do Bratislavy biologii a tělesnou výchovu. Aktivně se věnoval atletice a působil jako trenér a sportovní novinář. Po vojně v Dukle Tábor studoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Amose Komenského v Bratislavě a v roce 1971 získal doktorát v oboru parazitologie. V té době se uplatňoval i jako dokumentarista a scenárista v Československé televizi. Od roku 1981 působil jako vědecký pracovník Parazitologického ústavu Československé akademie věd v Českých Budějovicích. V roce 1983 odjel na roční pracovní pobyt do československé nemocnice v Kambodži. Podílel se na řešení různých výzkumných programů a řadu let strávil v zahraničí výzkumem tropických parazitů. Michal Giboda je autorem téměř devadesáti odborných publikací a vedl občanské sdružení Dialog vědy s uměním.

/ROZHOVOR/ Nejen o vztahu ke svému otci vypráví v pořadu Hovory W bavič, herec a moderátor Jiří Werich Petrášek. Účinkuje s ním ústecký zpívající nakladatel Pavel Mészáros. Při interpretacích písní Osvobozeného divadla, ale i slavných českých hitů z 50. a 60. let je doprovází pianista a muzikálový autor Karel Štolba. Se dvěma hlavními protagonisty Hovorů W, jejichž mediálním partnerem je i Ústecký deník, se k rozhovoru po jednom z představení sešla Lenka Stránská.

Známá česká herečka Bára Jánová (33) známá především ze seriálu Slunečná se v televizi svěřila s tím, jaké ve skutečnosti měla dětství. To bylo ve znamení depresí, šikany a alkoholu!

Herečka Bára Jánová (33) zažila v dospívání těžké chvíle. Posměch kvůli její postavě a takzvaný body shaming se na ní hodně podepsal. O životě plném depresí a pochybností o sobě se hvězda seriálu Slunečná rozpovídala ve 13. komnatě v České televizi.

Pravděpodobně kdesi v USA existuje prsten, který kdysi dávno daroval Jan Ámos Komenský jedné ze svých dcer. Tento vzácný platinový šperk si pak potomci českého myslitele předávali po celá staletí.

Vzpomínková reportáž z fašanku? Co to je, mohli by se ptát někteří krajani z Čech. Fašank je masopust (od Fasching, z Fastnacht = „postní noc“), v románských jazycích karneval (neboli „sbohem, maso“). Pár dní, kdy podle staleté tradice bylo lze před dlouhým čtyřicetidenním půstem (podle kterého se fašank jmenuje) pustit ze řetězu všechny tužby těla i duše – včetně touhy říct nahlas, co si myslím. O sexu, politice, o životě…

Reportáž z fašanku? Co to je, mohli by se ptát někteří krajani z Čech. Fašank je masopust (od Fasching, z Fastnacht = „postní noc“), v románských jazycích karneval (neboli „sbohem, maso“). Pár dní, kdy podle staleté tradice bylo lze před dlouhým čtyřicetidenním půstem (podle kterého se fašank jmenuje) pustit ze řetězu všechny tužby těla i duše – včetně touhy říct nahlas, co si myslím. O sexu, politice, o životě…

Herečka Barbora Jánová, známá z mnoha televizních seriálů, zažila v dospívání posměch kvůli svému tělesnému vzhledu, tzv. body shaming. Přestože je Bára půvabná žena, v dětství a dospívání zažila posměch kvůli své štíhlé postavě.

Je začátek roku 1993 - Československo je rozdělené, občané obou zemí ale zatím stále používají společnou měnu. Změnilo se to na den přesně před 30 lety s takzvanou měnovou odlukou, kdy si oba státy peníze rozdělily. Dál zůstaly v platnosti československé bankovky - musely být ale opatřené kolkem.

Jak časem stoupá hodnota koruny, tak se nám z oběhu vytrácí bankovky, na které jsme byli zvyklí. Jako poslední z našich peněženek zmizely papírová padesátikoruna spolu s "dvackou". Je takřka jisté, že během následujících pár let nám zmizí i oblíbená "stovka" s Karlem IV. Pokud jste si vyřazené peníze nechali, tak je prozkoumejte, některé kousky mají dnes mnohonásobně vyšší hodnotu, jak upozorňuje web finex.cz.

Česká koruna ve středu slaví 30. výročí své existence. Stejnojmenná československá měna přežila vznik dvou samostatných republik v roce 1993 jen o necelých šest týdnů. Pro odlišení hotovosti Česko a Slovensko sáhly ke kolkování bankovek, zatímco u mincí – nejvyšší hodnotu měla nepříliš rozšířená kovová desetikoruna – tento problém nikdo neřešil.

Jak česko-německá cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU v Brně s polskými kořeny Barbara Maria Willi dokáže časově skloubit všechny své činnosti? A co předává ze své pozice brněnským studentům?

Dotaci z Operačního programu Jan Amos Komenský získala také Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Březnice.

Vyzkoušel jsem komunikaci s umělou inteligencí OpenAI. Jako letitý kantor mohu říci, že při mém krátkém pokusu je AI v únoru 2023 k nerozeznání od průměrného učitele.

Špindlerův Mlýn či Harrachov jsou sice turisticky frekventovanější lyžařská střediska, ale Vrchlabí si s nimi v ničem nezadá. I tady jsou v několika skiareálech k dispozici kilometry sjezdovek a upravené běžecké stopy. Nabízí však také památky či vycházky do okolí, třeba na památný vrch Žalý.

/ANKETA/ Nového prezidenta Petra Pavla si během uplynulého víkendu zvolili také lidé z Olomouckého kraje, kde získal přes 51,8 procenta hlasů. Nabízí se tak otázka, zdali po březnové inauguraci bude, po několikaleté přestávce, na žáky základních škol z oficiálního portrétu opět shlížet hlava státu. Oslovení ředitelé jsou přesvědčeni o tom, že by školy měly být apolitické.

Příběh Florence Foster Jenkins, neuvěřitelně špatné zpěvačky, která se přesto stala celebritou, dodnes nepřestává fascinovat. Ve filmu Božská Florence ji ztvárnila herečka Meryl Streep. Spekuluje se, že za jejími problémy s intonací mohly být i následky syfilidy.

Nového prezidenta Petra Pavla si během uplynulého víkendu zvolili také lidé z Olomoucka, kde získal přes 57 procent hlasů. Nabízí se tak otázka, zda-li po březnové inauguraci bude, po několikaleté přestávce, na žáky základních škol z oficiálního portrétu opět shlížet hlava státu. Oslovení ředitelé jsou přesvědčeni o tom, že by školy měly být apolitické.

V 17. století neproslavili české země jen excentrický císař Rudolf II. či válečník Albrecht z Valdštejna, ale též učitel, biskup, lingvista, didaktik a filozof Jan Amos Komenský. Jeden z velikánů domácích i evropských dějin sám sebe označoval za „Moravana původem, Čecha jazykem a teologa povoláním“.

Je to věčná hádanka, která navíc tak trochu zavání cimrmanovskou mlhou nejasností. Otázka rodiště Jana Amose Komenského nedává badatelům spát už 400 let. Nejčastěji se mluví o Uherském Brodě, Nivnici, anebo Komni. Reportáž pořadu Prima Česko vás zavede do Bartkova mlýna v Nivnici. Právě tam totiž podle části odborníků Učitel národů spatřil světlo světa.

Rozsáhlý epos Božská komedie od italského básníka Danteho patří mezi nejvýznamnější díla světové literatury. Zvláštní pozornost si zasluhuje autorův popis pekla členěného do devíti kruhů. Co kruh to jiný hřích, znáte je všechny?

Regionální muzeum Mělník letos představí nejen umění, ale též historii a přírodu. V některých případech využije originální formu.

Kdysi stačilo pro tmavě modré borůvky jalovce vyběhnout do lesů Bílých Karpat a výroba borovičky mohla začít. Už za první republiky ale slovenská příroda nestíhala pokrývat spotřebu. Dodnes se tak základní surovina pro národní nápoj na Slovensko dováží z Balkánu nebo Itálie. Umění zkvasit borůvky, které jsou ve skutečnosti malými suchými šiškami, je dodnes chráněným tajemstvím.

Nebudeme šplhat do hor himálajských za sněžným mužem, ani se nebudeme prodírat pralesem Nové Guineje za podivuhodnými zvířaty. Zůstaneme prozatím doma v Evropě a poslyšme nejprve, co říká Jan Ámos Komenský.

Svazek Přijít za svítání je pokusem o best of Václava Cílka. Stejně jako popové hvězdy vydal úspěšný autor esejistických knížek průřez svou dvacetiletou tvorbou. Texty vybrali editoři Marek Pečenka a Tereza Ješátková.

Josef Abrhám (†82), Jiří Sovák (†79), Iva Janžurová (81) nebo Ladislav Smoljak (†78). S těmito jmény máme mimo jiné spojený oblíbený československý film Marečku, podejte mi pero! Geniální komedie režiséra Oldřicha Lipského (†62) neomrzí ani po více než čtyřiceti letech od svého vzniku. Věděli jste například, že Jiří Schmitzer se, podle portálu Blesk, díky filmu málem usmířil s Jiřím Sovákem?

V souvislosti s nedávným katastrofálním vystoupením Andreje Babiše před školáky, kdy neuměl odpovědět na základní, jednoduché otázky, vznikla v ČR debata o stavu českého školství.

Vánoční čas se velmi rychle přikrádá. Za sebou máme už čtvrtou adventní neděli a před sebou Štědrý večer. Děti se konečně dočkají dárků a přestanou se ptát, kdy už konečně přijde ten Ježíšek. Čekají nás rodinné návštěvy a bohaté hodování. Volné dny ale lze strávit i jinak než pojídáním cukroví a sledováním televizních pohádek. Co takhle vyrazit na vánoční prohlídku zámku Velké Losiny?

Na problém s nízkými teplotami ve školách upozornil opoziční zastupitel za SPD v Přerově Dan Chromec, podle vedení radnice i vzdělávacích institucí se tvrzení nezakládá na pravdě. K obdobné situaci docházelo podle Chromce také na Střední zdravotnické škole v Hranicích, ve škole nyní probíhá dvakrát denně kontrolní měření teploty.

Zhudebnil Noc s Hamletem a složil skladbu k šedesátinám Vladimíra Holana, jehož verš „umění jako něco pro jednoho, nic pro všechny“ cituje dodnes.

„Člověk svým životem dává svou moudrost najevo, ani o tom sám neví. To je to, co nehlásá, nevykřikuje, nepublikuje – vědí o tom jen ti blízcí a nejbližší,“ myslel si psycholog Zdeněk Matějček. Svým každodenním životem svá slova také potvrzoval. Jeho moudrost působila na všechny lidi, kteří se s ním nebo jeho dílem setkali.

U několika základních škol v Přerově se nyní objevila speciální parkovací místa pro krátkodobé zastaven umožňující dětem bezpečně vystoupit z aut, kterými je do školy vozí rodiče. Po Základní škole J. A. Komenského v Předmostí jsou tato místa u dalších šesti škol.

Nový atraktivní prvek získalo Horní náměstí v Přerově, posezení i zajímavý pohled do hlubin nabídne umělecky ztvárněné zakrytí historické studny. Ta sloužila obyvatelům města už na přelomu 15. a 16. století. Po archeologickém průzkumu a vykácení nemocných stromů získalo místo novou podobu s odkazem Jana Ámose Komenského, který v Přerově žil a učil.

2. a 3. prosinec patřil ve Střední škole – Podorlické vzdělávací centrum v Dobrušce Dnům otevřených dveří. Škola se tak po roce opět otevřela veřejnosti. Letos ale pro návštěvníky připravila dvě překvapení. Tím prvním byla robotická soutěž ROBODO a druhým pak výstava betlémů, kterou se téměř po deseti letech opět vrátila k bývalé mnohaleté tradici.

Ve starém Římě dostávaly rodiny státní příspěvky, aby ponechaly naživu děti, které by jinak utratily. Obětí praxe „odkládání“ dětí byla především děvčátka. Nepoměr vychovaných, rozuměno přeživších, děvčat mohl způsobit zánik starověké civilizace.