Jan Kudrna

Na podzim nás zjevně čeká hysterická atmosféra „ještě důležitějších voleb, než byly ty minulé nejdůležitější“ a voliči budou přesvědčováni, že si vybírají mezi „bojem proti novodobé totalitě“ a „bitvou proti zavlečení na Východ“.

Ministryně obrany Jana Černochová přehledně a jasně doložila, jak to ve skutečnosti je s kompetencemi ministra obrany a náčelníka generálního štábu. Její pozici podpořil ústavní právník Jan Kudrna z Právnické fakulty UK.

Telegraph Gallery již čtvrtou výstavou prezentuje veřejnosti sbírku Roberta Runtáka, zakladatele platformy umění a kreativity Telegraph. Reprezentativní výběr Signál IV: Osmdesátky je výpovědí o neoficiálním proudu osmdesátých let. Generaci tehdy nastupujících výtvarných umělců a umělkyň konfrontuje s jejich mentory. Výstavu Signál IV s díly Milana Knížáka, Adrieny Šimotové, Jiřího Davida, Tomáše Císařovského, Michaela Rittsteina a dalšími otevřela vernisáž 5. prosince, k vidění zůstane do 20. března příštího roku.

Část senátorů chce navrhnout změnu v ústavě, rádi by ji doplnili o právo „být offline“ a právo na platby v hotovosti. Senátem již jednou takový pokus neprošel, podle ústavního právníka by muselo jít o zvláštní ústavní zákon.

Někteří lidé odmítají opustit své domovy. Za odmítnutím může být například nevědomé popření rizika či strach o vlastní majetek.

Zvolení členové Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb se v úterý ujali funkce. Dohlížet budou na Bezpečnostní informační službu, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace. Kontrolní orgán zřídil zákon už v roce 2018, obsadit se ho ale povedlo až nyní, po šesti letech.

Pořadatelé oslovili šest výtvarníků, aby obrazově ztvárnili cyklus Bedřicha Smetany. Díla budou pendlovat mezi Rudolfinem a Obecním domem.

První jarní den neavizuje pouze probouzející se jaro, ale ohlašuje i blížící se festival Pražské jaro, který 12. května zahájí koncertem Berlínských filharmoniků svůj 79. ročník. Že věk je jenom číslo však ukazuje množství novinek, které letošní festival představí v úctyhodném počtu.

MUDr. Jan Kudrna provádí zhruba 100 obdobných zákroků za rok.

Ústavní soud ve středu oznámí verdikt ohledně loňského snížení valorizace důchodů. Vláda tehdy růst penzí zpomalila s argumentem hrozících „značných hospodářských škod“, skupina poslanců ANO to odmítá a navrhla vše zvrátit. Od minulého týdne navíc Sněmovnou kvůli korespondenční volbě hýbe další vládně-opoziční souboj s ústavním přesahem. Oba spory pro iROZHLAS.cz komentovala bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.

Korespondenční hlasování s sebou v současné podobě Ústavy ČR nese řadu právních problémů, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS ústavní právník Jan Kudrna. Některé okolnosti by totiž podle něj mohly narušit princip svobodných voleb. Zároveň by podle jeho slov bylo potřeba ústavu změnit.

Jak by měl Ústavní soud rozhodnout o stížnosti poslanců ANO, kterým se nelíbí způsob, jímž vláda v loňském roce snížila valorizace penzí? Zneužila přitom vláda stav legislativní nouze? A jak by měli poslanci posuzovat možnost zavedení korespondenční volby? „Díky korespondenční volbě by získaly navrch hlasy, které by zpochybňovaly regulérnost voleb,“ myslí si Jan Kudrna, ústavní právník a člen Legislativní rady vlády. Moderuje Tomáš Pancíř.

Ústavní soud projednává stížnost hnutí ANO kvůli spornému snížení valorizace důchodů. Neobvykle se proces odehrává veřejně, mezi svědky jsou i ministři Zbyněk Stanjura a Marian Jurečka. Zákon schválila sněmovna, podepsal jej i prezident. Tady jsou ale tři důvody, proč Ústavní soud může stížnosti vyhovět. Uvádí je spoluautor stížnosti, ústavní právník Jan Kudrna z Právnické fakulty UK.

Vládní koalice by chtěla příští rok předložit návrh na zavedení korespondenční volby pro krajany žijící v zahraničí. Česko to dosud neumožňuje, což je v Evropské unii velmi neobvyklé. Přesto existují obavy, že zavedení tohoto opatření by bylo v rozporu s Ústavou. Podívejte se na zásadní argumenty debaty o této změně volebního systému.

Praha - Vojenský historik Eduard Stehlík bude od 1. ledna členem Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Prezident Petr Pavel ho jmenoval, spolupodepsat rozhodnutí ještě musí premiér Petr Fiala (ODS). Hrad o tom informoval na svém webu. Funkční období členů komise je pětileté.

Předseda komise Jan Kudrna označil za potřebné právě v tento den připomenout všechny, kteří byli komunistickým režimem postiženi. „Pevně doufám, že vědomí o ceně,…

Telegraph Gallery vystavuje figurativní malbu pěti současných britských malířek a malířů. Výstavu New Positions in British Painting připravila kurátorka Jane Neal. Zahájena byl vernisáží ve čtvrtek 24. srpna v 18 hodin. V olomoucké Telegraph Gallery bude k vidění až do 23. listopadu.

Policie už téměř rok používá systém, který umí díky umělé inteligenci rozpoznávat tváře z fotografií a videozáznamů. Čelí za to kritice. Úřad pro ochranu osobních údajů si už od policie vyžádal vysvětlení a technické podklady.

Prezident nemá ani poté, co získal souhlas Senátu, povinnost jmenovat soudce Ústavního soudu (ÚS). Schválení nominace horní komorou Parlamentu hlavu státu nijak právně nezavazuje ke jmenování. Shodli se na tom ústavní právníci Jan Kudrna a Marek Antoš.

Prezident nemá ani poté, co získal souhlas Senátu, povinnost jmenovat soudce Ústavního soudu (ÚS). Schválení nominace horní komorou parlamentu hlavu státu nijak právně nezavazuje ke jmenování. Shodli…

Senát se zřejmě bude zabývat možností ústavního zakotvení práva občanů nevyužívat informační technologie. Návrh chystá senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09, která by tak chtěla doplnit svůj původní návrh na uzákonění práva na platby v hotovosti. Uvedla to na semináři o právu žít nedigitálně, který se uskutečnil v sídle Senátu ve spolupráci s nevládní organizací Iuridicum Remedium.

„Máme právo žít nedigitálně?“ – to je název semináře, který se uskuteční ve středu 7. června dopoledne v Senátu PČR. Odborníci a odbornice na něm budou diskutovat o digitálním vyloučení a „právu na analog“. Nedávná pandemie COVID-19 jen umocnila tlak na přesun řady aktivit a komunikací do on-line prostoru. Z čím dál více digitalizovaného systému však vypadávají lidé, kteří nemohou či nechtějí využívat některé digitální nástroje. K problémům, které se digitálně vyloučených lidí týkají, se v…

Než Ústavní soud rozhodne o stížnosti na omezení mimořádné valorizace důchodů, bude to pravděpodobně trvat několik měsíců. Je o tom přesvědčen ústavní právník Jan Kudrna, který stížnost hnutí ANO odborně zaštítil. Rozhodně podle něj nelze počítat s tím, že by bylo rozhodnuto ještě v průběhu června.

Hnutí ANO splnilo svůj slib a k Ústavnímu soudu podalo stížnost na zákon, který omezuje červnovou mimořádnou valorizaci důchodů. Stížnost má tři pilíře a rozhodování soudců zřejmě potrvá několik měsíců. O den dříve svou vlastní ústavní stížnost nečekaně podala také skupina senátorů.

Do podatelny Ústavního soudu (ÚS) přinesl právní zástupce hnutí ANO David Rašovský návrh na zrušení části novely k důchodům. Podepsalo se pod něj všech 71 poslanců ANO. Protiústavnost u vládní novely o zkrácení červnové valorizace penzí spatřuje opoziční hnutí ANO v retroaktivitě a ve způsobu projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Jedním z pilířů návrhu je také porušení procedurálních…

Výběr ústavních soudců prostřednictvím 23 institucí, které prezident Petr Pavel požádal o návrhy kandidátů, není šťastné řešení. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj budou neúspěšní kandidáti uraženi a poníženi.

Soudcem Ústavního soudu může být jmenován právník, advokát, notář, soudce i akademik, který se právem zabývá, shodují se odborníci i senátoři. Názory na to, zda by se ústavním soudcem mohl stát i zákonodárce bez přímé právní praxe, se však různí.

Ústavní soud se k zákonu snižujícímu valorizaci penzí do 1. června nevyjádří, míní ústavní právník Jan Kudrna. Pokud novelu později shodí, bude muset stát lidem rozdíl v důchodech vyplatit zpět. Zákon je podle něj retroaktivní a neměl být schvalován ve stavu legislativní nouze.

Odboráři hrozí protestními akcemi kvůli důchodové reformě. Kritizují hlavně to, že s nimi vláda nejedná a nelíbí se jim ani plánovaný odchod do důchodu v 68 letech. Vláda oponuje tím, že odbory s žádným návrhem nepřišly a sama chce dosáhnout shody s opozicí i sociálními partnery. Dialogu ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejvíc škodí právě vyjádření odborářů.

„Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat, ne voják.“ Billboard s tímto nápisem a fotkou Andreje Babiše z ANO se v Česku objevil hned po prvním kole prezidentských voleb. Jaké jsou pravomoci prezidenta směrem k armádě? Může zavléct Česko do války? Odpovídá ústavní právník Jan Kudrna z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Frýdecko-místecký magistrát popírá jakékoliv pochybení svých zaměstnanců v kauze manipulace s volebními lístky. Na letáky, nabádající voliče k odevzdání hlasu Petru Pavlovi či Danuši Nerudové, upozornili reportéři CNN Prima NEWS již ve čtvrtek. Případem se zabývá policie.

Minimálně dvě procenta HDP na obranu a stabilní a transparentní financování velkých obranných strategických projektů, to jsou hlavní změny, které přináší návrh nové legislativní úpravy financování obrany, který dnes schválila vláda. Vláda splnila další bod programového prohlášení a schválila návrh zákona, který garantuje minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP a umožní stabilní a transparentní financování velkých akvizic. „Bezpečnost není zadarmo.

Tomio Okamura (SPD) sdílel na facebooku příspěvek na podporu prezidentského kandidáta Jaroslava Bašty. Podle Okamury je to jediný kandidát, který po svém zvolení „odvolá Fialovu vládu“. Dokládá to i tvrzením ústavního právníka Jana Kudrny. Server iROZHLAS.cz právníka oslovil, ten ale uvedl, že je jeho výrok vytržený z původního kontextu. Shoduje se naopak s dalšími experty na ústavní právo, že prezident smí vládu odvolat jen v určitých případech.

Oznámení ministerstva vnitra o registraci kandidátů pro prezidentské volby přineslo nejedno překvapení. Jedním z nich je i vnitrem uznaná kandidátka prezidentky České asociace povinných Denisy Rohanové. Ta pro svou kandidaturu na Hrad získala podpisy dvaceti poslanců ČSSD, KSČM a ANO, kteří však už ve Sněmovně nepůsobí.

Právní překážka pro prezidentskou kandidaturu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) neexistuje, přestože čelí před soudem obžalobě v případu dotačního podvodu při stavbě areálu Čapí hnízdo. Do volby či případného převzetí úřadu pravomocné rozhodnutí těžko bude, ledaže by se po rozsudku nikdo neodvolal. Dnes to uvedli ústavní právníci Jan Kysela.

Členové vlády i jejich náměstci možná znovu dostanou povinnost prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením. Příslušný návrh schválila vláda, uvedl na twitteru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Lustrační zákon se v minulosti na členy vlády vztahoval, povinnost však zanikla po přijetí zákona o státní službě. Podle návrhu ministerstva vnitra kvůli nynější právní úpravě vznikají neodůvodněné rozdíly.

Lustrační zákon se v minulosti na členy vlády vztahoval, povinnost však zanikla po přijetí zákona o státní službě.

Členové vlády i jejich náměstci možná znovu dostanou povinnost prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením. Příslušný návrh dnes schválila vláda, uvedl na twitteru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Lustrační zákon se v minulosti na členy vlády vztahoval, povinnost však zanikla po přijetí zákona o státní službě. Podle návrhu ministerstva vnitra kvůli nynější právní úpravě vznikají neodůvodněné rozdíly.

Podle zjištění Aktuálně.cz doporučila Legislativní rada vlády, aby ministerstvo vnitra návrh na obnovení lustračního zákona předělalo.

Korespondenční volba, která by usnadnila možnost hlasování Čechům v zahraničí, zřejmě v nejbližší době Poslaneckou sněmovnou neprojde. Krajané se jí pravděpodobně nedočkají ani v nadcházejících prezidentských volbách, přestože jim to bylo slibováno. Projednání ústavního návrhu blokuje svou obstrukční taktikou především opozice. V této otázce však nejsou zajedno ani odborníci, kteří upozorňují na nedostatky návrhu.

Brněnský ústavní soud není ani po víc než půl roce kompletní. Neobsazené tam zůstává jedno místo - z patnácti soudců jich pracuje jen čtrnáct. Novou posilu má navrhnout prezident a schválit Senát. Miloš Zeman ale zatím do horní komory parlamentu žádný další návrh neposlal.

Nový ředitel Ladislav Kudrna chce vzbudit umrtvenou instituci a znovu zkoumat represe zločinných režimů

Čerstvě obžalovanému Andreji Babišovi by trestní stíhání ani pravomocný rozsudek nemusely stát v cestě k prezidentskému úřadu. O obžalobě bývalého premiéra v kauze Čapí hnízdo zřejmě rozhodla tři nová svědectví. Babišovi hrozí až 10 let vězení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval cizince, aby přijeli na Ukrajinu vytvořit legionářskou jednotku, která by se zapojila do boje proti ruské agresi a pomohla bránit Ukrajinu.

Experti na ústavní právo se neshodli na tom, zda je v souvislosti s obstrukcemi ve Sněmovně vhodné měnit její jednací řád. Zatímco Jan Kysela míní, že se lze inspirovat v Rakousku a například redukovat počet přednostních řečníků, podle jeho kolegy Jana Kudrny by bylo sporné provádět změny „uprostřed nynější sněmovní bouře“.

Novela pandemického zákona zatím stihla narazit ve sněmovně i vybudit kritiku a demonstrace. První možnou změnu připustil sněmovní zdravotnický výbor, který navrhl zákon opět časově omezit. Tím však výčet kritiky nejen od odborníků nekončí. Podle některých ústavních právníků je problematická zejména část, která umožňuje uzavřít lidi do izolací či karantén i přes pouhou SMS zprávu. Další kritizují i výrazné rozšíření pravomocí, která dosud dovoluje jen nouzový stav.

I když pětikoalice stihne všechny potřebné kroky do zmiňovaných Vánoc, není jasné, kdy prezident novou vládu jmenuje. Miloš Zeman chce totiž ministry jmenovat v Lánech, jenže ani lékaři zatím neřekli, kdy ho z nemocnice propustí. Ústavní právníci teď proto zkoumají možnosti, jestli se ceremoniál může konat i v nemocnici, nebo dokonce na dálku.

Pozbyde-li Miloš Zeman své pravomoci, kancléř Vratislav Mynář může přijít o funkci kancléře. Míní tak člen Legislativní rady vlády, s jehož názorem se ztotožňuje i aspirant na ministra spravedlnosti či šéfa Sněmovny Marek Benda.

Vedení senátu se dnes schází se zástupci stran zastoupených v obou komorách parlamentu. Řešit budou aktivaci článku 66, kterým by zbavili prezidenta pravomocí.

Podle Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), jejíž stanovisko v pondělí zveřejnil předseda senátu Miloš Vystrčil, prezidentův kancléř Vratislav Mynář už od minulé středy věděl, že Miloš Zeman kvůli svému zdraví není ve stavu, aby mohl plnit své pracovní povinnosti.

Ústava s neschopností prezidenta vykonávat funkci naštěstí počítá a rozděluje úlohy na více osob.

Co se děje ve chvíli, kdy je prezident z jakéhokoliv důvodu nezpůsobilý vykonávat svůj úřad? Tento problém řešili už v 70. letech komunisté v případě Ludvíka Svobody – a i proto dnes máme v ústavě článek 66.

Až do konce listopadu vystavuje olomoucká Telegraph Gallery plátna nejvýznamnějších současných německých malířů. Výstava s názvem German Painting Now představuje díla například Matthiase Weischera, Tima Eitela či Daniela Richtera.

Telegraph Gallery v Olomouci vystavuje díla některých nejvýznamnějších současných německých malířů. "Jistým způsobem je německá scéna stále asi nejinspirativnější pro tu českou," míní kurátor.

Prostory olomoucké Galerie Telegraph obsadily více než tři desítky děl současných českých autorů. Staly se součástí tradičního výstavního cyklu SIGNÁL, který v létě představuje výběr z uměleckých sbírek Roberta Runtáka.

Telegraph Gallery v Olomouci zaplnila díla současných českých autorů. Diváky výstavou provází hlas Talkmana, mluvící sochy od Krištofa Kintery.

Doplnění Listiny základních práv a svobod v české Ústavě o právo bránit sebe i jiné se zbraní, které ve středu schválil Senát, je podle redakcí Práva oslovených ústavních a trestních expertů nadbytečné. A v konečném důsledku i nebezpečné.

Trojice českých tajných služeb zůstává i nadále bez nezávislé kontroly, jejíž členové by mohli zpravodajcům koukat pod prsty. Ačkoli vláda poslala poslancům seznam šesti jmen, z nichž měla Sněmovna volit pětičlenný kontrolní orgán, koalice Spolu s uskupením Piráti a STAN volbu zablokovaly.

Zařazení nového bodu do programu nynější schůze a následně na středeční podvečer dnes navrhoval předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).