Jan Palach

Advokáti Petr Ritter a Zdeněk Šťastný, které včera večer uvedla Česká advokátní komora a společnost epravo.cz do Právnické síně slávy, tvoří nerozlučnou dvojku už od 60. let, kdy se poznali při studiích na pražské právnické fakultě. Po revoluci si založili v Olomouci společnou advokátní kancelář, oba se podíleli na tvorbě zákona o advokacii i advokátního tarifu. Ještě před tím ale společně koncertovali, psali knížky a filmy. Dokonce se i v jeden den oženili, oba mají dvojčata a bydlí na jednom pozemku. Nabízíme vám jejich společný medailon, který připravila právě Česká advokátní komora.

Právníkem roku se dnes stal Robert Fremr, který působí jako místopředseda trestního soudu v Haagu a je favoritem na post předsedy Nejvyššího soudu,. Ocenění získala také advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která v řadě kauz obhajuje představitele měst a obcí.

Když se študáci vysokomýtské střední stavební průmyslovky dozvěděli 19. ledna 1969 o smrti Jana Palacha, rozhodli se druhý den k pozoruhodnému činu. Vydali se na 150 kilometrů dlouhou pěší pouť do Prahy na jeho pohřeb.

Komunistický režim se bál i mrtvého Jana Palacha: vykopal a spálil jeho ostatky a pak až do svého pádu dělal vše pro to, aby se na něj zapomnělo.

Přesně 51 uplynulo od chvíle, kdy zemřel na specializované klinice v pražské Legerově ulici dvacetiletý student Jan Palach. Tehdy protestoval sebeupálením proti normalizaci společnosti po vpádu sovětských vojsk v srpnu 1968. V lednu 1989 pak připomínka jeho činu vedla k pádu komunistického režimu. U Národního muzea, kde tři dny před smrtí hořel, leží dnes pomník v podobě ležícího kříže. Nedaleko však existuje ještě jeden – dlouhá léta utajovaný a dosud nedokončený.

Liana Hanusová byla jednou ze zdravotních sester, která pečovala o Jana Palacha na oddělení pro léčbu popálenin Kliniky plastické chirurgie v pražské Legerově ulici, kam byl ve čtvrtek 16. ledna 1969 ve 14:45 hodin převezen sanitkou.

Před 51 lety vyšel první článek, který informoval o pokusu o upálení jistého studenta J. P. Tehdejší Rudé právo zaujalo neutrální stanovisko a neuvedlo nic víc, než bylo nutné. Skutečné pozadí tragicky proslulého protestního činu Jana Palacha bylo totiž třeba když ne zcela utajit, tak mu alespoň ubrat na závažnosti.

Historik Petr Blažek shromáždil příběhy osob, které se mezi lety 1966 a 1989 zapálily na protest proti komunistickému útlaku.

Dokumentaristka Olga Sommerová svého vrstevníka Jana Palacha nesoudí. Vnímá jeho čin jako vysokou nadstavbu všedního lidského konání.

Jak se v poslední době daří českým filmům v zahraničí, obzvláště v Lucembursku? Díky jazykovým znalostem si tam lze přečíst v originále knihu francouzského autora Anthonyho Sitruka Krátký život Jana Palacha. Těžko tak mohl nadchnout film Jan Palach z roku 2018 režiséra Roberta Sedláčka a scenáristky Evy Kantůrkové.

Dříve by to nikdo nechápal, dnes je to normální. Předseda vlády Andrej Babiš se včera klaněl Janu Palachovi a pokládal květiny. Zároveň ale ponechal ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helenu Válkovou, která spolupracovala s vrahem Milady Horákové Josefem Urválkem. Dnes bude náš premiér jednat s předsedou komunistů Vojtěchem Filipem o vojenských misích, protože Filipovi se nelíbí spojenectví s Amerikou a s NATO. Pro Babiše je to důležitá schůzka, protože díky podpoře KSČM jeho vláda vládne.

Je kolem jedné hodiny odpoledne 16. ledna 1969 a mezi studenty filosofické fakulty pražské Karlovy univerzity se šíří zpráva, že jeden z nich se na Václavském náměstí polil benzínem a následně zapálil. Jeho jméno se v ten moment nesmazatelně zapsalo do českých dějin. Jeho čin odstartoval sérii dalších událostí.

Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze Jan Palach chtěl dát najevo svůj nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a s apatií ve společnosti. Před 51 lety - 16. ledna 1969 - se u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Popáleninám podlehl o tři dny později v nemocnici.

Pod záštitou Národního muzea byl ve středočeském městě Všetaty nově otevřen Památník Jana Palacha. Expozice vznikla přestavbou vesnického domu, kde se upálený student narodil a vyrůstal. Rozsáhlou rekonstrukcí neprošel jen samotný dům rodiny Palachových, ale také jeho blízké okolí.

Ceny české filmové kritiky, o kterých podobně jako o Zlatých glóbech rozhodují novináři, letos mohou získat snímky Staříci nebo Vlastníci.

Měl pět dětí, oddanou ženu a přesto se polil rozpouštědlem a škrtl sirkou. Dne 8. září 1968 se na varšavském Stadionu Desetiletí slavily dožínky, sešlo se tu sto tisíc prominentů, včetně Ryszarda Siwiece, filozofa, otřeseného vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Spisovatele Jiřího Padevěta, specialistu na historické průvodce, fascinuje stará pravda. Že hrdinové i zrádci jsou jedné lidské podstaty. Stejně se potí, mají strach, budí se ze snu, nudí se a většinu jejich dní naplňují banality.

Nové kriminální seriály, minisérie nebo dokumentární cykly zařadí do svého vysílání v roce 2020 Česká televize. Diváky láká hlavně na příběhy inspirované skutečnými událostmi.

Stanislav Devátý kvůli nespravedlivému zatčení v srpnu 1989 se rozhodl držet hladovku, už druhou v tehdejším roce. Tentokrát ale odmítl i pít. Po jedenácti dech mu hrozil totální kolaps organismu. Svolané lékařské konzilium doporučilo okamžité ukončení vazby a převezení do civilní nemocnice. Trestní stíhání ovšem pokračovalo. Stanislav Devátý dostal dvacet měsíců kriminálu za „pobuřování“

Češi se letos na internetu nejvíce zajímali o zpěváka Karla Gotta, seriál Most! nebo pařížskou katedrálu Notre-Dame. Jméno legendy českého popu, která zemřela letos v říjnu, zadávali Češi do vyhledávače Googlu tak často, že se zpěvák na chvíli stal dokonce jednou z nejvyhledávanějších osobností na světě. Událostí roku podle nárůstu zájmu ve vyhledávání byly akce organizace Milion chvilek. Vyplývá to z pravidelného žebříčku vyhledávače Google.

Po celé zemi padal sníh a meteorologové upozornili občany, že zima přichází. Přes Slunce přešel Merkur. Dražší elektřina výrazně zvedla zisky ČEZ a odbory vyzvaly vládu k urychlenému zvýšení současné „neudržitelně nízké“ minimální mzdy (13 350 korun).

Mezi první mimopražská divadla, která se připojila ke stávkám v listopadu 1989, patřilo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Jedním z aktérů byl tehdy herec Ladislav Dušek (76).

Koncert v Dvořákově síni majestátního Rudolfina je pro posluchače svátkem téměř pokaždé. Lze tu však zažít i okamžiky, kdy nezazní jediný tón, a přesto se zařadí mezi nezapomenutelné. Okamžiky, kdy se návštěvník prochází po téměř liduprázdné budově a zakusí přitom pohled z pódia i ze střechy.

Bývalé ministry spravedlnosti a rovněž advokáty bojující proti totalitě Dagmar Burešovou a Otakara Motejla mnohé spojovalo. INFO.CZ požádalo o vzpomínku na ně místopředsedu České advokátní komory a polistopadového ministra vnitra Tomáše Sokola, který oba dobře znal.

Právě studenti a mladí stáli před třiceti lety u zrodu sametové revoluce, svým protestním pochodem na Národní třídu 17. listopadu 1989 odstartovali dění, jež vedlo ke konci komunistického režimu v Československu. Zeptali jsme se dnešních vysokoškoláků a středoškoláků, jaké mají znalosti ohledně 17. listopadu a zda vůbec vědí, co se tehdy odehrálo.

Prosté, až vás zamrazí, hluboké, až vás donutí k zamyšlení. Těmito slovy zhodnotil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš Památník Jana Palacha (11. srpna 1948 - 19. ledna 1969) ve Všetatech, který byl slavnostně otevřen 9. října.

Věděl jsem, že můžu natočit jen jeden záběr, ne moc klidný, aby si divák nebyl schopen bolest Jana Palacha přečíst, vzpomíná Vladimír Smutný.

Životní osudy „první dámy českého advokacie“ Dagmar Burešové, které se loni bohužel uzavřely, vydají na celou knihu. Vždyť jen příběh jejího statečného zastupování matky Jana Palacha a boj o jeho čest se nevešel do jednoho filmu, ale rovnou do minisérie Hořící keř. Burešová odvahu prokazovala celý život. Už jako studentka schovala na konci 40. let svého spolužáka Jana Tumlíře, který utekl z komunistického vězení, za což mohla být odsouzena i k trestu smrti. Nezalekla se ani obhajoby disidentů a po sametové revoluci, kdy se stala ministryní spravedlnosti, oponovala Václavu Havlovi.

Český premiér Andrej Babiš dnes letí na návštěvu Lucemburska. Setkat se má s předsedou vlády Xavierem Bettelem i lucemburským velkovévodou Jindřichem. Vedle oficiálního programu, například kladení věnce u pamětní desky Jana Palacha, je tu i agenda, která se v programu neobjevuje.

Osm Britů si v nové reality show vyzkouší, jaké obtíže musí překonat migranti, pokud se chtějí dostat do Británie nelegálně.

Pražský magistrát uzavře od pondělí 4. listopadu do středy 6. listopadu průjezd Malou Stranou mezi Valdštejnskou ulicí a Újezdem. Důvodem jsou dopravní komplikace, které působí oprava kolejí a uzavírka na Smetanově nábřeží. Uvedl to náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Při pohledu zvnějšku se v době těsně před revolucí měnilo jen málo. Táž hesla o nerozlučném přátelství se Sovětským svazem a o boji proti světovému imperialismu. Titíž svazáci a pionýři. Stranické schůze. Pod povrchem se ale země měnila.

Příběh Jana Palacha a jeho rodiny je obrazem toho, jak velké dějiny vstupovaly do běžných životů. Jak se společnost proměňovala pod jejich tíhou a jak se někteří proti tomuto tlaku vzbouřili. V rozhovoru pro Náš REGION to uvedl historik Petr Blažek, který je hlavním autorem historické expozice v nedávno otevřeném Památníku Jana Palacha ve Všetatech.

Česká advokátní komora (ČAK) dnes zahájila výstavu věnovanou desítce statečných osobností z řad advokacie, které působily v dobách nacistické okupace a komunismu. Mezi představenými bojovníky proti totalitě jsou známí právníci jako ombudsman Otakar Motejl, ale také polozapomenutá jména včetně Jaroslava Borkovce – jediného zástupce advokátního stavu popraveného v zinscenovaných politických procesech 50. let.

S dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou o zjednodušení a svodkách, ze kterých člověk zpětně skládá svůj příběh, a o nečesané pravdě přítomné chvíle, konzervované nejen v časosběrných dokumentech, ale třeba i denících.

Kostel, kde padli parašutisté po atentátu na Reinharda Heydricha, či náhrobky Jana Palacha a Jana Zajíce se nově stanou národními kulturními památkami (NKP). Seznam objektů či předmětů se statusem NKP se rozšíří o sedm památek. Jejich výběr se soustředil na období od vzniku demokratického Československa po období dvou totalit 20. století. Vyplývá to z návrhu ministerstva kultury, který dnes schválila vláda. NKP tvoří nejvýznamnější část kulturního bohatství Česka a vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, jichž je mnohem více.

O sedm národních kulturních památek (NKP) by se měl rozšířit seznam objektů či předmětů, jejichž kulturních hodnot si stát nejvíce cení. Soubor těch, které nyní navrhuje Ministerstvo kultury prohlásit, má jako určující hodnotu historickou, tedy především vztah k významným dějinným událostem nebo osobnostem. Výběr se soustředil na období od vzniku demokratického Československa po období dvou totalit 20. století. Mezi navrhovanými objekty je třeba kostel, kde bojovali parašutisté po atentátu na zastupujícího říšského prorektora Reinharda Heydricha, či náhrobky Jana Palacha a Jana Zajíce.

"Komunisty nenapadlo při protirežimních protestech v roce 1989 jiné řešení než rozhánět demonstrace silou. Věřili, že když rozbijí dostatek lebek a zpřelámou dost kostí, dostaneme strach a necháme toho. Strach jsme měli. Ale vzdát jsme se nechtěli," říká v seriálu profilových rozhovorů k 30. výročí listopadové revoluce 1989 někdejší studentský vůdce a dnes diplomat Václav Bartuška.

Řekni mi, co si myslíš o 21. srpnu 1968, a já ti povím, kdo jsi. Tak by se dala shrnout debata nad poslaneckým návrhem zařadit výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy do kalendáře coby den státního významu.

Národní muzeum dne 9. října 2019 slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Návštěvníci se tak mohou zdarma podívat do nevšedního památníku, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Hromadnou dopravu v Praze čeká o prodlouženém víkendu od soboty 26. do pondělí 28. října několik omezení. Ve všech třech dnech nepojede metro na trase C mezi stanicemi Muzeum a Pražského povstání a uzavřen pro tramvaje i auta bude Čechův most. V sobotu a neděli bude přes den přerušen i provoz tramvají na Libeňském mostě, sdělili mluvčí magistrátu Vít Hofman a pražský dopravní podnik.

Herec s melodickým, lyrickým a lehce zastřeným hlasem, který si cílevědomě kultivoval.

Čerstvý laureát Nobelovy ceny za literaturu píše divadelní hru o muži, který se před 16 lety upálil v Praze na protest proti vládě peněz.

Osmý díl talk-show SametOVA!!! 1989-2019, která vzpomíná na sametovou revoluci a hodnotí proměnu Ostravy třicet let po ní, se tentokrát věnuje čistě vzpomínkám na tehdejší situaci v Ostravě. Hostem talk-show je totiž novinář Jan Král, který by o tom mohl vyprávět hodiny, což ostatně dělá, jelikož si jej zvou na besedy.

Okamžitě po nedávném úmrtí zpěváka Karla Gotta se objevily rozdílné pohledy na jeho vztah k režimu před rokem 1989. Na jedné straně byl nejčastěji připomínán podpis anticharty, na straně druhé byl některými pamětníky Gott připomínán jako odpůrce komunistů.

Národní muzeum slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Od 10. října se tak mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního památníku, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Ve Všetatech na Mělnicku dnes Národní muzeum otvírá Palachův památník. Jan Palach se upálil v roce 1969 na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Expozice vznikla v jeho rodném domě, ve vedlejší nové budově si návštěvníci připomenou Palachův osud a dobu multimediální formou. Promítat se zde bude i dokument, který připravila dokumentaristka Olga Sommerová.

Jako by premiér Babiš neznal dobře Gottovy písně, z nichž víme, že Mistr chtěl „z tónů stavět most“. Protože „zloby bylo dost“.

Byli výjimeční mládím, odvahou, ale i tím, že "jejich" estébáci, kteří je při výsleších mučili, byli po pádu totality jako jedni z mála odsouzeni.

Seriál Roberta Sedláčka o korupční stavbě solární elektrárny naznačuje, že za vše špatné nemohou jen pozůstatky starých struktur.

Mnoho lidí si ho zapamatovalo jako chlapíka, který si přišel ve flísové mikině pro vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana. Režisér Robert Sedláček (46) přitom společenským přesahem své tvorby dokazuje, že se na něj neustále omílaná mediální zkratka nalepila trochu neprávem. Loni zvládl civilně vyobrazit charakter Jana Palacha a nyní se vydává do doby, kdy na Pražském hradě seděl Václav Klaus. Pro Českou televizi natočil krimi sérii Sever, kde ukazuje prostředí prorostlé korupcí a ptá se, jak dopadne člověk, který se ho snaží narušit. „Celou mojí tvorbou se prolíná melancholie nad tím, že ve chvíli, kdy se smečka zblázní, nedokáže jedinec nic změnit,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.