Jihlava

Město Jihlava se loni postaralo o pohřby 13 zemřelých, o jejichž vypravení neměl nikdo jiný zájem. Počet sociálních pohřbů se v krajském městě Vysočiny v posledních třech letech výrazněji neměnil. Na celé Vysočině bylo těchto pohřbů podle údajů ministerstva pro místní rozvoj za minulý rok 42, nejnižší počet mezi kraji v Česku. Ministerstvo hradí náklady za pohřby nemajetných lidí obcím. V Jihlavě s 54.000 obyvateli bylo v minulých třech letech nejvýše 15 sociálních pohřbů ročně. Ostatky jsou uložené ve společném místě na městském hřbitově. „Jestliže náklady na pohřbení zemřelého nejsou uhrazeny dědicem, refunduje tyto náklady městu ministerstvo pro místní rozvoj," sdělil mluvčí radnice Radovan Daněk. Při kremaci se náklady na sociální pohřeb v Jihlavě pohybují mezi 16.000 až 22.000 korun, podle provedených úkonů. To se netýká osob, u kterých nebyla zjištěná totožnost, nebo cizinců, k nimž se nikdo nehlásí. Ti jsou pohřbívaní do země kvůli možnému dalšímu zjišťování totožnosti. „Poslední sociální pohřeb, kdy bylo tělo zemřelého uloženo do země, proběhl v roce 2024, náklady činily přibližně 26.000 korun," uvedl mluvčí. Město Třebíč, s 35.500 obyvateli druhé největší na Vysočině, vypravuje ročně okolo deseti sociálních pohřbů. Většinou to jsou lidé bez domova. „Jen naprosté minimum je těch, kteří zemřeli opravdu sami bez rodiny," uvedla mluvčí města Irini Martakidisová. Ve Žďáru nad Sázavou se loni konal jeden sociální pohřeb a o rok dříve dva. Při kremaci takový pohřeb stojí 14.900 korun, uvedla mluvčí města Blanka Sobolová. Ve Žďáru nad Sázavou bydlí 20.400 lidí. Počet sociálních pohřbů podle dat ministerstva na Vysočině stoupl v letech s vyšší úmrtností při epidemii covidu-19. Zatímco před epidemií v roce 2019 bylo v kraji vypravených 19 pohřbů lidí, kteří neměli nikoho blízkého, o rok později počet sociálních pohřbů stoupl na 48. Nejvíc, 58, jich bylo v roce 2022, náklady na ně v součtu převýšily 611.000 korun. Za minulý rok zaznamenalo ministerstvo pro místní rozvoj v Česku 1908 sociálních pohřbů. Největší počet, 344, se jich uskutečnilo v Moravskoslezském kraji. V Praze se musela správa postarat o pohřbení 315 lidí, což byl druhý nejvyšší počet.

Radnice ve Žďáru nad Sázavou uvažuje o zavedení úsekového měření rychlosti aut v některých ulicích ve městě. Týkat by se mohlo například ulic Brodská a Bezručova. V místní části Stržanov na hlavní silnici 37, kde je úsekové měření od loňska, se osvědčilo.

Po většinu loňského roku bylo možné obousměrně projíždět Masarykovým náměstím v Jihlavě. To však způsobilo v přilehlé Křížové ulici a v části náměstí poškození vozovky, která je zde tvořena z kostek. Úsek letos čekají opravy. Navíc k tomu ještě dojde k dopravním omezením na dolní části náměstí a jeho okolí kvůli připravované rekonstrukci Kosmákovy ulice. Plán oprav komunikací ve městě představil novinářům na tiskové konferenci primátor města Petr Ryška (ODS). Podle jeho slov letošek, co se týká uzavírek, nebude tak komplikovaný jako loňský rok. Přesto bude ve městě celá řada uzavírek. „Jednak to je rekonstrukce ulice Kosmákova. Měla začít v loňském roce, ale posunula se do letošního roku na jaro,“ informoval nejvyšší představitel Jihlavy. Doplnil, že se ulice bude opravovat od náměstí až k Mrštíkově ulici za bývalou Snahou. „V tuto chvíli tam řešíme s policií, jakým způsobem to bude. S největší pravděpodobností se začne od Mrštíkovy a půjde to dolů. Nebude to jednoduché pro jihozápad centra,“ pokračoval primátor. Předpokládané náklady město vyčíslilo na 40 milionů korun. Půlka ulice zničená V horní části náměstí a v Křížové ulici budou letošní opravy komplikovat dopravu. Primátor sdělil, že po loňském vpuštění dopravy přes náměstí se tam zhoršil povrch. „Ulice vypadají mnohem hůř. Nebude to úplně plošně, ale řekněme přibližně 50 % toho povrchu budeme se snažit opravit, aby se to alespoň trošku vyrovnalo,“ sdělil politik za ODS. Za delší velkou komplikaci považuje opravu třídy Legionářů. Pracovat se má v úseku od ulice Tolstého po Centrální dopravní terminál (CDT), který vzniká na místě bývalého městského nádraží. V části ulice se má měnit vodovod a kanalizace a napojovat trolejová trakce. „Je na to 210 dnů, my už to máme vysoutěžené, ale jakým způsobem to začne podle počasí. Budeme se snažit, aby se ta doba stáhla, aby to bylo rychleji, ale uvidíme,“ prozradil Ryška. Vodohospodářská infrastruktura se bude dělat i na ulici 17. listopadu, která bude nově širší. Primátor uvedl, že se dále budou dokončovat ulice Rantířovská a Evžena Rošického. Na rok 2026 je připravena i oprava ulic Kosovská, Pod Rozhlednou nebo Arbesova. „V plánu je i U Cvičiště – tam ale bude záležet na dohodě o spoluúčasti s ŘSD (Ředitelstvím silnic a dálnic), aby se oprava mohla realizovat v potřebném rozsahu,“ uvádí město na Facebooku Doprava v Jihlavě. Lidi si cestu najdou Primátor upozornil, že některé opravy budou dlouhé. S uzavírkami by však měly být menší problémy než vloni. „Ať už to bude Kosmákova ulice, ať už to bude Legionářů, tak nejsou úplně u sebe. V tuto chvíli tam jsou mezi nimi vždycky nějaké průjezdné ulice,“ vysvětlil primátor. Město slíbilo, že i letos bude občany informovat o zavírkách prostřednictvím: jihlava.cz/uzavirky nebo na profilu Doprava v Jihlavě. „Osvědčilo se to, lidi se s tím naučili pracovat. Lidi si cestu vždycky najdou a nebudou tak velké objížďky,“ dodal Ryška. Některé ulice letos přejdou ze správy kraje pod město. Krajská správa a údržba silnic Vysočiny (KSÚSV) na nich předtím udělá úpravy. „KSÚSV plánuje před předáním některých komunikací městu opravit například Znojemskou, Žižkovu, Brněnskou a také Romana Havelky včetně mostu přes Smrčenský potok,“ napsala Doprava v Jihlavě. Na příspěvek o plánovaných opravách komunikací v Jihlavě reagovalo na sociálních sítích několik občanů. Většina z nich připravovaná omezení chápe. „Však to řidiči přežijí,“ napsal například Josef Pácha. „A co Jiráskova ulice?“ zeptal se Rosťa Chaloupka. „Až naposled. Až bude hotovo v Jihlavě všechno. Jelikož je to jedna z nejvytíženějších ulic v Jihlavě, tak se nemůže zavřít najednou. To by Jihlava s

Agropodnik Batelov hospodaří na ploše přibližně 3 200 ha zemědělské půdy, z toho zhruba 2 500 ha orné a zbytek tvoří trvalé travní porosty. Podnik se kromě klasické rostlinné produkce zaměřuje také na množitelské plodiny, především obilniny, hrách a tritikale. Dále provozuje vlastní zařízení pro posklizňové zpracování obilí s roční kapacitou přes dva a půl tisíce tun. Součástí podniku je rovněž živočišná výroba čítající přibližně 1 000 kusů skotu, z toho kolem 450 dojnic.

Propojování vodárenských soustav jednotlivých krajů patří kvůli suchu k současným trendům. Většinu pitné vody Jihlavě zajišťuje Hubenovská přehrada. Nyní probíhají práce na napojení Jihlavy na vodárenskou soustavu Havlíčkobrodska, které odebírá pitnou vodu z přehrady Švihov (Želivka). Součástí stavby je například vodojem Bukovno, který byl před nedávnem dokončen. Předpokládá se, že by se první voda z Želivky mohla v Jihlavě objevit příští nebo přespříští rok. Krajské město by se teoreticky mohlo propojit i s Jihomoravským krajem, který má jako významný zdroj pitné vody přehradní nádrž Vír. Některé vysočinské obce z okolí projevily zájem o propojení vodárenských soustav s Jihomoravským krajem. Pro Jihlavu to však není atraktivní. Podle primátora města Petra Ryšky (ODS) bylo před lety několik variant, s kým propojit vodárenskou soustavu. Jednou z možností byl právě Vír. „Tohle všechno jsme absolvovali před pěti lety a jednoznačně jsme se rozhodli, že nejserióznější a nejlepší pro Jihlavu bude propojení v tuto chvíli na Havlíčkův Brod a na Želivku,“ sdělil na dotaz JL Petr Ryška. Doplnil, že pokud se v budoucnu nějaké propojení na Vír udělá a přiblíží k Jihlavě a podpoří ho stát, bylo by smysluplné město na Vír napojit. Primátor zdůraznil, že Jihlava do toho nemůže dávat nějaké velké peníze. Ujistil, že město má na nejbližších deset let bez problémů zajištěn dostatek pitné vody. „Nepotřebujeme něco dalšího, ale pokud to bude pro nás výhodné, tak se o tom můžeme znovu bavit,“ připustil Ryška. Podle náměstka jihlavského primátora Radka Popelky (ANO) bylo město součástí projektu Kraje Vysočina, který řešil propojení vodárenských soustav. „V plánech je nakreslen třeba jižní obchvat Jihlavy, co se týče vodárenství (Vír), samozřejmě i ta propojka na Havlíčkův Brod je v tomto strategickém dokumentu zanesena,“ vyjádřil se na dotaz JL náměstek. Dokument vznikl pro případ krize, aby se voda mohla dostat do širšího území, než je běžně realizováno. „K nějakému propojení v horizontu desítek let určitě dojde, ale není to nic aktuálního,“ dodal Popelka k možnému napojení Jihlavy na Vír.

Parkování v Jihlavě není žádná věda, přesto se řada řidičů modrých zón zbytečně obává. Jde především o to, že se zavádějí placená stání a v ulicích končí parkování „na divoko“. Na druhou stranu ale vznikají i plochy, kde lze nechat auto stát zdarma. Jihlavská Drbna postupně představí jednotlivé lokality i pravidla, jak zde parkovat.

Nešťastnou situaci za sebou má mladý řidič, který v pátek odpoledne vyjížděl z parkovacího místa. Naboural dvě auta prémiových značek a škoda je zhruba 130 tisíc.

Plesová sezona je v plném proudu. Jejich organizátoři se už ale druhý rok musí obejít bez zázemí kulturního domu ve Velkém Beranově. Budova v havarijním stavu zatím stále marně čeká na generální rekonstrukci za přibližně 100 milionů korun. Vedení obce finalizuje projekt, vyřizuje stavební povolení a usiluje o získání dotací. „Zabýváme se tím každé zasedání zastupitelstva. Další jednání máme v únoru. Předpoklad je, že rekonstrukce bude trvat rok a půl, maximálně dva roky. Ještě stávající zastupitelstvo bude muset v této věci rozhodnout, protože je třeba zajistit také financování projektu,“ říká starosta Velkého Beranova Milan Pulicar. K investici dodává, že když se podaří, bude druhou největší v historii obce. Prozatím vede stavba čistírny odpadních vod, která se v obci u Jihlavy kolaudovala v roce 2017. Pokud pořadatelé chtějí uspořádat ples v bezprostředním okolí krajské metropole, mohou vybírat prakticky jen v Jihlavě, kde jim je k dispozici DKO nebo Dělnický dům. Část z nich volí vzdálenější Polnou nebo Třešť. Petr Palovčík, ředitel DKO Jihlava, vysvětluje, že pronájem prostor si zájemci rezervují na čtyři roky dopředu. Čím dříve, tím lépe. „Sezona je letos plná tak, jako v předchozích letech. Je pravdou, že zájemci volají a čím dál častěji si svůj termín rezervují i na čtyři roky dopředu,“ hlásí Palovčík. Zvýšenou poptávku po uzavření kulturního domu ve Velkém Beranově nepociťují v Dělnickém domě v Jihlavě. „Máme sice víkendy do poloviny března obsazené, ale v meziročním srovnání maturitních plesů letos o třetinu ubylo. Sám tomu nerozumím, proč to tak je,“ vypočítává Vladislav Jiroušek, který má na starosti právě pronájem sálů. Základní pronájem sálu v Jihlavě se pohybuje řádově v desítkách tisíc korun + DPH. K tomu se ještě musí připočítat další nutné náklady na další služby jako třeba ochranka. Velký ples v DKO s návštěvností kolem 800 lidí se v maximu může na nákladech vyšplhat přes 100 tisíc korun i na částku blížící se v maximu až 150 tisícům korun. Nepochopitelný vandalismus Řediteli DKO přidělávají ale vrásky na čele vandalové, kteří ničí vybavení interiéru. Škodu pak platí pořadatel akce z předem složené kauce. Pro příklad se nemusí chodit nikam daleko. Vandalové totiž řádili v DKO i během dvou v lednu konaných plesů. „Urvali vysoušeče na ruce, dávkovače na ručníky, prokopli dveře,“ popsal Palovčík. Pokud je škoda nad 10 tisíc korun, jde už o trestný čin a případem se na základě přijatého oznámení zabývají policisté.

Jihlava letos investuje do dalšího rozvoje hromadné dopravy. V plánu jsou nové i opravené zastávky, rozšíření trolejového vedení, obměna vozového parku a úpravy některých linek.

Na přelomu února a března zavítá do Jihlavy světový basketbal. V sobotu se uskuteční rodinný basketbalový den s ligovým duelem žen, v neděli nastoupí čeští reprezentanti proti Slovinsku.

Části obranného systému zámku Brtnice, konkrétně pozemky s bastionem a parkány, hradebními a opěrnými zdmi či schodištěm na bastion, nabízel stát těsně před koncem minulého roku v elektronické aukci za cenu 3,7 milionu korun. Podle zákona předcházela aukci nabídka pozemků o výměře cca 1500 čtverečních metrů státním institucím, ty však neprojevily zájem. Stejná situace nastala v následné elektronické aukci, byla tudíž zrušena. Podle zvyklostí lze předpokládat, že stát vyhlásí její další kolo se sníženou cenou. Areál zámku byl po řadu let předmětem soudních sporů o vlastnictví. Jak nyní pro JL uvedl majitel zámku, předseda Spolku Svébyt Brtnice arch. Oleg Rybnikář, neví přesně, jak se zmíněné pozemky ocitly v majetku státu: „To je důsledek nějakých převodů někdy ve 20. století, ještě na okresní úřady a já nevím, kde všude.“ O koupi aktuálně nabízených pozemků nemá Rybnikář zájem. „Ta cena je naprosto absurdní. I zadarmo je to břemeno, protože tam jsou rozhodnutí památkářů o nutnosti opravy zdí atd.,“ řekl na dotaz JL. Jak Rybnikář dodal, chápe, že jde o součást zámeckého areálu a bylo by logické, kdyby k němu byla přivtělena: „Ale i kdyby to bylo zadarmo, tak si myslím, že by bylo zapotřebí, aby tomu předcházela nějaká jednání třeba i s krajem nebo s ministerstvem kultury, nebo aby se našel nějaký způsob spolufinancování těch oprav.“ Ani město Brtnice podle slov starosty Jana Přibyla o koupi nabízené nemovitosti neuvažuje. „To je naprosto beze smyslu,“ konstatoval starosta na dotaz JL směrem k nemovitostem a nabízené ceně. Majitel zámku i město se shodují, že pozemky nemají praktické využití. Majetkově má v současnosti celý areál okolo zámku několik vlastníků. Samotný zámek, park a alej patří Spolku Svébyt Brtnice, park v podzámčí Nadaci Svébyt. Zámecký rybník, který je aktuálně rekonstruován, vlastní město Brtnice. Na zámku by měla od jara opět začít průvodcovská činnost. Novinkou na průvodcovské trase je od loňského roku stálá expozice rozměrných reprodukcí tapiserií od pozdně renesančního benátského malíře Tiziana.

Na jaře, v roce 2024, jsem po přečtení článku paní místostarostky Brtnice v Jihlavských listech o plánech na cyklostezku údolím Brtničky napsal svůj příspěvek a názor s otázkami k této stavbě. Nečekal jsem odpověď, spíš nějaký názor čtenářů, turistů, ale i samotných cyklistů. Nestalo se. Nevím, jestli se někdo ze zainteresovaných pracovníků radnice někdy byl v údolí podívat. Doporučuji to však všem, kteří mají k údolí nějaký vztah, a také alespoň trošku cítění pro přírodu. To, co zde vzniká, není cyklostezka, to je devastace krásného kousku přírody. Dívám se na místa, kde se prorážely terénní nerovnosti, na svahy zarovnané velkými gabiony a kovová zábradlí. Stromy okolo vody, které stály v cestě, odhrnuté stranou. A tak mi nějak uniká ta část z prezentace v tisku, která byla v článku. Cituji: „Cyklostezka povede údolím říčky Brtničky a využije stávající lesní cesty, čímž bude minimalizován dopad na místní krajinu.“ Zeptejte se pamětníků, kteří organizovali dětské tábory v okolí říčky, ať u pionýrské či skautské, kamarádů z HBC, kteří zde pořádali Zlaté horečky a kteří vysázeli po Vysočině na tisíce stromků, jaké mívali „vřelé“ přijetí při zajišťování těchto akcí. Akcí, po kterých za pár dnů či týdnů nikdo ani nepoznal, že tam byly. Proč? Protože to bylo a asi ještě je chráněné území. Či dnes už není? A potom ještě jeden pohled do budoucna. Pokud to všechno projde a proud vyznavačů kol to údolí bude projíždět, jak dlouho potrvá, než šikovného developera napadne od potomků či majitelů mlýna pana Vidourka vytvořit pro ten proud ze mlýna místo v lůnu panenské přírody a mlýn odkoupit? Nebo ještě dál v budoucnu pár amatérských archeologů bude pátrat, k čemu zde byly ty kamenné hráze? Moji generaci už by to bolet nemělo, přesto bolí a nedokáže asi už pochopit myšlenkové pochody našich následovníků. Jinak platí stále ty stejné otázky, možná ještě víc než na jaře 2024.

Dálniční policisté z Velkého Beranova před několika dny zastavili řidiče nákladní soupravy s rumunskou registrační značkou. Při kontrole zjistili, že provozovatel vozidla dluží 250 tisíc korun za dřívější dopravní přestupky.

Skupiny pražských herců se letos od června do srpna vydají v rámci projektu Strašidlo na zámku po hradech a zámcích s divadelními představeními. Zastaví se také na Státním zámku v Telči. Autorem námětu a režisérem celého projektu je režisér Městského Hálkova divadla v Nymburce Jaroslav Kříž. Scénáře k inscenacím napsal Roman Vencl. Hudbu hraje Crossband.

Celostátní Grand finále soutěže pIšQworky nabídlo studentům jihlavského gymnázia Ad Fontes silné emoce. Starší tým byl jen krůček od historického vítězství, mladší dívky se znovu probojovaly mezi nejlepší v republice.

Na koleje na Vysočině míří zcela nové rychlíky, které slibují vyšší komfort, mají také jezdit častěji. Čtenáři Jihlavské Drbny se nejvíce těší na to, že se Jihlava po šesti letech znovu dočká pravidelného přímého spojení s Prahou.

Dramaticky vypadající nehoda v lokalitě Dobronín – Cihelna zaměstnávala ve čtvrtek 15. ledna kolem druhé hodiny odpolední policisty. Nikdo se naštěstí nezranil, škoda je však vysoká.

Koncert bývalých žáků, komentovanou prohlídku i tradiční novoroční koncert nabídne o víkendu Jihlava, divadelníci budou v Dobroníně. Naplno se zároveň rozjíždí plesová sezóna napříč regionem.

Přímé autobusové spojení s Prahou má Jihlava již mnoho let. Pokud se však chcete do naší metropole dostat z krajského města vlakem, musíte přesedat v Havlíčkově Brodě. Od letošního prosince se situace změní. Po šesti letech se bude možné dostat do Prahy bez přestupu.

JIHLAVA – Prozatím jenom v civilu sledoval utkání Jihlava – Tábor hokejista Lukáš Lhoták. Dvaatřicetiletý forward je první posilou, kterou Dukla přivedla před uzávěrkou přestupů. Okamžitému nasazení do zápasu bránily administrativní průtahy. „Je to typ útočníka, jenž přináší do hry pracovitost, přehled a mezinárodní zkušenosti. Věříme, že angažmá v Jihlavě bude oboustranně prospěšné a Lukáš nám pomůže splnit cíle,“ uvedl jednatel klubu Bedřich Ščerban. Lhoták hrál od sezony 2013/14 na dospělé úrovni výhradně ve Švýcarsku. V nejvyšší lize hájil barvy Ambri-Piotta, Fribourgu a Rapperswil-Jona (celkem 391 utkání, 61 branek, 39 bodů). V druholigové soutěži nastupoval za Olten a naposledy Sierre (251 zápasů, 99 gólů, 154 bodů). Ve sportovním životopise má mimo jiné i tři starty v českém národním A-týmu.

Do Zoo Jihlava přišlo v roce 2025 celkem 347.046 návštěvníků. Jde tak o třetí nejvyšší návštěvnost v historii zahrady, když dosavadní rekord drží rok 2023. Pokud jde o loňský rok, nejvíce lidí přišlo do zoo v srpnu (72.129), nejméně pak v lednu (5.291). Návštěvnicky bohaté byly opět zejména měsíce hlavní sezóny, tedy duben až září. Zoo také řešila dvě nepříznivé situace, a sice nákazy slintavky a kulhavky a poté v závěru roku i ptačí chřipky. Kvůli ní bylo nutné utratit některé vodní ptáky a vypustit ptačí rybník. Další ptáky pak umístit do karantény. „I když jsme vypustili vodu, divoké kachny nám tam posedávají. Když jsme jim sebrali vodní plochy, pohybují se okolo pěšky a hledají, kde je co k žrádlu. Tomu asi úplně nezabráníme, ale vypadají zdravě. Ten mráz to celkem vyčistí, ty viry umravní, takže doufám, že to bude dobré,“ uvažoval během mrazivých dnů první poloviny ledna ředitel jihlavské zoo Jan Vašák. Také výsledky výtěrů u ptáků v areálu zoo ze začátku roku 2026 byly podle něho všechny negativní. „Pokud všechno půjde dobře, tak bychom měli být schopní to ohnisko rozvolnit. Jde o to, co s tím potom dál,“ avizoval ředitel zahrady směrem k druhé polovině ledna a dalšímu období. U obou nákaz muselo vedení zahrady přijmout opatření, která se částečně dotkla i návštěvníků. Šlo o dezinfekční rohože nebo dočasné pozastavení zážitkových programů. Rohože u vstupu zatím zůstávají zachovány. „Ony pěkně přimrzají, ale zůstávají,“ potvrdil J. Vašák. Nejvýše je kočkodan Jak ocenil ředitel zoo, i přes tyto problémy lidé do zahrady chodili a ukázali tak svoji přízeň. Z chovatelského hlediska podle něho zoo v roce 2025 zaznamenala několik významných odchovů v rámci své specializace na ochranu ohrožených druhů. Na první místo řadí Vašák odchov samice kočkodana Rolowayova, druhu náležejícího mezi nejohroženější primáty světa. „Dále to byl kočkodan Lowéův, druhé mládě guerézy běloramenné, přírůstek byl i u tamarínů pinčích a u pekari Wagnerových a dočkali jsme se odchovu i u labutí černých a komb Garnettových,“ vypočítává ředitel. Z dalších odchovů to byla mláďata u ovcí vlašských, zeber Burchellových, nyal nížinných, surikat, kapybar nebo arating slunečních. Pokud jde o příchody nových druhů do jihlavského chovu, tady šlo např. o korovce mexického, mirikiny bolivijské nebo agamy Weberovy. Bývalé ptačí voliéry v prostoru sadu prošly úpravou, aby vyhovovaly chovu malých koček, na které se jihlavská zoo dlouhodobě specializuje. Přestěhovali se sem manulové a kočky slaništní. Prostředky z podpory Kraje Vysočina budou podle ředitele zoo využity na výstavbu ubikace pro kočky pouštní a karakaly vedle Afrického pavilonu, na výměnu sítí u levhartů cejlonských a irbisů a na herní prvek ve tvaru lodě blízko hlavního vstupu. U těchto projektů už podle informace zoo začaly přípravné práce. Pokud vše půjde podle plánu, letos by měly být dokončeny. Zároveň chtějí v zoo zasíťovat tygří výběh. Soutěžily tisíce dětí Zahrada loni v rámci kapacitních možností rozšířila své vzdělávací aktivity. Ve výukovém centru PopdpoVRCH v tom směru uspořádala 624 programů, kterých se zúčastnilo 12.373 dětí. Pokračoval úspěšný projekt pro seniory ZOOUniverzita 3v, osm přednášek pro veřejnost přinesl cyklus Večery PodpoVRCHem. Zoo také realizovala dva semináře pro pedagogy. Interaktivní výstavu Mezi námi zvířaty si do prostor někdejší Modety v sousedství areálu zoo přišlo prohlédnout 1404 dětí ze 67 školních skupin a 365 dětí a 338 dospělých z řad veřejnosti. Mimořádný zájem trvá, pokud jde o letní příměstské tábory zoo. Ty bývají vyprodány během několika málo minut. Jejich počet byl loni navýšen na osm turnusů. Úspěšná byla

Policejní honička v ulicích Jihlavy skončila v podzemí. Řidič bez platného řidičského průkazu se snažil ujet městským strážníkům, únik ale vzdal v garážích Horácké arény.

Prvním mládětem se po Novém roce pochlubila jihlavská zoo. Všechny ostatní druhy chovaných živočichů předběhl živočich, do kterého by se to možná neřeklo – lenochod dvouprstý.

Modré čáry nezadržíš. Tak by se dal v Jihlavě charakterizovat nový systém parkování. V krajském městě funguje čtvrtým rokem. Platí v centru města a v jeho okolí. Loni se rozšířil i na první jihlavské sídliště Slunce. Sídliště bylo rozděleno do tří oblastí. Primátor města Petr Ryška (ODS) na tiskové konferenci oznámil, že se od podzimu nový systém parkování rozšíří na Královský vršek. „Tam chceme na jaře a v létě udělat nějaké úpravy a na podzim by se tam zavedl systém,“ přiblížil primátor. Podle něho po úpravách oficiální parkovací místa v lokalitě určitě přibudou. „Samozřejmě nebude moci každý zastavit před svým vchodem úplně, ale aby vždycky v té oblasti bylo dostatek míst pro ty, kteří opravdu parkovací oprávnění budou mít, plus pro nějaké návštěvy,“ slíbil primátor s tím, že dojde k vymístění vraků, které tam dlouhodobě překážejí. Podle náměstka jihlavského primátora Petra Piáčka (KDU-ČSL) budou v lokalitě parkovací místa napočítána, aby nedošlo k jejich úbytku. „Je to stejná strategie, která se osvědčila v jiných lokalitách, kdy po zavedení rezidentního parkování volná místa vždycky najdete,“ dodal Piáček. To, že je u vás zaveden nový systém parkování, poznáte podle modrých čar. Pouze za nimi se může parkovat. Nový systém má tři zóny: modrou (rezidenti a abonenti), oranžovou (návštěvy) a fialovou (dlouhodobá stání).

Už několik dní dopředu hlásili organizátoři z Divadelního spolku Zmatkaři Dobronín, že pro nadcházející zimní přehlídku Dobronínské divadelní chumelení je všech 75 vydaných permanentek vyprodáno. Místa ve velkém rekonstruovaném sále dobronínského kulturního domu nakonec málem nestačila, když se tu v sobotu v podvečer sešlo na úvodní představení více než 200 diváků. I v mrazivém počasí se sjeli po složitě sjízdných silničkách z širokého okolí. Jak z pódia za pořadatele potvrdil Vladimír Altán Mátl, šlo o absolutní divácký rekord celé přehlídky. Ta se letos koná ve svém 22. ročníku. „V počátcích chodilo na divadelní představení v našem kulturním domě v průměru 30 až 40 diváků. Před covidem se už průměr pohyboval kolem stovky a loni, po rekonstrukci sálu, průměrná divácká návštěvnost přesáhla u některých představení i číslo 150. A to vše v obci s necelými 1900 obyvateli,“ uvedl Vl. Mátl k vývoji návštěvnosti přehlídky. Jedním dechem zdůraznil přínos práce principála Zmatkařů Františka Kunsta, který před lety s myšlenkou na pořádání přehlídky přišel: „Věnoval jí velkou spoustu sil, nevzdal to ve slabých letech. Kdyby nedržel vše pohromadě, nemohli bychom se dnes pyšnit takovou návštěvností.“ Zároveň organizátoři ocenili podporu obce Dobronín, kterou Vl. Mátl okomentoval jako neskutečnou: „Bez ní by to nebylo myslitelné!“ Pořádáním festivalu s mimořádným zájmem publika se tak Dobronínští připojují k oslavám nedávného zápisu českého amatérského divadla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. „Zápis do seznamu UNESCO nebude mít jistě žádný vliv na to, kolik diváků přijde, ale rozhodně je symbolickým oceněním této bohulibé činnosti,“ uvažuje Vl. Mátl. Komedie v tempu Rekordní návštěvnický sobotní večer umocnila i očividná spokojenost publika, když po představení vestoje aplaudovalo šestici herců Spolku Vojan Libice nad Cidlinou. Ti odehráli ve vysokém tempu a s jistotou situační komedii divadelního klasika M. Camolettiho A do pyžam! Silně spletitý příběh o zašmodrchaném zakrývání hned dvojité manželské nevěry režíroval Jaroslav Vondruška. Publikum oceňovalo hereckou jistotu, kostýmovou složku i důraz na pohybovou složku představení. V diváckém hlasování o ceny posbírala inscenace vysoké hodnocení. Vstupenky hlasujících diváků budou v závěru přehlídky slosovány o ceny. Tou hlavní je mobilní telefon. Přehlídka potrvá do konce února. Hrát se bude vždy od 17 hodin. Už tuto neděli přivezou divadelníci z Kroměříže do Dobronína své nastudování vztahového dramatu (Ne) korektní pravidla. Inscenaci na motivy hry Mika Barletta režíroval Ladislav „Láry“ Kolář. Válka, kterou hrdinka Emma zažívá v zaměstnání, se v příběhu odehrává za kancelářským stolem. Hrát se bude 75 minut bez přestávky. Další program přinese 25. ledna konverzační komedii Žebravého UMěleckého PAnoptika Žumpa Nučice Srdeční slabost. Poté 15. února tragikomedii Rádobydivadla Klapý Červená linie a 22. února adaptaci filmové komedie Písecký orloj v provedení Divadla pod Čarou v písku. Přehlídku uzavře 28. února komedie hostitelského domácího souboru Slečna Flintová. Podle informace organizátorů si lze na představení i bez permanentky rezervovat místa, a to ve všední dny do 16 hodin na telefonním čísle uvedeném na webu spolku Zmatkaři.

Ještě během ledna odstartuje v Pávově u Jihlavy geologický průzkum související s plánovanou vysokorychlostní tratí. Odborníci budou až do podzimu zkoumat podloží a možné dopady budoucího provozu na okolí.

Na policii se obrátila žena z Jihlavska, která chtěla prodat na portálu s bazarovým zbožím dětskou postýlku, stala se však obětí podvodu a nakonec přišla o velké peníze.

Projekty, které fungují, si zaslouží dostat další šanci. Druholigová Vysočina Jihlava se tímhle heslem určitě řídí. A tak při hledání posil sáhl klub do akademie, z které už v minulosti přišel do týmu Vysočiny Youssoupha Mbodji (22). Toho pak klub prodal za zajímavé odstupné do mistrovské Slavie. Tentokrát si kontrakt v Jihlavě zasloužil talentovaný křídelník Ousmane Sambou (19). Klub se novinkou pochlubil na sociální síti Meta.

Jihlavská radnice koncem minulého roku oznámila, že na vlastní žádost skončí ředitelka Brány Jihlavy Soňa Krátká a bude třeba hledat jejího nástupce. Bývalá primátorka Karolína Koubová zasedne v komisi.

Třetí vítěznou etapu v řadě na Dakar Rally si dnes na své konto připsal Aleš Loprais, kterého naviguje David Křípal z Kamenice u Jihlavy. Posádka je stále ve hře o vítězství mezi kamiony.

V souvislosti s výstavbou parkovacího domu a nového pavilonu v areálu Nemocnice Jihlava bude od pondělí 19. 1. uzavřen vjezd z ulice U Cvičiště. Vjezd bude umožněn pouze zásobování. Na nemocniční parkoviště bude možné dostat se přes vjezdy z Rantířovské ulice, Sociální centrum a vedle marketu Unihobby z Vrchlického ulice. Dle zprávy mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové má toto omezení trvat minimálně tři měsíce. „Děkujeme za vaši trpělivost a pochopení,“ dodala Zachrlová.

Po více než půl roce zahýbala Třeští na sociální síti další kauza v zámeckém parku. Loni se v průběhu prvního pololetí na Facebooku řešilo zamezení vstupu do parku z ulice Fritzova přes neoficiální vchod. Minulý týden nadzvedlo bruslaře posypání ledové plochy na rybníku pískem. „Je to poprvé, co je dětem uměle znemožněno využít tuto plochu k bruslení. Ani komunisti nebránili našim dědům hrát zde hokej a bruslit, vnoučata už ale mají smůlu,“ rozčiloval se v příspěvku na Facebooku jeho autor Ondřej Mrázek, který bydlí v těsném sousedství parku. Do případu se proto vložilo vedení města. „Dozvěděl jsem se o tom ve středu někdy odpoledne z příspěvku na Facebooku, kdyby se to na sociální síti neobjevilo, tak bychom o tom nevěděli,“ přiznal starosta Vladislav Hynk. Ve čtvrtek dopoledne se proto spojil přímo s Tomášem Wencelem, ředitelem Střediska společných činností Akademie věd ČR. Právě pod správu tohoto střediska park spadá a došlo nakonec k rychlé dohodě, kterou za obě strany následně prezentoval starosta Třeště Hynk. „Dohodli jsme se, že rybníček v zámeckém parku je možné využívat, tak jako v minulosti - k bruslení. Vstup je samozřejmě na vlastní nebezpečí a posyp z plochy půjde určitě odstranit,“ tlumočil výstup z jednání obou stran starosta města. Ještě ve čtvrtek si dobrovolníci posyp z ledové plochy odstranili a už zase na ní bez problémů bruslí. Jen kolem plochy přibyly cedule, že bruslení na ní je výhradně na vlastní nebezpečí. Zatímco spor o ledovou plochu se podařilo rychle vyřešit, neoficiální otvor v plotě zůstává už přes půl roku dál nepřístupný, protože vlastník pozemku ho opravil. Když se lidé chtějí hlavně ze spodní části ulice Fritzova do parku dostat, musí využít už jen některého z oficiálních vchodů do parku. Nejbližší z nich je přitom vzdálený odhadem necelého čtvrt kilometru. Situací se zabývalo i vedení města, které hotel i park do roku 1984 vlastnilo. Dohody se dosáhnout nepodařilo. „Ne, v tomto ohledu žádná změna nenastala,“ potvrdil starosta města Vladislav Hynk. Kdy vznikl diskutovaný neoficiální vchod do parku, se přesně neví. Podle dochovaných historických pramenů existoval už počátkem 80. let minulého století, takže lidé ho využívali více než čtyři desítky let.

Včera v pondělí 12. ledna bylo uzavřeno turistické informační centrum (TIC) na Bráně Matky Boží v Jihlavě. Důvodem je rekonstrukce této stavby, který neodmyslitelně patří k siluetě města. Radnice o tom informovala v tiskové zprávě. Podle města je veřejnosti dočasně dostupné pouze TIC v ulici Matky Boží 22. „Provozovatel TIC Brána Jihlavy zároveň připravuje nové místo pro turistické informační centrum v budově bývalého Čedoku na Masarykově náměstí,“ uvedla ve zprávě Hana Marhanová z kanceláře jihlavského primátora. Práce na Bráně Matky Boží město avizovalo na druhou polovinu ledna. Podle smlouvy potrvají 300 dní. Město vyčíslilo předpokládané náklady osm a půl milionu korun. „Po celou dobu zůstane zachován provoz pro pěší i automobilovou dopravu v okolí stavby,“ ujistila Marhanová. Brána bude zrestaurována. Odborníci odstraní nevhodné cementové spáry. Nové vyspárování má být provedeno vápennou maltou. Povrch má být sjednocen nátěrem. Použitá technologie má zachovat charakter původního kamene a respektovat historický vzhled památky. „Zvolený způsob obnovy vychází z restaurátorského průzkumu akademického sochaře Vlasty Douši, z projednání na investiční poradě, následně na jednání rady města a také z diskuze s veřejností, která proběhla v květnu loňského roku,“ dodal primátor města Petr Ryška (ODS).

V souvislosti s výstavbou parkovacího domu a nového pavilonu čekají řidiče u Nemocnice Jihlava změny v dopravě a parkování. Omezení začne platit v pondělí a potrvá minimálně tři měsíce.

Na šesti stadionech se dohrávalo čtyřicáté kolo hokejové Maxa ligy. O předehrávku se již v neděli postarali hráči Slavie a Zlína. Berani v Edenu ukončil sérii jedenácti venkovních proher v řadě.

Mladá Ukrajinka Anna Abramchuk je v Jihlavě známou osobností. Přestože je stále ještě teenagerka, zajímá se o politiku, angažuje se v dobrovolnictví a pomáhá ukrajinské komunitě. Novoroční proslov Tomia Okamury mířený proti Ukrajině nenechala bez reakce a nyní její jméno znají lidé po celé republice. „Mám tady spoustu přátel a přála bych si jim po skončení války ukázat Ukrajinu jako krásnou zemi, kterou známe my,“ říká v rozhovoru pro Jihlavskou Drbnu.

Poškozené zdi, prokopnuté dveře i poničené toalety. Po dvou letošních maturitních plesech v Domě kultury a odborů (DKO) v Jihlavě muselo vedení řešit nepříjemné škody. Dosahují několika tisíců korun a vedení DKO upozorňuje, že nejde o ojedinělý případ.

Nemocnice Jihlava jako první v Česku zavádí do provozu šest autonomních robotů, kteří odlehčí práci personálu. Čtyři z nich samostatně rozvážejí stravu podzemními koridory i veřejně přístupnými prostory až na koncová oddělení. Další roboty nemocnice používá pro úklid. V budoucnu by měli roboti pomáhat i s přepravou zdravotnického materiálu po ...

Jihlava ve 40. kole první hokejové ligy potvrdila roli favorita, druhý celek tabulky zvítězil na domácím ledě 4:3 nad Táborem. Vyhráli i další favorité Litoměřice, Kolín a Vsetín, zato nová trojice chomutovských trenérů v premiéře neuspěla.

S výstavbou Horácké arény v Jihlavě znovu rezonuje téma rekonstrukce stadionu FC Vysočina. Jeho případná dostavba bude úzce souviset s ambicemi klubu i návštěvností domácích utkání ve druhé lize. Sponzoři se ale hledají těžko.

(AKTUALIZUJEME) Jihlava, Kolín i Litoměřice zapsaly tři body a pojistily si pozice v TOP 4, zato týmům ze dna tabulky se ve 40. kole nedařilo. Třináctý Chomutov pod novým trenérským triumvirátem vyhořel v derby v Sokolově, prohrály i poslední Poruba a dvanáctý Frýdek-Místek.

(AKTUALIZUJEME) Hokejisté Litoměřic v novém roce pokračují na vítězné vlně, Třebíč zdolali 3:0. Těsné výhry slavily Vsetín a Jihlava. Další utkání 40. kola Maxa ligy se hrají, sledovat je můžete živě na Hokejka TV.

Sirény sanitek se na Vysočině loni rozezněly častěji než kdy dřív. Zdravotnická záchranná služba kraje zaznamenala rekordní počet výjezdů a plno práce měli také operátoři linky 155, ti přijali téměř sto tisíc hovorů.

Akademický senát Vysoké školy polytechnické zvolil rektorem opět Zdeňka Horáka. Druhé funkční období rektora vyprší v létě roku 2030. Ve volbě rektora neměl Horák protikandidáta, získal dvanáct hlasů z patnácti přítomných. Zdeněk Horák je zaměstnancem Vysoké školy polytechnické Jihlava od roku 2015, kde od září 2018 do června 2022 zastával také funkce zástupce rektora a

Policisté z dálničního oddělení Velký Beranov v úterý, v rámci běžného výkonu služby, kontrolovali řidiče nákladní jízdní soupravy s rumunskou registrační značkou. Kontrola probíhala odpoledne, ...

Budeme se bavit o nižších jednotkách tisíců lidí, říká mluvčí HMA Bedřich Musil o zájmu o komentované prohlídky arény. Od otevření Horácké multifunkční arény (HMA) proběhla pro veřejnost již řada komentovaných prohlídek. Předpokládám, že je děláte vy a manažer výstavby David Beke (ODS)? Už to není úplně tak, že bychom to dělali jenom my dva. V tuto chvíli máme smlouvu s dvěma pány, kteří pro nás dělají komentované prohlídky, protože kapacitně by se to nedalo stíhat. Třeba víkendové komentované prohlídky, které máme pro veřejnost, už dělají jenom oni. Jsou jednak nadšenými fanoušky HMA i fanoušky Dukly, takže tady spojujeme ty dvě vášně dohromady. David Beke a já děláme spíš takové nárazové věci, které jsou něčím výjimečné nebo jsou v něčem zvláštní. V čem? Nechci říci, že bychom dělali naše prohlídky lépe než naši dva průvodci. To vůbec ne. Tak to nemyslím. Pokud je to například Sdružení válečných veteránů (SVV), tak chceme mít pod kontrolou nějaký kontakt se skupinou a chceme prezentovat arénu ne externími spolupracovníky, ale buď kmenovým člověkem arény, což jsem já anebo takový pomyslný otec arény, kterým je David Beke. Nyní jste absolvoval exkurzi se členy krajského sdružení SVV Jihlava. Kolikátá to už byla vaše komentovaná prohlídka? Myslím, že jsem jich zatím udělal mezi 30 a 40, David Beke ještě víc. Celkově jsme jich udělali v tuto chvíli pro veřejnost desítky. Máme vyprodané všechny komentované prohlídky až do konce února. Věřím, že kdybychom dali termíny do prázdnin, že se vyprodají během týdne všechny. Ale my to tak samozřejmě uděláme, protože zájem je a my ho chceme uspokojit. Takže my budeme teď během ledna nasazovat další termíny a naplánujeme si je na další dva tři měsíce. A takto budeme pokračovat, dokud bude zájem. Kolik lidí už bylo na komentovaných prohlídkách? Vzhledem k tomu, že na každou prohlídku máme kapacitu 25 lidí, tak se budeme bavit o nižších jednotkách tisíců lidí. Zaznamenal jsem, že zájem o komentované prohlídky mají i mimojihlavští. Dalo by se říci z jakých „nejexotičtějších“ míst jste měli účastníky exkurze? Nemám úplně přehled o geografii lidí, kteří sem přicházejí, protože nemáme nějaký sběr dat o tom, odkud jsou. Takže vycházím jen z toho, co nám třeba řekli při nějaké osobní komunikaci. Řekl bych, že to určitě byla všechna větší města Kraje Vysočina. Vím, že tu byli lidé z Prahy, Plzně, Ostravy, Ústí nad Labem, vím, že tu byl člověk z Litvínova a někdo z Českých Budějovic. HMA stojí v podstatě chvilku a vy jste ve funkci mluvčího i průvodce také krátkou dobu. Musel jste se poměrně rychle naučit všechny možné údaje k aréně, což muselo být náročné. Byl jste třeba při první své komentované prohlídce nervózní? No byl, jasně! Navnímal jsem před tím několik prohlídek s Davidem Beke. Informace jsem načerpával od něho a jsem mu vděčný, že mi jich spoustu takto nepřímo předal. Když jsem potom dělal svoji první prohlídku, tak bylo po čtyřech nebo pěti měsících určitě. V té době jsem už jsem vlastně byl součástí týmu arény a seznámil jsem se s celým barákem včetně plánů a technologií. Jak je nás v HMA málo, tak všichni musíme umět vlastně všechno, alespoň do určité míry. Proč? Jednak, aby byla zastupitelnost a jednak, abychom dokázali komunikovat s různými subjekty a dávat alespoň do určité míry relevantní odpovědi. Každý z nás se musel o aréně naučit spoustu věcí, které úplně nespadají do jeho ranku. Alespoň základní povědomost o všech těch věcech já osobně musím mít a to je velká výhoda. Trvalo mi několik měsíců, než jsem si vůbec troufl s lidmi do arény vstoupit a něco si jim o tom dovolit říci. Zdaleka ale o tom nevím tolik jako třeba David Beke. To vůbec, to a

Pětasedmdesát nových parkovacích míst je od minulého týdne k dispozici v areálu jihlavské nemocnice. Částečně tak řeší situaci s parkováním, kterou definitivně zlepší až otevření parkovacího domu na konci letošního roku.

Zatímco na Šacberku ve Zborné u Jihlavy, Čeřínku u Cejle nebo na svahu se čtyřsedačkovou lanovkou v Lukách nad Jihlavou, se lyžovalo už během vánočních svátků, milovníci sjezdového lyžování na kopci v Brtnici nebo v Mrákotíně u Telče si museli trochu počkat. V Mrákotíně zahájili provoz v neděli a od pátku minulého týdne se rozjel také městský vlek v Brtnici. Bližší informace k provozu jednotlivých středisek najdete na webových stránkách a sociálních sítích jednotlivých areálů. Vlek v Brtnici p rovozuje město. Místostarostka Vlasta Kolmanová vysvětluje, že provoz areálu vnímají na radnici jako službu pro obyvatele a nechtějí na příjmu ze sjezdovky vydělávat. Postačí, když se jim vrátí náklady a sezona skončí v černých číslech, tedy bez ztráty. „Kdy jsme v pátek ve dvě hodiny odpoledne spustili provoz, tak tu od té doby máme pořád nabito. Přitom ve všední den to nebývá zvykem,“ shrnula v neděli odpoledne dosavadní zájem lyžařů za tři dny provozu. Svah na letošní rozjezd sezony připravily za deset dní dvě sněžné sprchy a tři děla. „Máme problém s energetickou kapacitou. To znamená, že není možné, aby šla veškerá technika souběžně,“ vysvětlila komplikace místostarostka. Kolmanová nijak neskrývá, že s loňskou sezonou byli spokojení. Letos si navíc nemohou stěžovat ani na nedostatek mrazivého počasí, který je pro produkci technického sněhu zásadní. „Je sice větší mráz, ale když už je minus 13 stupňů Celsia a více, tak už nemáme přívod vody do rybníka. Tím pádem je pro nás mnohem lepší, ideální, když mrzne a teplota je kolem minus šesti, sedmi stupňů Celsia,“ zmiňuje. Letošní sezona je pro město zásadní. Radnice po jejím skončení vyhodnotí, jestli sněžná děla, která má aktuálně druhou sezonu v pronájmu, odkoupí do svého vlastnictví a nebo ne. Smlouva s dodavatelem je nastavená tak, že v případě transakce město zaplatí poníženou kupní cenu o částku, kterou zaplatilo za dosavadní pronájem zařízení. „Nově je k dispozici od soukromého podnikatele nabídka jídel pro lyžaře. Chceme pro ně službu postupně dál zkvalitňovat a na konci sezony si vyhodnotíme, jestli techniku odkoupíme a nebo ne. Zatím sezona vypadá velice dobře, ale jsou to první tři dny,“ nechce nic zakřiknout místostarostka. K tomu, aby sezona byla úspěšná, stačí, když sezona nebude ztrátová. „Loni se jezdilo do poloviny března. Pokud si pamatuji, lyžovalo se osm nebo devět týdnů. Kdyby se to samé povedlo zopakovat i letos, bylo by to fajn. Předpověď počasí vypadá optimisticky,“ říká místostarostka. Na závěr sezony se pak chystá stejně jako loni rozlučka, v podobě sjezdu svahu na čemkoliv. Datum pořadatelé upřesní až podle vývoje a průběhu zimní sezony.

Silnice na Vysočině jsou s opatrností sjízdné, někde ale leží zledovatělá vrstva sněhu. Silničáři měli v noci v terénu 89 sypačů, hlavně kvůli možnosti dalšího mrznoucího mrholení a mlhám. Slabý déšť může ve východní polovině republiky podle meteorologů namrzat i odpoledne. Na Vysočině platí výstraha před ledovkou pro Žďársko a Třebíčsko dnes od 15:00.

Stavba obchvatu Brtnice na silnici II/405 pokračuje rychlým tempem. Součástí klíčového projektu mezi Jihlavou a Třebíčí je i impozantní most vysoký téměř čtyřicet metrů. Řidiči by novou trasu mohli využít už na začátku příštího roku.

Policisté žádají veřejnost o spolupráci při šetření dopravní nehody, ke které došlo v sobotu 10. ledna v Jihlavě, na ulici Humpolecká v úseku u restaurace Venuše. Krátce před půl sedmou večer přijali policisté oznámení o automobilu, který narazil do elektrického rozvaděče a řidič z místa ujel. Do lokality vyjeli policisté.

Ve spolupráci s jihlavským útulkem, který sídlí v Pístově, přináší Jihlavská Drbna pravidelný seriál, v němž opuštěná zvířata hledají své nové páníčky. Tentokrát jde o tři kočičky, o které se nyní přechodně starají pracovníci útulku.

Syndikát novinářů na Vysočině uspořádal další ročník autorské soutěže Péče o naše památky. Také za uplynulý rok 2025 se jí mohli zúčastnit jak novináři, tak i kronikáři. Svá želízka v ohni měla také redakce Jihlavské Drbny, která se dočkala hned dvou ocenění.

Smolný den dnes na Rally Dakar zažil jihlavský závodník Martin Prokop. V maratonské etapě havaroval a přestože mu soupeř pomohl dostat auto zpět na kola, sen o stupních vítězů se pro letošek rozplynul.

Jihlavská matrika ve svém obvodu v uplynulém roce, tedy v roce 2025, zaznamenala celkem 2331 matričních událostí. Ve srovnání s rokem 2024 bylo více sňatků a úmrtí a naopak bylo méně porodů. Změna nenastala u oblíbenosti jmen u nově narozených dětí.

Krajský soud v Brně se v úterý začal zabývat případem tzv. jihlavského gangu, šest lidí a jednu firmu žalobkyně viní především z vydírání a z podvodů s cílem získat peníze. Podle obžaloby také zinscenovali vraždy, aby mohli své oběti následně vydírat. Od obětí získali desítky milionů korun. Případ je rozsáhlý, obžalobu státní zástupkyně četla zhruba 2,5 hodiny.

Stávající dopravce Icom transport skončí na Pelhřimovsku a Humpolecku o měsíc dříve, než se předpokládalo. Vysvětlil také, proč vypověděl smlouvu předčasně. Hejtmanství ujišťuje, že doprava v červenci zachována bude, otázkou zůstává zajištění řidičů.

Koncertní sezóna roku 2026 se nám už pomalu rozjíždí a poslední lednový víkend odstartují další společné turné také oblíbené kapely Doga a Morčata na útěku.

Když město oznámilo na letošní rok dokončení Centrálního dopravního terminálu (CDT), přišla na sociální sítě celá řada reakcí. Například dlouholetý zaměstnanec železnice Richard Cila radnici obvinil z šíření nesmyslů. Za hlavní problém označil nákladové skladiště na nádraží s údajně nevypověditelnou smlouvou, na kterou nemá radnice peníze. Podle něho proto primátor přiznal, že terminál bude dokončený až v roce 2030. „Žádný dopravní terminál nebude! Žádné ulehčení automobilové zácpy mezi 14. až 17. hodinou na ulicích Okružní, Havlíčkova, Legionářská, Jiráskova - se konat nebude,“ vyjádřil mimo jiné své pochybnosti Cila. Nevěří slibům jihlavského primátora, že propojovací komunikace Evropská bude fungovat v červnu 2026 a uleví zácpám v centru Jihlavy. Podle mluvčího jihlavské radnice Radovana Daňka výstavba CDT probíhá v souladu se schváleným harmonogramem. „Aktuální mrazivé počasí sice dočasně pozastavilo některé plánované činnosti, nepředpokládáme však, že by mělo mít vliv na celkový termín dokončení stavby,“ připustil mluvčí s tím, že zhotovitel je schopen případný dílčí skluz vyrovnat. Doplnil, že konkrétně šlo například o nutnost uvolnění části staveniště pro investora sousední stavby, změnu plánu organizace výstavby, prodloužení vodovodního řadu, nemožnost realizace zárubní zdi nebo změnu třídy těžitelnosti zemin. Více v tištěném vydání JL s datem 13. 1.

Slzy, vzlykání a nakonec pád na zem, který pohotově zachytil jeden z členů justiční stráže. Tak vypadal v úterý u brněnského soudu výslech sedmašedesátiletého muže, který se zpovídá z vraždy vlastního synovce. Toho jedinou ranou zastřelil před zraky hasičů a policistů poté, co sám zapálil svůj dům. U soudu mu teď hrozí až dvacet let vězení.