Jiří Grund

Za posledních 20 let se způsob, jakým Češi využívají mobilní sítě, zásadně proměnil. Mizí SMS a významně vzrostl význam dat. Co se však nezměnilo jsou stížnosti na drahé služby, zvlášť v porovnání se zahraničím.

Je zde další mezinárodní žebříček, který porovnává kvalitu mobilních sítích v jednotlivých zemích. Jako vždy je potřeba ho brát s rezervou, protože různé statistiky různých firem mohou házet odlišné výsledky, což často vidíme například u hodnocení nejlepších sítí – jednou vyhraje ten, podruhé tamten. Každopádně společnost nPerf udělala měření sítí postavené na kvalitě prohlížení webových stránek. Výsledkem je statistika nejlepších 20 zemí, kam se vešla i Česká republika. Konkrétně jsme na…

Internet je hlavním zdrojem pro sledování videoobsahu v Česku, přičemž v této roli předstihl tradiční televizní anténu i kabelové a satelitní vysílání. Podle aktuálního průzkumu agentury NMS Market Research pro asociaci mobilních operátorů využívá internet jako svůj primární zdroj 43 % diváků. Celkově přitom internet ke sledování videí používá 72 % lidí. Zatímco internetové zdroje posilují, tradiční způsoby příjmu oslabují. Sledování přes pozemní vysílání DVB-T2 kleslo od roku 2023 o sedm…

Minulý týden jsme vám přinesli informace z prvního dne odborné konference Média a technologie, který se týkal vysílacích služeb. Jak bývá zvykem, druhý den se věnuje trendům v oblasti mobilních dat a vykrývání bílých míst.

V Česku je zhruba šestnáct set takzvaných bílých míst, kde stále chybí mobilní signál. Do pěti let musí, podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, mobilní operátoři pokrýt šest set takových lokalit. Například pro lidi z obcí v okolí Březové na Sokolovsku zůstane zřejmě slabý signál problémem dál. Jeho zlepšení by se přitom podle radnice odrazilo i na místním turismu.

Mobilní operátoři by měli do konce roku 2030 pokrýt 600 tzv. bílých míst, kde dosud není dostupný kvalitní mobilní signál. Zpravidla jde o části obcí. Vybírat budou ze seznamu více než 1600 lokalit, které v ČR zbývají.

Falešní bankéři si čím dál častěji volají o důvěru a peníze. Mobilní operátoři spojili síly, aby jim linku přeťali dřív, než zazvoní. Umělá inteligence nyní bojuje na obou stranách. Nejslabším článkem ochrany ale stále zůstává člověk.

Dokrývání problematických míst mobilním signálem budou operátoři řešit částečně sdílením infrastruktury a částečně vlastní výstavbou. Domluvili se na tom s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým telekomunikačním operátorem a uzavřeli o tom memorandum. Podpis pod ním startuje pětiletý projekt, jehož výsledkem má být pokrytí šesti stovek základních sídelních jednotek signálem sítí 5. generace. Ve všech případech se v současnosti jedná o takzvaná bílá místa. V rámci projektu si operátoři…

Mobilní operátoři by měli do konce roku 2030 pokrýt šest set bílých míst, kde dosud není dostupný kvalitní mobilní signál. Vybírat budou ze seznamu více než 1600 lokalit, které v Česku zbývají. Počítá s tím rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Do roku 2031 mají operátoři pokrýt signálem také hlavní železniční koridory, uvedl ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Podle ČTÚ je v současné době mobilním signálem pokryto 99 procent populace.

Mobilní operátoři by měli do konce roku 2030 pokrýt 600 tzv. bílých míst, kde dosud není dostupný kvalitní mobilní signál. Zpravidla jde o části obcí. Vybírat budou ze seznamu 1610 lokalit, které v ČR zbývají. Počítá s tím rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Do roku 2031 pak mají operátoři pokrýt signálem také hlavní železniční koridory. Na středeční tiskové konferenci to uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Podle měření ČTÚ je v současné době mobilním signálem pokryto 99 procent populace.

Praha - Mobilní operátoři by měli do konce roku 2030 pokrýt 600 tzv. bílých míst, kde dosud není dostupný kvalitní mobilní signál. Zpravidla jde o části obcí. Vybírat budou ze seznamu více než 1600 lokalit, které v ČR zbývají. Počítá s tím rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Do roku 2031 pak mají operátoři pokrýt signálem také hlavní železniční koridory. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Podle měření ČTÚ je v současné době mobilním signálem pokryto 99 procent populace.

Česko bude mít nový systém varování při katastrofách, jako jsou třeba povodně. Stát chce zprávy posílat do mobilních telefonů přes systém Cell Broadcast. Má být rychlejší než současné varovné SMS. Zároveň ale, jak zjistil Radiožurnál, nebude fungovat ve všech telefonech.

Prováděcí předpisy k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti chce regulátor vydat bez standardního meziresortního připomínkového řízení. Vyplývá to z dopisů, které šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr adresoval předsedovi Legislativní rady vlády a ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi. O výjimku z nutnosti provést standardní meziresortní připomínkové řízení NÚKIB žádá v případě vyhlášky o Portálu a požadavcích na vybrané úkony, s odůvodněním, že…

Objevuje se nový typ podvodů využívající aplikaci WhatsApp. Její uživatelé po kliknutí na příslušný odkaz poskytnou útočníkům do aplikace přístup. Podvodníci pak jejich jménem žádají uložené kontakty o peníze. Policie eviduje hned několik případů, kdy lidé finanční obnos odeslali.

V Česku se každoročně prodá troj až čtyřnásobně víc ojetých a zánovních automobilů než těch nových, zhruba 800 tisíc. A přesto pro sekundární trh na rozdíl od toho primárního neexistuje žádný žebříček nejlepších a nejoblíbenějších aut, tedy obdoba odborné ankety Auto roku. Proto společnost AURES Holdings coby jednička českého sekundárního trhu se svými značkami AAA AUTO a Mototechna vyhlašuje ve spolupráci s Asociací obchodníků ojetými automobily (AOOA) první ročník ankety o nejoblíbenější ojetý vůz – Ojeté auto roku 2025.

V Česku se každoročně prodá troj až čtyřnásobně víc ojetých a zánovních automobilů než těch nových, zhruba 800 tisíc. A přesto pro sekundární trh doposud neexistuje žádný žebříček nejlepších a nejoblíbenějších aut, tedy obdoba odborné ankety Auto roku.

Telefonní operátoři se rozhodli výrazně omezit činnost kyberšmejdů. Ti za pomoci různých počítačových programů napodobují telefonní čísla policie nebo bankovních ústavů a vydávají se za policisty nebo bankéře – jde o tzv. spoofing. Snáze tak ze svých obětí vylákají jejich peníze nebo přístupové údaje k účtům. To ale nyní skončí.

Proti návrhu vyhlášky, která by podnikatelům ukládala povinnost uchovávat data o tom, které webové stránky jejich zákazníci navštívili, se formuje čím dál silnější vlna odporu. Své námitky vyjádřila nejen Hospodářská komora České republiky, ale i Ministerstvo vnitra, z jehož podnětu návrh vzešel.

Po „šmírovací“ vyhlášce si Rakušanovo ministerstvo připisuje další neúspěch. Ze zákona o kritické infrastruktuře mizí paragraf o bezpečnosti dodavatelského řetězce.

Hospodářská komora ostře kritizuje návrh novely zákona o kritické infrastruktuře, který má ve středu projednat vláda. Komora upozorňuje zejména na problematický paragraf, který by umožnil ministerstvu vnitra bez soudního přezkumu zakazovat nebo omezovat dodavatele subjektům kritické infrastruktury. „Jde o nepřiměřený zásah do podnikatelského prostředí,“ namítá největší podnikatelský svaz. Vnitro kritiku odmítá.

Vyhláška o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů, jak si ji Ministerstvo průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka ve spolupráci s Ministerstvem vnitra Víta Rakušana pojmenovalo, mělo a stále může zavést do praxe sledování brouzdání lidí po internetu. Tedy ne pouze povinnou registraci IP adresy, ale i to, kam se člověk připojuje. Věc zabouřila mediálním prostorem a prapodivně utichla. Měl bych k tomu pár poznámek.

Vyhláška, která má umožnit monitorování internetové historie a její sdílení se státem, zaskočila také mobilní operátory. Ti by kvůli ní museli navyšovat kapacity za stovky milionů, nová pravidla s nimi navíc nikdo neprobíral.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pátek na sociální síti X vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy internetových stránek, na které se lidé připojují. Na její existenci upozornil ve čtvrtek server iROZHLAS.cz. Resort průmyslu a obchodu ji totiž zveřejnil ve veřejné části elektronické knihovny eKLEP až po medializaci případu. Novela je v připomínkovém řízení.

Návrh vyhlášky zkritizoval například předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Premiér Petr Fiala (ODS) vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy webových stránek, na které se lidé připojují. Příslušnou novelu vyhlášky připravovaly na úrovni pracovní skupiny resorty průmyslu a vnitra. Měla pomoct policistům lépe zacílit vyšetřování. Kritici jí ale vyčítali přílišný zásah do soukromí.

Rychlý konec má iniciativa ministerstva vnitra zavést povinnost internetovým providerům sledovat, na jaké IP adresy přistupují jejich zákazníci. Už nyní v rámci data retention musejí operátoři zaznamenávat informace o přidělených IP adresách. S nápadem tento sběr dat rozšířit přišlo ministerstvo vnitra, který jej cestou ministerstva průmyslu a obchodu vtělilo do připravované vyhlášky. Tu napřed ve veřejné verzi vládní knihovny připravované legislativy nezveřejnilo. Teprve poté, co materiál…

Premiér Petr Fiala (ODS) v pátek na síti X vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy internetových stráne…

Návrh vyhlášky ministerstva vnitra a ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterého by měli poskytovatelé internetu zaznamenávat navštívené stránky všech uživatelů, zvedl ze židle bezpečnostní experty, právníky i samotné operátory. Snahy o prosazení takové legislativy přirovnávají k Velkému bratrovi, zásah do soukromí uživatelů bude totiž obrovský. Vyplývá to z prohlášení expertů, které Novinky.cz oslovily.

Aktuálně.cz zjistilo podrobnosti k nové technologii, která má v krizové situaci doručit včasné varování všem uživatelům mobilních telefonů.

Průměrné stáří ojetých vozů koupených v roce 2024 bylo 10 let, průměrná cena dosáhla 286 tis. Kč a nejprodávanějším modelem byla Škoda Octavia. Celkově se za rok 2024 prodalo v ČR 670 tis. ojetin. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Asociace obchodu s ojetými automobily (AOOA) mezi tisícovkou zákazníků, kteří si loni koupili ojetý vůz.

Připravovaný varovný systém obyvatelstva Cell broadcast má upozornit třeba na šíření požáru, nebezpečí povodní nebo aktivního střelce. Rychleji a cíleněji. K dispozici má být letos. Hasiči s operátory v Česku však stále řeší technické záležitosti nebo kdo zaplatí provoz.

V boji s kyberšmejdy má provozovatelům mobilních sítí pomoci novela zákona o elektronické komunikaci. Ulehčí výměnu údajů mezi nimi a umožní tím efektivněji zakročit proti digitálním podvodníkům a nebezpečnému trendu podvodných volání - takzvanému spoofingu. V Česku pak už rok funguje číslo 7726, na které mohou lidé bezplatně přeposlat falešnou či podezřelou SMS zprávu. Operátoři ji prověří, odesilatele případně zablokují.

Poslanecká sněmovna v pátek těsně před vánoci schválila novelu zákona o elektronických komunikacích. Operátoři to přivítali a prostřednictvím prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda uvedli, že stát sníží byrokracii. “Urychlí se například výstavba mobilních vysílačů, což pomůže rychleji pokrýt sítěmi 5G i venkovské oblasti,” sdělil Grund. Novela zákona řeší i takzvaný spoofing, tedy problémy s podvrženými telefonními čísly, a dále rozšiřuje pravomoci Českého…

Podvodů v online světě přibývá. Operátoři proto spojují síly, aby útočníkům znepříjemnili život.

APMS, asociace mobilních operátorů, uspořádala tiskovou konferenci o výsledcích výzkumu zaměřeného na trendy konzumace videoobsahu v roce 2024 ve srovnání s podobným výzkumem z předchozího roku.

Internet se stal nejčastějším hlavním zdrojem sledování videoobsahu v Česku. Domácnosti využívají online platformy častěji než tradiční způsoby příjmu video signálu a mladší generace naznačuje další růst tohoto trendu.

Internet se stal dominantním zdrojem pro sledování videoobsahu a televizního vysílání v českých domácnostech. Výrazně už tak vede nejen před kabelovým nebo satelitním příjmem, ale i před sledováním přes klasickou televizní anténu.

Čeští hasiči připravují revoluci v krizovém informování obyvatel. Už příští rok by měli při nebezpečí varovat lidi cíleným upozorněním přes telefon okamžitě a v přesně vymezené oblasti. Zavedení Cell broadcast systému schválila Bezpečnostní rada státu. Na starších typech telefonů ale novinka fungovat nebude a zatím také není jasné, jak to bude s jejím financováním.

LPG neboli zkapalněný ropný plyn má na první pohled jako palivo několik výhod. Jeho ceny nedosahují momentálně ani poloviny cen benzinu, navíc jsou mnohem stabilnější. Přestavba auta s benzinovým motorem na LPG se tedy podle odborníků jednoznačně vyplatí, tedy pokud s autem dotyčný najezdí alespoň deset až dvacet tisíc kilometrů ročně. U starších vozidel navíc tato přestavba může prodloužit jejich životnost.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti přinese firmám nejdražší povinnosti za posledních pět let a stát bude muset zaplatit stovky úředníků, píše v komentáři prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

Česko by si mohlo určovat, které technologické firmy si pustí do kritické infrastruktury. Ty od rizikových dodavatelů by mohl zakázat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Navrhuje to nový zákon o kyberbezpečnosti, který je teď ve Sněmovně. Některým opozičním i vládním poslancům se nelíbí, protože podle nich přinese zvýšené náklady a dá úřadu velkou moc.

Přestože ve čtvrtek představený nový návrh opravy Železničního mostu pod Vyšehradem, významné technické památky ze začátku 20. století v centru Prahy, kvitovala odborná veřejnost, objevily se opět kritické hlasy.

Státem zamýšlený možný zákaz čínských dodavatelů mobilních technologií je zásahem do podnikatelské svobody. Uvedl to v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se české vlády ve vztahu k Číně dlouhodobě střílí do nohy.

Kromě mimořádné okamžité dávky, kterou pomáhají vyřídit přímo v zasažených oblastech mobilní týmy úřadu práce, mohou lidé zasažení povodní využít i další úlevy a formy pomoci. V místě povodní se pohybují také mobilní týmy pojišťoven, které pomohou s hlášením pojistných událostí nebo vyplácením okamžitých záloh.

Operátoři se připravují na možné povodně, před kterými varuje Český hydrometeorologický ústav. Posilují směny a chystají se zprovoznit mobilní vysílače v případě výpadku elektřiny.

Rozhovor s Jiřím Grundem, prezidentem Asociace provozovatelů mobilních sítí.

Vláda minulý týden projednala a schválila návrh zákona o kybernetické bezpečnosti. Ten do českého práva zavádí evropskou bezpečnostní směrnici, obsahuje možnost prověřit a vyloučit dodavatele, kteří pro stát představují riziko. Prezidentovi Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřímu Grundovi ale vadí, že novela je přísnější než to, co nařizuje Evropská unie. Ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že se z toho stává něco jako „kyberbezpečnostní Green Deal“.

Běžná praxe, reaguje šéf Legislativní rady vlády, který dal návrhu zelenou. Se začátkem prázdnin všechny viditelné aktivity kolem přípravy nových pravidel kybernetické bezpečnosti vymizely. Tvůrci zákona, Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), na webu věnovanému směrnici NIS2 už delší dobu visí upozornění, že regulátor aktualizaci stránek „z důvodu dosud neukončeného procesu změn návrhu zákona v rámci Legislativní rady vlády“ dočasně pozastavil. A na jiném místě slibované doplnění o aktuální podobu návrhu zákona „v následujících dnech“ v aktualitě z poloviny června také chybí.

Piráti otevřeně nesouhlasí s novinkami u koncesionářských poplatků. Vadí jim, že platit budou muset i lidé bez televize, kteří mají například jen mobilní telefon. Takoví jedinci totiž ani nemusí využívat služeb veřejnoprávních médií. Piráti chtějí proti tomuto návrhu bojovat i v Poslanecké sněmovně. Přidají se tak na stranu opozičních stran, které navyšování poplatků a jejich úpravu dlouhodobě kritizují.

Pět českých podnikatelských organizací se postavilo proti návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Co jim vadí? Jak jsou zabezpečené české mobilní sítě? Je bezpečné používat výrobky čínských firem pro klíčovou infrastrukturu? A proč jsou u nás mobilní data stále dražší než v mnohých jiných státech Evropy? Tomáš Pancíř se ptal prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda.

Legislativní rada vlády se v blízké době začne zabývat novelou kybernetického zákona, která vychází z evropské směrnice. Záležitost, která se na první pohled týká jen firem, organizací a úřadů, by mohla mít dopad i na občany. Může totiž vést ke zdražování některých služeb. Velkým tuzemským firmám a Asociaci provozovatelů mobilních sítí (APMS) se změna zákona nelíbí.

Spousta argumentů se v diskusi o zvyšování koncesionářských poplatků za televizi opomíjí, upozornil prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Dodal, že pokud se nebudou brát v potaz, dostaneme se do situace, kdy bude Česká televize dražší než komerční stanice, ačkoliv její nabídka nebude tak kvalitní. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) je nutné stanovit, co má vůbec veřejnoprávní televize vysílat.

Vláda bude brzy projednávat takzvanou velkou mediální novelu. Ta kromě zvýšení poplatků za televizi a rozhlas umožňuje i jejich vybírání, pokud někdo vlastní mobil, počítač či tablet a lze na něm sledovat televizní nebo poslouchat rozhlasové vysílání. Poskytovatelům internetového připojení se ale vůbec nelíbí, že by podle navrhované novely měli České televizi poskytovat informace o svých zákaznících. „Česká televize vůbec nepotřebuje vědět, že někdo má internetové připojení,“ říká prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

Velké tuzemské firmy vyzvaly premiéra Petra Fialu (ODS) k přerušení schvalování zákona o kybernetické bezpečnosti kvůli nedostatečnému zhodnocení jeho dopadů na podniky. Informoval o tom deník e15.

Ministerstvo kultury odstraní z mediálních novel povinnost firem hlásit České televizi a Českému rozhlasu údaje o zákaznících, kteří mají smlouvu na nějaký typ internetových připojení. Tito zákazníci by měli nově podle novely platit televizní a rozhlasový poplatek. Řekl to prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiří Grund s odkazem na jednání s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS). Ministerstvo kultury informaci bez dalších podrobností potvrdilo.

Ministerstvo kultury vyškrtne z mediální novely pasáž, která ukládala operátorům, aby předali České televizi a Českému rozhlasu databázi zákazníků s internetovým připojením. Po jednání s ministrem kultury to oznámil šéf asociace mobilních operátorů Jiří Grund. „Dobrá zpráva pro lidi: Naše zákazníky nebudeme bonzovat! Dnes jsme se na tom domluvili s ministrem kultury Martinem Baxou, který vyslyšel racionální argumenty APMS. Ministr přislíbil, že sporný paragraf ze zákona o TV poplatcích zmizí a…

Návrh ministerstva kultury týkající se koncesionářských poplatků považují provozovatelé mobilních sítí za problematický. Nově by totiž měli „bonzovat“ své zákazníky, což s nimi ani nikdo neprojednal, řekl prezident jejich asociace Jiří Grund ve vysílání CNN Prima NEWS. Takové praktiky podle něj nepatří do 21. století.