Jiří Malík

Dlouhodobé sucho významně postihuje českou krajinu. Stát i samotná města proto podnikají patřičné kroky, které mají vést k jeho zmírnění. Tato opatření se týkají adaptace krajiny na klimatické změny, patří mezi ně však i zdánlivě drobnější úkony, například správné sekání trávy.

Český model Živá krajina využívá stále více tuzemských měst a obcí, mají o něj zájem i v Tunisu nebo ve Francii. Spoluautor projektu Jiří Malík ČTK řekl, že by se model časem mohl zapojit i do státní a zemědělské politiky. Model vznikl z původního plánu lokální proměny krajiny v okolí Broumova na Náchodsku, která dokáže lépe zadržet vodu a čelit dopadům klimatické změny. Podle zástupců projektu je aplikovatelný na celé Česko i Evropu. Jedním z cílů projektu je i souhrnné mapové dílo Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu. V ideálním scénáři by podle Malíka mohlo být hotové do pěti let.

Do Uherského Hradiště dorazili už bez útočníka Vasila Kušeje, který je údajně blízko přestupu do nizozemského Utrechtu, a ve 39. minutě navíc přišli o vyloučeného Matěje Pulkraba, jenž nevybíravě přišlápl kotník Sinjavskému. Přesto fotbalisté Mladé Boleslavi vyválčili v ligovém duelu na Slovácku i v oslabení remízu 2:2.

Mladá Boleslav už absolvovala devatenáct prvoligových sezon a nynější devátá pozice je čtvrtým nejhorším umístěním na nejvyšší úrovni. Pro vedení středočeského celku jde o zklamání a do příštího soutěžního ročníku 2023/2024 proto půjde s novým trenérským vedením.

Svět i klima se rychle mění, a proto už nyní je třeba učit i děti, jak těmto procesům rozumět, jak se negativním změnám bránit či přizpůsobit.

Je dobře, že lidi vnímají, že je potřeba dostat do krajiny tůně, mimolesní zeleň. Ale jako adaptace to nestačí. Prvků je potřeba do krajiny dávat typově i početně o řády více a navíc ne nahodile, jako dosud, ale podle plánu.

Z původně lokální proměny krajiny v okolí Broumova na Náchodsku, která dokáže mnohem lépe zadržet vodu a čelit dopadům klimatické změny, se stal tzv. Model Živá krajina, jenž se může uplatnit v celé republice. Předseda spolku Živá voda Jiří Malík usiluje o lepší vodní režim v krajině téměř dvě desetiletí. Od té doby vzniklo know-how, které mohou sdílet obce i jednotlivci a s pomocí konkrétního příkladu, jednotné metodiky i počítačového programu mapovat a navrhovat klimaticky odolnější krajinu, řekl Malík ČTK na konferenci Živá krajina pro jižní Moravu ve Křtinách na Blanensku.

Je třeba rozlišovat mezi počasím a dlouhodobým trendem. Že letos pršelo, neznamená, že Česko má v boji se suchem vyhráno. Vysycháme podobně jako Itálie nebo Německo, proto musíme transformovat krajinu, říká ekolog Jiří Malík.

Úplné zatmění Slunce – když Měsíc zcela překryje jeho žhavý kotouč a na Zemi padne tma – je vždy viditelné pouze v úzkém pásu zemského povrchu. Milovníci astronomie přitom neváhají cestovat mezi kontinenty, jen aby vzácný úkaz spatřili. A trojice českých popularizátorů vědy ze svého dobrodružství dokonce vytvořila cestopisný film.

Po dvou nepovedených ročnících se vloni fotbalisté Mladé Boleslavi vrátili zpět do lepší poloviny tabulky a v nadstavbě dokonce ovládli část o prémii milion korun. Letos by rádi ještě víc, v první celé sezoně s Pavlem Hoftychem chtějí proklouznout do skupiny o titul. Podaří se jim to i přes nutnost postavit zcela novou zálohu?

Krajinu je třeba bránit před suchem. Jak mohou lidé pomoci přímo na svých zahradách, radí mezinárodně oceňovaný ekolog Jiří Malík.

Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin pro životní prostředí dnes dostal ekolog a aktivista Jiří Malík. Ocenění má mimo jiné za spolupráci na projektech zadržování vody. Cenu za dlouhodobý přínos dostal zoolog Mojmír Vlašín, který se podle pořadatelů, Nadace Partnerství, celou svou profesní dráhu věnuje ochraně přírody v teorii i praxi. "Eko zásek roku" určený lidem do 33 let letos porotci udělili žákyni deváté třídy Ludmile Kozlové. Ta s přáteli uspořádala řadu drobných, lokálních ekologických projektů. Ceny dnes byly předány ve Valdštejnském paláci v Praze.

Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin pro životní prostředí dnes dostal ekolog a aktivista Jiří Malík. Ocenění má mimo jiné za spolupráci na projektech zadržování vody. Cenu za dlouhodobý přínos dostal zoolog Mojmír Vlašín, který se podle pořadatelů, Nadace Partnerství, celou svou profesní dráhu věnuje ochraně přírody v teorii i praxi. "Eko zásek roku" určený lidem do 33 let letos porotci udělili žákyni deváté třídy Ludmile Kozlové. Kozlová s přáteli uspořádala řadu drobných, lokálních ekologických projektů. Ceny dnes byly předány ve Valdštejnském paláci v Praze.

Letní přestupové období bude oficiálně zahájeno až za pár dní, přesto české celky již pilně pracují na posílení svých kádrů. Nové tváře hlásí Pardubice a Mladá Boleslav.

Zkušený gólman Martin Polaček se vrátil do Mladé Boleslavi, v jejímž dresu odchytal téměř kompletní jaro v roce 2018.

I když bude náchodský zámek ještě dva měsíce pro návštěvníky uzavřený, uvnitř za silnými zdmi se stále něco děje. Kromě úklidů, čištění, pulírování a drobných oprav se částečně oživuje i zámecký fond. Fond obohatí i 21 křesílek, která původně sloužila v nacistickém kině.

Včerejší vydatné sněžení místy doprovázené silným větrem působily problémy na vozovkách. 1. únorový den tak hasiči z Náchodska zasahovali u několika nehod.

Evropa i banky začaly pumpovat peníze do přírody. Zelené projekty ještě nikdy neměly tolik zdrojů.

Otevřený dopis ministru Tomanovi ke skandálnímu selhání MZe v procesu Národního plánu obnovy. Česku hrozí, že do sektoru zemědělství nepřijdou z EU desítky miliard Kč, které mohly být použity na boj se suchem a se změnou klimatu.

Za roky 2015 až 2020 státu a vlastníkům dluží myslivci minimálně nějakých 25 miliard Kč za škody, které způsobila přemnožená zvěř na lesích a pícninách.

Do Chile za zatměním Slunce. Tak zní název filmu, jehož autory jsou Jiří Dobrý, Jiří Malík a Ondřej Smékal z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity. Ta jim v polovině roku 2019 umožnila, aby se na tři týdny vypravili do Jižní Ameriky zmíněný unikátní jev pozorovat a natočit (nejen o něm) film.

Kolem ekologa Jiřího Malíka vznikla skupina Společně proti suchu, systematicky školící zájemce, kteří u sebe v regionech chtějí upravovat vyschlou krajinu. Mohla by tak začít proměna celého Česka.

Model Zdoňov je projekt, který plánuje navrátit krajině Broumovska její přirozený vodní režim. Nyní získal dotaci na zpracování kompletní projektové dokumentace. Plán spolku Živá voda je vybudovat 71 tůní, 25 mokřadů, revitalizovat přibližně devět kilometrů malých vodních toků a vysázet téměř tří tisíc stromů a dalších dřevin. To vše na ploše 479 hektarů v okolí obce Zdoňov.

Na Broumovsko se vrátil vlk. V médiích se objevují příběhy o tom, kolik ovcí padlo predátorům za oběť. Chybí však pohled ze strany vlků. Pokus se o to Jiří Malík, ekolog, vodař a lesník, který má přímou zkušenost z Broumovska.

Tři obce v CHKO Broumovsko požádaly Správu CHKO Broumovsko o odstřel kriticky ohrožených vlků. Vyzvaly tak de facto k porušení české i unijní legislativy a zároveň tím sdělili lesníkům a pícninářům, kteří mají daleko větší škody přezvěřením spárkatou zvěří, že na ně neberou ohled (protože mrtvý vlk lesům a krajině pomáhat nebude - mimochodem, aby jelena vlk či černou zvěř dostal, musí mít smečku).

Tak se nám ministr zemědělství Toman a ministr dopravy Havlíček museli asi zbláznit, když si myslí, že se jim takový tunel povede. Posuďte sami.

Projekt pro zadržení vody v oblasti Zdoňova z týmu pana Malíka je velmi zajímavý a inspirativní. Projekt shrnuje většinu vhodných přístupů ke krajině a vodě v ní. Projekt se zaměřuje na vodu, ale navržená opatření mají většinou multifukční charakter, je tedy možné očekávat další pozitivní vlivy na dané území v případě realizace navržených opatření.

V posledních letech žijeme pod heslem Boj proti suchu. Předtím to byl Boj proti povodním. Aktuálně se již - ale příliš pomalu vzhledem ke své jednoduchosti - prosazuje myšlenka, že povodeň i sucho mají stejnou příčinu: naši obecně tragickou schopnost moudře hospodařit s vodou v krajině. Co je ale zatím nad reálné chápání, to je skutečnost, že opatření pro nápravu vodního režimu krajiny dávají smysl - a tedy i přinášejí užitek - teprve tehdy, když jsou komplexní. To znamená, že musí být systematická a vzájemně spolu provázaná. Pak se i jednotlivé části mohou vzájemně podporovat. Krajina je celek, kde voda vše propojuje. To je základní teze. Pokud si ji neosvojíme tak, že podle ní budeme schopni i jednat, nic moc zlepšit ani nemůžeme.

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků, akademiků a politiků působících v ochraně krajiny a životního prostředí s otázkou Co si myslíte o Modelu Zdoňov? Model Zdoňov Model Zdoňov je projekt, který navrací vodu do krajiny v okolí obce Zdoňov na Broumovsku. Jeho cílem je hydrologický režim krajiny pomocí všech dostupných opatření – obnovy vodních toků a mokřadů, obnovy či zhotovení rybníčků, tůní, zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině včetně návrhu nových lesů. Jeho autorem je spolek Živá voda vedený Jiřím Malíkem. Model Zdoňov se dostal mezi šest nejlepších projektů, z nichž se vybírala takzvaná vodní Nobelova cenu – Stockholm Water Prize, která oceňuje projekty přispívající k ochraně světových vodních zdrojů. Zajímalo nás, jak projekt vnímá česká odborná veřejnost a jaký potenciál v něm vidí.

Skoro všichni, i řada ekologů, mají potřebu trávit dovolenou ropným odjezdem, nejlépe někam za hranice domovského státu. Já chápu, že potřebují opustit zničenou přírodu v ČR a aspoň se podívat do míst, kde je jí víc (pokud nejedou utratit čas lehnutím na písek). Ale nebude lepší vrátit přírodu zase za dům, kde bydlíme, a tomu věnovat váš čas?

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků, akademiků a politiků působících v ochraně krajiny a životního prostředí s otázkou Co si myslíte o Modelu Zdoňov?