Jiřina Švorcová

Sedmiletý neposedný chlapec rozhodně v povedeném seriálu z roku 1984 nešel přehlédnout a svou první velkou roli ztvárnil nezapomenutelným způsobem. A to ho čekala ještě mnohem zajímavější práce.

Od smrti nenápadného, zato však výjimečného českého herce Zdeňka Řehoře uplynulo 28 let. Nejvíce ho proslavil komediální seriál Taková normální rodinka nebo postava hajného v Krkonošských pohádkách. Jaké bylo soukromí slavného umělce, který se dožil 74 let?

Jiřina Jirásková a Jiří Pleskot spolu žili jen krátce. Jejich manželství trvalo pouhé dva roky. Přesto, když se jejich milostné cesty rozdělily, zůstali stále dobrými přáteli. Jejich povahy ve vztahu nešly k sobě, jeden bez druhého ale nedokázali fungovat.

Pro jedny je Žena za pultem příjemným a milým seriálem, pro druhé komunistická propaganda, které nasadila korunu představitelka hlavní role, zapřisáhlá komunistka Jiřina Švorcová. Navzdory rozporuplné pověsti si však i v současnosti najde své diváky. Natáčení ...

Zemřela už před téměř čtrnácti lety a za sebou nechala spoustu vynikajících rolí. Ještě za války vstoupila do komunistické strany a zůstala v ní až do smrti. I proto si vysloužila pěknou řádku nelichotivých soudů. Přestože byla „kovanou“ soudružkou, byla bezpochyby i talentovanou a obdivuhodnou herečkou. To ostatně prokazovala především na divadelních prknech.

Zdeněk Řehoř sice svět opustil v roce 1994, i tak je ale pro mnoho lidí nezapomenutelným hercem, který se objevil v mnoha filmech a divadelních představeních. Obvykle hrával role nesmělých a naivních chlapíků. A podobnou povahu měl podle časopisu Osudy slavných hvězd i v reálném životě.

Jedna z nich byl taxikář, dvojče výraznější role zaníceného předsedy národního výboru Mrázka. Právě tato role odpovídala hercově vášní pro komunistický režim. Stejně jako jeho herecká kolegyně Jiřina Švorcová se velice angažoval v komunistických aktivitách a věřil v ideály, které strana hlásala.

Sympatického vousáče známe především jako svérázného inspektora Trachtu, který v cimrmanovské komedii Rozpuštěný a vypuštěný (1984) zaučuje mladého praktikanta Hlaváčka.

Herečka, vysokoškolská profesorka i podnikatelka, patřila k nejoblíbenější československým herečkám. A to nejen díky tomu, že byla krásná a objevila se v normalizačních seriálech. V těchto dnech slaví pětasedmdesátiny.

Mladým její jméno pravděpodobně nic neřekne, starší generace si ale jistě rychle vzpomene na krásnou herečku, kterou znal svého času snad každý. Proslavila ji totiž role manželky televizního majora Zemana. Jaký byl její život a proč zemřela tak mladá?

Charismatický, uhrančivý herec, jehož matka byla Slovinka a otec Čech, vyrůstal do svých jedenácti let ve Slovinsku. Teprve potom se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde se během života vypracoval v nezapomenutelného umělce. V herecké branži přitom patřil za jednoho z největších poutníků.

VIDEO Obrovské charisma, uhrančivý pohled a nezaměnitelný hlas. Prostě opravdový chlap, který navíc vždy říkal nahlas, co si myslí, a ze svých zásad neustupoval ani i píď. Středostavovský původ, upřímnost a otevřený nesouhlas ale soudruzi neodpouštěli.

FOTO / VIDEO Skvělá herečka a recitátorka byla mimořádně zásadová. Svému snu nepřestala věřit a nikdy neustoupila. Po ,sametu‘se k ní kvůli tomu obrátili někteří kolegové zády a uspořádali na ni štvanici.

Byl to chlap každým coulem, měl charisma, sex appeal a uměl hrát. Mnozí říkali, že by strčil do kapsy i Steva McQuinna. Jenže žil v komunistickém Československu a v padesátých letech se hvězdné manýry zrovna nenosily.

Seriál Žena za pultem, který měl premiéru v roce 1977, byl stejně jako seriál 30 případů majora Zemana označen za propagandistický komunistický odpad. Je to opravdu takový průšvih?

Umělci, kteří podepsali Antichartu, čímž se veřejně distancovali od Charty 77 kritizující režim, šli z role do role. Těšili se z výhod a objevovali se pravidelně na televizních obrazovkách. Ti, kteří nepodepsali, byli naopak na černé listině. Ve filmech a seriálech kvůli tomu docházelo k velkým personálním rošádám. Jak ostatně dokládají osudy zpěváka Karla Gotta nebo herečky Jany Hlaváčové.

Ale tehdejší doba, tedy doba tvrdé normalizace, byla taková, že pokud by se někdo z umělců pod Antichartu odmítl podepsat, mohl prakticky počítat s koncem svojí kariéry. Ti, kdo byli zvyklí pracovat pro televizi, by se rozhodně už na obrazovce neobjevili, ti, kteří měli především divadelní kariéry, by v lepším případě skončili v nějakém oblastním divadle u druhořadých rolí.

Před 45 lety vyvrcholila mohutná mediální kampaň normalizačního režimu proti prohlášení Charty 77. V článku se podívejte na Ponížení... Díl z TV cyklu Příběhy 20. století z produkce Post Bellum věnovaný tzv. Antichartě.

Jiřina Jirásková o ní tvrdila, že je dobrá herečka, ovšem kvůli jejímu komunistickému přesvědčení ji mnozí nesnášeli. Nebyla jediná, kdo se podřídil režimu. Mnozí herci svou účastí ve filmech podporovali totalitní režim, přestože do komunistické strany nevstoupili. Jiřina Švorcová byla oproti nim ale velmi aktivní komunistka. Co by tomu asi řekla dnes, že se poprvé v historii nedostali komunisté do parlamentu?

Seriál Žena za pultem byl v polovině sedmdesátých let tak populární, že večer, kdy se seriál vysílal, zely ulice prázdnotou a hospody předčasně zavíraly. Ano, z dnešního pohledu jde jistě o socialistickou propagandu, ale na tehdejší dobu, kdy v televizi převládala šedivá nuda, byl seriál Žena za pultem dozajista hit číslo jedna.

O Pavlu Trávníčkovi (71) se v poslední době hovoří především kvůli nařčení žen, které tvrdí, že ve věku jejich dospívání, když jim bylo kolem patnácti let, zneužil jejich nezkušenosti a údajně je sexuálně napadal. Ani v soukromí se mu ale nevyhnuly obrovské vztahové problémy. Jeho bývalky hovořily dokonce i o domácím násilí. Herec vždy všechna podobná obvinění shazoval s tím, že po rozchodech se takové věci říkají a že se na jeho jménu jen chtějí přiživit. Redakce eXtra.cz kontaktovala herečku a dabérku Helenu Dytrtovou, která byl v minulosti jeho partnerkou.

FOTO / VIDEO Okupace v srpnu 1968 ho připravila o iluze, se ztrátou ideálů se nedokázal vyrovnat. Pak navíc dostal poprvé v životě kopačky. Časem jeho stav ještě zhoršila těžká závislost, která přispěla k smutnému konci. (Pokračování z pátku 14. ledna)

Ve dnech 6. a 7. ledna roku 1977 byl v západním tisku zveřejněn text, kterým de facto začala existence Charty 77, největší a nejznámější občanské iniciativy v době tzv. normalizace, jež započala po roce 1969 nástupem husákovského režimu.

Seriálu Žena za pultem bude letos už pětačtyřicet let, a přesto se na něj při televizních reprízách mnohdy podíváme. Proč? Jedni z nostalgie, jiní se snaží zjistit, jak to za socialismu skutečně vypadalo, a další v něm vidí podivnou směsici tehdejší reality a absolutně smyšleného dostatku všeho, co pro většinu bylo jen snem. Poslední skupina diváků je pravdě nejblíž, režim se snažil na příběhu “obyčejných lidí” ukázat, jak se nám tady žilo a mělo to svá pravidla. Vždyť také do hlavní role musela být příkazem obsazena zapálená bojovnice za komunistickou pravdu, herečka Jiřina Švorcová.

Zpěvačka Hana Hegerová sice už devadesát svíček na narozeninovém dortu nesfoukne, avšak její hity můžeme s jistotou označit za nesmrtelné!

20. října by se zpěvačka Hana Hegerová, která se stala doslova ikonou šansonu nejen v naší republice, dožila 90 let. Její nevšední hlas ale bohužel definitivně utichl letos 23. března. O její hudební kariéře víme mnohé, méně už ale tušíme o jejích životních osudech? Například v roce 1980 strávila šest měsíců ve vězení. Důvodem byla údajná zpronevěra téměř milionu korun. Jak se to mohlo stát? Penězům se zkrátka nevěnovala...

Herec Ilja Racek, kterého si dnes můžeme připomenout v seriálu Konec velkých prázdnin, patřil mezi výrazné odpůrce minulého režimu. Byl to také typ člověka, jenž se řídil heslem - co na srdci, to na jazyku. To mu ale přineslo nemalé problémy, hlavně v profesním životě.

Na své okolí působil Josef Langmiler dojmem aristokrata, který byl nad věcí, což ovšem kontrastovalo s jeho skutečným původem. Herec vyrůstal v chudých poměrech a svého otce nikdy nepoznal, i když v žertu říkával, že to byl hrabě, který jeho maminku „překotil na mezi“.

Nejen pro komunistickou stranu hořelo srdce herečky Jiřiny Švorcové, kterou nejvíce proslavil seriál Žena za pultem. Jejím životem prošla řada mužů a patřili mezi ně i slavní kolegové z divadla. Věrnost ji nic moc neříkala a občas došlo i na facky.

Obsáhlý dokument o životě jedné z největších legend českého divadla, Jana Wericha vstoupí do kin 5. srpna. Jeho tvůrci Miloslav Šmídmajer a Martin Slunečko jej nazvali Jan Werich: Když už člověk jednou je. Dokument, jehož mediálním partnerem je Právo, připravovali rok a půl a lidem v něm nabídnou ucelený pohled na profesní a soukromý život slavného obyvatele pražské Kampy.

Skvělou herečku Jiřinu Jiráskovou, kterou si můžeme dnes připomenout ve filmu Sestřičky, není nutno představovat. Byla to stálice českého filmového nebe. Talentovaná a velmi šarmantní. A právě její šarm ji přivedl do náručí nejednoho slavného muže. Přesto zůstala bezdětná. Proč?

Ve věku 91 let v pátek zemřel herec Karel Urbánek. V pondělí to oznámila Herecká asociace. Urbánek je známý jako horlivý příslušník Veřejné bezpečnosti ze seriálu Chalupáři, menší role měl i v Nemocnici na kraji města a v Sanitce.

Ve věku 91 let zemřel herec Karel Urbánek, známý jako horlivý příslušník Veřejné bezpečnosti ze seriálu Chalupáři. Menší role měl v Nemocnici na kraji města a Sanitce.

Patřila k nejvýraznějším tvářím socialistického režimu v tehdejším Československu, ztvárnila mnoho divadelních i filmových rolí, kolegové a diváci ji však po lidské stránce leckdy nemohli vystát. Jiřina Švorcová byla obdivovanou herečkou, ale podle mnohých zlým člověkem.

Legendární herečka oslavila 80. narozeniny, ale její vitalitu, elán, temperament a šmrnc by jí mohl kdekdo závidět. Po smrti životního partnera, o 14 let staršího herce a divadelního režiséra Stanislava Remundy, s nímž má dcery Sabinu a Theodoru, našla opět spřízněnou duši a lásku. Jeho jméno však pečlivě tají.

Sem tam potkám lidi mladé, ale mozky mají malinko vymyté. Naprosto neříkám, že úplně, a kdo si dejme tomu přečte krátkou knihu Husitská revoluce od Petra Čorneje, nebo jeho Jana Žižku, tak je, řekl bych, v obraze ohledně historie patnáctého století. Tak to bylo, tak se to tenkrát seběhlo. Ale nechci mluvit o husitství, pamatuji socialismus. Ne komunismus, ten jsme pouze budovali, jak mi ve škole vysvětlovali. Rokem 1989, kdy mi bylo pětadvacet, to skončilo, a někteří mladší lidé si roky 1948-1989 představují dnes jako hotové Dantovo peklo. Slýchám o Mileně Horákové, uranových dolech, báťuškovi Stalinovi (naštěstí nepanoval u nás), o Gottwaldovi, Jiřině Švorcové, slýchám ledacos. Většinou je to pravda, někdy polopravda, taky se setkávám s neuvěřitelným nepochopením doby.

Na umělecké scéně působila jako přírodní úkaz. Její jméno nebylo v seznamech hitparád, časopisy nelákaly na rozhovory či pikantnosti z jejího soukromí. Celý život zpívala o životě, láskách, zklamání i nadějích, i výčet jejích alb je skromný. Přesto byly její koncerty vždy během chvíle beznadějně vyprodány. (Pokračování z pátku 2. dubna)

Seriál Žena za pultem je mnohými milován a jinými nenáviděn, protože vznikal za socialismu a ukazoval luxusně vybavenou prodejnu potravin, i přesto, že mnohé zboží jinak dostupné nebylo. Z příběhů Anny Holubové, kterou hrála Jiřina Švorcová obklopená skvělými českými herci, se stal pojem, v Německu má dodnes dokonce svůj fanklub.

Jiřina Štěpničková byla herečkou, na kterou se nezapomíná. Ale i když byla u diváků oblíbená a její talent převyšoval mnohé jiné, neměla v životě tolik štěstí, kolik by si ho jistě přála a zasloužila.

Piaf z Prahy, Velká dáma šansonu nebo také Šansoniérka se slovanskou duší. I tak byla přezdívána legendární zpěvačka Hana Hegerová (✝89) , jež se prosadila nejen u nás, ale i v cizině. Stačilo ovšem málo a pěveckou kariéru nikdy neodstartovala.

Do hudebního nebe dnes odešla devětaosmdesátiletá Hana Hegerová. Legendární zpěvačka, kterou mnozí označovali za královnu šansonu, zemřela v Nemocnici Na Homolce, kde byla hospitalizována po zlomenině krčku.

Herec Josef Bláha byl během svého života známý jako velký sukničkář. Mezi jeho "úlovky" patřila například Iva Janžurová. Přesto byl celý život ženatý se svou paní Bohumilou, která mu všechny milenky trpěla. Kdo byl herec, známý z Hříšných lidí města pražského?

Její hluboký hlas a chladné vzezření ji předurčovalo k postavám elegantních hraběnek. Hrála ženy z lidu, které už mají něco odžito. Syrový projev a ironický podtón ji v mládí ale přinesl i role mladých chlapců. Herečka Jiřina Jirásková by v těchto dnech oslavila devadesáté narozeniny. Pojďme si připomenout její život i charakterní role. Za zmínku stojí i její barvité vztahy s muži.

Před pár dny jsem se vrátila z nemocnice, kde jsem žila v sladké nevědomosti, co se děje kolem České televize. Po návratu domů jsem nažhavila internety a zjistila, že se Česko stalo dějištěm absurdního dramatu pochybné kvality.

Bývalá televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková zemřela ve věku úctyhodných 92 let. Její televizní kariéru ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968, kterou v ČST ohlašovala a později se zapojila do moderování protiokupačního vysílání. V roce 1970 pak byla z televize vyhozena.

Řeči o tom, že jen zdravá výživa, absence cigaret a alkoholu a pouze bio potraviny vám mohou prodloužit život, jsou vážně asi nesmysl. Důkazem toho byla moderátorka a bývalá hlasatelka Kamila Moučková.

Na naší umělecké scéně se pohybuje velké množství exotů a nejinak tomu bylo i za minulého režimu. Řada tehdejších netalentovaných rádoby celebrit upadla dávno v zapomnění, ale neškodí si občas některé připomenout. K výrazným představitelkám normalizační „hvězdné pěchoty“ patřila soudružka Ludmila Pelikánová (8. 9. 1915 – 6. 10. 1993).

Domovnici ztvárnila stejně přesvědčivě jako heroinu, s lehkostí se pohybovala jak v tragédii, tak i v komedii. Od narození jedné z největších českých hereček Dany Medřické dnes uplyne rovných sto let.

Známe ji jako slečnu Marcelu z legendárních Světáků, která vyrůstala s umělci a "všechny znala osobně", známe ji jako sudetskou sestřičku přezdívanou Babi. Známe její velké oči a hluboký, osobitý hlas. Osobní život Jiřiny Jiráskové byl ale problematický - jako začínající herečka toužící po kariéře šla na ruku komunistům.

Byla revoluce před 30 lety procházkou růžovým sadem? Vůbec ne! Nikdo nevěděl, jak se zachová Sovětský svaz nebo Lidové milice, což byly nechvalně proslulé ozbrojené oddíly zapřisáhlých soudruhů. Podle Ladislava Freje (77) se už bolševici připravovali zasáhnout.

Jiřina Švorcová, Zdeněk Buchvaldek nebo Jaroslav Moučka. To byly hvězdy socialistické televizní tvorby. Seriály jako Žena za pultem, Muž na radnici, Plechová kavalerie, Inženýrská odysea nebo Okres na severu, vstupovaly do našich obýváků před listopadem 1989 a kreslily zářnou budoucnost pod vedením Komunistické strany Československa. Vznikala ale i umělecká díla, která obohatila naši kinematografii.