Před 2 roky
„Již naši otcové… zastavili se na půl cestě“ – tak okomentoval T. G. Masaryk v knize Česká otázka z roku 1894 (která ve všech dalších vydáních vycházela v jednom svazku s publikací Naše nynější krize z následujícího roku) průběh českých dějin, jejichž smysl se po celý život pokoušel hledat a jejichž zasazení do silokřivek světového vývoje pokládal za jeden ze svých základních životních úkolů. Role prvního československého prezidenta, které se Masaryk zhostil jako skoro devětašedesátiletý muž, ve veřejném povědomí poněkud neprávem zastínila Masaryka filosofa a myslitele, jenž se vždy snažil především studovat společnost a pochopit její fungování, člověka, pro něhož nebyla politika ničím jiným než vysokou teorií uvedenou v praxi.