Josef Pekař

U nás jsou často proklínaní a zatracovaní, jejich špatná pověst je však nezasloužená. Jezuité totiž udělali mnoho dobrého. Podporovali vzdělanost a když bylo třeba, neváhali obětovat i životy ve prospěch potřebných.

Monografie Jan Žižka historika Petra Čorneje se stala knižní událostí roku 2019. Známý medievalista předkládá své životní dílo devadesát let po detailní studii o husitském válečníkovi od Josefa Pekaře. Kupodivu ani dnes, 600 let po vstupu táborského hejtmana do husitské revoluce, není téma Žižka pro současníky vyhaslé. S Petrem Čornejem jsme hovořili na počátku roku 2020.

„Jesu, Maria, miserere mei!“ Jestlipak mu ta jeho Maria pomůže, smál se prý hurónsky jeden ze „soudců“, kteří právě po krátkém procesu a rozsudku smrti vyhodili z okna královského místodržícího, známého svou jezuitskou bigotností a upřímnou nenávistí ke všem „kacířům“. Když vyhlédl z okna, překvapivě vyjekl, že mu vážně pomohla. Bylo 23.5.1618 a dramatické gesto na Pražském hradě právě uvrhlo celou Evropu do třicetileté války.

Kdyby se člověk díval na velké historické události a životní osudy jen prostřednictvím filmů posledních let, mohl by nabýt dojmu, že všední život je jen nedůležitou vycpávkou mezi bitvami a ...

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je historik Petr Čornej, jehož monografie Jana Žižky se stala knižní událostí roku 2019. Známý medievalista předkládá své životní dílo devadesát let po detailní studii o husitském válečníkovi od Josefa Pekaře. Kupodivu ani dnes, 600 let po vstupu táborského hejtmana do husitské revoluce, není téma Žižka pro současníky vyhaslé. S Petrem Čornejem…

„Již naši otcové… zastavili se na půl cestě“ – tak okomentoval T. G. Masaryk v knize Česká otázka z roku 1894 (která ve všech dalších vydáních vycházela v jednom svazku s publikací Naše nynější krize z následujícího roku) průběh českých dějin, jejichž smysl se po celý život pokoušel hledat a jejichž zasazení do silokřivek světového vývoje pokládal za jeden ze svých základních životních úkolů. Role prvního československého prezidenta, které se Masaryk zhostil jako skoro devětašedesátiletý muž, ve veřejném povědomí poněkud neprávem zastínila Masaryka filosofa a myslitele, jenž se vždy snažil především studovat společnost a pochopit její fungování, člověka, pro něhož nebyla politika ničím jiným než vysokou teorií uvedenou v praxi.

V Aleji Českých exulantů nedaleko bojiště na Bílé hoře, která je dnes součástí Prahy 6, mohou ode dneška lidé vidět Kříž smíření. Ceremoniál jeho odhalení se konal v den výročí bitvy z roku 1620. Autorem kříže je německý benediktýnský mnich a umělecký kovář Abraham Fischer. Odhalení dnes předcházely ekumenické nešpory přímo na Bílé hoře. Kříž byl instalován na konci října. Akci uspořádaly Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a bělohorský klášter benediktinek.

Na známé osobnosti spojené s Turnovem jsou zaměřené dvě chystané výstavy tamního muzea, které začnou ve čtvrtek. Jedna je věnovaná historikům Josefu Pekařovi a Josefu Šimákovi a druhá fotografovi a horolezci Vilému Heckelovi.

Na známé osobnosti spojené s Turnovem jsou zaměřené dvě chystané výstavy tamního muzea, které začnou ve čtvrtek. Jedna je věnovaná historikům Josefu Pekařovi a Josefu Šimákovi a druhá fotografovi a horolezci Vilému Heckelovi.

Knihou roku a hlavním vítězem výročních knižních cen Magnesia Litera se stal životopis Jana Žižky od historika Petra Čorneje. Titul Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka zvítězil i v kategorii Litera za naučnou literaturu.

Historik Petr Čornej jako první napsal "Žižku pro všechny". To, kolik lidí svou knihou oslovil, naznačuje, že se dotkl čehosi podstatného v národní duši.

Nové informace o povaze husitského vojevůdce Jana Žižky i o dobových souvislostech přináší kniha Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka, kterou v Táboře představil historik Petr Čornej. Vychází k 600. výročí od začátku husitské revoluce, navazuje na dílo historika Josefa Pekaře, jehož výsledky díky novým badatelským poznatkům doplňuje a rozšiřuje. Žižkův portrét je tak plastičtější, řekl dnes ČTK Čornej na akci, kterou připravilo Husitské muzeum.