Josef Středula

Jak se odboráři staví ke snaze vládní koalice zrušit dosud platný služební zákon a nahradit ho novou normou? Jaké chtějí změny v systému emisních povolenek ETS 2? A jak hodnotí přístup nové vlády ke společnému dialogu? „Pro občany by mělo být důležité, že zaměstnanec pod státní službou by měl být nezávislý na politickém dění ve své okolí, aby nedocházelo každé čtyři roky k náletu, kdy všechny vyhodíme,“ míní Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Tripartita bude spolupracovat při českých aktivitách v EU k zastavení systému emisních povolenek ETS2. Vláda si proto od zaměstnavatelů i odborů vyžádala podklady o předpokládaných dopadech systému ETS2 na domácnosti i průmysl. Chce tím posílit své argumenty pro jednání v EU. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Tripartita včera probírala také situaci kolem návrhu státního rozpočtu nebo programové prohlášení vlády.

Tripartita bude s vládou spolupracovat při snaze zastavit systém ETS2. Po jednání orgánu to oznámil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Vláda se dle něj obává dopadů systému emisních povolenek na obyvatele ČR.

Odbory požadují zvýšení platů ve veřejném sektoru, pro první platovou tabulku o devět procent a pro zbytek o šest. S vládou se zatím nedohodly a v jednání budou pokračovat koncem ledna, uvedl ministr práce Aleš Juchelka (ANO).

Nová vláda ANO, SPD a Motoristů odpoledne poprvé zasedne k tripartitě. Se zástupci zaměstnavatelů a odborů projednají třeba vládní prohlášení. V programu je i státní rozpočet na letošní rok nebo odmítnuté emisní povolenky. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v té souvislosti vyzdvihuje například sociální dialog.

Tripartita bude spolupracovat při českých aktivitách v EU k zastavení systému emisních povolenek ETS 2. Vláda si proto od zaměstnavatelů i odborů vyžádala podklady o předpokládaných dopadech systému ETS 2 na domácnosti i průmysl. Chce tím posílit své argumenty pro jednání v EU. Na tiskové konferenci po pondělním jednání to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Tripartita probírala také situaci kolem návrhu státního rozpočtu nebo programové prohlášení nové vlády. Na růstu platů se zatím odboráři s vládou nedohodli.

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).

V Praze v Hotelu Olšanka se 25. listopadu uskutečnil Sněm Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.

Odbory navzdory rozhodnutí Ústavního soudu hodlají s budoucí vládou a zaměstnavateli jednat o úpravě zákoníku práce, aby o druhu vykonávané práce zaměstnanec a zaměstnavatel spolurozhodovali.

Ústavní soud (ÚS) ponechal v platnosti ustanovení zákoníku práce, které umožňuje převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu – typicky například po pracovním úrazu, kdy už nemůže vykonávat původní profesi. Podle soudce Zdeňka Kühna ale soud pochybil, když se zabýval pouze zákazem nucené práce a opomenul možné riziko diskriminace osob se zdravotním postižením. The post Převod na jinou práci: Soudce Kühn varuje před diskriminací appeared first on Česká justice.

Zestátnění ČEZ bude mít negativní dopad na skupinu a kapitálový trh, prohlásil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek pak upozornil, že stát přijde o tučné dividendy z ČEZ.

Plán vznikající koalice předestřený v programovém prohlášení je nevyrovnaný v otázce výdajů a příjmů, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je příjmová stránka popsána velmi vágně a nejasně, a to v situaci, kdy by se veřejné finance měly konsolidovat. Tématem byly i konkrétní návrhy vznikající koalice; se zestátněním ČEZu nesouhlasí kromě Hampla a Kalouska ani poslanec Jan Skopeček (ODS) či šéf odborářů Josef Středula. Představitelé hnutí ANO pozvání nepřijali.

Řecká vláda chce umožnit lidem pracovat až 13 hodin denně. Novinka má pomoci řeckým firmám překlenout narůstající nedostatek pracovní síly. Zaměstnancům slibuje vyšší mzdy. Stejným problémům čelí i Česko.

Jednání vlády a odborů o růstu platů ve veřejném sektoru skončilo bez dohody. Končící vláda nechce kvůli výsledku voleb o platech rozhodovat.

S vznikající vládou se představitelé odborových organizací chystají otevřít zastropování důchodového věku a dřívější odchod do penze pro náročnější profese.

Hospodářská komora ČR (HK ČR), Francouzsko-česká obchodní komora (FČOK) a Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) se dohodly na užší spolupráci při podpoře odborného vzdělávání, zejména prostřednictvím soutěží CzechSkills a EuroSkills. Společně se zaměří také na rozvoj vzdělávání zaměstnanců, podporu udržitelného trhu práce a propagaci řemeslných a technických oborů u mladé generace. Zástupci českých a francouzských podnikatelů sladí postup i při prosazování kroků ke zvýšení konkurenceschopnosti českých a evropských firem, včetně snižování neodůvodněné regulatorní a nadměrné byrokratické zátěže v souladu s iniciativou Byrokratický detox.

Jiný pohled na sliby rozhodujících stran a hnutí nabízí před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny největší odborová centrála v zemi – Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Hodnotí politická stanoviska ze zaměstnanecké perspektivy.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) po jednání s vládou oznámila první pozitivní posun v debatě o platech zaměstnanců veřejného sektoru. Kabinet podle odborářů uznal, že pracovníci nemohou nést důsledky minulých krizí donekonečna.

Vláda Petra Fialy (ODS) krátce před volbami ustupuje tlaku odborů na zvyšování platů státních zaměstnanců, nyní kompromisně navrhuje zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. K ústupku dochází navzdory tomu, že už nyní je deficit státního rozpočtu na příští rok navržen na úrovni 286 miliard korun. Peníze by se tak musely vzít z jiných priorit, navíc podle expertů není k vyššímu než pětiprocentnímu růstu prostor.

Zástupci odborů a vlády se ve středu 24. září nedohodli na finální podobě platových tarifů pro státní zaměstnance v příštím roce. Ve hře je nová varianta, podle které by si výrazněji přilepšili hůře ohodnocení zaměstnanci. Podle odborářů jde o posun, definitivní dohoda ale zatím nepadla. Jistější vyhlídky už mají učitelé, kterým od příštího roku vzrostou platy o sedm procent. Ostatní pedagogičtí pracovníci si přilepší o dva tisíce korun.

Vláda se s odbory opět nedohodla na růstu platů. Jde o platy téměř sedmi set tisíců zaměstnanců, učitelů, zdravotníků, úředníků. Jde o zvýšení výdajů státu o desítky miliard korun. Proti letošku by mělo být navýšení podle návrhu vlády o 27 miliard korun, tedy asi o 9,4 procenta, uvedl ministr Marian Jurečka, který jednání s odbory vede.

Vláda s odbory ve středu zatím neuzavřela dohodu o růstu platů. Padl nový kompromisní návrh na zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. Jednání bude ještě pokračovat. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle odborů je možná shoda s kabinetem na přidání o devět procent hůř odměňovaným profesím. Pro ostatní zaměstnance odbory chtějí růst o šest procent, uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku dva tisíce korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN), uvedl jejich předák František Dobšík. Upřesnil, že dva tisíce korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.

Odbory dál požadují navýšení platových tarifů ve veřejném sektoru od ledna o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak o 13 procent. Případný nový návrh na přidání pevné částky odmítají. Novinářům to před středečním jednáním předáků se zástupci vlády řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Vláda na minulém jednání na začátku září nabídla růst tarifních platů o pět procent a hůř odměňovaným o sedm procent.

Ani na středečním jednání vláda nenašla s odbory shodu na tom, jak vysoké mají být platy. Odbory požadují sedm procent plošně a 13 procent pro ty nejvíce znevýhodněné. Vláda navrhla 2000 korun, to ale zástupci zaměstnanců odmítli.

Vláda na minulém jednání na začátku září nabídla růst tarifních platů o pět procent a hůř odměňovaným o sedm procent.

Odbory dál požadují navýšení platových tarifů ve veřejném sektoru od ledna o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak o 13 procent. Případný nový návrh na přidání pevné částky odmítají. Novinářům to před úterním jednáním předáků se zástupci vlády řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Vláda na minulém jednání na začátku září nabídla růst tarifních platů o pět procent a hůř odměňovaným o sedm procent. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání oznámil, že vláda s odbory dohodu o růstu platů neuzavřela. Jednání má pokračovat, dodal.

Ve středu 24. září od 8:30 proběhne na Úřadu vlády další jednání o valorizaci platů ve veřejné a státní sféře. K jednacímu stolu usednou zástupci vlády, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Asociace krajů, Sdružení místních samospráv a odborů. Odborovou stranu budou zastupovat Josef Středula (ČMKOS), Jiří Vaňásek, Pavel Bednář, Jiří Dokoupil a Dagmar Žitníková.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) představila takzvaný Volební kompas pro zaměstnance, který by jim prý mohl pomoci při rozhodování, komu dát hlas v následujících volbách. „Pro někoho to může být lehká volba, pro dalšího těžká, ale s těmito otázkami jsme chtěli přispět, aby se lidé mohli lépe zorientovat a šli k volbám informovaní o názory politických subjektů,“ uvedl předseda Josef Středula.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zveřejnila tři týdny před hlasováním o novém složení Sněmovny Volební kompas. Zahrnuje vyjádření stran k tématům, která považují zaměstnanci za nejdůležitější. Týkají se hospodářské politiky, penzí, veřejných služeb, platů, mezd a rodinného života. Voliči kompas najdou na webu konfederace.

Praha - Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zveřejnila tři týdny před hlasováním o novém složení Sněmovny Volební kompas zahrnující vyjádření stran k tématům, která považují zaměstnanci za nejdůležitější. Týkají se hospodářské politiky, penzí, veřejných služeb, platů, mezd a rodinného života. Voliči kompas najdou na webu konfederace. Dokument vznikl na základě dohody všech členských svazů ČMKOS a není doporučením konkrétní strany či hnutí. Jeho cílem je dát voličům fakta a podpořit jejich účast u voleb, uvedl předák ČMKOS Josef Středula na dnešní tiskové konferenci. Členy odborů vyzval, aby volili na základě informací.

Vláda a odbory se tento týden zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. V návrhu rozpočtu na příští rok je zatím plánován růst o 4,5 procenta. Opoziční hnutí ANO a SPD by chtěli dát státním zaměstnancům více, podle ekonomů si ale stát vyšší než pětiprocentní růst nemůže…

Česká televize představila moderátory a redakci nového ekonomického týdeníku „Události, komentáře z ekonomiky“. Pořad se na obrazovkách ČT24 objeví poprvé v sobotu 6. září ve 22 hodin. Tento krok souvisí s obnovením samostatné ekonomické redakce zpravodajství, jež začala fungovat v září. „Chceme divákům přinášet srozumitelný a zároveň odborný pohled na to, co ovlivňuje jejich životy – od inflace přes energetiku až po vývoj na trzích,“ uvedla vedoucí ekonomické redakce a moderátorka Vanda…

Česká televize od září obnovuje samostatnou ekonomickou redakci zpravodajství. Jejím prvním výsledkem bude nový pořad Události, komentáře z ekonomiky, který se poprvé na ČT24 objeví už v sobotu 6. září od 22:00 hodin.

Vláda a odbory se zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Zatímco kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent, odboráři požadují přidání o sedm procent a pro hůř placené o 13 procent.

Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. Odboráři původně chtěli od ledna do tarifů navíc deset procent.

Středula nevymámil z Fialovy vlády vyšší platy státních zaměstnanců. Jednání krachla. Středula nevymámil vyšší platy státních zaměstnanců.

Vláda a odbory se ve středu zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. Novinářům to po schůzce s odboráři řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministerstvo financí ČR ve své srpnové predikci očekává růst HDP o 2,1 % v roce 2025 a o 2,0 % v roce 2026. Hlavním tahounem má být domácí poptávka, zatímco export může negativně ovlivnit zavedení 15% amerických cel na evropský průmysl. Inflace se má stabilizovat na 2,4 % v roce 2025 a 2,3 % v roce 2026. Průměrná mzda má vzrůst o 6,6 % letos a o 5,3 % v příštím roce.

Praha - Vláda a odboráři budou jednat o zýšení platů ve veřejném sektoru ve středu 3. září. Sejdou se v 09:00 před zasedáním kabinetu. ČTK to sdělil předák Odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčí odborů veřejné sféry Pavel Bednář. Odbory požadují zvýšení tarifů od ledna o deset procent, pro hůř odměňované profese pak o 15 procent.

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Když nepřidáme zaměstnancům, na hospodářský růst můžeme zapomenout. To řekl v pořadu Co na to vaše peněženka šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ekonom Petr Bartoň s takovým názorem však ostře nesouhlasil.

Rozhodnutí, na které čekají stovky tisíc lidí – růst platů státních zaměstnanců vláda podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) projedná příští týden. Ministerstvo práce navrhuje pět nebo sedm procent, odbory dlouhodobě žádají navýšení o desetinu. Odboráři i opozice kritizují, že se o platech rozhoduje pozdě. Podle Jurečky resort počítá s tím, že by nárůst byl rychlejší hlavně v nižších tarifních stupnicích než ve zbytku tabulek.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Očekávalo se, že poslední prázdninový týden se uskuteční schůzka odborů s vládou kvůli vyjednávání o růstu platů lidí placených z veřejných peněz. Jde o stovky tisíc lidí, učitele, lékaře, policisty, státní úředníky a mnoho dalších. Je až šokující, že se neví, kdy a jestli se toto jednání uskuteční. Zavání to selháním vlády.

Bylo to poprvé za dlouhou dobu, kdy jsem rozklikla pod cizím článkem diskuzi a podívala se, jak čtenáři reagují na přesvědčení pana Vidláka, že „normalizace přinesla sociální jistoty“. A nelitovala jsem!

Pět týdnů dovolené, posílení odborů, zákaz agenturám zprostředkovávat práci cizincům nebo věk odchodu do důchodu nejpozději v 63 letech. To prosadila SOCDEM do volebního programu Stačilo!. Zatímco prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza se chytá za hlavu a říká, že v SOCDEM nezůstal nikdo, kdo by chápal základy ekonomie, jinak to vidí Josef Středula, odborový předák a bývalý šéf předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové. Byl bych ještě odvážnější, řekl pro CNN Prima NEWS o slibech Maláčové.

Ministerstvo práce předložilo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se změní platové tarify pro státní zaměstnance a zaměstnance ve veřejných službách. Odbory si návrh prošly a nyní zveřejnily protinávrh. Stále trvají na nárůstu platů od ledna o deset procent pro všechny státní zaměstnance.

Odbory požadují zvýšení platových tarifů v příštím roce o 10 % a k tomu odpovídající zvýšení objemů finančních prostředků. Uvedl to na jednání tripartity, která se konala 10. července, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ideální by bylo podle něj se dohodnout do konce srpna. Zároveň odbory požadují, aby růst tarifů byl proporcionální a pro všechny skupiny stejný.

Zkušenosti z Evropy a Islandu ukazují, že méně hodin nemusí znamenat méně práce. Naopak - snížení týdenní pracovní doby může vést k vyšší efektivitě, lepšímu duševnímu zdraví i celkové spokojenosti zaměstnanců. Téma pracovní doby tak už dávno není jen teoretickou otázkou akademiků nebo sociologů.

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Kabinet počítá s posílením sumy na platy o čtyři procenta. Vláda, zaměstnavatelé a předáci mají ale shodu na tom, že by výdělky úředníků samospráv, administrativních a technických sil, nepedagogů či pracovníků v kultuře měly růst v příštích letech rychleji než u jiných profesí.

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.

Krácení pracovní doby je celoevropský trend. Pracující v ekonomicky vyspělých zemích dokáží za hodinu práce vykonat více, což se odráží nejen do jejich příjmů, ale také do množství času, který musí strávit v práci. Jsou Češi málo produktivní, když tráví v zaměstnání dlouhé hodiny?