K. H. Frank

Karl Hermann Frank se narodil 24. ledna 1898 v Karlsbadu, dnešních Karlových Varech, tehdy součásti Rakouska-Uherska. Jeho otec Heinrich byl učitel na základní škole a zapálený německý nacionalista, který svého syna vedl k pochopení německého nacionalistického hnutí. Když bylo Karlovi 9 nebo 10 let, při hře s ostatními dětmi byl zasažen kamenem přímo do oka. Když 28. července 1914 začala první světová válka, bylo Frankovi 16 let. Pokusil se narukovat do rakousko-uherské armády, ale byl odmítnut kvůli slepotě pravého oka způsobené zmíněným zraněním. Přestože se mu lékaři v roce 1918 dlouho snažili oko zachránit, nakonec mu ho museli vyoperovat a nahradit skleněným. V říjnu 1918 vyhlásila Československá národní rada v Praze nezávislost Československa. 50 % československého obyvatelstva tvořili Češi. Němci tvořili 22 a Slováci 16 %. Karl Hermann Frank byl sudetský Němec, což bylo označení pro etnické Němce žijící v československém pohraničí, a stal se z něj krajně zapálený zastánce připojení Sudet, kde žil, k Německu. V roce 1919 vstoupil do Německé sociálně demokratické strany dělnické, protofašistické strany Němců v Československu...

Když v dubnu 1945 Karl Hermann Frank viděl, že jeho hrůzovláda skončila, rozhodl se uprchnout z Prahy a vzdát se Američanům, protože se obával ruského zajetí. 9. května 1945 byl Frank zatčen jednotkami americké armády, ale jeho plán nevyšel, protože byl vydán zpět do Prahy, kde byl od března do května 1946 souzen Lidovým soudem. Osobní odpovědnost za popravy odmítl, i když před tribunálem připustil, že je lze „podle lidského cítění a lidských zákonů považovat za vraždu“. Ani jeho lži mu však nepomohly uniknout spravedlnosti a v úterý 21. května 1946 odsoudil Lidový soud v Praze Karla Hermanna Franka za vlastizradu a masakr civilního obyvatelstva českých obcí Lidice a Ležáky k trestu smrti oběšením. Přestože Frank nikdy neměl slitování s žádným Čechem, požádal československého prezidenta Edvarda Beneše o shovívavost. Frank Benešovi napsal: „Věřím, že jako vítěz projevíte milosrdenství a darujete mi život.“ Mýlil se však. Na jeho telegrafickou výzvu nepřišla žádná odpověď...

Bojová vozidla pěchoty, tanky nebo zinscenované zatčení nacistického pohlavára K. H. Franka. Desetitisíce diváků si užily tradiční Den pozemního vojska, tzv. Bahnu. A to včetně moderní techniky, která si pamatuje druhou světovou válku.

Dvanáctiminutový pořad, který vzniká ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem v Praze, ukáže zábavnou a atraktivní formou zásadní okamžiky československých a českých dějin, poodhalí zákoutí historie zahalená tajemstvím a představí významné osobnosti našich dějin.