K. H. Frank

Tradice uctívání hrobu neznámého vojína vznikla po skončení bojů první světové války. Britská Komise pro válečné hroby byla tehdy vyslána na bývalá bojiště západní fronty s úkolem exhumovat, identifikovat a řádně pohřbít padlé britské vojáky. Protože však identifikace byla u téměř poloviny těl nemožná, členové komise - sir Fabian Ware a podplukovník Henry Williams - se rozhodli převézt ostatky jednoho z neidentifikovatelných vojáků do Británie.

I přestože byl Richard Bienert ministrem vnitra a předsedou protektorátní vlády, uvažovalo se dokonce i s jeho zapojením do květnového povstání, byl totiž v…

Pokud bychom hledali zosobněné zlo, Bedřich Reicin by jistě stál za úvahu. Jeden z nejagilnějších komunistů měl za svůj krátký život na svých rukou krev válečných hrdinů a elity národa. Jeho fanatismus byl natolik přes čáru, že se ho nakonec zbavila vlastní strana. Co ho vedlo k brutálnímu chování a proč ho poslali na šibenici?

František Nenáhlo byl pověrčivý kat a alkoholik, který zanedbával svoji práci. I přesto se mu ale povedlo poslat do pekel nejen českým národem nenáviděného K. H. Franka. Ten svoji přezdívku „krvavý pes“ získal na základě své krutosti, jež se projevila zejména při likvidaci Lidic a bezcitnou popravou jejich obyvatel, včetně dětí. Velmi prestižní událost – popravu - měl na starost pankrácký kat František Nenáhlo.

Myslíte, že důraz na konexe a známosti na nejvyšších místech stvořil předchozí režim? Jste na omylu. Klientelistické vazby jsou staré jako lidstvo samo a česká společnost je znala pochopitelně i v dobách první republiky a za protektorátu. Přesvědčit vás o tom může komedie Přítelkyně pana ministra (1940) s Adinou Mandlovou (✝81), Oldřichem Novým (✝83) a Jaroslavem Marvanem (✝72) v hlavních rolích. Mimochodem, Mandlová a Nový tvořili filmový pár už rok předtím v úspěšné veselohře Kristián.

Na Parlamentních listech se 22. 10. objevil titulek: „I ten K. H. Frank projevoval nemocnému Háchovi větší respekt. Zmatečný Vystrčilův papír z nemocnice, poukazuje ústavní právník.“ Můžeme se tedy těšit na značně výživnou duševní stravu.

Karl Hermann Frank byl popraven 22. května 1946, jeho žena byla v té době již v Sovětském svazu. Jak se tam dostala a co tam dělala?

Když bývalý říšský sekretář K. H. Frank krátce po skončení války zpytoval své svědomí v pankrácké věznici, přál si, aby ho směla navštívit jeho manželka. Vyšetřovatel generál Josef Bartík proti tomu nic neměl, ale narazil na problém: Karolu Frankovou se mu nepodařilo najít. Jako by se do země propadla.

Lásku k divadlu dostal Vladimír Šmeral (16. 10. 1903 – 15. 3. 1982) do vínku. A to bylo i důvodem, proč přestoupil z Vyšší průmyslové školy elektrotechnické na dramatické oddělení brněnské konzervatoře, kterou absolvoval v roce 1926. Od počátku své divadelní dráhy byl považován za mimořádný herecký talent.

Patřila k největším českým celebritám filmového plátna za první republiky. Především díky svému talentu i kráse prožila poměrně bujarý život, střídala milence jak na běžícím páse, čekala dítě a vychutnávala si mejdany do ranních hodin.

"Krvavý pes" Karl Hermann Frank byl v Československu tak nenáviděn, že se nikdo nechtěl ujmout jeho obhajoby. Pro jeho zločiny neexistovala omluva ani rozumné psychologické vysvětlení. Podepsal celé stohy rozsudků k smrti, zasáhl proti studentům, rozhodl o vypálení Lidic a Ležáků. Trest nejvyšší byl nevyhnutelný.

Petřínská rozhledna je stále jednou z nejnavštěvovanějších pražských památek. S pohnutou historií je stále symbolem Prahy, jak by také ne, vždyť odolala ničivému pořáru a poté i samotnému Hitlerovi. Osud nebo náhoda?

Patřila k největším hvězdám československého filmu, po válce ji ale čekal strmý pád. Zapomenutá a opuštěná Adina Mandlová zemřela 16. června 1991.

Němci se u nás za války nemazlili s nikým, proces s obyvateli Lidic měl ale pachuť pomsty. Bylo 10. června 1942 a Reinhard Heydrich už byl po smrti.

Byl Obergruppenführerem a říšským ministrem pro Čechy a Moravu, který sehrál svoji roli ve vyhlazení obcí Lidice a Ležáky. Karl Hermann Frank za své válečné zločiny zaplatil životem – 22. května 1946. Z jeho popravy na Pankráci se stala společenská událost, které se zúčastnily tisíce lidí. Jaký byl K. H. Frank vězeň? A jak na něj vzpomínal jeho kat? Na tyto a další otázky odpovídal vedoucí Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby České republiky Aleš Kýr.

Konec druhé světové války přinesl mnoho momentů pomsty na nenáviděném nacistickém nepříteli.

"Budu-li muset z Prahy odejít, prásknu za sebou pořádně dveřmi," hrozil ještě na začátku pražského povstání v květnu 1945 Karl Hermann Frank. O rok později pokorně prosil prezidenta Edvarda Beneše: "Věřím, že jako vítěz budete milosrdný a darujete mi život." Marně. Jeho poprava se stala velkým veřejným divadlem.

Posluchači rádia Luxemburg mohli 7. května 1945 vyslechnout podivné hlášení oznamující přílet amerického letadla s velkým zavazadlem do Prahy. Šlo o šifru, kterou Spojenci ohlásili československým úřadům utajený převoz někdejšího říšského ministra pro Čechy a Moravu K. H. Franka z věznice v německém Wiesbadenu do Prahy. Muž, jenž měl na svědomí tisíce zmařených životů lidí, které nechal popravit, odvléct na nucené práce nebo poslat do koncentračních táborů, se zde měl zpovídat ze svých zločinů. Na konci procesu nad ním soud vynesl 21. května 1946 rozsudek smrti a Frank byl o den později oběšen na dvoře Pankrácké věznice před zraky asi 5000 diváků.

Když nastupoval R. Heydrich do funkce zastupujícího říšského protektora, měl jasný cíl - zlomit český odboj i národ. To se mu nakonec nepovedlo a český národ naopak zlomil jeho.

Emanuel Moravec je nechvalně proslulým symbolem české kolaborace v období druhé světové války. Člověk, který se dokázal z vojáka a zarputilého vlastence přetransformovat v jednoho z největších kolaborantů s nacistickým režimem. Svědomí, karma, osud, nebo možná všechno dohromady, jej ale přeci jen dohnalo. 5. května roku 1945, přesně před 76 lety, spáchal Moravec na cestě za K. H. Frankem sebevraždu.

Bezvýznamný policejní úředník, který je přesvědčen o svých mimořádných kriminalistických schopnostech, spadne rovnýma nohama do největšího detektivního případu své kariéry. Tak lze stručně charakterizovat nestárnoucí komedii Tři vejce do skla z roku 1937, v níž se král komiků Vlasta Burian (✝70) objeví dokonce v trojroli.

Z vrcholu na úplné dno. Příběh Vlasty Buriana rozhodně není tak veselý jako filmy, ve kterých exceloval hlavně v období první republiky.

Dnes je téměř zapomenutou skutečností, že okrajová část Prahy Čakovice byla domovem příslušníka temného povolání. Jeho život byl celý zahalen rouškou tajemství, která zůstala neobjasněna dodnes. Více o nich ví lokální historik Jan Sládeček.

„Činit dobro, to člověka dělá šťastným. Šťastný nemůže být člověk, když někomu ubližuje," říká Eduard Marek přezdívaný Hroznýš, kterého nacisté stíhali za pomoc Židům a komunisté za odbojovou činnost.

Kauza článku „Hitler je gentleman“, jehož autorství připisuje prezident Miloš Zeman novináři Ferdinandu Peroutkovi, má další pokračování. Na případ vrhá nové světlo svědectví vědce, bývalého poslance a ministra vlád komunistické éry Karla Löbla, který ve svých pamětích Co ještě dodat… popisuje, že se s údajným textem z časopisu Přítomnost setkal hned dvakrát. Dle svých slov ale pravděpodobně šlo o nacisty vytvořený „obtah vzorového čísla časopisu“.

Slunce bylo ještě v peřinách, když rodina všemocného vládce Protektorátu Čechy a Morava, Karla Hermanna Franka, nasedala do automobilů, aby využila dohody povstalecké České národní rady s velitelstvím německých vojsk o volném průjezdu německých jednotek. Čtyři auta vyjížděla z Prahy a těsně před Plzní, v Rokycanech, se stalo něco nečekaného.

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je jednou z nejvěhlasnějších bojových operací, ke kterým na území Protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války došlo. Ve stínu tohoto velkého činu se ale mnohdy zapomíná na 7. únor roku 1945, kdy byl v Brně Vladimírem Blažkou a Aloisem Bauerem zlikvidován SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Po Reinhardu Heydrichovi se jednalo o druhého nejvyššího představitele SS, na něhož byl v Protektorátu proveden úspěšný atentát.

Nacistická propaganda se za války snažila diskreditovat československý domácí i zahraniční odboj všemi dostupnými prostředky. Roku 1943 jí přišlo vhod také několik zajatců získaných v bitvě u Sokolova.

Kolaborace – toto slovo se po druhé světové válce často opakovalo. V našem seriálu se dočtete o hvězdách stříbrného plátna, které právě ze spolupráce s nacisty byly obviňované. Jako první vám představíme příběh Adiny Mandlové.

Ve čtyřiceti nákladních vagonech se v prvním transportu tísnilo 25. ledna 1946 tisíc dvě stě osob německé národnosti, převážně starců, žen a dětí.

I přestože byl Richard Bienert ministrem vnitra a předsedou protektorátní vlády, uvažovalo se dokonce i s jeho zapojením do květnového povstání, byl totiž v oblibě u policie a četnictva. Náklonnost těchto složek k jeho osobě pak přispěla k jeho poválečnému osudu. Dožil však bez jakékoliv penze odkázán jen na příbuzné.

Herec Zdeněk Štěpánek toho zažil v životě opravdu hodně. Bojoval ve válce a také musel překousnout setkání s nejvyššími nacistickými pohlaváry. Dokonce mu hrozili i smrtí. Když mu nic jiného nezbylo a poslechl, obvinili jej z kolaborace. A to ještě není zdaleka všechno.

Fričův film Tři vejce do skla z roku 1937 s Vlastou Burianem v hlavní roli patří ke klenotům české kinematografie. Při jeho natáčení dokonce dostal několik ran policejním obuškem i budoucí protektorátní státní tajemník K. H. Frank.

Když osmnáctiletou Miladu odváželi nacisté brzy ráno z Lidic, viděla mezi věcmi vyházenými z domů truhlu, ve které jí maminka schraňovala výbavu. Stejně jako ostatní lidické ženy netušila, že Lidice budou zlikvidovány a muži postříleni.

Mnichovská dohoda, mnichovský diktát, o nás bez nás či mnichovská zrada, to jsou všechno hesla týkající se nejhorší události našich novodobých dějin. Zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa podepsali 30. září 1938 dohodu o odstoupení československého pohraničí Německu. Čeští zástupci k přímému jednání pozváni nebyli.

V nouzi je i Šarlatán dobrý! Po odsunutí premiér většiny trháků, které se ještě v zimě skvěly ve výhledech na druhou půlku roku 2020, si titul "filmový hit léta" uzmula novinka Agnieszky Holland Šarlatán, která měla být naopak uvedena už na jaře. Snímek inspirovaný životem léčitele Jana Mikoláška sází především na obsazení Ivana Trojana do titulní role, a ačkoliv se rozhodně nejedná o totální propadák, ani Trojan, ani film samotný nedokážou zcela naplnit očekávání a využít všechen potenciál.

Dům Edity a Marka Vlčkových je skvělým příkladem funkčního a pohodlného bydlení v domě, který je zároveň vzácnou a chráněnou architektonickou památkou.

Symbol vzdoru, i tak by se dala nazvat jedna z nejnavštěvovanějších pražských památek Petřínská rozhledna. V roce 1938 odolala ničivému požáru, o rok později ji chtěl dokonce zbourat Hitler, přežila však i toto.

Za zrodem kultu hvězd stál sice Hollywood, ale i náš prvorepublikový film měl své megahvězdy – Lídu Baarovou (✝86) , Adinu Mandlovou (✝81) , Natašu Gollovou (✝76) a Hanu Vítovou (✝73) .

Byla to nacistická odveta za vojenskou akci mířenou proti říšskému protektoru Reinhardu Heydrichovi. Lidice se staly symbolem jedné z největších tuzemských tragédií druhé světové války. Většina obyvatel obce byla vyhlazena a nacisté zde nenechali kámen na kameni..

Hitler tehdy opravdu velice zuřil. Jeho oblíbenec Heydrich zemřel. V prvním návalu vzteku chtěl nechat fyzicky zlikvidovat deset tisíc nejvýznamnějších Čechů. Jeho vztek se obrátil i vůči zemřelému. Proč, proboha, jezdil v otevřeném automobilu, bez ochranného pancéřování a bez doprovodu? Taková neopatrnost, taková nezodpovědnost, zvlášť když on sám musel přeci nejlíp vědět, co jsou ti Češi za ksindl.

Existuje jedno přísloví, že na každé prase se vaří voda. Někdy sice trochu déle, ale… Své o tom věděl určitě i Karl Hermann Frank, který se do historie zapsal jako státní tajemník Úřadu říšského protektora za doby Protektorátu Čechy a Morava v období druhé světové války. Byl sice v rámci tohoto zřízení takovou trvalou dvojkou, ale na svědomí toho měl víc než dost - studenty, Lidice, Ležáky... Je to přesně 74 let, kdy nad ním byl vynesený rozsudek smrti oběšením, který byl hned druhý den vykonaný. Spravedlnosti bylo učiněno za dost, i když těm nespočtům lidí, které měl tento přeaktivní nacista na svědomí, už jeho smrt život nevrátila.

Byla to událost, na kterou nestačily ani přidělené lístky. Češi chtěli vidět na vlastní oči, jak visí nenáviděný Karl Hermann Frank. V květnu 1946 se tak také stalo a na dvoře Pankrácké věznice byl popraven nejmocnější muž v protektorátu.

Humor dokáže v těžkých dobách alespoň na chvíli ulehčit tíživou životní situaci. Podívejte se, jak si naši předci za dob Protektorátu brali na paškál Adolfa Hitlera a jeho armádu, Hesse, Franka nebo Moravce i naše kolaboranty. Ve své době tento doslova smrtelně nebezpečný humor jistě zaujme a pobaví i vás.

V atmosféře těsně před výbuchem bývá poslední roznětka často náhodná. Pražské povstání odstartovalo spontánně po ranním vtípku rozhlasového hlasatele Zdeňka Mančala, který ironicky oznámil: "Je sechs hodin." Něco podobného se stalo o pár dní dřív i v Přerově. Povstání zde spustila mylná zpráva místního rozhlasu, že Německo kapitulovalo.

Česká televize nabídne projekt o kontroverzní historické postavě, která nejdříve dýchala pro vlast, ale poté se přidala k nacistům.

Emanuel Moravec, vojenský teoretik, publicista, spisovatel… symbol protektorátní kolaborace. Muž, který tak zuřivě bránil republiku, až se stal jedním z nejsilnějších spojenců jejich nepřátel. Jak se stalo, že chlap, který se podílel na budování a obraně našeho státu skončil jako tvář jeho zrady?

Přeměnu vlastence Emanuela Moravce v obávaného kolaboranta s nacisty zachycuje novinka České televize. První díl má premiéru tuto neděli.

Pravá ruka K. H. Franka, SS-Standartenführer Robert Gies v protektorátu (Epocha, 200 stran, 199 Kč), to je název knihy, k jejímuž napsání spojili síly spisovatel Emil Hruška a Jacquelina Giesová, vnučka „vraha od psacího stolu“. Důvodem její účasti byla její snaha dobrat se informací o činnosti dědečka, sloužícího jako tajemník a později šéf ministerského úřadu absolutního vládce Protektorátu Čechy a Morava.

Když už si nacisté v roce 1945 uvědomovali, že válka nedopadne tak, jak si představovali, tak museli rychle jednat.

Pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, kterého německé pořádkové jednotky zastřelily při demonstraci konané v den 21. výročí vzniku Československa, vyústil v další velký protest proti okupační moci.

Jistě, Adolf Hitler je zřejmě obecně vnímán jako zlo, protože to do starších generací komunisté tloukli. Ale Josif Vissarionovič Stalin? U tohoto krvavého báťušky už nic tak jasně obecného neplatí. Dokonce je takřka normální, že se v komunistické straně (KSČM) udrželo velmi aktivní stalinistické křídlo.

Vzdorovitost Čechů proti nacistické tyranii vyvrcholila atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha členy československého odboje v zahraničí. Po jeho smrti vypuklo v protektorátu peklo dnes známé jako Heydrichiáda. Po krvavé odplatě na rodinách atentátníků a dalších nevinných se gestapo zaměřilo i na rodiny ostatních emigrantů. Krycí název byl Akce E.

Říjnová demonstrace proti německé okupaci v roce 1939 se stává záminkou k uzavření veškerých českých vysokých škol. Vše začíná 17. listopadu nacistickým útokem na vysokoškolské koleje, kdy Němci vystřílejí funkcionáře studentských organizací. Více než tisícovka studentů pak končí v koncentračních táborech.

V místech, kde byla odsouzena k trestu smrti Milada Horáková, probíhá v úterý unikátní projekt s názvem Advokáti proti totalitě. V rámci něj se lidé mimo jiné seznámí s osudy advokátů, kteří svou odvahu odnesli smrtí, tresty vězení či další perzekucí. Součástí projektu je také kniha a výstava, která začíná rovněž v úterý.

Přezdívalo se jim „Háchovi Melody Boys“, protože hudební čety vládního vojska vystupovaly často na veřejnosti. Sami si říkali „vladaři“. Vládní vojsko vzniklo před 80 lety nařízením protektorátní vlády z 25. července 1939.