Karel Drbal

V padesátých letech 20. století pracoval v Praze obyčejný radioinženýr Karel Drbal a při čtení technické literatury narazil na bizarní nápad: co kdyby pyramidy měly nějakou zvláštní moc?

Pyramidy jsou jedinou starověkou památkou ze sedmi divů světa, která se zachovala do dnešních dnů. Proto se k nim váže nejvíce mýtů, bajek a někdy až bizarních teorií.

Mimozemské technologie nebo již nevyužívané, avšak vysoce funkční techniky? Za rychlou a precizní výstavbou světoznámých pyramid v Egyptě stály mnohem prozaičtější důvody, umožnily ji skvělá logistika, vysoké daně a mimořádná úroda, vysvětlil přední český egyptolog a nynější senátor Miroslav Bárta v podcastu filantropa Václava Dejčmara Smrtelník. Hovořil i o českém patentu, který s konstrukcí pyramid úzce souvisí.

Sedmnáctiletá dívka z doby kamenné, jejíž lebka se našla na konci 19. století v Mladečských jeskyních, má jméno. V anketě organizované Správou jeskyní ČR zvítězilo jméno Mlada. Občané hlasovali do konce července a mohli vybírat celkově z deseti křestních jmen.

Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu,…

Mlada je nové jméno sedmnáctileté ženy, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních na Olomoucku. Jméno jí navrhovala na jaře veřejnost a z desítek nejrůznějších návrhů vybrala porota deset nejzajímavějších a nejvíce souvisejících, které předložila veřejnosti na začátku léta k hlasování.

Mlada. To je nové jméno sedmnáctileté ženy, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních na Olomoucku. Jméno Kromaňonky navrhovala na jaře veřejnost a z desítek nejrůznějších návrhů vybrala porota deset nejzajímavějších a nejvíce souvisejících, které předložila veřejnosti na začátku léta k hlasování. Nejvíce hlasů – 402 získala právě Mlada. Na stříbrnou pozici dosáhla Myra se 103 hlasy, bronzová je Maja s 94 příznivci.

Správa jeskyní České republiky vyhlásila anketu, ve které mohou lidé vybírat jméno pro ženu z doby kamenné, jejíž lebku našli před takřka 150 lety archeologové v Mladečských jeskyních u Olomouce. Vědcům se předloni podařilo vytvořit digitální model obličeje sedmnáctileté kromaňonky, která v oblasti jeskyní pobývala před více než 30 tisíci lety.

Správa jeskyní vyzvala veřejnost, aby navrhla jméno pro sedmnáctiletou dívku z doby kamenné, jejíž lebku v roce 1881 nalezl v Mladečských jeskyních na Olomoucku rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Tým českých a brazilských odborníků vytvořil její virtuální model.

Loni její virtuální model prozkoumal tým českých a brazilských odborníků. Návrhy na pojmenování mladé kromaňonky bude správa jeskyní přijímat do 30. dubna, sdělil spoluautor…

Jeskyňáři vyhlásili anketu, z níž by mělo vzejít pojmenování přibližně sedmnáctileté dívky, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních u Litovle na Olomoucku. Jak pravděpodobně vypadala, se již předloni podařilo zjistit českým a brazilským vědcům pomocí digitální rekonstrukce lebky.

Respirační onemocnění jsou v Česku na vzestupu. Mezi populací se dál šíří i covid, denní přírůstky se pohybují v řádech tisíců. Stoupá rovněž i počet hospitalizovaných s touto nemocí. Podle odborníků je stále nejlepší prevencí očkování. Jiní však radí si před samotnou vakcinací zjistit, jak je na tom organismus s protilátkami.

Subvarianty omikronu dokážou obejít imunitu vytvořenou očkováním, pronesl ve vysílání CNN Prima NEWS hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny Petr Smejkal. Nakazit se proto mohou i lidé s vakcinací. Vzhledem k tomu Smejkal vyzval k opětovnému přeočkování. S tím však nesouhlasí imunologové Jiří Šinkora a Karel Drbal, podle nichž se ve veřejném prostoru operuje s termíny, které jsou odborníkům neznámé. V pořadu Zprávy plus rovněž zpochybnili odbornost těch, kteří vyzývají k vakcinaci.

Epidemiolog Roman Prymula a imunolog Karel Drbal v nedělním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct diskutovali o covidu-19 a vakcínám proti tomuto viru. Podle Drbala mohou vakcíny škodit, Prymula však argumentoval tím, kolik lidí zachránily.

Počty nakažených koronavirem budou na podzim velikánské, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS evoluční biolog Jaroslav Flegr. Dodal ovšem, že není třeba se obávat přeplněných nemocnic. Společnost si prý vybudovala dostatečnou imunitu. S tím souhlasil také imunolog Jiří Šinkora, podle kterého není třeba zavádět žádná protiepidemická opatření. Imunolog Karel Drbal nedoporučuje ani plošné očkování.

Dědictví neandertálců přežívá i v současných lidech. "Zrzavá barva vlasů je pozůstatek po nich. Pravděpodobně je jím i naše bílá kůže," říká expert.

V roce 1881 archeologové odkryli lebku člověka pohřbeného v Mladečských jeskyních na území dnešního Olomouckého kraje. V té době vědci datovali lebku do doby před asi 31 000 lety a klasifikovali jedince jako muže. Nová studie ale zjistila, že se mýlili v pohlaví osoby z doby kamenné.

"Ve 30. letech vycházel vědcům chlap, lovec. Ve skutečnosti to byla mladá dívka. To jsme nečekali," říká český expert Drbal.

Vědci pomocí moderní počítačové techniky zrekonstruovali z lidské lebky nalezené v Mladečských jeskyních pravděpodobnou podobu sedmnáctileté dívky, která před 31.000 lety v době kamenné…

Po 31 tisících letech, které uplynuly od její smrti, můžeme pohlédnout do tváře sedmnáctileté dívky, která žila v Mladečských jeskyních u Litovle.

Vědci pomocí moderní počítačové techniky zrekonstruovali z lidské lebky nalezené v Mladečských jeskyních pravděpodobnou podobu sedmnáctileté dívky, která před 31.000 lety v době kamenné pobývala na území dnešního Olomoucka. Její lebku v roce 1881 nalezl v Mladečských jeskyních rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy a nyní její virtuální model prozkoumal tým odborníků z Česka a Brazílie. Uvedl to náměstek ředitele Správy jeskyní České republiky Karel Drbal.

Podoba pravěké ženy z Mladečských jeskyní byla odhalena. Výsledky pozoruhodné počítačové rekonstrukce představil tým brazilských a českých vědců, kteří se podrobně věnovali výzkumu třicet jedna tisíc let staré lebky objevené na Olomoucku.

Vědcům se podařilo zjistit pomocí digitální rekonstrukce lebky pravděpodobnou podobu sedmnáctileté ženy, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala na území dnešního Olomoucka. Lebku objevil v roce 1881 v Mladečských jeskyních u Litovle rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Nyní její virtuální model prozkoumal v rámci společného projektu tým brazilských a českých vědců.

Unikátní rekonstrukce obličeje dívky z doby kamenné, jejíž ostatky byly nalezeny v jeskyni u Mladče na Olomoucku, se povedla brazilským specialistům. Na projektu spolupracovali také čeští odborníci. Rekonstrukční metoda by mohla mít využití i v moderní forenzní vědě.

Archeologům se podařila unikátní věc. Zrekonstruovali obličej paleolitické ženy, která žila na území Čech před 30 tisíci lety. Připadá vám krásná?

V letním žáru nebo v podzimních plískanicích jsou ideálním místem na výlet jeskyně. V Česku je jich zpřístupněných 14. Mezi ty nejoblíbenější patří jeskyně v Moravském krasu, štáb televize Nova se ale podíval i na ty, které najdete v Čechách.

Objekt, který je reálnou kopií historické výtopny lokomotiv z lomu Pacova hora, od pondělí 13. června plně slouží návštěvníkům Chýnovské jeskyně. Ta je největším turistickým lákadlem Dolních Hořic na Táborsku a první přístupnou jeskyní v Čechách vůbec. Místní lokalita navíc představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasový útvar v Jihočeském kraji.

Očkování proti koronaviru má smysl i v době, kdy se Českem šíří omikron. Je o tom přesvědčen šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Pro zdravotníky a další pracovníky v nemocničních zařízeních by vakcínu zavedl povinně, a to i proti chřipce. Naopak imunolog Karel Drbal by vakcínu proti covidu doporučoval primárně rizikovým skupinám.

Léčitelé, jasnovidci a mágové (Eminent, 400 stran, 399 Kč) je název knihy vzpomínek a portrétů osobností majících neskutečné schopnosti, které kdy potkal nakladatel a spisovatel Jiří Kuchař.

Evoluční biolog Jaroslav Flegr se ve vysílání CNN Prima NEWS neshodl s imunolog Karlem Drbalem na téma povinného očkování proti covidu. Zatímco podle Flegra si odpůrci této myšlenky pletou svobodu se sobectvím, Drbalovi samotná vakcinace v současnosti skoro ani nedává smysl.

O tom, jestli by se měli testovat také lidé, kteří si nechali aplikovat vakcínu proti covidu, se vedou neustálé debaty. Imunolog Karel Drbal vysvětlil, proč by to bylo dobré.

K léčbě nemoci COVID-19 se běžně užívají i kortikoidy. Informace o jejich účincích nejsou podle přednosty Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petra Husy ničím novým. Reagoval tak na apel imunologa Karla Drbala z Univerzity Karlovy, který nechápal, proč se kortikoidy nepoužívají.

Současné vakcíny proti covidu-19 jsou soustředěné na produkci protilátek. Ty sice spustí imunitní reakci, ale podle imunologa Karla Drbala není jasné, jak dlouho člověka ochrání.

Covid neléčíme tím, co máme k dispozici, přitom vakcína proti koronaviru není dostatečně otestovaná a nebrání šíření viru, říká imunolog Karel Drbal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Dle jeho slov není chytré plošně očkovat během covidové vlny, protože nesmí nastat souběh vakcíny a infekce. V rozhovoru pro web echo24.cz popsal například i to, jak odborníci podle něj špatně vypočítávají reprodukční číslo R.

Imunolog Karel Drbal z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru pro Právo řekl, že očkování proti covidu nebrání přenosu nákazy. Spíš než o plošné naočkování populace by se vláda měla snažit zabránit tomu, aby lidé neumírali kvůli podcenění lékařské péče, řekl.

Koronavirové vakcíny nebyly podle imunologa Karla Drbala konstruovány tak, aby bránily šíření viru. Účinnost očkování je 50procentní. Doporučuje proto návrat k normálu.

Nemocnice nahromadily na příkaz ministerstva zdravotnictví desetitisíce dávek monoklonálních protilátek. Ty se však prakticky nevyužily a hrozí, že po nich zůstanou pouze díry v nemocničních rozpočtech. Dalším problémem pak podle imunologa Karla Drbala je, že v zásobách zůstává i lék bamlanivimab, na jaře hojně propagovaný premiérem Andrejem Babišem (ANO). „Už od června víme, že nefunguje na mutaci delta. Nefunguje vůbec,“ řekl deníku Echo24 Drbal.

Vláda i přes rozhodnutí soudu opět zavede povinnost nosit respirátory, ministerstvo zdravotnictví věří, že je tentokrát v opatření dokáže řádně zdůvodnit. Zatímco část vědců by v konci respirátorů viděla problém, podle jiných jdou v současné situaci obhájit už těžko a je naopak na čase rozvolnit, minimálně v plošnosti nařízení.

Velká část lidí návody přiložené ke zboží nečte, když tak ale učiní u zakoupených respirátorů, které jsou z rozhodnutí vlády nyní povinné v obchodech či MHD, zjistí, že „neeliminují riziko nákazy a infekce”. Jinak řečeno, že nechrání před viry. To však neznamená, že svou primární úlohu neplní a nezabraňují při plošném nošení šíření nákazy.

Rozdíl mezi rouškou a respirátorem druhé třídy je především v tom, že respirátor chrání svého příjemce před nákazou zvenčí, kdežto chirurgické roušky nosí lidé proto, aby ochránili své okolí.

Lidé, kteří nepatří do rizikové skupiny, mohou s očkováním klidně počkat, radí imunolog Karel Drbal.

Pokud se nám nepodaří najít, vytrasovat a izolovat takzvané superpřenašeče koronavirové infekce, těžko můžeme v této vlně nad epidemií vyhrát, shodují se odborníci. Jde o jedince, o kterých se mluví už od začátku této pandemie.

Zatímco pražským radním pomalu dobíhá karanténa kvůli kontaktu s nakaženým náměstkem Petrem Hlubučkem (STAN), vyvolává jejich nucený pobyt v izolaci řadu otázek. Přestože většina z nich několikrát prezentovala negativní testy, hygiena jim karanténu zkrátit nemohla. Ministerstvo zdravotnictví trvá na tom, že až po 14 dnech je naprostá jistota, že nejsou nakažení. Přesto v minulosti například při překračování hranic stačilo, když se člověk prokázal pozitivním testem. Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že testy na hranicích nebyly absolutně spolehlivým řešením.

Vědci z Univerzity Johnse Hopkinse nedávno přišli se zjištěním, že bezmála šestkrát nižší úmrtnost na koronavirus mají země, které v minulosti prováděly plošné očkování proti tuberkulóze (TBC) vakcínou Bacillus Calmette-Guérin (BCG).

Odborníci a vědci si stěžují, že se nemohou dostat k zdravotnickým datům nakažených lidí s koronavirem. Dokud nemají jasná čísla na stole, nemohou provádět analýzy a průzkumy, jak se virus chová a jak se proti němu úspěšně a účinně bránit. Informační systém, který šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek přirovnal k brutálnímu velkému bratru, je přitom v ostatních zemích anonymizovaný a data jsou dostupná široké veřejnosti. Data pak také slouží k tomu, aby vlády jednotlivých zemí mohly občanům zdůvodnit, proč přistupují k různým restrikcím.