Konrad Henlein

Frýdlant, nejsevernější výběžek Čech, kde po generace žili Češi a Němci vedle sebe. V roce 1938 se ale všechno změnilo: hákové kříže na fasádách, zvony na počest Hitlera a pocit vítězství, který se po válce proměnil v hořké vystřízlivění a vyhnání.

Snad žádné místo nebudí tolik vášní a emocí jako právě tohle. Vyvolává stále řadu otázek, pohledů, jitří staré rány a nedává lidem takzvaně spát. Proč?

Wenzel Jaksch je dnes polozapomenutou postavou. Důvodem je jistě i to, že zatímco Konrada Henleina lze jednoznačně odmítnout a zatratit, u Jaksche to není tak snadné. Kdo to ale vlastně byl?

Hostina obrů. Jinak ani Liberečané nenazvou unikátní bronzovou zastávku, která je uměleckým dílem českého umělce Davida Černého. Málokdo možná ale tuší, že se takto dílo nejmenuje a sám autor jej nazval prostě Zastávka. Všeobecně zažitý název se ale nyní stane oficiálním.

Příští zastávka Hostina obrů, budou hlásit autobusy v Liberci.

Nového jména se od ledna příštího roku dočká v rámci České republiky naprosto unikátní a nevídaná autobusová zastávka městské hromadné dopravy, kterou pro Liberec před 20 lety vytvořil výtvarník David Černý. Je celá z bronzu a představuje stůl, na kterém probíhá podivná hostina. Na kostkovaném ubruse je k vidění hlava se zapíchnutým nožem, masožravá kytka nebo moucha s helmou vojáků wehrmachtu na hlavě. Ze současné zastávky Sokolská u zdi bude autobusová zastávka nově přejmenována na daleko více vypovídající: Hostina obrů.

Karlovarský program, vyhlášený Konradem Henleinem v dubnu 1938, byl strategickým ultimátem, které mělo pod maskou obrany práv německé menšiny vytvořit záminku pro nacistickou agresi a rozbití Československa.

V roce 1938 propuklo v pohraničí povstání sudetských Němců, podněcované nacistickým Německem. Tato zrada uvnitř vlastních hranic byla ranou do zad mladé republiky a předzvěstí Mnichovské dohody i nejtemnějšího období v historii země.

Od dělnických spolků v monarchii až po nacistické rozvracení první republiky. Vývoj sudetoněmeckého politického hnutí od ústecké DAP až po splynutí s Třetí říší.

HISTORIE / Jen jeden den po úředním zákazu Sudetoněmecké strany v Československu schválil 17. září 1938 Adolf Hitler vznik Sudetoněmeckého Freikorpsu – SFK. Záškodníci z jeho řad se v n…

NÁZOR / Univerzální kandidátka na jakoukoli funkci, a to napříč politickým spektrem, má nepopiratelný talent najít si téma, které zatím nikoho nenapadlo. Teď se například obává o osud našich korunovač…

V pátek 22. srpna přistál na kbelském letišti speciál, na jehož palubě se do vlasti vrátilo devět hrdinů. Všichni položili život při obraně vlasti. Byly mezi nimi i dvě oběti Liptaňského masakru.

Uměle vytvořený stát Československo zahrnul i tři a půl miliónů Němců. Vzniklo stále vzrůstající sociální a politické napětí, kdy valná část chtěla přičlenění k Německu. Nakonec vypukla vzpoura…

ŽIVOT S ÚSMĚVEM: Liberci nedělá jméno jen dosud neodebrané čestné občanství válečnému zločinci Konradu Henleinovi, ale v tom pozitivním smyslu i Zoo Liberec.

Berlín - V Německém historickém muzeu v Berlíně se dnes otevřela výstava, která chce návštěvníkům přiblížit, jak vypadaly první poválečné výstavy o hrůzách druhé světové války. Odpověď na otázku, jak různé evropské země a instituce v letech 1945 až 1948 veřejnosti prezentovaly zločiny spáchané nacisty, hledá i na příkladu výstavy v Liberci v bývalém Československu. K vidění bude expozice až do 23. listopadu.

Přesně před 79 lety se na dvůr pankrácké věznice dostavilo kolem pěti tisíc lidí. Všichni přišli za jediným účelem: podívat se na popravu muže, který několik let bez milosti likvidoval české obyvatelstvo. Ten žádal prezidenta Beneše o milost. Marně.

KOMENTÁŘ / První československá republika trvala pouhých dvacet let a zápasila s řadou zásadních problémů. Přesto však šlo ve srovnání s tehdejším evropským standardem o docela slušný právní stát s po…

Pro německou menšinu hrdina. Pro nás jeden z největších zrádců v dějinách. Šéf Sudetoněmecké strany přinesl Hitlerovi naše pohraničí na zlatém podnose. Zatímco hrál roli oběti, plánoval rozvrat státu zevnitř.

Druhá světová válka měla své hrdiny, ale i padouchy. Mezi ty druhé se řadí Konrad Henlein, který se neblaze zapsal do historie Československa. Zemřel před osmdesáti lety.

Konrad Henlein se narodil 6. května 1898 ve Vratislavicích nad Nisou. Některé údaje však uvádí jako obec narození pojizerský Liptákov. To je samozřejmě nadsázka…

Město Cheb si včera připomnělo 80 let od osvobození města americkou armádou. Na kulaté výročí město, legionáři a další spolky připravili řadu akcí, které se odehrávaly v areálu Krajinka, na chebském hradě i u památníků americké armády u křižovatky Ypsilonka a v městských sadech. Hlavní část programu se ale soustředila na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, kde diváci mohli vidět komentovanou ukázku bitvy i prezentace dobové vojenské techniky a výzbroje.

Aš a Cheb. Dvě města s atmosférou silného sudetoněmeckého fanatismu, která právě před 80 lety zpomalila postup amerických osvoboditelů na západě Čech.

Cheb - Město Cheb si dnes připomnělo 80 let od osvobození města americkou armádou. Na kulaté výročí město, legionáři a další spolky připravili řadu akcí, které se odehrávaly v areálu Krajinka, na chebském hradě i u památníků americké armády u křižovatky Ypsilonka a v městských sadech. Hlavní část programu se ale soustředila na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, kde diváci mohli vidět komentovanou ukázku bitvy i prezentace dobové vojenské techniky a výzbroje.

V mlhavých ulicích Chebu třicátých let minulého století se odehrával příběh, který by mohl konkurovat nejlepším špionážním thrillerům. Hlavní postavou byla Anna Dienelová, mladá sudetoněmecká úřednice, přezdívaná „Mata Hari z Chebu“.

Označení „sudetský Němec“ si většina spojí s pojmem kolaborace a příslušníky Sudetoněmecké strany Konrada Henleina. V prvorepublikovém Československu existovala ale také Republikanische Wehr – polovojenská organizace Německé sociálně demokratické strany dělnické.

S koncem války se zničehonic vyrojili tzv. „partyzáni 9. května“, kteří se zformovali do oddílů Revolučních gard. Na mnoha místech se „proslavili“ zločiny – krádežemi, loupežemi, znásilněními i vraždami.

V březnu roku 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Dokument o jeho vzniku podepsal Adolf Hitler přímo na Pražském hradě. Jaký byl kancléřův program během krátkého pobytu na našem území?

Dcera ze slavné aristokratické rodiny se poprvé vdala již v patnácti. Ve dvaceti čtyřech byla dvakrát rozvedená a měla dvě děti. Její novou životní náplní se na dlouhá léta stal modeling a herectví.

V autobusové zastávce za miliony čekali němečtí turisté na spoj. Vůbec netušili, že jsou součástí uměleckého díla.

V Liberci stojí jedna vila. Tedy stojí jich tam mnoho, ale tenhle dům je zajímavý tím, že se badatelům podařilo zmapovat jeho historii, a především osudy lidí, kteří jej v průběhu doby obývali, nebo s ním byli spojeni.

Ve svých hrách V&W otevřeně poukazovali nejen na sociální problémy, ale stále častěji také na nebezpečí nacismu, takže pravidelně čelili problémům s cenzurou, či dokonce otevřeným konfliktům s příznivci Adolfa Hitlera. (Pokračování z pátku 14. února)

Karlovy Vary odebraly čestné občanství pravoslavnému knězi Nikolaji Liščenjukovi. Soudy ho před časem označily za bezpečnostní riziko pro Česko, a to kvůli jeho farním aktivitám, které shledaly protizákonnými. Loni duchovní přišel i o povolení k pobytu na území republiky.

Československé pohraničí se stalo v září 1938 svědkem nevyhlášené války. Během těchto bojů utrpěla československá strana ztráty na padlých, raněných, a dokonce i zajatých, kteří se ze zajetí v Německu vraceli až v průběhu října a listopadu 1938.

Dnes máme obecně tendenci vnímat první republiku jako idylickou dobu, kterou ukončila až vnější agrese. Pohled na výsledky voleb 1935 ale ukazuje, jak velké byly ve skutečnosti její problémy.

Nedočkali se velkých oslav, ale zároveň unikli i trestům za vraždu.

V září 1938 již byla mezinárodně-politická situace velmi vyhrocená a vztahy Československa s Německem směřovaly k přímé konfrontaci. Především v pohraničí často vypukaly otevřené střety.

Zámek Červený Hrádek najdete nedaleko městečka Jirkov. Stojí na místě původního hradu Borek, postaveného v roce 1415, který byl ale již roku 1421 dobyt husitskými vojsky a vypálen. Hrad a pozdější zámek má za sebou bohatou a často velmi krvavou historii. A možná i proto se stal rejdištěm paranormálních jevů…

Nechybí ani pověstný seznam se jmény stovek Židů, které Schindler dokázal dostat z koncentračního tábora do své továrny, a tím jim zachránil život.

Hitlerovi pomohl rozbít Československo a za války zastával vysoké funkce. Na jejím konci si pak naivně myslel, že s ním budou spojenci jednat. To se však mýlil.

Před třemi desítkami let bavil a leckdy také iritoval diváky v České televizi satirický pořad Česká soda. Jedním z nejpopulárnějších příspěvků byl ten o vylepšeních Škody Favorit. Petr Čtvrtníček a Milan Šteindler připravili pro silvestrovské vysílání vlastní verzi tohoto vozu z Mladé Boleslavi.

Přestavba bývalého kulturního střediska na komunitní centrum v Aši na Chebsku má být hotová na jaře 2026, možná i dřív, práce jdou podle plánu. V přední části objektu vzniknou klubovny se zázemím, v prvním patře prostory pro neziskové organizace. Obnova čeká také historické sály. Rekonstrukce památkově chráněného objektu postaveného na začátku minulého století vyjde na 136 milionů korun.

Zatímco Čechům přinesl 28. říjen 1918 nový stát, víru v budoucnost a nadšení, většina Němců na území Československa pociťovala zklamání a frustraci. Už v roce 1918 Němci vyhlásili čtyři separatistické provincie. Dali tak najevo, že nechtějí být součástí Československa. Zklamání a frustrace německé menšiny v Československu se staly podhoubím pro vznik Sudetoněmecké strany v čele s Konradem Henleinem v roce 1933.

Na území dnešního Libereckého kraje fungovalo za 2. světové války více než 300 táborů a desítky podniků a továren, v nichž vykonávaly otrockou práci tisíce lidí. I zdejším krajem šly neblaze proslulé pochody smrti do koncentračních táborů, i zde umíraly tisícovky nešťastníků.

Krvavou hospodskou rvačku korunovanou vraždou, která se stala v maličké obci u šumavských Prášil, zneužila nacistická propaganda k obrovské demonstraci své síly na česko-německém pomezí. Bylo horké léto roku 1938 a ve stínu hákového kříže na sebe u piva narazily dvě neméně horké hlavy. A na do té doby poklidné Šumavě se začalo odvíjet velké drama, které vyústilo v tehdy největší protičeskou politickou akcí. Henleinovci chtěli světu ukázat, jak jsou Němci v pohraničí utiskováni.

HISTORIE / Těžkou ránu vývoji Československé republiky zasadila velká hospodářské krize v roce 1929, která citelně zasáhla pohraniční oblasti osídlené Němci. Narůstající nespokojenost a pocit, že vlád…

HISTORIE / „Prosíme posluchače, aby setrvali u přijímače,“ žádá hlas z rozhlasu po celém Československu. Je po desáté hodině večerní 23. září 1938 a lidé ve svých domovech s napětím očekávají, co se b…

Všeobecná mobilizace! Psalo se datum 23. září 1938 a za hranicemi Československa se shromažďovala vojska německého wehrmachtu. Do zbraně bylo povoláno téměř 1 250 000 Čechoslováků, aby bránili svou vlast před Hitlerovou okupací. Nadšení ale velmi rychle vystřídalo rozčarování a přišel konec dobrých časů.

Září roku 1938 bylo v československém pohraničí ve znamení povstání sudetských Němců proti československé vládě. Pokyn k němu dala fašistická Sudetoněmecká strana (SdP) Konráda Henleina 10. září z Norimberku. Při nepokojích a střetech henleinovců s četníky, finanční stráží a českými úředníky byly zabity a zraněny desítky lidí a stovky Čechoslováků včetně německých antifašistů byly odvlečeny na území Říše.

„Utrpení sudetských Němců je nevýslovné. Pro každý národní projev jsou honěni a štváni jako dravá zvěř. Říše dalšího utlačování nestrpí!“ hřmí Adolf Hitler na sjezdu Národně socialistické německé děln…

Berlínem financovaný pokus o puč sudetských Němců vedených Konradem Henleinem byl součástí kampaně Adolfa Hitlera proti Československu. Ozbrojené střety vypukly v noci z 12. na 13. září 1938 jen pár hodin poté, co německý vůdce ve fanatickém projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku obvinil Prahu z toho, že útiskem sudetských soukmenovců vytváří nesnesitelnou atmosféru a přispívá k zostřování mezinárodní situace.

Koncem března letošního roku neznámí vandalové zničili kontroverzní žulový kříž pod vrcholem Hvězda na pomezí Krkonoš a Jizerských hor. Ve veřejném prostoru se následně rozvířila vášnivá debata ohledně správnosti takového aktu. Jaká byla historie tohoto německého památníku a proč budí tolik vášní?

Historie se neptá na „co by kdyby“. Pro náš národ je to ale stále téma. Byli bychom na tom lépe, pokud bychom se tenkrát postavili hitlerovskému Německu?