Krušné hory

S geologem Václavem Cílkem o vědecké pýše, klimatickém potrubí a poučení, které nabízí Budapešť.

V Lužických horách se v současné době pohybují přinejmenším čtyři vlci. Zachytily je tam fotopasti ekologické organizace Hnutí Duha, podle které se vlkům v oblasti zalíbilo. Na přelomu roku 2018 a 2019 dobrovolníci zapojení do monitoringu velkých šelem v tamních horách zaznamenali tři vlky.

V Lužických horách se v současné době pohybují přinejmenším čtyři vlci. Zachytily je tam fotopasti ekologické organizace Hnutí Duha, podle které se vlkům v oblasti zalíbilo. Na přelomu roku 2018 a 2019 dobrovolníci zapojení do monitoringu velkých šelem v tamních horách zaznamenali tři vlky. Jednoho z nich, konkrétně dospělou vlčici, pak ale loni v únoru srazilo auto nedaleko České Kamenice. Hnutí Duha to včera sdělilo v tiskové zprávě.

V zimních střediscích v Ústeckém kraji o víkendu lyžovaly desítky až stovky lidí. Návštěvnost ovlivnila obleva a areály byly jen v částečném provozu, vyplývá z informací od provozovatelů. V Telnici na Ústecku bylo o víkendu možné lyžovat na 1200 metrů dlouhé červené sjezdovce a na dvou dětských sjezdovkách.

Příjemný zámek Červený Hrádek (Rothenburg) stojí na úpatí Krušných hor nedaleko Chomutova (Komotau). Po rekonstrukci vypadá na rozdíl od jiných zámků v pohraničí skvěle. Nahoru vede úzká strmá cesta, která stejně jako jeho jméno prozrazuje, že kdysi šlo skutečně o hrad.

Již v polovině roku bude možné na Božím Daru potkat někdejšího významného pěvce a skladatele Antona Günthera nebo u Abertam prospektory hledající nejvhodnější místo pro otevření cínového dolu Červená jáma. Spolek Antikomplex totiž realizuje již řadu měsíců projekt nazvaný Znovuoživené Krušnohoří, v rámci kterého pro sedm měst a obcí na české i saské straně hranice připravuje dobové vizualizace významných historických míst a osobností.

Lyžování a zimní sporty, asi jako všechno, pořádně podléhá módě. Za socialismu to bylo o něčem úplně jiném než dneska, teda, ono to bylo v Československu úplně něco jiného než ve světě, tam by porovnání možná tak komické a zvláštní nebylo. Naše země to prostě vždycky měli trochu jinak, specificky. Tehdejší vybavení na lyže nemělo v podstatě žádné vychytávky, nebylo tak barevné, ale snažilo se přeci jen západu trochu konkurovat.

V učebnicích zeměpisu jsou stále ještě uvedeny jako příklad průmyslem poničené krajiny, k jejíž revitalizaci dochází jen velmi pomalu. Pokud si je stále ještě představujete jako pusté skály, porostlé kostrami dávno mrtvých nebo umírajících smrků, pak jste na omylu.

V rámci 13. ročníku prestižní soutěže Velká cena cestovního ruchu získaly Léčebné lázně Jáchymov ocenění za Nejlepší lázeňský a wellness balíček "Týden na horách na vlně UNESCO". Slavnostní vyhlášení vítězů se konalo ve čtvrtek 16. ledna v Brně v rámci veletrhů GO a Regiontour.

Počasí o víkendu bude pod vlivem vlnící se studené fronty, která ukončí suchý charakter počasí. Můžete vytáhnout kabáty a zimní obuv, protože se konečně dočkáme sněžení. Kde se očekává největší nadílka?

Vosky zůstávají netknuté v komorách a běžky stojí v koutech. A možná tam zůstanou. Lyžařské areály sužuje nedostatek sněhu. Sjezdovky zasypávají technickým sněhem, běžecké tratě ale zůstávají zelené. V Horském areálu Lesná ruší plánovaný závod psích spřežení, malé areály jsou stále mimo provoz.

Ojedinělá zážitková atrakce ve Sport areálu Klíny na Mostecku by se měla zařadit mezi TOP 20 zip-line na světě.

Ústecký cestovatel a fotograf Jiří Svoboda představí svou knihu Východní Krušné hory: krásy dvou světů na besedě na Zámku Trmice v pondělí 13. ledna od 17 hodin.

V saském městě Zwickau je hned u nádraží takový velmi staromódní hotel, který tam zůstal skoro v nezměněném stavu od roku 1912, kdy se otevíral. Jmenuje se Merkur, což naznačuje, že byl pro cestující obchodníky. Vím o něm asi deset let, protože jsem v něm jednou přespal, když mi ujel večerní vlak do Kraslic, které jsou hned za hranicemi a jezdí tam každé dvě hodiny vlak z toho Cvikova, prvního velkého města v téhle části Krušnohoří.

Lyžaře letošní zima zatím moc netěší a teploty, které tento týden vystoupaly na mnoha místech vysoko nad nulu, už vůbec ne. Podle Rudolfa Kovaříka, meteorologa z Šindelové v Krušných horách, to ale není nic nenormálního.

Muzeum zaměřené na historii Krušných hor se chystá vybudovat město Boží Dar na Karlovarsku v objektu bývalé celnice na hraničním přechodu s německým Oberwiesenthalem. Objekt před lety získalo město bezplatně od státu, když přestala budova po vstupu do schengenského prostoru sloužit původnímu účelu.

Americký historik Eagle Glassheim se dívá na problematiku poválečných Sudet neobvykle, hlavně z hlediska psychického zdraví lidí, životního prostředí, ale i postojů většinových Němců k odsunutým sudetským Němcům. Jeho publikace Očista česko-slovenského pohraničí nyní vyšla také v češtině.

Ozdoby se z vánočního stromku sice sundávají na Tři krále, ale stálou expozici krušnohorských řemesel, dočasně obléknutou do „adventního kabátu“, můžete vidět v mosteckém muzeu už jen tento víkend. Úžas tam lidé projevovali letos i nad „vánočním miniměstečkem“, na kterém se podíleli rodiče dětí navštěvující mateřské školy.

V Krušných horách mezi přehradou Fláje a Dlouhou loukou na Mostecku uvízlo během posledního dne v roce pět osobních automobilů. Vyprošťovali je záchranáři Horské služby, uvedl mluvčí horské služby Radek Zeman. Ten také všechny návštěvníky hor varuje, aby nevjížděli ani se zimními pneumatikami na neudržované zledovatělé cesty.

Pět automobilů v úterý uvízlo mimo zledovatělou silnici mezi přehradou Fláje a Dlouhou loukou, museli je vyprostit záchranáři Horské služby.

Nad českým pohraničím se létalo a bojovalo až do konce války. Sudetští nacisté stříleli na americká letadla často zcela nesmyslně, válka byla dávno prohraná. Ze záznamů vyplývá, že z protiletadlových flaků pálily i zfanatizované ženy a dívky.

Od pádu Berlínské zdi uběhlo pár týdnů. A Němci v roce 1989 oslavili Vánoce, jaké do té doby ještě nezažili.

V dřívějších dobách byl koprník štětinolistý široce využívanou léčivkou. Uplatnění nacházel např. při léčbě ženských potíží.

Jedním z mnoha důkazů, že je to především lidská činnost, co nejvíce ohrožuje životní prostředí, je nesporný fakt, že se v mnoha případech příroda zázračně vzpamatuje poté, co je v tom či onom regionu zásadně změní průmyslová výroba a jsou realizována další důležitá opatření. Názorným příkladem jsou Krušné hory, které na konci minulého století zasáhla patrně největší ekologická katastrofa na našem území.

Léta dělal stát, že o možnosti těžby lithia v Krušných horách téměř neví, a nyní se může přetrhnout v aktivitách, jak ho místo soukromníků může vytěžit sám. Vyplývá to z „Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin“, která byla vypracována pro kabinet premiéra Andreje Babiše. Těžit lithium by nově chtěla společnost Severočeské doly ze společnosti ČEZ.

Polostátní společnost ČEZ má zájem o těžbu lithia v nalezišti u hory Cínovec v Krušných horách. Vyjednává vstup své dceřinné společnosti do firmy Geomet, která je vlastněná australskou společností European Metals Holdings (EMH). Také ale musí zvážit, zda se mu investice vyplatí. Stát chce do budoucna zabránit podobným problémům, jaké kolem naleziště vyvstaly, podle místopředsedy SPD Radima Fialy je nepřípustné, aby takovéto zdroje těžila společnost, kterou může kdokoli v budoucnu odkoupit. Zaznělo to v Otázkách Václava Moravce.

Jen malý kousek od našich hranic v Krušných horách najdeme malé německé městečko Seiffen, které obývá pouze něco málo přes 2000 stálých obyvatel, avšak přesto – nebo i právě proto - určitě stojí za vaši návštěvu, a to zejména nyní, v předvánočním čase.

Silnice v Ústeckém kraji jsou dnes sjízdné s opatrností. Místy se objevuje námraza. V Krušných horách sněží, v nížinách prší. Viditelnost zhoršuje mlha. Vyplývá to z informací silničářů.

Do dvou let se rypadla dostanou k uhlí pod obcí Libkovice na Mostecku, poslední ze zhruba stovky vesnic, které ustoupily v minulém století průmyslu pod Krušnými horami. Severočeské doly (SD) zůstanou na katastru obce nejméně do roku 2030, do té doby tady mají povolení těžit.

Roku 1545 zapsal jáchymovský pastor a kronikář Johann Mathesius do své kroniky krátký, ale velmi důležitý záznam „Hengst angangen“. Poznámka, kterou lze přeložit jako „Hengst povstal“, se týká lokality nazývané česky Hřebečná a vedla ke vzniku dvou velmi významných důlních děl.

Zátěžovou zkoušku dnes podstoupila nová lanovka u sjezdovky Dámská na Klínovci.

Pokud by se jako "sociálně vyloučená lokalita" dalo označit celé město, Jirkov by byl jistě kandidát. Ale místní se s tím nemíní smířit.

Když jsme před 30ti lety slyšeli v rádiu a televizi, co se děje v Praze, dva dny mi trvalo, než jsem si to přebrala v hlavě a usoudila, že se už konečně třeba budeme mít lépe.

Sněžná děla pokryla v sobotu první čtvereční metry krkonošských sjezdovek krystaly technického sněhu. Prognózy vlekařů o příchodu mrazivých dnů vyšly. Teploty místy až šest stupňů pod bodem mrazu dovolily v řadě skiareálů zasněžovat i během dne. Sezóna tak v Krkonoších zřejmě začne 7. prosince, jak vyplývá z vyjádření provozovatelů areálů. Zasněžovat začali také v Krušných horách.

Málokdo tuší, jak obrovské množství kulturních památek v zoufalém stavu se nachází v Krušnohoří. Spílat neschopným státním úředníkům by bylo marné, venkovské zámky a zámečky totiž většinou patří soukromým majitelům. Mnozí nemají síly nebo finance na opravy. Hlavní příčinou špatného stavu památek je přetržení kontinuity za komunismu, venkovské zámky kdysi bývaly součástí širšího hospodářského celku, který je dokázal uživit. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější na Kadaňsku.

Podzimní krajina přímo vybízí k výletům. Nemusíte řešit jarní bláto a rozbředlé cesty. Nemusíte řešit úmorná letní vedra. Jistě, každý má rád jiné roční období, ale podzim je na výlety do přírody přímo ideální. Listí mizí ze stromů, stejně tak jako úroda z polí, a vy se nemusíte bát zkrátit si cestu přes strniště, jestli se vám zdá výhodnější. Pokud jste zdatní výletníci, máte zde nabídku k procházce, která bude dlouhá dvacet pět kilometrů. Vezměte pořádné boty, rozhodně nezapomeňte dalekohled a můžete vyrazit. Bude to určitě na celý den.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) posuzuje návrh společnosti KMK Granit z Krásna na Sokolovsku na vyhlášení chráněného ložiskového území (CHLÚ) na severním svahu Pískové skály (962 m n. m.) u Potůčků v Krušných horách. Místní jsou přesvědčeni, že případná budoucí těžba živce zatíží životní prostředí v regionu, kde se rozvíjí cestovní ruch.

Stavění otevřené Prahy, která volí osvíceně, proti Sudetům, které volí jen populisty, nemám rád, říká redaktor Respektu a rodák z Krušných hor.

Demonstrace proti režimu začaly před třiceti lety už 11. a 13. listopadu v Teplicích. Po několikatýdenní inverzi, která město halila do štiplavé žluté mlhy, vyšli lidé do ulic s požadavkem na čistý vzduch. Krušné hory, ale i Jizerské, byly tehdy posety pahýly uschlých stromů vlivem kyselých dešťů způsobených oxidem síry ze severočeských elektráren. Dnes, po třiceti letech, již tehdejší katastrofální znečištění není poznat, Krušné i Jizerské hory se opět zelenají vzrostlými stromy. Od konce roku 1998 ČEZ a ostatní výrobci provozují pouze takové elektrárny, které splňují přísné emisní limity zákona na ochranu ovzduší.

Bezmála dvě stovky sypačů, 45 tisíc tun soli a tři detašovaná zimní pracoviště připravena k zásahu, to jsou opatření, která letos zavedlo Ředitelství silnic a dálnic po celé dálniční síti v Česku.

Pod Bílinou povede zhruba 1300 metrů dlouhý tunel. Shodly se na tom Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a město, kterým denně projede 20.000 aut. ŘSD o tom dnes informovalo na svém webu. Bílina leží na hlavní silnici I/13, která propojuje aglomerace pod Krušnými horami. Navržený tunel vede přibližně od železniční stanice v Bílině před areál lázní Kyselka.

Lyžařský areál Klínovec dokončuje stavbu nové lanovky Dámská. Lanovka přepraví více lidí najednou než lanovka původní. Investice do stavby lanovky, při které stavbaři na těžko dostupných místech využili vrtulník, činí 110 milionů korun.

Blízko Bíliny sídlí společnost, která se zabývá výrobou vojtěškových úsušků. Potřebnou vojtěšku pro výrobu sklízí u okolních zemědělců vlastní technikou. Seč obstarává dvojice žacích strojů SaMASZ, která nahradila staré samojízdné mačkače. Jeden ze zakladatelů společnosti se s námi podělil o zkušenosti z jejich dlouholetého provozu a uvedl nás do aktuální situace v oboru.

Technické muzeum v Brně nabízí do 30. března výstavu V těžkých dobách - Boje o hranice 1918 – 1919, kde se návštěvníci dozví, jak muselo Československo tvrdě bojovat o své území.

Vůdce SS Heinrich Himmler vydal za války příkaz, aby byly všechny jejich kantýny zásobeny „výlučně vlastní SS minerálkou“. Pocházela z maličké vesnice ležící přesně na rozhraní Krušných hor a Doupovských hor.

V poslední době se čím dál tím větší počet turistů a zájemců o historii nespokojí pouze s návštěvami hradů a zámků, ale do jejich hledáčku se dostávají polozapomenuté památky, kde sice nenajdou běžný turistický servis, zato se však mohou plně vcítit do historie.

Loketská pobočka Národního památkového ústavu (NPÚ) chce posoudit záměr města Božího Daru na zástavbu Ryžovny na hřebeni Krušných hor, v jejímž rámci má vyrůst v někdejší osadě nejméně padesát domů, několik hřišť a také zcela nové náměstí. Božídarský starosta se prohlášení památkářů podivuje.

Vrchy pojmenované „Špičák“ najdeme rozeseté téměř po všech vrchovinách a hornatinách České vysočiny. Čest svému jménu ovšem dělají především Špičáky v Krušných horách. V okolní poněkud monotónní přírodě působí někdy téměř exoticky.

Uprostřed horské krajiny, kterou v červenci organizace UNESCO zařadila na seznam světového dědictví, má vyrůst nová vesnice. Plán města Boží Dar počítá s výstavbou mnoha desítek domů, dvou sjezdovek a několika hřišť.

V úterý dne 10. září 2019 proběhlo na Karlovarsku přeshraniční součinností cvičení s názvem „MINATIO 2019“.

V Krušných horách najdeme kromě řady jiných památek i Jezeří, zámek s unikátním příběhem. Měl několikrát zaniknout, ale zázrakem přežil. Řádila v něm jednotka SS i naše lidově-demokratické armáda a hlavně stojí těsně nad hnědouhelným dolem. Nechybělo málo a mohl se i s podkopanou horou sesunout dolů.