Ladislav Adamec

Příběh o pomlčkové válce v československém parlamentu mohl vyvolat dojem, že viníkem rozpadu Československa byla politická nešikovnost Václava Havla s návrhem na nový název státu. Ale i když poslední československý prezident a autor eseje o moci bezmocných všemi procedurami a institucemi intuitivně trochu pohrdal, historie by se nejspíš i bez jeho vpádu do parlamentu odehrávala velmi podobně. (Pokračování z pátku 25. listopadu)

Pokud jste před třiatřiceti lety nebyli na Národní třídě osobně, zásah proti demonstrantům jste pravděpodobně viděli očima dokumentaristů Vlastimila Hamerníka a Štěpána Luťanského. Co říkají o tehdejším dění? Z klobouku pro vás k příležitosti dnešního výročí vytahujeme text z tištěného Finmagu.

Letos si připomínáme třicet let od rozpadu Československa. Publikujeme první ze série esejů, které se rozdělení federace věnují.

Před jednatřiceti lety došlo k odsunu posledního sovětského vojáka z československého území. Byl jím generálplukovník Eduard Arkaďjevič Vorobjov. Skončila tak téměř 23 let trvající okupace Československa Střední skupinou vojsk sovětské armády. Během nenásilného, rok a půl trvajícího odsunu muselo opustit území ČSFR v 925 transportech 73 500 vojáku a 39 000 jejich rodinných příslušníků. S nástupem perestrojky došlo i ke…

Řekl to ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS k připomínce 10 let od úmrtí prezidenta jeho blízký přítel Michael Kocáb. Byl to právě on, který Havla navrhl na post prezidenta. Jejich přátelství upevnila sametová revoluce.

Marián Čalfa byl prvním premiérem v polistopadové vládě, která byla mostem k přechodu k demokracii a výměně socialismu za kapitalismus. Zároveň se tento mladý a na první pohled nevýrazný politik stal hlavní hnací silou, která přesvědčila federální shromáždění k tomu, aby se stal prezidentem Václav Havel a nikoli Alexander Dubček. Kdo byl Marián Čalfa a co se s ním stalo po odchodu z politiky?

Podnikatel, hudebník a politik Michael Kocáb (67) v revolučních časech po 17. listopadu 1989 pomáhal s tím, aby komunisté předali moc Občanskému fóru. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz Kocáb vysvětlil, proč nešlo, aby demokratickým prezidentem se stal Alexander Dubček (†70), proč bylo nutné preferovat Václava Havla (†75). Kocáb také promluvil o tom, jak 17. listopad vnímá v souvislosti s premiérem Andrejem Babišem (67), který se stále nedokázal vyrovnat s minulostí agenta StB.

V těchto dnech si připomínáme pád komunistického režimu, který vládl nepřetržitě od roku 1948. Proč se ale režim, zdánlivě pevný, zhroutil tak rychle jako domeček z karet?

Jako připomínku dvou národních hrdinů získal dnes v předvečer svátku 17. listopadu Obecní dům dva obrazy s názvy Jan Palach a Jan Zajíc od výtvarníka Jiřího Sozanského. Sebeupálení obou mladých mužů v roce 1969 vyvolalo podle umělce trauma v jedné poválečné generaci, která je jim vděčná za to, že našli odvahu, kterou jiní neměli. Sozanský to řekl ČTK u příležitosti slavnostního předání obrazů. Ředitel Obecního domu Vlastimil Ježek označil činy obou mladých mužů za milníky na cestě Česka ke svobodě.

Michael Kocáb se vždy považoval za hudebníka. Politikem se stal neplánovaně. V listopadu 1989 zprostředkoval klíčová jednání mezi komunisty a opozicí. Hned poté se ujal možná nejzásadnějšího úkolu té doby: co nejrychleji vyprovodit sovětské okupanty.

Že za všechno na světě nemůže Vladimir Putin, je celkem jasné. Nikdo sám nemůže za všechno na světě. Dokonce ani za většinu toho, co se ve světě děje.

Aktuálně.cz získalo závěr Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, podle něhož premiér spoluzavinil střelbu na osm lidí.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu odložil 3. srpna „věc podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby… kterého se měl dopustit doc. RSDR. Ladislav Adamec, CSc.“. Vrcholné představitele komunistického režimu začala policie stíhat na základě trestního oznámení kvůli úmrtí na československých hranicích před rokem 1989.

Ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů. Peníze půjčené na základě dohody uzavřené komunistickou vládou Ladislava Adamce se staly součástí mnohamiliardového dluhu, ze kterého Rusko vrátilo Česku pouze část.

Bývalý prezident Václav Klaus označil články některých médií o tom, že jím vedené ministerstvo financí tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů, za neuvěřitelnou snůšku lží. O věci psaly dnešní Hospodářské noviny (HN). Klaus má článek za předem připravený útok na svou osobu, eventuálně s cílem blokovat jeho případný návrat do politiky. Řekl to na dnešní tiskové konferenci.

Média oživila příběh ruského státního dluhu, při jehož splácení se kdesi vytratilo 30 miliard korun. A také roli Václava Klause a Miloše Zemana. Ministerstvo financí vedené pozdějším prezidentem Václavem Klausem těsně po listopadových událostech v roce 1989 uvolnilo peníze pro tehdejší Sovětský svaz. Šlo o půjčku, kterou dojednala a schválila ještě poslední komunistická Adamcova vláda. Miliardy se následně staly součástí ruského dluhu – obří státní pohledávky, která se vypořádala v éře vlády Miloše Zemana. “Významná část této státní pohledávky vznikla až po revoluci, kdy část nové politické garnitury, která převzala moc v zemi hned v porevoluční době po 17.

Ministři zahraničí Československa a Sovětského svazu právě v Kremlu podepisují smlouvu o odchodu vojsk. Dalibor Norský, v té době vedoucí čistírny, ale už vypravuje z Frenštátu pod Radhoštěm první vlak se sovětskými vojáky.

/SEZNAM OTEVŘENÝCH PŘECHODŮ/ O dvacet kilometrů delší cestu musí nyní volit do práce Ladislav Adamec ze Šatova na Znojemsku. Pracuje v rakouském Oberetzbachu. Obvykle jezdí přes hraniční přechod Mitterretzbach–Hnanice, ten ale od čtvrteční půlnoci uzavírají betonové zábrany. Stejně jako dalších deset přechodů s Rakouskem na jihu Moravy. Důvodem jsou opatření kvůli koronaviru.

Marián Čalfa byl prvním premiérem v polistopadové vládě, která byla mostem k přechodu k demokracii a výměně socialismu za kapitalismus. Zároveň se tento mladý a na první pohled nevýrazný politik stal hlavní hnací silou, která přesvědčila federální shromáždění k tomu, aby se stal prezidentem Václav Havel a nikoli Alexander Dubček. Kdo byl Marián Čalfa a co se s ním stalo po odchodu z politiky?

Mnoho komunistů si v roce 1989 nepřipustilo, že jim zvoní hrana. To ale rozhodně nebyl případ slovenského právníka Mariána Čalfy (74). Ten v osudovém roce rychle pochopil situaci a neváhal sednout k jednacímu stolu s třídním arcinepřítelem Václavem Havlem. Výsledkem bylo poklidné předání moci do rukou slavného disidenta. Čalfa se tak stal nepopiratelně jednou z nejvýraznějších osobností 17. listopadu.

V pravidelném seriálu o osobnostech Mělnicka tentokrát zavítáme do Čakoviček. Obec, dříve nazývaná Malé Čakovice, dala světu několik významných osobností, jednou z nich byl i výborný herec Petr Čepek.

Petr Čepek, talentovaný herec s uhrančivýma očima, by dnes (možná) slavil 80. narozeniny. Představitel Fausta se už za komunistického režimu dokázal dostat mezi legendy českého filmu, a to i přesto, že se od mládí nebojácně stavěl totalitě na odpor. Poprvé to výrazně udělal během studií na DAMU, když se zastal spolužáka Ladislava Mrkvičky. Ani jeden z nich pak nedostal diplom. A tím to jen začalo...

Tento měsíc vyjde poslední číslo Literárních novin. Časopis se slavnou historií v poslední době spolupracoval s čínským vládním listem, kvůli pandemii koronaviru mu vydavatel od února musel poslat statisíce korun.

Monstrózní titul ´Vabank: 1989 - 1991 Sametová revoluce - Odsun sovětských vojsk´ z pera Michaela Kocába zaznamenal nevídaný mediální ohlas. A to ještě před samotným vydáním. Tehdy jsme knihu velmi mylně považovali za soubor vzpomínek a čekali prolínání pamětí spolu s texty Pražského výběru. Jak moc jsme se spletli, prokázaly už první strany.

BIS varuje před vlivem komunistické Číny. Literární noviny se slavnou historií však přetiskují propagandistické texty čínského vládního deníku.

Vánoce 1989 asi pamětníci nikdy nezapomenou. Probíhala sametová revoluce, Občanské fórum přebíralo moc od komunistů a obnovovalo demokracii.

Den po generální stávce, 28. listopadu 1989, došlo k dalšímu jednání federálního premiéra Ladislava Adamce v čele delegací Národní fronty a vlády ČSSR a Václava Havla coby oficiálního delegáta Občanského fóra. Vládnoucí moc začala ustupovat. Studenti však pro jistotu stávkovali dál.

Vývoj nálad v sobotu 25. listopadu 1989 ráno lze charakterizovat jako rozčarování, obavy a konečně absolutní protest. V Praze na Letné se uskutečnila obří protestní manifestace za účasti asi tři čtvrtě milionu lidí.

V úterý 21. listopadu 1989 už stávkovaly téměř všechny vysoké školy v tehdejší české části republiky se zhruba 80 tisíci studenty. Kolem poledne se po Praze rozšířila velice rychle zpráva, že k hlavnímu městu míří čtyřicetitisícová ozbrojená síla, mluvilo se i o tancích. Situace byla napjatá.

Petr Miller je zapsán v historii jako vůdce, který 23. listopadu 1989 přivedl dělníky hlavně z ČKD na Václavské náměstí, což způsobilo zlom v revoluci.

Nevyhýbá se veřejným vystoupením, i když by měl dobrý důvod. Oskar Krejčí byl v době sametové revoluce na opačné straně jednacího stolu, než sedělo Občanské fórum.

Riziko zásahu bylo reálné, ne, že ne. V Rumunsku to jenom blaflo a jelo to, vzpomíná na rok 1989 Michael Kocáb.

Toto psal tisk před třiceti lety.

Předseda vlády, umírněný komunista, pragmatik a také chlap, který pochopil, že přišel konec jedné éry. Takový byl Ladislav Adamec. Muž, který zasedl k jednacímu stolu s Václavem Havlem a předal moc Občanskému fóru. Také Adamec patří ke klíčovým postavám sametové revoluce.

Slovenský advokát Marián Čalfa (73) patří k největším postavám sametové revoluce. Do roku 1989 oddaný komunista, po 17. listopadu člověk, který rychle pochopil situaci a sedl k jednacímu stolu s Václavem Havlem. Muž který pochopil, že revoluční dny mají rychlou dynamiku a kdo se bude bát riskovat, toho běh dějin odstaví na vedlejší kolej.