Leopold Hilsner

Václav Havel, Tomáš Garrigue Masaryk, Klement Gottwald. Stáli v čele země a výrazně se podíleli na jejím směřování. Hlavou Československa i později České republiky se stali i další státníci. Připomeňte si, kdo nosil oslovení „prezident“.

Jihlavská pobočka krajského státního zastupitelství obdržela podnět směřující k povolení obnovy řízení ve věci vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899.

Dodnes jde o jeden z nejznámějších pochybně rozhodnutých případů moderní justice na území České republiky. Leopold Hilsner nebyl přesvědčivě usvědčen z žádného trestného činu, avšak na nátlak antisemitsky naladěné veřejnosti byl odsouzen k smrti. Do fanatické protižidovské kampaně nakonec zasáhli budoucí prezident Masaryk i sám císař František Josef I.

Proces s židovským nedoučeným ševcem je dodnes ukázkovým příkladem toho, jak zhoubně může veřejné mínění ovlivnit strach.

Pozoruhodný film Apocalypto z roku 2006 od režiséra Mela Gibsona zachycuje dramatické okolnosti rozkladu mayské civilizace v předkolumbovské Střední Americe. Příčinou bylo vyčerpání půdy a zhroucení ekosystémů. Následkem byl hlad, nemoci, vzpoury a války. Vládci starých Mayů se v těchto těžkých časech obraceli na boha Kukulkána a přinášeli mu lidské oběti. Při veřejných obřadech, které sledovaly tisíce rozhněvaných obyvatel, stál na vrcholu kamenné pyramidy velekněz a jeho pomocníci. Ti vzali vybraného nešťastníka, natáhli ho za ruce a za nohy a položili zády na kamenný oltář. Poté k němu přistoupil velekněz, obsidiánovým nožem mu rozřízl hrudník a za živa vytrhl srdce. Dav pod pyramidou se tím odreagoval a všichni doufali, že se Kukulkán napije krve a bude zase dobře. Ale nebylo. A mayská civilizace zanikla.

Otázka pogromů a honů na Židy se proplétá historií jako červená nit. Největší zásah do práv Židů zasadilo ve 30. a 40. letech 20.…

Leopold Hilsner. Známé jméno, které bývá spojováno s vraždou devatenáctileté švadleny Anežky Hrůzové. Ta se stala v roce 1899 na cestě mezi Polnou a Malou Věžnicí. A právě ve zmiňované Polné se žid Hilsner 10. srpna 1876 narodil. Do vězení tak šel po soudním procesu ve svých 23 letech. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.

Pečlivě budované PR organizace Hnutí Pro život přilákalo na svou stranu celou řadu významných institucí, celebrit, lékařů či politiků. Jak ti se nyní staví k podpoře hnutí?

Dnes si připomínáme vraždu Anežky Hrůzové, tehdy devatenáctileté švadleny, která se stala 29. března 1899 poblíž Polné u Jihlavy, tedy před 123 lety. Z ní byl v nestandardním procesu odsouzen Žid Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.

V letošním roce uplynulo osmdesát let od prvních transportů Židů do Terezína a dále na východ do vyhlazovacích táborů. Česká televize připomíná osmidílným dokumentárním cyklem Příběhy 20. století historii holocaustu v Protektorátu Čechy a Morava i na Slovensku. Jakou máme v Čechách paměť a kolik anitsemitismu je v nás samotných?

Hereckých rodů je u nás hned několik. Jako zástupce rodu Heřmánkových přišel do Show Jana Krause Karel Heřmánek mladší. Bohužel, místo aby se probíraly jeho zajímavé role, se Jan Kraus hlavně zaměřil na jeho jméno, stejné jako jméno jeho otce, slavného herce a principála Karla Heřmánka. Ale dozvěděli jsme se něco i o Divadle bez zábradlí, které jeho otec doposud provozoval.

Do Brna dorazila putovní výstava mapující historii česko-židovských vztahů. Záhadné pouto popisuje několik informačních panelů s kresbami, které dnes vyrostly v centru města. Výstava vznikla z iniciativy Velvyslanectví státu Izrael v České republice.

ČÁST ČTVRTÁ. Známe je z učebnic historie hlavně jako dějepisnou látku. Velké procesy, které doprovázely českou historii, měly ovšem vždy i svou advokátskou a procesní stránku. Pro publikaci Mapa justice deset velkých procesů tímto pohledem popsal advokát Aleš Rozehnal. Ve čtvrtém díle probereme dva procesy z konce 19. století: soud s Omladinou a Hilsneriádu. Proces s Omladinou (1894) Proces s Omladinou byl

Příběh degradovaného francouzského důstojníka Alfreda Dreyfuse, jenž byl v roce 1894 na základě zfalšovaných dokumentů odsouzen za špionáž na doživotí, rezonuje i dnes.

O obnovu případu Leopolda Hilsnera, odsouzeného za dvě vraždy, usiluje advokát Lubomír Müller. Jeho snaha nyní definitivně narazila.

Brutální vražda Anežky Hrůzové, která se odehrála 29. března 1899 v Polné, šokovala celou zem. Z vraždy byl obviněn a při procesu označované jako Hilsneriáda následně odsouzen Žid Leopold Hilsner. Byl ale skutečně vinen? Článek z roku 1907 vám ukáže snahu dokázat jeho nevinu.

Když se 29. března 1899 v lesíku nedaleko Polné, chudém městečku na Vysočině s poměrně početnou židovskou komunitou, seběhli lidé k tělu devatenáctileté Anežky Hrůzové, bylo už pozdě. Jak vypadalo místo nálezu a proč dav „zvolil" vrahem právě muže židovského původu Leopolda Hilsnera?

Konec 19. století bývá považován za poklidnou dobu. Přinejmenším z hlediska Židů ale takovou nebyla. Právě tehdy došlo k zesílení protižidovských nálad, které eskalovaly celonárodní aférou Leopolda Hilsnera v roce 1899. Předcházel jí méně známý, zato v mezích rozumu řešený případ v Kolíně v roce 1893.

Před pár týdny odstartoval nový seriál Filipa Renče, který se odehrává v Brně. Kriminálka Hlava Medúzy nesplnila očekávání a reakce diváků jsou rozpačité. Jako jednoznačný vítěz vychází ze seriálu mladý Karel Heřmánek a hned za ním i Jiří Dvořák.

Smutná zpráva přišla z Polné na Jihlavsku. Ve věku 80 let v pátek 5. února zemřel František Vacek – výrazná osobnost tohoto pětitisícového města, která byla umělecky všestranně nadaná.

Deník Aktuálně.cz navštívil Polnou, kde násilnou smrtí zemřela Anežka Hrůzová. Za její vraždu byl před 120 lety odsouzen Leopold Hilsner.

Případ vraždy Anežky Hrůzové z Polné provázela na začátku 20. století největší vlna antisemitismu u nás. Na základě pochybných svědectví a důkazů, které nic nedokazovaly, byl k trestu smrti odsouzen židovský mladík. Očistí ho?

Další díl pořadu, který připravuje tým novinářů kolem Josefa Klímy. Příběhy podvodů, neetického jednání, pohnuté lidské osudy i dosud neznámé okolnosti historických událostí.

S advokátem Lubomírem Müllerem o obětech, kterým se nikdo neomluvil, o hrůzách lidových soudů i o tom, jak užitečná může být pro právníky Bible.

Před sto dvaceti jedna lety začal soud s Leopoldem Hilsnerem. Tenhle soud završil mamutí kauzu, kterou Česko a velká část tehdejší monarchie žila několik měsíců. Kauzu, která nám dnes ukazuje, že lidé jsou pořád stejní idioti.

Malé město s řadou památek, Polná, vstoupilo do povědomí hlavně vraždou dvacetileté švadleny Anežky Hrůzové v roce 1899 v lese Březina. Dnes ho známe hlavně kvůli zářijové Mrkvancové pouti – buchty s mrkvovou náplní, posypané mákem a cukrem.

Lubomír Müller už o opětovné otevření 120 let starého případu žádal českobudějovické státní zastupitelství, to se ale vraždou znovu zabývat odmítlo.

Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hislnera. Českobudějovické státní zastupitelství neshledalo důvod k podání návrhu na obnovení řízení. Podnět k přezkumu podal advokát Lubomír Müller. Hilsner byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti.

Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hislnera. Českobudějovické státní zastupitelství neshledalo důvod k podání návrhu na obnovení řízení. Uvedl to českobudějovický státní zástupce Josef Český. Podnět k přezkumu podal advokát Lubomír Müller. Hilsner byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti.

Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hilsnera. Českobudějovické státní zastupitelství neshledalo důvod k podání návrhu na obnovení řízení.

Soud nebude znovu řešit případ Leopolda Hislnera, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti.

Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hislnera. Českobudějovické státní zastupitelství neshledalo důvod k podání návrhu na obnovení řízení. ČTK to řekl českobudějovický státní zástupce Josef Český. Podnět k přezkumu podal advokát Lubomír Müller. Hilsner byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti.

Českobudějovické státní zastupitelství přijalo podnět přezkumu soudu s Leopoldem Hilsnerem, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti. Podnět podal advokát Lubomír Müller, uvedl českobudějovický státní zástupce Josef Český. Na případ dříve upozornil Český rozhlas.

Českobudějovické státní zastupitelství přijalo podnět přezkumu soudu s Leopoldem Hilsnerem, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti. Podnět podal advokát Lubomír Müller, uvedl na dotaz českobudějovický státní zástupce Josef Český. Na případ dříve upozornil Český rozhlas.

Českobudějovické státní zastupitelství přijalo podnět přezkumu soudu s Leopoldem Hilsnerem, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti. Podnět podal advokát Lubomír Müller, uvedl českobudějovický státní zástupce Josef Český. Na případ dříve upozornil Český rozhlas.

V soudním procesu byl za vraždu Anežky Hrůzové odsouzen v roce 1900 žid Leopold Hilsner, což spustilo vlnu antisemitismu.

Rozsudkem píseckého soudu, který v listopadu roku 1900 uložil trest smrti 24letému Leopoldu Hilsnerovi z Polné za vraždy dvou dívek, se nyní opět zabývá Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích.

Masové protesty v USA a dalších zemích, které vyvolal smrtící zákrok policistů proti černochovi Georgovi Floydovi, se přetavily i do účtování s historickými osobnostmi. Bouraly se sochy, čmáralo po památnících. I v Česku.

Ústavní soud odmítl stížnost předsedy krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše v kauze vydávání protižidovských knih, článků a komentářů. Justice mu uložila dvouletý trest s tříletou zkušební dobou.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost předsedy krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše v kauze vydávání protižidovských knih, článků a komentářů. Justice mu uložila dvouletý trest s tříletou zkušební dobou. Soud označil stížnost za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení publikovaného v databázi soudu.

Otázka pogromů a honů na Židy se proplétá historií jako červená nit. Největší zásah do práv Židů zasadilo ve 30. a 40. letech 20. století Německo. O svá práva bojovali i v Čechách, dlouho bez úspěchu.