Lidice

Po pěti letech ticha se do Lidic vrátil ruch a zvuky, které sem patří - svist cyklistických výpletů, řinčení řetězů na proslulých kostkách, povzbuzování fanoušků od obrubníků. Tradice, která se málem ztratila, znovu ožila. Lidické okruhy 2026 vyhrál Petr Fiala (Fany Gastro_Integray_L27) a zařadil se mezi legendy Klasu, Hrušku, Raboně či Andrleho.

Pražská rocková skupina Protheus, v jejímž čele stojí zpěvák Honza „Protheus“ Macků, vydává dnes, v den čtyřiaosmdesátého výročí atentátu na Reinharda Heydricha, videoklip k písni Anthropoid. Připomíná odvahu československých parašutistů, jejichž čin zásadně ovlivnil moderní dějiny Československa.

Při slavnostní sadbě jubilejního roubu lidické hrušně v Budyni nad Ohří vyprávěl syn přeživší ženy, jak malý stromeček přečkal zkázu celé vesnice. Žáci pod kořeny zakopali dokumenty, zachycující dnešní dobu.

Cyklistických závodů na silnici přibývá, to nás těší. Také díky tomu, že se oživuje tradice těch už úspěšných. Po pěti letech obnoví „provoz“ známé Lidice, tentokrát pod názvem Lidické okruhy 2026 s bohatým programem a výsledky započítávanými do Extraligy Masters. Zapíší tak 56. ročník.

Karl Hermann Frank patřil k nejmocnějším mužům protektorátu. Někdejší knihkupec věřil ve snadný útěk z Prahy, jeho cestu však zhatila jedna nečekaná chyba.

Jedna z nejtemnějších postav českých dějin 20. století, karlovarský rodák Karl Hermann Frank, skončil za své zločiny na šibenici. Popravě bývalého knihkupce, vysokého důstojníka SS a faktického vládce Protektorátu Čechy a Morava 22. května 1946 přihlíželo na 5000 lidí.

Karl Hermann Frank byl za podíl na vyhlazení Lidic a Ležáků a smrti tisíců obyvatel protektorátu odsouzen k trestu smrti. Kat rozsudek vykonal jen tři hodiny po jeho vynesení. Bylo kolem jedné hodiny odpoledne 22. května 1946 a na popravu nenáviděného SS-Obergruppenführera, generála zbraní SS a státního tajemníka Úřadu říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava se na nádvoří pankrácké věznice přišlo podívat přes 5000 lidí.

GLOSA: Cynismus pod zprávami o civilních obětech na Ukrajině mrazí. Jak by asi vypadal Facebook po vyhlazení Lidic? Za toxickou špínou ale často nestojí lidé, nýbrž trollí farmy. Nenechte se vtáhnout do jejich hry a chraňte svůj klid.

Francouzká vesnice Oradour-sur-Glane měla stejně pohnutý osud jako Lidice v České republice. V době Druhé světové války zde žilo 643 obyvatel z toho třetinu tvořily děti. Nikdo z nich netušil, že se konce války nedočká.

Karl Hermann Frank se 9. května 1945 pokusil o útěk do amerického zajetí. V Rokycanech však narazil na Pattonovy vojáky, kteří ho předali české spravedlnosti.

Osud jediného muže, který přežil vyhlazení Lidic, se desítky let nesměl připomínat. Natáčení provázely neshody v obsazení i scény dotočené na poslední chvíli.

V anketě Český lev 2011 získal tento film nominace v kategoriích pro nejlepší scénář, kameru, mužský herecký výkon v hlavní roli pro Karla Rodena, střih a zvuk. Byl nominován také na cenu za nejlepší plakát.

Příběh Oskara Felkla, jednoho z nejbrutálnějších vyšetřovatelů kladenského gestapa, a jeho manželky Marie, která naopak vězňům pomáhala, představuje mrazivou sondu do temných hlubin lidské duše v období protektorátu.

Lidický Poesiomat našel své místo na kraji světově unikátního růžového sadu, pár desítek metrů od míst, kde stávala první stavení obce později vypálené nacisty za 2. světové války.

Herec Jiří Maryško v posledních měsících září na televizních obrazovkách jako vozíčkář Lukáš Chod v seriálu Ulice. Se svou postavou má společný smysl pro humor, který je hlavně o sarkasmu a nekorektnosti. Někdy to ale pořádně přežene, před jedenácti lety dokonce skončil před soudem.

V Památníku holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu začala nová návštěvnická sezona. Její zahájení patřilo přednášce a besedě s Jiřím Pitínem, přeživším lidické tragédie, který s návštěvníky sdílel své osobní vzpomínky i životní zkušenosti. Setkání zahájilo letošní program památníku a připomnělo význam uchovávání paměti těchto událostí.

Představíme časopis Zámeček, do kterého přispívají děti z dětských domovů. Setkáme se s přeživším lidické tragédie Jiřím Pitínem. A připomeneme významné výročí Muzea romské kultury, které si připomíná 35 let od svého založení. Jeho cestu mapuje výstava Amaro jilo marel – Naše srdce bije.

Syn jednoho z hlavních architektů nacistického teroru Reinharda Heydricha vyrůstal s obrazem milujícího otce. Jak se dá žít s takovým dědictvím, co o svém otci Heider říká dnes?

Dělat strašáka ze sudetských Němců je v současné době hloupé. Němci se za nacismus stydí a omlouvají. Daleko nebezpečnější jsou Rusové, čeští komunisté a jim podobní, kteří hájí rudá zvěrstva a sovětskou okupaci v roce 1968.

Chrudim – Zastupitelé včera schválili milionovoudotaci na film Ležáky a město Chrudim se tak stalo hlavním sponzorem celovečerního filmu, který bude distribuován do celého světa. Před hlasováním film a motivaci jeho vzniku představili zastupitelům producent Miloš Pilař a autor námětu Miroslav Novotný. [[img:chrn_fullwidth:19774:Ležáky. Foto: Chrudimské noviny]] Miloš Pilař už v minulosti natočil film Ležáky 42, které se podařilo dostat do 65 zemí světa. Teď připravuje Ležáky – celovečerní film, který by měl mít okolo 90 minut plus třídílný seriál na stejné téma. „Je to příběh muže, který přežil vypálení Ležáků, Zdeňka Hrdého,“ upřesnil producent, režisér a scénárista filmu Miloš Pilař s tím, že autorem námětu je herec Miroslav Novotný a dramaturgem Tomáš Pavlíček. „Natáčení začne 18. dubna v Ležákách, kde budeme filmovat menší bitvu z roku ‘45 a potom postupně přecházíme do roku ‘54, kdy film končí,“ dodal Pilař. Zdeněk Hrdý opustil Ležáky 23. června, den před vypálením, protože musel nastoupit na nucené práce. Když zjistil, že osadu vypálili, tak utekl a 27. června už procházel vypálenými Ležáky, následně se skrýval a na konci války se účastnil bojů jako partyzán v rámci skupiny, která byla vytvořena v Miřeticích. [[img:chrn_fullwidth:19788:Ležáky. Foto: Chrudimské noviny]] Autor námětu celovečerního filmu, Miroslav Novotný, vysvětlil, že téma mu bylo odjakživa blízké už tím, že vyrůstal nedaleko Ležáků a slýchal tak od pamětníků různé historky o této hrůzné události dějin. Ještě větší motivací prý ale později byl v roce 2011 vznik filmu Lidice. „Byla to pro nás ještě větší motivace film Ležáky natočit, protože osada se opravdu odbojové činnosti věnovala od roku ‘38 a shromažďovali zbraně na rozdíl od Lidic. A když se schylovalo k atentátu, tak jedni z prvních výsadkářů navštívili právě Ležáky, protože tam měli vysílačku," uvedl s tím, že to je přímé propojení s atentátem a Ležáky tím pádem mají nejen regionální, ale přímo celosvětový význam. „Filmem chceme učinit poctu a vytvořit pomník těmto statečným lidem, díky nimž se změnila historie tak, že tady dnes můžeme všichni společně sedět,“ dodal. Ministerstvo obrany ČR už přislíbilo, že film podpoří a stejně se včera rozhodli i zastupitelé města Chrudim, které se tak dotací 1 milionu korun stává hlavním sponzorem celovečerního filmu. Koprodukci už mají filmaři domluvenou s českoamerickou firmou Big Media TV, která přislíbila distribuci filmu do celého světa. číst dál

„Bloudí pohledem po lidech, plným nenávisti. Je bledý, jako by si uvědomil blížící se konec.“ Tak popisovaly dobové noviny poslední chvíle Karla Hermanna Franka v roce 1946. Přesně před 80 lety začal proces, který měl potrestat jednoho z nejmocnějších mužů nacistické okupace, odpovědného za řadu zločinů proti obyvatelstvu, včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.

Ztracený lidický kluk Václav Hanf si Josefinu Napravilovou pamatoval jako maminku. Našla ho v salcburském táboře v prosinci 1945. A nebyl jediný… Díky jejímu úsilí se vrátily domů čtyři desítky dětí zavlečených do nacistického Německa.

Podílel se na vyhlazení Lidic a byl odsouzen k smrti. Přesto unikl šibenici. Komunistické Československo totiž nacistického důstojníka Maxe Rostocka omilostnilo a využilo jako špiona.

Válka už spěla ke konci, ale násilí nepolevovalo. V malé obci Zákřov na Olomoucku skončilo devatenáct mužů zavřených v hořící lesní boudě. Jejich smrt se stala symbolem brutality posledních týdnů nacistické okupace na Moravě.

Javoříčko se stalo symbolem jedné z nejkrutějších nacistických odvet na Moravě. Dne 5. května 1945, pouhé tři dny před koncem války, německé jednotky postřílely místní muže a vesnici vypálily.

Období druhé světové války patří mezi nejtemnější v dějinách naší země. Představovalo fyzickou i kulturní likvidaci národa, ztrátu státní suverenity i rozvrat společnosti pod nacistickým terorem. Protektorát Čechy a Morava se změnil v území, kde nacisté systematicky uplatňovali politiku represe, deportací a vyhlazování. Z událostí první poloviny 20. století se náš bude vzpamatovávat ještě dlouho.

Pokud si pamatujete na dobu před rozpadem Československa, jistě si dobře vzpomínáte i na nejběžnější minci, tedy tu jednokorunovou. Znáte ale její příběh? Pokud ne, stojí za seznámení.

Na louce, uprostřed ničeho, stojí stará hrušeň. Je jí dnes přes osmdesát let. Prázdné prostranství kolem ní připomíná tragédii, která na území ČSR patří k nejtragičtějším příběhům druhé světové války. Píše se pochmurný rok 1941.

Hans-Ulrich Geschke byl důstojníkem SS, jehož kariéra se během druhé světové války úzce spojila s nacistickými represemi v protektorátu Čechy a Morava. Geschke byl jednou z jejich vůdčích postav.

Na roh Smilovy a Sladkovského ulice dorazil mladý muž. Vzápětí ztuhl. V okně svého bytu uviděl cizí tvář. Němečtí vojáci dostali rozkaz: „Chytněte ho!“ Alfréd Bartoš věděl, že mu nezbývá než jediná možnost.

Říkali jí „dáma ze švédské ocele“, ale její nejsilnější zbraní byla empatie. Josefina Napravilová se do české historie zapsala jako hrdinka, která v mysliveckém oděvu křižovala rozbitou Evropu, aby v německých rodinách a školách hledala to nejcennější, co nacisté ukradli: české děti.

Muž, který stál většinou v závětří, ale za vraždy stovek až tisíců Čechů je stejně zodpovědný jako například Reinhard Heydrich. Za vyvraždění Lidic dostal po…

Vzdala se víry, aby si mohla vzít milovaného muže. Rozvedla se, aby mu zachránila kariéru. Štěpánka Mikešová dělala vše pro to, aby přežila v temné době protektorátu. Útočiště našla ve vesnici u Kladna, kde doufala, že unikne pozornosti úřadů.

Američtí komentátoři přirovnali heslo ministerstva pro vnitřní bezpečnost k heydrichiádě? Funguje toto srovnání?

Byla lékařkou z Mostu. Pak se provdala za jednoho z nejmocnějších nacistů. Karola Franková nežila v anonymitě – ale ani nestála v první linii zločinů. Její život se odehrál mezi nemocničními chodbami, nacistickými salony a sovětským gulagem.

Osmdesát let od soudu s K.H. Frankem. Připomeňte si den, kdy pět tisíc lidí sledovalo popravu muže zodpovědného za Lidice a teror heydrichiády.

Jméno Keira Starmera, britského premiéra a lídra Labouristické strany, se objevuje v archivech naší komunistické tajné policie (StB). Dokumenty, které už před časem zveřejnil deník Daily Mail, ukazují…

Je to dost možná jeden z nejsilnějších příběhů druhého odboje. V osobě Josefa Horáka se propojují příběhy našich statečných pilotů působících v řadách RAF s příběhem vyhlazení Lidic.

Už jen ruiny zdí připomínají místo, kde během jediného dne zemřelo 173 mužů včetně patnáctiletých či šestnáctiletých chlapců z obce Lidice. Zdi se stále víc rozpadají. Aby zůstal lidický masakr nezapomenut a zachovaly se aspoň částečné pozůstatky Horákova statku, na jehož zahradě němečtí nacisté vystříleli všechny místní muže, pustil se Památník Lidice do rekonstrukce torza kamenných stěn.

/FOTO/ Památník Lidice zahajuje největší restaurátorský projekt ve své historii. Ikonické sousoší lidických dětí dlouhodobě trpí povětrností i nedostatkem údržby, čeká kompletní obnova včetně demontáže a převozu do restaurátorské dílny. Projekt za 13 až 15 milionů korun by měl být realizován do roku 2030. Samotné práce potrvají zhruba tři roky.

Lidice měly být zapomenuty, ale jejich jméno našlo nový život v Brazílii, kde ho ženy nesou s něhou a úctou jako světlo za ty, kteří odešli.

Jeho domovem je stará Praha, umí jí naslouchat. Je spojován s filmy jako Lítá v tom, Slovo, Můj život s Bohuslavem Martinů, Teroristka, V síti, Okresní přebor, Kvarteto, Lidice či Zoufalci, podílel se také na úspěšných seriálech České televize Já, Mattoni, Čtvrtá hvězda nebo Zkáza Dejvického divadla.

Nejrozsáhlejší zásah do unikátního sousoší dětských obětí války se připravuje v Památníku Lidice. Dvaaosmdesát dětských postav v mírně nadživotní velikosti je potřeba restaurovat. Na pláni, kde bývala vesnice a jejich domovy, stojí figury čtvrt století, ale za tu dobu nebyly příliš konzervovány a ošetřovány, což se na nich podepsalo.

Snad každý zná tragické okolnosti masakru, který nacisté spáchali ve vesnicích Lidice a Ležáky po atentátu československých parašutistů na Reinharda Heydricha v roce 1942. Podobná tragédie potkala i francouzskou vesnici Oradour-sur-Glane.

Památníku Lidice se v rámci rozsáhlé veřejné sbírky podařilo oslovit dárce z celé České republiky i zahraničí. Díky dobrovolným příspěvkům získal památník celkem více než pět milionů korun, které pomohou financovat restaurování Památníku dětských obětí války od Věry Uchytilové a Jiřího Václava Hampla. Sousoší se nachází na pietním území a tvoří ho 82 soch. Dílo je věnováno lidickým dětem, které byly zavražděny ve vyhlazovacím táboře Chelmno.

Hollywoodská hvězda Ben Stiller (59) zavítal do České republiky. Oblíbený herec, který si zahrál ve filmech jako Noc v muzeu či Fotr je lotr, se měl ubytovat v jednom penzionu poblíž Lidic, jak personál sdílel na svých sociálních sítích. Podle informací eXtra.cz si přijel obhlídnout lokace na natáčení svého filmu.

Bohuslav Ečer se kvůli komunistům málem stal zapomenutým mstitelem Čechů a Slováků. Přitom se podílel na dopadení jednoho z největších válečných zločinců, nacisty K. H. Franka, spoluzodpovědného za Lidice a Ležáky, který se při výslechu sesypal.

Trailer ukazuje, že mainstreamové komedie i u nás přeci jen lze dělat bez totální křečovitosti. Už ve čtvrtek v kinech.

Dělat strašáka ze sudetských Němců už netáhne. Vždyť na protesty proti jejich chystanému sjezdu v příštím roce v Brně přišly pouhé desítky lidí. Nepíšeme rok 1945, ale 2025. Z hlediska lidských práv ani tomuto srazu zabránit nelze.

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.

Dětské oběti vyhlazení obce Lidice na Kladensku připomíná sousoší dvaaosmdesáti dětí na pietním území Památníku Lidice. Pomník začala v roce 1969 tvořit akademická sochařka Marie Uchytilová, ale nyní je její dílo vystavené všem povětrnostním vlivům ve špatném technickém stavu. Vedení památníku proto chystá rekonstrukci.

Antonín Zápotocký, to nejsou jen knížky pro děti a měnová reforma. To jsou i milosti pro čtyři nacistické zločince. Jeden z nich byl dokonce zodpovědný za Lidice.