Lidice

Pietní vzpomínka v Lidicích připadající na 10. června bude letos kvůli opatřením souvisejícím s covid-19 neveřejná. Přijede prezident Miloš Zeman i další představitelé státu. Veřejnost ale bude moci uctít památku obětí, které nepřežily vyhlazení obce v roce 1942, ve stejný den odpoledne. V předvečer vzpomínky bude u pietního území malý koncert přenášený prostřednictvím internetu, řekl na dnešní tiskové konferenci ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Spojovat síly nebo alespoň je netříštit by chtěly opoziční pravicové strany v říjnových krajských i senátních volbách. Ale ne všude se jim to daří. Příkladem je souboj o senátorské křeslo v Praze 9. Tady chce obhajovat David Smoljak, kterého do voleb vysílá hnutí STAN. Bude mít však těžkou práci, protože ODS a lidovci se domluvili, že ve stejném okrsku podpoří kandidaturu ředitele Památníku Lidice a historika Eduarda Stehlíka.

Stehlík v současnosti působí jako ředitel Národního památníku v Lidicích, z kterého ale v případě zvolení zatím neuvažuje odejít.

Existuje jedno přísloví, že na každé prase se vaří voda. Někdy sice trochu déle, ale… Své o tom věděl určitě i Karl Hermann Frank, který se do historie zapsal jako státní tajemník Úřadu říšského protektora za doby Protektorátu Čechy a Morava v období druhé světové války. Byl sice v rámci tohoto zřízení takovou trvalou dvojkou, ale na svědomí toho měl víc než dost - studenty, Lidice, Ležáky... Je to přesně 74 let, kdy nad ním byl vynesený rozsudek smrti oběšením, který byl hned druhý den vykonaný. Spravedlnosti bylo učiněno za dost, i když těm nespočtům lidí, které měl tento přeaktivní nacista na svědomí, už jeho smrt život nevrátila.

Byla to událost, na kterou nestačily ani přidělené lístky. Češi chtěli vidět na vlastní oči, jak visí nenáviděný Karl Hermann Frank. V květnu 1946 se tak také stalo a na dvoře Pankrácké věznice byl popraven nejmocnější muž v protektorátu.

Pandemie koronaviru pravděpodobně neumožní českým turistům vycestovat na dovolenou do zahraničí pěkně dlouhou dobu. To ale na druhou stranu nemusí být nutně překážka ve sbírání jedinečných zážitků, protože i na území naší země se jednoznačně nachází velké množství míst, které stojí za návštěvu.

O válečných zločinech Německa už byly popsány stohy papíru. Nelidské a zrůdné zacházení okusili vězňové mnoha koncentračních táborů. Připomeňme rovněž názvy obcí jako Lidice, Ležáky nebo Český Malín.

Příjmení je dnes samozřejmou součástí naší identity. Jen těžko bychom i v menší obci hledali Jana nebo Karla, aniž bychom znali právě jeho příjmení. Před staletími tomu ale bylo jinak. Proč a kdy se začala objevovat příjmení, jaká jsou dnes u nás nejčastější a která byste určitě nechtěli? Byli vaši předkové moudří, vážní, veselí, hloupí nebo dokonce oslizlí či ještě hůř?

O důležitosti připomínání si okolností konce druhé světové války, Pražského povstání i o tom, jak v Česku pečujeme o hroby rudoarmějců jsme hovořili s vojenským historikem a ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem.

Britsko-český snímek Anthropoid v režii Seana Ellise vychází ze skutečného příběhu vojenské operace za druhé světové války, jejímž cílem byl atentát na Reinharda Heydricha. K němu došlo 27. května 1942 v zatáčce z někdejší Kirchmayerovy třídy (dnešní Zenklovy ulice) do ulice V Holešovičkách. Film sleduje osudy Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, vojáků českého zahraničního odboje.

Přesně před 75 lety jsme poprvé oslavovali Den vítězství, když byl podepsán bezpodmínečný ústup německé armády, znamenající konec druhé světové války v Evropě. Kapitulace začala platit dne 8. května ve 23 hodin a jednu minutu středoevropského času. Tento den si připomínáme dodnes. Podívejte se na unikátní fotografie z krvavého konce války.

V Pardubicích vznikají z nepochopitelných důvodů naráz dva památníky odboje proti nacismu. Larischovu vilu, kde čekali na popravu lidé z Ležáků, opravuje Československá obec legionářská. Druhý, problematický projekt za víc než 40 milionů korun vzniká pod záštitou města. Jeho iniciátorem je historik Vojtěch Kyncl, který nedávno neověřeným tvrzením způsobil personální bouři v Památníku Lidice. Kyncla ale také pojí známost s vítěznými architekty druhého z projektů a sám vyinkasuje přes dva miliony korun za tvorbu příslušné expozice.

Květen, ačkoli se jedná o barevný jarní měsíc lásky, se nese v duchu různých výročí druhé světové války a je s ní navždy spojen historickým odkazem. 8. května si připomínáme konec druhé světové války v Evropě, 27. května byl proveden atentát na Reinharda Heydricha a dnes, 5. května, byly nacisty vypáleny osady Javoříčko a Leskovice.

Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík Aktuálně.cz potvrdil, že jeho předchůdkyně Martina Lehmannová nepřijala nabídku na novou pozici.

Seznam Zprávám jeho kandidaturu potvrdily zdroje z pražské ODS, ale i dalších politických stran tzv. sněmovního demobloku, které si v hlavním městě domlouvaly podporu senátních kandidátů tak, aby netříštily síly.

Mezzosopranistce Andree Kalivodové, stejně jako většině umělců, chybí už čtvrtým týdnem publikum. „Jsou zrušené koncerty, některé bohužel už nenahraditelně.“ V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, čím se právě zabývá.

Pravá ruka K. H. Franka, SS-Standartenführer Robert Gies v protektorátu (Epocha, 200 stran, 199 Kč), to je název knihy, k jejímuž napsání spojili síly spisovatel Emil Hruška a Jacquelina Giesová, vnučka „vraha od psacího stolu“. Důvodem její účasti byla její snaha dobrat se informací o činnosti dědečka, sloužícího jako tajemník a později šéf ministerského úřadu absolutního vládce Protektorátu Čechy a Morava.

David Rauch se proslavil před téměř čtyřiceti lety legendární rolí Radima ve filmu Bota jménem Melichar. Co ale bývalý herec dnes dělá a čím se živí?

Vávra je sám válečným veteránem, v letech 1999 až 2000 se účastnil zahraniční mise v Bosně a Hercegovině.

Historik Stehlík, který Lidicím věnoval několik svých knih a je také autorem expozice v památníku, vzešel z výběrového řízení vyhlášeného ministrem kultury poté, co bývalá ředitelka památníku Martina Lehmannová v lednu rezignovala.

Předchozí ředitelka památníku Martina Lehmannová rezignovala v lednu kvůli sporu s některými lidickými pamětníky.

Okamžitě narovnat vztahy s lidickými a zabránit mezinárodní ostudě, která České republice hrozí. Tak se dají shrnout hlavní úkoly, na které se teď chystá nový ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík a o nichž mluví pro INFO.CZ v prvním velkém rozhovoru poté, co jej do této funkce jmenoval ministr kultury Lubomír Zaorálek. Vojenský historik Stehlík, který před několika měsíci skončil jako ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, je od roku 2006 čestným občanem Lidic, napsal o nich dvě knihy a významně se podílel i na přípravě stálé expozice památníku. „Mám tam řadu přátel, mých vrstevníků i mladších lidí. A mnozí z nich mi prozradili, že se někdy zadívají na své hrající si děti a v duchu si říkají: ‚Má blonďaté vlasy, modré oči. Snad by tedy přežilo‘,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ.

To vše v rozsahu maximálně pěti normostran. Výběrové řízení na obsazení funkce ředitele nebo ředitelky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes představí nového ředitele Památníku Lidice. Do konkurzu, který se konal minulý týden, se přihlásilo pět uchazečů, mezi nimi historik Eduard Stehlík a podle médií také historik Jiří Nenutil.

O funkci ředitele Památníku Lidice se uchází pět zájemců, jejich jména ministerstvo kultury nezveřejnilo. Výsledek konkurzu ministerstvo oznámí zřejmě v pondělí odpoledne, řekla jeho mluvčí Michaela Lagronová.

Udala Alžběta Doležalová z Lidic Štěpánku Mikešovou ještě před vyvražděním obce, anebo lhal Evžen Ressl, který židovskou ženu zatýkal?

"Je to jako čistit Augiášův chlév," hodnotí Eduard Stehlík rozhodnutí jít do konkurzu na vedení Památníku Lidic. Přihlásil se i právník Jiří Nenutil.

Lubomír Zaorálek už měl být nějaký čas politicky mrtvý muž. Po debaklu ČSSD ve sněmovních volbách v roce 2017, kdy byl „lídrem“, oznámil, že odchází z vysokých politických funkcí. Jenže loňský šprajc prezidenta Miloše Zemana s Michalem Šmardou z něj náhle udělal ministra kultury a „Zao“ je zpátky. A díky Lidicím i své přítelkyni Šárce Bednářové dokonce v plné palbě, když dělá pitomce z Čechů i vlastní strany.

Absolvent DAMU se poprvé postavil před filmovou kameru při natáčení snímku Lidice, kde si zahrál jednu v klíčových rolí. Po několika seriálech jako Specialisté, Svět pod hlavou, Dabing Street nebo Dáma a Král přijal roli v novince Poldové a nemluvně. Nejen o tom se rozmluvil Marek Adamczyk (32) pro časopis TV Mini.

Existuje příběh Lidic, který všichni známe. A také příběh lži a pokrytectví, s nímž se vždy mluvilo jen o té minulosti, která se hodila komunistům.

Historik a spisovatel Jiří Padevět glosuje okolnosti sporu mezi některými lidickými pamětníky a ředitelkou Památníku Lidice, ve kterém jde o údajně problematickou válečnou minulost matky jednoho z lidických dětí.

Analýza: Konec ředitelky lidického památníku Martiny Lehmannové a větší části vedení je dalším výstřelem ve válce o to, jak v Česku vykládáme dějiny. Nejde v ní jen o odpovědi. Výprava po stopách lidického odkazu odkrývá i otázky, které si česká společnost zatím příliš nekladla.

Polská diecéze, která má na svém území bývalý nacistický koncentrační tábor Osvětim-Birkenau, zamítla nové židovské požadavky na odstranění nedalekého katolického kostela. Spor o symboly se vleče už celé roky.

Prohlášení zaměstnanců Památníku Lidice: Lidická tragédie je mementem jednoho z největších projevů brutality a totalitní svévole. Usilovali jsme o to, aby Památník Lidice byl místem setkávání a diskuze pro každého jednoho z přeživších i návštěvníků.

Zaměstnanci Památníku však z pan ředitelkou stojí a vědí, že musela čelit nátlaku.

Kauza okolo údajné udavačky z Lidic je pozoruhodným příkladem zpolitizování dějin. Česko se tak ve své historické politice nepříjemně přibližuje praxi známé z Polska či Maďarska.

Krajina kolem Bystřice nad Perštýnem se nazývá Zubří zemí. Je to podle pernštejnského erbu, rodu, kterému panství patřilo. Zubr s houžví v nozdrách. Najdete tu několik romantických zřícenin: Pyšlec, hrad jména podivného, Aueršperk, Lísek, Mitrov, Dalečín. Králem mezi nimi je Zubštejn, Zubří kámen.

Lubomír Zaorálek sliboval odborně podloženou vládu nad kulturním resortem. V případě Památníku Lidice se ale projevil jako klasický technolog moci.

Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová v úterý rezignovala na svou funkci. Obvinění, že nectí fakta o historii Lidic, odmítá. Lehmannová mimo jiné řekla, že už nemá důvěru v ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Podle něj ale Lehmannová postrádala schopnost komunikovat s lidmi a empatii nutnou pro jednání s přeživšími.

Deset z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice podalo výpověď. Podle nich bude památník po rezignaci ředitelky Martiny Lehmannové navrácen normalizačnímu výkladu dějin. Lehmannová rezignovala v důsledku sporu s lidickými přeživšími. Ministerstvo kultury už na její místo vyhlásilo konkurz. Podle ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) musí vedení památníku vyjít se všemi přeživšími. Lehmannová prohlásila, že zaměstnanci památníku měli všechny lidické přeživší vždy v nejhlubší úctě. Odmítla i obvinění, že nectí fakta.

Deset z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice podalo výpověď. Podle nich bude památník po rezignaci ředitelky Martiny Lehmannové navrácen normalizačnímu výkladu dějin. Lehmannová rezignovala v důsledku sporu s lidickými přeživšími. Ministerstvo kultury už na její místo vyhlásilo konkurz. Podle ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) musí vedení památníku vyjít se všemi přeživšími. Lehmannová prohlásila, že zaměstnanci památníku měli všechny lidické přeživší vždy v nejhlubší úctě. Odmítla i obvinění, že nectí fakta.

Naším úkolem je připomínat lidickou tragédii v celé její šíři, nedovedu si představit, že něco říkat budeme a něco ne, tvrdí Martina Lehmannová, která rezignovala na post ředitelky po sporu s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem. Podle něj neprojevovala dostatek empatie s přeživšími, kteří pak s památníkem ukončili spolupráci. Empatie mi nechybí, do funkce bych se ráda vrátila, vysvětluje.

Zaměstnanci Památníku Lidice dnes protestovali proti odchodu ředitelky Martiny Lehmannové. Lehmannová rezignovala v úterý v důsledku sporu s lidickými přeživšími. Podle zaměstnanců památníku vedou proti památníku a jeho ředitelce dlouhodobou štvavou kampaň starostka Lidic a oblastní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu. V prohlášení, pod nímž je podepsáno 14 zaměstnanců památníku včetně mluvčího Filipa Petličky, varují pracovníci památníku před politickým zneužitím Památníku Lidice a popíráním vědeckých principů.

Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová rezignovala na svoji funkci. Opustit tento post jí doporučil počátkem týdne ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zaměstnanci památníku Lehmannové vyjádřili v úterý veřejnou podporu a uvedli, že musela čelit nátlaku, mimo jiné lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, na což poukázala ve svém vyjádření i poslední žijící lidická žena Jaroslava Skleničková.

Zaměstnanci památníku s rezignací nesouhlasí, podle nich je dlouhodobě proti ředitelce vedena kampaň.

Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová, jež k dnešku rezignovala, odmítá obvinění, že nectí fakta o Lidicích.

Poprava zastřelením, která měla zakrýt stopy. Tak vypadal masakr 47 lidí, k němuž došlo v noci ze 17. na 18. ledna 1945 v německém táboře Chelmno v Polsku. Vůbec prvním vyhlazovacím táboře druhé světové války, v němž vraždili lidi plynem. Včetně českých dětí.

Lidickým dětem vadí, že se ředitelka památníku nepostavila proti obvinění historika, že jedna z žen udala před vyhlazením obce židovku.

Dva dny před svými 97. narozeninami zemřela 27. prosince Miloslava Kalibová, která se svou maminkou a mladší sestrou přežila vyhlazení Lidic. Jejího tatínka nacisté zastřelili na dvoře Horákova statku s ostatními lidickými muži.

Jednou z velkých tragédií druhé světové války je vyhlazení Lidic, k němuž došlo v červnu 1942. Středočeská ves se stala obětí kruté německé pomsty za atentát na protektora Reinharda Heydricha. Souhrou nešťastných okolností padla volba právě na Lidice. Záminkou k vraždění a rabování se stal nejasný milostný dopis, který se dostal do nepravých rukou. Nebýt onoho dopisu, Lidice možná stále ještě stojí na svém původním místě, ale je zcela zřejmé, že odplata za Heydrichovu smrt by proběhla někde jinde podobně drastickým způsobem.

Pamětnice své vzpomínky předávala veřejnosti na besedách i v dokumentech. Ze 143 lidických žen, které se dočkaly konce války, žije už jen jedna.

V roce 1972 byly Spojené státy odhodlány ukončit válku ve Vietnamu za každou cenu. Když na konci roku severovietnamští komunisté opět odešli od jednacího stolu, rozhodl se je na Vánoce prezident Nixon přinutit k míru největším americkým bombardováním od druhé světové války…

Britský rodák James Harries přichází s novou skladbou Before We Were Lovers. Je předznamenáním chystané novinky, která vzniká ve spolupráci s českým producentem Viliamem Bérešem. James si k písničce sám natočil video ze svých cest během evropského turné. Na Novinkách.cz má premiéru.

Snowboardistka Eva Samková (26) má po svém boku šarmantního přítele, který se věnuje herectví. Marek Adamczyk ale není jen talentovaný umělec, má i velké srdce a rád pomůže dobré věci. Nafotil kalendář, z jehož výtěžku bude hrazena péče o dvanáctiletého nemocného chlapce.

Dnes je to 105 let, kdy nacisté naposledy použili v koncentračním táboře Auschwitz – Birkenau plynovou komoru. Právě v tomto koncentračním táboře, který je u nás známý spíše pod názvem Osvětim – Březinka, skončily životy více než 1, 4 milionů lidí, z 90% Židů, téměř ze všech evropských států. Většina z nich zahynula právě v plynových komorách. Tyto údaje uvádí státní muzeum Auschwitz-Birkenau. Historie plynové komory coby smrtícího zařízení je ale delší a původní využití bylo jasnou předzvěstí dalších zrůdností, ke kterým posléze sloužila.

Chodili od domu k domu a zabili každého, kdo jim otevřel dveře. Těhotné ženy probodávali bajonety a nešetřili ani děti. Největší masakr za druhé světové války na území Řecka proběhl 10. června 1944. Občané se s Německem soudí dodnes.

V roce 1956 se Marie Uchytilová zúčastnila veřejné soutěže na podobu jednokorunové československé mince. Její návrh sice nezvítězil, ale tehdejšímu ministrovi financí se tak líbil, že jeho ražbu prosadil. Mladá žena sázející v pokleku lípu zdobila na lícní straně nejpoužívanější československé platidlo přes třicet let.

Záchranáři zasahují ve čtvrtek odpoledne u tragické nehody autobusu a nákladního auta, ke které došlo na silnici mezi Slaným a Novou Vsí na pomezí okresů Praha-východ a Mělník. Podle prvotních informací hasičů může být na místě větší počet zraněných. Záchranka potvrdila sedm zraněných dětí, smrtelná zranění utrpěla při srážce učitelka.

Pes s podivným jménem akita inu pochází z Japonska. Jméno plemene snadno rozklíčuje geografická znalost a překlad z japonštiny. Neznamená totiž nic jiného než pes z Akity. Akita je jedna z prefektur na ostrově Honšú, odkud toto krásné plemeno pochází a „inu“ je už dnes trochu archaický japonský výraz pro psa.