Luboš Dobrovský

Rusko vytvořilo pomocí umělé inteligence víc obsahu k ovlivnění amerických prezidentských voleb než kterákoliv jiná mocnost, uvedl podle agentury Reuters zdroj z amerických zpravodajských služeb. Propagandisté ale v menší míře cílí i na další země včetně Česka. „Kromě zmatku, strachu, nenávisti a rozdělování společnosti u nás také vyvolávají nedůvěru k institucím,‘’ popisuje v pořadu Osobnost Plus bezpečnostní analytik Roman Máca.

Článek Kamila Fily. Drama Vlny je třetím režijním počinem 37letého Jiřího Mádla, kterého má většina lidí zafixovaného jako komediálního herce. Jeho režisérské ambice jsou ale mnohem větší než snowboardovat nebo přemlouvat bábu.Vlny, které mají masivních 131 minut, vyprávějí o uvolňování politické situace během pražského jara a následné srpnové invazi v roce 1968. Za hlavní postavu si volí polofiktivního mladého technika Tomáše, který pomohl udržovat rozhlasové vysílání i dlouho poté, co byla budova Českého rozhlasu odříznuta od signálu a dorazily k ní tanky. Nejedná se ale o film s jedním hrdinou, ale spíše kolektivní portrét celé tehdejší zahraniční redakce, v níž figurovaly osobnosti jako Milan Weiner, Vlasta Šťovíčková, Jan Petránek, Luboš Dobrovský či Jiří Dienstbier.Celý článek čtěte zde. ·  Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. ·  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  ·  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.·  Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Stovky žáků ze škol z celé republiky dokončují své rozhlasové reportáže v rámci projektu Příběhy našich sousedů neziskové organizace Post Bellum. Měli za úkol objevit zajímavého pamětníka ve svém okolí, natočit jeho vzpomínky a vytvořit reportáž. Dětem práci zkomplikoval především covid-19.

„Hlava státu je ústavní zárukou jednoty a sociálního smíru,“ napsaly v červenci 2000 maďarské noviny Magyar Nemzet. Nikoli náhodou: v těch dnech opouštěl křeslo maďarského prezidenta Árpád Göncz. Od jeho narození uplynulo 100 let. Život dlouhodobě nejoblíbenějšího maďarského politika, který stál v čele země mezi roky 1990 a 2000, přiblíží v pořadu Portréty historik Jan Adamec.