Markýz de Sade byl talentovaný umělec, přesto strávil poměrně velkou část svého života ve vězení, to kvůli svým sklonům k sadismu. Ostatně tato deviace byla pojmenována právě po něm.
Před půl stoletím publikum poprvé zřelo snímek, jenž dodnes vyvolává bouřlivé vlny kontroverze a který podle některých konspirací rovněž připravil svého slavného režiséra o život. Znalci už jistě tuší, že článek připomene odsuzované, kultovní i uznávané dílo Piera Paola Pasoliniho Saló aneb 120 dnů sodomy.
Pokud existuje jméno, které v dějinách kultury funguje jako varovný signál, je to Donatien Alphonse François de Sade (1740–1814). Muž, z jehož příjmení vznikl termín sadismus, nebyl jen autorem pornografických spisů.
Dějiny literatury poskytují občas i prostor pro takřka detektivní pátrání. Příkladem je tajná múza básníka Francesca Petrarci (1304-1374). Jeden z prvních autorů renesanční literatury jí věnoval stovky slavných sonetů.
Těžko bychom asi hledali kontroverznější literární dílo, než je 120 dní Sodomy. Markýz de Sade, francouzský šlechtic jménem Donatien Alphonse Francois ho napsal ve vězení v Bastile. Za mřížemi ostatně strávil s přestávkami bezmála třicet kvůli svému bestiálnímu chování páchaném na ženách. Svazování bylo tím nejmenším, co nebohé ženy mohly zažít, pokud se ocitly v posteli se zvráceným šlechticem, jenž rád zkoušel nezvyklé praktiky, které hraničily s týráním.
Byl šlechticem, spisovatelem, revolucionářem, ale především mužem, jehož jméno dalo vzniknout pojmu sadismus. Život markýze de Sade byl plný skandálů stejně jako jeho romány, v nichž zkoumal hranice lidské svobody, sexuality a morálky.
Jejich jména jistě znáte a spolu s Draculou, Čachtickou paní, ale i mnoha novodobými jmény i tato vzbuzují děs a obrovský respekt a znechucení. Zvrácené choutky a podivné touhy nebyly ani v minulosti u vysoce postavených osob ničím výjimečným. Patrně také proto, že se tito lidé snáze vyhnuli trestům, nebylo pro ně těžké propadnout svým představám a realizovat je. Podívejme se, které osobnosti naší historie patřily k největším zvrhlíkům bez zábran a kdo byli ti největší krutovládci?
Tahle stavba představovala jakousi francouzskou národní ikonu a je úzce spjata s Velkou francouzskou revolucí. Také je to symbol královské tyranie a despotismu. Den jejího pádu je ve Francii vyhlášen státním svátkem. Víte ale, že dnes se oslavuje položení jejího základního kamene?
Dodnes je vděčnou inspirací pro spisovatele, filmové tvůrce a i lidi, kteří jsou při milostných hrátkách rádi o něco odvážnější. Za života za své zvrhlé sexuální hrátky se ženami, které o něco podobného nestály, skončil několikrát ve vězení. Jeho literární díla si však Francie dodnes cení. Markýz de Sade zemřel před 210 lety.
Do nikdy nekončící a vždy subjektivní debaty o nejlepších hororových filmech historie vstoupil věhlasný magazín Variety, který vybral hned stovku pilířů oblíbeného žánru, u něhož strach, bezmoc a někdy i čiré znechucení zastupují kýžené reakce publika. V první desítce komplexního žebříčku, jenž zohledňuje různorodé žánrové odrůdy vzhledem k jejich přetrvávajícímu efektu i obecnému vlivu na vývoj média, najdeme několik notoricky známých a také poměrně překvapivých titulů. Horor není jen o krvavé hrozbě zabijáků a hysterickém úprku obětí, což tato mnohovýznamová topka dokládá.
V roce 2013 tanečnice Miřenka Čechová s mimem Radimem Vizvárym třikrát zaplnili divadlo ve Washingtonu s inscenacemi inspirovanými Dantovým Peklem a dílem markýze de Sade. Koncem ledna jejich remake uvedou v pražském Paláci Akropolis.
Markýz de Sade, snad nejkontroverznější postava novodobějších dějin. Autor skandálních děl plných té nejhrubší perverzity byl obdivován pro radikální názory proti tehdejší pokrytecké společnosti. Jaký byl vlastně život sexem posedlého šlechtice?
Jsou osobnosti, které se proslavily svými činy nebo uměním. Některé z nich však měly také temnou stránku svého života, která byla spojena se sexuálními deviacemi, násilím nebo zvrácenostmi. Kdo byli největší zvrhlíci historie a jak ovlivnili dějiny?
Walt Disney, průkopník a vizionář animovaných filmů se narodil 5. prosince 1901. Už na střední škole ilustroval školní noviny. Toužil být animátorem, a tak našel uplatnění jako kreslíř. Brzy zaměstnání opustil a rozhodl se postavit na vlastní nohy. Jeho cesta vedla do Los Angeles, kde našel zázemí u strýčka. Právě v jeho garáži začal vytvářet první kreslené filmy. Úspěch mu přinesla Alenka v říši divů. V tomto filmu Disney zkombinoval živou herečku s kreslenými postavičkami.
V nově založené Československé republice se stal prezidentem Nejvyššího správního soudu. Emil Hácha miloval sport, umění a rychlá auta. Jeho profesní i manželský život byl bez poskvrny. Pak ale udělal osudovou chybu: po Mnichovské dohodě se nechal zvolit prezidentem tehdy již Česko-Slovenska. 15. března 1939 jej Hitler s Göringem v Berlíně přinutili podepsat žádost o „ochranu“ Velkoněmeckou říší a Hácha se stal státním prezidentem protektorátu Čechy a Morava.
Věnuji se každé novince Michala Viewegha s patřičným zaujetím. Líbí se mi, jak se jeho práce za posledních deset let vyvíjí. Od částečné apatie přes postupující naštvanost (v jeho případě nasranost) až po neskutečně světlé momenty.
Pokud věříte v karmu, věříte i v to, že každý nakonec dostane to, co si zaslouží. Jenže co když vedete řádný život, můžete se pro ostatní rozkrájet a stejně se vám nedaří? Možná je na vině karmický dluh z minulého života, za který jste trestáni v tom současném. Dobrou zprávou je, že karmický dluh může být splacen, když jej objevíte, a váš život se tak může opět navrátit do harmonie.
V druhé polovině mezinárodního filmového festivalu dorazila do Karlových Varů první hollywoodská hvězda. Je jí australský herec Geoffrey Rush. Na závěr festivalu dostane cenu za celoživotní přínos mezinárodnímu filmu. Ve čtvrtek se bude promítat taky film Záře, za který dostal Rush Oscara, nebo snímek Perem Markýze de Sade. Ve středu zahájil herec projekci filmu Králova řeč. I ten připomněl v rozhovoru pro Radiožurnál.
Vydávám se po letech do divadla Rokoko na hru Marat, jejíž celý titul zní „Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Marata předvedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade“. Hra se odehrává v době Velké francouzské revoluce v blázinci nedaleko Paříže, kam byli zavíráni nejen nemocní, ale i společensky nepohodlní lidé, například provokatér markýz de Sade.
V květnu a červnu 1982 skupina argentinských pilotů na 20 let starých útočných letounech A-4B Skyhawk zasáhla britské síly u Falklandských ostrovů, když poškodila deset jejich lodí a čtyři potopila. Válka vypukla 2. dubna 1982. Šlo o spor mezi Argentinou a Spojeným královstvím o svrchovanost nad Falklandskými ostrovy (Islas Malvinas), které byly od roku 1833 pod britskou kontrolou. Válka o Falklandy začala zahájením Operace Rosario, tedy obsazením souostroví argentinskou armádou.
Jeho příjmení se stalo označením pro ty, kteří mají rádi bolest jiných a kteří ostatním rádi ubližují. Málokdo ví, že pojem sadismus ve skutečnosti pochází z 18. století a u jeho zrodu byl slavný spisovatel markýz de Sade. Ten byl pro mnohé hrdinou, pro jiné zločincem.
Markýz de Sade, celým jménem Donatien Alphonse François, markýz de Sade, dodnes platí za jednoho z největších zvrhlíků evropské historie. Francouzský šlechtic se zálibou v sadismu ve své době proslul jako neznaboh, který mučil služky a prostitutky. Později jej svět znovuobjevil skrze jeho literární dílo, bohužel především přes jeho pornografickou část. Cennější pasáže Sadeových románů a spisů obsahující nadčasové filozofické a politické myšlenky, se za všechna ta staletí tak trochu "ztratily v překladu".