Mikuláš Kroupa

Nové muzeum, které připomíná příběhy z druhé světové války a padesátých let minulého století, se lidem otevřelo v Brně. V sídle Institutu Paměti národa se návštěvníci seznámí s životem partyzánů, protinacistických odbojářů i prostředím jáchymovských dolů.

Institut Paměti národa Brno otevírá své brány, zahájili jsme expozici Tichá hrdinství. Na slavnostním otevření jsme uvítali premiéra Petra Fialu, hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou. GALERIE z následující slavnosti.

Institut Paměti národa Brno otevírá své brány, zahájili jsme interaktivní expozici Tichá hrdinství. Na slavnostním otevření jsme uvítali premiéra Petra Fialu, hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha, brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou a další významné hosty.

Sportovci se o víkendu v Praze a Uherském Hradišti postavili na start charitativního Běhu pro Paměť národa.

Za Václava Havla, Miladu Horákovou, ale třeba taky za příbuzné, kteří byli v legiích nebo podepsali Chartu 77. Za ty všechny se rozběhli lidé v Praze i ve světě v osmém ročníku běhu pro Paměť národa. Účastníci uhrazením startovného zároveň přispěli organizaci Post Bellum, která shromažďuje a uchovává vzpomínky pamětníků významných historických událostí. Za týden se akce koná i v dalších městech v Česku.

Po celý rok války na Ukrajině se organizace Post Bellum snaží organizovat pomoc. Lidé jim poslali přes půl miliardy korun na nákup zdravotnického materiálu a obranných prostředků. Když bylo nedávno potřeba na Ukrajinu dopravit čtyři sanitky, vyrazila s nimi i skupina devíti Čechů, aby na vlastní oči viděli, jak zasílané věci pomáhají. Jedním z nich byl i lékař Jan Hlavička.

Ukrajinci si o ně sami řekli, sanitky jsou ve válce přirozeně zásadní. Teď už jsou opancéřované a speciálně vybavené vozy opatřené díky českým dárcům na Ukrajině. „Vypadá skvěle,“ pronesl při pohledu na sanitku ukrajinský velitel.

Už rok probíhá válka na Ukrajině. Od jejího začátku Češi přispívají v různých sbírkách na pomoc Ukrajině. Jednu z nich pořádá i organizace Post Bellum – Paměť národa. „Naše sbírka je 3. největší. Češi poslali přes Paměť národa na Ukrajinu zhruba půl miliardy korun v podobě různého obranného vojenského materiálu. Člověka strašně povzbuzuje, že se Češi semkli a řekli si: týká se nás to,“ říká ředitel organizace Mikuláš Kroupa. Jakou další pomoc Post Bellum organizuje?

Přesně před rokem napadlo Putinovo Rusko svého souseda Ukrajinu. Přinášíme vám krátké poselství ředitele Post Bellum MIkuláše Kroupy. Naše mise nekončí, budeme v ní pokračovat, dokud to bude nutné.

Právě rok od chvíle, kdy začala válka na Ukrajině, uplyne 24. února. K tomuto smutnému výročí organizace Paměť národa a Post bellu připravily výstavu dvou rozstřílených vraků aut z ukrajinského města Irpiň. Auta jsou vystavena na univerzitním náměstí a váže se k nim příběh. Auta před budovou G budou až do 27. února.

Lidé, kteří Andreji Babišovi vyčítali komunistickou minulost, v poslední době kritizují každý hlas upozorňující i na dosud málo známou předlistopadovou minulost jeho soupeře Petra Pavla. Asi největší nálož v posledních dnech obdržel Michael Kocáb po svém vystoupení v Českém rozhlase. Už delší dobu Pavlovu minulost tematizuje historik Petr Blažek (předtím se věnoval i předlistopadové minulosti Andreje Babiše).

Už šestým rokem přichází Paměť národa s netradičním vánočním přáním. Má audiovizuální podobu a podílí se na něm většina lidí z Post Bellum pod taktovkou našeho dvorního skladatele Matěje Kroupy.

Zatímco naši zemi v následujících týdnech čekají prezidentské volby, které splňují demokratické parametry, ve volbách, které se odehrály před časem v Bělorusku, končí kandidáti ve vězení či v exilu. A na Ukrajině umírají tisíce lidí ve válce.

Zástupci Paměti národa a Prahy 1 se v pondělí dohodli na umístění autovraku zničeného při válce na Ukrajině na pražskou Národní třídu u příležitosti…

Zástupci Paměti národa a Prahy 1 se dohodli na umístění autovraku zničeného při válce na Ukrajině na pražskou Národní třídu u příležitosti letošních připomínek 17. listopadu. Paměť národa o tom informovala na svém facebookovém profilu, na dohodu upozornila Česká televize. Úředníci městské části s instalací původně nesouhlasili, obrat v jednání nastal až s nástupem nové starostky Terezie Radoměřské z TOP 09.

Úředníci městské části s instalací původně nesouhlasili, obrat nastal až s nástupem nové starostky.

Zástupci Paměti národa a Prahy 1 se v pondělí dohodli na umístění autovraku zničeného při válce na Ukrajině na pražskou Národní třídu u příležitosti letošních připomínek 17. listopadu. Paměť národa o tom informovala na svém facebookovém profilu. Úředníci městské části s instalací původně nesouhlasili, obrat v jednání nastal až s nástupem nové starostky Terezie Radoměřské z TOP 09.

Městská část Praha 1 a Paměť národa se dohodly na umístění vraku auta zničeného válkou na Ukrajině na oslavách 17. listopadu. Město bylo původně proti, spor skončil po zapojení nové starostky.

Paměť národa se pře s Prahou 1 o umístění autovraku zničeného při válce na Ukrajině na Národní třídu u příležitosti letošních připomínek 17. listopadu. Podle mluvčího Prahy 1 by vrak v požadovaném místě vytvořil nebezpečný prvek a organizace neakceptovala návrh úřadu, aby jej umístila jinam.

Paměť národa se pře s Prahou 1 o umístění autovraku zničeného při válce na Ukrajině na pražskou Národní třídu u příležitosti letošních připomínek 17.…

Už deset let organizace usiluje o to, aby školáci poznávali události 20. století co nejzajímavěji. Žáci například nahrávají setkání s pamětníky.

Debaty s pamětníky a dokumentaristy, ale taky koncerty a projekce filmů – to vše nabídne od čtvrtka třídenní Festival Paměti národa na ochozu Strahovského stadionu v Praze. Přímo před stadionem si pak zájemci budou moci prohlédnout netradiční výstavu.

V rámci Festivalu Paměti národa si budou moci návštěvníci v Praze na Strahově kromě jiného prohlédnout také vraky automobilů z právě probíhající války na Ukrajině. Paměť národa je projekt, který sbírá vzpomínky přímých svědků událostí 20. století. I u vraků aut se lidé dozví něco z příběhů jejich majitelů.

​​​​​​​Zorganizovali jsme předvolební diskusi zástupců politických stran kandidujících v Praze. Konala se na jižní tribuně Strahovského stadionu moderoval ji ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

​​​​​​​Zorganizovali jsme předvolební diskusi zástupců politických stran kandidujících v Praze. Konala se na jižní tribuně Strahovského stadionu moderoval ji ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Heydrich, Gabčík, Kubiš, libeňská zatáčka, stanné právo, Lidice, bitva v kostele, Ležáky… Osmdesát let staré události k nám promlouvají s neutuchající naléhavostí a jsou stěžejní součástí naší národní paměti.

Stavba bývalého protiatomového krytu v Olomouci je tísnivá a je mementem dob minulých. Otevřeli jsme zde nový Institut Paměti národa a v jeho multimediální expozici prožijete životní tíseň lidí, jejichž příběhy si musíme pamatovat.

Jsou dny, které změní během okamžiku život zcela nepředvídatelným způsobem. Jedním z nich bude navždycky pro miliony Ukrajinců datum 24. února, kdy do jejich země vstoupili ruští vojáci. Zvedla se ale obrovská vlna odporu, a tak má Rusko tvrdého nepřítele. I ženy, které zemi opustily, aby se dostaly s dětmi do bezpečí, pokud mohou, pomáhají. Příběh jedné takové se nyní píše v Praze.

Kryt civilní ochrany v Bezručových sadech v Olomouci se od úterka promění v netradiční expozici Institutu Paměti národa, která představí bojovníky proti nacismu a komunismu. Výstava Odkryté příběhy 20. století bude založena zejména na příbězích pamětníků. Olomoucké multimediální muzeum totalit bude po Pardubicích druhé v České republice.

V těchto dnech v Číně startují XXIV. zimní olympijské hry. Radost ze sportovních výkonů však kalí fakt, že se konají v nesvobodné zemi.

Počátkem ledna uplynulo 45 let od zveřejnění Charty 77, nyní si připomínáme stejné výročí od okamžiku, kdy na ně komunistický režim reagoval svou Antichartou. Vláda komunistů sice skončila již v roce 1989, do očí bijící nerovnosti mezi jejími oporami a lidmi, jež pronásledovala, ale přetrvávají dodnes.

V institutu Paměti národa v Pardubicích vzniká nové multimediální muzeum totalit. Otevřít by mělo na jaře. Expozice má být interaktivní a založená na moderních technologiích. Do dějin 20. století se návštěvníci ponoří například pomocí soukromých kin a speciálních promítacích komor. Výstavou je provede unikátní navigační systém a také příběh jednoho z pamětníků.

Byl jednou ze stěžejních osobností českých dějin 20. století. Václav Havel nás opustil před deseti lety. Jak na něj vzpomínali lidé, kteří se s ním setkali? V koláži vzpomínek na prvního českého prezidenta nechybí ani hlas jeho samého.

U příležitosti desátého výročí skonu prvního českého prezidenta – a bezesporu stěžejní osobnosti českých dějin 20. století – přinášíme koláž vzpomínek pamětníků, kteří vyprávěli pro Paměť národa. Nechybí mezi nimi ani výpověď samotného Václava Havla.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů 20. století, dnes v Národním divadle dostaly čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, která podepsala Chartu 77, mnohokrát ji zatkla StB, a přitom se nenechala zlomit. Lívia Herzová svým odhodláním zachránila v Osvětimi život matce. Jiří Lukšíček organizoval skautskou odbojovou skupinu a strávil za to šest let v uranových lágrech. František Vaczula byl vězněn za pokus o útěk přes hranice a strávil tři roky v těžkých podmínkách oddílů Pomocných technických praporů, tedy táborů nucených prací.

Před dvaceti lety začala skupina novinářů a historiků natáčet vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války. Po pěti letech svůj zájem rozšířili na další skupiny pamětníků 20. století. Dnes je jejich sbírka „Paměť národa“ třetí největší na světě. Před nimi se nachází jen úctyhodné projekty SHOA režiséra Stevena Spielberga a sbírka washingtonského United States Holocaust Memorial Museum. Stovky

Hudbou i výstavou oslaví nezisková organizace Post Bellum na pražském Strahově 20. výročí vzniku archivu vzpomínek pamětníků Paměť národa. Oslava bude 14. října od 18:00 na jižní tribuně strahovského stadionu. Post Bellum, která pamětnický archiv spravuje, to uvedla v tiskové zprávě. Strahovská akce také odstartuje první ročník Festivalu Paměti národa, který přinese řadu akcí v Praze i v dalších městech Česka. Festival potrvá do 21. října.

Obyvatelé hlavního města a jeho okolí tradičně volí „jinak“ než ostatní regiony. A liší se i v tom, jakou důležitost přikládají jednotlivým tématům. Pražany například obzvláště tíží rostoucí ceny nemovitostí. Větší podpora „liberálních“ politických sil v metropoli a velké části středních Čech pak také posiluje význam otázek, jako je nezávislost veřejnoprávních médií nebo zastoupení žen v politice.

Ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa odpovídá na otevřený dopis paní Mileny Blatné, pana Františka Wiendla a dalších činovníků Konfederace politických vězňů České republiky ze dne 4. září 2021.

Není třeba předstírat, že by nás snad nějaká drzost od pohrobků minulého totalitního režimu překvapila. Soudruzi pookřáli. Někdy se ale vyplatí ji připomínat, abychom nezapomněli, že ti lidé jsou pořád stejní.

Když předseda KSČM v rámci zahájení předvolební kampaně prohlásil, že se komunisté za svou minulost nestydí, ředitele sdružení Post Bellum, které natáčí životní příběhy pamětníků totalit 20. století, to rozzlobilo. „Slušný člověk nemlčí k drzostem. Myslím si, že sprostoty bývalých fízlů, politických gaunerů a vyděračů z komunistické strany, vyznávajících marxisticko-leninskou utopii zákonitě vedoucí k zotročení člověka, bylo už dost,“ říká Mikuláš Kroupa.

Když předseda KSČM v rámci zahájení předvolební kampaně prohlásil, že se komunisté za svou minulost nestydí, ředitele sdružení Post Bellum, které natáčí životní příběhy pamětníků totalit 20. století, to rozzlobilo. „Slušný člověk nemlčí k drzostem. Myslím si, že sprostoty bývalých fízlů, politických gaunerů a vyděračů z komunistické strany, vyznávající marxisticko-leninskou utopii zákonitě vedoucí k zotročení člověka, bylo už dost,“ říká Mikuláš Kroupa.

U příležitost Dne památky obětí komunistického režimu přicházíme s následujícím provoláním a srdečně zveme na setkání v neděli 27. června.

Na kraji Boskovic stojí domek, bývalá hájovna. Žije v něm jednadevadesátiletá Marie Henzlová, rozená Švecová, která se za 2. světové války zachovala neobyčejně statečně. Gestapo se jí pomstilo. Zavraždilo takřka celou její početnou rodinu. Marii bylo tenkrát čtrnáct let.

Letošní ročník Běhu pro Paměť národa zavede své příznivce do brněnských Pisárek. Vyznačenou trasu v parku Anthropos od zítřka zaplní běžci, chodci, jednotlivci, ale rodiny s dětmi. Výtěžek z běhu umožní natočit příběhy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu nebo disidentů.

Přestože jen loni přispěla neziskovým organizacím více než polovina Čechů, mnoho lidí těmto sdružením stále nedůvěřuje nebo neví, co přesně dělají. Změnit se to snaží kampaň Takoví jsme. „Neziskovky jsou nedílnou součástí naší společnosti už sto šedesát let. Po celou tu dobu představují hodnoty, na kterých naše společnost stojí, jako je obětavost, činorodost a soudržnost,“ uvedl koordinátor kampaně Ondřej Koutský.

Ředitel obecně prospěšné společnosti Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa se při zahájení venkovní výstavy Nikogda ně zabuděm na náměstí Interbrigády v Praze 6 promluvil o dlouho opomíjené odvrácené stránce osvobození v roce 1945.

Devátý květen je v Česku spojen s maršálem Koněvem. Nejen kvůli jeho příjezdu do Prahy v roce 1945, ale i kvůli pozdějším vzpomínkovým akcím, ale i protiakcím, přebarvováním sochy na rudo, protestům ruské ambasády i výhrůžkám českým politikům. Kvůli kontroverzím, které vyvolával, nakonec Koněv vloni v dubnu z piedestalu na náměstí Interbrigády v Praze 6 definitivně zmizel. Kde je mu konec, kde bude opět k vidění a co na jeho místo?

Životní příběh skauta a bývalého politického vězně Jiřího Lukšíčka je strhující a dojemné drama o džentlmenovi, který v 50. letech vzal během výslechu „vinu“ na sebe, aby ochránil ostatní skauty z oddílu. Odseděl si šest let v uranových lágrech za – jak říká – klukoviny: šíření letáků, vypuštěné pneumatiky autobusů s milicionáři a za přestřižení telegrafních drátů.