Mikuláš Kroupa

Heydrich, Gabčík, Kubiš, libeňská zatáčka, stanné právo, Lidice, bitva v kostele, Ležáky… Osmdesát let staré události k nám promlouvají s neutuchající naléhavostí a jsou stěžejní součástí naší národní paměti.

Stavba bývalého protiatomového krytu v Olomouci je tísnivá a je mementem dob minulých. Otevřeli jsme zde nový Institut Paměti národa a v jeho multimediální expozici prožijete životní tíseň lidí, jejichž příběhy si musíme pamatovat.

Jsou dny, které změní během okamžiku život zcela nepředvídatelným způsobem. Jedním z nich bude navždycky pro miliony Ukrajinců datum 24. února, kdy do jejich země vstoupili ruští vojáci. Zvedla se ale obrovská vlna odporu, a tak má Rusko tvrdého nepřítele. I ženy, které zemi opustily, aby se dostaly s dětmi do bezpečí, pokud mohou, pomáhají. Příběh jedné takové se nyní píše v Praze.

Kryt civilní ochrany v Bezručových sadech v Olomouci se od úterka promění v netradiční expozici Institutu Paměti národa, která představí bojovníky proti nacismu a komunismu. Výstava Odkryté příběhy 20. století bude založena zejména na příbězích pamětníků. Olomoucké multimediální muzeum totalit bude po Pardubicích druhé v České republice.

V těchto dnech v Číně startují XXIV. zimní olympijské hry. Radost ze sportovních výkonů však kalí fakt, že se konají v nesvobodné zemi.

Počátkem ledna uplynulo 45 let od zveřejnění Charty 77, nyní si připomínáme stejné výročí od okamžiku, kdy na ně komunistický režim reagoval svou Antichartou. Vláda komunistů sice skončila již v roce 1989, do očí bijící nerovnosti mezi jejími oporami a lidmi, jež pronásledovala, ale přetrvávají dodnes.

V institutu Paměti národa v Pardubicích vzniká nové multimediální muzeum totalit. Otevřít by mělo na jaře. Expozice má být interaktivní a založená na moderních technologiích. Do dějin 20. století se návštěvníci ponoří například pomocí soukromých kin a speciálních promítacích komor. Výstavou je provede unikátní navigační systém a také příběh jednoho z pamětníků.

Byl jednou ze stěžejních osobností českých dějin 20. století. Václav Havel nás opustil před deseti lety. Jak na něj vzpomínali lidé, kteří se s ním setkali? V koláži vzpomínek na prvního českého prezidenta nechybí ani hlas jeho samého.

U příležitosti desátého výročí skonu prvního českého prezidenta – a bezesporu stěžejní osobnosti českých dějin 20. století – přinášíme koláž vzpomínek pamětníků, kteří vyprávěli pro Paměť národa. Nechybí mezi nimi ani výpověď samotného Václava Havla.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů 20. století, dnes v Národním divadle dostaly čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, která podepsala Chartu 77, mnohokrát ji zatkla StB, a přitom se nenechala zlomit. Lívia Herzová svým odhodláním zachránila v Osvětimi život matce. Jiří Lukšíček organizoval skautskou odbojovou skupinu a strávil za to šest let v uranových lágrech. František Vaczula byl vězněn za pokus o útěk přes hranice a strávil tři roky v těžkých podmínkách oddílů Pomocných technických praporů, tedy táborů nucených prací.

Před dvaceti lety začala skupina novinářů a historiků natáčet vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války. Po pěti letech svůj zájem rozšířili na další skupiny pamětníků 20. století. Dnes je jejich sbírka „Paměť národa“ třetí největší na světě. Před nimi se nachází jen úctyhodné projekty SHOA režiséra Stevena Spielberga a sbírka washingtonského United States Holocaust Memorial Museum. Stovky

Hudbou i výstavou oslaví nezisková organizace Post Bellum na pražském Strahově 20. výročí vzniku archivu vzpomínek pamětníků Paměť národa. Oslava bude 14. října od 18:00 na jižní tribuně strahovského stadionu. Post Bellum, která pamětnický archiv spravuje, to uvedla v tiskové zprávě. Strahovská akce také odstartuje první ročník Festivalu Paměti národa, který přinese řadu akcí v Praze i v dalších městech Česka. Festival potrvá do 21. října.

Obyvatelé hlavního města a jeho okolí tradičně volí „jinak“ než ostatní regiony. A liší se i v tom, jakou důležitost přikládají jednotlivým tématům. Pražany například obzvláště tíží rostoucí ceny nemovitostí. Větší podpora „liberálních“ politických sil v metropoli a velké části středních Čech pak také posiluje význam otázek, jako je nezávislost veřejnoprávních médií nebo zastoupení žen v politice.

Ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa odpovídá na otevřený dopis paní Mileny Blatné, pana Františka Wiendla a dalších činovníků Konfederace politických vězňů České republiky ze dne 4. září 2021.

Není třeba předstírat, že by nás snad nějaká drzost od pohrobků minulého totalitního režimu překvapila. Soudruzi pookřáli. Někdy se ale vyplatí ji připomínat, abychom nezapomněli, že ti lidé jsou pořád stejní.

Když předseda KSČM v rámci zahájení předvolební kampaně prohlásil, že se komunisté za svou minulost nestydí, ředitele sdružení Post Bellum, které natáčí životní příběhy pamětníků totalit 20. století, to rozzlobilo. „Slušný člověk nemlčí k drzostem. Myslím si, že sprostoty bývalých fízlů, politických gaunerů a vyděračů z komunistické strany, vyznávajících marxisticko-leninskou utopii zákonitě vedoucí k zotročení člověka, bylo už dost,“ říká Mikuláš Kroupa.

Když předseda KSČM v rámci zahájení předvolební kampaně prohlásil, že se komunisté za svou minulost nestydí, ředitele sdružení Post Bellum, které natáčí životní příběhy pamětníků totalit 20. století, to rozzlobilo. „Slušný člověk nemlčí k drzostem. Myslím si, že sprostoty bývalých fízlů, politických gaunerů a vyděračů z komunistické strany, vyznávající marxisticko-leninskou utopii zákonitě vedoucí k zotročení člověka, bylo už dost,“ říká Mikuláš Kroupa.

U příležitost Dne památky obětí komunistického režimu přicházíme s následujícím provoláním a srdečně zveme na setkání v neděli 27. června.

Na kraji Boskovic stojí domek, bývalá hájovna. Žije v něm jednadevadesátiletá Marie Henzlová, rozená Švecová, která se za 2. světové války zachovala neobyčejně statečně. Gestapo se jí pomstilo. Zavraždilo takřka celou její početnou rodinu. Marii bylo tenkrát čtrnáct let.

Letošní ročník Běhu pro Paměť národa zavede své příznivce do brněnských Pisárek. Vyznačenou trasu v parku Anthropos od zítřka zaplní běžci, chodci, jednotlivci, ale rodiny s dětmi. Výtěžek z běhu umožní natočit příběhy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu nebo disidentů.

Přestože jen loni přispěla neziskovým organizacím více než polovina Čechů, mnoho lidí těmto sdružením stále nedůvěřuje nebo neví, co přesně dělají. Změnit se to snaží kampaň Takoví jsme. „Neziskovky jsou nedílnou součástí naší společnosti už sto šedesát let. Po celou tu dobu představují hodnoty, na kterých naše společnost stojí, jako je obětavost, činorodost a soudržnost,“ uvedl koordinátor kampaně Ondřej Koutský.

Ředitel obecně prospěšné společnosti Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa se při zahájení venkovní výstavy Nikogda ně zabuděm na náměstí Interbrigády v Praze 6 promluvil o dlouho opomíjené odvrácené stránce osvobození v roce 1945.

Devátý květen je v Česku spojen s maršálem Koněvem. Nejen kvůli jeho příjezdu do Prahy v roce 1945, ale i kvůli pozdějším vzpomínkovým akcím, ale i protiakcím, přebarvováním sochy na rudo, protestům ruské ambasády i výhrůžkám českým politikům. Kvůli kontroverzím, které vyvolával, nakonec Koněv vloni v dubnu z piedestalu na náměstí Interbrigády v Praze 6 definitivně zmizel. Kde je mu konec, kde bude opět k vidění a co na jeho místo?

Životní příběh skauta a bývalého politického vězně Jiřího Lukšíčka je strhující a dojemné drama o džentlmenovi, který v 50. letech vzal během výslechu „vinu“ na sebe, aby ochránil ostatní skauty z oddílu. Odseděl si šest let v uranových lágrech za – jak říká – klukoviny: šíření letáků, vypuštěné pneumatiky autobusů s milicionáři a za přestřižení telegrafních drátů.

V každé době má smysl věřit, že všechno dobře dopadne, je vzkaz pamětníků v televizních spotech Paměti národa. Představují válečného veterána Jiřího Pavla Kafku, přeživší holokaustu Annu Hyndrákovou a politického vězně Jiřího Lukšíčka.

K dodržování protiepidemických opatření vyzvali veřejnost zástupci Post Bellum (PB). Natočili videa s pamětníky, která přesvědčují lidi, aby chránili seniory a další ohrožené skupiny.

K dodržování protiepidemických opatření vyzvali veřejnost zástupci Post Bellum (PB). Natočili videa s pamětníky, která přesvědčují lidi, aby chránili seniory a další ohrožené skupiny. Cílem spotů je ale také připomenout, že i v těžkých časech zůstává naděje na dobrý konec. Zástupci organizace, která spravuje sbírku Paměť národa, to uvedli v tiskové zprávě.

Novými členy správní rady Prahou zřizovaného Muzea paměti XX. století by se měli stát publicista a bývalý disident František Stárek, historik Petr Koura a právník Tomáš Jirsa. V pondělí budou o jejich jmenování rozhodovat pražští radní. Noví členové nahradí Lenku Burgerovou a Mikuláše Kroupu, kteří rezignovali, a Jaroslavu Janderovou, která v lednu zemřela na zápal plic způsobený koronavirem.

Nový projekt slibuje „školu, kde se nelže“. Upřednostnění jedné „pravdy“ před širším názorovým spektrem ale nemůže vést jinam než k černobílému vnímaní minulosti.

Pražským magistrátem zřizované Muzeum paměti XX. století letos plánuje dvě krátkodobé výstavy a vydání několika publikací. Zároveň bude připravovat stálou expozici a výstavu o sovětském maršálu Ivanu Koněvovi.

Praha přispěje svému Muzeu paměti XX. století za letošní rok na provoz 9,2 milionu korun. Dotaci dnes v časných ranních hodinách schválili zastupitelé.

Charitativního Běhu pro Paměť národa se zúčastnilo už přes dva tisíce lidí a společně tak získali téměř 750 tisíc korun. Výtěžek pomůže zdokumentovat osudy bojovníků za svobodu. Pátý ročník Běhu pro Paměť národa končí už 24. října. Když situace ohledně koronaviru dovolí, poběží se i v Ostravě. Až do tohoto dne se lze zapojit také na dálku, a to klidně ze zahraničí.

Lidi, kteří státní moc podporují, najdete i v Severní Koreji, říká ředitel organizace Post Bellum a spoluautor projektu Paměť národa.

Už příští sobotu se v Plzni uskuteční benefiční Běh pro Paměť národa. Touto akcí chtějí pořadatelé symbolicky věnovat poctu novodobým hrdinům. Pátý ročník se v září a v říjnu uskuteční na 12 místech v Česku. Na trať se mohou vydat zkušení běžci i amatéři, připraveny jsou tři trasy.

Před devětasedmdesáti lety, 8. září 1941, zahájila německá nacistická vojska obléhání Leningradu (dnes Petrohrad). Blokáda trvala neuvěřitelných 29 měsíců do konce ledna 1944. V obleženém městě zemřel skoro milion lidí hlady. Jedná se o nejdelší a nejkrutější obléhání města v historii válek. Tehdy jedenáctiletá Irina Juřinová přežila se svou babičkou v Leningradu nejtvrdší zimu blokády. Její vzpomínky zaznamenali studenti z pražského gymnázia Evolution Jižní Město, kteří se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů. Ten vznikl v rámci Příběhů 20. století, které vysílá Český rozhlas Plus.

Paměť národa pořádá tuto sobotu 12. září pátý ročník „Běh pro paměť národa,“ ten se i letos běží na počest novodobých hrdinů. Trasa vede kolem rybníku Biřička v Hradci Králové. Startovat a dobíhat se bude na jeho pláži.

Ve sporu o historický výklad předlistopadových dějin zastává Mikuláš Kroupa nekompromisní hledisko.

Sbírku vzpomínek pamětníků opět podpoří účastníci benefičního běhu pro Paměť národa. Pátý ročník se v září a v říjnu uskuteční na 13 místech v Česku, loni jich bylo deset. Lidé si mohou vybrat z tras pro zkušené i méně zdatné běžce. Za organizaci Post Bellum, která sbírku Paměť národa spravuje, to v dnešní tiskové zprávě uvedla Zuzana Kantorová. Charitativní akce se obvykle koná na jaře, letos ji pořadatelé posunuli kvůli krizi kolem koronaviru.

Politička Milada Horáková dokázala, že hrdinství není kýč a je zásadní trvat na svobodě, řekli dnes při pietě u jejího pomníku ve Sněmovní ulici v Praze zástupci organizace Post Bellum. Památku Horákové, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, a dalších obětí komunistického režimu tam dnes uctilo asi 50 lidí. Zazněla také společná modlitba a státní hymna.

Vzpomínky pamětníků na konec druhé světové války přinese web, který 8. května spustí organizace Post Bellum. Lidé si poslechnou příběhy zaznamenané dokumentaristy pro Paměť národa, projekt zahrnuje i krátké filmy a on-line expozici. Post Bellum o tom dnes informovala ČTK.

Pražský magistrát ve čtvrtek zřídil komisi, která má místo pro Muzeum paměti XX. století najít.

Poslední kapkou bylo, když rada nepřijala usnesení, že chce spolupracovat s Pamětí národa, vysvětluje Mikuláš Kroupa odchod ze správní rady projektu.

Udělal to proto, že správní rada odmítla využít vzpomínky pamětníků uložených v databázi Post Bellum - Paměť národa.

Uznávaný historik Mikuláš Kroupa rezignoval na funkci ve správní radě vznikajícího Muzea paměti XX. století. Projekt, který má přiblížit jednu složitou éru dějin, narazil na problém.

Mikuláš Kroupa má jako jeden ze sedmi členů správní rady vznikajícího Muzea paměti 20. století před sebou další náročný úkol. Z pověření zastupitelstva metropole, která novou instituci založila, by měl v Praze vzniknout po vzoru podobných muzeí v Polsku či Německu výstavní prostor za zřejmě stovky milionů korun.

Liou Sia pobývala několik posledních dní v Česku, kde má přátele.

Podle nejnovějšího průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně sametovou revoluci jen 36 procent lidí nad 40 let. Názory na sametovou revoluci a dobu před rokem 1989 se liší podle vzdělání a věku. Starší a méně vzdělané osoby předrevoluční dobu vnímají pozitivněji. Mladší generace komunismus odmítá, klonila by se k zákazu KSČM.

Je zde skupina lidí, pro kterou svoboda není nic podstatného. Klidně by ji vyměnili za jistotu stálého příjmu, myslí si zakladatel Paměti národa.

Na chystaném koncertu pro Paměť národa pořádaném k oslavě výročí vzniku republiky a zároveň připomenutí třiceti let od sametové revoluce nevystoupí písničkář Jaromír Nohavica. Důvodem jeho záměrného nepozvání je podle pořadatelů muzikantova spolupráce se Státní bezpečností, ke které se veřejně dosud nevyjádřil, a také to, že v minulosti přijal vyznamenání jak z rukou ruského prezidenta Vladimíra Putina, tak od české hlavy státu.

Třicet let od pádu komunistického režimu se Česko tento týden dočká založení muzea, které má mapovat mimo jiné nacistickou a komunistickou minulost. Zatím ale není jasné, kde bude stát, ani jak bude uvnitř vypadat. Řada odborníků ale naléhá na to, aby vzniklo pod bývalým pomníkem Stalina na Letné na Praze 7. Její starosta Jan Čižinský je však proti.