Milan Kundera

Jací jsou vlastně čeští muži?

V srdci Tokia se skrývá ráj pro milovníky knih – čtvrť Jimbocho. V antikvariátech voní starý papír, v knihkupectvích nové knihy a káva. Poličky ukrývají vzácná vydání japonských klasik nebo třeba zapomenuté sešity manga komiksů. A přestože překlady zahraniční literatury v zemi tvoří jen asi dvacetinu všech vydaných knih, najdete mezi nimi i několik českých autorů.

Bitva o víno, slogany a milionové exekuce končí pro miliardáře Libora Winklera porážkou. Soud zamítl žalobu jeho Vinografu proti konkurenční značce Bublina, kterou obviňoval mimo jiné z poškozování dědiců Milana Kundery kvůli sloganu „Šumivá lehkost bytí“. Oznámila to společnost Bublina. Soud konstatoval, že Vinograf neměl k žalobě žádné právo a neprokázal žádnou škodu.

Již popáté oživí Karlovy Vary jedinečné spojení Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a České filharmonie. Dvoudenní program 21. – 22. listopadu 2025 nabídne exkluzivní filmové předpremiéry, koncert České filharmonie i sérii komorních koncertů zdarma na ikonických místech Karlových Varů.

Ve věku 81 let zemřela herečka a výtvarnice Věra Křesadlová. Bývalá manželka oscarového režiséra Miloše Formana a maminka Petra a Matěje Formanových. O úmrtí herečky informovala Česká televize.

Ve věku 81 let ve středu navždy odešla výtvarnice a herečka Věra Křesadlová, druhá žena režiséra Miloše Formana. ČTK to sdělila produkce Divadla bratří Formanů.

Režim ji připravil o rodinu, domov – a nakonec i o občanství. Přesto se právě ona stala jednou z nejdůležitějších postav, které formovaly českou kulturu ve druhé polovině 20. století.

Znali ji miliony diváků, její úsměv zdobil titulní strany časopisů a její úspěch na Miss World 1967 byl národní senzací. Přesto si Alžběta Štrkulová svůj soukromý život pečlivě střežila před zraky veřejnosti.

HISTORIE / „Co si to dovolujete, vy svině studentský, s tímhle jsi skončil se školou! Půjdeš do dolů, nebo k lopatě!“ poslouchal mezi ranami a kopanci Pavel Janda, v říjnu roku 1967 student Fakulty st…

Ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl přání některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi Řád Bílého lva, tedy nejvyšší státní vyznamenání. Jeden z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před dvěma lety ve věku 94 let v Paříži, se tak „bude muset spokojit“ s medailí Za zásluhy prvního stupně, kterou mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil tehdejší prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?

Při příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu, který připadá na 28. října, se uskuteční jako každý rok udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu. Ocenění z&n…

Česko si v úterý 28. října připomnělo Den vzniku samostatného československého státu. Prezident Petr Pavel večer tradičně předal státní vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu. Řád bílého lva udělil dlouholeté předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové, herci Zdeňku Svěrákovi nebo tenistce Martině Navrátilové. Řády a medaile letos obdrželo celkem 48 lidí.

Pozvánku jako již tradičně dostali na předávání státních vyznamenání i oba bývalí prezidenti. Václav Klaus plánuje dorazit i s manželkou Livií. To Miloše Zemana nepustí do Vladislavského sálu zdraví.

Už příští týden bude jasné, koho prezident Petr Pavel ocení státním vyznamenáním. Přes 200 nominací dostal od Sněmovny a Senátu, mezi nimi jsou třeba bývalá herečka a diplomatka Magda Vášáryová nebo zesnulý spisovatel Milan Kundera. Prezident už dříve naznačil, že vyznamenání by mohla získat učitelka z Rudolfova, která začátkem roku odzbrojila žáka se střelnou zbraní.

Havel tu už dnes není a bohužel ani mnoho jemu podobných.

Vladimír Körner se narodil 12. října 1939 v Prostějově. Prvních šest let svého života prožil v obci Uhřice u Kojetína na Hané, kam jeho rodina odešla po odsunu ze Sudet. Tam došlo i k události, která zásadně ovlivnila Körnerův život i tvorbu…

KOMENTÁŘ / V Babišově hnutí ANO se všelijak blouzní o obnovení Visegrádské čtyřky, což je vlastně projekt resuscitace střední Evropy jako zvláštního kulturně-politického regionu mezi Západem a Východe…

Tento týden opět probíhá velká sláva vyhlašování laureátů Nobelovy ceny. Byť aktuálně žádného českého žhavého kandidáta na ocenění nemáme, na seznamu laureátů a kandidátů Nobelovy ceny se nacházejí i Češi.

Herečka Veronika Freimanová nedávno oslavila krásné kulaté narozeniny. Stále má co na práci a pilně rozšiřuje svou sbírku divadelních, filmových i televizních rolí. Kdysi k nim mohla přidat i hollywoodskou, ze které ale vzhledem k nedorozumění sešlo. Co se stalo?

Často se stává, že zatímco je nějaký trend jednou skupinou lidí přijat, druhá skupina lidí se k němu staví odmítavě. Pro filmy to pak platí dvojnásob, protože vycházejí ze specifického kulturního prostředí, které je pro obyvatele jiných končin světa neznámé. Humor, který na jednom kontinentu funguje, pak diváky na kontinentu druhém neosloví. Přesně to byl případ jednoho známého československého filmu z roku 1966.

Tento titulek může znít drze, možná až neuctivě k naší jediné Miss World, Taťáně Kuchařové. Nejde však o srovnání krásy, ale především o porovnání dvou světů, které dělí čtyřicet let a jedna železná opona.

V 94 letech v sobotu 4. října zemřel spisovatel, dramatik a disident Ivan Klíma. Mezi jeho nejznámější díla patří Milenci na jednu noc, Láska & smetí nebo Moje šílené století. Byl jedním z nejvýraznějších českých autorů druhé poloviny 20. století.

Ve věku 94 let zemřel v sobotu ráno spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. O jeho úmrtí informoval jeho syn Michal Klíma, který zprávu oznámil na síti X.

V sobotu ráno zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. Bylo mu 94 let. Informoval o tom jeho syn Michal Klíma. Klíma napsal přes 20 knih a jeho dílo bylo přeloženo do 30 jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami. K jeho nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí.

Dnes ráno zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. Bylo mu 94 let. Klíma napsal přes 20 knih a jeho dílo bylo přeloženo do 30 jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami. K jeho nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí.

V sobotu zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. Bylo mu 94 let. Klíma napsal přes 20 knih a jeho dílo bylo přeloženo do 30 jazyků

Spisovatel a bývalý disident Ivan Klíma zemřel v sobotu ráno ve věku 94 let. Informoval o tom syn Michal Klíma. Klíma napsal přes 20 knih a jeho dílo bylo přeloženo do 30 jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami. K jeho nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí.

Tři a půl roku strávil v terezínském židovském ghettu spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma, který později téměř dvacet let publikoval jen v samizdatu.

V sobotu ráno zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. Bylo mu 94 let. O úmrtí spisovatele informoval jeho syn Michal Klíma. Klíma napsal přes dvacet knih a jeho dílo bylo přeloženo do třiceti jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami, k nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí. Klíma uspěl v 60. letech, za normalizace se stejně jako mnoho dalších autorů, kteří vystoupili proti tehdejšímu režimu, ocitl na indexu. Svobodně publikovat mohl opět až po listopadu 1989.

Bylo jednou jedno peklo, a to opravdu nebyl žádný holubník. Režisér Hynek Bočan a scenárista Jiří Just tam v nesmrtelné pohádkové komedii S čerty nejsou žerty před 40 lety shromáždili pekelníky s rohy, ocasy a se strachem z peří, kteří byli poplatní dětským představám o čertech, a navíc jim nescházela česká nátura, s níž opovrhovali hamižnými zlobivci „tam nahoře“. Film s nádhernou výpravou a hudbou, plný zlidovělých hlášek z úst bezkonkurenčních herců, strhl cenzorskou váhu a byl příkladným rebelem v časech, kdy nejen filmaři nad komunismem dávno zlomili šavli.

Za necelý měsíc předá prezident státní vyznamenání. Letos to ale bude přece jen o trochu jiné. Petr Pavel totiž bude moci jako první český prezident předat „nové“ medaile.

Do naší metropole se zamilovala na prahu dospívání, a to díky Franzi Kafkovi. O jeho díle kdysi vášnivě diskutovala se svým pedagogem, charismatickým Milanem Kunderou. „Nikdy jsem si ale nemyslela, že budu o Kafkovi točit,“ říká polská režisérka Agnieszka Holland s tím, že jí byl vždy blízký nejen svou neuchopitelností, ale také vztahem k víře. Její nový film Franz vstoupil ve čtvrtek do českých kin.

Veronika Freimanová, která v těchto dnech oslavila 70. narozeniny, patřila k nejkrásnějším českým herečkám. Ani s přibývajícími lety neztrácí půvab a šarm a je důkazem toho, že věk je pouze číslo. Vypadá stále báječně a energie má na rozdávání. Zatímco v prvním manželství se spálila, v tom druhém je šťastná a spokojená. Jaké je její soukromí?

Zatímco jméno Taťány Kuchařové nebo Krystyny Pyszkové zná každý, na dívku, která naši zemi reprezentovala na této soutěži vůbec poprvé, se dávno pozapomnělo. Byla jí Alžběta Štrkulová, košická televizní hlasatelka a vítězka domácí soutěže krásy.

Komunistický režim v Československu se vyznačoval omezováním, sledováním, ale také tvrdou cenzurou. Ta v průběhu jednotlivých dekád nabírala či ubírala na intenzitě, ale její důsledek byl vždy stejný. Bylo jím zásadní omezování přístupu k materiálům, které byly považované za nebezpečné. Sem samozřejmě spadalo i umění, a to zejména kinematografie.

Vychází trilogie Literární Ostrava. Tvoří ji dvě knihy a mapa. Literární historici a vědci se v nich pokusili najít klíč k identitě metropole. Sto let jednoho města je zapsáno v básních, písňových textech i v próze.

Kniha Anthonyho Doerra Jsou světla, která nevidíme mě uchvátila a potěšilo mě, že byla převedena na filmové plátno, lépe řečeno na seriálovou obrazovku, nicméně těšení bylo provázeno obavami, jak to dopadne…

Oblíbený spisovatel Jaroslav Rudiš se setká ve většině krajů Česka s tamními literárními rodáky nebo autory, kteří svá díla zasadili do daného místa. Seriál Literární místopis, který o tom vznikne, uvede Česká televize v příštím roce. Seriál chce podle tvůrců ukázat, že příběhy a jejich tvůrci se nerodí a nežijí jen na jednom místě, ale že romány, spisovatele nebo básně najdeme po celé zemi.

Praha - Dvaaosmdesátiletý skladatel, zpěvák a multinstrumentalista Jan Spálený stále cítí potřebu pracovat. Právě vydává novou desku Úplně šedivej panáček. Album natočil se svoji kapelou ASPM (Amatérské sdružení profesionálních muzikantů), která se pohybuje na pomezí žánrů blues, jazz a folk. Bratr známého popového zpěváka Petra Spáleného i přes zdravotní problémy stále koncertuje. Aktuálně 11. září s ASPM vystoupí v pražském Paláci Akropole na výročním koncertu Petra Kalandry. Jan Spálený to řekl v rozhovoru s ČTK.

Gérard Depardieu miluje českou ženu, české víno i Kunderu. Teď čelí osmnáctiměsíční podmínce za napadení dvou žen. Francouzská ikona ve víru protikladů.

Americký list The New York Times (NYT) připomíná Zdenu Salivarovou jako spisovatelku a nakladatelku, která udržovala českou literaturu při životě léta poté, co sovětské tanky převálcovaly období politického uvolnění v Československu. Salivarová zemřela před týdnem v Kanadě, bylo jí 91 let. Poslední rozloučení s ní se uskuteční v úterý v úzkém rodinném kruhu v Torontu. Později by měly být ostatky Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škvoreckého převezeny do Česka.

Představte si, že ztroskotáte na pustém ostrově a s sebou si budete moct vzít jen dvě knihy. Které by to podle tebe byly, Adélo?

Narodil se v Brně roku 1929, v rodině hudebního pedagoga Ludvíka Kundery. Jako chlapec chtěl být skladatelem; hudba ho provázela po celý život a prostupovala i jeho dílem. Mladý Milan, citlivý a přemýšlivý, dospíval ve stínu druhé světové války.

Ústav pro českou literaturu Akademie věd vyvinul metodu, jak sledovat šíření překladů českých knih po světě. Je založená na sběru velkých dat a příprava trvala tři roky.

Odešla stěžejní osobnost české literatury. Žádné jiné exilové nakladatelství nemělo tak široký záběr jako to, které provozovali Zdena Salivarová s Josefem Škvoreckým.

Zdena Salivarová-Škvorecká, která zemřela 25. srpna 2025 v Torontu ve věku 91 let, patřila k nejvýraznějším osobnostem českého posrpnového exilu. Ještě před svou emigrací byla nejen spisovatelkou a překladatelkou, ale i zpěvačkou a herečkou. Po útěku do Kanady jsme ji vnímali především jako spoluzakladatelku a duši nakladatelství ’68 Publishers, jež se stalo symbolem svobodné české literatury vydávané za železnou oponou. Jejím manželem a nakladatelským souputníkem byl neméně slavný spisovatel…

Ve věku 91 let zemřela Zdena Salivarová. Na síti X to uvedla diplomatka Šárka Ponroy Vamberová z českého konzulátu v Torontu, kde spisovatelka a překladatelka žila od roku 1969. S manželem Josefem Škvoreckým tam založili exilové nakladatelství Sixty Eight Publishers.

Praha - Do největšího počtu jazyků byl z českých spisovatelů přeložený Karel Čapek, jehož knihy do roku 2019 vyšly v 58 jazycích. Na druhém místě je Julius Fučík, který byl díky Reportáži psané na oprátce v 50. letech nejvíce překládaným českým autorem vůbec. Nejvíce překládanou českou autorkou je pak Božena Němcová. Vyplývá to z publikace Ondřeje Vimra Atlas české světové literatury (1817–2019), kterou nedávno vydalo nakladatelství Academia.

Češi a knihy. To je vztah, který má kořeny hluboko v naší kultuře. Některé romány a básně známe už od školních lavic, jiné nás provází v dospělosti. Ale dokázali byste si vzpomenout, kdo napsal dílo, které všichni citujeme, i když jsme ho nikdy nečetli celé? Vyzkoušejte se v našem literárním kvízu.

Zatímco páteční schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem příliš radosti v Evropě nevzbudila, pondělní setkání amerického prezidenta s evropskými lídry včetně Volodymyra Zelenského naznačila obrat. Ukazuje se, že tradiční postupy mohou být leckdy lepší než ty moderní.

Střídmý a jednoduchý, ale současně tajemný, protože bude vypadat, jako by se vznášel kousíček nad zemí. Tak bude vypadat náhrobek pro spisovatele Milana Kunderu (1929-2023) na brněnském Ústředním hřbitově. Vznikne podle návrhu rakouského architekta Johannese Paara. Dokončen bude 10. července 2026, den před třetím výročím úmrtí spisovatele.

GLOSA / Zpěvák Karel Gott (1939–2019) se stal příkladem toho, že umění nikdy nekráčí automaticky ruku v ruce s morálkou. Gott, jehož Milan Kundera kdysi trefně označil za „idiota hudby“, byl před…

Výběr novinek z architektury, stavebnictví, designu a krajinářské tvorby podle redaktorky Evy Klapky Koutové.

Základy chemie, znalost literárních děl, zeměpis, to vše jsou předměty, které jste se učili na gymnáziu. Co všechno vám z nich ale v hlavě utkvělo dodnes? Prověřte si své znalost v našem vědomostním kvízu.

Po roce 1968 se Československo proměnilo v zemi, kde se za slova tvrdě platilo. Komunistický režim utáhl šrouby a kultura se ocitla pod přísným dohledem. Ti, kdo se nevešli do oficiální linie, byli vyškrtnuti z veřejného prostoru. Spisovatelé, režiséři, herci i hudebníci končili na takzvaných černých seznamech. A s nimi i jejich tvorba.

Poslední volné místo v čestném kruhu brněnského Ústředního hřbitova obsadí náhrobek Milana Kundery. Výroby se zhostí rakouský architekt Johannes Paar, jehož návrh oslovil porotu architektonicko-výtvarné soutěže.

Vybraný návrh respektuje přání manželů Kunderových na jednoduchost a střídmost jeho řešení. Rovněž koresponduje s autorským stylem spisovatele.

Následovat střídmý minimalismus slov Milana Kundery se vyplatilo. Náhrobek pro českého spisovatele vznikne v Brně podle zvoleného návrhu architekta Johannese Paara.

Francouzský prezidentský pár žaluje americkou aktivistku Candace Owensovou za pomluvu. Američanka v minulosti tvrdila, že pár je příbuzný, Brigitte Macronová se narodila jako muž nebo že Macron je produktem experimentu CIA.

Zaplněný sál na festivalu v Karlových Varech dnes nadšeně uvítal herce Stellana Skarsgaarda, který přijel představit film Citová hodnota. Snímek, v němž Skarsgaard hraje hlavní roli kdysi slavného režiséra Gustava, vzbudil u festivalových diváků velká očekávání.