Před 1 rokem
Pokud rádi sledujete seriál Hříšní lidé města pražského s radou Vacátkem v podání Jaroslava Marvana, vězte, že tato fiktivní postava má reálný předobraz. Josef Vaňásek, muž, který vedl legendární pražskou čtyřku (IV. bezpečnostní oddělení), vyřešil mnoho případů. Jedním z nich byl bizarní příběh číšníka, který se odehrál před sto lety. Co se tehdy stalo? Psalo se 15. dubna 1934, když se v jednom z bytů na Malé Straně odehrál zločin, nad kterým zůstával rozum stát. Vše začalo ve chvíli, kdy si domovnice, paní Kohoutová z Tomášské ulice, všimla muže – Viléma Ondřejíčka, který se potloukal kolem. Tento muž jí byl dobře známý, protože u ní nějaký čas bydlel. Byl to zloděj, a paní Kohoutová se rozhodla varovat svého nájemníka, Prokopa Wiedemanna, aby byl opatrný. Číšník byl svázaný a zakrvácený Téhož dne odpoledne se další z nájemnic vrátila domů a čekalo ji nemilé překvapení. Podlaha byla mokrá od převrácených věder s vodou, všude byly převrácené židle a šaty rozházené ze skříní. Nejhorší nález přišel záhy, když objevila číšníka Wiedemanna svázaného ve spodním prádle a košili, se šátkem nacpaným v ústech a zakrváceným obličejem. Celý případ popsal spisovatel Dan Hrubý ve své knize Pražské mordy: skutečné kriminální případy z let První republiky. Po osvobození se Wiedemann svěřil, že ho napadl zloděj Ondřejíček, před kterým ho varovala domovnice. Případ převzal rada Josef Vaňásek, který zjistil, že z bytu zmizelo 250 korun z prádelníku a 130 korun z kabelky paní Beránkové. Wiedemann vypověděl, že ho Ondřejíček udeřil do obličeje, bodl do prsou, svázal ho a přivázal k dětské postýlce. Poté ukradl peníze a utekl. Kriminalisté Ondřejíčka rychle dopadli, ale ten vše popřel. Neměl u sebe žádné peníze a na dobu přepadení měl potvrzené alibi. Navíc zpráva z nemocnice upravila Wiedemannovo zranění – nešlo o bodnou, ale o řeznou ránu, navíc ne příliš hlubokou. Rány do hlavy také nebyly dost silné, aby způsobil bezvědomí. Co se tedy skutečně stalo? Rozuzlení celého případu bylo více než překvapivé. Rada Vaňásek velmi rychle získal podezření, že na výpovědi číšníka něco nehraje. Proto nechal prohledat celý dům. Ukradené peníze nakonec našli ve sklepě domu, kde údajné přepadení proběhlo. Ukázalo se, že o žádné přepadení vůbec nešlo. Prokop Wiedemann se zhroutil a přiznal se. Využil varování domovnice jako záminku, aby si přilepšil. Jako ideální mu připadlo využít zloděje, kterého paní Kohoutová viděla v okolí, k nafingování zločinu. Rada Vaňásek došel k překvapivému závěru Nejdříve ukradl peníze a schoval je ve sklepě. Pak připravil vše tak, aby to vypadalo jako přepadení. Sám sebe udeřil paličkou na maso do hlavy, pořezal se na prsou a nacpal si do úst roubík. Poté se svázal. Jeho motivem však nebyly jen peníze, ale hlavně snaha vyhnout se vojně. Měl totiž za pár dní narukovat a doufal, že díky incidentu získá odklad. To se mu sice podařilo, ale onen odklad nakonec strávil ve vězení, a po čtyřech měsících ho vojna stejně neminula. Příběhy rady Vacátka, které diváci sledují v televizi, jsou inspirovány skutečnými případy rady Josefa Vaňáska. Ten dokázal vyřešit téměř všechny zločiny, a to i bez moderních technologií. Byl znám tím, že osobně jezdil na místa činu a odhaloval i ty nejsložitější případy. Josef Vaňásek, předobraz známého fiktivního rady Vacátka, zemřel 8. února 1938. Bylo mu 60 let a podlehl pravděpodobně rakovině. Jeho smrt přišla krátce poté, co prodělal zdravotní komplikace způsobené otravou jídlem. Navzdory bolesti ještě několik dní před smrtí pracoval. Díky fiktivní postavě rady Vacátka však jeho odkaz žije dodnes.
