Milena Lenderová

Jak se v průběhu dějin proměňovala dívčí puberta? S jakými ambicemi vstupovaly v různých dobách ženy do manželství? Jak vnímaly své mateřství?

Císař František Josef II. Zavedl spoustu zajímavých, ale ne vždy vítaných patentů a příkazů. Kromě toho, že povolil všem rozlévat a prodávat víno z vlastních vinic, tak zakázal pohřbívání v rakvích. A jeho nařízení se dotklo i hřbitovů.

Válka potřebuje živé muže. Když zemřou, potřebuje další.

Každý měsíc přichází na knižní trh desítky nových titulů – ať už jste fanoušky napínavých thrillerů, dojemných románů nebo populárně-naučné literatury, vždy je z čeho vybírat. Aby vám neunikly ty nejzajímavější kousky, připravili jsme pro vás pečlivý výběr knih, které stojí za pozornost. Jaké příběhy si tentokrát získají vaše srdce? Pojďme se na ně podívat!

Dnes se v knižních novinkách podíváme trochu detailněji na nebeletristické knihy. Ale nebojte, o svoji dávku romantiky a thrillerů nepřijdete, vyšlo jich opět dost.

Přestože televizní diváci rádi sledují seriály věnované osobnostem naší historie, v případě Dcery národa, inspirované životními osudy dcery spisovatele Karla Havlíčka Zdeňky, se tak nestalo.

HISTORIE / „Chtějí, abych se provdala, avšak Vy to nejspíše pochopíte, že to u mne nesnadné,“ zoufá si Zdeňka Havlíčková v dopise advokátu Vojtěchu Fričovi v září roku 1871. „Leckoho si přece nesmím v…

HISTORIE / Mezi dřevěnými trámy se houpají pověšené girlandy, zdi zdobí drapérie ze vzácných látek, všude se třepetají mušelínové závěsy. Mezi páry tančícími do rytmu hudby nechybí ani sám císař se sv…

Opuštěných dětí bylo vždycky více než dost. Každá doba se snažila nastavit nějaké sociální podmínky a dodržovat nařízení panovníka, mnohokrát to ale nebylo moc platné. Obecně byla úmrtnost velmi vysoká a osiřelé děti vlastně nikomu nechyběly. Jak o ně bylo postaráno od 18. století a jaká budoucnost je obvykle čekala?

Zdenka Braunerová (1858–1934) proslula nejen jako malířka a grafička, ale organizovala nejrůznější akce pro mladé umělce a stala se patronkou několika z nich, např. Antonína Chittussiho či Viléma Mrštíka.

Naši předkové plýtvali jídlem méně než my. Jídlo bylo vzácné, a navíc existovala spousta dobrých rad, co se zbytky

Kdysi dětem nebyla věnována taková pozornost jako nyní. Vlastně být malým a bezstarostným dítětem nebylo ani žádoucí. Čekalo se totiž jen na to, až dítě povyroste a bude k užitku, ať už v rámci naplnění zachování rodu a spravování zděděného majetku, anebo kvůli pracovní síle. S dětmi byly jen potíže a nikdo na to nebyl zvědavý. Rodilo se jich hodně, umíraly jako na běžícím páse a málokteré se dožilo dospělosti. Vytvoření blízkého vztahu se rovnalo zázraku. Děti z panovnických a šlechtických rodin pak musely fungovat jako dospělé často už v batolecím nebo předškolním věku.

Zatímco dříve ženy rodily jako na běžícím páse, současná doba přináší možnosti regulace početí a volby spolehlivých metod antikoncepce. Dnešní žena si asi jen velmi těžko dokáže představit, že by porodila šestnáct dětí, třeba jako Marie Terezie. Kolik dětí tehdy běžně vyrůstalo v rodině a jakou daň si mateřství vybíralo? A kolik porodů v historii u jedné ženy je zapsáno v Guinessově knize rekordů? Pokud se zajímáte o genealogii a nechali jste si sestavit svůj rodokmen, případně tímto směrem pátrali sami, možná jste už zjistili, že čím dál více jdete do minulosti, tím spíše narazíte na větší počet dětí v rodinách. Bylo obvyklé, že ženy měly za sebou i více než deset porodů a takřka každý rok byly znovu těhotné.

Provozovatelky nejstaršího řemesla se na přelomu 19. a 20. století o práci bát nemusely. Prostituce byla legální a nevěstince fungovaly ve větších i menších městech s tím, že nejvíce jich bylo samozřejmě v Praze. Co se za jejich zdmi odehrávalo, kdo je navštěvoval a jak se prostitutkám žilo?

Příští rok uplyne 2. března 200 let od narození Bedřich Smetana a 140 let od jeho úmrtí (zemřel 12. května 1884). Písemné prameny k životu a dílu Bedřicha Smetany, tedy dopisy a deníky, nebyly dosud kompletně vydány. Teprve v posledních letech vyšly první dva svazky kritické edice Smetanovy korespondence a nyní byl vydán první svazek z plánovaného kritického vydání jeho deníků.

Zatímco dnes můžeme mít sexu, kolik chceme a sňatek rozhodně není podmínkou, dříve to bylo jinak. Manželství a plození dětí podléhalo přísným pravidlům církve a doporučením tehdejších lékařů. Jak se přistupovalo k sexualitě v manželství ještě v 19. století, co předcházelo sňatku a podle čeho si muži vybírali své manželky? A byl vůbec prostor na lásku? Jedno je jistí, ženy, to neměly vůbec jednoduché.

Chtěli byste žít před sto nebo dvě stě lety? Asi těžko, když si uvědomíte, že se kvůli chybějící lékařské péči lidé běžně nedožívali ani čtyřicítky. Devatenácté století bylo vcelku pokrokové, ale lékařská péče měla do té dnešní ještě hodně daleko. Stále šlo o dobu, kdy průměrná délka lidského života představovala věk kolem třiceti let, kdy každé těhotenství a narození dítěte vyvolávalo v lidech obavu ze smrti a kdy lidé mívali kolem deseti dětí, z nichž se třeba jen polovina dožila dospělosti.

Dětství je název i téma obsáhlé knihy o osmi stech stranách, která je tematickým titulem série Velké dějiny zemí Koruny české. „Je to vůbec první publikace v Česku, která se snaží zmapovat dějiny dětství, a to od středověku zhruba do 80. let dvacátého století,“ říká editorka a spoluautorka Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc. z filozofické fakulty pardubické univerzity.

První světová válka sebrala dětem otce, něžnost matek, vzdělání, životní perspektivu a nakonec dětství.

Ženy to v historii často neměly jednoduché, dokonce ani v začátcích jinak pokrokového 19. století. Zvlášť pokud se neprovdaly za hodného muže. Až v jeho druhé půli si polepšily. Jak, to ví nejlépe profesorka Milena Lenderová (73). Ta se na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice zabývá dějinami každodennosti a o postavení žen napsala řadu knih.

Bojovala víc s rakouským režimem, anebo s domácím násilím? Byla to národní buditelka, či spíše první česká feministka propagující volnou lásku? V průběhu ledna se spisovatelka Božena Němcová stala hrdinkou českého internetu i sociálních sítí. Čím oslovila generaci Facebooku?

Jaký byl život na frontě a v zázemí první světové války? Jaký obraz českého vojáka vyvstává z dostupných vzpomínek? O nové edici vzpomínek účastníků první světové války jsme mluvili s historikem Vojtěchem Kesslerem.

Milena Lenderová je jednou z předních českých historiček. Zaměřuje se mimo jiné na každodennost a historii genderu v 19. století. Když jsem se chtěla dozvědět víc o počátcích ženské emancipace, bylo jasné, že zamířím za ní.