Mnichovská dohoda

Spisovatel Jan Drnek zpracoval podrobnou analýzu, jak by dopadla válka Československé republiky a nacistického Německa, pokud by Beneš nezvolil kapitulaci. A zjistil překvapivé a překvapivě jisté výsledky.

Ve stínu předválečných událostí, kdy Československo v atmosféře Mnichovské dohody ztrácelo půdu pod nohama a republika se bez boje ocitla v sevření nacistické hrozby, se do bažin dějin propadl i jeden mimořádně odporný kriminální příběh. Příběh Svatoslava Štěpánka, muže, který patří mezi první sériové vrahy samostatného Československa. Rozebírá ho další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.

Protektorát Čechy a Morava patří k nejtemnějším obdobím českých dějin. Vznikl po okupaci v březnu 1939 a fungoval až do konce druhé světové války. Na první pohled měl vlastní vládu, prezidenta a instituce – skutečnou moc ale drželi němečtí říšští protektoři. Dokument přináší příběhy mužů, kteří rozhodovali o osudech milionů: od Konstantina von Neuratha přes Reinharda Heydricha až po Karla Hermanna Franka. Vedle nich se zaměřuje i na české politiky, kteří v čele protektorátní vlády stáli – Emil Hácha, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí, Emanuel Moravec či Richard Bienert. Někteří kolaborovali vědomě a z přesvědčení, jiní se snažili manévrovat v bezvýchodné situaci. Jaké byly jejich motivace, jak skončili po roce 1945 a jak se na ně díváme dnes? Osudy kolaborantů a vládců Protektorátu ukazují, jak složitá a často tragická byla cesta českého národa během okupace.

27. května 1942, Praha. V ostré zatáčce v Libni se odehrál jeden z nejodvážnějších odbojových činů druhé světové války. Operace Anthropoid, atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Byl to chladně kalkulovaný politický akt, který měl probudit svědomí spojenců, sjednotit národ a navždy vymazat ostudu Mnichovské dohody. Akce, která stála tisíce životů, ale která zásadně ovlivnila poválečné uspořádání Československa.