Mnichovská dohoda

Je sledování zpráv naší občanskou povinností, nebo nás spíš vede k trvalé invaliditě?

Ačkoliv to zní neuvěřitelně, Adolf Hitler byl skutečně nominován na Nobelovu cenu míru. Stalo se tak v roce 1939, kdy začala 2. světová válka. Jak už je na první pohled patrné, jednalo se o ironickou nominaci, kterou však tehdy lidé příliš nepochopili a vyvolala velkou vlnu hněvu. V archivech norského Nobelova institutu se dochoval příběh,…

Žijeme ve věku kabelů: více než 95 % mezinárodního datového provozu je přenášeno gigantickými podmořskými kabely v hlubinách. Evropa však stále dělá příliš málo pro ochranu této životně důležité infrastruktury.

„Úspěšní politici umí lidem naslouchat. Ovšem Beneš rád poslouchal sám sebe. Masaryka národ miloval, Beneše respektoval. A přece právě on – víc než Masaryk – stojí v dějinách v jedné kategorii s osobnostmi demokratického světa.“

Vlastimil Úlehla měl na starosti sirénu. V osudný den do velitelství civilní protiletecké ochrany nepřišlo žádné hlášení a zdi radnice se začaly otřásat hlukem výbuchů bomb. Jako první pak musel mluvit s rodinami obětí náletu.

Jak známo, i v souvislostech s tzv. sudetskou krizí, vrcholící mnichovskou dohodou z konce září 1938 a německým záborem československých (českých) pohraničních regionů, představovala zásadní předchozí událost německá anexe, anšlus Rakouska v březnu téhož roku. Zde byla nápadná jistá návaznost na hlubší minulost. V 19. století zůstaly rakouské země, jádro mnohonárodnostního habsburského impéria, nakonec vyloučeny z procesu německého národního sjednocení, dovršeného pod kuratelou Pruska.

30. září 1938. Datum, které rozhodlo o osudu Československa. Ten den byla podepsána Mnichovská dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu. S ní má velkou spojitost i politika appeasementu. Co to je? A kdo z královské rodiny se potkal s Hitlerem? Nejen o Mnichovské dohodě mluvil na Rádiu ZET Ondřej Kopa a historik Martin Kovář.

Anexe dalších částí Ukrajiny, ke které došlo 30. září, je přirovnávána k Mnichovské dohodě o Československu ze 30. září 1938.

Popularita různých jmen se neustále mění. Víte, která jména byla takzvaně in za první republiky? A dostál Oldřich Nový významu svého jména?

30. 9. 1938 krátce po půlnoci byl přijat Mnichovský diktát. Tím došlo k výraznému územnímu okleštění Československa, nicméně ani to Německu nestačilo, již 15. 3. 1939 jsou české země definitivně okupovány.

Mnichovská dohoda a další události roku 1938 zasáhly celou naši zem. Jak ale tyto události popsat dětem, které zrovna prožívaly své dětství? Takto se o to pokusila kniha, která měla původně českým a slovenským dětem přiblížit krásy naší vlasti. Pár dní před jejím vydáním ale přišlo září 1938 a její autor proto musel do knihy napsat novou úvodní kapitolu, kterou vám přinášíme.

Hitlerovy snahy o zabrání naší republiky nebylo nic, co do začalo zajímat až při jednání o Mnichovské dohodě. Historický článek z roku 1934 vám ukáže, že plány na obsazení Evropy měl Adolf Hitler už dřív. Tehdy ale takové německé invazní plány připadaly českým novinářům jako nepovedený vtip.

Benešovy dekrety osudově ovlivnily životy milionů lidí a zásadním způsobem se dotkly soužití Čechů a Němců.

Rehabilitace rodiny Syrových pokračuje. Po generálu Janovi, bývalém ministrovi obrany a předsedovi československé vlády v období Mnichovské dohody od 22. září do 30. listopadu 1938, přišel na řadu i jeho bratr – architekt Ladislav Syrový. Jeho úspěšnou stavební firmu ministerstvo techniky znárodnilo v červenci 1948.

Poté, co novináři upozornili, že ve videoklipu, který má propagovat české předsednictví v Radě EU, je faktická chyba, rozhodl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN), že je třeba ji opravit. Nesprávně uvedený rok začátku druhé světové války ale není jediným přešlapem, který se při středečním slavnostním představení priorit přihodil. Objevila se totiž i gramatická chyba.

ANALÝZA. Bude muset Ukrajina zaplatit za mír tím, že se vzdá části pohraničí podobně jako Československo v roce 1938? Vícero skutečností hovoří proti.

Angela Merkelová včera poprvé promluvila k válce na Ukrajině a tvrdě odsoudila Putina. Vyslovila se pro účinnou pomoc Ukrajině. Jak si stojí Německo ve skutečnosti? Představte si, že by vrcholní čeští politici označili Mnichovskou dohodu z roku 1938 za rozumnou smlouvu odčiňující křivdy poválečného uspořádání. Umíte si to představit? Zhruba takovou sílu změny poválečného celonárodního příběhu prožívá nyní Německo. Zeitenwende. Bodu zvratu. Německo aktivně pomáhá jedné z bojujících stran. Dodává těžké zbraně do „zóny konfliktu”. Něco, co bylo sedmdesát poválečných let vyloučeno. Jak Německo svůj bod zlomu zvládá a jak moc či málo Ukrajině pomáhá?  Každý národ se nějak vyrovnával…

Ať už šlo o demonstrace studentů na podzim roku 1939, potlačování odboje či o mstu za smrt Reinharda Heydricha, přezdívkou Krvavý pes se Frankovi neříkalo jen tak.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl názor některých západních politiků a komentátorů, kteří Kyjevu doporučili postoupit území okupované Ruskem výměnou za mírovou dohodu. Zelenskyj to řekl ve svém nočním videu. Srovnal to se snahami britských a francouzských politiků, kteří v roce 1938 schválili připojení části československého pohraničí k Německu v naději, že to zabrání nové válce, uvedla agentura AP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl názor některých západních politiků a komentátorů, kteří Kyjevu doporučili postoupit území okupované Ruskem výměnou za mírovou dohodu. Zelenskyj to řekl ve svém nočním videu. Srovnal to se snahami britských a francouzských politiků, kteří v roce 1938 schválili připojení části československého pohraničí k Německu v naději, že to zabrání nové válce, uvedla agentura AP.

Invaze na Ukrajinu trvá už přes tři měsíce. Zelenskyj nechce postoupit území obsazené Ruskem, označil to za mnichovanství. Ukrajinský prezident pak chce jednat přímo s Putinem. Již 15. června navíc promluví k českému Parlamentu. Moskva umožní odplout ukrajinským lodím s potravinami, tvrdí ruská diplomacie. Upřesnila už i čas. V Mariupolu od začátku války zemřelo nejméně 22 tisíc civilistů, uvedl poradce starosty. Mezitím nejbohatší Ukrajinec Achmetov uvedl, že chce zažalovat Rusko kvůli zničení svého majetku.

Investigativním novinářům se daří vyvracet základní axiomy teoretiků kulturních válek, že žijeme v době postfaktické či postpravdivé. Jejich investigativní reportáže ukazují, že přesvědčení o postfakticitě naší epochy podléhá jen část populace.

Obléhání a ostřelování ukrajinských měst pokračovalo i na Den vítězství, který byl až do ruské invaze svátkem společného válečného úsilí Ukrajinců a Rusů proti nacismu. Mnozí pamětníci bojů s Němci však nyní tvrdí, že jsou oba konflikty srovnatelné, podle některých jsou ruské útoky dokonce horší. Shodují se tak s některými experty, kteří mezi oběma konflikty vidí paralely. Jak lidé, kteří přežili válku s nacisty, srovnávají své vzpomínky s dnešní ukrajinskou realitou? V čem jsou 80 let vzdálené války podobné? A v čem dnešní ruské jednání připomíná Mnichovskou dohodu?

Ukrajina podle předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila nesmí skončit jako Československo podle předválečné mnichovské dohody, kvůli které přišlo o část svého území. Vystrčil to uvedl v projevu ke členům Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu. Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly, prohlásil. Ukrajina bude podle Vystrčila navždy příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii. Bude společným úkolem Evropské unie ji po válce, kterou vyvolalo Rusko, znovu vybudovat.

Napínavá bitva nervů, třaskavé dokumenty a předvečer pro nás klíčové Mnichovské dohody.

Netflix už vydal několik vynikajících dobových dramat a brzy se k nim možná přidá další. V lednu se svým předplatitelům streamovací platforma chystá nabídnout historický film Mnichov: Na prahu války (Munich – The Edge of War).

I Argentina postavila během druhé světové války vlastní tank - Nahuel D.L. 43. Jeho výroba však trvala jen jeden rok a nakonec zapadl.

Studentské protesty, zastřelení Jana Opletala i následné nepokoje byly projevem celonárodní frustrace z posledního předválečného roku, v němž se český národ ocitl v úloze otloukánka Evropy.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček nesnížil svou aktivitu na sociálních sítích ani v těchto (minimálně pro něj) turbulentních dnech. Když dnes dopoledne zveřejnil bez dalšího komentáře či vysvětlení čísla „1938–1948–1968–2021“, na Twitteru se dočkal posměšných reakcí.

Československý automobil Tatra 87 se stal během druhé světové války osudným hned několika německým generálům.

Psal se rok 1938 a situace v československém pohraničí se začínala vyostřovat. Vůdce Sudetoněmecké strany Konrád Henlein vydal 14. září prohlášení, kterým jasně sdělil požadavek připojit území sudet k Německu. Přiložil tak do ohně už v tak horkém babím létu, které vyvrcholilo podepsání Mnichovské dohody. Kdo však byl Konrád Henlein a jak skončil osud jednoho z nejnenáviděnějších Němců v Československu?

Ministr kultury a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) přirovnal aktuální situaci v Afghánistánu k roku 1938 v Československu, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. „Ghání utekl stejně jako Beneš,“ prohlásil Zaorálek v nedělní Partii na CNN Prima NEWS.

Fotbal patří za Lužánky, říkají fandové tohoto sportu v Brně. Právě za Lužánkami padl návštěvnický rekord samostatné české ligy a také zde Zbrojovka získala mistrovský titul!

Krátce po začátku německé okupace pomáhal Josef Bryks československým pilotům k útěku z protektorátu. Rodák z Lašťan u Šternberka by se k nim nejraději přidal, svůj letecký výcvik dokončil jen týden před podepsáním Mnichovské dohody. Nechtěl však opustit svou těhotnou ženu.

I Argentina postavila během druhé světové války vlastní tank - Nahuel D.L. 43. Jeho výroba však trvala jen jeden rok a nakonec zapadl.

Jeremy Irons bude protagonistou dramatu Mnichov od Netflixu. Vzniká podle stejnojmenného románu Roberta Harrise z roku 2017.

Mnichovská smlouva je podepsána, Němci boří pohraniční sloupy a obsazují značnou část našeho území. Čeští obyvatelé se musejí odstěhovat, němečtí sousedé, teď už bývalí, je ženou pryč, často za použití nemalého násilí. Po našincích střílejí i příslušníci sudetoněmeckého Freikorpsu.

O Mnichovské dohodě se často mluví jako o zradě západu. Ale neměli na těchto tragických událostech podíl i naši předci a dávní politici? Mohli udělat něco lépe a včas smlouvě o zabrání pohraničí Hitlerem předejít? Nad tím se zamýšlí dobový článek, který vyšel v říjnu roku 1938.

Mnichovská dohoda, mnichovský diktát, o nás bez nás či mnichovská zrada, to jsou všechno hesla týkající se nejhorší události našich novodobých dějin. Zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa podepsali 30. září 1938 dohodu o odstoupení československého pohraničí Německu. Čeští zástupci k přímému jednání pozváni nebyli.

Bylo mu teprve dvanáct a měl před sebou celý život. Oldřich Doleček dal ale přednost boji za vlast a zaplatil za to cenou nejvyšší. Přečtěte si příběh nejmladšího českého odbojáře.

Obří pompézní stůl byl darem pro Adolfa Hitlera a původně měl být v pracovně muzea v rakouském Linci. Říká se, že na něm byla podepsána Mnichovská dohoda. To však historici snadno vyvrátili. Po válce upadl v zapomnění, a protože nebyl veden jako sbírkový předmět, stal se na několik let součástí vybavení kanceláře kastelána.

Symbol vzdoru, i tak by se dala nazvat jedna z nejnavštěvovanějších pražských památek Petřínská rozhledna. V roce 1938 odolala ničivému požáru, o rok později ji chtěl dokonce zbourat Hitler, přežila však i toto.

Emil Hácha, právník a prezident pomnichovského Československa (1938-1939), zemřel 27. června 1945 ve věku 72 let v pankrácké vězeňské nemocnici. Jako takzvaný státní prezident nacisty ovládaného Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) se Hácha stal kontroverzní osobností české historie.

Výstavba československého opevnění jistě nemohla probíhat bez nevšedního zájmu zpravodajských služeb a to nejen německé, ale i polské a maďarské. Snaha německého Abwehru získat co nejvíce informací o československé armádě a jejím opevnění zesílila v druhé polovině 30. let, kdy byly na našem území postaveny první železobetonové bunkry. V tomto období se však Němci nespokojili pouze s činností vlastních sítí, ale již v roce 1935 došlo k úmluvě mezi vedoucími představiteli německé, rakouské a maďarské zpravodajské služby o společném postupu proti Československu a vzájemné výměně zpravodajských informací.

Sobota 24. října 1942, 11 hodin a 12 minut. Nacisté právě zastřelili drobnou tmavovlasou dívenku. Necelou hodinu po atentátu na Heydricha uklidila zakrvácené kolo, které patřilo Janu Kubišovi. To kolo, na kterém Kubiš několik minut po akci ujel…

Dnes si připomínáme výročí operace Anthropoid, která měla za cíl zlikvidovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tento hrdinný čin zajistil Čechoslovákům vylepšení pozice mezi spojenci, obzvláště poté, co Německu odevzdali v roce 1938 po Mnichovské zradě bez boje pohraničí.

Emanuel Moravec, vojenský teoretik, publicista, spisovatel… symbol protektorátní kolaborace. Muž, který tak zuřivě bránil republiku, až se stal jedním z nejsilnějších spojenců jejich nepřátel. Jak se stalo, že chlap, který se podílel na budování a obraně našeho státu skončil jako tvář jeho zrady?

Návrh skupiny poslanců na uzákonění 15. března jako dne zrady a zániku státnosti Československa vláda ve Sněmovně nepodpoří. Na dnešní schůzi k němu zaujala negativní stanovisko, informoval ČTK tiskový odbor úřadu vlády. Nový významný den by v zákonu o svátcích podle návrhu připadal na začátek okupace zbytku českých zemí nacistickým Německem v roce 1939. Kabinet však míní, že nynější zákon připomíná události uvedeného historického období dostatečně.