Myslivci

Šílenství, které se v poslední době rozpoutalo kvůli medvědům na Slovensku, dosáhlo svého vrcholu. Před pár dny tam zastřelili medvědici a neušetřili ani její dvě mláďata. I ta doplatila na hysterii a masivní střílení tohoto chráněného druhu. Takové počínání přitom neodsuzují jen milovníci zvířat, ale i většina myslivců, píše ve svém komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

CHOUSTNÍK – Středověká hudba a dobové kostýmy, vůně pečeného masa, rytířské souboje, draví ptáci, divadelní pohádka i domácí koláče přilákaly v sobotu 15. srpna na hrad Choustník na Táborsku stovky návštěvníků. Tradiční středověké slavnosti nabídly program pro celé rodiny a během odpoledne na hrad stále proudily další davy lidí. K oblíbeným zastávkám patřily také stánky s domácím pečivem a občerstvením, o které se postarali místní dobrovolníci.

Zprávy z Ústí a okolí

Po velké kočkovité šelmě, pravděpodobně pumě, pátrají v oblasti zhruba 40 kilometrů severně od Varšavy. Zvíře zahlédli tamní myslivci, na místě se našly i stopy. Místní úřady v pondělí vydaly varování, aby lidé raději nechodili do lesa.

Ve Vrbici se uklízelo už potřetí. Přesto za tratí zůstávají staré černé skládky. Dobrovolníci odvezli další dva kontejnery odpadu. Lokalita potřebuje pravidelnou kontrolu a trvalé řešení.

Jihočeští policisté se již několik týdnů věnují podnětům veřejnosti, které se týkají výskytu velké kočkovité šelmy na území Jihočeského kraje. Oznámení o jejím pohybu obdrželi několik, nejvíce z ...

TÁBORSKO/JIŽNÍ ČECHY – Jihočeští policisté už několik týdnů prověřují oznámení o možném výskytu velké kočkovité šelmy. Nejvíce hlášení přichází z Táborska, Jindřichohradecka a Českobudějovicka. Dosud se ale nepodařilo jednoznačně potvrdit, že by se na některém z míst skutečně pohybovala.

Již mnoho svědků informovalo během posledních týdnů o volně se pohybující se černé šelmě na jihu Čech. Zvíře se pravděpodobně přemisťuje. Do pátrání se zapojili kromě policistů také myslivci a veterin…

Jde už o několikáté hlášení v posledních týdnech. Další obyvatelé jižních Čech upozornili na možný výskyt černé kočkovité šelmy. Tentokrát přišlo oznámení z obce na Českobudějovicku. Zda se skutečně jedná o šelmu, nyní prověřují myslivci. „Milí sousedé, byli jsme informováni místními občany, že byla spatřena černá kočkovitá šelma v okolí obce. Jsme v kontaktu s místními myslivci, kteří se nyní snaží zjistit, zda se skutečně jedná o toto zvíře,“ upozornila obec Libníč. Celý článek najdete zde.

Jde už o několikáté hlášení v posledních týdnech. Další obyvatelé jižních Čech upozornili na možný výskyt černé kočkovité šelmy. Tentokrát přišlo oznámení z obce na Českobudějovicku. Zda se skutečně jedná o šelmu, nyní prověřují myslivci.

Mýval severní může na první pohled působit neškodně, podle odborníků ale patří mezi nejproblematičtější invazní druhy v Česku. Likviduje hnízda ptáků, loví obojživelníky, plazy i ryby a vytlačuje původní šelmy. Myslivci varují, že jeho populace rychle roste a oni ji nejsou schopni regulovat.

K velmi neobvyklému případu vyjížděli v pondělí 3. srpna, po půl osmé večer, policisté z obvodního oddělení Moravské Budějovice. Na místo je vyslal operační důstojník, protože jsme na linku 158 ...

V jižních Čechách na Táborsku už několik dní zaměstnává policisty, myslivce i zoology záhadná šelma. Na internetu se šíří další záznamy a svědectví lidí, kteří prý kočkovitou šelmu viděli. O jaké zvíře se jedná, však zatím nikdo s jistotou neví.

Mirka Vildová, moderátorka Další zprávy o pravděpodobném výskytu velké kočkovité šelmy na jihu Čech, o kterém jsme vás informovali už minulý týden. Lidé ji o víkendu viděli u obce Roudná poblíž Soběslavi. Video od ženy, která pohyb černé šelmy v neděli večer zaznamenala na mobil, zveřejnila policie a oznámení teď spolu s myslivci prověřuje. Žádná zoologická zahrada nebo chovatelé nenahlásili, že by jim zvíře chybělo. Pokud ho lidé spatří, nemají se k němu přibližovat a informace volat na linku 158. Celou videoreportáž najdete zde.

Ve volné přírodě na Táborsku se zřejmě pohybuje velká kočkovitá šelma. O víkendu ji lidé spatřili u obce Roudná nedaleko Soběslavi. Oznámení nyní prověřují policisté i myslivci. Pokud by lidé zvíře uviděli, nemají se k němu přibližovat a měli by kontaktovat policii.

Na Táborsku se zřejmě pohybuje v přírodě velká kočkovitá šelma. Lidé ji o víkendu spatřili u obce Roudná poblíž Soběslavi na Táborsku. Video od ženy, která pohyb černé šelmy v neděli večer zaznamenala na mobil, v pondělí zveřejnila policie na webu.

Fotopast potvrdila výskyt invazního mývala severního v chráněné krajinné oblasti Soutok na Břeclavsku. Šelma pocházející ze Severní Ameriky představuje hrozbu pro místní biodiverzitu, plení hnízda ptáků a loví chráněné obojživelníky či měkkýše. Správa CHKO Soutok o tom informovala na sociální síti Facebook. Odlov mají podle správy dobrovolně na starost myslivci, koncepční řešení dosud neexistuje. Mýval severní patří v Evropě k nejúspěšnějším invazním druhům. Podle ochránců přírody je to dáno zejména jeho vysokou inteligencí, přizpůsobivostí a absencí přirozených nepřátel v evropské přírodě. S rostoucí populací se však stupňují škody, které v krajině působí. „Ohrožuje ptáky hnízdící na zemi, ale i na stromech, obojživelníky, drobné obratlovce, bezobratlé i vzácné druhy měkkýšů. Sežere zkrátka vše, na co přijde. Další nepříjemností, která se s jeho výskytem pojí, je přenos některých nemocí a parazitů, například mývalí škrkavky,“ popsala správa. Do evropské přírody se mýval dostal kvůli člověku ve 30. letech minulého století, kdy byl ze Severní Ameriky dovezen jako kožešinové zvíře. Snahy o regulaci jeho stavů jsou však podle ochranářů zatím málo úspěšné. Komplikuje je mimo jiné vynalézavost zvířat, která dokážou uniknout i z odchytových pastí. CHKO Soutok má rozlohu asi 125 čtverečních kilometrů, letos na začátku července oslavila rok od vzniku. Je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 byl v oblasti popsán nový druh brouka kožojeda moravského. Žije tam i v Česku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent původních druhů ryb. Vyskytuje se v ní také 250 druhů ptáků, například vzácný orel královský. Oblasti se proto říká Moravská Amazonie. Břeclav 23. července

Dětský tábor dobrovolných hasičů z Nýřan se musel kvůli obavám o bezpečnost narychlo stěhovat. Organizátoři tvrdí, že se dostali do konfliktu s místním myslivcem, kterému patří areál u Blovic na jižním Plzeňsku, kde tábor probíhal. Vadit mu mělo, že jejich hosté, hasiči z Německa, na krátkou dobu zapnuli výstražné majáky na hasičských vozech.

Fotopast potvrdila výskyt invazního mývala severního v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok na Břeclavsku. Šelma pocházející ze Severní Ameriky představuje hrozbu pro místní biodiverzitu, plení hnízda ptáků a loví chráněné obojživelníky či měkkýše. Správa CHKO Soutok o tom informovala na sociální síti Facebook. Odlov mají podle správy dobrovolně na starost myslivci, koncepční řešení dosud neexistuje.

Filip Turek a čeští myslivci se na sociálních sítích radují z úspěchu. Dál mohou používat olověné střely i přes to, že je olovo škodlivé pro životní prostředí, pro zvířata a taky pro lidi. Evropská unie se tento jedovatý kov snaží omezit už dlouhou dobu, přestal se používat třeba ve vodovodních trubkách, v barvách či v benzinu.

Břeclav - Fotopast potvrdila výskyt invazního mývala severního v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok na Břeclavsku. Šelma pocházející ze Severní Ameriky představuje hrozbu pro místní biodiverzitu, plení hnízda ptáků a loví chráněné obojživelníky či měkkýše. Správa CHKO Soutok o tom informovala na sociální síti Facebook . Odlov mají podle správy dobrovolně na starost myslivci, koncepční řešení dosud neexistuje.

Mývalové severní, o nichž se často hovoří jako o medvídcích mývalech, jsou sice roztomilí, v přírodě střední Evropy ale nemají co dělat. Jednoho z nich nyní zaznamenali zoologové s pomocí fotopasti i v Chráněné krajinné oblasti Soutok na Břeclavsku. Mýval pochází ze Severní Ameriky a v Evropě patří mezi nejúspěšnější invazní druhy.

Dvě oznámení o výskytu velké černé kočkovité šelmy na jihu Čech vyvolala nejen obavy a zvědavost, ale také nebývalou vlnu humoru. Sociální sítě i diskusní fóra zaplnily desítky koláží a obrázků vytvořených pomocí umělé inteligence.

Jihočeští policisté a myslivci prověřují další hlášení o výskytu velké černé kočkovité šelmy. Z Českobudějovicka se měla šelma přesunout na sever, v pondělí ji prý spatřili poblíž Kvasejovic. Policisté proto vybízejí obyvatele k opatrnosti.

Velkou kočkovitou šelmu zahlédl v pondělí dopoledne muž u obce Kvasejovice na Táborsku. Minulý týden velkou černou šelmu zahlédla řidička mezi Ševětínem a Mazelovem na Českobudějovicku. Oba svědci se shodují, že jde o černou pumu. Policisté o možném výskytu šelmy informovali starosty přilehlých obcí, veterináře i myslivce.

Policisté na Soběslavsku prověřují nové oznámení o možném výskytu velké kočkovité šelmy. Černou pumu, respektive černého pantera, měl tentokrát někdo spatřit u obce Kvasejovice. Na případu spolupracují také myslivci a místní samospráva.

Hasiči museli kvůli suchu přispěchat na pomoc zvěři žijící na Kuřimské hoře na Brněnsku. Úmorná vedra ji totiž připravila o vodu. Když vyschlo i poslední napajedlo, přivolali je myslivci. Přestože bylo technicky poměrně náročné dostat cisternu až do lesa, podařilo se. Hasiči napajedlo naplnili celkem 8000 litry vody.

Ministerstvo životního prostředí vyjednalo v Evropské unii výjimku, díky níž budou moci čeští myslivci dál používat jedovaté olověné střely při lovu zvěře.Zákaz olova bude platit jen pro broky používané při lovu menších zvířat, jako jsou bažanti nebo zajíci, ale až po sedmiletém přechodném období.

Teploty stoupají nad pět stupňů a tito malí upíři už zase brousí kusadla v každém vyšším porostu. Pokud nechcete domů z procházky nosit nežádané pasažéry, vyplatí se převzít osvědčené triky od lidí, kteří v lese prakticky bydlí. Myslivci totiž moc dobře vědí, jak na ně vyzrát za pár korun.

Od 1. července spustila Státní veterinární správa (SVS) nový Klientský portál (KLIP), který výrazně zjednoduší komunikaci chovatelů, potravinářů, soukromých veterinářů, myslivců i obcí s veterinární správou.

Myslivci můžou od 1. 7. opět legálně lovit lišky. Skončilo jim nově ustanovené čtyř měsíční období, kdy byly hájeny, aby měly klid na vrhání a odchov mláďat. Ještě do loňska je myslivci mohli střílet celoročně. Teď jim navíc hrozí zákaz norování.

Státní veterinární správa v novém systému digitalizuje desítky různých služeb. Změna má podle veterinářů zjednodušit i zrychlit komunikaci mezi zemědělci, chovateli, potravináři či myslivci a SVS.

Pětašedesátiletý myslivec čelí obvinění z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Minulý rok na Tachovsku postřelil hledače pokladů. Zraněného muže následně transportoval do nemocnice vrtulník.

V březnu roku 2014 zmizela devětadvacetiletá žena, která se kvůli partnerovi přestěhovala z Prahy do okolí Pardubic. Rodina ji marně hledala, policie rozjela rozsáhlé pátrání a její přítel Miroslav Polcar vystupoval jako zdrcený partner, který se snaží pomoci. Ve skutečnosti už ale věděl, že je mrtvá.

Na severozápadě Slovenska zaútočila v úterý večer medvědice na myslivce. Zraněného muže transportovala do nemocnice posádka záchranářského vrtulníku a zvíře bylo později zastřeleno. Napadení se odehrálo nedaleko zastavěného území obce Liptovská Porúbka v okrese Liptovský Mikuláš zhruba 140 kilometrů od českých hranic. O incidentu informoval na sociálních sítích tajemník ministerstva životního prostředí Filip Kuffa, přičemž zprávu převzala slovenská tisková agentura TASR.

U středoslovenské obce Liptovská Porúbka zaútočila v úterý medvědice na jednačtyřicetiletého muže. Ten utrpěl zranění na nohou. Myslivec se bránil střelbou.

Nedaleko zahrádkářské oblasti u středoslovenského města Kremnica narazil v neděli myslivec na medvědici s mláďaty. Než stačila samice zaútočit, myslivec ji zastřelil.

Mýval severní - roztomilé zvíře s černou maskou, pruhovaným ocasem a drobnými packami. Tahle medvídkovitá šelma ale pro středoevropskou přírodu představuje závažný problém a myslivci ji nestíhají likvidovat.

Vedle flinty a klobouku bude zřejmě i mobilní aplikace od podzimu nezbytnou součástí výbavy myslivců na honech. Odborníci z Akademie věd ve spolupráci se Státní veterinární správou připravují elektronickou databázi odlovené zvěře. Jako první se zaměří na divoká prasata, která se povinně testují na parazitického svalovce. Ten může v případě nedostatečně upraveného masa způsobit člověku vážné zdravotní komplikace.

V přírodě opakovaně nachodí desítky kilometrů s jasným cílem. Klára Hlubocká jako jediná psovodka v Česku vyhledává se svými psy otrávené návnady a jejich oběti.

České lesy jsou i hluboko v 21. století svědky nepochopitelného a krutého týrání zvířat. Dopouští se ho myslivci, kteří loví lišky středověkou barbarskou metodou – norováním.

Přemnožená divoká prasata způsobí ročně po celém Česku škody za několik miliard korun. Potvrzují to dlouhodobá data ministerstva zemědělství. Divočáci zemědělcům požírají plodiny a rozrývají louky, v lese ničí mladé porosty. Ročně sice myslivci zastřelí zhruba 200 tisíc divokých prasat, na snižování jejich stavu to ale nestačí. Na Trutnovsku se o odstřel starají například členové Mysliveckého spolku Zvičina.

Starý myslivecký srub za Zbirohem zub času poznamenal k nepoznání. Po roční generální opravě je ale znovu v provozu a myslivecký spolek Kvásek Zbiroh ho chce využívat i pro děti a veřejnost. Pomohla dotace i město.

Období senosečí je pro divokou zvěř každoročně časem velkého nebezpečí. Letošní rok je však na Opočensku a v jeho okolí jiný. Díky obrovské vlně solidarity a úspěšné veřejné sbírce – Nebeský štít, oko, které zachraňuje, na platformě Donio se Myslivec

Moderní drony s termovizí pomohly na Zlínsku zachránit několik srnčat ukrytých ve vysoké vojtěšce. Díky rychlé spolupráci myslivců, zemědělců a pilotů se podařilo předejít tragickým ztrátám.

Na oslavu Dne dětí uspořádali fotbalisté na Lamberku sportovní hry. Disciplíny se většinou točily kolem fotbalového míče, ovšem nechyběly ani poznávací úkoly myslivců a doprovodné aktivity městské policie.

Bachyně divočáka napadla ve Zlíně ženu, která venčila psy jen pár metrů od svého domu. Žena skončila s poraněnou nohou v nemocnici. Další útok – zřejmě stejného – divokého prasete se naštěstí obešel bez zranění. Situaci již řeší myslivci, radnice i zlínští policisté.

Zraněním ženy a jejím následným ošetřením v nemocnici skončil útok divokého prasete, ke kterému došlo tuto středu ve Zlíně. Na lesní pěšině v lokalitě Letná v blízkosti zástavby ji napadla bachyně. Město Zlín v reakci na tento vážný incident okamžitě varovalo občany před zvýšeným rizikem střetu se zvěří a v oblasti zavádí bezpečnostní opatření. Podle členů facebookové skupiny Letná žije nešlo o jediný útok bachyně na člověka v této lokalitě. Předešlá událost se však obešla bez zranění.

Marcela Augustová, moderátorka ČT Zlínská radnice varuje před divočáky v lesích poblíž města. Jedna žena skončila tenhle týden v nemocnici se středně těžkým zraněním po střetu s bachyní. Myslivci se samici snaží odchytit a varují, aby se lidi ke zvěři nepřibližovali. Ondřej Vaculík, redaktor ČT Bachyně se selaty pohybuje poblíž zlínské části Letna, pěšinky ve zdejších lesích ve velkém využívají pejskaři nebo cyklisté. Radnice apeluje, aby lidé v lese nevyhazovali bioodpad a aby své psy drželi na vodítku. Celou videoreportáž najdete zde.

Oběma částmi města se promenádoval štětináč a představoval ohrožení bezpečnosti obyvatel, zejména dětí mířících ráno do školy. Jeho pouť skončila jednou dobře mířenou ranou od myslivecké stráže ve vnitrobloku na sídlišti Riviéra.

Sečení luk každoročně ohrožuje tisíce mláďat volně žijící zvěře. Myslivci a dobrovolníci proto stále častěji využívají drony s termovizí, které pomáhají srnčata i další živočichy včas zachytit a zachránit. „Díky dronům zvládneme zkontrolovat mnohem větší plochy, než kdybychom šli v rojnici,“ říká zakladatelka iniciativy Stop sečení srnčat Pavla Benettová. Jak celý systém funguje v praxi? A kolik mláďat se podaří zachránit?

V pondělí, po 5. hodině ráno, přijali strážníci MP Frýdek-Místek telefonické oznámení o výskytu divokého prasete, které pobíhalo v prostoru křižovatky u Kauflandu. Na místo byla vyslána hlídka, ...

Scéna vystřižená jako z Hrabalových Slavností sněženek se v pondělí ráno odehrála v ulicích Frýdku-Místku. Do města totiž vyrazil statný divočák, kterého sledovali přivolaní strážníci, hasiči i policisté. Když jejich snaha o odchyt přišla vniveč, zastřelil prase přivolaný myslivec.

Myslivci, zemědělci a majitelé pozemků v Třebohosticích na Strakonicku se přou kvůli přemnoženým muflonům. Škody na polích a v lesích jdou do statisíců korun ročně. Nařízený zvýšený odlov ale není podle zemědělců dostatečný a myslivci s farmáři navíc odmítají komunikovat. „Mufloni přechází z lesíka přes naše pozemky. Máme fotografický materiál, kde můžeme dokázat, že přes pole přechází zhruba 300 kusů mufloní zvěře,“ popisuje předseda zemědělského družstva v Třebohosticích na Strakonicku Miloslav Kořán. Ukazuje místo, kde mufloni pravidelně ničí plodiny. Celý článek najdete zde.

Myslivci, zemědělci a majitelé pozemků v Třebohosticích na Strakonicku se přou kvůli přemnoženým muflonům. Škody na polích a v lesích jdou do statisíců korun ročně. Nařízený zvýšený odlov ale není podle zemědělců dostatečný a myslivci s farmáři navíc odmítají komunikovat.

Natura Viva 2026 v Lysé nad Labem ukázala svět myslivosti, rybářství, řemesel i moderních technologií. Reportáž zachycuje atmosféru veletrhu, lidi, vůně, psy, drony i otázky české krajiny u nás letos.