Neurologie

Frontotemporální demence může připomínat řadu jiných onemocnění, jako je třeba Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Někdy se naopak podobá některým duševním chorobám. Její diagnostika není jednoduchá. Sám pacient si neuvědomuje své symptomy a obvykle je to rodina a blízcí přátelé, kteří si jich všimnou. Na co je třeba se zaměřit? Americký herec Bruce Willis je hvězdou mnoha akčních trháků a jednou z nezapomenutelných osobností filmového průmyslu několika posledních desetiletí. V loňském roce oznámil ukončení kariéry kvůli afázii, což je neurologická porucha, která ovlivňuje schopnost mluvit a porozumět slovům jiných osob.

Nástupem liberálních idejí o nezávislé volbě jedince s respektováním jeho pocitů dostalo bývalé paradigma o boží poslušnosti pořádnou dardu. A když řeknete liberální demokrat je to snad ještě horší.

Na řešení personální situace vedení nemocnice intenzivně pracuje.

Syndrom cizí ruky (anglicky Alien hand syndrom) je vzácný neurologický stav, který způsobuje, že jedna...

Jedním z významných rodáků Pelhřimova je neurolog a také psychiatr, zároveň profesor Karlovy univerzity Zdeněk Mysliveček. Dnes je tomu přesně 49 let od jeho úmrtí.

Motivace je hnacím motorem našich činů. Kde ale vzniká? Neurovědci u myší objevili neurony, které řídí jejich motivaci jíst a zároveň motivaci se pářit. Popsali tak, co rozhoduje o prioritách motivace.

Je nejdražším léčivem, které dětem s diagnózou spinální svalové atrofie dala šanci na život. Řeč je o terapii nazvané Zolgensma. Podává se i novorozencům a jde o vůbec první systémovou genovou léčbu v medicíně. Její vedlejší účinky jsou proto napříč státy bedlivě sledovány. Úřady přitom v únoru ohlásily, že v zahraničí byly po podání Zolgensmy zaznamenány dva případy úmrtí. V USA se Zolgensma, s účinnou látkou nazvanou onasemnogen abeparvovek, na širší trh dostala v roce 2019, o rok později tuto terapii začali dostávat pacienti v Japonsku, v květnu roku 2020 jej centrálně registrovala Evropská léková agentura. V březnu 2021 léčivo schválily úřady v Anglii a Skotsku, uvádí Wikipedia.

Narodí se jako zdravá miminka, ale už za pár měsíců dostanou svůj první záchvat, kterých pak za život prožijí ještě stovky. Může za to takzvaný syndrom Dravetové, vzácné neurologické onemocnění. Lékaři na tuto chorobu upozorňují v souvislosti se Světovým dnem vzácných onemocnění, který připadá na 28. únor. S některým ze vzácných onemocnění bojuje až půl milionu Čechů. Například se zmíněným syndromem Dravetové je to asi stovka dětí. „Vzácným onemocněním označujeme takové, které postihuje méně než pět osob z deseti tisíc. Jelikož je však samotných diagnóz více než osm tisíc, jen v Evropské unii se některou z těchto chorob potýká na třicet milionů lidí,“ přibližuje doktorka Kateřina Veselá, ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.

Moderátorka Zorka Hejdová si před několika dny prožila „malé soukromé peklo“. Zablokovala si záda tak silně, že jí při každém pohybu vytryskly slzy do očí. Maminka ročního Nikolase nakonec skončila na neurologii, kde jí byla podávaná infúze. Nyní má nařízený klidový režim.

Moderátorka Zorka Hejdová (32) zažila bolest, na kterou jen tak nezapomene. Jednoho rána při vstávání si zablokovala záda, a i když si myslela, že to zvládne levou zadní, opak byl pravdou. Skončila na neurologii s kapačkou v ruce, jak sama přiznala na sociálních sítích. Nejhorší na tom podle ní byla nemožnost starat se o dítě.

Využít pozitivní energii psa chce k léčení pacientů Nemocnice Břeclav, která zavedla canisterapii na lůžkovém oddělení rehabilitace a neurologie především u pacientů s postižením centrálního nervového systému. Zatím jsou návštěvy jednou týdně a využíváme je u jednotek pacientů, řekla mluvčí nemocnice Eliška Windová. Podle ní se dále uvidí na základě zkušeností.

Jdete do kuchyně, otevřete šuplík a najednou nevíte, pro co jste vlastně šli. Paměť někdy zradí každého z nás, a někdy z nás před druhými dokonce dělá i lháře.

Přiznejte se, kolikrát jste už dneska hledali brýle nebo jste chtěli něco udělat, a vzápětí jste zapomněli, co to bylo? Paměť si s námi pohrává od rána do večera a umí být pěkně šálivá. Na to je třeba dát pozor hlavně při manželských hádkách.

Předchozí výzkumy se soustředily především na negativní důsledky výskytu deprese u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou. Američtí vědci se však rozhodli zjistit časovou spojitost mezi těmito poruchami v průběhu 6 let a přispět tak k možnému zefektivnění jejich léčby.

Nový typ krevních testů dokáže odhalit markery Alzheimerovy choroby roky před prvními symptomy. Pokud se výzkum potvrdí v praxi, testy by mohly výrazně zrychlit diagnózu onemocnění a zefektivnit léčbu.

Cévní mozkové příhody (CMP) představují třetí nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Mortalitu přitom zásadně snižuje dodržování doporučených postupů. I proto se jedná o jednu z oblastí, kde vznikly první ukazatele, jež dokáží reálně změřit a porovnat výsledky a kvalitu péče poskytované pacientům s CMP. A jejich využití v praxi již přináší první výsledky.

Americkým vědcům se podařilo v laboratorních podmínkách znovusjednotit dříve rozdělené světločivné buňky. Mohlo by se jednat o důležitý krok v léčbě některých onemocnění zraku.

Po vánočním volnu se děti a studenti vrátili do školy. A se školní docházkou se vrátila i povinnost ranního vstávání. Podle neuroložky Soni Nevšímalové se ale ví již léta, že zejména dospívajícím časné ranní probouzení zdravotně nesvědčí. Když se úřadu ministra školství ujal právník a vysokoškolský učitel Vladimír Balaš, jednou z prvních jeho myšlenek, jež veřejně zarezonovala, byl nápad posunout začátek vyučování na devátou hodinu ráno. Ministr za to schytal vlnu kritiky z mnoha stran a o nápadu přestal mluvit.

S revolučním konceptem skupinových lekcí kombinujících kontrolované využití extrémních teplot, nejmodernější biohacking technologie a vedenou relaxaci nyní přichází americký startup Mindzero, který nabízí vědecky potvrzenou a efektivní alternativu k farmakům.

Výzkum popisuje, že originalita v textu profilu na online seznamce zlepšuje hodnocení osobnosti a atraktivity. Majitelé "originálních" profilů jsou navíc hodnoceni jako chytřejší, zábavnější a sympatičtější.

Až dvě stě lidí za rok si v České republice vyslechne mimořádně závažnou diagnózu ALS. Nemoc, která způsobuje degeneraci buněk ovládajících svaly, se nedá léčit a dodnes je trochu záhadou. Co o ALS neboli amyotrofické laterální skleróze víme?

Podle některých studií jsou ženy lepší v paměťových cvičeních. Zda tomu tak je, studuje i norský profesor Marco Hirnstein. Jeho pozorování přináší mnohem rozporuplnější výsledky.

Demence, zejména Alzheimerova choroba, a další onemocnění, která jsou často spojována se stárnutím, proto zaznamenávají výrazný nárůst. To by mohlo omezit schopnost poskytnout potřebným osobám rychlou léčbu, zejména s ohledem na předpokládaný nedostatek lékařů v příštích desetiletích.

V nové studii vědci prokázali, že tetraplegičtí uživatelé mohou ovládat myšlenkami řízené invalidní vozíky v přirozeném, nepřehledném prostředí. Invalidní vozík řízený myslí pomáhá ochrnutým lidem získat novou mobilitu tím, že převádí myšlenky uživatelů na mechanické příkazy.

Dysfázie se projevuje narušením osvojování jazyka – mluveného i psaného. Nemá příčinu v jiném onemocnění ani v nedostatečné péči rodiny.

Lidé po prodělání COVID-19 často popisují zhoršení mozkových funkcí – takzvanou mozkovou mlhu. Nová studie popisuje možný způsob vzniku těchto komplikací. Díky tomu bychom mohli být schopni tento syndrom diagnostikovat a léčit.

Zkuste se téměř neviditelnou jehlou trefit do konkrétního bodu v zrnku rýže. Něco velmi podobného musí umět neurochirurg, chce-li se pohybovat v mozku pacienta. Navíc při jeho plném vědomí. Řeč je o zákroku, který předchází hluboké mozkové stimulaci, jež pomáhá léčit projevy třeba Parkinsonovy nemoci nebo epilepsie. Nedávno jsme na Vitalia.cz upozorňovali na nové využití neurostimulátoru v případě poranění míchy. Lékaři elektrodu voperují do bederní páteře, aby následně pomocí elektrických pulsů stimulovali pohyb svalů nohou u lidí, jež mají zčásti přerušenou míchu. Díky metodě se na nohy v ČR postavil již první pacient po devíti letech, kdy byl plně odkázán na invalidní vozík. U dalšího jde zatím o vytčený cíl.

Vědci hlásí, že našli další místo v mozku, které ovlivňuje prokrastinaci, neboli stálé odkládání práce a dalších úkolů na později. Tento přístup přitom člověku ohrožuje jeho podnikání, postup v zaměstnání nebo ve studiu, případně jej může o to všechno rovnou připravit. Dá se proti tomu něco dělat?

Přelomový prototyp vyvinutý odborníky z katedry elektroniky Univerzity v Malaze a členy výzkumné a vývojové skupiny "Elektronika pro přístroje a systémy" umožní osobám se ztrátou sluchu poslouchat hudbu prostřednictvím hmatu.

Kniha amerického neurovědce Patricka House představuje 19 způsobů, jak nahlížet na naši schopnost vnímat, uvažovat a snít. Jak se z jednobuněčného organismu vyvinul „blob mokré hmoty, který myslí sám sebe“?

Firma Elona Muska vyvíjející mozkové čipy oznámila novinky. Její implantáty velké jako mince mají pomoct hluchým i slepým či umožnit ovládání chytrých zařízení myslí. Už tak naučila opice psát a testy na lidech chce do 6 měsíců.

V pražské Fakultní nemocnici Motol otevřeli odborníci novou ambulanci, která se specializuje na léčbu závratí u dětí. Pacienty přijímají z celé republiky. Závratě u dětí nejsou tak časté jako u dospělých. I proto vyžadují specifický přístup v léčbě. Ten nabízí nová ambulance, která od podzimu funguje pod největší dětskou nemocnicí v Česku.

Jako první na světě přišla firma Stimvia s funkční léčbou formou neinvazivní neuromodulace, díky které je možné bez léků a operací účinně stimulovat hluboké struktury v mozku. Chybná funkce těchto struktur se podílí na vzniku řady chronických onemocnění, například hyperaktivního močového měchýře.

Co může mít společného slavný pařížský profesor, považovaný za „otce“ světové neurologie, a pacient s diabetem? Možná více, než byste čekali. Slyšeli jste už o Charcotově noze?

Vědci hledají odpověď na to, zda po covidové pandemii přijde vlna neurodegenerativních onemocnění, především Parkinsonovy nemoci. Zatím není jasná, existují ale nejméně tři důvody, proč se o spojitost covidu a Parkinsona zajímat hlouběji. Odhady říkají, že v ČR je 30 až 50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí. A tento počet setrvale roste. Zvyšující se počty pacientů lze vypozorovat celosvětově. Lékaře a vědce proto už nějaký čas zajímá, jak a zda vůbec tento trend může ovlivnit covidová pandemie. Covid totiž z pohledu neurologů není žádná chřipečka, ale onemocnění, které napadá i centrální nervový systém. Což může znamenat, že jeho důsledky vyléčený člověk pocítí ještě léta po odeznění akutní fáze.

Existují bolesti, které se daří zkrotit jen obtížně. Nebo vůbec ne. Opravdu s nimi ale pacient musí trvale žít? Podle odborníků mohou být nadějí na zlepšení kvality života tzv. neuromodulační technologie. Lékaři je chtějí veřejnosti přiblížit ve čtvrtek v pražské Fakultní nemocnice Motol. Vstup je volný, přijít může kdokoliv. Každá bolest má řešení. To je motto akce pro veřejnost, která se koná ve čtvrtek 24. listopadu 2022 v pražské Fakultní nemocnici (FN) Motol. Nemocnice sídlí na adrese V Úvalu 84, k ní přiléhá stejnojmenná stanice metra trasy A.

Známá lékařka a majitelka kliniky Axon Jarmila Zipserová brala přes zájmový spolek dotace na podporu rodin handicapovaných dětí. Kontroly z ministerstva ale odhalily nedostatky ve využití peněz a úřad podal trestní oznámení.

Zhoršení výslovnosti a ztuhnutí části obličejových svalů patří mezi nejčastější rané příznaky Parkinsonovy nemoci. Čeští vědci na tom založili dvě metody, s jejichž pomocí dokáží nemoc diagnostikovat ještě před tím, než si jí všimne pacient. Včasná diagnostika je klíčová pro léčbu i ověření toho, zda zabrala. Parkinsonova nemoc patří k závažným nevyléčitelným poruchám centrální nervové soustavy. Patří mezi neurodegenerativní onemocnění, je pro ni charakteristická postupná ztráta funkce neuronů (nervových buněk mozku), včetně jejich odumírání. Při Parkinsonově nemoci ubývají buňky produkující dopamin, tedy látku zajišťující přenos signálů mezi neurony.

Hlava občas bolí každého. Někoho potrápí více, někoho méně. Jednostrannou bolest hlavy, která se objevuje často, byste ale nikdy neměli zlehčovat a vždy se poradit s lékařem.

Upravenou léčebnou metodu vyzkoušeli lékaři v pražské vinohradské nemocnici. Léčba sice cílila na tlumení bolesti, muži ale nečekaně vrátila hybnost v nohou. V plánu jsou další testy na pacientech.

Statisíce Čechů protrpí kvůli migréně měsíce i roky. Přestože existuje moderní léčba, která dopady nemoci mírní, dostává se k ní jen zlomek potřebných. Pacienti volají po změně.

Operace, při níž lékaři na míchu připojí elektrodu, a následná rehabilitace mohou některým pacientům pomoci od bolesti a stažených svalů. Metodu vyzkoušenou v zahraničí použili lékaři Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) u dvou pacientů. Jeden z nich díky ní po devíti letech na invalidním vozíků začal znovu chodit a může užívat menší dávky léků proti bolesti. Spolu s Fakultní Thomayerovou nemocnicí (FTN), kde se pacient léčil na rehabilitační klinice, chtějí lékaři metodu, kterou dnes představili na tiskové konferenci, ověřovat na dalších pacientech.

Migrénou trpí v České republice asi milion lidí. Mnoho z nich ale odbornou pomoc nevyhledá. Proč své potíže tají a co jim mohou způsobit prášky proti bolesti?

Platili za rehabilitace postižených dětí desítky tisíc měsíčně. Pak ale rodiče zjistili, že klinika získala peníze i od pojišťovny. Podle majitelky kliniky Axon jde o konkurenční boj. Její podnikání teď řeší zdravotní pojišťovny.

Schizofrenie je vnímána jako nemoc duše. Vědci ale postupně rozkrývají, jak dokáže pozměnit tělo. Konkrétně mozek nemocného. Možná je to cesta k úspěšnější léčbě, která by tak mohla začít včas, aby postup nemoci zastavila. Schizofrenie bývá řazena mezi závažné duševní nemoci, jejíž doprovodem jsou nepřehlédnutelné projevy. Člověk v akutní fázi nemoci, nazývané psychóza, ztrácí kontakt s realitou a má narušené vnímání svého vnitřního světa i okolí.

Ženy, muži, děti. Každý z nich spí jinak. Dětský spánek je delší a má více hlubokých fází. Ženy potřebují spát více než muži, v životě je ale častěji postihuje nespavost. Muže zase nepravidelnosti v dýchání při spánku. Proč, to v rozhovoru pro Vitalia.cz popisuje neuroložka Soňa Nevšímalová. Patří mezi nejrespektovanější osobnosti české medicíny a její renomé v oblasti neurologie, dětské neurologie a spánkové medicíny přesahuje hranice země. Tak o profesorce Soně Nevšímalové hovoří kolegové.

Nadměrná únava, nedostatek rovnováhy, mravenčení a necitlivost, zpomalené myšlení, problémy se zrakem, patří mezi klasické první příznaky roztroušené sklerózy.

V Česku se s demencí léčí asi 140 tisíc lidí a podle odborníků se bude počet nemocných dál zvyšovat. Systém péče je ale roztříštěný a na mnoha místech specialisté úplně chybí.

O propojení srdce, spánku a rozvoji neurodegenerativních chorob toho ví vědci čím dál víc. Proč vede narušený spánek k poruchám kognitivních schopností, řešili i na mezinárodní konferenci v Praze.

Mozek je nejsložitější objekt, který lidstvo zná. A tak není překvapením, že o jeho fungování víme dosud jen velmi málo. Nyní američtí vědci poodhalili tajemství, jak dochází ke komplexnímu větvení neuronů, které je podstatou komunikace mezi jednotlivými buňkami tohoto orgánu.

Oddělení neurologie, oční klinika a oddělení otorhinolaryngologie (ORL) byly po požáru Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) přesunuty do náhradních prostor. Pacientům proto mohou…

Oblíbený fotbalový zákrok – hlavičkování – podle studií stojí za rozvojem neurodegenerativních chorob a některé státy ho proto omezují, alespoň u dětí. Česko zákaz nechystá, podle fotbalové asociace k tomu není důvod.

Léčba Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních chorob je výzvou pro lékaře i vědce. Nový mezinárodní projekt propojuje vícero oborů včetně umělé inteligence.

Víte o tom, že v Sovětském svazu byl po Leninově smrti založen speciální výzkumný ústav, jehož cílem bylo zkoumání „geniálního“ mozku velkého bolševického vůdce? Historický článek z roku 1929 vás seznámí s tím, co tehdy výzkumníci v mozkové tkáni mrtvého Vladimira Iljiče Lenina našli.

Studie z Edith Cowan University (ECU) potvrdila spojení mezi nemocemi střev a rozvojem Alzheimerovy choroby. Výzkum umožní nové přístupy v hledání léčby a zejména rychlejší diagnostiku Alzheimerovy choroby.