Neurologie

Když se mluví o Alzheimerově nemoci velmi často slyšíme „Měli jsme/máme Alzheimera v rodině.“ Kognitivní neurovědkyně Kateřina Veverová upozorňuje, že to ještě neznamená, že ho budeme mít taky. Realita je podstatně složitější a současně i nadějnější.

Občasná skvrna od slin na polštáři po probuzení může být nevinná maličkost. Pokud se ale slintání během spánku objevuje často, může to znamenat zdravotní problém, upozorňují experti. Podle nich může jít o spánkovou apnoi i neurologické onemocnění. Odborníci proto radí nepodceňovat signály, které tělo v noci vysílá.

Už to zase přichází. Žena cítí, jak se jí v jedné polovině lebky rozlévá tupá bolest. Usadí se jí za okem jako obří jedovatá ropucha. Je to peklo! A přitom jde prý jen o jakýsi záchvat hysterie. Nic, čím by se lékaři museli nějak zvlášť vzrušovat a zabývat.

Člověk tuší, že se ten proces nezastaví. Člověk si také říká, že jemu se to nestane, že to bude zcela stacionární stav. Jenže to tak není.

Rodiče věřili, že si svou dceru Natálku vezou z porodnice domů jako zdravé miminko. Ani oni, ani lékaři totiž netušili, že bylo její tělíčko napadeno cytomegalovirou infekcí. Poškození, která způsobila, jsou trvalá. Celodenní péči o ni navíc rodině komplikuje zdravotní stav maminky.

Lidský mozek je mimořádně složitý orgán, který řídí všechny důležité procesy v těle. Umožňuje nám myslet, cítit emoce, pohybovat se i vnímat okolní svět. Základem jeho fungování je komunikace mezi miliardami nervových buněk, které se nazývají neurony. Ty si mezi sebou předávají informace prostřednictvím drobných elektrických impulzů a chemických signálů. Díky této přesně organizované elektrické […] Příspěvek Když mozek ztratí rovnováhu: epilepsie, poruchy elektrické aktivity mozku a pomoc bylin pochází z Bylinkopedie.cz

Chytré hodinky už dávnou nejsou jen prodlouženou rukou smartphonu, ale sbírají o nás čím dál tím více zdravotních údajů, přičemž některé z nich nám mohou prodloužit život, či ho dokonce přímo zachránit. Ačkoli efekt, který data z chytrých hodinek mají na naše zdraví, je hmatatelný již nyní, přeci jen je zde poměrně velký prostor pro zlepšení, ať už z hlediska množství a kvality sběru dat, tak z hlediska interpretace a práci s nimi na straně lékařů. Nyní to ovšem vypadá, že se blýská na lepší časy.

Návod jak postupovat: přečti si pozorně anamnézu a klinické vyšetření, nekoukej dál sepiš si problém list (soupis všech patologií z

Nádory mozku u dětí jsou naštěstí poměrně vzácné. Pokud ale jde o zhoubné (maligní) typy, nejčastějším a zároveň nejagresivnějším z nich je právě meduloblastom.

Průlomový objev zveřejněný v časopise ACS Journal of Medicinal Chemistry by mohl zásadně změnit přístup vědy k farmakologické léčbě deprese a dalších duševních onemocnění.

Roztroušená skleróza patří mezi nejzávažnější neurologická onemocnění. Desítky let se léčba soustředila hlavně na potlačení imunitního útoku na nervový systém. Nový výzkum však naznačuje, že by mohlo být možné i něco víc – skutečnou opravu poškozených nervů. Vědci zkoumají kombinaci dvou běžných léků, které mohou aktivovat přirozené regenerační mechanismy v mozku.

Clive Wearing byl uznávaný britský hudební vědec a dirigent, než mu těžký zánět mozku zničil centra paměti. Jeho život se pak rozpadl na několikavteřinové úseky, přesto v něm zůstala hudba, silné emoce i láska k manželce.

Slintání v noci není nic příjemného samo o sobě. Zvlášť když jde o dlouhodobý jev. Podle odborníků je radno to nepodcenit. Může se jednat o důsledek nachlazení, alergie, zánět dutin, ale i zkřivení nosní přepážky, spánkové apnoe či třeba Parkinsonovy choroby. Při přetrvávajících potížích je dobré navštívit praktického lékaře, který člověka vyšetří a případně nasměruje za specialistou.

Vědci analyzovali mozkové snímky stovek dětí a odhalili tři biologicky odlišné biotypy ADHD. Každý má jiné neurologické vzorce — a to by v budoucnu mohlo pomoci zpřesnit volbu léčby.

Kašel je obvykle obtěžující a rušivý proces a člověk je rád, když se ho zbaví. Když se mi ho pokusila vzít nemoc, přetahovala jsem se o něj jako o život.

Do svých padesáti let vedl pan Zdeněk běžný a aktivní život. Věnoval se rodině, práci a žádné vážnější zdravotní potíže ho netrápily. Nekouřil a alkohol konzumoval jen výjimečně. Z lékařského hlediska byl sledován pouze kvůli poruše štítné žlázy a pylové alergii. Přesto ho krátce po padesátých narozeninách ve spánku postihla cévní mozková příhoda (CMP), jejíž následky pociťuje dodnes. Jeho zkušenost ukazuje, že vážné onemocnění může zasáhnout i člověka, který se považuje za zdravého a nemá žádné výrazné potíže.

Mrtvice se nemusí projevit jen pokleslým koutkem nebo slabostí ruky. Varovat mohou i méně známé příznaky jako je ztuhlá šíje, dvojité vidění, závratě, nevolnost nebo prudká bolest hlavy. I u těchto případů může rychlá reakce zachránit život.

Do svých padesáti let žil pan Zdeněk úplně běžný život. Nekouřil a alkohol pil jen příležitostně. Jeho zdravotní stav byl dobrý, jenom byl sledován pro poruchu štítné žlázy a alergii na pyly. Jenže těsně po padesátce utrpěl ve spánku cévní mozkovou příhodu a její následky pociťuje dodnes.

Jedna sekunda změnila všechno. Po výbuchu nálože vystřelila z otvoru těžká železná tyč přímo do hlavy mladého předáka Phinease Gage. Projektil mu proletěl lebkou a zničil část mozku.

Trávíte hodně času na mobilu nebo na tabletu? Pokud ano, hrozí vám vážný problém v podobě tzv. SMSkové šíje. Předsunutá hlava skloněná nad elektronickým zařízením totiž zatíží krční páteř až čtyřnásobně. Lékaře tak navštěvuje stále více lidí s bolestmi páteře a výhřezy plotének, zjistila redakce CNN Prima NEWS.

Zavřete oči a zkuste si představit červené jablko. Vidíte ho jasně, nebo vnímáte jen tmu a seznam faktů? Pokud patříte ke čtyřem procentům lidí s afantazií, vaše „vnitřní oko“ je slepé. Paradoxně to může mít i své výhody. Co přináší život bez obrazů v hlavě?

Dnes jsem po dlouhé době potkal v obchodním řetězci kamaráda, se kterým jsem dvakrát týdně hrával v tělocvičně fotbal a potkávali jsme se i v posilovně. Povídám mu: „Hýbeš se? Sportuješ?“ „Blázníš, jsem rád, když vyjdu z domu na lavičku. Nohy mě ukrutně bolí."

Lidé po úrazech nebo operacích se často potýkají s poškozenými nervy, které omezují pohyb i cit. Pomoci může elektrický proud. Vědci z brněnského Vysokého učení technického vyvíjejí neinvazivní neurostimulátory, které mají být co nejúčinnější a zároveň bezbolestné. Jak taková léčba vypadá a zda skutečně nebolí, zjišťoval na vlastní kůži náš reportér.

Co to je dobrý spánek a proč to jde po 40 s kvalitou spánku „z kopce“? Jaké jsou důvody, proč nemůžete spát, a co pro sebe mohou ženy udělat, aby se dobře vyspaly. To je téma, které v pořadu Restart 40+ probírá Šárka Volemanová a neurolog Martin Pretl, odborník na spánek.

Sedíte na gauči, civíte do displeje a po hodině se cítíte jako po maratonu. Znáte to? Vědci odhalili, že za touto podivnou únavou nestojí modré světlo, ale hluboký neurologický stres z chybějícího očního kontaktu.

Nenápadný, přesto však závažný signál. I tak lze označit tichou cévní příhodu, jež postihuje mozkové cévy, aniž by se zpočátku projevila ochrnutím či poruchou řeči. Jaká rizika skrývá a proč bychom o ní měli něco vědět?

Vypadá to jako dětská hra, pro lékaře jde však o zásadní varovný signál. Zkuste se hned teď postavit jako plameňák. Pokud nevydržíte deset vteřin, váš mozek a tělo stárnou mnohem rychleji, než byste čekali.

Společnost se často mylně domnívá, že hromadění předmětů je pouhým projevem nedbalosti, lenosti nebo lhostejnosti k vlastnímu životnímu prostoru. Odborníci však dlouhodobě upozorňují, že patologické lpění na věcech má hluboké kořeny v biologických mechanismech lidského mozku.

Drobné shluky mozkové tkáně v Petriho misce zvládly klasickou robotickou úlohu dvacetkrát lépe než bez tréninku – z 2,3 % na 46 %. Co to znamená pro léčbu neurologických onemocnění?

Infarkt míchy je vzácné, ale kritické onemocnění, které je kvůli nespecifickým příznakům obtížné diagnostikovat. Projevuje se náhlou bolestí zad, ochrnutím nebo poruchou citlivosti, což může připomínat spíše vyhřezlou ploténku než cévní příhodu.

Většina rad pro zdravé srdce znamená dřinu a odříkání. Tento vědecky potvrzený trik ale vyžaduje jen jediné – umět v klidu sedět a potit se. Podívejte se, co přesně se děje s vašimi cévami při teplotách nad 80 stupňů Celsia.

Když Phineasi Gageovi proletěla mozkem železná tyč, stal se zázrakem tehdejší medicíny. Přežil, ale na oplátku začal ztrácet sám sebe. Z pracovitého a milého muže se ze dne na den stal někdo jiný.

Budíte se unavení a bez nálady, přestože spíte celých osm hodin? Na vině může být narušená chemie vaší nervové soustavy. Moderní medicína detailně popsala, jak bleskově se lidský mozek dokáže zregenerovat, pokud mu dopřejete pouhých 168 hodin pauzy.

CD8+ T lymfocyty v mozku dokážou rozpoznat, že je napadl parazit, a raději zvolí sebezničení. Proč je tento objev průlomový a co znamená pro miliony nakažených?

Zapomeňte na předražené chytré drogy a litry kávy. Vědci objevili, že naprosto běžná látka za pár korun dokáže bleskově dobít mentální baterie a ochránit nervové buňky před rychlým vyčerpáním.

Může to působit jako nadpřirozený zážitek či vzpomínka na minulý život. Neurologové v tom ale mají jasno. Zjistěte, proč k tomuto podivnému zkratu dochází a proč ve skutečnosti představuje znak naprosto zdravé mysli.

O Alzheimerově chorobě se dnes mluví čím dál víc. Lidí s demencí přibývá a třeba v Německu už jich je kolem 1,8 milionu. Podobný trend sledují odborníci prakticky všude v Evropě. Není proto divu, že se řeší, jestli se tomu dá nějak předcházet.

Tým z lékařské fakulty Washingtonské univerzity v St. Louis vyvinul metodu pro předpovídání pravděpodobnosti rozvoje příznaků Alzheimerovy choroby pomocí jediného krevního testu. Odhad nástupu nemoci by mohl urychlit vývoj preventivních léčebných postupů.

Miliony lidí je užívají každé ráno. Nová data však ukazují, že běžné pilulky na hypertenzi v sobě tají překvapivý potenciál. Chrání totiž orgán, u kterého by to lékaři původně vůbec nečekali.

Když mluvíme o nádoru na mozku, mnohým se vybaví rakovina a smutné příběhy známých osobností, které jí podlehly. Ve skutečnosti ale mnoho mozkových nádorů není zhoubných, rostou pomalu a většinou se dají dobře zvládnout.

Moderní věda otevírá fascinující, ale zároveň kontroverzní otázku: Může trauma zanechat stopu v genech našich předků a ovlivnit náš život? Názory odborníků se liší, ale stále častěji zaznívá slovo epigenetika.

Hudba není jenom zvuk. Je to puls, rytmus a harmonie, které proudí naším mozkem doslova jako životodárný gejzír. Už dávno víme, že mozek při poslechu nebo hraní hudby nepracuje pasivně, ale aktivuje rozsáhlé sítě nervových spojů spojených s pamětí, emocemi, pozorností a učením.

Nese označení R-GAIT a napříč celým Českem jím disponuje jen několika málo špičkových pracovišť. Řeč je o unikátním robotickém systému, který podle…

Mozek je nejkomplexnější orgán lidského těla. Řídí pohyb, paměť, emoce i schopnost rozhodování. Každou sekundu zpracovává obrovské množství informací a přizpůsobuje tělo okolnímu prostředí. Přestože váží jen malé procento tělesné hmotnosti, spotřebuje značnou část energie. Jakmile se jeho činnost naruší, projeví se to nejen na psychice, ale i na fyzickém zdraví. Onemocnění mozku proto patří […] Příspěvek Centrum myšlenek i paměti: porozumění mozku, jeho onemocněním a cestám podpory pochází z Bylinkopedie.cz

Představte si, že vaše vlastní ruka ožije a začne jednat proti vaší vůli. Syndrom cizí ruky není sci-fi, ale fascinující neurologická porucha. Co se stane, když mozek ztratí kontrolu nad vlastním tělem?

72letá Britka jménem Rose desítky let vnímala lidské obličeje jako tváře draků – kvůli vzácné neurologické poruše zvané prosopometamorfopsie. Její příběh otevírá nové pohledy na to, jak náš mozek zpracovává realitu a co všechno se může pokazit, když dojde k poruše v síti rozpoznávání obličejů.

Lékaři dokážou zavést do mozku zařízení, které připomíná kardiostimulátor, jen místo srdce ladí nervové okruhy. Hloubková stimulace mozku se proměnila z experimentální metody v odvážný nástroj moderní neurologie. A nyní promlouvá i do psychiatrie.

Představte si, že pokaždé, když někdo vysloví vaše jméno, ucítíte na jazyku chuť čerstvě upečeného jablečného koláče. Nebo že při čtení ranních zpráv vnímáte slovo „ekonomika“ jako pachuť mokré lepenky.

Na infekční mononukleózu se dnes stále častěji pohlíží jako na tichý spouštěč roztroušené sklerózy – nemoci, která se může projevit až po letech.

Důchodce Ron Goldspink se proslavil na internetu v roce 2017, když se ukázalo, že trpí takzvaným syndromem hudebního ucha (musical ear syndrome).

Trýznivá bolest, která člověka dokáže vyřadit z provozu na celé dny a běžné léky na ni často nestačí. Migréna není „jen bolest hlavy“. Je to nemoc, která trápí přes milion Čechů, převážně ženy. Přesto se o ní mluví málo nebo s nepochopením.

Při přechodu do stoje se srdeční frekvence náhle výrazně zvýší bez poklesu tlaku a přichází závratě i kolaps. Porucha autonomního nervového systému zůstává často roky nerozpoznaná a může vyřadit z běžného života.

Ponožky patří k nejméně nápadným kusům oblečení, přesto se kolem nich vytvořila překvapivě vášnivá debata. Pro některé jsou při sexu naprostým tabu, symbolem trapnosti a něčím, co dokáže zkazit atmosféru během vteřiny. Když jste totiž nazí, jsou ponožky najednou do očí bijícím doplňkem. Pro jiné jsou ovšem naopak zdrojem pohodlí, tepla, a jak se někdy tvrdí, dokonce i lepšího prožitku.

Nemoc Encephalitis lethargica připravila na počátku 20. století o život statisíce lidí a proměnila zdravé jedince v živé sochy. Její původ zůstává záhadou.

Deprese není jen tíživý smutek, ale často také bouře v břiše. Současná věda odhaluje, že naše střeva fungují jako druhý mozek. Skrze zánětlivé procesy a střevní bakterie ovlivňují naši náladu mnohem více, než jsme kdy tušili.

Nestojíte na lodi. Nehoupete se. A přesto máte pocit, že se svět mírně kýve, podlaha ujíždí nebo že jste „mimo osu“. Vyšetření u ORL i neurologie může být v normě, magnetická rezonance nic neukáže. Přesto obtíže trvají týdny až měsíce. Jednou z možných příčin může být PPPD – perzistující posturální percepční závratě.

Alzheimerova nemoc je stav, který postupně drtí mentální síly a klade enormní zátěž nejen na pacienty, ale i jejich rodiny. Nová pilotní studie zkoumající suplementaci kreatin monohydrátem u lidí s Alzheimerovou demencí ukazuje, že zvýšení mozkového kreatinu může být nejen technicky proveditelné, ale také spjato s mírným zlepšením kognitivních funkcí. Tyto výsledky otevírají dveře k většímu výzkumu a potenciálnímu novému přístupu v léčbě této komplikované nemoci.