Neurologie

Studie z Edith Cowan University (ECU) potvrdila spojení mezi nemocemi střev a rozvojem Alzheimerovy choroby. Výzkum umožní nové přístupy v hledání léčby a zejména rychlejší diagnostiku Alzheimerovy choroby.

V průběhu těhotenství a po porodu prochází mozek změnami, při nichž žena pociťuje proměny ve fungování své paměti a soustředění. Španělští vědci tyto procesy dlouhodobě zkoumají a v nejnovější publikaci ukazují, že změny, které jsou nezbytné pro starost o dítě, přetrvávají i šest let po porodu.

Léčba roztroušené sklerózy jde kupředu a v současné době existují varianty léků, jež na účet zdravotní pojišťovny umožňují třeba i kojení nebo nejnověji rychlejší chůzi. U části pacientů ale lékaři stále musejí počítat vzplanutí nemoci, tzv. ataky, aby hrazenou moderní léčbu mohli nasadit. Neuroložka Eva Kubala Havrdová si pamatuje dobu, kdy na roztroušenou sklerózu (RS) nebyly žádné léky. Nemoc byla tlumena malými dávkami kortikoidů a léky na potlačení imunity pacienta, jež ale nebyly přímo určeny na léčbu RS.

Neurologické ambulance se potýkají s náporem pacientů, kteří specializované neurologické vyšetření nepotřebují.

Dvě třetiny pracovní doby stráví většina lidí drbáním. A kdo říká, že ne, tak tím tráví ještě více času. Můžou za to ale naši předci – podle studií jsou totiž drby staré stejně jako samotná řeč. A dříve sloužily k přežití.

Léčba roztroušené sklerózy je od jara o něco snadnější. Zdravotní pojišťovny začaly proplácet vůbec první lék zlepšující schopnosti pacientů, které nemoc již poznamenala. Navíc stovky lidí s roztroušenou sklerózou nově dostanou hrazenu hned na počátku onemocnění tzv. vysoce efektivní léčbu. Roztroušená skleróza (RS) je nevyléčitelné onemocnění centrálního nervového systému. Postupem času se zhoršuje a může vést např. až k upoutání pacienta na invalidní vozík. Onemocnění totiž provází tzv. ataky, při kterých pacient přijde třeba o hybnost části těla nebo zčásti o zrak. Je to dáno postižením nervů, které RS způsobuje. Ataka sice odezní, tělo se ale nemusí z jejích symptomů zcela zotavit. Cílem léčby RS je proto předcházet atakám a léčbou tlumit nemoc tak, aby poškozování nervové soustavy bylo co nejpomalejší.

Známe to všichni, do oběda daleko, nervozita stoupá a v hlavě jenom vidina dobrého jídla. Nový výzkum francouzských vědců odhalil, že naše střevní bakterie nás umí pochválit, když se dobře najíme. Zprávu vyšlou přímo do mozku.

Nový potenciální přístup k léčbě pacientů s poškozením míchy byl publikován v časopise Molecular Therapy. Díky němu by lékaři mohli ulevit neuropatiím, kterými trpí až polovina léčených.

Poruchami spánku trpí téměř polovina dospělé populace. Jako viník se často uvádí stres nebo špatná životospráva. Výzkum z dílny dánských vědců nyní ukázal, že část nespavců nebo nadměrných spáčů mohla svoje neduhy zdědit.

Teorie o dominanci mozkových hemisfér říká, že jedna je více kreativní, druhá zase racionální. Pomocí jednoduchého rozeznání obrázku můžete zjistit svoje zaměření.

Výzkumníky z Kalifornské univerzity v Los Angeles bylo zjištěno, že mozky výjimečně kreativních lidí fungovaly rozdílně ve srovnání s kontrolní skupinou a mozková síť se lišila unikátním vzorem.

Miláček mnoha lidí po celém světě pověsil herectví na hřebík. Důvodem ukončení kariéry je zákeřná nemoc.

To, co se dříve zdálo zcela nemožné, je dnes realitou. Medicína dokáže zvrátit genetickou poruchu organismu – spinální svalovou atrofii. A to jedinou infuzí v novorozeneckém věku. Žádné přeprogramování organismu se ovšem nekoná. Dětská neuroložka Jana Haberlová je přímou svědkyní a aktivním účastníkem toho, co sama nazývá „velkým kouzlem medicíny“. Ještě nedávno musela přihlížet, jak její malí pacienti chřadnou a odcházejí na zákeřnou nemoc zvanou spinální muskulární, tedy svalová atrofie (SMA). Jde o genetickou poruchu, kdy si tělo nedokáže vyrobit bílkovinu důležitou pro přenos informace o pohybu z nervů na svaly. Ty proto postupně ochabují, až pacient skončí zcela ochrnutý a nakonec ztratí i schopnost sám dýchat.

Genová terapie pro nejmenší pacienty se spinální svalovou atrofií (SMA) se v ČR používá téměř dva roky. A lékaři o ní stále hovoří jako o převratné novince. To s sebou zatím ale nese také málo klinických dat o vedlejších účincích i otazník, zda je její účinek doživotní, jak udává výrobce. Spinální svalová atrofie (SMA) je vrozená, geneticky podmíněná nemoc. „Pacient se narodí a chybí mu určitá část genu zvaného SMN1, která tvoří bílkovinu, tzv. SMN protein. Bez této bílkoviny nejsou schopny přežít speciální nervové buňky v předních rozích míšních. Úkolem těchto buněk je přenést informaci o pohybu z nervů na sval. Pokud tato buňka postupně odumírá, pacient ztrácí své motorické dovednosti a schopnost se pohybovat,“ vysvětluje dětská neuroložka Jana Haberlová z Fakultní nemocnice Motol.

Až operačním zákrokem může skončit syndrom karpálního tunelu. Podle lékařů ze šternberské nemocnice je při náznacích problému v podobě brnění prstů a noční bolesti vhodné objednat se k vyšetření u neurologa. Onemocnění čtyřikrát častěji postihuje ženy než muže. Chirurgicko-traumatologické oddělení nemocnice Šternberk provádí tuto operaci zhruba u sedmdesáti pacientů ročně.

Kromě nemoci také společenské stigma. Odborníci varují, že děti s epilepsií často trpí psychickými problémy. Na mýty kolem nemoci i potřebnou podporu pacientů upozorňuje aktuální kampaň.

Není překvapením, že alkohol má nepříznivý vliv na lidský organismus. Nejnovější studie ovšem ukázala, že denní popíjení i malého množství alkoholu může mít neblahý účinek na mozek.

Naprostou náhodou byl učiněn zcela revoluční objev. Během rutinního vyšetření mozku totiž došlo k nečekanému úmrtí sledovaného pacienta.

Jak vzniká bolest? Co může fyzika prozradit o mozku? Jaké jsou nejnovější terapie neurodegenerativních onemocnění? V pondělí 14. března 2022 začíná festival Týden mozku.

Vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice Olomouc Daniel Šaňák se svými kolegy provedl studii zaměřenou na výskyt rizikových faktorů u mladých pacientů s mozkovou mrtvicí, jejíž výsledky ukázaly, že více než 70 procent mladých pacientů mělo některý z rizikových faktorů a část z nich i více než jeden. Velmi často samotné mrtvici předcházel dlouhodobý stres.

Výzkumníci zkoumali, jak bolest dolní části zad interaguje s stravovacím chováním prostřednictvím behaviorálních a neuroimagingových experimentů. Výzkumy naznačují, že systém odměňování mozku může být důležitým faktorem při spojování bolesti a obezity.

Poslední roky výzkumu přináší nespočet důkazů o tom, že naše soužití s mikroorganismy hraje důležitou roli v řadě onemocnění, a to včetně těch duševních. Nejnovější studie z dílny amerických vědců našla u myší spojitost mezi střevními bakteriemi a úzkostmi.

Umírání je smutnou a zároveň fascinující součástí života. Každý z nás někdy přemýšlel nad tím, co se v takové situaci s člověkem děje. Vědcům z Kanady se nedávno povedlo zaznamenat mozkovou činnost těsně po zástavě srdce.

Vědci z univerzity v Bonnu ve svém výzkumu popisují úlohu neuronů v matematických operacích. Ukazuje se, že operace (sčítání, odečítání) jsou řízeny jinými buňkami. Zároveň nerozlišují, zda se jedná o písmo či číslice.

Případů roztroušené sklerózy, vážného autoimunitního onemocnění, každoročně přibývá. Dodnes však neznáme původ této nemoci a pro pacienty nemáme cílenou léčbu. Vědci nyní zjistili, že jedním ze spouštěčů nemoci je zřejmě chyba v komunikaci mezi buňkami imunitního systému.

Kenneth Hugdahl zjistil, odkud pochází hlasy v našich hlavách. Teď jen doufá, že jeho bádání a další práce umožní je definitivně vypnout a utišit tak naši mysl.

Virem Epsteina-Barrové je nakažena naprostá většina lidské populace. Naproti tomu roztroušená skleróza je vzácná nemoc s nevysvětleným původem. Převratná studie amerických vědců přináší přesvědčivé důkazy o spojitosti tohoto nevyléčitelného onemocnění a infekce všudypřítomným virem.

Mezi hlavní zdravotní strašáky moderní doby jednoznačně patří neurodegenerativní choroby jako například Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc. I když dokážeme zpomalit jejich postup, léčit je neumíme. To, že pacient chorobou trpí, se však obvykle zjistí až s prvními klinickými příznaky, kdy je již poškození mozku značné.

Dopady pandemie se mohou projevovat na zdraví dětí ještě v dalších letech, řekl v rozhovoru pro Právo šéf Společnosti dětské neurologie Pavel Kršek, primář dětské neurologie pražské Fakultní nemocnice Motol. Podle něj by se děti měly očkovat.

Bolivijský kmen Tsimané žije odříznut od okolního světa v těžko prostupné džungli. Vědci zjistitli, jejich mozky jsou výrazně zdravější než u osob žijících v takzvaném civilizovaném světě.

Existují důkazy, které naznačují, že fyzická aktivita může pomáhat redukovat riziko rozvoje demence. Fyzická aktivita posiluje imunitní systém, zvyšuje mozkovou aktivitu, posiluje kardiovaskulární systém, snižuje hladinu škodlivého cholesterolu, posiluje stěny cév, normalizuje krevní tlak.

Užívání konopí těsně před spaním je spojeno s extrémními délkami spánku. Někteří uživatelé marihuany spí méně než 6 hodin, jiní naopak více než 9.

Neuroložka Karla Hrušová se více než rok intenzivně věnuje lidem, kteří mají neurologické problémy po prodělání onemocnění covid-19 či po očkování. Jedná se o citlivé téma, ke kterému lékařka přistupuje otevřeně a snaží se být oporou i pro pacienty, kteří nemají dobré zkušenosti se svými praktickými lékaři. "Na očkování běžte zdraví. Pokud chcete mít jistotu, že jste zdraví, udělejte si před očkováním i antigenní test, případě odeberte protilátky. Držte se stranou od ostatních lidí i po očkování. Týden před a dva týdny po očkování není vhodné onemocnět," vysvětlila neuroložka pro ŽivotvČesku.cz.

Každý z nás si mnohdy nemůže vzpomenout na informaci kterou právě slyšel, nebo si vybavit kam položil klíče. Paměťové stopy se v mozku ukládají pomocí speciálních vzorců. Tento experiment testoval nový způsob vytváření vzorců mozkových vln, které by mohly pomoci s lepší pamětí.

Do léčby o pacienta s mozkovou příhodou je zapojeno více oborů.

Již dřívější studie ukázaly, že poslech hudby může zvýšit objem mozkové hmoty, což znamená, že má mozek schopnost se uzdravit. Ještě zajímavější je vliv hudby na mozek, který je nemocný.

Po jedné jediné injekci začala ochrnutá zvířata do čtyř týdnů znovu chodit. A to díky nanovláknům z bioaktivních molekul, která vytvořila lešení pro obnovu nervových buňek.

Houby jsou velmi jednoduché organismy, u kterých nepočítáme s existencí nervového systému. Ale co když ho mají?

Pražský vrchní soud pravomocně potvrdil, že nemocnice v Kolíně má doplatit firmě Hospimed úrok za pozdní platbu dodávky vybavení na neurologii, ortopedii a biochemii.

Nedávná studie naznačuje, že západní strava může přispívat k neurodegeneraci a stařecké demenci. Pomocí geneticky modifikovaných myších modelů vědci zjistili, že konzumace západní stravy zvýšila produkci zánětlivých cytokinů a podnítila specifické změny hipokampu vedoucí k neurodegeneraci.

Ocenění ESO STROKE UNIT, které získala Karlovarská krajská nemocnice (KKN), řadí toto neurologické pracoviště mezi pracoviště špičkové evropské úrovně.  Péče o pacienty po mozkové…

Mozek živočichů je závislý na dodávce kyslíku. Jeho ztrátou dochází k utlumení nervové aktivitu a metabolismu buněk a v nejzazším případě končí smrtí. Nedávno publikovaný článek poukazuje na mechanismus, kterým lze obnovit dodávku kyslíku pomocí injikovaných zelených řas.

Deprese je nemilosrdná. Nejen, že je to jeden z nejvíce akutních problémů současnosti, ale terapie nejsou dostačující a někteří pacienti jsou navíc rezistentní na léčbu.

Metoda hluboké mozkové stimulace přináší naději pro pacienty trpící depresí. Nová metoda léčby byla úspěšně otestována na pacientce trpící vážnou depresí nereagující na léčbu farmaky. Mozkový implantát byl vyroben přímo na míru pacientce.

Doposud se Parkinsonova choroba považovala za nevyléčitelné onemocnění. Nyní však vědci přicházejí s novinkou, která by mohla zachraňovat životy.

Zvládat epilepsii pacientům i lékařům pomáhá náročné předoperační vyšetření, při němž se do hlavy zavede více než deset elektrod. Díky nim mohou lékaři zmapovat, co se při nemoci děje v pacientově mozku. Dokáží proto zjistit, kde je epileptické ložisko a operovat jej. Nebo zkoumat, jaký vliv má na činnost mozku epileptika hudba.

Věra Švandrlíková trpí od dětství obtěžujícími epileptickými záchvaty, které se objevují i několikrát za měsíc. Protože není její forma epilepsie léčitelná léky, rozhodla se maminka dvou dětí pro chirurgický zákrok. Operaci, která ženě usnadní každodenní život, provedou neurologové z brněnské nemocnice.

Ani onemocnění, jakým je epilepsie, nemusí znamenat konec sportování. Je ale třeba nesportovat sám, předem zvážit rizika pádu nebo utonutí a používat ochranné pomůcky.

Pandemie COVID-19 postihla nejen naše fyzické zdraví, ale i psychické. Mezi postcovidové psychické poruchy patří především kognitivní deficity, poruchy pozornosti, úzkosti, deprese, psychózy a sebevražedné chování.

Téměř polovina lidí tvrdí, že má vzpomínky na dobu, kdy jim nebyly ani dva roky. Jenže je to jen domněnka.

Psychedelický nápoj zvaný ayahuasca by mohl pomáhat pacientům se sociálně-úzkostnými poruchami. Výzkum, který se tématem zabývá, byl publikován ve vědeckém časopise Journal of Clinical Psychopharmacology.

Celá akce stála necelých 10 milionů korun a nemocnice ji financovala ze svého.

Původní předpoklady o prospěšnosti denního spánku a jeho vlivu na úlevu od spánkové deprivace mohou vzít za své. Jeho význam zpochybňuje studie publikovaná ve vědeckém časopise Sleep.

Vědci dokázali pomocí lidských pluripotentních kmenových buněk (iPSC) vytvořit mozkové organoidy (umělé orgány), kterým se vyvinula struktura podobná oku.

Hlavní překážkou většiny neuroprotéz je jejich cena. Vědci z americké MIT testují prototyp, jehož výrobní cena by neměla přesáhnout 500 dolarů.

Použití umělé inteligence je v medicíně stále častější způsob diagnostiky. Výzkum z univerzity v Cambridge přináší unikátní a jednoduché řešení, jak spolehlivě odhalit začínající demenci.

Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě. Byla potvrzena spojitost mezi vysokou spotřebou kávy, zmenšeným objemem mozku a zvýšenou pravděpodobností demence.