Neurologie

V pražské Fakultní nemocnici Motol otevřeli odborníci novou ambulanci, která se specializuje na léčbu závratí u dětí. Pacienty přijímají z celé republiky. Závratě u dětí nejsou tak časté jako u dospělých. I proto vyžadují specifický přístup v léčbě. Ten nabízí nová ambulance, která od podzimu funguje pod největší dětskou nemocnicí v Česku.

Jako první na světě přišla firma Stimvia s funkční léčbou formou neinvazivní neuromodulace, díky které je možné bez léků a operací účinně stimulovat hluboké struktury v mozku. Chybná funkce těchto struktur se podílí na vzniku řady chronických onemocnění, například hyperaktivního močového měchýře.

Co může mít společného slavný pařížský profesor, považovaný za „otce“ světové neurologie, a pacient s diabetem? Možná více, než byste čekali. Slyšeli jste už o Charcotově noze?

Vědci hledají odpověď na to, zda po covidové pandemii přijde vlna neurodegenerativních onemocnění, především Parkinsonovy nemoci. Zatím není jasná, existují ale nejméně tři důvody, proč se o spojitost covidu a Parkinsona zajímat hlouběji. Odhady říkají, že v ČR je 30 až 50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí. A tento počet setrvale roste. Zvyšující se počty pacientů lze vypozorovat celosvětově. Lékaře a vědce proto už nějaký čas zajímá, jak a zda vůbec tento trend může ovlivnit covidová pandemie. Covid totiž z pohledu neurologů není žádná chřipečka, ale onemocnění, které napadá i centrální nervový systém. Což může znamenat, že jeho důsledky vyléčený člověk pocítí ještě léta po odeznění akutní fáze.

Existují bolesti, které se daří zkrotit jen obtížně. Nebo vůbec ne. Opravdu s nimi ale pacient musí trvale žít? Podle odborníků mohou být nadějí na zlepšení kvality života tzv. neuromodulační technologie. Lékaři je chtějí veřejnosti přiblížit ve čtvrtek v pražské Fakultní nemocnice Motol. Vstup je volný, přijít může kdokoliv. Každá bolest má řešení. To je motto akce pro veřejnost, která se koná ve čtvrtek 24. listopadu 2022 v pražské Fakultní nemocnici (FN) Motol. Nemocnice sídlí na adrese V Úvalu 84, k ní přiléhá stejnojmenná stanice metra trasy A.

Známá lékařka a majitelka kliniky Axon Jarmila Zipserová brala přes zájmový spolek dotace na podporu rodin handicapovaných dětí. Kontroly z ministerstva ale odhalily nedostatky ve využití peněz a úřad podal trestní oznámení.

Zhoršení výslovnosti a ztuhnutí části obličejových svalů patří mezi nejčastější rané příznaky Parkinsonovy nemoci. Čeští vědci na tom založili dvě metody, s jejichž pomocí dokáží nemoc diagnostikovat ještě před tím, než si jí všimne pacient. Včasná diagnostika je klíčová pro léčbu i ověření toho, zda zabrala. Parkinsonova nemoc patří k závažným nevyléčitelným poruchám centrální nervové soustavy. Patří mezi neurodegenerativní onemocnění, je pro ni charakteristická postupná ztráta funkce neuronů (nervových buněk mozku), včetně jejich odumírání. Při Parkinsonově nemoci ubývají buňky produkující dopamin, tedy látku zajišťující přenos signálů mezi neurony.

Hlava občas bolí každého. Někoho potrápí více, někoho méně. Jednostrannou bolest hlavy, která se objevuje často, byste ale nikdy neměli zlehčovat a vždy se poradit s lékařem.

Upravenou léčebnou metodu vyzkoušeli lékaři v pražské vinohradské nemocnici. Léčba sice cílila na tlumení bolesti, muži ale nečekaně vrátila hybnost v nohou. V plánu jsou další testy na pacientech.

Statisíce Čechů protrpí kvůli migréně měsíce i roky. Přestože existuje moderní léčba, která dopady nemoci mírní, dostává se k ní jen zlomek potřebných. Pacienti volají po změně.

Operace, při níž lékaři na míchu připojí elektrodu, a následná rehabilitace mohou některým pacientům pomoci od bolesti a stažených svalů. Metodu vyzkoušenou v zahraničí použili lékaři Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) u dvou pacientů. Jeden z nich díky ní po devíti letech na invalidním vozíků začal znovu chodit a může užívat menší dávky léků proti bolesti. Spolu s Fakultní Thomayerovou nemocnicí (FTN), kde se pacient léčil na rehabilitační klinice, chtějí lékaři metodu, kterou dnes představili na tiskové konferenci, ověřovat na dalších pacientech.

Migrénou trpí v České republice asi milion lidí. Mnoho z nich ale odbornou pomoc nevyhledá. Proč své potíže tají a co jim mohou způsobit prášky proti bolesti?

Platili za rehabilitace postižených dětí desítky tisíc měsíčně. Pak ale rodiče zjistili, že klinika získala peníze i od pojišťovny. Podle majitelky kliniky Axon jde o konkurenční boj. Její podnikání teď řeší zdravotní pojišťovny.

Schizofrenie je vnímána jako nemoc duše. Vědci ale postupně rozkrývají, jak dokáže pozměnit tělo. Konkrétně mozek nemocného. Možná je to cesta k úspěšnější léčbě, která by tak mohla začít včas, aby postup nemoci zastavila. Schizofrenie bývá řazena mezi závažné duševní nemoci, jejíž doprovodem jsou nepřehlédnutelné projevy. Člověk v akutní fázi nemoci, nazývané psychóza, ztrácí kontakt s realitou a má narušené vnímání svého vnitřního světa i okolí.

Ženy, muži, děti. Každý z nich spí jinak. Dětský spánek je delší a má více hlubokých fází. Ženy potřebují spát více než muži, v životě je ale častěji postihuje nespavost. Muže zase nepravidelnosti v dýchání při spánku. Proč, to v rozhovoru pro Vitalia.cz popisuje neuroložka Soňa Nevšímalová. Patří mezi nejrespektovanější osobnosti české medicíny a její renomé v oblasti neurologie, dětské neurologie a spánkové medicíny přesahuje hranice země. Tak o profesorce Soně Nevšímalové hovoří kolegové.

Nadměrná únava, nedostatek rovnováhy, mravenčení a necitlivost, zpomalené myšlení, problémy se zrakem, patří mezi klasické první příznaky roztroušené sklerózy.

V Česku se s demencí léčí asi 140 tisíc lidí a podle odborníků se bude počet nemocných dál zvyšovat. Systém péče je ale roztříštěný a na mnoha místech specialisté úplně chybí.

O propojení srdce, spánku a rozvoji neurodegenerativních chorob toho ví vědci čím dál víc. Proč vede narušený spánek k poruchám kognitivních schopností, řešili i na mezinárodní konferenci v Praze.

Mozek je nejsložitější objekt, který lidstvo zná. A tak není překvapením, že o jeho fungování víme dosud jen velmi málo. Nyní američtí vědci poodhalili tajemství, jak dochází ke komplexnímu větvení neuronů, které je podstatou komunikace mezi jednotlivými buňkami tohoto orgánu.

Oddělení neurologie, oční klinika a oddělení otorhinolaryngologie (ORL) byly po požáru Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) přesunuty do náhradních prostor. Pacientům proto mohou…

Oblíbený fotbalový zákrok – hlavičkování – podle studií stojí za rozvojem neurodegenerativních chorob a některé státy ho proto omezují, alespoň u dětí. Česko zákaz nechystá, podle fotbalové asociace k tomu není důvod.

Léčba Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních chorob je výzvou pro lékaře i vědce. Nový mezinárodní projekt propojuje vícero oborů včetně umělé inteligence.

Víte o tom, že v Sovětském svazu byl po Leninově smrti založen speciální výzkumný ústav, jehož cílem bylo zkoumání „geniálního“ mozku velkého bolševického vůdce? Historický článek z roku 1929 vás seznámí s tím, co tehdy výzkumníci v mozkové tkáni mrtvého Vladimira Iljiče Lenina našli.

Studie z Edith Cowan University (ECU) potvrdila spojení mezi nemocemi střev a rozvojem Alzheimerovy choroby. Výzkum umožní nové přístupy v hledání léčby a zejména rychlejší diagnostiku Alzheimerovy choroby.

V průběhu těhotenství a po porodu prochází mozek změnami, při nichž žena pociťuje proměny ve fungování své paměti a soustředění. Španělští vědci tyto procesy dlouhodobě zkoumají a v nejnovější publikaci ukazují, že změny, které jsou nezbytné pro starost o dítě, přetrvávají i šest let po porodu.

Léčba roztroušené sklerózy jde kupředu a v současné době existují varianty léků, jež na účet zdravotní pojišťovny umožňují třeba i kojení nebo nejnověji rychlejší chůzi. U části pacientů ale lékaři stále musejí počítat vzplanutí nemoci, tzv. ataky, aby hrazenou moderní léčbu mohli nasadit. Neuroložka Eva Kubala Havrdová si pamatuje dobu, kdy na roztroušenou sklerózu (RS) nebyly žádné léky. Nemoc byla tlumena malými dávkami kortikoidů a léky na potlačení imunity pacienta, jež ale nebyly přímo určeny na léčbu RS.

Neurologické ambulance se potýkají s náporem pacientů, kteří specializované neurologické vyšetření nepotřebují.

Dvě třetiny pracovní doby stráví většina lidí drbáním. A kdo říká, že ne, tak tím tráví ještě více času. Můžou za to ale naši předci – podle studií jsou totiž drby staré stejně jako samotná řeč. A dříve sloužily k přežití.

Léčba roztroušené sklerózy je od jara o něco snadnější. Zdravotní pojišťovny začaly proplácet vůbec první lék zlepšující schopnosti pacientů, které nemoc již poznamenala. Navíc stovky lidí s roztroušenou sklerózou nově dostanou hrazenu hned na počátku onemocnění tzv. vysoce efektivní léčbu. Roztroušená skleróza (RS) je nevyléčitelné onemocnění centrálního nervového systému. Postupem času se zhoršuje a může vést např. až k upoutání pacienta na invalidní vozík. Onemocnění totiž provází tzv. ataky, při kterých pacient přijde třeba o hybnost části těla nebo zčásti o zrak. Je to dáno postižením nervů, které RS způsobuje. Ataka sice odezní, tělo se ale nemusí z jejích symptomů zcela zotavit. Cílem léčby RS je proto předcházet atakám a léčbou tlumit nemoc tak, aby poškozování nervové soustavy bylo co nejpomalejší.

Známe to všichni, do oběda daleko, nervozita stoupá a v hlavě jenom vidina dobrého jídla. Nový výzkum francouzských vědců odhalil, že naše střevní bakterie nás umí pochválit, když se dobře najíme. Zprávu vyšlou přímo do mozku.

Nový potenciální přístup k léčbě pacientů s poškozením míchy byl publikován v časopise Molecular Therapy. Díky němu by lékaři mohli ulevit neuropatiím, kterými trpí až polovina léčených.

Poruchami spánku trpí téměř polovina dospělé populace. Jako viník se často uvádí stres nebo špatná životospráva. Výzkum z dílny dánských vědců nyní ukázal, že část nespavců nebo nadměrných spáčů mohla svoje neduhy zdědit.

Teorie o dominanci mozkových hemisfér říká, že jedna je více kreativní, druhá zase racionální. Pomocí jednoduchého rozeznání obrázku můžete zjistit svoje zaměření.

Výzkumníky z Kalifornské univerzity v Los Angeles bylo zjištěno, že mozky výjimečně kreativních lidí fungovaly rozdílně ve srovnání s kontrolní skupinou a mozková síť se lišila unikátním vzorem.

Miláček mnoha lidí po celém světě pověsil herectví na hřebík. Důvodem ukončení kariéry je zákeřná nemoc.

To, co se dříve zdálo zcela nemožné, je dnes realitou. Medicína dokáže zvrátit genetickou poruchu organismu – spinální svalovou atrofii. A to jedinou infuzí v novorozeneckém věku. Žádné přeprogramování organismu se ovšem nekoná. Dětská neuroložka Jana Haberlová je přímou svědkyní a aktivním účastníkem toho, co sama nazývá „velkým kouzlem medicíny“. Ještě nedávno musela přihlížet, jak její malí pacienti chřadnou a odcházejí na zákeřnou nemoc zvanou spinální muskulární, tedy svalová atrofie (SMA). Jde o genetickou poruchu, kdy si tělo nedokáže vyrobit bílkovinu důležitou pro přenos informace o pohybu z nervů na svaly. Ty proto postupně ochabují, až pacient skončí zcela ochrnutý a nakonec ztratí i schopnost sám dýchat.

Genová terapie pro nejmenší pacienty se spinální svalovou atrofií (SMA) se v ČR používá téměř dva roky. A lékaři o ní stále hovoří jako o převratné novince. To s sebou zatím ale nese také málo klinických dat o vedlejších účincích i otazník, zda je její účinek doživotní, jak udává výrobce. Spinální svalová atrofie (SMA) je vrozená, geneticky podmíněná nemoc. „Pacient se narodí a chybí mu určitá část genu zvaného SMN1, která tvoří bílkovinu, tzv. SMN protein. Bez této bílkoviny nejsou schopny přežít speciální nervové buňky v předních rozích míšních. Úkolem těchto buněk je přenést informaci o pohybu z nervů na sval. Pokud tato buňka postupně odumírá, pacient ztrácí své motorické dovednosti a schopnost se pohybovat,“ vysvětluje dětská neuroložka Jana Haberlová z Fakultní nemocnice Motol.

Až operačním zákrokem může skončit syndrom karpálního tunelu. Podle lékařů ze šternberské nemocnice je při náznacích problému v podobě brnění prstů a noční bolesti vhodné objednat se k vyšetření u neurologa. Onemocnění čtyřikrát častěji postihuje ženy než muže. Chirurgicko-traumatologické oddělení nemocnice Šternberk provádí tuto operaci zhruba u sedmdesáti pacientů ročně.

Kromě nemoci také společenské stigma. Odborníci varují, že děti s epilepsií často trpí psychickými problémy. Na mýty kolem nemoci i potřebnou podporu pacientů upozorňuje aktuální kampaň.

Není překvapením, že alkohol má nepříznivý vliv na lidský organismus. Nejnovější studie ovšem ukázala, že denní popíjení i malého množství alkoholu může mít neblahý účinek na mozek.

Naprostou náhodou byl učiněn zcela revoluční objev. Během rutinního vyšetření mozku totiž došlo k nečekanému úmrtí sledovaného pacienta.

Jak vzniká bolest? Co může fyzika prozradit o mozku? Jaké jsou nejnovější terapie neurodegenerativních onemocnění? V pondělí 14. března 2022 začíná festival Týden mozku.

Vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice Olomouc Daniel Šaňák se svými kolegy provedl studii zaměřenou na výskyt rizikových faktorů u mladých pacientů s mozkovou mrtvicí, jejíž výsledky ukázaly, že více než 70 procent mladých pacientů mělo některý z rizikových faktorů a část z nich i více než jeden. Velmi často samotné mrtvici předcházel dlouhodobý stres.

Výzkumníci zkoumali, jak bolest dolní části zad interaguje s stravovacím chováním prostřednictvím behaviorálních a neuroimagingových experimentů. Výzkumy naznačují, že systém odměňování mozku může být důležitým faktorem při spojování bolesti a obezity.

Poslední roky výzkumu přináší nespočet důkazů o tom, že naše soužití s mikroorganismy hraje důležitou roli v řadě onemocnění, a to včetně těch duševních. Nejnovější studie z dílny amerických vědců našla u myší spojitost mezi střevními bakteriemi a úzkostmi.

Umírání je smutnou a zároveň fascinující součástí života. Každý z nás někdy přemýšlel nad tím, co se v takové situaci s člověkem děje. Vědcům z Kanady se nedávno povedlo zaznamenat mozkovou činnost těsně po zástavě srdce.

Vědci z univerzity v Bonnu ve svém výzkumu popisují úlohu neuronů v matematických operacích. Ukazuje se, že operace (sčítání, odečítání) jsou řízeny jinými buňkami. Zároveň nerozlišují, zda se jedná o písmo či číslice.

Případů roztroušené sklerózy, vážného autoimunitního onemocnění, každoročně přibývá. Dodnes však neznáme původ této nemoci a pro pacienty nemáme cílenou léčbu. Vědci nyní zjistili, že jedním ze spouštěčů nemoci je zřejmě chyba v komunikaci mezi buňkami imunitního systému.

Kenneth Hugdahl zjistil, odkud pochází hlasy v našich hlavách. Teď jen doufá, že jeho bádání a další práce umožní je definitivně vypnout a utišit tak naši mysl.

Virem Epsteina-Barrové je nakažena naprostá většina lidské populace. Naproti tomu roztroušená skleróza je vzácná nemoc s nevysvětleným původem. Převratná studie amerických vědců přináší přesvědčivé důkazy o spojitosti tohoto nevyléčitelného onemocnění a infekce všudypřítomným virem.

Mezi hlavní zdravotní strašáky moderní doby jednoznačně patří neurodegenerativní choroby jako například Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc. I když dokážeme zpomalit jejich postup, léčit je neumíme. To, že pacient chorobou trpí, se však obvykle zjistí až s prvními klinickými příznaky, kdy je již poškození mozku značné.

Dopady pandemie se mohou projevovat na zdraví dětí ještě v dalších letech, řekl v rozhovoru pro Právo šéf Společnosti dětské neurologie Pavel Kršek, primář dětské neurologie pražské Fakultní nemocnice Motol. Podle něj by se děti měly očkovat.

Bolivijský kmen Tsimané žije odříznut od okolního světa v těžko prostupné džungli. Vědci zjistitli, jejich mozky jsou výrazně zdravější než u osob žijících v takzvaném civilizovaném světě.

Existují důkazy, které naznačují, že fyzická aktivita může pomáhat redukovat riziko rozvoje demence. Fyzická aktivita posiluje imunitní systém, zvyšuje mozkovou aktivitu, posiluje kardiovaskulární systém, snižuje hladinu škodlivého cholesterolu, posiluje stěny cév, normalizuje krevní tlak.

Užívání konopí těsně před spaním je spojeno s extrémními délkami spánku. Někteří uživatelé marihuany spí méně než 6 hodin, jiní naopak více než 9.