Neurologie

Dopady pandemie se mohou projevovat na zdraví dětí ještě v dalších letech, řekl v rozhovoru pro Právo šéf Společnosti dětské neurologie Pavel Kršek, primář dětské neurologie pražské Fakultní nemocnice Motol. Podle něj by se děti měly očkovat.

Bolivijský kmen Tsimané žije odříznut od okolního světa v těžko prostupné džungli. Vědci zjistitli, jejich mozky jsou výrazně zdravější než u osob žijících v takzvaném civilizovaném světě.

Existují důkazy, které naznačují, že fyzická aktivita může pomáhat redukovat riziko rozvoje demence. Fyzická aktivita posiluje imunitní systém, zvyšuje mozkovou aktivitu, posiluje kardiovaskulární systém, snižuje hladinu škodlivého cholesterolu, posiluje stěny cév, normalizuje krevní tlak.

Užívání konopí těsně před spaním je spojeno s extrémními délkami spánku. Někteří uživatelé marihuany spí méně než 6 hodin, jiní naopak více než 9.

Neuroložka Karla Hrušová se více než rok intenzivně věnuje lidem, kteří mají neurologické problémy po prodělání onemocnění covid-19 či po očkování. Jedná se o citlivé téma, ke kterému lékařka přistupuje otevřeně a snaží se být oporou i pro pacienty, kteří nemají dobré zkušenosti se svými praktickými lékaři. "Na očkování běžte zdraví. Pokud chcete mít jistotu, že jste zdraví, udělejte si před očkováním i antigenní test, případě odeberte protilátky. Držte se stranou od ostatních lidí i po očkování. Týden před a dva týdny po očkování není vhodné onemocnět," vysvětlila neuroložka pro ŽivotvČesku.cz.

Každý z nás si mnohdy nemůže vzpomenout na informaci kterou právě slyšel, nebo si vybavit kam položil klíče. Paměťové stopy se v mozku ukládají pomocí speciálních vzorců. Tento experiment testoval nový způsob vytváření vzorců mozkových vln, které by mohly pomoci s lepší pamětí.

Do léčby o pacienta s mozkovou příhodou je zapojeno více oborů.

Již dřívější studie ukázaly, že poslech hudby může zvýšit objem mozkové hmoty, což znamená, že má mozek schopnost se uzdravit. Ještě zajímavější je vliv hudby na mozek, který je nemocný.

Po jedné jediné injekci začala ochrnutá zvířata do čtyř týdnů znovu chodit. A to díky nanovláknům z bioaktivních molekul, která vytvořila lešení pro obnovu nervových buňek.

Houby jsou velmi jednoduché organismy, u kterých nepočítáme s existencí nervového systému. Ale co když ho mají?

Pražský vrchní soud pravomocně potvrdil, že nemocnice v Kolíně má doplatit firmě Hospimed úrok za pozdní platbu dodávky vybavení na neurologii, ortopedii a biochemii.

Nedávná studie naznačuje, že západní strava může přispívat k neurodegeneraci a stařecké demenci. Pomocí geneticky modifikovaných myších modelů vědci zjistili, že konzumace západní stravy zvýšila produkci zánětlivých cytokinů a podnítila specifické změny hipokampu vedoucí k neurodegeneraci.

Ocenění ESO STROKE UNIT, které získala Karlovarská krajská nemocnice (KKN), řadí toto neurologické pracoviště mezi pracoviště špičkové evropské úrovně.  Péče o pacienty po mozkové…

Mozek živočichů je závislý na dodávce kyslíku. Jeho ztrátou dochází k utlumení nervové aktivitu a metabolismu buněk a v nejzazším případě končí smrtí. Nedávno publikovaný článek poukazuje na mechanismus, kterým lze obnovit dodávku kyslíku pomocí injikovaných zelených řas.

Deprese je nemilosrdná. Nejen, že je to jeden z nejvíce akutních problémů současnosti, ale terapie nejsou dostačující a někteří pacienti jsou navíc rezistentní na léčbu.

Metoda hluboké mozkové stimulace přináší naději pro pacienty trpící depresí. Nová metoda léčby byla úspěšně otestována na pacientce trpící vážnou depresí nereagující na léčbu farmaky. Mozkový implantát byl vyroben přímo na míru pacientce.

Doposud se Parkinsonova choroba považovala za nevyléčitelné onemocnění. Nyní však vědci přicházejí s novinkou, která by mohla zachraňovat životy.

Zvládat epilepsii pacientům i lékařům pomáhá náročné předoperační vyšetření, při němž se do hlavy zavede více než deset elektrod. Díky nim mohou lékaři zmapovat, co se při nemoci děje v pacientově mozku. Dokáží proto zjistit, kde je epileptické ložisko a operovat jej. Nebo zkoumat, jaký vliv má na činnost mozku epileptika hudba.

Věra Švandrlíková trpí od dětství obtěžujícími epileptickými záchvaty, které se objevují i několikrát za měsíc. Protože není její forma epilepsie léčitelná léky, rozhodla se maminka dvou dětí pro chirurgický zákrok. Operaci, která ženě usnadní každodenní život, provedou neurologové z brněnské nemocnice.

Ani onemocnění, jakým je epilepsie, nemusí znamenat konec sportování. Je ale třeba nesportovat sám, předem zvážit rizika pádu nebo utonutí a používat ochranné pomůcky.

Pandemie COVID-19 postihla nejen naše fyzické zdraví, ale i psychické. Mezi postcovidové psychické poruchy patří především kognitivní deficity, poruchy pozornosti, úzkosti, deprese, psychózy a sebevražedné chování.

Téměř polovina lidí tvrdí, že má vzpomínky na dobu, kdy jim nebyly ani dva roky. Jenže je to jen domněnka.

Psychedelický nápoj zvaný ayahuasca by mohl pomáhat pacientům se sociálně-úzkostnými poruchami. Výzkum, který se tématem zabývá, byl publikován ve vědeckém časopise Journal of Clinical Psychopharmacology.

Celá akce stála necelých 10 milionů korun a nemocnice ji financovala ze svého.

Původní předpoklady o prospěšnosti denního spánku a jeho vlivu na úlevu od spánkové deprivace mohou vzít za své. Jeho význam zpochybňuje studie publikovaná ve vědeckém časopise Sleep.

Vědci dokázali pomocí lidských pluripotentních kmenových buněk (iPSC) vytvořit mozkové organoidy (umělé orgány), kterým se vyvinula struktura podobná oku.

Hlavní překážkou většiny neuroprotéz je jejich cena. Vědci z americké MIT testují prototyp, jehož výrobní cena by neměla přesáhnout 500 dolarů.

Použití umělé inteligence je v medicíně stále častější způsob diagnostiky. Výzkum z univerzity v Cambridge přináší unikátní a jednoduché řešení, jak spolehlivě odhalit začínající demenci.

Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě. Byla potvrzena spojitost mezi vysokou spotřebou kávy, zmenšeným objemem mozku a zvýšenou pravděpodobností demence.

Náchodské iktové centrum, které se stará o pacienty s cévní mozkovou příhodou, uspělo v prestižní celoevropské soutěži ESO Angels Awards. Oblastní nemocnice Náchod se tak zařadila mezi třicet nejlépe hodnocených nemocnic v České republice.

„Máte roztroušenou sklerózu.“ Už je tomu 36 let, co si sedmašedesátiletý Bohuslav z Jihlavy vyslechnul tuto diagnózu. S onemocněním se ale už naučil žít a bere ho s nadhledem. Hodně mu pomáhá aktivní způsob života a také pozitivní jeho přístup k nemoci.

Stárnutí se projevuje mimo jiné úbytkem mozkové tkáně, který je spojen se zhoršením funkcí mozku a rozvojem demence. To však neplatí pro členy izolovaného kmene Tsimanů z bolivijského deštného pralesa. Díky aktivnímu životnímu stylu a stravě bez tuků jejich mozek stárne výrazně pomaleji než ten náš.

Nikoliv jen v MRI, ale i po celý den při běžné činnosti umožňují sledovat mozek nové implantáty z Kalifornie.

Vědci objevili 16 proteinů, pomocí kterých dokáží až dvacet let předem odhalit vznik Alzheimerovy choroby, která je nejčastějším typem demence u starších lidí. Tento objev by tak mohl vést k nalezení léčby na toto onemocnění.

I ty nejběžnější zvuky v produkci okolního světa mohou u některých lidí vyvolat nepříčetnost. Britští neurologové spojili misofonii se zvýšenou konektivitou mozkové motorické a sluchové kůry.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley sledovali mozkovou aktivitu pacientů s epilepsií podstupujících chirurgický zákrok. Tato studie jim poskytla příležitost sledovat nebývale detailně pohyb myšlenky v lidském mozku, od prvotního podnětu až po reakci.

Běžné neurodegenerativní onemocnění, které neumíme léčit. To je Parkinsonova choroba. Při snahách navrhnout účinný léčebný postup se nyní vědci nechali inspirovat řeckou mytologií – jejich kombinovaná látka umí nepozorovaně proklouznout kolem mozkové „ostrahy“ a dostat se do místa svého působení.

Lidský mozek je nejsložitější strukturou ve známém vesmíru. A tak není divu, že jeho fungování dosud není ani zdaleka detailně vysvětleno. Americkým vědcům se nyní podařilo objasnit funkci jedné z klíčových signalizačních molekul, která stojí za ukládáním vzpomínek.

Bisfenoly jsou změkčovadla, která se v současné době používají ve výrobě plastů. Těchto látek je však celá řada a doposud nebylo zcela jisté, které z nich a v jaké míře jsou škodlivé pro lidské tělo. Nová studie však odhalila způsob, jakým ovlivňují nervové buňky.

Nejnovější studie provedená na myších odhalila mezeru ve zkoumání účinků léků podávaných k celkové anestezii. Její výsledky zpochybnily rozšířenou představu veřejnosti i odborníků.

Skákání je pro králíky přirozený způsob pohybu. Tak tomu ale není u jednoho plemene, které místo poskakování raději volí stojku a chůzi na předních tlapkách. Vědci zjistili, že za tím stojí mutace v jediném genu.

Pozoruhodný objev učinili američtí vědci, kteří analýzou mozkových buněk při simulované smrti zjistili, že se některé z nich probouzejí k životu a výrazně zvyšují expresi konkrétních genů. Tyto poznatky zřejmě ovlivní budoucí léčbu obvyklých neurologických poruch.

Dvaadvacátý ročník festivalu Týden mozku i letos nabídne desítky popularizačních přednášek a rozmanitý doprovodný program, kterými veřejnosti přiblíží taje z oblasti neurověd a výzkumu mozku. Vzhledem k mimořádné situaci proběhne poprvé online.

Amyotrofická laterální skleróza je dosud nevyléčitelné neurodegenerativní onemocnění. Pacientovi postupně přestává fungovat motorické svalstvo, což vede až ke smrti. Nová studie však nabízí možné řešení.

Studium snů je v neurologii oblíbenou vědeckou problematikou, jejíž hypotetické využití zasahuje do širokého spektra oborů od medicíny po moderní technologie. Američtí vědci nově dokázali komunikovat se spícími dobrovolníky a posunuli tak znalosti o spánku na další metu.

Kofein je nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látkou na světě. Vědci z Univerzity v Basileji nyní prokázali, že jeho pravidelným příjmem může docházet ke změnám v šedé hmotně mozkové. Jeho efekt se však jeví pouze jako dočasný.

Skupina vědců z Kalifornské univerzity v San Franciscu vytvořila mozku podobné miniaturní orgány s genetickou informací našich vzdálených příbuzných – neandrtálců a denisovanů. Výsledky tohoto výzkumu nám pomáhají objasnit, v čem všem se mozek moderních lidí liší od svých předchůdců.

Vědci z Brigham and Women's Hospital objevili subpopulaci mozkových buněk astrocytů, které ovládány signály střevní mikroflóry zamezují vzniku zánětu. Výzkum by mohl pomoci ve vývoji terapií například proti roztroušené skleróze.

Německým vědcům se povedlo vyléčit paralyzované myši, kterým bylo způsobeno poranění míchy. Chůze jim byla umožněna i přes dosud neopravitelné poškození díky nově vytvořenému proteinu.

Kliniku dětské neurologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole založil dne 19. ledna 1971 profesor Ivan Lesný jako první samostatné klinické pracoviště dětské neurologie u nás a jedno z prvních na světě. Za půlstoletí své existence byla klinika svědkem revolučního rozvoje oboru dětská neurologie, ke kterému významně přispěli i další její lékaři.

Nové vědecké studie ukazují, že částice koronaviru SARS-CoV-2 dokáží proniknout přes hematoencefalickou bariéru až do mozku a infikovat tam nervové buňky. Tyto poznatky by mohly v budoucnu pomoci nalézt účinnou léčbu neurologických příznaků, které onemocnění COVID-19 provázejí.

Podle nové studie, publikované v European Neuropsychofarmacology, by mohl ketamin pomáhat depresivním pacientům. Jeho účinky způsobují lepší predikci reality při depresivních stavech.

Objev tzv. Vector Trace buněk znamená převrat v chápaní lidské paměti. Buňky jsou schopny fungovat jako jakási GPS a jejich ztráta může být prvním indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.

Výzkum se zaměřil na hodnoty IQ u adolescentů z Brazílie a Jihoafrické republiky, kteří nevyrůstali v perfektně příznivých podmínkách. Po úpravě koeficientů zjistili, že tyto faktory mohly mít negativní dopad na jejich studijní schopnosti.

<p>Onemocnění COVID-19 zvyšuje riziko závažnější cévní mozkové příhody, ale i u těchto pacientů existuje účinná léčba, ujišťuje profesorka Agnieszka Słowik, národní konzultantka v oblasti neurologie, během webináře zaměřeného právě na neurologii. Každý rok v Polsku dojde k mrtvici asi u 90 tisíc lidí, z toho 30 tisíc umírá během prvního měsíce nemoci. Jedná se o nejčastější příčinu trvalého postižení u dospělých a jednu z nejčastějších příčin úmrtí.

Pozitivní vliv jógy, ať už na zvýšení flexibility, či zbavení se nadměrného stresu, je již mnoho let všeobecně znám. Jak jógová praxe působí na náš mozek? A můžeme ji využít jako pomocnou terapii v léčbě duševních a fyzických onemocnění? Vědci se pomalu dostávají těmto otázkám na kloub.

Máte rádi čokoládu, hrozny či zelený čaj? Pak pro vás máme dobrou zprávu – výzkum ukazuje, že chemické látky zvané flavanoly, obsažené ve výše zmíněných potravinách, napomáhají k lepšímu okysličení mozku a jeho výkonnějšímu fungování.

Vědci v nedávné studii navrhli, že standardně využívaný test sluchu u novorozenců, tzv. ABR test, může pomoci detekovat poruchy autistického spektra už u čerstvě narozených dětí. Brzké určení rizika, zda se autismus u dětí rozvine, by mohlo vést k úspěšnějším výsledkům léčby.

Když se mluví o mozku, každý si představí neurony. Nesmíme ale opomenout gliové buňky. Těch je v mozku skoro stejně jako neuronů. Dříve se soudilo, že mají pouze podpůrnou roli – opora, výživa, „úklid“ tkáně a imunitní funkce. Nedávné nálezy ukazují, že hrají důležitou roli i v jiných procesech.