Obojživelníci

Plzeňský kraj a firma Konplan stabilizovaly vodní režim mokřadu v nivě Točnického potoka u Ostřetic na Klatovsku. Úpravy zajistily zachování důležitého biotopu a zabránily jeho nekontrolovanému rozšiřování. Ochránci přírody předpokládají, že v mokřadu budou žít čolci, ropuchy, rosničky a skokani. Místo se postupně stalo útočištěm mnoha vzácných živočichů, například jeřába popelavého, bukače velkého, volavku bílou, vydru říční i netopýrů, řekl ČTK krajský radní Petr Fišer (ANO).

S prvními teplejšími dny se k jihočeským rybníkům vydaly stovky obojživelníků, jejich každoroční pouť za rozmnožováním ale kříží silnice. Písek proto rozestavěl bílé migrační bariéry, které jim mají zachránit život. Obojživelníkům navíc pomáhají i odborníci.

Je to typický zvuk letního období: koncert skokanů skřehotavých se ozývá od nejednoho rybníku či jiné vodní plochy. Jedná se o naše největší žáby s nejsilnějším hlasem. Co dalšího o nich víme?

Tisícům žab, které každoročně putují z oranice u lužního lesa Žebračka k vodní ploše přírodní památky Malé laguny, budou i letos na jejich cestě pomáhat přerovští studenti. Při jejich transferu zajistí, aby bezpečně překonaly frekventovanou komunikaci v Bezručově ulici. V minulosti žáby v tomto období na silnici hromadně hynuly, sdělila ČTK mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Přerov po letech opět organizuje záchrannou akci pro tisíce žab.

Migrační období obojživelníků se blíží a město Přerov znovu zahajuje tradiční záchranný transfer žab v Bezručově ulici. Cílem akce je zajistit, aby žáby putující z oranice u lužního lesa Žebračka k vodní ploše přírodní památky Malé laguny bezpečně překonaly frekventovanou komunikaci, na níž v minulosti docházelo k jejich hromadnému úhynu.

Český svaz ochránců přírody na konci ledna uzavřel svou vánoční darovací kampaň Ježíšek pro přírodu. Lidé z celé České republiky podpořili přímým finančním darem nebo nákupem tematického dárkového certifikátu zejména péči o zvířata v záchranných stanicích a také ochranu našich původních lesů, pomoc obojživelníkům při jejich jarním putování za rozmnožováním nebo péči o lokality zasažené těžbou. Pomoci přírodě je možné po celý rok.

Velké dobrodružství dnes zažili malí lyžaři, kteří mířili z Jizerských hor do města. V Janově nad Nisou se totiž jejich autobus na namrzlé silnici střetl s osobním autem, sjel z vozovky a zůstal nakloněný zabořený do sněhové závěje. Na místo vyrazili nejen dětem na pomoc hasiči s pásovým obojživelníkem Hägglunds BV206, kterým je přepravili přes úsek dlouhý zhruba 100 metrů na bezpečné místo, kde na ně čekaly dopravní automobily. Při nehodě bylo jedno z dětí lehce zraněno, zbytek účastníků dopravní nehody vyvázl bez zranění.

Tůň patří mezi nejjednodušší a zároveň nejúčinnější zásahy, jaké můžeme na pozemku udělat ve prospěch přírody. Nejde jen o vodní plochu, ale o malý ekosystém, který dokáže během jediné sezóny přilákat překvapivé množství života. Obojživelníky, vážky, vodní hmyz i ptáky, kteří v krajině stále hůř hledají vodu. Dobře navržená tůň funguje bez techniky, čerpadel a filtrace. Právě její jednoduchost je největší výhodou.

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.

Žáby se nemusí spoléhat jen na plíce. Kyslík i vodu dokážou přijímat přímo přes kůži, která funguje jako přirozený výměník. Díky tomu vydrží dlouho pod vodou a zvládnou i období, kdy se téměř nehýbou.

Vánoční sbírky skončily, ale příběhy zraněných zvířat a ohrožené krajiny pokračují dál. Pomoc přírodě nemusí být jednorázová – stačí malé rozhodnutí, které má velký dopad.

V Česku jedinečnou expozici nabízí od konce ledna zoologická zahrada v Ústí nad Labem. Zabydlují se v ní baziliškové, kterým se přezdívá pralesní strašidýlka. Náklady na přestavbu terária, které původně obývaly rosničky včelí, byly v řádu tisícikorun.

Zoo Ostrava dokončila stavbu moderního pavilonu Amphibiarium, který nabídne návštěvníkům kontakt s prostředím, v němž obojživelníci přirozeně žijí. Expozice se otevře v průběhu letní sezóny a představí tropické i horské druhy z celého světa.

Nový pavilon pro obojživelníky se jmenuje Amphibiarium a najdete ho hned u hlavního vstupu do areálu. Stane se tak v letošní sezóně jedním z prvních míst, která v areálu uvidíte. Výstavba stála okolo 22 milionů korun a nabídne bezprostřední kontakt s prostředím, ve kterém obojživelníci přirozeně žijí. Nastěhovat se všichni mají postupně do letošní letní sezóny.

Hledáte místo, kde se v zimě ohřát? Terária v Zoo Olomouc lákají na příjemné tropické teploty a unikátní přírůstky. Prohlédněte si první odchovy leguánů zelených, bizarní bičovce nebo největší evropskou želvu vroubenou. Zjistěte, proč v Pavilonu žiraf kváká žába jako kráva a jací dravci se skrývají v zázemí.

Na úvodním snímku je ropuška starostlivá ze Španělska. Nejstarší žába nakažená ničivou houbou byla právě ropuška a pocházela z Pyrenejí. Následně se nákaza rozšířila po celém světě. Jenže má to jedno zásadní "ale".

Liberecký kraj počítá i v letošním roce s pomocí pro obojživelníky, aby se bezpečně dostali k rybníkům, kde se pravidelně rozmnožují. Krajská rada už schválila podání žádosti o dotaci z programu Ministerstva životního prostředí, který podporuje péči o přírodu a chráněné druhy.

V dobách bez ledniček a pasterizace lidé vyzkoušeli nespočet způsobů, jak udržet mléko čerstvé – jedním z nejpodivnějších byl zvyk vkládat do něj živou ropuchu. Dnešní věda ukazuje, že za tímto folklorním trikem stály skutečné biologické účinky antimikrobiálních látek v kůži obojživelníků, které mohly zpomalit růst mikrobů – i když metoda sama o sobě není bezpečná ani doporučitelná.

Dva klidné rybníky obklopené rákosím a stromy tvoří srdce přírodní rezervace Babí doly. Tato vodní plocha není jen doplňkem krajiny, ale jejím hlavním

Když v lednu pokryje české rybníky pevná vrstva ledu, většina z nás vnímá krajinu jako spící. Nasazujeme brusle a máme pocit, že příroda si dává pauzu. Pod našima nohama se ale odehrává tichý a velmi přesně řízený boj o přežití.

Byl jsem požádán, abych se podílel na připravě naučné stezky v okolí Svaté Heleny v Rumunsku.

Ropucha obecná patří mezi ty tvory, které člověk snadno přehlédne nebo si jich všimne jen tehdy, když mu zkříží cestu. Protože pokud vás za soumraku překvapí kupříkladu vášnivě se pářící pár, jen tak na to nezapomenete.

Když přijde mráz, české lesy a zahrady utichnou. Některá zvířata se uloží ke spánku v tom nejhlubším smyslu slova. Víte, kdo v našich končinách spí nejdéle, jak funguje hibernace i její „poloviční“ verze, a proč žába v zimě vlastně nepřežívá jako teplokrevný tvor?

Dlouhé měsíce hledali policisté člověka, který nechal před plzeňskou zoo v plastové přepravce vzácného velemloka. Jde o kriticky ohrožený druh obojživelníka, jenž spadá pod přísnou mezinárodní ochranu. Vyšetřovatelé nyní oznámili, že viníka stále nenašli.

V zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce přivítali v poslední době několik nových přírůstků. Jde především o plazy a obojživelníky. Jedním z největších úspěchů je vůbec první odchov leguánů zelených. V zahradě mají nově 8 jejich mláďat.

Japonští vědci objevili ve střevech obojživelníků bakterii, která u laboratorních myší dokázala zcela zlikvidovat zhoubný nádor. Zjištění ukazuje možný nový směr biologické léčby rakoviny.

Na první pohled by se mohlo zdát, že vojenský výcvik a ochrana přírody nejdou dohromady. Nejen v Brdech, ale i na jiných místech se ukazuje pravý opak. Díky aktivitám 13. dělostřeleckého pluku Jaselský, se daří v Brdech zachovat unikátní bezlesí, které poskytuje útočiště celé řadě vzácných druhů.

Nejen období křídy a jury se mohlo pochlubit tvory, kteří vzbuzovali respekt a patřili k vrcholovým predátorům dané doby. Období karbonu mělo také své ,,šampiony“, kteří právem vzbuzovali pozornost. Jedním z nich byl Proterogyrinus.

Přestože je dělí kontinenty, biotopy a dokonce i životní strategie, všichni jsou si příbuzní, patří řádu ocasatých obojživelníků (Caudata). Jsou to dědicové prastarých linií, které před miliony let opustily moře a každý z nich si našel svou vlastní cestu. Pojďme prozkoumat vazby, které spojují naši českou obojživelnou faunu s exotickým tvorem, jenž se stal ikonou vědeckého výzkumu ale i kultury. Svou popularitu u dětí si získal hlavně díky hře Minecraft a také jako předloha pro nejednoho filmového draka.

Když se barevný podzim začne měnit v zimní mrazivou šeď, napadne bílá peřina a sluníčko ztratí letní sílu, příroda utichá. Pod vrstvou opadaného listí, v hlubokých norách a jeskyních se spouští jeden z nejúžasnějších biologických procesů, který se vyvinul k přežití extrémních podmínek: hibernace a další způsoby zimního spánku.

Vlasatice třásnitá… to není zrovna typické jméno pro žábu, že? Jenže tato žába není typická ani trochu. Jednak si nechává narůst „chlupy“, jednak si úmyslně láme kosti. Zkrátka tvor jako stvořený pro roli v hororu.

Zoo Ostrava staví unikátní pavilon pro velice ohroženou skupinu obratlovců – obojživelníky. Amphibiarium nabídne desítky speciálních biotopů pro druhy, kterým ve volné přírodě hrozí zánik. Obojživelníci naši pomoc potřebují, říká mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

Planeta není náš majetek, ale domov sdílený se vším, co cítí. Chránit Zemi jako náš společný poklad znamená zůstat člověkem. Znamená podíl na zázraku, který nás přesahuje.

Zoo Ostrava zahájila výstavbu Amphibiaria. Pavilon ukáže pestrost obojživelníků a podporu ochrany, interiéry navážou do roku 2025–2026.

V období permu vládlo suché a polopouštní období. Vnitrozemí superkontinentu Pangea bylo daleko od moře. Na pobřeží a v nížinách bylo vlhko. V moři žili korýši, amoniti a primitivní plazi, na souši obojživelníci a předchůdci savců.

Požár zasáhl více než tisíc hektarů, změnil tvář národního parku a přinesl poznání o obnově přírody a síle života.

Téma změny pohlaví se v lidském světě stalo jedním z kulturních sporů. Tento článek se lidské sexuality nijak netýká. Nový výzkum zjistil, že fenomén se objevuje nejen u člověka, ale také u zvířat – konkrétně ptáků. Samozřejmě u nich tato změna není způsobená chirurgicko-farmaceutickým zákrokem, ale přirozenými procesy.

Za téměř 50 milionů korun včetně DPH nechal Liberecký kraj zrekonstruovat silnici třetí třídy číslo mezi Bělou a Sekerkovými Loučky. Rok trvající stavba byla rozdělena na dvě hlavní části. První z nich byla velkoplošná oprava úseku o délce 2.085 metrů od křižovatky se silnicí 283 v Bělé po křižovatku U Rybníka. Druhá etapa se týkala kompletní opravy 2.515 metrů dlouhého navazujícího úseku právě od křižovatky U Rybníka do Sekerkových Louček ke hřbitovu. V rámci rekonstrukce nechal kraj vybudovat kolem rybníků i trvalé zábrany a podchody pro obojživelníky.

Jeden z nejpozoruhodnějších příběhů v dějinách paleontologie, který se odehrál před dvěma stoletími, úzce souvisí také s románem Karla Čapka Válka s mloky.

Tým peruánských vědců objevil tři nové druhy žab v pohoří na severozápadě země. S odkazem na Peruánský herpetologický institut to nyní napsala agentura AFP. Výzkumníci našli obojživelníky před několika týdny v pohoří Huancabamba na východě pobřežního regionu Piura.

V Jihoafrické republice (JAR) objevili dosud neznámý druh dešťové žáby, která má extrémně krátké nozdry a neumí skákat. Oficiální jméno má Breviceps batrachophiliorum. Dostala i přezdívku Bostonská dešťová žába, nemá to ale žádnou souvislost s tímto americkým městem. Za zmínku stojí, že samotný nález tvora neučinili vědci, ale nadšenci do těchto obojživelníků.

Na celém světě žije přibližně šest tisíc druhů vážek, z toho 74 jich můžeme najít i v Česku. Polovina z nich je ale v ohrožení. Ochránci proto vyhlásili druhou etapu 3x30 dnů pro mokřady, v níž vyzývají k pozorování vážek v jejich přirozeném prostředí. Chtějí tím zejména upozornit na stále nedostatečnou ochranu těchto vodních ploch.

Podivných živočichů žije na naší planetě skutečně nepřeberné množství. S některými se nikdy nesetkáme a o existenci některých nemáme ani ponětí.

Brutální a přitom fascinující způsob sebeobrany - když jde žábě vlasatici třásnité o život, zlomí si prsty a kosti, které prorazí kůži, použije jako zbraň k sebeobraně.

Axolotl se stále častěji objevuje v akváriích chovatelů v Evropě, Českou republiku nevyjímaje. Proč se ale takové pozornosti těší právě tento živočich, kterému se říká nepřesně mlok i vodní dráček?

Příznivé životní podmínky pro obojživelníky a další živočichy skýtá celkem 24 nových tůní, které nechala Agentura ochrany přírody a krajiny vytvořit v Litovelském Pomoraví a v národní přírodní rezervaci Žebračka u Přerova. S příchodem jara se v místech drobných stojatých vod objevili skokani, ropuchy i čolci.

S příchodem jara ožily letos tůně, které vznikly loni v Olomouckém kraji v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a v národní přírodní rezervaci Žebračka u Přerova. Celkem 24 tůní mělo oživit krajinu a poskytnout domov pro ty rostliny a živočichy, kteří k životu potřebují drobné stojaté vody.

Nebývale velké množství mláďat hlásí teraristé z liberecké zoologické zahrady. Na svět tady přišly stovky barevných žabek pralesniček či nenápadní ploskorepové. Mladé mají i nejdelší hadi světa, jeden z nejohroženějších druhů gekona a vůbec poprvé zde odchovali i scinka.

Stovkou barevných pralesniček, nenápadnými ploskorepy, prvoodchovem scinka, jedním z nejmenších a nejohroženějších gekonů nebo nejdelšími hady světa - tím vším se chlubí úsek teraristiky v Zoo Liberec. Kromě mláďat ale přivítal i zcela nové terarijní druhy. V pavilonu tropů začal s chovem bazilišků zelených a brzy návštěvníkům představí i ohrožené krokodýlovce čínské.

Vejce jako takové známe jako zázrak, který v sobě ukrývá nový život. Tři skupiny suchozemských obratlovců – obojživelníci, plazi a ptáci – kladou vejce, každá tato skupina má však vlastní unikátní řešení pro ochranu a výživu svých budoucích potomků, kteří se z vajec vylíhnou. Pojďme se podívat na fascinující rozdíly, které umožnili život na souši.

Mocná příroda některé druhy vybavila schopnostmi, o kterým se nám lidem může jen zdát. Například v klidu přežít bez potravy i několik let.

Velmi neobvyklý pavilon se začal stavět v ostravské zoologické zahradě. Amphibiarium se stane domovem různých druhů nejohroženější skupiny obratlovců: obojživelníků. Stavba pavilonu pro tyto vzácné a důležité živočichy má být hotová letos v říjnu a bude stát 22 milionů korun. Následně bude pavilon vybaven akvárii a terárii a příští rok v lednu by mohl přivítat své obyvatele.

Příroda nás nikdy nepřestane fascinovat. Její pestrost, od adaptačních změn až po způsoby obrany rostlin a živočichů, je zkrátka dechberoucí. Jednou z takových adaptací je jed, jenž patří k nejúčinnějším a nejstarším zbraním mnoha tvorů.

V ostravské zoologické zahradě vzniká nový pavilon pro obojživelníky, kteří patří k nejohroženější skupině obratlovců. Vyhubením je jich přímo ohroženo asi čtyřicet procent. Zoologové chtějí v novém pavilonu představit pestrost tohoto druhu a upozornit na jejich rapidní úbytek v přírodě.

Žebětínský rybník v Brně prochází rozsáhlou obnovou, která pomůže chráněným živočichům a zároveň nabídne lepší podmínky pro rekreaci. Po letech, kdy bylo koupání kvůli bahnu nemožné, se sem lidé budou moct znovu vrátit. Součástí úprav bude i malá pláž.

Letos bude kraj žádat o dotaci z programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Ministerstva životního prostředí.

Doslova v boj o holý život se může u žab a dalších obojživelníků proměnit cesta za rozmnožováním. Po zimě se probouzejí a přesouvají k tůním, potokům a rybníkům. Jejich pouť často vede přes rušné silnice, kde nezřídka hynou pod koly automobilů. Liberecký kraj k tomu není lhostejný, a opět žádá Ministerstvo životního prostředí o poskytnutí dotace na jejich bezpečný transfer.