Obojživelníci

V Česku dramaticky ubývá zajíců, křečků, koroptví, tetřívků a dalších drobných savců, ptáků i obojživelníků. Jednou z důležitých příčin poklesu počtů těchto živočichů až ke hranici ohrožení je silný predační tlak lišek, který zhoršilo loňské zavedení doby hájení lišek od března do června každého roku. Ještě více jej zhorší možný zákaz norování, o kterém bude již v pátek 5. 6. 2026 rozhodovat Poslanecká sněmovna.

V temnotě brazilského pralesa číhá na nic netušící rosničky neviditelný nepřítel. Specializované mouchy na ně zkouší brutální taktiku: útočí bleskově a své oběti nechávají požírat zaživa zevnitř vlastními larvami.

Tři nové tůně se podařilo dokončit v přírodní památce Kařezské rybníky na Rokycansku. Tůně už jsou naplněné vodou a začínají plnit svou ekologickou funkci. Projekt Plzeňského kraje má pomoci zvýšit biodiverzitu území, zlepšit zadržování vody v krajině a vytvořit vhodné podmínky pro mokřadní ptáky, obojživelníky i vodní hmyz.

Návštěvníci liberecké zoo mohou vidět unikátní sbírku vzácných pralesniček. Ohrožené žáby žádná jiná česká zahrada nemá. Jde o pozůstalost křižanského chovatele Milana Havlíčka, který nedávno zemřel. S libereckou zahradou dlouhá léta spolupracoval.

Záhony nám začínají tak jako každoročně likvidovat snad největší nepřátelé všech zahrádkářů – slimáci. My vám prozradíme, jaké živočichy si přilákat na zahradu, abyste se jich zbavili jednou pro vždy!

Jedny z nejvzácnějších pralesniček na světě dočasně přibyly do expozice žab v pavilonu ZooExpo liberecké zoologické zahrady. Nechová je žádná jiná zahrada minimálně v…

Liberec - Jedny z nejvzácnějších pralesniček na světě dočasně přibyly do expozice žab v pavilonu ZooExpo liberecké zoologické zahrady. Nechová je žádná jiná zahrada minimálně v Česku. Jsou ze sbírky nedávno zemřelého chovatele Milana Havlíčka z Liberecka. Novinářům to dnes řekla zooložka a kurátorka chovu plazů a obojživelníků v Zoo Liberec Petra Hnidová.

Existence vodních hadů asi nikoho nepřekvapí. O něco méně známějším faktem je ovšem to, že i hadi suchozemští, třeba jako naše zmije, se ve vodě většinou cítí také jako doma. Jak je to možné?

Herpetologové žádají vyšší ochranu bývalé skládky na Cvilíně v Krnově. Chtějí, aby lokalita byla prohlášena za přírodní památku. Několikaletý odborný průzkum totiž potvrdil výskyt…

Dlouhé týdny prší z nebe nekonečné provazy deště. Nasycená půda už odmítá spolupracovat, a tak se lidem naskytne pohled na zvláštního tvora. Někteří propadají panice, protože se dovtípí, že se jedná o dračí mládě.

K naším nejzajímavějším obyvatelům brdské přírody patří bezesporu rosnička zelená. Drobný obojživelník, kterého častěji uslyšíme než spatříme, dokáže dokonale splývat s okolím. Přestože ji většina lidí zná jako jasně zelenou žabku, její zbarvení může být mnohem pestřejší.

Brdské bobry si už každý bude navždy spojovat s tím, jak přehradili Klabavu pod Padrťskými rybníky a státu ušetřili miliony. Přispěl k tomu i náš portál rozhovorem s vedoucím Správy CHKO Brdy Bohumilem Fišerem, kde právě zaznělo několik zajímavostí.

Na první pohled působí těžkopádně a nenápadně. Jenže ropucha obecná patří mezi nejodolnější obyvatele naší krajiny. Každé jaro se vydává na nebezpečnou cestu k vodě – a často při ní riskuje život.

Mezi nejzajímavější tvory Jižní Ameriky patří vodnice posvátná, známá rovněž jako posvátná žába. Je endemitem vysokohorského jezera Titicaca, nacházejícího se na hranici mezi Peru a Bolívií. Tato významná a ikonická vodní plocha je považována za největší sladkovodní jezero na jihoamerickém kontinentu.

Téměř 1000 obojživelníků letos zachránili dobrovolníci při jarní migraci žab u lužního lesa Žebračka na okraji Přerova. Zvířata zachycovali pomocí mobilních zábran, studenti je poté posbírali, bezpečně přenesli přes rušnou silnici a vypustili na stinném místě u břehu Malé laguny. Akce pro letošek skončila, řekla ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.

S jarním oteplením se i na Šumavě naplno rozběhla každoroční migrace obojživelníků. I druhy, které žijí po většinu života suchozemským životem, potřebují ke svému rozmnožování vodu, do které kladou vajíčka. Někteří obojživelníci jako třeba skokani hnědí, nebo čolci obecní si vystačí s hlubšími loužemi, naproti tomu třeba ropuchy vyžadují větší rybníky.

Nečekanou kontroverzi vyvolalo vypouštění rybníka ve vsetínské Panské zahradě. Rybník totiž město nemohlo vypustit kvůli výskytu chráněných živočichů v období jejich rozmnožování. Zatímco starosta veřejně kritizoval občana, který na zásah upozornil, úřady i opozice poukazují na pochybení na straně města, které muselo rybník znovu napustit. Případ nadále řeší Česká inspekce životního prostředí.

Nebezpečí na silnicích nekončí, žáby se vracejí od vody. Ochránci přírody prosí veřejnost o pomoc s financováním zábran.

Je už po půlce dubna, v remízcích a na mezích už pár dní omamně voní rozkvetlé trnky, přidaly se k nim už i třešně, večerní oblohu rozčesávají křídla netopýrů a po setmění se v rybníce u Zeleného kříže rozeznívá takový koncert, že člověk téměř neslyší vlastního slova. Je konec letošních přenosů obojživelníků, čas bilancovat, jaké to letos bylo.

I letos staví desítky dobrovolníků u šumavských silnic žabí přechody. Ty migrují do rybníků a tůní, kde se rozmnožují. Než se začaly zábrany stavět, končily pod koly aut. Ochránci přírody je denně u zábran sbírají a přes silnice přenášejí.

Téměř tisíc žab, ropuch a dalších zvířat se díky dobrovolníkům dostalo bezpečně přes frekventovanou komunikaci u lužního lesa Žebračka na okraji města. Záchranná akce…

Tisícovku chráněných obojživelníků a žab letos zachránili dobrovolníci u lužního lesa Žebračka na okraji Přerova. Studenti zvířata chytali do mobilních zábran a přenášeli je přes rušnou silnici na klidné místo u břehu Malé laguny.

Je čas rozmnožování obojživelníků. Teplé počasí vyhání ze svých úkrytů už poslední jedince, kteří se vydávají na svoji pouť k vodní ploše, kde se budou rozmnožovat.

Žáby zachraňují i dobrovolníci ve Šternberku. Na silnici mezi Šternberkem a Krakořicemi zachránili už stovky žab. Ty dříve silnici přeskakovaly a umíraly pod koly aut. Dobrovolníci postavili několik set metrů zábran. Žáby denně přenášejí ručně.

Ochránci přírody na Šumavě loni zachránili před smrtí na silnicích rekordních 10 000 obojživelníků. Žáby a čolky každoročně migrují k vodním plochám, kde kladou…

Dobrovolníci loni na Šumavě přenesli přes silnice 10.000 žab a čolků. Tito obojživelníci kvůli rozmnožování vyhledávají vodní plochy, kam kladou vajíčka. Asi 2000 žab a čolků se dostalo na druhou stranu silnice prostřednictvím propustků, do nichž je navedly připravené zábrany podél vozovek.

Že nevíte, o kterého živočicha jde? No přece o ropuchu obecnou, která na území České republiky patří k nejhojnějším obojživelníkům. Tvorečka, který se v přírodě dožívá až 15 let.

S jarním oteplením se i na Šumavě naplno rozběhla každoroční migrace obojživelníků. I druhy, které žijí po většinu života suchozemským životem, potřebují ke svému rozmnožování vodu, do které kladou vajíčka.

Dobrovolníci loni na Šumavě přenesli přes silnice 10 000 žab a čolků. Tito obojživelníci kvůli rozmnožování vyhledávají vodní plochy, kam kladou vajíčka. Asi 2000 žab a čolků se dostalo na druhou stranu silnice prostřednictvím propustků, do nichž je navedly připravené zábrany podél vozovek. ČTK to řekli zástupci spolků Šumava domovem a Český svaz ochránců přírody.

Jen málokterý živočich byl tak vytrvale spojován s čarodějnictvím jako ropucha. V Evropě raného novověku byla ropucha obecná (Bufo bufo) považována za doslova esenci temných sil. Bradavičnatý vzhled, noční aktivita i obranné toxiny.

Stovky žab se podařilo zachránit dobrovolníkům u Babic poblíž Šternberka na Olomoucku. U silnice, kterou žáby přeskakovaly a umíraly pod koly aut, postavili několik set metrů zábran a obojživelníky pak přenášeli ručně do blízkého rybníka.

Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinující tvorové dokonce vlastní pavilon.

Jarní oteplení je každoročně spojeno s velkým stěhováním žab a některých dalších obojživelníků. Mezi drobnými živočichy a vytouženými vodními lokalitami však často stojí strašák v podobě silnic. Pod koly aut jich pravidelně hynou tisíce. Aby je ochránili před tímto osudem, staví dobrovolníci podél vytipovaných komunikací speciální bariéry. Někteří též žáby vlastnoručně přenáší.

Jarní oteplení je každoročně spojeno s velkým stěhováním žab a některých dalších obojživelníků. Mezi drobnými živočichy a vytouženými vodními lokalitami však často stojí strašák v podobě silnic. Pod koly aut jich pravidelně hynou tisíce. Aby je ochránili před tímto osudem, staví dobrovolníci podél vytipovaných komunikací speciální bariéry. Někteří též žáby vlastnoručně přenáší.

V deštivých jarních večerech vyrážejí v Polsku v Młochówském lese asi 30 kilometrů západně od Varšavy dobrovolníci do akce, které se přezdívá žabí hlídka. Pomáhají tisícům žab a ropuch překonat silnici na cestě k mokřadům, kam se každoročně vracejí kvůli rozmnožování. Informoval o tom server Radio Wave.

Už se objevila i u nás. Invazivní ryba obsazuje Česko, rybáři by si měli dávat pozor. Příroda je fascinující systém, ale občas se do něj vloupe někdo, kdo tam nemá co pohledávat. Říkáme jim invazivní druhy a věřte mi, že to nejsou žádní mírumilovní turisté. Zatímco v Austrálii léta bojují s králíky a Británie se potýká s dravými ploštěnkami, my v Česku máme nový důvod k vráskám na čele.

Hodně českých turistů navštěvuje české vesnice v Rumunsku, v tzv. Českém Banátu. Jsou zajímavé nejen z hlediska etnografického, ale třeba i zoologického.

Skokan volský patří k největším žábám světa, ale pozornost si nezískal jen svými rozměry. Tento severoamerický druh je mimořádně žravý, odolný a přizpůsobivý, takže se v mnoha částech světa stal obávaným invazním druhem.

Článek pojednáva o dosavadních znalostech o výskytu obojživelniků a plazů v CHKO Bílé Karpaty.

Každé jaro se kvanta žab vydávají na nebezpečnou cestu za pářením, přičemž mnohé riskují život na frekventovaných silnicích. Dobrovolníci po celé republice se proto zapojují do záchranných akcí, aby obojživelníky bezpečně přenesli. Pražští ochránci přírody hlásí rekord: v Černošicích se za jediný den podařilo odnést k rybníku 1838 ropuch obecných.

Co dělá žába, když ji napadne had? Pokud je to listovnice červenooká, její mláďata se dokážu vylíhnout předčasně a během vteřin uniknout do vody. Tento druh z deštných pralesů fascinuje vědce nejen barvami, ale i chováním.

Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo.

Množství lidí přilákala o víkendu do Pevnosti poznání, science centra Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, možnost setkat se s hady, ještěry, želvami, žábami, ale i šváby, štíry, sklípkany a dalšími tvory budícími respekt i obdiv.

Odpudiví, nebo kouzelní? Pevnost poznání v Olomouci připravila na tento víkend setkání s tvory, kteří budí respekt i obdiv. Návštěvníci uvidí například užovky, želvy, hady, ještěry, žáby, ale i šváby, štíry nebo sklípkany a také rybu, která se pohybuje po souši.

Mlok skvrnitý je u nás silně ohroženým druhem. Vinu na tom nese především lidská činnost spojená s kácením lesů a znečišťováním přírodních toků, jezírek či studánek. Někde jim však lidé jdou naproti. Například v městském rybníčku Olšovka v lese u Zábělé v Plzni se těmto obojživelníkům nyní dobře daří a podobně jsou na tom i v Brdech, kde se ochránci přírody s rýči pustili do obnovy tůněk, v nichž se mloci rozmnožují.

Zaměstnanci Správy CHKO Brdy spolu ze zoologem okresního muzea Davidem Fischerem prožili první jarní den prací v terénu. Vzali si s sebou rýče, hrábě a vyrazili obnovit tůňky v lesním prameništi a na přilehlé strouze, kde se vyvíjejí larvy mloků skvrnitých.

Zaměstnanci Správy CHKO Brdy spolu ze zoologem okresního muzea Davidem Fišerem prožili první jarní den prací v terénu. Vzali si s sebou rýče, hrábě a vyrazili obnovit tůňky v lesním prameništi a na přilehlé strouze, kde se vyvíjejí larvy mloků skvrnitých.

Stovky metrů zábran a speciální padací pasti zachraňují ropuchy obecné u Blatna na Chomutovsku, kde chránění obojživelníci každoročně hynou na silnici při jarním tahu k Blatenskému rybníku. Dobrovolníci z ČSOP je přenášejí do bezpečí.

Každé jaro se tisíce žab a čolků vydávají na riskantní cestu ze svých zimovišť k vodě. Do cesty se jim ale staví nebezpečné silnice. U příležitosti Světového dne žab (20. března) spustil Český svaz ochránců přírody kampaň na platformě Darujme.cz. Cílem je vybrat prostředky na stavbu ochranných bariér, které obojživelníkům zajistí bezpečnou cestu k rozmnožištím.

Dobrovolníci u Turyňského rybníka staví speciální bariéry, které pomáhají obojživelníkům bezpečně překonat silnici při jarní migraci. Už teď se podařilo zachránit stovky zvířat.

Jistě jste už někdy zahlédli na chodníku nebo silnici přejetou žabku. Přitom by stačila trocha ohleduplnosti, méně spěchu, více pozornosti.

U rybníku Sviták blízko Dušejova na Jihlavsku chrání od dneška migrující obojživelníky dočasné zábrany. Spolek Mokřady je u silnice staví opakovaně od roku 2012. Jsou dlouhé asi 400 metrů a mají hlavně žáby chránit před přejetím aut na silnici, která odděluje rybník od jejich přirozených zimovišť, řekl ČTK místopředseda spolku Jan Dvořák.

U rybníku Sviták blízko Dušejova na Jihlavsku chrání od včera migrující obojživelníky dočasné zábrany. Spolek Mokřady je u silnice staví opakovaně od roku 2012. Jsou dlouhé asi 400 metrů a mají hlavně žáby chránit před přejetím aut na silnici, která odděluje rybník od jejich přirozených zimovišť.

Bezmála dvacet let pomáhají dobrovolníci ze zapsaného ústavu Suchopýr se záchranou obojživelníků v Jizerských horách. Chráněné druhy žab přenášejí přes silnici a stavějí i ochranné zábrany, aby se bezpečně dostaly do rybníků, kde se rozmnožují. Za dobu svého působení takto zachránili přes 50 tisíc obojživelníků, přičemž každoročně využívali podporu Ministerstva životního prostředí. Letos však nemají informace, zda nějaké finance vůbec dostanou. Potřebují přitom opravit a obnovit bariéry.

Dušejov (Jihlavsko) - U rybníku Sviták blízko Dušejova na Jihlavsku chrání od dneška migrující obojživelníky dočasné zábrany. Spolek Mokřady je u silnice staví opakovaně od roku 2012. Jsou dlouhé asi 400 metrů a mají hlavně žáby chránit před přejetím aut na silnici, která odděluje rybník od jejich přirozených zimovišť, řekl ČTK místopředseda spolku Jan Dvořák.

Stovky metrů dlouhé bílé bariéry jsou nyní kolem silnic v blízkosti píseckých rybníků. Takzvané žabí přechody mají při cestě za rozmnožováním obojživelníky zastavit, aby neskončily pod koly aut. Denně je pak sbírají dobrovolníci, kteří je přenášejí do bezpečí.

Žáby a čolci zažívají právě teď nejnebezpečnější čas roku. Jarní tah obojživelníků ze zimovišť na místa rozmnožování totiž často vede přes rušné silnice. Probíhá masově v poměrně krátkém období a bez pomoci dobrovolníků by to končilo skutečně tragicky. Jenže letos zůstali někteří z nich bez podpory.

Axolotl skvrnitý tráví téměř celý život ukrytý až 60 cm pod zemí – a přece jednou ročně vyráží na noční pouť, která rozhodne o přežití jeho druhu. Co je „Velká noc" a jak ji poznat?