Obojživelníci

Dlouhé týdny bez pořádného deště nejsou těžké jen pro lidi a vyschlou krajinu. Nedostatek vody stále více pociťují také zvířata, která žijí nenápadně kolem nás. Někdy je žízeň dožene až na místa, kam by se běžně nevydala

Ochranné pásmo vedení vysokého napětí na lince Těškov-Volduchy na Rokycansku se proměnilo v útočiště evropsky chráněných živočichů, a to jako vedlejší produkt praktického řešení…

Krasové jeskyně ukrývají jedno z nejpodivnějších stvoření evropské přírody. Druhu s vědeckým jménem macarát jeskynní se lidově přezdívá „lidská ryba“. A jde o druh vskutku fascinující.

Místo, kde energetikům dlouhodobě komplikoval práci podmáčený terén, se proměnilo v útočiště pro obojživelníky a vodní hmyz. Tři tůně pod vedením vysokého napětí na Rokycansku už obývají tisíce čolků a stovky kriticky ohrožených kuňek žlutobřichých.

Těškov (Rokycansko) - V ochranném pásmu vedení vysokého napětí na Rokycansku vznikla soustava tří přírodních tůní. Na lince Těškov-Volduchy, která zásobuje elektřinou část Rokycanska, vytvořily optimální podmínky pro řadu živočichů včetně evropsky chráněných, jako jsou třeba čolek horský nebo kuňka žlutobřichá, kteří si tůně sami našli. ČTK to řekl regionální mluvčí ČEZ Karel Samec.

Ve své domovině je běžnou součástí mokřadů. Jinde se z něj ale stal vetřelec, který loví původní žáby, konkuruje dalším druhům a může přispívat i k šíření nebezpečných chorob obojživelníků.

Zoo Liberec zaznamenala další významný chovatelský úspěch letošní sezony. Poprvé se jí podařilo rozmnožit kriticky ohroženou listovnici přízračnou, což je v evropských chovech velká vzácnost. Zjistěte, proč je odchov těchto unikátních středoamerických žab tak náročný a k čemu potřebují umělý déšť.

Zoo Liberec poprvé rozmnožila kriticky ohroženou listovnici přízračnou. Odchov tohoto druhu tropické žabky v lidské péči je poměrně vzácný. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zahrady Barbara Tesařová. Listovnici přízračnou, která pochází ze Střední Ameriky, chová v Evropě deset zoologických zahrad.

Reportáž z autorových potulek ruskou západní Arktidou mající za účel vyvrátit iluzi většiny našinců, že Arktida jsou jen ledové pláně a bílí medvědi. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

Nově objevený druh žáby na Kostarice by mohl ohrozit používání pesticidů na kávových plantážích.

Každý rok na jaře vyrážejí členové ochranářských spolků do terénu, aby pomohli obojživelníkům překonat rizikové úseky silnic. Bez jejich pomoci by zvířata nedorazila do míst rozmnožování a tisíce z nich by skončily pod koly aut. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) proto v rámci národního programu Ochrana biodiverzity finančně podporuje stavbu dočasných záchranných bariér a přenášení obojživelníků k vodním plochám. Letos se takto povedlo zachránit více než 36 tisíc jedinců.

Užitečný hmyz, ptáci, ježci, ropuchy nebo slepýši pomáhají na zahradě omezovat škůdce. Jak je přilákat a vytvořit jim vhodné podmínky? Pestrá zahrada není jen krásnější, ale také zdravější. Čím více různých rostlin a…

Zoo Liberec zaznamenala mimořádný chovatelský úspěch. Poprvé ve své historii se jí podařilo rozmnožit kriticky ohroženou listovnici přízračnou, tropickou žábu ze Střední Ameriky. Sedm mláďat úspěšně d

Vlny sucha a vysokých teplot v letních měsících i přes občasné srážky zásadním způsobem narušují stabilitu ekosystémů. Nedostatek vody spojený s žárem se projevuje napříč celou přírodou: ptáčata hynou předčasným opuštěním přehřátých hnízd, ve vysychajících tůních umírají pulci a vajíčka obojživelníků, rostliny předčasně ukončují kvetení a omezují tvorbu nektaru důležitou pro opylovače, stromy shazují listy už v průběhu léta. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) proto upozorňuje na vážnost situace a ukazuje, jak mohou dopady sucha a vysokých teplot zmírnit jednotlivci na svých zahradách nebo samosprávy v obcích, a jak zranitelným lokalitám i zvířatům přímo v terénu pomáhá samotný ČSOP prostřednictvím svých ochranářských programů.

Vysychající půda, nedostatek potravy a mizející zdroje vody ohrožují během horkých dnů ptáky, ježky, obojživelníky i hmyz. Pomoci jim přitom může několik jednoduchých úprav zahrady. 1. Připravte bezpe…

Krátce po sobě řeší v Havlíčkově Brodě další problém s poškozením životního prostředí. Po masivním vykácení stromů na sídlišti Pražská ve vegetačním období se jiná firma rovněž předčasně pustila do revitalizace Pivovarských rybníků na okraji města. Odbahnění a další práce tam přitom měly kvůli chráněným obojživelníkům začít nejdříve v srpnu. V obou případech jde o investiční akce města.

Hluboko v deštných pralesech Jižní Ameriky žije tvoreček velký 5 cm, který je považován za nejjedovatějšího ze všech obratlovců. Jde o malou žábu jménem pralesnička strašná. Jed přitom krade jiným.

Na první pohled zaujme pestré vybarvení samečka čolka horského během období rozmnožování. Čolek hraje modrými odstíny a jeho břicho září sytě oranžovou až červenou barvou. Samičky jsou nenápadné svoji skromnou mramorovanou kresbou.

Kdyby vám někdo řekl, že i v takovém nehostinném prostředí, které vypadá jako krajina na Měsíci, a to v prostředí lomů, žije žába, divili byste se?

Představte si tvora, který vypadá jako kříženec mezi velkým dešťovým červem, hadem a mužským pohlavním orgánem. Tak přesně to je červovorec Eiseltův. Tvor, který biologům zamotal hlavu.

Obecně se předpokládá, že kontrastní zbarvení našeho největšího ocasatého obojživelníka slouží jako jasné varování všem, aby si na něj dali pozor. Skutečnost je ale trochu spletitější.

Plachtit se dá i bez křídel, jak ukazují podivuhodné žáby létavky. V rukávu ale mají i jiné triky. V mládí například barvou i tvarem připomínají ptačí trus, což je chrání před dotěrnými predátory.

Bledé tělo, zakrnělé oči a neuvěřitelně pomalý život. Macarát jeskynní je živoucím důkazem, že příroda dokáže vytvořit tvory, kteří působí téměř neskutečně.

Opuštěné výsypky a lomy si většina lidí spojuje s jizvami v krajině. Z pohledu biologie však mohou představovat překvapivě cenná území, často srovnatelná se zvláště chráněnými lokalitami.

Jedny z nejvzácnějších pralesniček na světě dočasně přibyly do expozice žab v pavilonu ZooExpo liberecké zoologické zahrady. Nechová je žádná jiná zahrada minimálně v Česku. Jsou ze sbírky nedávno zemřelého chovatele Milana Havlíčka z Liberecka. Novinářům to řekla zooložka a kurátorka chovu plazů a obojživelníků v Zoo Liberec Petra Hnidová.

V Česku dramaticky ubývá zajíců, křečků, koroptví, tetřívků a dalších drobných savců, ptáků i obojživelníků. Jednou z důležitých příčin poklesu počtů těchto živočichů až ke hranici ohrožení je silný predační tlak lišek, který zhoršilo loňské zavedení doby hájení lišek od března do června každého roku. Ještě více jej zhorší možný zákaz norování, o kterém bude již v pátek 5. 6. 2026 rozhodovat Poslanecká sněmovna.

V temnotě brazilského pralesa číhá na nic netušící rosničky neviditelný nepřítel. Specializované mouchy na ně zkouší brutální taktiku: útočí bleskově a své oběti nechávají požírat zaživa zevnitř vlastními larvami.

Tři nové tůně se podařilo dokončit v přírodní památce Kařezské rybníky na Rokycansku. Tůně už jsou naplněné vodou a začínají plnit svou ekologickou funkci. Projekt Plzeňského kraje má pomoci zvýšit biodiverzitu území, zlepšit zadržování vody v krajině a vytvořit vhodné podmínky pro mokřadní ptáky, obojživelníky i vodní hmyz.

Návštěvníci liberecké zoo mohou vidět unikátní sbírku vzácných pralesniček. Ohrožené žáby žádná jiná česká zahrada nemá. Jde o pozůstalost křižanského chovatele Milana Havlíčka, který nedávno zemřel. S libereckou zahradou dlouhá léta spolupracoval.

Záhony nám začínají tak jako každoročně likvidovat snad největší nepřátelé všech zahrádkářů – slimáci. My vám prozradíme, jaké živočichy si přilákat na zahradu, abyste se jich zbavili jednou pro vždy!

Jedny z nejvzácnějších pralesniček na světě dočasně přibyly do expozice žab v pavilonu ZooExpo liberecké zoologické zahrady. Nechová je žádná jiná zahrada minimálně v…

Liberec - Jedny z nejvzácnějších pralesniček na světě dočasně přibyly do expozice žab v pavilonu ZooExpo liberecké zoologické zahrady. Nechová je žádná jiná zahrada minimálně v Česku. Jsou ze sbírky nedávno zemřelého chovatele Milana Havlíčka z Liberecka. Novinářům to dnes řekla zooložka a kurátorka chovu plazů a obojživelníků v Zoo Liberec Petra Hnidová.

Existence vodních hadů asi nikoho nepřekvapí. O něco méně známějším faktem je ovšem to, že i hadi suchozemští, třeba jako naše zmije, se ve vodě většinou cítí také jako doma. Jak je to možné?

Herpetologové žádají vyšší ochranu bývalé skládky na Cvilíně v Krnově. Chtějí, aby lokalita byla prohlášena za přírodní památku. Několikaletý odborný průzkum totiž potvrdil výskyt…

Dlouhé týdny prší z nebe nekonečné provazy deště. Nasycená půda už odmítá spolupracovat, a tak se lidem naskytne pohled na zvláštního tvora. Někteří propadají panice, protože se dovtípí, že se jedná o dračí mládě.

K naším nejzajímavějším obyvatelům brdské přírody patří bezesporu rosnička zelená. Drobný obojživelník, kterého častěji uslyšíme než spatříme, dokáže dokonale splývat s okolím. Přestože ji většina lidí zná jako jasně zelenou žabku, její zbarvení může být mnohem pestřejší.

Brdské bobry si už každý bude navždy spojovat s tím, jak přehradili Klabavu pod Padrťskými rybníky a státu ušetřili miliony. Přispěl k tomu i náš portál rozhovorem s vedoucím Správy CHKO Brdy Bohumilem Fišerem, kde právě zaznělo několik zajímavostí.

Na první pohled působí těžkopádně a nenápadně. Jenže ropucha obecná patří mezi nejodolnější obyvatele naší krajiny. Každé jaro se vydává na nebezpečnou cestu k vodě – a často při ní riskuje život.

Mezi nejzajímavější tvory Jižní Ameriky patří vodnice posvátná, známá rovněž jako posvátná žába. Je endemitem vysokohorského jezera Titicaca, nacházejícího se na hranici mezi Peru a Bolívií. Tato významná a ikonická vodní plocha je považována za největší sladkovodní jezero na jihoamerickém kontinentu.

Téměř 1000 obojživelníků letos zachránili dobrovolníci při jarní migraci žab u lužního lesa Žebračka na okraji Přerova. Zvířata zachycovali pomocí mobilních zábran, studenti je poté posbírali, bezpečně přenesli přes rušnou silnici a vypustili na stinném místě u břehu Malé laguny. Akce pro letošek skončila, řekla ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.

S jarním oteplením se i na Šumavě naplno rozběhla každoroční migrace obojživelníků. I druhy, které žijí po většinu života suchozemským životem, potřebují ke svému rozmnožování vodu, do které kladou vajíčka. Někteří obojživelníci jako třeba skokani hnědí, nebo čolci obecní si vystačí s hlubšími loužemi, naproti tomu třeba ropuchy vyžadují větší rybníky.

Nečekanou kontroverzi vyvolalo vypouštění rybníka ve vsetínské Panské zahradě. Rybník totiž město nemohlo vypustit kvůli výskytu chráněných živočichů v období jejich rozmnožování. Zatímco starosta veřejně kritizoval občana, který na zásah upozornil, úřady i opozice poukazují na pochybení na straně města, které muselo rybník znovu napustit. Případ nadále řeší Česká inspekce životního prostředí.

Nebezpečí na silnicích nekončí, žáby se vracejí od vody. Ochránci přírody prosí veřejnost o pomoc s financováním zábran.

Je už po půlce dubna, v remízcích a na mezích už pár dní omamně voní rozkvetlé trnky, přidaly se k nim už i třešně, večerní oblohu rozčesávají křídla netopýrů a po setmění se v rybníce u Zeleného kříže rozeznívá takový koncert, že člověk téměř neslyší vlastního slova. Je konec letošních přenosů obojživelníků, čas bilancovat, jaké to letos bylo.

I letos staví desítky dobrovolníků u šumavských silnic žabí přechody. Ty migrují do rybníků a tůní, kde se rozmnožují. Než se začaly zábrany stavět, končily pod koly aut. Ochránci přírody je denně u zábran sbírají a přes silnice přenášejí.

Téměř tisíc žab, ropuch a dalších zvířat se díky dobrovolníkům dostalo bezpečně přes frekventovanou komunikaci u lužního lesa Žebračka na okraji města. Záchranná akce…

Tisícovku chráněných obojživelníků a žab letos zachránili dobrovolníci u lužního lesa Žebračka na okraji Přerova. Studenti zvířata chytali do mobilních zábran a přenášeli je přes rušnou silnici na klidné místo u břehu Malé laguny.

Je čas rozmnožování obojživelníků. Teplé počasí vyhání ze svých úkrytů už poslední jedince, kteří se vydávají na svoji pouť k vodní ploše, kde se budou rozmnožovat.

Žáby zachraňují i dobrovolníci ve Šternberku. Na silnici mezi Šternberkem a Krakořicemi zachránili už stovky žab. Ty dříve silnici přeskakovaly a umíraly pod koly aut. Dobrovolníci postavili několik set metrů zábran. Žáby denně přenášejí ručně.

Ochránci přírody na Šumavě loni zachránili před smrtí na silnicích rekordních 10 000 obojživelníků. Žáby a čolky každoročně migrují k vodním plochám, kde kladou…

Dobrovolníci loni na Šumavě přenesli přes silnice 10.000 žab a čolků. Tito obojživelníci kvůli rozmnožování vyhledávají vodní plochy, kam kladou vajíčka. Asi 2000 žab a čolků se dostalo na druhou stranu silnice prostřednictvím propustků, do nichž je navedly připravené zábrany podél vozovek.

Že nevíte, o kterého živočicha jde? No přece o ropuchu obecnou, která na území České republiky patří k nejhojnějším obojživelníkům. Tvorečka, který se v přírodě dožívá až 15 let.

S jarním oteplením se i na Šumavě naplno rozběhla každoroční migrace obojživelníků. I druhy, které žijí po většinu života suchozemským životem, potřebují ke svému rozmnožování vodu, do které kladou vajíčka.

Dobrovolníci loni na Šumavě přenesli přes silnice 10 000 žab a čolků. Tito obojživelníci kvůli rozmnožování vyhledávají vodní plochy, kam kladou vajíčka. Asi 2000 žab a čolků se dostalo na druhou stranu silnice prostřednictvím propustků, do nichž je navedly připravené zábrany podél vozovek. ČTK to řekli zástupci spolků Šumava domovem a Český svaz ochránců přírody.

Jen málokterý živočich byl tak vytrvale spojován s čarodějnictvím jako ropucha. V Evropě raného novověku byla ropucha obecná (Bufo bufo) považována za doslova esenci temných sil. Bradavičnatý vzhled, noční aktivita i obranné toxiny.

Stovky žab se podařilo zachránit dobrovolníkům u Babic poblíž Šternberka na Olomoucku. U silnice, kterou žáby přeskakovaly a umíraly pod koly aut, postavili několik set metrů zábran a obojživelníky pak přenášeli ručně do blízkého rybníka.

Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinující tvorové dokonce vlastní pavilon.

Jarní oteplení je každoročně spojeno s velkým stěhováním žab a některých dalších obojživelníků. Mezi drobnými živočichy a vytouženými vodními lokalitami však často stojí strašák v podobě silnic. Pod koly aut jich pravidelně hynou tisíce. Aby je ochránili před tímto osudem, staví dobrovolníci podél vytipovaných komunikací speciální bariéry. Někteří též žáby vlastnoručně přenáší.

Jarní oteplení je každoročně spojeno s velkým stěhováním žab a některých dalších obojživelníků. Mezi drobnými živočichy a vytouženými vodními lokalitami však často stojí strašák v podobě silnic. Pod koly aut jich pravidelně hynou tisíce. Aby je ochránili před tímto osudem, staví dobrovolníci podél vytipovaných komunikací speciální bariéry. Někteří též žáby vlastnoručně přenáší.

V deštivých jarních večerech vyrážejí v Polsku v Młochówském lese asi 30 kilometrů západně od Varšavy dobrovolníci do akce, které se přezdívá žabí hlídka. Pomáhají tisícům žab a ropuch překonat silnici na cestě k mokřadům, kam se každoročně vracejí kvůli rozmnožování. Informoval o tom server Radio Wave.