Obojživelníci

Je čas rozmnožování obojživelníků. Teplé počasí vyhání ze svých úkrytů už poslední jedince, kteří se vydávají na svoji pouť k vodní ploše, kde se budou rozmnožovat.

Žáby zachraňují i dobrovolníci ve Šternberku. Na silnici mezi Šternberkem a Krakořicemi zachránili už stovky žab. Ty dříve silnici přeskakovaly a umíraly pod koly aut. Dobrovolníci postavili několik set metrů zábran. Žáby denně přenášejí ručně.

Ochránci přírody na Šumavě loni zachránili před smrtí na silnicích rekordních 10 000 obojživelníků. Žáby a čolky každoročně migrují k vodním plochám, kde kladou…

Dobrovolníci loni na Šumavě přenesli přes silnice 10.000 žab a čolků. Tito obojživelníci kvůli rozmnožování vyhledávají vodní plochy, kam kladou vajíčka. Asi 2000 žab a čolků se dostalo na druhou stranu silnice prostřednictvím propustků, do nichž je navedly připravené zábrany podél vozovek.

Že nevíte, o kterého živočicha jde? No přece o ropuchu obecnou, která na území České republiky patří k nejhojnějším obojživelníkům. Tvorečka, který se v přírodě dožívá až 15 let.

S jarním oteplením se i na Šumavě naplno rozběhla každoroční migrace obojživelníků. I druhy, které žijí po většinu života suchozemským životem, potřebují ke svému rozmnožování vodu, do které kladou vajíčka.

Dobrovolníci loni na Šumavě přenesli přes silnice 10 000 žab a čolků. Tito obojživelníci kvůli rozmnožování vyhledávají vodní plochy, kam kladou vajíčka. Asi 2000 žab a čolků se dostalo na druhou stranu silnice prostřednictvím propustků, do nichž je navedly připravené zábrany podél vozovek. ČTK to řekli zástupci spolků Šumava domovem a Český svaz ochránců přírody.

Jen málokterý živočich byl tak vytrvale spojován s čarodějnictvím jako ropucha. V Evropě raného novověku byla ropucha obecná (Bufo bufo) považována za doslova esenci temných sil. Bradavičnatý vzhled, noční aktivita i obranné toxiny.

Stovky žab se podařilo zachránit dobrovolníkům u Babic poblíž Šternberka na Olomoucku. U silnice, kterou žáby přeskakovaly a umíraly pod koly aut, postavili několik set metrů zábran a obojživelníky pak přenášeli ručně do blízkého rybníka.

Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinující tvorové dokonce vlastní pavilon.

Jarní oteplení je každoročně spojeno s velkým stěhováním žab a některých dalších obojživelníků. Mezi drobnými živočichy a vytouženými vodními lokalitami však často stojí strašák v podobě silnic. Pod koly aut jich pravidelně hynou tisíce. Aby je ochránili před tímto osudem, staví dobrovolníci podél vytipovaných komunikací speciální bariéry. Někteří též žáby vlastnoručně přenáší.

Jarní oteplení je každoročně spojeno s velkým stěhováním žab a některých dalších obojživelníků. Mezi drobnými živočichy a vytouženými vodními lokalitami však často stojí strašák v podobě silnic. Pod koly aut jich pravidelně hynou tisíce. Aby je ochránili před tímto osudem, staví dobrovolníci podél vytipovaných komunikací speciální bariéry. Někteří též žáby vlastnoručně přenáší.

V deštivých jarních večerech vyrážejí v Polsku v Młochówském lese asi 30 kilometrů západně od Varšavy dobrovolníci do akce, které se přezdívá žabí hlídka. Pomáhají tisícům žab a ropuch překonat silnici na cestě k mokřadům, kam se každoročně vracejí kvůli rozmnožování. Informoval o tom server Radio Wave.

Už se objevila i u nás. Invazivní ryba obsazuje Česko, rybáři by si měli dávat pozor. Příroda je fascinující systém, ale občas se do něj vloupe někdo, kdo tam nemá co pohledávat. Říkáme jim invazivní druhy a věřte mi, že to nejsou žádní mírumilovní turisté. Zatímco v Austrálii léta bojují s králíky a Británie se potýká s dravými ploštěnkami, my v Česku máme nový důvod k vráskám na čele.

Hodně českých turistů navštěvuje české vesnice v Rumunsku, v tzv. Českém Banátu. Jsou zajímavé nejen z hlediska etnografického, ale třeba i zoologického.

Skokan volský patří k největším žábám světa, ale pozornost si nezískal jen svými rozměry. Tento severoamerický druh je mimořádně žravý, odolný a přizpůsobivý, takže se v mnoha částech světa stal obávaným invazním druhem.

Článek pojednáva o dosavadních znalostech o výskytu obojživelniků a plazů v CHKO Bílé Karpaty.

Každé jaro se kvanta žab vydávají na nebezpečnou cestu za pářením, přičemž mnohé riskují život na frekventovaných silnicích. Dobrovolníci po celé republice se proto zapojují do záchranných akcí, aby obojživelníky bezpečně přenesli. Pražští ochránci přírody hlásí rekord: v Černošicích se za jediný den podařilo odnést k rybníku 1838 ropuch obecných.

Co dělá žába, když ji napadne had? Pokud je to listovnice červenooká, její mláďata se dokážu vylíhnout předčasně a během vteřin uniknout do vody. Tento druh z deštných pralesů fascinuje vědce nejen barvami, ale i chováním.

Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo.

Množství lidí přilákala o víkendu do Pevnosti poznání, science centra Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, možnost setkat se s hady, ještěry, želvami, žábami, ale i šváby, štíry, sklípkany a dalšími tvory budícími respekt i obdiv.

Odpudiví, nebo kouzelní? Pevnost poznání v Olomouci připravila na tento víkend setkání s tvory, kteří budí respekt i obdiv. Návštěvníci uvidí například užovky, želvy, hady, ještěry, žáby, ale i šváby, štíry nebo sklípkany a také rybu, která se pohybuje po souši.

Mlok skvrnitý je u nás silně ohroženým druhem. Vinu na tom nese především lidská činnost spojená s kácením lesů a znečišťováním přírodních toků, jezírek či studánek. Někde jim však lidé jdou naproti. Například v městském rybníčku Olšovka v lese u Zábělé v Plzni se těmto obojživelníkům nyní dobře daří a podobně jsou na tom i v Brdech, kde se ochránci přírody s rýči pustili do obnovy tůněk, v nichž se mloci rozmnožují.

Zaměstnanci Správy CHKO Brdy spolu ze zoologem okresního muzea Davidem Fischerem prožili první jarní den prací v terénu. Vzali si s sebou rýče, hrábě a vyrazili obnovit tůňky v lesním prameništi a na přilehlé strouze, kde se vyvíjejí larvy mloků skvrnitých.

Zaměstnanci Správy CHKO Brdy spolu ze zoologem okresního muzea Davidem Fišerem prožili první jarní den prací v terénu. Vzali si s sebou rýče, hrábě a vyrazili obnovit tůňky v lesním prameništi a na přilehlé strouze, kde se vyvíjejí larvy mloků skvrnitých.

Stovky metrů zábran a speciální padací pasti zachraňují ropuchy obecné u Blatna na Chomutovsku, kde chránění obojživelníci každoročně hynou na silnici při jarním tahu k Blatenskému rybníku. Dobrovolníci z ČSOP je přenášejí do bezpečí.

Každé jaro se tisíce žab a čolků vydávají na riskantní cestu ze svých zimovišť k vodě. Do cesty se jim ale staví nebezpečné silnice. U příležitosti Světového dne žab (20. března) spustil Český svaz ochránců přírody kampaň na platformě Darujme.cz. Cílem je vybrat prostředky na stavbu ochranných bariér, které obojživelníkům zajistí bezpečnou cestu k rozmnožištím.

Dobrovolníci u Turyňského rybníka staví speciální bariéry, které pomáhají obojživelníkům bezpečně překonat silnici při jarní migraci. Už teď se podařilo zachránit stovky zvířat.

Jistě jste už někdy zahlédli na chodníku nebo silnici přejetou žabku. Přitom by stačila trocha ohleduplnosti, méně spěchu, více pozornosti.

U rybníku Sviták blízko Dušejova na Jihlavsku chrání od dneška migrující obojživelníky dočasné zábrany. Spolek Mokřady je u silnice staví opakovaně od roku 2012. Jsou dlouhé asi 400 metrů a mají hlavně žáby chránit před přejetím aut na silnici, která odděluje rybník od jejich přirozených zimovišť, řekl ČTK místopředseda spolku Jan Dvořák.

U rybníku Sviták blízko Dušejova na Jihlavsku chrání od včera migrující obojživelníky dočasné zábrany. Spolek Mokřady je u silnice staví opakovaně od roku 2012. Jsou dlouhé asi 400 metrů a mají hlavně žáby chránit před přejetím aut na silnici, která odděluje rybník od jejich přirozených zimovišť.

Bezmála dvacet let pomáhají dobrovolníci ze zapsaného ústavu Suchopýr se záchranou obojživelníků v Jizerských horách. Chráněné druhy žab přenášejí přes silnici a stavějí i ochranné zábrany, aby se bezpečně dostaly do rybníků, kde se rozmnožují. Za dobu svého působení takto zachránili přes 50 tisíc obojživelníků, přičemž každoročně využívali podporu Ministerstva životního prostředí. Letos však nemají informace, zda nějaké finance vůbec dostanou. Potřebují přitom opravit a obnovit bariéry.

Dušejov (Jihlavsko) - U rybníku Sviták blízko Dušejova na Jihlavsku chrání od dneška migrující obojživelníky dočasné zábrany. Spolek Mokřady je u silnice staví opakovaně od roku 2012. Jsou dlouhé asi 400 metrů a mají hlavně žáby chránit před přejetím aut na silnici, která odděluje rybník od jejich přirozených zimovišť, řekl ČTK místopředseda spolku Jan Dvořák.

Stovky metrů dlouhé bílé bariéry jsou nyní kolem silnic v blízkosti píseckých rybníků. Takzvané žabí přechody mají při cestě za rozmnožováním obojživelníky zastavit, aby neskončily pod koly aut. Denně je pak sbírají dobrovolníci, kteří je přenášejí do bezpečí.

Žáby a čolci zažívají právě teď nejnebezpečnější čas roku. Jarní tah obojživelníků ze zimovišť na místa rozmnožování totiž často vede přes rušné silnice. Probíhá masově v poměrně krátkém období a bez pomoci dobrovolníků by to končilo skutečně tragicky. Jenže letos zůstali někteří z nich bez podpory.

Axolotl skvrnitý tráví téměř celý život ukrytý až 60 cm pod zemí – a přece jednou ročně vyráží na noční pouť, která rozhodne o přežití jeho druhu. Co je „Velká noc" a jak ji poznat?

Ze všech typů migrací je pro obojživelníky nejnebezpečnější právě jarní tah ze zimovišť na místa rozmnožování. Probíhá masově v poměrně krátkém období. Provozem na silnicích je ohroženo několik druhů obojživelníků. Pomoc organizací je rozhodující.

Na první pohled působí jako výtvor znuděného animátora, který dostal za úkol nakreslit usměvavého mimozemšťana do akvária. Ve skutečnosti jde o axolotla mexického, tvora, který si v posledních letech podmanil české domácnosti.

Ochrana živé přírody v České republice spočívá na třech hlavních pilířích: územní ochraně, druhové ochraně a ochraně přírodních procesů.

Přírodní rezervace Bažiny představuje unikátní komplex zamokřených luk a olšin, které se rozkládají v malebném údolí nedaleko obce Dobré. Toto chráněné

Plzeňský kraj a firma Konplan stabilizovaly vodní režim mokřadu v nivě Točnického potoka u Ostřetic na Klatovsku. Úpravy zajistily zachování důležitého biotopu a zabránily jeho nekontrolovanému rozšiřování. Ochránci přírody předpokládají, že v mokřadu budou žít čolci, ropuchy, rosničky a skokani. Místo se postupně stalo útočištěm mnoha vzácných živočichů, například jeřába popelavého, bukače velkého, volavku bílou, vydru říční i netopýrů, řekl ČTK krajský radní Petr Fišer (ANO).

S prvními teplejšími dny se k jihočeským rybníkům vydaly stovky obojživelníků, jejich každoroční pouť za rozmnožováním ale kříží silnice. Písek proto rozestavěl bílé migrační bariéry, které jim mají zachránit život. Obojživelníkům navíc pomáhají i odborníci.

Je to typický zvuk letního období: koncert skokanů skřehotavých se ozývá od nejednoho rybníku či jiné vodní plochy. Jedná se o naše největší žáby s nejsilnějším hlasem. Co dalšího o nich víme?

Tisícům žab, které každoročně putují z oranice u lužního lesa Žebračka k vodní ploše přírodní památky Malé laguny, budou i letos na jejich cestě pomáhat přerovští studenti. Při jejich transferu zajistí, aby bezpečně překonaly frekventovanou komunikaci v Bezručově ulici. V minulosti žáby v tomto období na silnici hromadně hynuly, sdělila ČTK mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Přerov po letech opět organizuje záchrannou akci pro tisíce žab.

Migrační období obojživelníků se blíží a město Přerov znovu zahajuje tradiční záchranný transfer žab v Bezručově ulici. Cílem akce je zajistit, aby žáby putující z oranice u lužního lesa Žebračka k vodní ploše přírodní památky Malé laguny bezpečně překonaly frekventovanou komunikaci, na níž v minulosti docházelo k jejich hromadnému úhynu.

Český svaz ochránců přírody na konci ledna uzavřel svou vánoční darovací kampaň Ježíšek pro přírodu. Lidé z celé České republiky podpořili přímým finančním darem nebo nákupem tematického dárkového certifikátu zejména péči o zvířata v záchranných stanicích a také ochranu našich původních lesů, pomoc obojživelníkům při jejich jarním putování za rozmnožováním nebo péči o lokality zasažené těžbou. Pomoci přírodě je možné po celý rok.

Velké dobrodružství dnes zažili malí lyžaři, kteří mířili z Jizerských hor do města. V Janově nad Nisou se totiž jejich autobus na namrzlé silnici střetl s osobním autem, sjel z vozovky a zůstal nakloněný zabořený do sněhové závěje. Na místo vyrazili nejen dětem na pomoc hasiči s pásovým obojživelníkem Hägglunds BV206, kterým je přepravili přes úsek dlouhý zhruba 100 metrů na bezpečné místo, kde na ně čekaly dopravní automobily. Při nehodě bylo jedno z dětí lehce zraněno, zbytek účastníků dopravní nehody vyvázl bez zranění.

Tůň patří mezi nejjednodušší a zároveň nejúčinnější zásahy, jaké můžeme na pozemku udělat ve prospěch přírody. Nejde jen o vodní plochu, ale o malý ekosystém, který dokáže během jediné sezóny přilákat překvapivé množství života. Obojživelníky, vážky, vodní hmyz i ptáky, kteří v krajině stále hůř hledají vodu. Dobře navržená tůň funguje bez techniky, čerpadel a filtrace. Právě její jednoduchost je největší výhodou.

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.

Žáby se nemusí spoléhat jen na plíce. Kyslík i vodu dokážou přijímat přímo přes kůži, která funguje jako přirozený výměník. Díky tomu vydrží dlouho pod vodou a zvládnou i období, kdy se téměř nehýbou.

Vánoční sbírky skončily, ale příběhy zraněných zvířat a ohrožené krajiny pokračují dál. Pomoc přírodě nemusí být jednorázová – stačí malé rozhodnutí, které má velký dopad.

V Česku jedinečnou expozici nabízí od konce ledna zoologická zahrada v Ústí nad Labem. Zabydlují se v ní baziliškové, kterým se přezdívá pralesní strašidýlka. Náklady na přestavbu terária, které původně obývaly rosničky včelí, byly v řádu tisícikorun.

Zoo Ostrava dokončila stavbu moderního pavilonu Amphibiarium, který nabídne návštěvníkům kontakt s prostředím, v němž obojživelníci přirozeně žijí. Expozice se otevře v průběhu letní sezóny a představí tropické i horské druhy z celého světa.

Nový pavilon pro obojživelníky se jmenuje Amphibiarium a najdete ho hned u hlavního vstupu do areálu. Stane se tak v letošní sezóně jedním z prvních míst, která v areálu uvidíte. Výstavba stála okolo 22 milionů korun a nabídne bezprostřední kontakt s prostředím, ve kterém obojživelníci přirozeně žijí. Nastěhovat se všichni mají postupně do letošní letní sezóny.

Hledáte místo, kde se v zimě ohřát? Terária v Zoo Olomouc lákají na příjemné tropické teploty a unikátní přírůstky. Prohlédněte si první odchovy leguánů zelených, bizarní bičovce nebo největší evropskou želvu vroubenou. Zjistěte, proč v Pavilonu žiraf kváká žába jako kráva a jací dravci se skrývají v zázemí.

Na úvodním snímku je ropuška starostlivá ze Španělska. Nejstarší žába nakažená ničivou houbou byla právě ropuška a pocházela z Pyrenejí. Následně se nákaza rozšířila po celém světě. Jenže má to jedno zásadní "ale".

Liberecký kraj počítá i v letošním roce s pomocí pro obojživelníky, aby se bezpečně dostali k rybníkům, kde se pravidelně rozmnožují. Krajská rada už schválila podání žádosti o dotaci z programu Ministerstva životního prostředí, který podporuje péči o přírodu a chráněné druhy.