Olga Hepnarová

V létě 1973 se v Praze stala tragédie, o které se za normalizace téměř nemluvilo. Mladá žena záměrně najela náklaďákem na zastávku plnou lidí a osm z nich zemřelo. Stala se poslední ženou popravenou v Československu.

V soutěžním pořadu Chcete být milionářem působil jako nesmělý, ale mimořádně chytrý mladý muž, který se do paměti diváků nijak zvlášť nevryl. Děsivé na něm bylo, že zatímco diváci sledovali jeho soustředěný výkon pod taktovkou tehdejšího moderátora, Martina Preisse, v jeho nitru se odehrával boj se společností a osobním životem. A nikdo tehdy netušil, čeho je tenhle sympatický chlapík schopný.

Na děsivou událost z července roku 1973, která se nesmazatelně zapsala do dějin české kriminalistiky, zavzpomínal v novém dílu podcastu Jména a Osudy Jiří Ovčáček. Téma, ženy popravené oběšením 12. března 1975, Olgy Hepnarové, přiblížil nejen z historického pohledu, ale i skrze osobní příběh, který s tragédií nepřímo souvisel. "Byl to promyšlený čin. Auto, které milovala, shodila ze srázu, začala se zbavovat svého života," popsal v podcastu redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu toho, co tragédii předcházelo.

Tento víkend představíme další povídku Marka Dobeše ze série COVID-WARS III.

V roce 2025 vydalo nakladatelství Academia další titul ediční řady Průvodce, tentokrát poněkud netradiční pohled na hlavní město - Praha mordýřská a zlodějská. Knížečka menší než obvykle, byť vcelku t

Případ "lesního vraha" Viktora Kalivody fascinuje i patnáct let po jeho smrti veřejnost i psychology a kriminalisty. V čem byl tak unikátní?

"Do této doby to byla deprese, pak jsem už aspiroval na titul blázen," popisoval Kalivoda, jak se dopracoval k touze vraždit.

Dne 10. července 1973 najela Olga Hepnarová nákladním vozem na lidi čekající na tramvaj na Strossmayerově náměstí a zabila osm osob. Její čin byl plánovaný, motivovaný pocitem odmítnutí společností – a stala se poslední ženou popravenou v ČSSR.

V únoru oznámil rozchod po více než desetiletém vztahu. Nyní je Martin Finger spokojený po boku nové partnerky, kterou ukázal v Karlových Varech.

Casting na kontroverzní český film byl náročný. Režiséři hledali herečku, která dokáže ztvárnit jednu z nejsložitějších postav domácí kinematografie. Když našli mladou Polku, tušili, že mají štěstí. Netušili ale, jak autentický bude její výkon. Atmosféra na place byla místy tak napjatá, že někteří členové štábu dostávali husí kůži jen při pohledu na ni.

10. červenec je 191. den letošního roku, do jeho konce zbývá 174 dní. Svátek slaví Libuše, Amálie, Alma a Mia. V roce 1973 22letá Olga Hepnarová v Praze úmyslně najela vypůjčeným nákladním automobilem na tramvajovou zastávku a usmrtila osm lidí. Později se stala poslední ženou popravenou v Československu. Vražedkyně se považovala za obětního beránka: Olgu…

Místo Ruzyně Pankrác. Bývalý politik Pavel Novotný si odpykává svůj tříměsíční trest ve věznici, kterou podle něho prošly legendy. Řada z nich se už nevrátila, Novotný by naopak mohl být „do švestek“ doma. Jak pobyt v cele vypadá?

Narodila se 30. června 1951 v Praze. Její otec byl bankovní úředník a matka zubařka. Ona sama byla průměrné dítě, ale později se u ní rozvinuly psychické problémy, které se projevovaly neschopností komunikovat s lidmi. Uměla přesvědčivě lhát, předstírat a manipulovat. O kom je řeč?

Byla mladá, krásná, ale také zřejmě psychicky nemocná a hlavně pevně přesvědčená, že celý svět jí jen ubližuje, týrá ji a chová se k ní bestiálně. Proto se mu pomstila. Olga Hepnarová před více než padesáti lety najela nákladním vozem do skupiny lidí a osm z nich její útok nepřežilo. Stala se masovou vražedkyní, jakou česká historie nepamatuje. Za svůj čin zaplatila vlastním životem, byla odsouzena k trestu smrti.

Olga Hepnarová se považovala za oběť společnosti. A rozhodla se pro odpornou pomstu. S vypůjčeným náklaďákem najela do skupiny nic netušících lidí.

Je úterý 10. července 1973, krátce po půl druhé odpoledne. Na pražské tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí postává kolem třiceti nic netušících lidí, kteří vyhlížejí svůj spoj. Obyčejný letní den se však ve vteřině mění v noční můru.

Statisíce korun si Viktor Kalivoda odnesl ze soutěže Chcete být milionářem? Už v té době ale přemýšlel o hrůzném činu. Inspirován Olgou Hepnarovou chtěl vystřílet celý vůz pražského metra. Nakonec se z něj ale stal lesní vrah.

Trest smrti je pro nás z pohledu dnešního člověka nepředstavitelný. Fungoval ale od vzniku Československa až do roku 1990. A za tu dobu k němu bylo odsouzeno více než 1200 lidí. Někteří byli nevinní.

Sedm lidských životů má na svědomí Josef Svoboda, otec šesti dětí, notorický žárlivec a násilník, který osmadvacátého února 1967 „splnil“ všechny své mnohaleté výhružky, jejichž terčem byla jeho manželka a děti. Po krvavém běsnění spáchal sebevraždu.

Jde o jednu z pouhých tří vražedkyň, které v Československu za své zločiny skončily na šibenici. Irena Čubírková v říjnu 1951 usmrtila promyšleně a surově svého manžela Jána Čubírka. O třináct let později, v prosinci 1964, pak ještě brutálněji sprovodila ze světa svého druha Ambróze Ščepku. Příběhu, který má rozměry shakespearovské tragédie, se věnuje nová série unikátního projektu Deníku Příběhy zla Jiřího Nováčka.

Přesně před půl stoletím dozněly na Pankráci kroky poslední popravené ženy v Československu. Olga Hepnarová, samozvaná mstitelka s nákladním autem, dodnes fascinuje kriminology i psychology.

Přesně před padesáti lety byla popravena v Československu poslední žena, vražedkyně Olga Hepnarová. Okolo její smrti dodnes koluje řada fám a konspiračních teorií. Například že ve skutečnosti přežila a dostala se do rukou Sovětů, kteří na ní měli provádět různé testy...

Před padesáti lety byla popravena Olga Hepnarová (†23). Tato masová vražedkyně se rozhodla pro pomstu za to, že podle jejího názoru a způsobu vnímání ji společnost odmítala. Její brutální čin, úmyslné vjetí nákladním autem do davu lidí v Praze, si vyžádal osm životů. Hepnarová dostala jako jedna z mála žen v naší historii trest smrti a stala se poslední popravenou ženou v Československu. Připomeňte si nejznámější hrdelní tresty nejen u nás v našem eXtra kvízu.

Olga Hepnarová vstoupila do dějin Československa jako poslední žena popravená za čin, který šokoval celou zemi. Její život byl poznamenán izolací, nepochopením a vnitřními démony, které ji nakonec vedly k tragickému rozhodnutí, jenž oblivnilo životy řady lidí. Hepnarová svého činu nelitovala.

Přesně před padesáti lety, 12. března 1975, byla na šibenici pankrácké věznice popravena Olga Hepnarová. Stala se poslední ženou, kterou postihl trest smrti v Československu. Její čin, kdy úmyslně vjela nákladním automobilem do lidí čekajících na tramvajové zastávce v Praze, šokoval veřejnost a dodnes vzbuzuje otázky o jeho příčinách. Dalo se této tragédii zabránit?

Byla středa 12. 3. 1975, několik minut před šestou hodinou ranní. Pankráckou věznicí se ozval pronikavý signál budíčku. U jedné z cel, kde trávili odsouzení poslední dny či týdny života, se zastavili tři muži. Otevřeli dveře a vstoupili dovnitř. Vyzvali Olgu Hepnarovou, aby se připravila k eskortě.

Byla to velká hvězda české hudby minulého století a jedna z našich největších jazzových ikon. Jenže odpor vůči komunismu jí způsoboval nesnáze, což nakonec vedlo k tomu, že Olmerová sáhla po alkoholu.

Autoři portrétu masové vražedkyně Olgy Hepnarové, Petr Kazda a Tomáš Weinreb, natočili nový film. Proč budí pozornost?

Rotmistryně Sára nemá dítě ani přítele. Když potká tajuplného Martina, svitne naděje, že se v jejím bezútěšném životě něco změní.

Jako princezna Pavlínka se roku 1993 představila v pohádce Nesmrtelná teta. Dva roky nato se slovenská herečka Barbora Bobuľová přesunula do Itálie. Českým comebackem je pro ni snímek Nikdo mě nemá rád, který je právě v kinech. V rozhovoru se vrací k profesním začátkům i průlomu v nové domovině, kde natočila více než čtyřicet filmů. Ztvárnila třeba módní návrhářku Coco Chanel.

Divácky nevstřícná artovka stojí za pozornost, přesto svůj potenciál plně využít nedokázala.

Olga Hepnarová nákladním autem najela na zastávku tramvaje s cílem zabít co nejvíce lidí. Usmrtila jich osm a byla poslední popravenou ženou u nás.

Ani ti nejhorší sérioví vrazi reality nebo fikce se nevyrovnají diktátorům, kteří způsobili smrt milionů. A nebyl to jen Hitler nebo Stalin.

Česko patří mezi ty nejbezpečnější země na světě. Ale ani zde není bezpečnost stoprocentní. Říká to alespoň bezpečnostní expert Josef Kraus v dalším díle videocastu Deník s nadhledem.

Nový snímek Tomáše Weinreba a Petra Kazdy se měl v kinech objevit už před půl rokem, ale v tomto případě se zdá, že se vyplatí počkat. Tvůrčí duo totiž před osmi lety vzbudilo rozruch provokativní artovkou Já, Olga Hepnarová, jež se zařadila mezi nejvýraznější tuzemské počiny roku 2016 a zaujala i na mezinárodní festivalové scéně. Druhý počin těchto autorů s názvem Nikdo mě nemá rád si odbyde premiéru na prestižním festivalu v estonském Tallinnu během listopadu, v našich kinech jej nakonec uvidíme 16. ledna příštího roku.

Pomsta je stará jako lidstvo samo. Najdou se bohužel extrémní případy, kdy se člověk do svých pocitů křivd uzavře natolik, že spáchá ve jménu pomsty něco zrůdného.

Rodinné vztahy mohou být někdy dosti komplikované. Své o tom věděli příbuzní známé československé masové vražedkyně Olgy Hepnarové.

Olga Hepnarová byla psychicky narušená a vykořeněná dívka, která ve svých 22 letech na počátku 70. let najela vypůjčeným nákladním vozem do skupiny lidí čekajících na tramvajové zastávce.

Viktor Kalivoda pocházel z dobré rodiny, byl nadprůměrně inteligentní, ale také velký introvert. Ve vztazích se mu příliš nedařilo a nedostudoval ani žádnou z vysokých škol, které…

Pocházela z dobré rodiny, ale již od mládí se u ní objevovaly psychické potíže. Ze strany společnosti cítila nespravedlnost a svou pomstu vykonala na nevinných lidech čekajících na tramvaj. Stala se poslední popravenou Češkou.

Není to dlouho, co Netflix do své nabídky přidal mrazivé životopisné drama Manželé Stodolovi a už přichází s dalším vrahem. Minimalistické krimi režiséra Radima Špačka, které nese název Lesní vrah, totiž sleduje poslední rok života jednoho z nejznámějších českých sériových vrahů, Viktora Kalivody.

Podle Ústavního soudu (ÚS) pražské soudy chybovaly při prodlužování vazby muže, který posílal výhružné zprávy dvěma úřednicím městské části Praha 8. Rozhodnutí dostatečně neodůvodnily, nezvážily všechny okolnosti. Muž strávil ve vazbě zhruba osm měsíců, poté si vyslechl podmíněný trest a dostal se na svobodu.

Cynický vzkaz, který po sobě zanechal střelec z filozofické fakulty UK, svým detailním popisem okolností vražd v Klánovickém lese připomíná výpověď lesního vraha Viktora Kalivody. Takový dojem z třístránkového dopisu nabyl forenzní psycholog a šéf Asociace forenzních psychologů Karel Netík, který před časem vytvářel i jeho posudek. Kalivoda měl však podle něj vztek sám na sebe, zatímco střelec z fakulty či vražedkyně Olga Hepnarová nenáviděli společnost.

Letos uplyne 51 let od hrůzného činu Olgy Hepnarové, která vjela nákladním autem do skupinky lidí na tramvajové zastávce. Dodnes se vedou diskuze o tom, zda to byl akt šílené, či zcela zoufalé ženy.

10. červenec je 192. dnem letošního roku, do jehož konce zbývá 174 dní. Svátek slaví Libuše, Amálie, Alma a Mia. V roce 1973 22letá Olga Hepnarová v Praze úmyslně najela vypůjčeným nákladním automobilem na tramvajovou zastávku a usmrtila osm lidí. Později se stala poslední ženou popravenou v Československu.  Vražedkyně se považovala za obětního beránka: Olgu…

Jak jako kriminalista vnímáte film Lesní vrah a nakolik věrně se jeho režisérovi Radimu Špačkovi podařilo ztvárnit práci vyšetřovatelů? Ten film je úplně jiný než…

Viktor Kalivoda se zapsal do moderní historie Česka černým písmem. Obdivovatel Olgy Hepnarové a milovník detektivek zastřelil v lesích u Malíkovic a Nedvědic tři lidi. 16. dubna 2006 byl odsouzen na doživotí a čtyři roky poté spáchal sebevraždu ve valdické věznici, údajně se podřezal. Tento týden vstupuje do kin snímek Lesní vrah, který odhaluje nové detaily a fakta z případu, jak redakci eXtra.cz informovala distribuční společnost.

Český národ miluje kriminálky a detektivky, to není žádná novinka. Zdá se ale, že k nám doráží true crime trend z Ameriky, jenž jim dává poněkud jinou, ne každému příjemnou podobu. U nás jsme stále zvyklí hlavně na žánrové seriály, v nichž je zločin spíš abstraktním rébusem na vyřešení. U takových případů se dá paradoxně snadno odreagovat, odpočinout, jedná se o celkem nevinnou zábavu. Poslední dobou ale stále častěji vidíme příklon k syrovějšímu zpracování skutečných zločinů, jež nás má znepokojit a znejistit. Vrcholem tohoto posunu se může stát Lesní vrah.

Ještě za komunismu vraždila autem Olga Hepnarová. Poprvé po revoluci úmyslně přejel majitele auta jeho vlastní dodávkou narkoman a zloděj, který původně přišel „jen“ ukrást vůz a prodat ho. Jak vychytralému pachateli dokazovali kriminalisté úmysl vraždit? Může řidič za volantem nepoznat, že právě přejel člověka?

V eseji Věř systému, občane! (Salon Práva, 25. ledna) formuluje filozof Václav Bělohradský obavu, aby se sociální vědy nestaly obhájci „nereflektovaného konformismu“ a nepodsouvaly občanům za pomoci mobilizačního slovníku a klecových pojmů, že důvěra v systém je jejich občanskou povinností.

Jaroslava a Danu Stodolovy odsoudil soud v roce 2004 na doživotí za osm vražd. Plánovaný dokument o jejich zločinech přetvořil režisér Petr Hátle do hraného celovečerního debutu Manželé Stodolovi. Titulní dvojici ve snímku, který jde do kin 29. února, ztvárnili Jan Hájek s Lucií Žáčkovou.

Začíná Berlínský mezinárodní filmový festival známý jako Berlinale. Jedná se o jeden z nejprestižnějších a nejnavštěvovanějších filmových festivalů na kulturní scéně. Pojďme si připomenout, které filmy v minulosti zabodovaly.

Nedávno server irozhlas.cz představil prý historicky první systematický pokus o popis toho, jak zdejší společnost podléhá dezinformacím a konspiracím – výzkumný projekt Společnost nedůvěry, připravený ve spolupráci s institutem SYRI, propojujícím Masarykovu i Karlovu univerzitu a Akademii věd.

Televize Prima odvysílala první díl dokumentární série s názvem Bez lítosti. Divákům má série s osmi díly přiblížit život za mřížemi těch nejhorších a na doživotí odsouzených vrahů. Diváci na sociálních sítích se shodují, že je série na české poměry velmi vydařená. Najde se i pár kritiků, ale kladné ohlasy převládají.

Naše novodobá historie není bohužel zaplněná pouze hrdiny, bitvami či volbami, patří k ní i zločin. Ten přitom není jen doménou mužů, ale zná i vražedkyně toho nejhoršího ražení.

Masový vrah může vraždit i nelegální zbraní, stačí mu k tomu dvě nabité pistole, řekl střelecký instruktor Pavel Černý v pondělním vysílání CNN Prima NEWS. Reagoval na páteční prohlášení ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), že by prodejci zbraní měli mít povinnost hlásit podezřelé nákupy většího množství zbraní. Nařízení podle Černého problém nevyřeší. Legální nákupy zbraní už totiž řeší centrální registr.

Nešťastný příběh. Když v roce 1973 najela Olga Hepnarová vypůjčeným nákladním vozem do houfu lidí na tramvajové zastávce, zemřelo osm lidí. Několik dalších bylo zraněno. Mezi nimi byla i žena, která přišla o ledvinu, měla polámané nohy, porušenou lebku. Ale přežila. V roce 2004 ji však zabil vlastní syn. „Zabil mámu. To je smutnej případ,“ řekl bývalý kriminalista Jan Štoček v pořadu Fight Cast One.