OSVČ

Podnikatelé bez datových schránek mají posledních pár dní na podání daňového přiznání. Nejzazší termín je pro ně pondělí 3. dubna. Novinkou jsou letos právě datové schránky. Každý, komu už byla datovka přidělena, je povinen odevzdat přiznání elektronicky. V takovém případě však není třeba spěchat.

Pro podání daňového přiznání v papírové podobě zbývá poslední týden. Finanční úřady proto ode dneška prodlužují úřední hodiny. Finanční správa také upozorňuje na možnost podání přiznání elektronicky, v takovém případě je termín o měsíc delší. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce, má čas do července.

OSVČ odvádí na dani z příjmů fyzických osob více, než se řada lidí domnívá. Důvodem je záměna statistiky „inkaso daně z příjmů fyzických osob z přiznání“ za odvod OSVČ. Ačkoli finanční správa v posledních letech přesně nesleduje inkaso pouze za OSVČ, dřívější analýza ukazuje, že inkaso na dani z příjmů OSVČ bylo vyšší než vykázané odvody z přiznání. V „inkasu daně z příjmů fyzických osob z přiznání“ jsou totiž i údaje od zaměstnanců a dalších skupin, které mají díky podanému přiznání vratky na dani a inkaso daně tak snižují.

Jestli jste za loňský rok zaplatili vyšší zálohy na daň, než jste nakonec museli, máte nárok na vrácení přeplatku. Daňový bonus vás může potěšit i bez záloh. Kdy vám finanční úřad pošle peníze?

Krom živnostníků stát zřídil datové schránky také zástupcům společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ). S povinnou změnou způsobu komunikace s úřady mají problém zejména lidé, kteří neumějí s počítačem. Podle expertů novinka urychlí přechod správy společenství od stárnoucích výborů k placeným profesionálům.

Do poloviny března zrušilo v Česku živnost zhruba 146 tisíc podnikatelů. To je více než za poslední dva roky dohromady, vyplývá z údajů společnosti Dun & Bradstreet. Co je za tímto úbytkem, popisuje ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nově vyhlásilo výzvu v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus. Výzva s názvem Podnikové vzdělávání je určena všem typům podniků ze všech regionů, kde mohou žádat o finance na vzdělávání svých zaměstnanců.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo seznam všech uživatelů datových stránek, protože zvolilo režim opt-out. Každý uživatel však má možnost zažádat o smazání svého záznamu. Jak o toto smazání zažádat se dozvíte v následujícím návodu.

Od roku 2023 se všem OSVČ s IČO zřídily datové schránky. S tím se pojí povinnost elektronického podání přiznání. Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky. Ačkoli sice musí většina OSVČ nově podat přiznání elektronicky, nemusí tak učinit právě skrze datovou schránku. Stejně tak platí, že pokud má poplatník například jen příjmy z nájmu, přiznání elektronicky vůbec podávat nemusí.

V některých kolonkách daňového přiznání poplatníci chybují častěji než jinde. Na co si dát pozor? Jaké nedostatky se začínají v daních projevovat s rozvojem moderních technologií? Pro poplatníky, kteří budou podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob papírově, už pomalu nastává čas začít formulář řešit. Některým už může vyplňování přiznání za řadu let připadat jako rutina, pro jiné půjde o nový proces.

Abyste splnili povinnost podat daňové přiznání elektronicky, musí být ve formátu XML. Nestačí tedy poslat například naskenovaný formulář ve formátu PDF prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu. Upozornila na to Finanční správa.

Lidé, kteří loni refinancovali hypotéky a mohou si odečíst z daní zaplacené úroky, čeká jedna malá útěcha. Ačkoliv úrokové sazby rostly a tím i jejich splátky, zvyšuje se zároveň i částka, kterou jim stát vrátí z daní zpět.

Přiznání z příjmů fyzických osob za rok 2022 sice nepřináší revoluční novinky, pár změn ale stojí za pozornost. Tady je přehled.

Nejčastější chyby v daňových přiznáních se příliš nemění. Potíže způsobuje především uplatnění slev na dani a daňové zvýhodnění na dítě. Omyly se týkají rovněž příloh daňového přiznání nebo nutnosti podávat přiznání k dani těch, kteří se přihlásili do režimu paušální daně. Sestavili jsme přehled častých chyb, kterých se poplatníci dopouštějí.

Čtěte, kdo musí podat daňové přiznání, jakým způsobem a v jakém formátu má být přiznání i přehledy. Musí OSVČ podávat přiznání datovou schránkou? Nastal čas na zopakování základních pravidel podání daňového přiznání a přehledů o příjmech a výdajích na ČSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Některé OSVČ mají obavy z používání nově zřízených datových schránek. Hovoří se o povinném podání přiznání prostřednictvím datové schránky, avšak v praxi tomu tak není. Datovou schránku podnikatel k podání vůbec použít nemusí.

Kromě osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které si plnily v loňském roce své daňové povinnosti platbou měsíční paušální daně, musí všechny OSVČ, jejichž příjem v roce 2022 překročil 15 tisíc korun, doručit na finanční úřad daňové přiznání.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) loni odvedly na sociálním pojištění, ze kterého se financují důchody, 34 miliard korun, tedy o 4,7 miliardy více než o rok dřív. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení.

Zvukař David Dewetter z Benešovska si stejně jako řada dalších živnostníků na důchodové pojištění platí pouze minimální povinné zálohy ve výši 2944 korun měsíčně. Nevěří totiž státu, že by se o něj v jeho stáří dokázal dobře postarat. Počítá s tím, že veškerá starost zůstane jen na něm samotném. Jediné vhodné zajištění na důchod proto vidí v investování do nemovitostí, tedy svého domu. Jen to mu dnes dává naději, že o své vydělané peníze do budoucna nepřijde. „Takže když teď straší zvyšováním záloh, rozhodně to odmítám,“ řekl Dewetter. Podle odborníků by přitom právě vyšší zálohy pro živnostníky mohly být jednou z cest, jak bránit růstu deficitu důchodového systému.

U VZP ČR, největší tuzemské zdravotní pojišťovny, platí OSVČ na zdravotním pojištění v průměru 41 % toho, co zaměstnanci. Jde tak o větší podíl, než který OSVČ platí na sociálním pojištění. Server Podnikatel.cz připravil další srovnání odvodů OSVČ a zaměstnanců, tentokrát u zdravotního pojištění.

I při výkonu samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku je nutné za rok 2022 podat daňové přiznání. Novinkou je povinnost podat daňové přiznání elektronicky, pokud OSVČ byla zřízena datová schránka. Povinnost vyplnit daňové přiznání se týká i podnikajících studentů nebo penzistů.

Také při vyplňování přiznání za rok 2022 můžete využít odečitatelné položky a daňové slevy. Na daních díky nim zaplatíte mnohem méně než patnáct procent z příjmů. Tady je aktuální přehled.

Počet letos zrušených živností se blíží sto tisícům. To je asi o 20 tisíc víc než za celý loňský rok. Může za to automatické zavádění datových schránek všem OSVČ, se kterým se pojí také nové povinnosti pro podnikatele. Například podávat daňové přiznání výhradně elektronicky. Vyplývá to z dnešní zprávy poradenské společnosti Dun {amp2} Bradstreet.

V únoru v Česku zrušilo živnost 78 042 podnikatelů, což je téměř tolik jako za celý loňský rok, kdy podnikání ukončilo 80 163 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Od začátku roku počet ukončených živností přesáhl rekordních 95 tisíc. Informace dnes poskytla poradenská společnost Dun & Bradstreet, podle které je za rušením živností především povinné zavedení datových schránek i pro OSVČ.

Likvidace živnostenských listů ve velkém pokračuje. Podle předběžných údajů v únoru zrušilo živnost 78 042 osob, což je téměř shodný počet jako za celý loňský rok. Od začátku roku již počet ukončených živností přesáhl 95 tisíc, jak spočítala analytická a poradenská společnost Dun & Bradstreet. Příčinu rekordního počtu zrušených živnostenských oprávnění není těžké uhodnout.

V únoru v Česku zrušilo živnost 78 042 podnikatelů, což je téměř tolik jako za celý loňský rok, kdy podnikání ukončilo 80 163 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Od začátku roku počet ukončených živností přesáhl rekordních 95 tisíc.

Počty řemeslníků v republice rapidně klesají. I když si díky tomu, že jich je málo, mohou říci více peněz, lepší výdělky mají přece jen v cizině.

Řada lidí o datovku od státu nestojí. Většinou proto, že už nepodnikají nebo že mají najednou dvě schránky.

Za rok 2019 odvedli zaměstnanci na sociálním pojištění celkem 468 miliard korun, zatímco OSVČ pouze necelých 32 miliard. Ve skutečnosti rozdíl není tak dramatický, OSVČ je totiž výrazně méně. Poměr mezi průměrem na zaměstnance a OSVČ je nižší, stále zůstává ve prospěch zaměstnanců. Vyplývá to z údajů, které serveru Podnikatel.cz poskytla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Podnikatelům, kteří nevyužívají paušální daň, se blíží povinnost podat daňové přiznání. V tom mohou podobně jako zaměstnanci využít řady možností, jak si snížit daňový základ nebo přímo vypočtenou daň. Jaké daňové slevy lze uplatnit a jaké podmínky je pro ně potřeba splnit vysvětluje Monika Lodrová, daňová poradkyně společnosti BDO.

Přestože paušální daň považují živnostníci za správný a vstřícný krok, využívá ji pouze deset procent z nich. Vyplývá to z ankety, kterou pro Asociaci malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR (AMSP ČR) uskutečnila agentura IPSOS na vzorku 700 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Z jakých příjmů se platí daň? Kdy musí vyplnit přiznání i zaměstnanec a kdy se mu to vyplatí, přestože to není jeho povinnost? A kdo může zůstat úplně v klidu? Tady je přehled.

Na důchod si OSVČ odvádějí minimum, ale penzi dostávají skoro stejnou jako zaměstnanci, kteří systém táhnou – průměrně 12 tisíc korun. „Systém je s nimi solidární,“ říká ekonom Pertold. Ve hře je proto zvýšení odvodů OSVČ.

V části vládní koalice se začalo uvažovat o zvýšení odvodů, které platí osoby samostatně výdělečně činné. Má se tak vyřešit problém strukturálního deficitu státního rozpočtu, ale i dle některých existující nerovnost mezi výší odvodů zaměstnanců a těchto podnikatelů. Jak by zvýšení mohlo vypadat.

U příležitosti vládou zvažovaného zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se opět rozjela veřejná diskuse o tom, zda a jak jsou zvýhodněny.

U příležitosti vládou zvažovaného zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se opět rozjela veřejná diskuse o tom, zda a jak jsou zvýhodněny. Jenže srovnávat OSVČ či živnostníky a zaměstnance je jako porovnávat jablka a hrušky. Prostě to univerzálně nejde a je třeba posuzovat věc případ od případu. Rozhoduje věk, pohlaví, kvalifikace, místo bydliště, ochota dojíždět, rodinné zázemí a mraky dalších faktorů.

Diskuse o zvýšení odvodů OSVČ postrádají genderový rozměr. V Česku nic neobvyklého. Systémové chronické potíže, jimž podnikatelky čelí, však přetrvávají. Gender mainstreaming, tedy přístup, kdy se genderové otázky stávají klíčovým kritériem při řešení politických, sociálních, hospodářských a jiných výzev, změn či problémů, je u nás stále nesamozřejmý, přestože už od konce 90. let minulého století ho Evropská unie, které jsme členem, silně akcentuje.

[KOMENTÁŘ] Jeden z návrhů, jak lze zvýšit daňovou zátěž OSVČ, tvoří nárůst minimálních odvodů na sociální pojištění. Tato cesta je však ze dvou zvažovaných tou horší. Vyšší minimální odvody totiž postihnou hlavně nejméně výdělečné OSVČ. Zvýšení minimálních záloh by se naopak vůbec nedotklo OSVČ s nejvyššími zisky. Druhá alternativa, která počítá se zvýšením vyměřovacího základu, by se naopak netýkala nejmenších, ale všech ostatních OSVČ ano. Největší smysl by sice dávala revize výdajových paušálů, tu, zdá se, však vláda nezvažuje.

Vláda přišla s dalším nápadem, jak získat prostředky do státního důchodového systému. Odvody podnikatelů a živnostníků za sociální pojištění by se v příštích třech letech mohly zvednout až o 60 procent. Je to dobrý krok? Nenapáchá spíš škody v českém podnikatelském prostředí?

OSVČ vs. zaměstnanci. Ti, kteří platí minimum odvodů, vs. ti, kteří si „stěžují“. Už zase se mluví o „spravedlnosti“. Jak to ale skutečně je? Pojďme se na to podívat. Na vlastní kůži bývám v obou rolích, a navíc mám přehled o různých OSVČ kolem sebe a mezi mými klienty finančního poradenství.

Na živnostenský odbor zlínského magistrátu se od začátku roku obrací množství žadatelů o zrušení živnostenských oprávnění.

ANALÝZA. Vláda chce, aby živnostníci a podnikatelé do důchodového systému platili „férově“, tedy víc. V průměru totiž platí nižší pojistné než nejchudší zaměstnanci, ale peníze se jim neférově vrátí zpátky už za 11 let v penzi.

Možná jste ji vůbec nechtěli, možná si podnikáním jen trochu přivyděláváte. Přesto: jakmile vám stát zpřístupnil datovou schránku, která je pro od letoška vás povinná, musíte posílat formuláře finanční správě elektronicky. Tady jsou podrobnosti.

Počet firem, které podnikají v oboru informačních technologií v Česku, se za posledních pět let zvýšil o 16 procent na 12 510 podniků. Jejich množství tak rostlo o čtyři procentní body rychleji než celkový počet tuzemských firem. Počet OSVČ v informačních technologiích pak rostl osmkrát rychleji než v jiných oborech. Vyplývá to z aktuálních údajů analytické společnosti Dun & Bradstreet.

Počet žádostí o zrušení živnostenských oprávnění se v posledních třech měsících skokově zvýšil. Důvodem jsou povinné datové schránky – stát je od letoška automaticky přiděluje i lidem, kteří si podnikáním jen přivydělávají nebo kteří mají živnost přerušenou. Upozornila na to poradenská společnost Dun {amp2} Bradstreet.

V posledních třech měsících živnostenské oprávnění zrušilo přes 40 000 podnikatelů. Důvodem jsou povinně přidělené datové schránky, řekla analytička poradenské firmy Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo dvě alternativy zvýšení sociálního pojištění OSVČ. V obou případech vyjde některé OSVČ na desítky tisíc korun ročně. Je však rozdíl v tom, jakých OSVČ se změny především dotknou. Zatímco první alternativa – zvýšení minimálního vyměřovacího základu, by se dotkla hlavně těch nejmenších, nárůst vyměřovacího základu by postihl naopak „bohatší“. Server Podnikatel.cz spočítal dopady obou zvažovaných variant, a to včetně dalších hypotetických změn.

V posledních dnech se hodně rozvířilo téma týkající se sociálních odvodů živnostníků. Ty by se mohly podle některých návrhů zvednout až o 60 %. Toto číslo je poměrně vysoké a pro mnohé živnostníky likvidační. Divit se tedy nelze tomu, že jsou jednoznačně proti takovémuto kroku. Jak situace tedy v současné době funguje a proč by bylo zvýšení sociálních odvodů nesmyslem?

Živnostníci jsou často překvapeni, jak malý důchod berou. Bylo ale jejich rozhodnutím odvádět na důchod jen minimální částku a řešení problému není „hodit to“ na všechny ostatní, píší v komentáři Mojmír Hampl a Lenka Lakotová.

Deník přináší druhý díl seriálu věnovaného daňovému přiznání za rok 2022. V něm se například dozvíte, jaké slevy si letos uplatníte a jaké sankce hrozí. Druhá část se zaměřila i na to, co musejí dělat OSVČ s takzvaným daňovým paušálem.

Státní pokladna se rychle vyprazdňuje. Zejména důchodový systém má nyní obrovský deficit. Je tedy přirozené, že se vláda snaží zoufalou situaci řešit. Jenomže zoufalý člověk dělá zoufalé činy. A to je největší riziko současných snah o reformy. Vidíme to na důchodové reformě. Nejjednodušší způsob, jak problém vyřešit, je zvednout věkovou hranici odchodu do důchodu.

Podnikatelé a živnostníci si výrazně připlatí za sociální pojištění. Jejich odvody by se v průběhu tří let mohly zvednout o 60 procent. Cílem je jednak získat více peněz do státního důchodového systému a pak také zajistit živnostníkům po odchodu do penze vyšší příjmy.

O snížení rekordního schodku státního rozpočtu se vláda Petra Fialy (ODS) chce pokusit jak snížením výdajů, tak zvýšením příjmů. V médiích se začínají objevovat informace o jednotlivých opatřeních. Jedním z nich má být zvýšení sociálních odvodů živnostníků.

Přestože se se zpřístupněnou datovou schránkou pojí povinnost podat daňové přiznání elektronicky, neznamená to, že tak musíte učinit právě skrze datovou schránku. Klidně lze využít online finanční úřad, do kterého se lze přihlásit třeba prostřednictvím bankovní identity, či jiný způsob elektronického podání. Kdo navíc datovou schránku ještě nemá zpřístupněnou, může podat daňové přiznání v papírové podobě.

Stát chce narovnat odvody živnostníků na sociálním pojištění. V průběhu tří let by se mohly zvednout o 60 procent, navrhuje ministerstvo práce.

„Těžkopádné uživatelské rozhraní a automatické mazání zpráv.“ Na co by si noví uživatelé datovek měli dát pozor, rozebírá v Agendě SZ Byznys advokát Ján Kuklinca.

Jednu z pokut, kterou finanční správa udělovala u kontrolních hlášení, označil Nejvyšší správní soud za protiústavní. Podnikatelé tak mohou požádat o přezkum. Úřady by jim měly dle odborníků vyhovět a zaplacenou sankci vrátit. Ministerstvo financí už chystá úpravu zákona, aby strukturu a formát kontrolních hlášení neurčoval pouze pokyn finanční správy, ale vyhláška ministerstva.

Ministr financí před týdnem uvedl, že je ve hře zvýšení odvodů pro OSVČ. Je nicméně otázkou, zda a v jaké podobě k tomu dojde. Jednou z možností, o které se hovoří, je, že by OSVČ už neplatily zdravotní a sociální pojištění z polovičního vyměřovací základu, ale z celého. Server Podnikatel.cz připravil shrnutí, jak se měnilo zdanění OSVČ od vzniku České republiky.