Osvětim

Celý svět se skládá z toku dat. Hodnotu toho, co jsem, pak určuje to, jak je každá jeho jednotlivá součást platnou součástí celku a má schopnost zpracovávat data. To je teorie moci budoucnosti.

Vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi – Březince v noci z 8. na 9. března 1944 připomene ve středu Památník ticha v Praze Bubnech.

Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi.

Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi. ČTK to sdělila Anna Míšková, historička Muzea romské kultury v Brně, které si transport ze 7. března 1943 připomene pietním aktem v budově muzea. Podle Míškové by se na události nemělo zapomínat a zvlášť v dnešní době přílivu lidí prchajících před válkou z Ukrajiny.

Jedná se o ten nejděsivější symbol druhé světové války. Továrna na smrt, kde celkem zemřelo přes milion vězňů, převážně židovského původu. Z nacistického koncentračního tábora, ležícího na území Polska v Osvětimi, Rudá armáda našla jenom torzo. Co tehdy nacisté dělali, aby zahladili stopy?

Takto popsal svůj pohled na to, co se v největším vyhlazovacím táboře v lidských dějinách dělo, židovský filosof Martin Buber. Dne 27. ledna 1945 se svět zastavil hrůzou.

Pár příběhů a příkladů k včerejšímu Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu.

Polský premiér Morawiecki vyzval k odporu proti nové genocidě ve východní Evropě. Zděšení z ruské války vyjadřovali také účastníci slavnostní vzpomínkové akce přímo v Osvětimi. Pořadatelé kvůli válce nepozvali zástupce Ruska.

Svět si v pátek připomene 78. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Kvůli agresi proti Ukrajině muzeum nepozvalo zástupce Ruska, píše server deníku Gazeta Wyborcza.

Ruští představitelé nebyli pozváni na páteční připomínku 78. výročí osvobození bývalého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Stalo se tak kvůli ruské agresi proti Ukrajině, sdělili zástupci muzea v Osvětimi. To se nachází na místě bývalého tábora, který v lednu 1945 osvobodila Rudá armáda.

Holocaust, nebo také řízené vyhlazování Židů, byl jedním z nejtemnějších kapitol v dějinách lidstva, která si vyžádala životy 6 milionů Židů.

Za necelé čtyři roky bylo v Osvětimi pod vedením Adolfa Hitlera nacistickými jednotkami zabito více než 1,1 milionu lidí.

Úvodem chci podotknout, že aktuální román (Die Enkelin, 2011, česky ODEON, 2022) bude mít největší sílu pro ty, kteří rádi čtou, kteří chápou souvislosti, zajímají se o historii, alespoň něco jim řeknou dějiny táborů Ravensbrück a Osvětim, dělení na západní a východní část NDR a budou doma při vyslovení jmen Irma Grese nebo Josef Kramer.

Mezi fotografiemi vězňů v bloku číslo 6 osvětimského památníku najdete i portrét čtrnáctileté Polky Czesławy Kwoky. Do koncentračního tábora se dostala v prosinci 1943.…

Před 90 lety slavil Oskar Hekš svůj návrat z olympijských her v Los Angeles, odkud se vracel s nevídaným úspěchem: poprvé v historii se do první desítky olympijského maratonu probojoval československý reprezentant, když zaběhl životní výkon časem 2:41:35 a obsadil osmé místo z 28 běžců. O pouhých 11 let později však následovalo tragičtější výročí: v Terezíně nastoupil svou poslední cestu, jež vedla do Osvětimi.

V noci na pátek zemřela v Praze sestra spisovatele Arnošta Lustiga Hana Hnátová, která stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust.…

Ve věku 100 let zemřel v pátek Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. ČTK to potvrdil předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s ČTK, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

Vyprávění příběhů přeživších připomene vraždění Romů v koncentračním táboře v Osvětimi za druhé světové války. Akce se uskuteční v úterý od 19:00 na náměstí…

V souvislosti s děsivými experimenty na vězních v Osvětimi byl nejvíce zmiňován Josef Mengele, přezdívaný také jako Anděl smrti. Avšak již dávno před ním s drastickými lékařskými experimenty v Osvětimi začal Heinrich Himmler.

Ve věku 100 let zemřela v úterý v domově sociální péče v pražském Hagiboru Lisa Miková, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi. Informoval o…

Osvětim byl jedním z nejhorších koncentračních táborů druhé světové války. A kdo si myslel, že už to nemůže být horší, mýlil se.

Po dvouleté přestávce způsobené pandemií covidu-19 se dnes asi 2000 mladých lidí z různých zemí světa a několik přeživších vydalo v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi na Pochod živých. Cestu měřící asi 3,2 kilometru od brány s nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) u tábora Auschwitz I do tábora Auschwitz II - Birkenau podniklo i několik uprchlíků z Ukrajiny, které z domova vyhnala ruská agrese.

V Rusy obleženém ukrajinském Mariupolu zemřela 91letá žena, členka tamní židovské komunity, která v dětství přežila holokaust. Na svých internetových stránkách o tom informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Vanda Objedková v poslední etapě života strádala zimou a nedostatkem vody.

Ve středu 25. března 1942 vyjel ze slovenského Popradu jeden vlak. Vezl kolem tisícovky žen a jeho cílovou stanicí byla Osvětim. Šlo o první oficiální masový transport do tohoto vyhlazovacího tábora.

Utrpení. Nehybná těla v uniformách, zubožené postavy, vyděšené oči dětí vytržených z poklidného života. Více než tisíc slov popisujících válku mnohdy zmůže symbolický obraz – válečná fotografie. Doprovází i aktuální konflikt na Ukrajině.

Lily Ebertová přežila Osvětim. Na rozdíl od své maminky, bratra a sestry. Když se v roce 1945 dostala na svobodu, slíbila si, že bude vyprávět lidem, co se v Osvětimi stalo, a tím změní svět k lepšímu. Svého slibu se drží i v současnosti, kdy má již 98 let. Svůj příběh předává dál milionům lidí na TikToku.

Uvěznění v koncentračních táborech bylo strašlivé. Pokud se ovšem člověk dostal do rukou nacistických „vědců“, utrpení neznalo konce.

Lily Ebert se narodila v roce 1923 v Maďarsku jako nejstarší dcera rodiny se šesti dětmi. Nyní 98letá dáma, která zažila hrůzy druhé světové války včetně transportu do koncentračního tábora Osvětim-Březinka, na svém tiktokovém účtu, kde má přes 1,7 milionu sledujících, bojuje proti popíračům holocaustu.

Stanislawa Leszczyńska byla jednou z mála těch, kteří vzdorovali v místě, kde sebemenší nekázeň bývala smrtelnou. Odmítla totiž plnit nařízení doktora Mengeleho.

27. 1. si celý svět připomíná Mezinárodní den památky obětí holocaustu, vyhlášený na 42. plenárním zasedání OSN. Den je mementem utrpení přibližně šesti milionů Židů, dvě stě tisíců Romů, patnácti tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí během 2. sv. války.

Greta Ferušićová Weinfeldová si během života prošla hned dvěma drsnými životními zkušenostmi. Za 2. světové války přežila nacistický tábor smrti a v 90. letech téměř čtyřleté obléhání Sarajeva během války v Bosně a Hercegovině. O jejím dramatickém životě byl natočen dokumentární snímek Greta.

V Polsku byla v neděli zadržena devětadvacetiletá nizozemská turistka, která hajlovala v areálu někdejšího nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Žena byla obviněna z nacistické propagandy. Prokuratura pro ni navrhla pokutu, kterou dotyčná slíbila zaplatit. Informoval o tom v pondělí zpravodajský server BBC News.

V koncentračním táboře měla jako židovka najít smrt. Lily Ebert však nejenom přežila holocaust, ale dnes se i těší ze své početné rodiny. Původem Maďarka…

Ghetto Terezín je symbolem utrpení Židů na území bývalého protektorátu. První transport tam nacisté vypravili v listopadu 1941. Byl v něm i tehdy devatenáctiletý Felix Kolmer z Prahy. „Celkem nás bylo 342, já měl číslo 76. V České republice jsem už asi poslední žijící, ale jinde ve světě možná ještě někdo z transportu je,“ myslí si vystudovaný fyzik, jenž je přesvědčený, že přežil koncentrační tábory včetně Osvětimi i díky tomu, že pomáhal ostatním.

Když se řekne Osvětim, okamžitě se každému vybaví koncentrační tábor, ve kterém se děly doslova hrůznosti. V tomto koncentračním a vyhlazovacím táboře zemřelo více než milion lidí především židovské rasy. Bohužel zde umíraly také děti a jedním z nich byla Czesława Kwoka. Proč bude tento článek právě o této dívence?

Co se odehrávalo v nacistických táborech lze jen těžko pochopit. Intriky, kterých zde bylo hojně využíváno k oklamání obětí, bývaly až děsivě odporné.

Když Libor Nedorost, již zkušený autor trilogie Češi v 1. světové válce, narazil na zažloutlé dokumenty o osudech jedné moravské rodiny, ihned pochopil, že má v ruce jedinečný materiál. Postava Jana Půlpytla a jeho rodiny rámuje rozsáhlou publikaci, v níž autor na základě četné dobové dokumentace vytváří plastický obraz československého zahraničního a domácího odboje, i krutou represi nacistického aparátu.

Válečné historické drama Zpráva, film režiséra Petera Bejbaka vychází ze skutečného příběhu vězňů Vrby a Wetzlera, kteří svou zprávou zachránili mnoho lidských životů.

Pro filmovou adaptaci autobiografické knihy Alfréda Wetzlera „Čo Dante nevidel“ se rozhodl scénárista Peter Bebjak. Premiéra byla odsunuta o celých osm měsíců, nyní konečně máme příležitost strhující příběh shlédnout na filmových plátnech.

Od osvobození tábora smrti uběhne brzy 77 let a svědků jeho hrůz již mnoho nezbývá. Ti poslední připomínají a varují před hrůzami holokaustu.

Capesiův příběh je zarážející. Byť byl několikrát zatčen, na čas zadržen a souzen, žádného velkého trestu se mu nedostalo. Stále trval na své nevině.

Když Peter Somogyi dorazil v červenci 1944 do Osvětimi, jeho matka udělala obrovsky těžké rozhodnutí, které mu nakonec zachránilo život. Šílený Mengele miloval dvojčata Zatímco děti byly většinou posílány přímo do plynových komor, s dvojčaty to bylo něco jiného.

Budovy bývalého koncentračního tábora, ve kterém zemřelo nejméně 1,1 milionů lidí, pokryla hesla popírající holokaust. Je to „hrubý útok na symbol jedné z největších tragédií historie lidstva,“ uvedlo vedení pamětního centra.

V pondělí 6. října 1941 nastoupilo na dvůr Kounicových kolejí v Brně pět mužů. Třeskly výstřely. Těla popravených byla o den později zpopelněna v brněnském krematoriu. V tisku vyšla zpráva, že je stanný soud v Brně odsoudil za přípravu velezrady a nedovolené ozbrojování k trestu smrti zastřelením. Patřily mezi první moravské oběti stanného práva, zavedeného Reinhardem Heydrichem.

Baví vás romány z válečné doby? Chcete prožít emotivní příběh dvou sester na pozadí války? Ráda bych se s vámi podělila o čtenářský zážitek z knihy Sestry z Osvětimi, jejíž  autorkou  je Roxane Van Iperenová, který je rozhodně velice silný a nezapomenutelný.

Josef Kramer byl původně vyučený elektrikář, poté co vstoupil do NSDAP se však jeho kariéra začala ubírat zcela jiným směrem, prakticky celý život sloužil v německých koncentračních táborech. Nijak tomu nezabránila ani přísná katolická výchova, nebo snad nebyl v rozporu se svým přesvědčením?

Ve věku 96 let zemřela jedna z posledních přeživších koncentračního tábora v Osvětimi Esther Béjarano. Žena působila jako členka tamní táborové kapely. Po konci války bojovala pomocí hudby proti rasismu a diskriminaci. Za své činy byla oceněna Záslužným řádem Spolkové republiky Německo.

Tento čtvrtek bude spolek Hanácký Jeruzalém s podporou radnice ukládat v ulicích města Prostějova další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. Olomoucká Drbna postupně přinese příběhy lidí, které budou kameny připomínat.

Před dvěma týdny zemřel jeden z posledních vojáků, kteří osvobodili Osvětim. Davidu Dushmanovi bylo devadesát osm let.

Když se řekne Terezín, Osvětim, Buchenwald, Dachau… všichni ví, že je řeč o jedné z nejtemnějších kapitol novodobých dějin. Málokdo už ale ví, že nejen pracovní tábory, ale přímo i pobočky velkých koncentračních táborů se nacházely i u nás, na východě Čech.

Obyvatelé Osvětimi na jihu Polska našli nedaleko bývalého nacistického vyhlazovacího tábora lidské lebky a kostry. Odkryla je řeka Sola, která místem protéká. Podle deníku Gazeta Wyborcza případ vyšetřuje prokuratura, která potvrdila, že tyto lidské ostatky pocházejí z období druhé světové války.

Česko-německý film Poslední vlak z roku 2006 je tím lepším z období druhé světové války, co se u nás natočilo. Ve filmu se objevily jak herecké stálice, tak začínající hvězdičky, které se známými herci teprve měli stát. A tak si milovníci tohoto typu filmů přijdou na své.

Anneliese Marie Franková se narodila 12. června 1929 v německém Frankfurtu nad Mohanem, kde žilo již několik generací jejích židovských předků. Právě si tedy připomínáme nejen výročí narození této obdivuhodné dívky, ale i počátky vzniku jejího deníku, který dnes zná celý svět...

Poslední z vojáků, kteří 27. ledna 1945 osvobodili vyhlazovací tábor v Osvětimi, zemřel v 98 letech. Ruský Žid David Dushman se osvobození jednoho z nejstrašlivějších symbolů druhé světové války účastnil jako jednadvacetiletý mladík.

David Dušman, poslední z vojáků, kteří se podíleli na osvobození nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi, zemřel v sobotu v Německu. Bylo mu 98 let. O úmrtí dnes informovala stanice BBC. Dušman byl židovského původu a sloužil v sovětské Rudé armádě. Po válce se věnoval sportovnímu šermu, přes 30 let trénoval sovětský národní tým ženského šermu.