Osvobozené divadlo

Operní pěvec, basbarytonista Adam Plachetka a milovník jazzu a swingu, herec a zpěvák Ondřej Havelka dnes pokřtili na akci v zaplněném pražském Radiocafé společné album Nebe na Zemi. Plachetka v poslední době s oblibou překračuje hranice světa klasické hudby do mimooperních žánrů. Tentokrát obrátil svůj zájem k repertoáru Osvobozeného divadla a melodiím Jaroslava Ježka s texty Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Ke spolupráci přizval Ondřeje Havelku a jeho Melody Makers.

Uprostřed malebného šumavského kraje, v blízkosti říčky Ostružná, stojí jedinečný domek, který svou architekturou připomíná kouzelný příbytek z pohádek. Tento domek není jen tak ledajaký. Byl totiž domovem jednoho z největších velikánů českého divadla a filmu – Jana Wericha.

Když jsem si před časem nechal zvětšit kontaktní fotku formátu 6x6, která pochází z pozůstalosti fotografa Svatopluka Sovy, a pozorně jsem si ji prohlédl, napadlo mne podle pletiva v pozadí a pocákaného Werichova obličeje, že jsem možná objevil (anebo taky ne) dokument, který má souvislost s jednou historkou herečky Hany Vítové. Ta mi svého času vyprávěla, co kdysi zažila v době, kdy byla členkou Osvobozeného divadla.

AUDIO / VIDEO Jen „křoví“ pro hvězdu večera? Ani nápad! Historicky první dívčí trio trhalo rekordy samostatně a díky němu začal polehoučku nahlížet do našich koutků swing a jazz. Při jeho písničkách tančily všechny generace a stát na pódiu s trojicí elegantních brunetek byla čest.

Jeho život byl plný uměleckého talentu a odvahy. Jiří Voskovec, spolutvůrce slavného Osvobozeného divadla, zanechal nesmazatelnou stopu ve světě divadla a filmu. Prozkoumejte jeho fascinující mládí, revoluční působení a úspěšnou hereckou kariéru v USA. Jiří Voskovec, původním jménem Wachsmann, se narodil 19. června 1905 v Sázavě jako nejmladší potomek Jiřiny Wachsmannové, rozené Pinkasové, která byla…

Velmi netradiční a zcela nové spojení pěveckého sboru a swingového orchestru – mohutný zvuk sborového zpěvu a zároveň strhující taneční hudba. Obojí současně představí 26. června od 19.30 ojedinělý koncert Po stopách Jaroslava Ježka – na vlně zpěvu a swingu v Městské knihovně v Praze. V podání Kühnova smíšeného sboru (KSS) a Orchestru Ježkovy stopy na něm zazní i méně známé skladby Jaroslava Ježka.

Herečka Hana Vítová byla nesmírně talentovaná, ale v soukromí jí osud moc potěchy nedopřál. Rozpadlo se jí několik manželství a tragicky ztratila dceru. Po odchodu z legendárního Osvobozeného divadla skončila v souboru Vlasty Buriana. Peníze byly dobré, ale o slavném komikovi patrně nic pozitivního říct nemohla...

Útěk nebo vyhoštění ze země prožilo mnoho velkých osobností našeho národa. Emigrantem se stali často proti vlastní vůli, ale nikdy nezapomněli, že jejich kořeny jsou v zemi uprostřed Evropy. Kdo všechno byl nucen přejít hranice s myšlenkou, že už se možná nikdy nevrátí?

Její tvář zná snad každý, přinejmenším z historického dramatu Kladivo na čarodějnice. Navenek vždy solidní až upjatá, pod důstojností jemně probleskoval smysl pro humor. Nikdy však nesklouzla k laciné karikatuře.

Velmi netradiční a zcela nové spojení pěveckého sboru a swingového orchestru – mohutný zvuk sborového zpěvu a zároveň strhující taneční hudba. Obojí současně představí 26. června od 19.30 ojedinělý koncert Po stopách Jaroslava Ježka – na vlně zpěvu a swingu v Městské knihovně v Praze.

Herečka Jiřina Bohdalová dnes slaví 92. narozeniny. Bezesporu patří mezi nejvýznamnější tváře naší herecké scény, a to dokonce už od dětství. Hlas Rákosníčka a tvář mnoha filmových i divadelních postav, ale také jméno z předvolebních kampaní – to všechno je ikona Jiřina Bohdalová.

Hanu Vítovou popisují pamětníci jako jemnou, půvabní a inteligentní herečku a zpěvačku. Přestože měla nesporný talent, po válce byla odsunuta na vedlejší kolej. A dobře se jí nevedlo ani v soukromém životě, několik let žila v jednom bytě se svým exmanželem a jeho mladou ženou...

Českou filharmonii pozvedl na špičkovou úroveň a přivedl ji na světová pódia.

Stává se mi v posledních létech, že někdo zavolá, anebo rovnou zazvoní pošťačka a přinese mi balíček. Otevřu ho a uvidím – poklad! Jedná se obvykle o část písemné a fotografické pozůstalosti po nějakém slavném herci. Tiše se probírám fotografiemi z rodinného alba, novinovými výstřižky, korespondencí, diáři či zápisníky s pozoruhodnými poznámkami.

„Když máte ideu, tak musíte mít klacek. Jináč byste o tu ideu přišel,“ praví Jan Werich ve slavné forbíně ke hře Těžká Barbora, ve které Yberlanďané chtějí napadnout Eidamské, ale potřebují záminku, a tak se snaží předstírat, že jsou sami přepadeni.

/ROZHOVOR/ Nejen o vztahu ke svému otci vypráví v pořadu Hovory W bavič, herec a moderátor Jiří Werich Petrášek. Účinkuje s ním ústecký zpívající nakladatel Pavel Mészáros. Při interpretacích písní Osvobozeného divadla, ale i slavných českých hitů z 50. a 60. let je doprovází pianista a muzikálový autor Karel Štolba. Se dvěma hlavními protagonisty Hovorů W, jejichž mediálním partnerem je i Ústecký deník, se k rozhovoru po jednom z představení sešla Lenka Stránská.

Leoš Noha (54) patří k oblíbeným a často obsazovaným českým hercům. Kromě herectví se ale vyzná i v dalších oborech. Je vyučeným elektrikářem a ve volných chvílích se věnuje i hraní v metalové kapele. V talkshow u Jana Krause promluvil o své kariéře, vrozené srdeční vadě i odchodu z divadelního prostředí.

V dalším dílu Show Jana Krause se představí herec Leoš Noha, spisovatelka Halina Pawlowská a mistryně světa v Pole dance – Alena Schaffartziková a Nikol Vítečková.

Herce a dabéra Františka Filipovského není nutno představovat blíže. Jeho charisma, talent, nezaměnitelný hlas a veselá povaha ho řadí mezi největší herecké legendy, na které nelze zapomenout. Připomeňme si nejen to, co udělal pro český dabing, ale i jeho osobní život.

Seznamte se s jedinečným zábavným pořadem Hovory W, speciální talkshow baviče, herce a moderátora Jiřího Wericha Petráška a zpívajícího nakladatele a publicisty Pavla Mészárose. Tentokrát si do svého pořadu, který každý měsíc zpestří zajímavý host, pozvali herce Václava Vydru, se kterým zavzpomínají na jeho profesní začátky, ale i na jeho slavné rodiče a herecký klan Vydrů, řeč přijde také na jeho lásku ke koním nebo na to, co jej aktuálně čeká a jaké pracovní plány a výzvy má před sebou.

Odehrálo se v dobách mé nezralé mladosti: málo přes dvacet, prvně ženat, prvně redaktorem v novinách, takže prvně ve styku s mnoha umělci, se kterými jsem najednou spolupracoval, t.j. vymáhal na nich příspěvky do časopisu Sedmička. Jedním z nich byl i Miroslav Horníček.

Milovaný Filísek, jak oblíbenému herci přezdívali blízcí a přátelé, vytvořil komický typ snaživého a ušlápnutého človíčka, ale dokázal ve směšné podobě zobrazit i lidi pokřivené – šplhouny, podvodníčky, pokrytce, patolízaly a protivné choleriky. V září uplynulo od jeho narození už sto patnáct let.

Proslulé tanečnici, choreografce a majitelce prestižní taneční školy se všechny chtěly podobat, a to nejlépe ihned. Jenže za Milčinými úspěchy se skrýval nejen výjimečný talent, ale i stovky hodin tvrdé práce. Zastávala názor, že teprve trénink dělá mistra, a proto tuto část své práce nikdy nepodcenila.

„U Osvobozeného divadla se diváci těšili na předscény, u nás na semináře,“ připomíná Zdeněk Svěrák zrod Divadla Járy Cimrmana a jedné z jeho hlavních součástí – série úvodních přednášek. Společně s druhým zakládajícím členem souboru, Miloněm Čepelkou, vzpomíná na 4. říjen 1967. Přesně před 55 lety divadlo předvedlo premiéru první hry Akt.

Hudební skladatel, dirigent, hudebník, dramaturg, jeden z našich nejzajímavějších skladatelů meziválečného období. Nadto vynikající klavírista, který dokonale ovládl umění hudební improvizace.

Deset unikátních nahrávek z rozhlasových vysílání Jiřího Voskovce a Jana Wericha z doby jejich amerického válečného exilu, pocházejících ze soukromé sbírky Stanislava Trska, nabízí vinylová deska s názvem V+W: Heydrich, nic než Heydrich. Vychází z pořadu Invitation to Sabotage (Pozvánka na sabotáž) z 11. června 1946. Do protektorátu byl pořad vysílán britskou BBC v rámci programu pro Československo 5. září 1942.

Legendární František Filipovský se proslavil převážně jako dabér. I když hrál většinou vedlejší role, tak i přesto byl výrazným článkem české filmografie. Obrovský převrat přišel s francouzským hercem Louisem de Funèsem, kterému František propůjčil svůj hlas. Vlastnil vilu v pražských Strašnicích, kterou pro vás nafotila fotoredaktorka eXtra.cz. Teď ho můžete vidět v seriálu Hříšní lidé města pražského, který opět reprízuje ČT 1.

Mezi předky režiséra legendárního Bohouše najdeme hudebního skladatele, chopinovského klavíristu i houslového virtuóza. On sám se vydal jinou cestou.

O Janu Werichovi se už napsalo snad téměř všechno. Přesto k objevům stále láká jeho soukromý život, kolem nějž zůstává mnoho otazníků. Jedno je v něm však jisté, a sice jeho tři zásadní ženy – manželka, dcera a vnučka.

VIDEO I když chtěl působit seriózně, zpravidla to jaksi nevyšlo a každou repliku dokázal s kamennou tváří proměnit v kabaret. V soukromí mu většinou moc do smíchu nebylo, zato se s ním bezva mlčelo.

Prodej luxusního designu funguje jako trh s uměním. Kdo pozná nadhodnotu kvality, cenu už tolik neřeší, říká Eva Kozarová.

​Jan Werich. Jméno tohoto oblíbeného herce, divadelníka a spisovatele si už před třiatřiceti lety dali do svého názvu členové spolku Werichovci.

Za nenápadnými šedými dveřmi a jednoduše zařízenou předsíní se skrývá interiér, jaký byste tak možná úplně nečekali. Novinářka Pavlína Wolfová má v bytě spoustu rodinných památek - velká místnost spojující dohromady obývací pokoj s kuchyní, do níž pozvala moderátorku pořadu Prima Pauza, je plná starožitností.

K osmdesátinám trampského muzikanta Mikiho Ryvoly, které připadnou na 12. dubna, vychází reedice alba skupiny Hoboes Zvláštní znamení touha. Album s původním počtem 16 písní včetně Ryvolova největšího hitu Bedna vod whisky prošlo zvukovou i grafickou rekonstrukcí.

„Dneska už mi fóry ňák nejdou přes pysky. Stojí s dlouhou kravatou na bedně vod whisky……“ Kdo by neznal nebo alespoň jednou neslyšel Bednu od whisky, ale také mnohé další trampské písničky Mikiho Ryvoly, které složil sám, nebo se svým bratrem Wabim (Jiřím) Ryvolou.

Bratři Ryvolové jsou pro českou folkovou a trampskou scénu tím nejstěžejnějším pilířem. Vždyť i bard Wabi Daněk získal přezdívku právě po Wabi Ryvolovi, protože zpočátku hrál jen jeho písně.

Členové Werichovců - Sdružení pana Jana pro srandu a kulturně společenský život mladých věkem či duchem na dnes v Praze připravili akci při příležitosti 117. výročí narození Jana Wericha. Uskuteční se ve Werichově vile na Malé Straně. Její součástí akce bude komentovaná prohlídka Werichovy vily a projekce filmu Kočár nejsvětější svátosti. Werich se narodil 6. února 1905 v Praze.

Šéfdirigent České filharmonie v letech 1950 až 1968 nepotřeboval studiová kouzla, aby orchestr zněl podle jeho představ.

Jan Werich patří mezi české divadelní a filmové legendy. Vždyť kdo by neznal klasiky Peníze nebo život a Císařova pekaře. Ale neméně zajímavé bylo i soukromí Jana Wericha. Věděli jste, že jej měl strašit duch předního českého obrozence Josefa Dobrovského?

Nejznámější a nejváženější divadelní a filmová legenda, tak by se dal označit Jan Werich, a to navzdory tomu, že za svůj život natočil pouze pár filmů. Tehdejší doba mu nepřála.

Mikuláš v doprovodu čerta a anděla zavítal po roce také do žateckého domova pro seniory. Jedná se mezi jeho obyvateli o velmi oblíbenou tradici, která jim připomíná jejich mládí a předvánoční zvyklosti.

Když se řekne Osvobozené divadlo, každému se vybaví jméno legendárního trojlísku Voskovec – Werich – Ježek. Bohužel se ale stále častěji zapomíná na muže, který mu dal mnohem víc než jen název.

Velkorysá velkoformátová kniha Jiří Voskovec & Jan Werich popisuje životy dvou velikánů českého divadla a filmu, od počátku duševně spjatých, i když později fyzicky rozdělených emigrací. Nabízí také stovky fotografií a plakátů.

Před nacisty emigroval kvůli údajnému židovskému původu, po kterém nebylo v jeho rodokmenu ani stopy. Jenže Američané jeho humoru nerozuměli, dokonce ho zatkli za sympatie ke komunismu. Život ‘toho hubeného‘ z legendární dvojice V&W připomínal jeden velký absurdistán.

Režíroval všech dvacet divadelních her Voskovce a Wericha, s nimi ‘přičichl‘ i k filmu a také díky němu se zrodila česká avantgarda. Vrásky na čelech dělal kdekomu už za první republiky, během nacistické okupace už práce pro něj nebyla vůbec.

Fenomenální klavírista a jazzman Jaroslav Ježek (25. 9. 1906 – 1. 1. 1942) patří s Jiřím Voskovcem (✝76) a Janem Werichem (✝75) k legendám českého humoru a písně, které pocházejí z jejich společné tvůrčí dílny, se staly základem naší moderní taneční a jazzové hudby. A s velkým úspěchem se hrají dodnes. Minimálně jednu z nich, ať už je to David a Goliáš, Ezop a brabenec, Klobouk ve křoví, Mary, babička Mary, Nebe na zemi, Stonožka, Svítá, Tmavomodrý svět, Tři strážníci nebo Život je jen náhoda, umí zazpívat každý Čech.

Slavnostní tečku za 15. ročníkem festivalu učiní soubor Musica Florea v Šumperku, kde vůbec poprvé představí znovuobjevené dílo skladatele Václava Horálka.

První filmy Jiřího Voskovce a Jana Wericha budily u kritiky spíše rozpaky. Vše ale měl změnit nový režisér Martin „Mac“ Frič. Jen málokdo totiž dokázal lépe „ukočírovat” svérázné a osobité herce…

Jméno Světla Svozilová není tak známé jako například Adina Mandlová, nicméně šlo o prvotřídní herečku, která ale zůstala ve stínu svých kolegyň.

Účtování s minulostí vždycky skončilo tak, že na to doplatili herci, a to se mi zdá dost smutné. V 90. letech to v českém tisku vypadalo, jako by český komunimus zavinila Vondráčková s Gottem.

Film mapuje klíčové okamžiky života Jana Wericha, vznik Osvobozeného divadla, jeho boj proti fašismu, dramatický útěk před nacisty, působení ve Spojených státech i rozčarování po návratu do Československa.