Paleontologie

Hroši v Evropě během doby ledové? Donedávna se předpokládalo, že hroši obojživelní vyhynuli na našem kontinentu již před 115 tisíci lety. Nový objev však ukazuje, že přinejmenším izolovaná populace těchto afrických savců přežila mnohem déle. Proč to paleontology překvapilo?

Když tým paleoantropologů narazil v roce 2009 v Afarském trojúhelníku na severovýchodě Etiopie na osm kostí pravěkého chodidla, netušil, že drží v rukou jeden z nejzásadnějších objevů posledních desetiletí. Fosilie se brzy stala vědeckou hádankou. Jedinec, jemuž kdysi končetina patřila, chodil po dvou, ale zároveň se zjevně pohyboval i po stromech. Kdo to mohl být? A kam ho v evoluci zařadit? Po 15 letech výzkumu mají vědci konečně odpovědi.

pinosaurus aegyptiacus byl s délkou až 18 metrů patrně největší teropodní dinosaurus všech dob. Nové objevy v paleontologii však naznačují, že i když byl smrtícím postrachem afrických vodních toků, jeho předkové přišli z Evropy. Kořeny má na Pyrenejském poloostrově.

Před desítkami tisíc let žili na našem území zajímaví příslušníci megafauny doby ledové - mamuti, medvědi jeskynní nebo nosorožci srstnatí. O mamutech se píše poměrně často, co ale víme o nosorožcích?

Mysleli jste si, že pokud jde o dinosaury, těžko už se objeví nějaký nový? Tak to je velký omyl! Týmy paleontologů nacházejí v různých částech světa kostry dalších a dalších dosud neznámých druhů. Naposledy tyto dva.

Reportáž z autorovy návštěvy Jamalu a seznámení s objevy tamních archeologů a paleontologů (výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět - 2).

Radiodont Mosura fentoni, kterého letos vědci popsali podle fosilií z proslulých burgeských břidlic, je starý 500 milionů let a překvapuje několika znaky, jež mění pohled na evoluci prvních členovců.

Týmu vědců se podařilo něco, co ještě před několika lety považovali za prakticky nemožné – extrahovat a přečíst RNA z tkáně mamuta, který žil před více než 39 000 lety. O této biologicky nestabilní molekule se přitom až dosud předpokládalo, že tak dlouhé časové období nemůže přežít. Nová studie ale ukazuje, že za výjimečných podmínek, zejména při dlouhodobém hlubokém zmrazení, je její zachování možné.

Ačkoliv už brachiosaurus není největším známým dinosaurem, stále patří k nejlépe prozkoumaným obřím sauropodům. Dnes už třeba víme, jak velké množství vegetace musel denně spořádat, aby zůstal naživu.

Ptáky si většinou nespojujeme s úplným vrcholem potravního řetězce a nevnímáme je jako špičkové predátory. A přesto lze v historii nalézt ptačí druhy, kterým se to povedlo.

Co si lidé mysleli o zkamenělinách dinosaurů, než vznikla paleontologie? Objev zkamenělých pozůstatků dinosaurů ve starověkých kulturách vedl k fascinujícím interpretacím. Dávní nálezci v nich viděli bohy, draky i stopy biblického oslíka.

Jedním z nejzajímavějších dravých dinosaurů před érou T. rexe byl Acrocanthosaurus atokensis - obr o velikosti dospělého slona s výraznou hřbetní plachtou. Byl popsán právě před tři čtvrtě stoletím.

Fakt, že mnozí dinosauři byli pokrytí peřím, je už dnes všeobecně známý. Jen málokdo by si ale ještě nedávno dovolil snít o tom, že někdy budeme umět barvu tohoto peří zrekonstruovat. Ale jde to.

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Vědci v Austrálii objevili dosud nejstarší skořápky krokodýlích vajec. Pravděpodobně patřily takzvaným padajícím krokodýlům, kteří lezli po stromech a padali z nich na svou kořist.

Po 83 letech od objevu první fosilie, která však byla dosud chybně určena, můžeme záhadného dravého dinosaura z Montany považovat za vědecky platného. Jmenuje se Nanotyrannus, neboli „malinký tyran“.

Na slavném paleontologickém nalezišti Solnhofen v Německu se skrývá záhada. Před 150 miliony lety zde žili ptakoještěři (pterosauři), ale téměř všechny fosilie, které se tady našly, patří jen drobným mláďatům. Dospělci chybí. Nový objev nyní přináší překvapivé odhalení.

Závěrečný článek o možnostech realizace konceptu Jurského parku - nyní už tedy máme živé dinosaury (jakkoliv je to nepravděpodobné) - dokonce i teď jsou ale před námi stále nepřekonatelné překážky…

Území České republiky bylo v průběhu věků svědkem mnoha proměn, ať už jej pokrývala hladina moře, či bylo obaleno v ledové krustě. A v rámci stejné rozmanitosti byli v průběhu let nalezeni i tvorové, kteří v těchto jednotlivých obdobích žili.

Když vědci v 19. století narazili na pozůstatky zvláštních šelem se lvím tělem a se zuby jako z hororu, dali jim jméno Dinofelis, v překladu „strašlivá kočka“. Lépe se ale ujalo slovo „hrůzokočka“.

Pokud jste geniální genetický inženýr a poradil jste si se získáním a zpracováním dinosauří DNA, nemáte ještě ani zdaleka vyhráno. Dalším obřím problémem je vytvoření dokonalého syntetického vyjíčka.

Patagonie, rozsáhlé území na jihu Jižní Ameriky, znovu překvapuje paleontology. Během posledních výzkumů v dané oblasti objevily argentinské týmy hnízdo vajec masožravého dinosaura, zkamenělá embrya i dravce pohřbeného při posledním jídle. Fosilní pozůstatky staré okolo 70 milionů let pocházejí z jedné z nejvýznamnějších lokalit regionu, kde byly nalezeny také pozůstatky sauropodů, hadů, ještěrů i savců.

Drobné „šperky“ vyrobené z trilobita z římského osídlení, naznačují, že i lidé v klasické antice byli těmito malými fosiliemi fascinováni.

Pokračujeme v hodnocení skutečných možností klonování dinosaurů - co bychom byli opravdu schopni udělat se získanou dinosauří DNA?

Když se řekne druhohory, představíme si většinou dinosaury. Zdaleka ale nešlo o jediné živočichy, kteří v této době narostli do obří velikosti. Jedním z nejobávanějších predátorů té doby byl Sarcosuchus imperator.

Vědci popsali téměř kompletní želví krunýř z lokality Ahníkov na Mostecku starý přibližně 20 milionů let. Krunýř a jednotlivé úlomky hřbetního krunýře objevil Zděněk Dvořák v roce 1995. Od roku 2023 ho zkoumali paleontologové. Informoval o tom Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Druh této želvy získal jméno podle želvy z filmu Nekonečný příběh.

Scéna, ve které Tyrannosaurus rex honí džíp, se stala ikonou filmu Jurský park. T-Rex pronásleduje i hrdiny Jurského světa. Jak to ale bylo ve skutečnosti? Nové vědecké studie odhalují skutečnou rychlost T-rexe a dalších dinosaurů. Zjistěte, kdo opravdu sprintoval a kdo spíš jen rychle chodil.

V tomto a několika navazujících článcích získáte přehlednou, obsáhlou a nejspíš i konečnou odpověď na otázku, zda někdy uvidíme naklonované tyranosaury a velociraptory za elektrickými ohradníky.

Díky své hřbetní plachtě patří dimetrodon, jeden z prvních suchozemských vrcholových predátorů, k nejpopulárnějším prvohorním tvorům. K čemu jeho nápadná plachta sloužila? A měli ji i jiní pelykosauři?

Dne 19. září 2025 se knihovně města Třinec konalo slavnostní představení tříjazyčné publikace LUDWIG HOHENEGGER-Vizionář, který předběhl svou dobu. Z příspěvků 12 autorů by zájemce nejen o paleontologii mohl zajímat příspěvek dr. Markuse Mosera, kurátora geologie a historie geologie Bavorské státní sbírky paleontologie a geologie, který podrobně, s citací dobových dokumentů, popisuje získání sbírky pro Bavorsko. Tato historie dosud u nás nebyla zřejmě publikována, stejně jako popis sbírky s ukázkami.

Začátkem října si připomínáme již 120. výročí vědeckého popsání a představení nejslavnějšího dravého dinosaura, obřího severoamerického teropoda druhu Tyrannosaurus rex.

Mohutný čtyřnožec patřil mezi obratlovce, kteří v poslední třetině prvohor dobývali suchozemské ekosystémy. Vyznačoval nezvykle rychlým růstem a způsobem lovu podobným dnešním krokodýlům.

Každý zná Tyrannosaura rexe, ale kdo byl jeho možný předchůdce? Seznamte se s rodem Daspletosaurus, obřím masožravcem, který vládl miliony let před svým slavnějším příbuzným. Nové objevy fosilií konečně odhalují jeho skutečnou velikost a nutí vědce položit sžíravou otázku: Byl děsivý zabiják Daspletosaurus praotcem nejslavnějšího dinosaura všech dob?

Odborníci vědecky prozkoumali želví krunýř z lokality Ahníkov mezi Kadaní a Chomutovem starý přibližně 20 milionů let. Takřka kompletní břišní krunýř a jednotlivé úlomky hřbetního krunýře objevil geolog Zdeněk Dvořák v roce 1995. Od roku 2023 ho zkoumali paleontologové a nyní určili jeho stáří, rozměry a také pojmenovali nový fosilní druh želvy. Informoval o tom Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR v aktuální tiskové zprávě.

Tradiční příběhy o kolonizaci souše začínají obvykle otázkou: Kdo byl první? Byly to rostliny, které vytvořily kyslík a půdu, nebo živočichové, kteří se vyplazili z oceánu? Nebo to bylo úplně jinak?

Dlouhých 150 milionů let se ukrývali hluboko pod zemí v oblasti Solnhofenské plošiny. Území dnešního Bavorska, které patří k nejznámějším nalezištím zkamenělin na světě.

Kloaka, tedy společný tělní vývod několika orgánových soustav, byla u dinosaurů dlouhou dobu velkou neznámou. Teprve výzkum ze začátku tohoto desetiletí nám k ní poskytl první konkrétní informace.

Na severu Izraele, v jeskyni S'chul v pohoří Karmel, bylo už ve 30. letech minulého století objeveno dětské pohřebiště. Teprve letos v létě však vědci díky moderním technologiím zjistili, že lebka pětiletého dítěte, známého jako S'chul (Skhul I), je ve skutečnosti nejstarším důkazem, že se naši předci křížili s neandertálci. A to před neuvěřitelnými 140 000 lety.

Mary Anning, chudá dívka z pobřežního městečka Lyme Regis, objevila zkameněliny, které přepsaly dějiny vědy. Její příběh je fascinující i nespravedlivý.

O návštěvě polární stanice Sejacha na severu poloostrova Jamal a záhadných „voronkách“, kráterech do hlubin permafrostu vznikajících nečekaně po celé Arktidě. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na konec světa a zpět, 1. díl.

Zdeněk Burian (1905–1981) je jedním z nejvýznamnějších českých malířů a ilustrátorů 20. století. Právě díky jeho práci si lidé utvářeli ucelenější představy o pravěkém životě a svou tvorbou inspiroval i uchvátil nejednoho umělce též v zahraničí.

Paleontologové nalezli v Argentině nový druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů. Nově objevený dinosaurus pravděpodobně dosahoval délky až sedmi metrů a hmotnosti přes jednu tunu. Tvor byl ve své době před cca 67 miliony lety na daném území vrcholovým predátorem a zřejmě požíral dávné krokodýly – soudě podle kosti nalezené v jeho tlamě.

Vědci objevili v Argentině doposud neznámý druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů, velkých a hbitých predátorů, kteří žili v období rané až pozdní křídy, tedy asi před 130 až 83 miliony let.

Objev malého dravce jménem Sinosauropteryx v Číně v roce 1996 navždy změnil paleontologii. Přečtěte si o prvním opeřeném dinosaurovi, u kterého díky neúnavnému vědeckému bádání dnes známe i původní barvu jeho pruhovaného ocasu.

Která kdysi velmi populární a běžně používaná dinosauří jména dnes již nejsou platná a sama o sobě působí jako ozvěna dávných dob?

V poušti Gobi v Mongolsku narazili paleontologové na nález, který změnil představy o vývoji jedné zvláštní skupiny dinosaurů. Z útesu tam vyčnívala kost, která se ukázala být součástí lebky tvora, jenž dostal jméno Zavacephale rinpoche. Na první pohled by možná působil nenápadně – drobný býložravec o délce jednoho metru a hmotnosti šesti kilogramů. Jenže na hlavě měl něco, co z něj dělá vědeckou senzaci: pevnou kostěnou kopuli.

Fosilie kambrického „červa“ nalezené v Grónsku patří nečekaně velké ploutvence. Loni popsaný živočich, pojmenovaný Timorebestia neboli „hrůzu nahánějící tvor“, odhaluje střípky z života v prvohorách.

Prvním vědecky rozeznaným dinosaurem, objeveným na našem území, byl malý dravý teropod. Ten žil v oblasti dnešního Červeného Kostelce asi před 210 miliony let, když zde panovalo pouštní prostředí.

Dlouho se předpokládalo, že za vyhynutí neandrtálců může hlavně střet s moderním člověkem. Nový výzkum ale ukazuje, že jejich populace masivně zkolabovala a prošla tzv. efektem hrdla lahve už desítky tisíc let předtím. Vědci teď pátrají po příčině.

Mary se narodila v přímořském městečku Lyme Regis do rodiny truhláře a obchodníka se zkamenělinami. Z nutnosti přivydělat si sběrem fosilií na pobřeží se postupně stala cesta k vědecké slávě. Její objevy pravěkých tvorů najdete dodnes v učebnicích paleontologie. Ironií osudu však za života dostávala uznání jen sporadicky – viktoriánská společnost nerada připouštěla, že obyčejná žena může být autoritou ve vědě.

Možná jste taky někdy našli zkamenělinu, ale nevěděli jste čeho. Snad jen trilobita a žraločí zub poznají všichni.

V současnosti už se většina dětských psychologů shoduje na tom, že děti zajímající se o dinosaury (a přírodu obecně) bývají v průměru inteligentnější a mají výrazně lepší paměť než jejich vrstevníci.

Fanoušci J. R. R. Tolkiena zbystřete. Skřetí princ Bolg, syn Azoga, už není jen postavou z knihy Hobit, ale také jmenovcem 76 milionů let starého plaza. Paleontologové v americkém Utahu objevili fosilii obrněného ještěra, který žil po boku dinosaurů. Aby to ustál, nosil brnění.

Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který měl více než 50 zubů velkých jako měl Tyrannosaurus rex, a před asi 70 miliony lety lovil dinosaury. S odvoláním na studii o tom napsal web časopisu National Geographic (NG).

Patřila tyranosauří kostra kdysi samci, nebo samici tyranosaura? A byla u tohoto druhu větší samice, nebo samec? I na tyto zajímavé otázky se dnes snaží paleontologie odpovědět.

Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus atrox, který měl více než padesát zubů stejně velkých, jako měl Tyrannosaurus rex. Podle paleontologů asi před sedmdesáti miliony let lovil dinosaury.

Výzkumná práce potvrzuje, že lidská přítomnost v Severní Americe sahá mnohem dál do minulosti, než se dříve předpokládalo. Nejnovější důkazy se opírají o radiokarbonové datování spojené s vrstvou starobylého bahna na lokalitě White Sands v Novém Mexiku a potvrzují stáří lidských stop mezi 20 700 až 22 400 lety – v souladu s původními odhady 21 až 23 tisíc let. Předchozí archeologické důkazy přitom naznačovaly, že lidské osídlení Severní Ameriky začalo nejdříve před 16 000 lety.

Nově objevený dinosaurus měl tak extrémní hroty po celém těle, že to podle paleontologů nedává z hlediska obrany žádný smysl.

Genetici už dvě desetiletí usilovně pracují na tom, abychom mohli spatřit skutečného křížence mezi dravým dinosaurem a slepicí. Je možné, že se jim to povede už brzy, snad za několik málo let.