Paleontologie

V nigerské Sahaře objevili vědci nový druh spinosaura s dramatickým šavlovitým hřebenem. Nález tří jedinců starých 95 milionů let znovu rozdmýchává spor, který rozděluje paleontology na dva nesmiřitelné tábory.

Výtečná pověst v Evropě ho nezachrání, nepomůže mu ani přímluva německých kolegů. Paleontolog Jaroslav Šulc bude popraven. „Ukázal se jako nebezpečný nepřítel státu, proti němuž bylo možné zvažovat pro ochranu lidu a Říše pouze trest smrti,“ stojí v rozsudku německého Lidového soudního dvora.

V odlehlé oblasti argentinské Patagonie paleontologové našli mimořádně zachovalou fosilii prastarého krokodýlího tvora, kterému dali jméno Kostensuchus atrox. Tento tvor žil na konci období křídy asi před 70 miliony lety a nebyl jen „vodním krokodýlem“, ale spíše suchozemským vrcholovým predátorem se silnými čelistmi a více než 50 ostrými zuby, které mu umožňovaly lovit i středně velké dinosaury. Jeho zuby odborníci přirovnávají k těm u tyranosaura, což naznačuje, jak mohutný byl jeho skus. Informoval o tom server Ekolist.

Není divné, že takto postižený tvor vyhynul. Divné je, že vůbec žil. Kachna slepá jako krtek to asi neměla zrovna jednoduché.

Mládě nově objeveného dinosaura překvapilo neznámými strukturami vyčnívajícími z kůže. Zatím se neví, k čemu přesně sloužily. Něco se ale přece jen ví.

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Podle agentury Kjódó to odhalila analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří pravěkým tygrům.

Velký mořský plaz, který naháněl hrůzu svým vzhledem. Ovšem oproti svým slavnějším druhům byl přece jen trochu jiný – místo toho, aby kořist trhal na kusy, tak drtil tvrdé schránky.

Dosahovali průměrné výšky až devět metrů a byli tak největším suchozemským organismem své doby. Podivné struktury, zařazené do vlastního rodu Prototaxites, pocházejí z doby siluru a devonu před 375 až 420 miliony let. Původně se myslelo, že jsou to stromy. Ale nejsou…

Zatímco před stoletím byli všichni druhohorní dinosauři považováni za studenokrevné, pomalé a neohrabané tvory, dnes už máme představu zcela jinou. A moderní výzkumy nám tuto představu potvrzují.

Před 60 miliony let žil v jihoamerických bažinách had, který mohl měřit přes 13 metrů. Titanoboa nebyla legenda, ale skutečný vrcholový predátor světa, kde bylo horko jinak než dnes.

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Odhalila to podle agentury Kjódó analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří tygrům. Ve skutečnosti však patří vyhynulému druhu lvů.

Tajuplná podívaná v podzemí Českého krasu na Berounsku je již nyní přístupná. Správci jeskynního systému otevřeli Koněpruské jeskyně dříve než obvykle, takže návštěvníci sem mohou zavítat už v únoru a březnu, zatímco v minulých letech byla oblast přístupná až od dubna.

Vydejte se s dětmi do podzemí, kde ožívá pravěk i vojenská historie. Medvěd Bruno vezme malé návštěvníky na cestu časem, na kterou jen tak nezapomenou.

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.

…aneb Dvojí výročí druhu Antarctopelta oliveroi

Nebyl to první tvor na souši. Ani první s plícemi. Přesto právě Tiktaalik patří k nejdůležitějším fosiliím všech dob. Jeho tělo spojuje rybu a čtyřnožce způsobem, který mění pohled na náš vlastní původ.

Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů.

Podzemí Moravského krasu ukrývá stopy světa, kde se v temnotě jeskyní střetávali obři doby ledové – jeskynní medvědi a lvi.

Tohle monstrum byste naživo potkat nechtěli. Nejdelší masožravý dinosaurus světa uměl zároveň i skvěle plavat. O spinosaurovi je známo, že se jednalo o tvora, který žil poblíž vod a nejčastější položkou na jeho jídelníčku byly ryby.

V pleistocénní Jižní Americe žil medvěd, který mohl dosahovat hmotnosti kolem 1 600 kg. Arctotherium angustidens patří mezi největší suchozemské šelmy své doby.

Nedávno objevené dinosauří stopy kousíček od dějiště olympiády jsou senzací. Zatímco světová média se soustředí na supermoderní sjezdovky, stadiony a lyžařské areály, vědecká obec sleduje „sportoviště“ o 210 milionů let starší.

Vnímat Egypt jen jako zemi pyramid by byla chyba. Údolí velryb vás dostane do kolen, divoká příroda též. Vnímat Egypt jen jako zemi pyramid by byla chyba. Na své si přijdou i milovníci pravěku nebo divoké přírody. Také si myslíte, že se vaše dovolená v Egyptě musí otírat o pyramidy nebo chytat bronz v prosluněné Hurghadě? Ale vůbec ne!

V dramatické zóně přílivu v Novém Skotsku vykopali pozoruhodného tvora, který podle nalezené lebky nejspíš byl jedním z nejstarších býložravých obratlovců. Tyrannoroter heberti byl v takovém případě před asi 307 miliony let odvážným průkopníkem strategie, která nám dneska přijde úplně všední.

Zatímco největšími létajícími tvory všech dob byli druhohorní pterosauři, dlouho po jejich vyhynutí brázdili oblohu nad Jižní Amerikou obří teratorni. Největším z nich byl Argentavis magnificens.

Mezinárodní tým vědců našel miniaturního tvora v Chile. Jeho vývojová linie je o desítky milionů let starší než u ptáků či květin. Na objevu se podíleli také čeští experti.

Mamut, lenochod, šavlozubý tygr a veverka... Vybaví se vám ve spojení s dobou ledovou ještě nějaké jiné zvíře než ta jmenovaná ze slavného animáku? V Austrálii se v této pravěké epoše pohybovali i klokani, kteří navzdory své „mamutí“ hmotnosti mohli skákat.

…aneb Výročí druhu Proceratosaurus bradleyi

Nová analýza kostí Tyrannosaura rexe boří mýty. Obávaný predátor rostl mnohem pomaleji a dospělosti dosahoval až o 15 let později, než se myslelo.

Britští paleontologové oznámili objev dosud neznámého druhu dinosaura, jehož kosti se podařilo identifikovat při detailním zkoumání starších nálezů. Nový druh pochází z období rané křídy a podle vědců šlo o menšího býložravce, který se pohyboval po dnešní jižní Anglii v době, kdy zde panovalo mnohem teplejší klima než dnes. Informoval o tom server Ekolist.

Nový Zéland je vysněnou destinací snad každého milovníka přírody a dobrodružství. A paleontologové ho zbožňují také. Už léta jej totiž přezdívají „evoluční laboratoří“. Donedávna jim však na historické ose chyběl jeden zásadní dílek. To se však změnilo díky unikátnímu nálezu v jeskyni nacházející se v krasové oblasti Waitomo na Severním ostrově - Moa Eggshell Cave. Mezinárodní tým odborníků zde objevil důkazy první jeskynní fauny suchozemských obratlovců z raného pleistocénu, jejíž stáří se odhaduje na jeden milion let.

Velryby, delfíni a kosatky, těžko si je představit při pohybu na souši. Jejich světem je voda. Ovšem před miliony lety žil jejich příbuzný, kterému nebylo domovem jen moře, ale i souš.

Naleziště v americkém Wyoming vydalo unikátní poklad. Slavný paleontolog Paul Sereno popsal dvě nové dinosauří mumie druhu Edmontosaurus annectens. Díky neuvěřitelně detailním otiskům kůže a tkání vznikla nejpodrobnější rekonstrukce tohoto pravěkého obra, která odhalila šokující detaily o jeho anatomii.

Ve španělském Burgosu paleontologové objevili fosilii půlmetrového dinosaura, jehož nečekaně vyspělá anatomie a rychlý metabolismus pomáhají zaplnit 70 milionů let chybějící kapitoly ve vývoji evropských býložravých dinosaurů.

Byla to obyčejná lezecká výprava. A pak přišel moment, kdy si člověk uvědomí, že se dívá ne na kámen, ale na příběh starý desítky milionů let.

Když člověk brouzdá po brdských hřebenech, jen těžko si představí, že pod jeho kroky leží svět starý více než půl miliardy let. Krajina, kterou dnes tvoří lesy, kamenná moře a hřebeny, bývala kdysi mělkým mořem plným života.

Ačkoliv na hranici období permu a triasu většina živočichů zahynula kvůli největšímu masovému vymírání veškerého života v dějinách planety Země, přece jen se našli živočichové, kterým se toto období podařilo přežít.

Předkové hadů měli čtyři končetiny a pohybovali se podobně jako dnešní ještěrky, evoluce je ale o nohy připravila.

Nebyl predátorem, ani nijak velkou rybou. Přesto však svět devonu nestál jen na existenci podmořských predátorů, ale také tvorů, kteří žili poklidným životem a k přežití jim stačila drobnější potrava. A jedním z takových tvorů byl Bothriolepis.

Když dinosauři před miliony let kráčeli po vlhké půdě, zanechali za sebou něco víc než jen prach minulosti – otisky, které se staly okny do dávného světa. Jak se však tyto křehké stopy dokázaly proměnit ve fosilie a přetrvat geologické věky? Odpověď leží v unikátním procesu fosilizace a ve zvláštních podmínkách, které je musely chránit po celé milióny let.

V roce 2010 byla objevena druhá dinosauří stopa na našem území. Patřila menšímu býložravci, který žil nedaleko současného Červeného Kostelce v době před zhruba 215 miliony let. Co o něm vlastně víme?

Ani predátoři nepřišli na svět ze dne na den. Na počátku jejich zrození stála, nebo spíš plavala, ryba, která neměla ani zuby, ani čelisti. Ale byla tou, bez které by dravci a další podmořští lovci nikdy nebyli tím, čím byli později.

Co po nás zůstane za milion let? Paleontologové varují, že naše plastové odpady, betonová města a jedovaté chemikálie se stanou technofosiliemi – geologickými stopami lidstva, které přetrvají věky a mohou otrávit budoucí formy života.

V jantaru, který je součástí sbírky Johanna Wolfganga von Goetheho, se ukrýval skvěle zachovaný mravenec starý 40 milionů let.

Sladkovodní predátor, který v karbonských vodách naháněl hrůzu všemu živému. Jako stín čekal v úkrytu, než vyrazí na lov. Tam, kde se objevil jeho stín, věděli obyvatelé řek a lagun, že je s nimi konec.

Nenápadná novozélandská jeskyně v oblasti Waitomo ukrývala milion let zapomenutý svět ptáků a žab. Objevené fosilie ukazují, že zdejší lesy hostily v hluboké minulosti výrazně pestřejší ptačí společenstvo, než jaké známe z pozdějších období.

Nový výzkum odhaluje fascinující způsob, jakým se měkké organismy zachovaly před 600 miliony let.

Dávný tvor pod názvem Megatherium se potuloval po Jižní Americe 5,3 milionu let, než vyhynul – ačkoli někteří domorodí obyvatelé tvrdí, že podobného tvora vídávají v Amazonii dodnes…

Vědci objevili nový druh megaraptora – Joaquinraptor casali. Šlo o děsivého predátora na vrcholu potravního řetězce.

Cestování časem je z pohledu fyziky teoreticky nemožné, ale pokud máte doma zvídavou šestiletou dceru a trochu trpělivosti, můžete se tomu tak trochu přiblížit. My jsme se o to pokusily jednoho deštivého odpoledne, kdy se naše kuchyně proměnila v improvizovanou paleobiologickou laboratoř.

Svalnatec, rychlík, nebyl to dinosaurus. Přesto to byl ve své době zabiják, který ovládal souš. Ve své době byl na vrcholu potravního řetězce.

Antarktidu si většina lidí představuje jako nekonečnou bílou pustinu s tučňáky a ledový větrem. Ukazuje se však, že hutná vrstva ledu skrývá něco, co byste pravděpodobně nečekali. Vědci totiž popsali rozsáhlou krajinu ležící právě pod povrchem východoantarktickým ledovým štítem v hloubce kolem dvou kilometrů.

Dlouho trvající vědecká bitva o „malého tyrana“ je u konce. Byl Nanotyrannus lancensis jen nedospělým tyranosaurem, nebo obratným zabijákem v jeho stínu? Nejnovější nálezy z roku 2025 přepisují historii křídy a potvrzují, že král dinosaurů měl nečekanou konkurenci. Odhalte pravdu o fosiliích Jane a Bloody Mary.

…aneb Opravdu cenil T. rex zuby?

Osmimetrové sloupy čněly z bažin před 400 miliony let. Po 165 letech zkoumání vědci zjistili, že Prototaxites nepatří k houbám ani jiným známým organismům. Co tedy byl?

Tyrannosaurus rex (dále jen T. rex) mohl být největším suchozemským tvorem v dějinách.

Jak ukázal objev, učiněný již roku 1893 v Srnojedech u Pardubic, druhohorní dinosauři se kdysi nejspíš vyskytovali i v blízkosti této východočeské metropole. Co o tomto záhadném tvorovi vlastně víme?

Obří organismy rodu Prototaxites patřily k důležitým kolonizátorům paleozoických souší a obvykle bývají označovány jako houby. Podle nového výzkumu ale může jít o zástupce vyhynulé větve života.

Tyrannosaurus rex nepochybně patřil k největším suchozemským predátorům v dějinách. Otázkou však zůstávalo, jak rychle T. rex dosáhl své maximální velikosti. Podle nové studie, která zkoumala mikrostrukturu kostní tkáně v dolních končetinách 17 fosilních exemplářů, tyranosaurus potřeboval k dosažení své maximální velikosti při hmotnosti kolem osmi tun až 40 let, což je asi o 15 let více, než se dříve předpokládalo.

Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné.

Vědci představili realistickou podobu pravěkého muže známého jako Kennewick Man (Muž z Kennewicku). Jeho téměř kompletní kostra byla objevena v roce 1996 na břehu řeky Columbia ve státě Washington a okamžitě vzbudila mimořádný zájem odborníků i veřejnosti.