Paleontologie

Ačkoliv jsou ptáci obvykle velmi drobní obratlovci, v průběhu jejich vývoje se objevily i obří formy, vážící celé stovky kilogramů. Někteří z nich byli vysocí a těžcí skoro jako dospělá žirafa.

Ačkoliv mnohá vajíčka dinosaurů byla obrovská, známe i velmi malá fosilní vejce, dosahující sotva velikosti křepelčích vajíček. Zatím nejmenší z nich byly objeveny nedávno v Japonsku.

Před 92 miliony let se nad naším územím vznášeli velcí ptakoještěři. Zkameněliny jednoho mláděte byly v roce 1880 objeveny u východočeské Chocně.

Ačkoliv žijeme v době snadno dostupných informací, velká část populace rozvinutých zemí stále zastává zastaralé a dávno vyvrácené názory. Jedním z nich je i to, kdy vyhynuli „neptačí“ dinosauři.

Před asi 94 miliony let obýval naše území menší býložravý dinosaurus, který v roce 2017 obdržel vědecké jméno Burianosaurus augustai. Co o něm ale vlastně víme?

Největší známý dinosaurus Argentinosaurus huinculensis vážil téměř 100 tun. Absolutní hmotnostní limit ale leží ještě podstatně výš.

Nejdelší krky v živočišné říši dnes mají žirafy. I ty nejdelší krky žiraf jsou ale přímo směšně krátké proti těm, které bychom nalezli u některých druhohorních dinosaurů!

Před 30 lety měl premiéru Spielbergův průlomový snímek Jurský pak. Ve stejné době se objevila fascinující informace o údajném izolování druhohorní DNA. Jaká je ale realita?

V době před 160 miliony let, v období pozdní jury, žil nedaleko dnešní moravské metropole velký a nebezpečný dravý dinosaurus. Co o něm vlastně víme?

Prvními „piloty“, kteří přelétali celé tisíce kilometrů mezi kontinenty, nebyli až lidé ve 20. století, ale již někteří pozdně křídoví ptakoještěři před desítkami milionů let!

Málo známou skutečností je, že dinosauři pronikli do povědomí vědecké obce pikantním jménem - první fosilní exemplář dinosaura byl totiž už v 18. století pojmenován Scrotum humanum („šourek lidský“).

Gigantická vajíčka některých dinosaurů byla tak objemná, že by se do nich pohodlně vešly desítky slepičích vajec. Které z objevených fosilních vajec bylo tedy největší?

O velikosti dravého dinosaura druhu Tyrannosaurus rex se vedou spory již desítky let. Zatím největšími známými jedinci jsou „Sue“ z Jižní Dakoty a „Scotty“ ze Saskatchewanu. A jak byli tedy velcí?

Někteří paleontologové se domnívají, že dinosaury mohla na konci druhohor vyhubit pandemie - tedy celosvětová epidemie smrtících nemocí. Je na tom ale něco pravdy?

Brontosaurus je dinosauří jméno, které bylo po víc než sto let považováno za vědecky neplatné. Nedávno ale bylo znovu vzkříšeno.

Podle kryptozoologů by se v deštných pralesích rovníkové Afriky mohly dodnes ukrývat populace dinosaurů, které jediné unikly velkému vymírání na konci druhohor. Je však něco takového vůbec možné?

Archeologové vykopali v africké Keni u břehů Viktoriina jezera kamenné nástroje, jejichž stáří se odhaduje na 2,9 milionu let, což je řadí mezi dosud nejstarší podobné nálezy. Objev zároveň dokládá, že nástroje využívaly i jiné větvě raných lidí, tedy nejen předci moderního člověka (Homo sapiens), ale i naši vyhynulí příbuzní. Informovala o tom zpravodajská stanice BBC.

Dinosaury si obvykle představujeme jako gigantická stvoření, mnohem větší než jsou dnešní sloni. Nejmenší z nich ale nebyli větší než současná vrána.

Největšími létajícími tvory všech dob byli druhohorní ptakoještěři. Rozpětí křídel těch největších zřejmě přesahovalo i 11 metrů a překonávalo tak rozpětí křídel malých turistických letadel.

Mami, já bych chtěla být paleontoložkou… Když tahle věta zazní v sedmi letech, asi mávnete rukou, když v desíti, už ji berete vážně, a když ve třinácti, začnete přemýšlet nad tím, jestli vůbec v Česku nějakou paleontoložku máme. Máme. A ani ne před měsícem publikovala velký objev. Při příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přinášíme její příběh. Článek Krumpáč, dřina, ale i velké objevy. Jaká je práce paleontoložky? se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Obří kosti a zuby, vztyčené kameny, prastaré mohyly, nádoby uložené v zemi, volně se povalující kamenné nástroje či zlaté mince, objevující se po dešti. Jak si naši předkové vysvětlovali pozůstatky dávno zaniklých kultur a vyhynulých tvorů?

Naše planeta se neotáčí stále stejnou rychlostí. V minulosti rotovala kolem své osy rychleji, a tak pravěké dny byly kratší než dnes. Jak dlouhé ale byly na konci éry dinosaurů?

Podle dřívějších předpokladů mohli obří sauropodní dinosauři žít i 300 nebo více let. Novější poznatky však ukazují, že ve skutečnosti žili mnohem kratší dobu. Pojďme si tedy nyní představit dosavadního „rekordmana“.

Fosilie lebky vyhynulé ryby Coccocephalus wildi skrývá dosud nejstarší příklad dobře zachovalého mozku obratlovce. Podle zpravodajských stanic BBC a CNN to ukázalo skenování zkameněliny nalezené před více než sto lety v uhelném dole v anglickém hrabství Lancashire. Vzorek byl poté uložen v Manchesterském muzeu.

Zkameněliny dinosaurů byly náhodně nalézány po celém světě už před mnoha staletími. Mezi tyto zajímavé příklady předvědeckého objevování dinosauřích fosilií patří i nálezy z raně novověké Indie.

Dinosauři byli po dobu celých 150 let od svého objevení považováni za evoluční omyl přírody, jakési neúspěšné a předem odepsané životní formy z doby druhohor. Ve skutečnosti je tomu ale spíše naopak.

Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 000 lety podobný zvyk jako dnešní lovci a ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové. Podle nich si neandrtálci ve svých jeskynních příbytcích schovávali například vypreparované lebky praturů, nosorožců nebo jelenů. Napsala o tom agentura APA.

V říjnu roku 2020 byla prodána kostra tyranosaura v aukci za fantastických v přepočtu 733 milionů korun. Pro vědu jsou ale takové události prakticky tragédií.

Mezinárodní vědecký tým zkoumal geny pro pachové receptory u tří zástupců rodu Homo. Výsledky ukazují, že Denisované byli k některým vůním vnímavější než jsme my, zatímco nosy Neandrtálců byly naopak méně citlivé.

Když někoho označíme za „politického dinosaura“, míníme tím, že jde o politika, který není schopen sebereflexe a dalšího (pozitivního) vývoje. Jedná se ale o nepochopení toho, jakou skupinou organizmů druhohorní dinosauři ve skutečnosti byli.

Jak moc by nám páchli dinosauři? Obracel by se nám z jejich odéru žaludek? A dá se něco takového po desítkách milionů let geologického času vůbec zjistit?

Vědci v chilské části Patagonie odhalili nejjižnější dinosauří fosilie zaznamenané mimo Antarktidu, a to včetně pozůstatků megaraptorů, kteří dominovali pravěkému potravnímu řetězci v oblasti před jejich masovým vyhynutím. O nálezu zkamenělin teropodních dinosaurů informovala tento týden agentura Reuters.

Působivá scéna, ve které dospělý Tyrannosaurus rex v Jurském parku sežere právníka Donalda Gennara, patří nepochybně k nejpamátnějším. Kolik právníků by ale tohoto obřího dravého dinosaura uživilo?

Král dravých dinosaurů ovládal během posledních dvou milionů let celý západ Severní Ameriky. Nové paleontologické objevy ale ukazují, že nejspíš ovládal také velkou část východní Asie.

Zájem o populární skupinu pravěkých plazů nebyl ve skutečnosti nikdy „out“, už po dvě století je stále „in“. Jedním z důvodů může být i to, že je pro děti jednoduše velmi prospěšný.

Skutečně měli někteří dinosauři v pánevní oblasti těla druhé nervové centrum, tedy jakýsi dodatečný mozek? Nebo je to dnes již spíše směšná a zcela zavržená myšlenka?

V Austrálii byla nalezena 100 milionů let stará kostra elasmosaura. Tamní paleontologové v prosinci oznámili, že objevili kompletní kostru velkého pravěkého mořského plaza s dlouhým krkem v poušti státu Queensland. Nalézt nedotčené kosterní pozůstatky daného tvora je naprosto unikátní.

O dinosaurech se obvykle mluví jako o „veleještěrech“ nebo o pravěkých ještěrech. Ve skutečnosti ale s touto skupinou plazů nemají takřka pranic společného.

Nadvláda dinosaurů byla násilně přerušena dopadem meteoroidu. Byl to ale skutečně důvod jejich zániku? Nevymřeli by v důsledku vyčerpání zdrojů a rozpadu ekosystému i bez tak kataklyzmatické události? Existovalo by lidstvo bez této katastrofy? Nová studie nabízí odpověď.

Co vlastně víme o mozcích dávno vyhynulých dinosaurů?

Ještěrky jsou pravděpodobně o 35 milionů let starší, než vědci dosud předpokládali. Naznačuje to nový objev, o kterém informoval server BBC News. Odborníci z Bristolské univerzity pořídili CT snímky zkamenělých pozůstatků plaza, který ležel desítky let ve skříni Přírodovědného muzea v Londýně. Ukázaly, že je blízkým příbuzným dnešních ještěrek.

DNA v čase degraduje, a proto ji jen těžko můžeme získat unikátní z jurských dinosaurů. Dva miliony let stará DNA teď prozradila úžasné podrobnosti o tehdejším životě.

Už několik desetiletí se mnozí vědci domívají, že ptáci jsou ve skutečnosti jednou vývojovou podskupinou dinosaurů. Je to ale pravda? Skutečně jsou vrabci, havrani a kanárci žijícími dinosaury?

…aneb Krátce o genetické informaci z druhohor

Zástupci druhu Tyrannosaurus rex mohli být až o 70 procent hmotnější, než si vědci doposud mysleli. Ukazují to modely paleontologů z Kanadského přírodovědného muzea v Ottawě, podle kterých mohl obávaný prehistorický predátor dosáhnout hmotnosti až 15 tun. Upozornil na to server LiveScience.

Dosud nejtěžším objeveným zástupcem druhu Tyrannosaurus rex byl jedinec přezdívaný Scotty, který za svého života vážil okolo 8800 kilogramů. Model kanadských paleontologů ale ukazuje mnohem větší hmotnost.

Ve španělských Pyrenejích se našla fosilie největší mořské želvy v Evropě, která tam žila před asi 83 miliony let a měřila skoro čtyři metry. Vyplývá to ze studie vědců z univerzity v Barceloně, která byla zveřejněna tento týden v časopise Nature.

Tým vědců z několika zemí objevil až 47 milionů let starou jepici. Popsali tak nový druh tohoto hmyzu. Fosilní jepici objevili v jantaru v oblasti u Baltského moře. Vědecký tým tvořili i zástupci českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR.

V Číně byl objeven nejstarší druh zelené řasy pocházející z období raného Precambrianu. Jednobuněčná řasa je svou stavbou překvapivě podobná moderním mořským řasám, což znamená, že vědci zřejmě budou muset přehodnotit dataci prvního společného předka řas a rostlin a posunout ho dále do historie.

TLDR: nález unikátní vrstvy sedimentů, která možná vznikla v den vymření dinosaurů, slibuje být velkým objevem paleontologie. Pokud se tedy The post Jak vypadaly stopy z posledního dinosaurů?

Archeologové našli v mělkém hrobě hluboko v odlehlé indonéské jeskyni kosti mladého člověka staré 31 tisíc let. Nález by podle nich mohl přepsat dějiny medicíny, může totiž jít o dosud nejstarší důkaz úspěšné amputace končetiny.

V jižním Izraeli archeologové objevili zkamenělý kel obřího pravěkého slona, který se kdysi pohyboval v oblasti Středomoří. Podle odborníků objev nabízí vzácný pohled na život dávných obyvatel této oblasti. Stáří 2,5 metru dlouhého sloního klu se odhaduje na přibližně půl milionu let, uvedla agentura Reuters.

Výzkumný tým v Portugalsku pravděpodobně našel část ostatků největšího dinosaura dosud objeveného na území Evropy. Jestli jde opravdu o gigantického brachiosaura, se ale musí ještě potvrdit.

Za normálních okolností by šlo o špatnou zprávu. Sucho v americkém Texasu téměř zcela vysušilo řeku protékající státním parkem Dinosaur Valley. Ustupující voda však zároveň odhalila unikátní stopy dinosaurů staré přibližně 113 milionů let. Podle odborníků jde o jednu z nejdelších stezek vytvořenou našimi gigantickými předchůdci, která kdy na světě byla nalezena.

Před pěti miliony let hlídkovali v oceánech obrovští žraloci. Jejich velké zuby inspirovaly v roce 1843 i jejich název, který se od té doby vžil: megalodon. Navzdory slávě megatunového žraloka byla jeho přesná velikost a tvar dlouho předmětem sporů, napsal list The New York Times (NYT).

Zkamenělé pozůstatky dinosaura o velikosti kočky domácí odkryli paleontologové v Argentině, v provincii Río Negro na severu Patagonie. Dosud neznámý druh se specifickým kostnatým krunýřem dostal jméno Jakapil kanikura.

Britští vědci objevili zkamenělinu stovky let starého živočicha, o kterém se domnívají, že byl nejstarším dosud nalezeným predátorem. Mořského lovce, který svou kořist chytal chapadélky a nejspíš patřil k žahavcům, pojmenovali po britském přírodovědci Davidu Attenboroughovi, píše BBC.

Dinosauři patří bezesporu k nejznámějším vyhynulým zvířatům. Obrovští ještěři, kteří byli vybaveni jak ostrými zuby a drápy, tak i fascinujícími obrannými systémy, vzbuzují naše fantazie, jak dokazuje i řada Jurských Parků a Jurských Světů, které byly dosud natočeny. Věděli jste ale, že se do dnešních dnů zachoval jeden fosilní výjev, který dinosaurům tuto roli potvrzuje?

Po sporech mezi brazilskými a německými vědci vrátí spolková země Bádensko-Württembersko Brazílii jedinečnou fosilii dinosaura. Podle německých úřadů existují pochybnosti o původu zkameněliny a možnost, že byla z jihoamerického státu vyvezena nezákonně, napsala agentura DPA.