Paleontologie

Prozkoumání několika set fosilií z pozdního ediakarského období ukazuje, že některé linie, které se zdánlivě objevily až s proslulou kambrickou explozí, existovaly už před začátkem prvohor.

Objev výjimečně zachovaných fosilií ukazuje, že naši nejstarší předci mohli mít dvě oči navíc, které se během evoluce proměnily v orgán řídící náš spánek.

…aneb Evoluční počátky lagomorfů brzy po vyhynutí dinosaurů

Před 55 lety byl světu představen první ptakoještěr, objevený s „chlupatým“ pokryvem těla. Nález tehdy vyvolal senzaci, která rezonuje i v současném paleontologickém výzkumu.

Ve 35 milionů let starém jantaru ze dvou evropských lokalit se skrýval dosud neznámý druh sekáče z málo známé skupiny, o jejíž přítomnosti na starém kontinentě dosud neexistovaly důkazy.

V Koreji objevili vědci mládě dinosaura staré přes sto milionů let. Vypadalo jako načechrané jehňátko a jedlo všechno, co mu přišlo pod zobák.

Vědci objevili v jantaru první fosilní důkaz zvláštní skupiny sekáčů, kteří byli kdysi rozšířeni po celé severní polokouli.

Představa Arktidy jako ledové pustiny neslučitelné se složitým životem, kterou si věda po desetiletí vytvářela, právě dostala zdrcující ránu. Výjimečně dobře zachovalá kostra nosorožce, objevená na Devonově ostrově v kanadské Vysoké Arktidě, ukazuje, že před miliony let byla tato oblast vším možným, jen ne ledovou pustinou.

Steven Spielberg dokázal v roce 1993 s Jurským parkem změnit navždy způsob, jakým se díváme na dinosaury. O více než tři dekády později se k prehistorickým tvorům vrací — tentokrát ne ve fikci, ale v dokumentární minisérii, která je k vidění na Netflixu.

Obtížně dostupná Benderova jeskyně poblíž San Antonia ukrývala množství kostí velkých zvířat z doby ledové.

Nově objevená fauna z Ťien-čchuanu je jako okno do dávno ztraceného světa s krásně zachovalými fosiliemi ve 3D. V době před 554 až 539 miliony let se tam tvorové ediakary bratříčkují s nejstaršími zástupci moderních skupin živočichů. Paleontologové mají postaráno o zábavu na příští desetiletí.

Čtyři dinosauří vejce, lehce načervenalá a překvapivě zachovalá, přežila v kameni desítky milionů let. Napadlo vás někdy, kolik „informací“ se dá vyčíst z obyčejné skořápky?

Mezinárodní tým z programu SWAIS2C vyvrtal na Antarktidě dosud největší jádro sedimentů skryté více než pět set metrů pod Západoantarktickým ledovým příkrovem. Projekt s plným názvem Sensitivity of the West Antarctic Ice Sheet to +2 °C se už roky pokouší odhalit, jaké podmínky se nacházejí hluboko pod příkrovem a zdali zdejší dno bylo kdysi i dnem mělkého moře.

Významný sběratel fosilií a objevitel nejdelšího dravého dinosaura na světě pocházel z Přísečnice na severozápadě Čech. Richard Markgraf se nakonec dožil pouhých 46 let, ale za tuto krátkou dobu stihl výrazně ovlivnit svět paleontologie.

Paleontologové objevem nového druhu dinosaura v severní Africe znovu otevřeli otázku, jak vlastně žil slavný Spinosaurus. Byl to skutečně vodní živočich, nebo spíš číhající predátor na březích řek? Nové fosilie naznačují překvapivou odpověď

Největším známým hadem v dějinách života na Zemi byl obří příbuzný hroznýšů jménem Titanoboa cerrejonensis. Tento paleocenní gigant byl dvakrát delší a pětkrát těžší než největší dnes známé anakondy.

Nový fosilní nález z Egypta naznačuje, že kolébka lidoopů mohla ležet severněji, než jsme si dosud mysleli.

V egyptské poušti vědci narazili na fosilní čelist starou 17 až 18 milionů let – prvního lidoopa severní Afriky. Objev zpochybňuje, kde se vlastně zrodila naše evoluční skupina.

Mezi dinosaury, mamuty a šavlozubé tygry zavede návštěvníky nová výstava Paleoart v brněnském Pavilonu Anthropos. Tvoří ji obrazy či modely českých a slovenských výtvarníků, kteří se věnují vědecké umělecké rekonstrukci. Výstava potrvá do 19. července, informovala náměstkyně ředitele Moravského zemského muzea Barbora Onderková.

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.

Živočich popsaný v roce 2022 a pojmenovaný na počest slavného britského přírodovědce žil před 560 miliony let, tedy ještě před začátkem prvohor. Podle vědců šlo o jednoho z prvních predátorů na Zemi.

Na přelomu karbonu a permu, když donedávna vlhký tropický svět uhelných bažin a pralesů vychladl, nad Pangeou létal bizarní obrovský hmyz. Dnes dráždí naši fantazii a nejspíš i noční můry – přitom ale stále nevíme, proč vlastně byl tak veliký a dneska není. Nový výzkum vyvrací představu, že za to mohl tehdejší kyslík, kterého bylo v atmosféře mnohem víc než dnes.

Z fosilií dinosaurů se staly vyhledávané sběratelské předměty i cíle zájmu investorů. Ceny neustále rostou a právě teď se odehrává aukce, která by mohla přepsat dosavadní rekordy.

Asi 3 kilometry od Berouna, nedaleko osady Jarov, leží starý lom Kosov. Jeho historie sahá až do začátku 20. století a i dnes se jedná o zajímavé místo. Současně je ale poněkud kontroverzní.

Dvanáct drobných kostí z jeskyně na jihu Německa dlouho vypadalo jako nenápadný pravěký nález. Ve skutečnosti ale tyto úlomky ukrývaly mimořádně cenné svědectví. Vědcům se z nich podařilo získat DNA neandrtálského plodu starého asi 55 000 let…

V okolí nynějšího Mexika žil před desítkami milionů let obávaný predátor. Vodní plaz lovil prakticky vše a od jiných druhů stejného rodu se významně lišil.

Zapomeňte na koně na balkoně, co takhle vlastního veleještěra? Slavná turistická atrakce, obří T-Rex Tyla, čelí nejisté budoucnosti a hrozí jí zánik. Zjistěte, proč musí tento unikátní kolos opustit své místo v kanadském Drumhelleru.

DinoPark Ostrava v Doubravě na Karvinsku zahájí novou sezonu první dubnový víkend, který letos připadá na Velikonoce. Návštěvníky čekají v nadcházející sezóně tradiční atrakce, nové modely dinosaurů i speciální program pro děti.

Albertosaurus, smrtící bratranec Tyrannosaura rexe, byl zřejmě nejrychlejším suchozemským predátorem planety. Dokázal vyvinout úctyhodnou rychlost až 50 km/h, to ale nebyla jeho jediná zbraň.

Moderní technologie pomohla vědcům odhalit skrytou kostru dinosauřího mláděte, které dostalo jméno po ikonickém hrdinovi korejských animáků.

…aneb Tentokrát již s ověřenými údaji

Vědecké výzkumy boří mýty o tom, že se obří dinosauři dožívali stovek let. Jak rychle rostl Tyrannosaurus rex a který sauropod byl skutečným dravým kmetem? Přečtěte si, co odhalily „letokruhy“ v kostech o dospívání a stárnutí druhohorních vládců naší planety.

Zapomeňte na těžkopádné dunění, které známe z filmu Jurský park. Nejnovější výzkum přináší překvapivý pohled, jak se Tyrannosaurus rex ve skutečnosti pohyboval. Tento obávaný predátor zřejmě nenašlapoval na celé chodidlo, ale na jeho přední část – podobně jako dnešní ptáci nebo člověk při běhu. Takový styl pohybu mu umožnil dosahovat nečekaně vysokých rychlostí. Podle vědců by menší jedinci zvládli stometrový sprint rychleji než legendární Usain Bolt.

Na první pohled vypadá jako kmen stromu bez větví. Jenže v době, kdy tento organismus vyrůstal do výšky až osmi metrů, na Zemi žádné skutečné stromy ještě nerostly. Paleontologové dnes znovu otevírají případ záhadného tvora jménem Prototaxites.

V kosti dávného plesiosaura vědci objevili zaklíněný zub, který odhaluje podrobnosti nečekaného souboje vrcholových predátorů křídového moře.

Tyrannosaurus rex je jedním z nejslavnějších predátorů, jaký kdy chodil po planetě Zemi. Nová studie ovšem naznačuje, že jeho gigantická velikost se neobjevila tak náhle, jak se dosud myslelo. Paleontologové v Novém Mexiku zanalyzovali obrovskou kost dinosauří nohy, starou asi 74 milionů let. Na svou dobu byl ovšem tyranosaurus neobvykle velký.

Představte si, že stojíte na vrcholu horského hřebene tisíce metrů nad hladinou moře a v okolních skalách nacházíte zkamenělé schránky mořských živočichů. Podobnou situaci ukazuje například virální video z amerického pohoří Guadalupe Mountains, které v posledních týdnech zaplavilo sociální sítě.

První objevený koprolit (fosilizovaný trus) obřího dravého dinosaura druhu Tyrannosaurus rex odhalil vědcům mnohé zajímavé údaje.

Nově nalezená kost nohy tyranosaura v americkém státě Nové Mexiko nadchla paleontology. Patří mezi jedny z největších exemplářů, které dosud objevili. Zároveň je mnohem starší než dosud předpokládaná doba počátku tohoto masožravého rodu dinosaurů.

Sahara dnes představuje 9 milionů km2 vyprahlého písku. V období spodní křídy, kdy se Afrika odtrhla od Jižní Ameriky, ale území, které je dnes pouští, dominoval rozsáhlý říční systém. Právě zde se před 100 miliony lety proháněl jeden z největších dravých dinosaurů, kteří kdy na Zemi žili – fascinující Spinosaurus.

Fosilní lebka Little Foota z jihoafrické jeskyně Sterkfontein ležela roztříštěná miliony let. Synchrotronová mikro-CT tomografie s rozlišením 21 mikrometrů ji složila zpět – a výsledek zpochybnil, co víme o evoluci našich předků.

Nejnovější paleontologické výzkumy naznačují, že nejznámější predátor všech dob dospíval mnohem pomaleji, než jsme si dosud mysleli. Zatímco dříve vědci odhadovali konec jeho růstu kolem dvacátého roku života, nové analýzy fosilií posouvají hranici dospělosti až ke čtyřicítce.

Velkolepý dokumentární výlet mezi dinosaury, sci-fi komedie Gora Verbinskiho, technicky dokonalý baskytarista ze Španělska, „ypsilonský“ kabaret s Dagmar Peckovou v hlavní roli nebo skvělá výstava světoznámého italského malíře, který se přátelil s Janem Zrzavým.

…aneb Mohl právě z tohoto teropoda vzejít „dinosauroid“?

Fotr tentokrát vyrazil na dinosauří pobřeží. A byl to velkolepý zážitek.

Analýza kostních kroužků sedmnácti tyranosaurů přinesla překvapivý výsledek: T. rex dosahoval plné hmotnosti až ve čtyřiceti letech — o patnáct let déle, než se předpokládalo. A fosilie Jane a Petey možná nepatří T. rexovi vůbec.

Čtyřdílná dokusérie Dinosauři od Stevena Spielberga s komentářem Morgana Freemana je na Netflixu. Vizuálně jde o jednu z nejlepších věcí na platformě.

Nový výzkum nám prozrazuje nejen to, jak rychle se obří dravý dinosaurus pohyboval, ale také dokládá, že i tyranosauři byli ve skutečnosti mnohem více podobní současným ptákům.

Tým paleontologů vedený experty z Chicagské univerzity objevil na severu Afriky obrovského rybožravého dinosaura. Zjistil, že kosti patří zcela novému druhu, o kterém se předpokládalo, že neexistoval. Přirovnali jej k pekelné volavce.

Josef Václav Sládek by asi nebyl moc rád, ale hluboké lesy jsou v Evropě jenom pár set let, kvůli souhře nešťastných okolností. Naposledy tu rostly ve starších třetihorách, když byla Evropa ještě horká a vlhká a porůstaly ji tropické pralesy. Od miocénu je Evropa kontinentem veselých a prosluněných parků.

Před šedesáti miliony let se v oblasti dnešní Kolumbie plazil největší had, jakého kdy věda poznala. Byl velký jako autobus, vážil přes tunu a bez větších potíží dokázal zlámat kosti jiné obří kořisti. Nazývá se Titanoboa cerrejonensis a jeho rozměry dodnes berou dech i zkušeným paleontologům.

Sedmihlavá saň chrlící oheň je nejspíš výplodem hodně bujné fantazie, inspiraci pro příšeru s více hlavami ale mohli naši předkové najít v reálných fosiliích. Po světě kdysi opravdu chodili podivní tvorové s abnormální anatomií. A stále chodí. Častěji se spíš plazí.

Nejdelší ledové jádro nedávno v Antarktidě vyvrtal mezinárodní tým vědců vedený Imperial College London. Experti tím získali data zahrnující miliony let. Mohou tak lépe pozorovat změny v minulosti, ale také předpovědět vzestup hladiny moří při pokračujícím oteplování.

Argentinská Patagonie je místem velkého geologického a paleontologického zájmu. Byli zde objeveni někteří z největších dinosaurů, kteří kdy žili, například argentinosaurus, který mohl vážit více než 70 tun. Ale objevili zde i pravý opak.

Nedávno publikovaný výzkum přinesl detailní popis mimořádně malého neptačího dinosaura Alnashetri cerropoliciensis, jehož fosilie byla objevena v severní Patagonii v dnešní Argentině. Nález pochází ze sedimentů starých přibližně 90 až 95 milionů let a představuje jeden z nejlépe zachovaných exemplářů drobných teropodů z období svrchní křídy.

Nepatřila mezi ty největší tvory kambrijských moří, nebyla ale také ani z těch nejmenších. Svou existencí představovala důležitý evoluční článek u členovců.