Pavel Kosatík

Poslední várka knih roku 2021 nabízí ilustrovanou encyklopedii světa dvacátého století, komiks, přibližující hravou formou otázky biologie, nebo román popisující děj, odehrávající se pod africkým sluncem. A návdavkem publikaci, zabývající se ženami, jež překročily Rubikon, a měly na rukou krev.

Se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o jeho nové knize Slovenské století, o mostu mezi Východem a Západem i o zápasu mezi Pithartem a Mečiarem.

Slovenské století patří k nejpodstatnějším knihám Pavla Kosatíka. Štefánika neukazuje jako třetího vzadu za Masarykem a Benešem.

Magorovo září, kterým si Humpolec na Pelhřimovsku obvykle připomíná básníka, publicistu a jednoho z představitelů českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, letos připomene také básníka Jana Zábranu.

Komunisti Emila Zátopka využili, zneužili, zničili a pak se ještě skrz jejich objektiv na něj dnes díváme jako na slabého člověka, říká režisér David Ondříček.

Emil Zátopek byl fenomenální běžec, jenž získal spousty zlatých medailí a dodnes je považován za národního hrdinu. Proč si ale někteří historici myslí, že by tomu tak nemělo být? Dopustil se snad ve svém životě nějakých morálních přešlapů?

Film Zátopek je zdařilé drama. Přesvědčivé, až strhující v zachycení sportovních vrcholů, střízlivé ve vyobrazení partnerského vztahu. Přesto se k historii trochu otáčí zády.

Láska k fešáckému legionáři jí připravila tak pestrý osud, že by vydal na seriál. Moudrá, vlídná a vyrovnaná dáma si dokázala se vším poradit v extrémní chudobě na Podkarpatské Rusi i na Pražském hradě.

Zemřel katolický kněz František Lízna, v téhle zemi nebylo mnoho takových lidí. V různých médiích a na sociálních sítích je možné si přečíst různé osobní vzpomínky na něj, v některých může být znát až dotek mystéria –⁠ třeba ve vyprávění spisovatele Pavla Kosatíka zveřejněném na Facebooku.

Ve věku 79 let zemřel katolický duchovní, jezuita a bývalý chartista František Lízna. ČTK to dnes potvrdil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Ve věku 79 let zemřel katolický duchovní, jezuita a bývalý chartista František Lízna. V pátek to potvrdil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Lízna byl hospitalizován tento týden v nemocnici kvůli koronaviru, zemřel ve čtvrtek vpodvečer, uvedl mluvčí arcibiskupství.

Ve věku 79 let zemřel katolický duchovní, jezuita a bývalý chartista František Lízna. Tento týden byl hospitalizován kvůli koronaviru. Zemřel ve čtvrtek vpodvečer, uvedl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Ve věku 79 let zemřel katolický duchovní, jezuita a bývalý chartista František Lízna. ČTK to dnes potvrdil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Lízna byl hospitalizován tento týden v nemocnici kvůli těžkému průběhu nemoci covid-19, které ve čtvrtek večer podlehl, uvedl mluvčí arcibiskupství. Poslední rozloučení se uskuteční v pátek 12. března při mši svaté od 15:00 v brněnském jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Tělo zesnulého bude poté uloženo do krypty kostela, doplnilo arcibiskupství.

Byla to velká událost. 17. června 1928 se měl ve městě Žďár položit základní kámen nové sokolovny. A kladívkem měl poklepat sám prezident. Slavnostní atmosféra se dala krájet. Všude byla spousta lidí a ze všech stran zněl smích. Téměř žádný místní občan nechyběl. I malá Eva Neugebauerová se šla s maminkou na tu slávu podívat. Netušila, že se jí setkání stane osudným.

Ferdinand Peroutka cítí, že svoboda v Československu je v rozkladu. Nenechá ji ale padnout bez boje. „Máme-li si vybrat mezi tím, že budeme umlčeni, nebo že se umlčíme sami, zdá se nám mnohem důstojnější první způsob,“ napíše v únoru 1948 ve Svobodných (Lidových) novinách. Za dva týdny dojde k převratu.

Jméno Ferdinanda Peroutky, jehož 125. výročí narození si 6. února připomínáme, je v posledních letech skloňováno hlavně v souvislosti se soudem o nařčení ze sympatií k Adolfu Hitlerovi. Kdo ale skutečně byl Ferdinand Peroutka a jak žil v době, která nebyla pro nikoho jednoduchá?

Vzpomínky Dani Horákové na dobu, kdy žila s režisérem Pavlem Juráčkem, označuje šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery za knihu právě končícího roku.

Životy Josefa Myslivečka, Jana Dismase Zelenky a Bohuslava Martinů se dočkají filmového zpracování.

Životy Josefa Myslivečka, Jana Dismase Zelenky a Bohuslava Martinů se dočkají filmového zpracování.

S mým, nyní již bývalým, profesorem skladby, Milošem ORSON Štědroněm, jsme se setkali v online prostoru k rozhovoru nejen o jeho tvorbě, ale také o dalších atributech jeho multidisciplinární osobnosti. „ORSON“ (or son mimo jiné pro odlišení se od svého známého tatínka) mě zaujímá hlavně svým kloubením protikladů či alespoň na první pohled vzdálených věcí: jako hudební skladatel skládá též texty, má široký záběr jak v rámci profese, tak meziprofesně; zabývá či zabýval se dosti teoretickou muzikologií a zároveň je ostříleným praktikem živé hudby. Rád spojuje věci nízké s vysokými.

Sté výročí prvního použití slova Robot, které tehdy použil spisovatel Karel Čapek ve hře R.U.R., připomene povídková antologie z nakladatelství Argo.

Sté výročí prvního použití slova Robot, které tehdy použil spisovatel Karel Čapek ve hře R.U.R., připomene povídková antologie z nakladatelství Argo. Přispělo do ní 11 českých autorů jako třeba Emil Hakl, Pavel Kosatík, Ondřej Neff či Petr Stančík i světově proslulý britský spisovatel Ben Aaronovitch. Oslovení autoři dostali zadání spojit své texty s myšlenkami původního Čapkova díla a pokud možno v nich odkrýt, které z jeho myšlenek v lidech dosud rezonují i po celém století. ČTK o tom za nakladatelství Argo informovala Radka Potměšilová.

Slovo robot, které vymysleli bratři Čapkové, je odpovědí na jatka války i na "ráj" komunismu, říkají spisovatelé Pavel Kosatík a Jaroslav Veis v novém podcastu Petra Viziny.

Jedno z náměstí v Hranicích na Přerovsku zdobí ode dneška bronzová socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Silueta státníka na koni v životní velikosti popsaná Masarykovými citáty a tezemi je dílem dvojice autorů Ladislava Sorokáče a Ondřeje Tučka. Bronzová plastika měřící přes tři metry a vážící zhruba 600 kilogramů vzešla z architektonicko-výtvarné soutěže a přišla zhruba na 3,5 milionu korun.

Ke 100. výročí slova robot, jímž bratři Čapkové obohatili světovou slovní zásobu, vydá letos nakladatelství Argo antologii fantaskních povídek a slavnou utopickou hru R.U.R. v podobě komiksu.

Na místě masakru při divokém odsunu Němců, který se stal inspirací pro film Krajina ve stínu, se 4. září uskuteční předpremiéra tohoto snímku.

Jak se vyrovnat se smrtí z rukou vlastních sousedů? Jak čelit rostoucímu zlu, kterému nikdo nevzdoruje? Co dokáže lidská vůle žít a jaká je hodnota pokory a naděje? Film Krajina ve stínu vychází ze skutečných událostí a venkovské genocidy, které se odehrály v pohraniční oblasti Vitorazska v období 30.–50. let minulého století.

Rozhovor se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o příliš popovém filmu Havel i o tom, proč první český prezident mezi lidmi vyvolává takovou kontroverzi.

Filmovou událostí letošního léta je i kvůli absenci amerických blockbusterů první hraný celovečerní film o Václavu Havlovi. Dá se o něm říci něco dobrého?

Byl to největší český sportovec všech dob, ale také člověk, který měl strach z komunistického režimu. Emila Zátopka zlomili, se Státní bezpečností spolupracoval proto, že se bál vězení, myslí si historik a autor Zátopkovy biografie Pavel Kosatík. V rozhovoru s deníkem Echo24 hovoří také o běžcových politických projevech nebo dopisu, v němž schvaloval proces s Miladou Horákovou.

Celkem osmnáct rekordů na delších tratích a pět olympijských medailí. Československá „ lidská lokomotiva“ a sportovní hrdina Emil Zátopek se nesmazatelně zapsal především trojnásobným vítězstvím na olympiádě v Helsinkách v roce 1952. Někteří historikové však upozorňují, že Zátopek, který v roce 1953 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) a o rok později se také stal spolupracovníkem Vojenské kontrarozvědky (VKR), která spadala pod Státní bezpečnosti (StB), by neměl být představován jako morální vzor. Zátopkův životopisec Pavel Kosatík zase odmítá, aby se vina sportovní legendy vytrhávala z kontextu a odváděla pozornost od „hnusu té doby“.

Rozhovor se zpěvákem Danem Bártou o desce Kráska a zvířený prach i o tom, jak mu do života zasáhla karanténa a co si myslí o ekologických aktivistech.

Nebývale velký zájem je letos o členství v Radě České televize (ČT) a Radě Českého rozhlasu (ČRo). Sněmovna v čase uzávěrky přihlášek evidovala zatím devadesát zájemců na místa televizních radních, do rozhlasové rady kandiduje dvaatřicet lidí. Čeká se ještě na poslední přihlášky zaslané poštou.

Pavel Kosatík se v nové knize zamýšlí nad stovkou výroků Václava Havla. Stručnost úvah je tentokrát spíš na škodu.

Moudrá i humorná alegorie světa Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského nezestárla po staletích ani o den. Nově vychází v luxusním vydání nakladatelství Práh s impozantními kolážemi Miroslava Huptycha a předmluvou předního českého komeniologa. Vedle sebe nabízí původní text z roku 1623 i současné převyprávění. Jedním z kmotrů knihy se stal spisovatel Pavel Kosatík.

Nejrychlejší žena 20. století. Česká závodnice se s vozem Bugatti prohnala Evropou jako vítr. Kariéru ukončila po smrtelné nehodě manžela.

S dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou o zjednodušení a svodkách, ze kterých člověk zpětně skládá svůj příběh, a o nečesané pravdě přítomné chvíle, konzervované nejen v časosběrných dokumentech, ale třeba i denících.

Publicista a popularizátor české historie Pavel Kosatík v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na poslední komunistické léto roku 1989.

V úterý 6. srpna se koná další demonstrace, jejíž účastníci budou požadovat, aby prezident Miloš Zeman dodržoval ústavní pořádky v České republice. A už jsou známa jména těch, kdo na Hradčanském náměstí vystoupí.