Pavel Kosatík

Historik Pavel Kosatík má pro Slovensko slabost, těsně před Vánoci mu vyšla nová kniha mapující 30 let samostatnosti této podtatranské země. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětluje, proč jsou Slováci tři dekády po rozdělení federace tak jiní. Jak to, že ve válce z velké části přejí Rusku? Jaký dopad na ně má dodnes mečiarismus a proč jich o tolik víc věří na fake news a volí neonacisty?

Redakce PrahyIN.cz měla možnost listovat dvěma novinkami v žánru literatury faktu z nakladatelství Práh. Šlo o knihu Vietnam 1945 - 1975, dosud nejpreciznější kroniku jednoho z nejtragičtějšího konfliktu 20. století. Druhým dílem byla kniha Pavla Kosatíka o politické situaci uplynulých třiceti let na Slovensku: Slovensko 30 let poté.

Slovensko 30 let poté – to je nová kniha Pavla Kosatíka, která se zabývá porevoluční historií Slováků. Vzestupy i pády jejich nového státu nahlíží jak z hlediska slovenského, tak českého.

„To, že bych z polobarbarské Prahy odjel s lehkých svědomím, to je jisté,“ cituje slavného vědce nová kniha.

Připojte se ke stovce herců, vědců, novinářů, spisovatelů, architektů, lékařů a dalších osobností, kteří se rozhodli hlasovat ve velké čtenářské anketě Perly Česka. Hledáme nejlepší filmy, ...

KOMENTÁŘ Rozporuplné reakce budí plánované udělení Řádu Bílého lva pro bratry Mašíny. Prezidentu republiky je navrhla Poslanecké sněmovna. Kandidát na post hlavy státu Petr Pavel pro MfD uvedl, že by jim vyznamenání neudělil. Nemůže se smířit s tím, že zabili policejního strážmistra Honzátka, který byl omámen a nekladl jim odpor, řekl.

Pavel Kosatík vydal už druhou knihu o Slovensku. Prudké vzestupy a pády tamní společnosti však lze těžko převyprávět chaosem tamní politiky.

Setkání s autorem scénáře k televizní sérii České století pořádá Knihovna Jana Drdy Příbram v pátek 7. září od 18.30, kdy představí loňskou publikaci Slovenské století.

V pondělí si připomínáme sté výročí narození legendárního běžce Emila Zátopka. Má smysl se jeho pověstným maximálním nasazením a heslem "Když nemůžeš, tak přidej" inspirovat?

Někdejší emigrant Novák po příběhu Milana Kundery zpracoval vlastní zážitky z doby, kdy po Chicagu jezdil s obrněným vozem.

Velký knižní čtvrtek přinese 13. října do knihkupectví 15 nových knih domácí i zahraniční beletrie, esejů, rozhovorů i knížek pro děti.

Velký knižní čtvrtek přinese 13. října do knihkupectví 15 nových knih domácí i zahraniční beletrie, esejů, rozhovorů i knížek pro děti. Vyjde závěrečný díl čtenářsky úspěšné Poslední aristokratky, kniha Pavla Kosatíka o posledních 30 letech ve slovenské společnosti, kniha povídek Jana Němce Liliputin inspirovaná příběhy lidí zasažených válkou na Ukrajině nebo román Jana Nováka Těžký prachy, čerpající z jeho angažmá u firmy, která v Chicagu rozvážela peníze.

Debata o vzniku, krizi a zániku Československa. Jak rozdílně svou existenci ve společném státě Češi a Slováci vnímali? Proč se těžko dalo zabránit rozpadu Rakousko-Uherska a v čem se mýlí příznivci monarchie, když vznik Československa kritizují?

Město Zlín otevře novou multimediální expozici o své historii. U příležitosti letošních oslav 700. výročí od první písemné zmínky o městě vzniká v blízkosti…

Poslední várka knih roku 2021 nabízí ilustrovanou encyklopedii světa dvacátého století, komiks, přibližující hravou formou otázky biologie, nebo román popisující děj, odehrávající se pod africkým sluncem. A návdavkem publikaci, zabývající se ženami, jež překročily Rubikon, a měly na rukou krev.

Se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o jeho nové knize Slovenské století, o mostu mezi Východem a Západem i o zápasu mezi Pithartem a Mečiarem.

Slovenské století patří k nejpodstatnějším knihám Pavla Kosatíka. Štefánika neukazuje jako třetího vzadu za Masarykem a Benešem.

Magorovo září, kterým si Humpolec na Pelhřimovsku obvykle připomíná básníka, publicistu a jednoho z představitelů českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, letos připomene také básníka Jana Zábranu.

Komunisti Emila Zátopka využili, zneužili, zničili a pak se ještě skrz jejich objektiv na něj dnes díváme jako na slabého člověka, říká režisér David Ondříček.

Emil Zátopek byl fenomenální běžec, jenž získal spousty zlatých medailí a dodnes je považován za národního hrdinu. Proč si ale někteří historici myslí, že by tomu tak nemělo být? Dopustil se snad ve svém životě nějakých morálních přešlapů?

Film Zátopek je zdařilé drama. Přesvědčivé, až strhující v zachycení sportovních vrcholů, střízlivé ve vyobrazení partnerského vztahu. Přesto se k historii trochu otáčí zády.

Láska k fešáckému legionáři jí připravila tak pestrý osud, že by vydal na seriál. Moudrá, vlídná a vyrovnaná dáma si dokázala se vším poradit v extrémní chudobě na Podkarpatské Rusi i na Pražském hradě.

Zemřel katolický kněz František Lízna, v téhle zemi nebylo mnoho takových lidí. V různých médiích a na sociálních sítích je možné si přečíst různé osobní vzpomínky na něj, v některých může být znát až dotek mystéria –⁠ třeba ve vyprávění spisovatele Pavla Kosatíka zveřejněném na Facebooku.

Ve věku 79 let zemřel katolický duchovní, jezuita a bývalý chartista František Lízna. ČTK to dnes potvrdil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Ve věku 79 let zemřel katolický duchovní, jezuita a bývalý chartista František Lízna. V pátek to potvrdil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Lízna byl hospitalizován tento týden v nemocnici kvůli koronaviru, zemřel ve čtvrtek vpodvečer, uvedl mluvčí arcibiskupství.

Ve věku 79 let zemřel katolický duchovní, jezuita a bývalý chartista František Lízna. Tento týden byl hospitalizován kvůli koronaviru. Zemřel ve čtvrtek vpodvečer, uvedl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Ve věku 79 let zemřel katolický duchovní, jezuita a bývalý chartista František Lízna. ČTK to dnes potvrdil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Lízna byl hospitalizován tento týden v nemocnici kvůli těžkému průběhu nemoci covid-19, které ve čtvrtek večer podlehl, uvedl mluvčí arcibiskupství. Poslední rozloučení se uskuteční v pátek 12. března při mši svaté od 15:00 v brněnském jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Tělo zesnulého bude poté uloženo do krypty kostela, doplnilo arcibiskupství.

Byla to velká událost. 17. června 1928 se měl ve městě Žďár položit základní kámen nové sokolovny. A kladívkem měl poklepat sám prezident. Slavnostní atmosféra se dala krájet. Všude byla spousta lidí a ze všech stran zněl smích. Téměř žádný místní občan nechyběl. I malá Eva Neugebauerová se šla s maminkou na tu slávu podívat. Netušila, že se jí setkání stane osudným.

Jméno Ferdinanda Peroutky, jehož 125. výročí narození si 6. února připomínáme, je v posledních letech skloňováno hlavně v souvislosti se soudem o nařčení ze sympatií k Adolfu Hitlerovi. Kdo ale skutečně byl Ferdinand Peroutka a jak žil v době, která nebyla pro nikoho jednoduchá?

Vzpomínky Dani Horákové na dobu, kdy žila s režisérem Pavlem Juráčkem, označuje šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery za knihu právě končícího roku.

Životy Josefa Myslivečka, Jana Dismase Zelenky a Bohuslava Martinů se dočkají filmového zpracování.

Životy Josefa Myslivečka, Jana Dismase Zelenky a Bohuslava Martinů se dočkají filmového zpracování.

S mým, nyní již bývalým, profesorem skladby, Milošem ORSON Štědroněm, jsme se setkali v online prostoru k rozhovoru nejen o jeho tvorbě, ale také o dalších atributech jeho multidisciplinární osobnosti. „ORSON“ (or son mimo jiné pro odlišení se od svého známého tatínka) mě zaujímá hlavně svým kloubením protikladů či alespoň na první pohled vzdálených věcí: jako hudební skladatel skládá též texty, má široký záběr jak v rámci profese, tak meziprofesně; zabývá či zabýval se dosti teoretickou muzikologií a zároveň je ostříleným praktikem živé hudby. Rád spojuje věci nízké s vysokými.

Sté výročí prvního použití slova Robot, které tehdy použil spisovatel Karel Čapek ve hře R.U.R., připomene povídková antologie z nakladatelství Argo.

Sté výročí prvního použití slova Robot, které tehdy použil spisovatel Karel Čapek ve hře R.U.R., připomene povídková antologie z nakladatelství Argo. Přispělo do ní 11 českých autorů jako třeba Emil Hakl, Pavel Kosatík, Ondřej Neff či Petr Stančík i světově proslulý britský spisovatel Ben Aaronovitch. Oslovení autoři dostali zadání spojit své texty s myšlenkami původního Čapkova díla a pokud možno v nich odkrýt, které z jeho myšlenek v lidech dosud rezonují i po celém století. ČTK o tom za nakladatelství Argo informovala Radka Potměšilová.

Slovo robot, které vymysleli bratři Čapkové, je odpovědí na jatka války i na "ráj" komunismu, říkají spisovatelé Pavel Kosatík a Jaroslav Veis v novém podcastu Petra Viziny.

Jedno z náměstí v Hranicích na Přerovsku zdobí ode dneška bronzová socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Silueta státníka na koni v životní velikosti popsaná Masarykovými citáty a tezemi je dílem dvojice autorů Ladislava Sorokáče a Ondřeje Tučka. Bronzová plastika měřící přes tři metry a vážící zhruba 600 kilogramů vzešla z architektonicko-výtvarné soutěže a přišla zhruba na 3,5 milionu korun.

Ke 100. výročí slova robot, jímž bratři Čapkové obohatili světovou slovní zásobu, vydá letos nakladatelství Argo antologii fantaskních povídek a slavnou utopickou hru R.U.R. v podobě komiksu.

Na místě masakru při divokém odsunu Němců, který se stal inspirací pro film Krajina ve stínu, se 4. září uskuteční předpremiéra tohoto snímku.

Jak se vyrovnat se smrtí z rukou vlastních sousedů? Jak čelit rostoucímu zlu, kterému nikdo nevzdoruje? Co dokáže lidská vůle žít a jaká je hodnota pokory a naděje? Film Krajina ve stínu vychází ze skutečných událostí a venkovské genocidy, které se odehrály v pohraniční oblasti Vitorazska v období 30.–50. let minulého století.

Rozhovor se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o příliš popovém filmu Havel i o tom, proč první český prezident mezi lidmi vyvolává takovou kontroverzi.

Filmovou událostí letošního léta je i kvůli absenci amerických blockbusterů první hraný celovečerní film o Václavu Havlovi. Dá se o něm říci něco dobrého?

Byl to největší český sportovec všech dob, ale také člověk, který měl strach z komunistického režimu. Emila Zátopka zlomili, se Státní bezpečností spolupracoval proto, že se bál vězení, myslí si historik a autor Zátopkovy biografie Pavel Kosatík. V rozhovoru s deníkem Echo24 hovoří také o běžcových politických projevech nebo dopisu, v němž schvaloval proces s Miladou Horákovou.

Celkem osmnáct rekordů na delších tratích a pět olympijských medailí. Československá „ lidská lokomotiva“ a sportovní hrdina Emil Zátopek se nesmazatelně zapsal především trojnásobným vítězstvím na olympiádě v Helsinkách v roce 1952. Někteří historikové však upozorňují, že Zátopek, který v roce 1953 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) a o rok později se také stal spolupracovníkem Vojenské kontrarozvědky (VKR), která spadala pod Státní bezpečnosti (StB), by neměl být představován jako morální vzor. Zátopkův životopisec Pavel Kosatík zase odmítá, aby se vina sportovní legendy vytrhávala z kontextu a odváděla pozornost od „hnusu té doby“.