Peking

Air Koryo je národní a také jedinou leteckou společností Severní Koreje. Sídlí na mezinárodním letišti Sunan v Pchjongjangu, který spojuje přes Čínu a Rusko se zbytkem světa.

Zvláštní chůze Vladimira Putina vyvolala nové spekulace o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu. Západní média poukazují na záběry z jeho setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu, kde se v jeden moment zdálo, že ruský vůdce pokulhává. Ihned se začaly šířit dohady o tom, zda jde o příznak nějakého vážného zdravotního problému. Podle rusisty Stephena Hutchingse je to ale spíš jen „zbožné přání“ mnohých. Hutchings se domnívá, že jde o běžné projevy stárnutí.

Šéf amerického námořnictva Hung Cao ve čtvrtek při slyšení v Senátu uvedl, že některé prodeje zbraní do zahraničí se pozastavily. Řekl to v odpovědi na otázku ohledně budoucích zbrojních dodávek Tchaj-peji. Tchaj-wan ale žádné relevantní informace týkající se pozastavení prodeje amerických zbraní neobdržel. Uvedly v pátek podle agentury Reuters tchajwanské ministerstvo obrany a prezidentská kancelář.

Policejní výslechová místnost v Jindřichově Hradci, chodby krajského soudu nebo Lidická třída. Kamery, které hlídají jihočeské ulice i budovy kritické infrastruktury pocházejí z Číny. Podle varování NÚKIB představují bezpečnostní riziko. A i když instituce tvrdí, že je mají pod kontrolou, odborníci varují, že riziko nemusí mizet jen tím, že nejsou připojené k internetu.

Asijští geopolitičtí experti se shodují, že Peking zaznamenal diplomatické „vítězství“ po nedávných výrocích Donalda Trumpa o Tchaj-wanu během a po summitu se Si Ťin-pchingem v čínském hlavním městě. Výroky amerického...

Počet veřejných vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina se v posledních letech značně snížil. Cesty šéfa Kremlu se z bezpečnostních důvodů omezily na Petrohrad, Moskvu a jejich nejbližší okolí.

Návštěva Vladimira Putina v Pekingu 19.–20. května 2026, uskutečněná jen několik dní po příjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa, symbolicky podtrhla proměnu globálního mocenského uspořádání. Čína se v současnosti profiluje jako centrum velmocenské diplomacie, místo, kam „musí“ směřovat jak Washington, tak Moskva. Právě tento kontext ale současně odhaluje hlubší strukturální posun. Zatímco Peking vystupuje jako sebevědomý systémový aktér a patron Ruska, Rusko se stále zřetelněji ocitá v pozici junior klienta.

Postoj Berlína byl dosud opatrný kvůli silným obchodním vazbám na Peking. Rostoucí ztráty pracovních míst a tlak na průmysl ale mohou Německo přimět k větší otevřenosti vůči přísnější evropské obchodní politice.

Ani přes velmi vřelé vztahy se prezidentu Vladimiru Putinovi nepodařilo v Pekingu s čínským prezidentem finálně domluvit na výstavbě společného plynovodu Síla Sibiře 2. Ropovod by přitom pokryl přes desetinu celé čínské spotřeby.

Návštěva Vladimira Putina v Číně nedopadla tak, jak si Moskva naplánovala. Vůdce Kremlu se ze setkání vrací domů bez klíčové dohody. Peking díky své strategické pozici ve vztazích mezi Čínou a Ruskem jasně dominuje. Smlouva o plynovodu Síla Sibiře nebyla podepsána.

Čínský AI startup Manus měl být pro Metu cennou posilou v závodě o umělou inteligenci. Místo toho se z akvizice stává ukázkový případ, jak tvrdě začíná Peking hlídat odliv technologií do Spojených států, píše Bloomberg.

Ruský prezident Vladimir Putin se v čínském Pekingu setkal s tamní hlavou státu Si Ťin-pchingem. Samotné shledání však neprobíhalo úplně bez problémů. Někteří lidé na sociálních sítích si všimli, že Si Ťin-pching zůstal stát na červeném koberci a čekal, až k němu Putin přijde, což je dle nich ukázka toho, kdo je z těchto dvou silnějším partnerem.

Vladimir Putin přiletěl v úterý večer do Pekingu s nabídkou, kterou Si Ťin-pching nemůže úplně odmítnout – ale ani bezvýhradně přijmout. Ruský prezident přijel slibovat spolehlivé dodávky ropy a plynu v době, kdy Blízký východ zůstává nestabilní. Čínský lídr ho přijal vstřícně – a zároveň velmi pragmaticky. Oba státníci si vyměnili zdvořilosti, podepsali desítky dokumentů a demonstrovali jednotu. V pozadí se ale odehrává tvrdá hra o vliv, energie a ekonomické přežití. Článek Putin přijel do Pekingu žádat o pomoc. Si dobře ví, kdo tahá za kratší konec se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Peking tvrdí, že je ve válce na Ukrajině neutrální. Německý deník Die Welt ale s odkazem na dokumenty evropských zpravodajských služeb píše, že čínská armáda tajně cvičila ruské vojáky v používání dronů, elektronických protiopatření i moderních bojových simulací.

Čínská armáda v Číně tajně vycvičila několik set ruských vojáků, z nichž někteří byli nasazeni na Ukrajině. Informoval o tom německý deník Die Welt, který se odkazuje na utajené dokumenty nejmenovaných evropských zpravodajských služeb. Agentura AFP nemohla zprávu deníku nezávisle potvrdit a Spolková zpravodajská služba (BND) na její žádost o komentář dosud nereagovala. Zpráva přichází několik hodin po setkání ruského a čínského prezidenta v Pekingu.

Další Putinova cesta a další pozitivní prohlášení Kremlu o stavbě nového plynovodu z Ruska do Číny, který by mohl více než zdvojnásobit stávající kapacitu. Jenže Peking se na rozdíl od Moskvy k potrubí vyjadřuje jen výjimečně.

Vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.

Peking mluví o neutralitě. Zpravodajské služby ale tvrdí něco jiného: čínská armáda měla vycvičit stovky ruských vojáků v ovládání dronů a elektronickém boji. Někteří z nich už podle dostupných informací bojují na Ukrajině. Článek Čína tajně cvičí ruské vojáky. A ti pak míří na Ukrajinu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.

Stejné děti s vlaječkami, stejný červený koberec, stejné kamery. Jen reakce byly úplně jiné. Donald Trump si pompézní přivítání v Pekingu viditelně užíval, zatímco Vladimir Putin působil spíš jako člověk, kterého zajímá jen to, co se odehraje za zavřenými dveřmi.

Peking je ochoten co nejdříve vrátit vztahy s Českou republikou na cestu zdravého a stabilního rozvoje. Oznámil to ve středu mluvčí čínského ministerstva zahraničí.

Peking je ochoten co nejdříve vrátit česko-čínské vztahy na cestu zdravého a stabilního rozvoje, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Bližší podrobnosti nejsou známy.

Peking - Peking je ochoten co nejdříve vrátit česko-čínské vztahy na cestu zdravého a stabilního rozvoje, řekl dnes mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun. Informovala o tom agentura Reuters. Podle webu China Daily mluvčí uvedl, že Čína vítá závazek české vlády k politice jedné Číny a výzvy českého premiéra Andreje Babiše ke zlepšení vztahů s Pekingem.

Zakázané město v čínském Pekingu má za sebou více než 600 letou historii intrik, vražd a atentátů. Prý i dávno poté, co odsud odešel poslední císař, se zdejšími širokými chodbami potulují duše těch, kteří kdysi (ne)dobrovolně sehráli roli zabijáků, nebo obětí.

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.

Čínský prezident Si Ťin-pching měl během nedávného setkání s Donaldem Trumpem v Pekingu prohlásit, že ruský vůdce Vladimir Putin by mohl litovat své invaze na Ukrajinu. Pokud se informace potvrdí, šlo by o výrazně ostřejší tón, než jaký Peking vůči Moskvě dosud používal. A to právě ve chvíli, kdy se Putin chystá na návštěvu Číny. Náhoda? Stěží. Článek Si Ťin-pching prý kritizoval Putina. Čína mění tón, nebo jen taktizuje? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba lídři následně zahájili jednání, píší tiskové agentury. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi…

Ve středu dorazil ruský prezident Vladimir Putin do čínské metropole Pekingu, kde ho slavnostně přivítal jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Dvoudenní summit má utužit vztahy mezi zeměmi jen pár dní po schůzce čínské hlavy státu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba lídři následně zahájili jednání, píší tiskové agentury. Podle AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba lídři následně zahájili jednání, píší tiskové agentury. Podle AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba lídři následně zahájili jednání, píší tiskové agentury. Podle AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba lídři následně zahájili jednání, píší tiskové agentury. Podle AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jednat by měli o mezinárodních a regionálních otázkách nebo o navrhovaném novém plynovodu Síla Sibiře 2.

Ruský prezident Vladimir Putin přistál v Pekingu. Putinova cesta následuje necelý týden poté, co Čínu navštívil americký prezident Donald Trump. Ve středu bude jednat se Si Ťin-pchingem o ekonomické spolupráci, mezinárodních otázkách i energetice. Jedním z témat má být také plynovod Síla Sibiře 2, který by mohl posílit dodávky ruského plynu do Číny.

Čínská armáda tajně vycvičila asi 200 ruských vojáků pro používání čínské vojenské techniky. Někteří z nich se po ukončení tréninku koncem loňského roku vrátili na bojiště na Ukrajině. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na zjištění tří evropských tajných služeb.

Čínský prezident Si Ťin-pching se chystá přivítat Vladimira Putina v Pekingu pouhé čtyři dny poté, co z čínské metropole odletěl Donald Trump. Tato diplomatická choreografie není náhodná – Peking se snaží ukázat, že dokáže komunikovat s oběma stranami současného globálního napětí. Čím více se však přiklání k Moskvě, tím méně přesvědčivě působí jako neutrální hráč. Článek Trump odletěl, Putin přiletí. Peking rozehrává největší diplomatickou hru světa se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Írán možná získává nového spojence ze strany, z níž bychom to nečekali. Poslední dny možná ukazují na nečekaný zvrat v íránsko-amerických vztazích. Do hry vstupuje Čína. Írán jmenoval vlivného předsedu parlamentu Mohammada...

Ruský prezident Vladimir Putin dorazí do Pekingu v úterý večer místního času a přivítá ho čínský ministr zahraničí Wang I. Podle Putinova poradce Jurije Ušakova se akce odehraje podle stejného scénáře jako v případě nedávné návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Evropská unie připravuje zásadní změnu v dodavatelských řetězcích. Podle nových pravidel, o kterých informoval deník Financial Times (FT), budou muset evropské podniky v klíčových odvětvích povinně diverzifikovat své zdroje. Cílem je oslabit dominantní postavení Číny a zajistit stabilitu evropského průmyslu. Nová regulace by měla dopadnout především na chemický průmysl a výrobce průmyslových strojů.

Dvě zvláštní SUV v Trumpově koloně připomněla, že moderní ochrana stojí na senzorech, dronech a signálech.

Americký prezident Donald Trump zopakoval na své sociální síti Truth Social, že Íránu vyprchává čas, během něhož může uzavřít mírovou dohodu. Naposledy se vyjádřil v neděli po rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Jaké to je jet jedním z nejvyspělejších vlaků světa? Pro Evropana jde hlavně o bizarní zážitek.

Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně přispěla k posílení obchodního příměří a stabilizaci vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Dvoudenní summit s prezidentem Si Ťin-pchingem, který byl o více než měsíc odložen kvůli válce v Íránu, skončil příslibem dalšího setkání na podzim letošního roku.

Tchaj-wan odhalil, jak prezident Laj Čching-te uskutečnil dříve odloženou cestu do Afriky a přelstil tak Čínu. Ostrov tak ukázal, jak se nadále brání tlaku Pekingu, který se ho snaží odříznout od zbytku světa.

Členové delegace doprovázející amerického prezidenta Donalda Trumpa se před pátečním odletem z Pekingu hromadně zbavovali věcí, které v Číně dostali. Vyhazovali také své mobilní telefony, které měli jen na jednorázové použití v Číně. Na bezpečnostní protokol provázející Trumpovu návštěvu Číny upozornila americká reportérka, která se cesty zúčastnila.

Ruský prezident Vladimir Putin uskuteční ve dnech 19. a 20. května oficiální státní návštěvu Číny. Kreml tuto cestu oznámil jen několik hodin poté, co Peking opustil americký prezident Donald Trump. P…

Na jednu stranu vřelá slova o strategickém partnerství, úsměvy a fanfáry, na stranu druhou přetrvávající hluboká nedůvěra. Na palubu Air Force One se nesmělo dostat nic čínského – odznáčky, dárky ani předplacené telefony.

Jak dopadl v Pekingu summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho čínského kolegy Si Ťin-pchinga? Interpretace se liší. Trump hovoří o „fantastické návštěvě s mnoha dohodami“. Čína je spokojena, hodila Americe různé návnady, ale jak je obvyklé, mnohé věci pak nesplní. Nejpravděpodobnějším výsledkem summitu je proto pat, maskovaný jako pokrok. Summit jasně potvrdil, že čínské snahy o světovou dominanci pokračují. A to je pro Západ znepokojivá zpráva.

Na planetě jsou dvě velmoci a jejich konflikt teď není žádoucí, pravil čínský prezident a Trump přikývl. Nepřijel totiž vyjednávat, ale obchodovat. Peking má po americké návštěvě jasno: USA si světovým hegemonem být nezaslouží.

Peking v tichosti buduje válečnou ekonomiku, která je schopna udržet vleklou konfrontaci se Spojenými státy.

Peking: Více než patnáct generálních ředitelů amerických finančních, technologických a strojírenských gigantů zasedlo ke stolu se stejnou symbolickou vahou jako vrcholní američtí diplomaté a představitelé obrany. Tim Cook z Applu,...

Peking využívá civilní plavidla k prosazování svých územních nároků ve stále nejistějších vodách Jihočínského moře.

Donald Trump opustil Peking s tím, co umí nejlépe – s velkými slovy a ještě větším optimismem. Obchodní dohody? Fantastické. Vztahy s Čínou? Skvělé. Konkrétní čísla? Ta si necháme na příště. Článek Trump v Pekingu: Úsměvy do kamer, dohody do šuplíku se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Donald Trump tvrdí, že se Si Ťin-pchingem „hodně mluvil“ o Tchaj-wanu i o amerických dodávkách zbraní ostrovu. Zároveň však „nedal žádný závazek“. Summit tak ukázal, že Tchaj-wan zůstává hlavní linií zlomu mezi USA a Čínou.

Summit Trump–Si přinesl pompézní ceremonie i pozitivní rétoriku o „strategické stabilitě“, hluboké rozpory kolem Tchaj-wanu a obchodu však zůstávají nevyřešené.