Platy

Pedagogové na některých vysokých školách pobírají daleko nižší plat než jejich kolegové na základních a středních, kam také řada z nich odchází. Humanitní fakulty žádají ministerstvo o srovnání podmínek.

S odkazem na Sisyfův úděl plánuje část vysokoškolských pedagogů a studentů v úterý 28. března valit napodobeninu balvanu z pražského náměstí Jana Palacha k nohám T. G. Masaryka na Hradčanech. Zástupci společenskovědních a humanitních oborů tak chtějí upozornit na nedůstojné platové podmínky, které jsou v současnosti horší než na základních a středních školách.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje, aby si o výši platů přestali rozhodovat zákonodárci sami, byť se platy počítají v návaznosti na průměrný plat v zemi pomocí různých koeficientů. V budoucnosti by to podle Stanjury mohla dělat Národní rozpočtová rada nebo Česká národní banka (ČNB).

O zvýšení platu policistů žádá policejní prezident Martin Vondrášek. Příslušníci sboru by nově měli pobírat sto čtyřicet procent průměrné české hrubé mzdy a civilní zaměstnanci nad devadesát procent. Policie podle něj jinak nebude konkurenceschopná na trhu práce. Návrh plánuje vznést na dubnové Bezpečnostní radě státu.

Lidé pracující na dohodu o provedení práce si podle ministra Jurečky budou muset zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy.

V úterý se Filozofická fakulta Univerzity Palackého připojí k protestní akci Hodina pravdy kvůli nízkým mzdám vyučujících. Na Den učitelů tak proběhne stávka na nádvoří fakulty, předtím budou pedagogové vysvětlovat studentům problémy spojené s kritickým podfinancováním společenskovědních a humanitních oborů.

Máme za sebou volbu nového prezidenta, který se definitivně ujal úřadu a vystřídal tak svého předchůdce, který stál v čele našeho státu deset let. Ale kolik za svou funkci prezident bere? A jak se postaráme o exprezidenta? Velmi štědře.

Sociální pracovníci si stěžují, že jsou platově podhodnocení. Patnáct stovek zaměstnanců, kteří se starají o pacienty s Alzheimerovou nemocí v soukromých zařízeních, teď uspělo s peticí za lepší platy i podmínky v práci.

Platy poslanců a předních představitelů Česka stále rostou a nátlak na jejich zmrazení zatím nebyl úspěšný. Skutečně berou čeští politici tak nekřesťanské peníze? Zajímalo nás srovnání s představiteli evropských zemí.

Zaměstnanci automobilky Škoda Auto obdrží zatím nespecifikovaný roční finanční bonus, který je stále v jednání kvůli tomu, že se koncernu nedaří zvyšovat produktivitu a nedaří se prodeji automobilů. Zatímco německá mateřská firma Volkswagen rozdá každému svému pracovníkovi 3 630 euro navíc, píše německý deník Bild. "Nejsme v dobré kondici a nepodařilo se prodat dostatek vozů. Výše bonusu záleží na mnoha položkách včetně produktivity a prodeje," řekl pro deník Echo24 šéf Podnikové rady Odborů…

Equal Pay Day Czech je největší konferencí o ženách v Česku. 30 osobností z celého světa přinese nový pohled na rovné odměňování, příležitosti a networking, ale dojde i na největší ženský speed mentoring, kde se představí 70 mentorek.

Poslanci musí znovu rozhodnout, jaké budou mít platy. Za sněmovní evergreen, který se opakuje téměř každý rok, si ale mohou tak trochu sami. Protože neodolali pokušení udělat si u voličů očko populistickým gestem.

Zvýšení platů o čtyři až šest procent, ke kterému mělo dojít podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, stále v některých přímo řízených organizacích neproběhlo. Zatímco ve většině fakultních nemocnic se povedlo domluvit nebo se jedná, na psychiatrické a rehabilitační nemocnice se bude muset ministerstvo zdravotnictví obrátit dopisem.

Leckdy neplatí v praktickém životě závěry, které se teoreticky zdají být logické. Lze v teoretické rovině něco namítnout proti tomu, aby ve veřejných věcech panoval řád a každý by měl možnost dopátrat se smyslu a průběhu činěných rozhodnutí? Stěží. A v praxi?

Zatímco v posledních letech se zvyšovaly platy ve státním sektoru (učitelům, zdravotnickému personálu atp.) tak, aby byly tyto platy odpovídající ekonomické situaci, sociální sektor zůstal spíše na stejné úrovni. Přitom zadavatelem práce (poptavatelem) je v přenesené působnosti prostřednictvím krajů stát. Ten ale svým „státním“ zaměstnancům za tu samou práci, jakuo pro něj odvádějí neziskovky, platí více.

Řetězec Billa od dubna zvýší mzdy všem svým zaměstnancům, a to v průměru o sedm procent. Na provozních pozicích bude nárůst činit přibližně 1900 korun měsíčně, například prodavači budou nově v základu pobírat 25 300 korun, uvedla firma. Platy letos stouply i zaměstnancům dalších potravinových řetězců, jako je Lidl, Penny Market a Albert.

Asi by se mnoho nestalo, kdyby si poslanci odepřeli nejen navýšení svých odměn, ale každý se ve jménu solidarity s národem vzdal – co já vím – pěti tisíc měsíčně.

Zpomalení růstu platů politiků je v současnosti jedním z hlavních témat. Prezident Petr Pavel (61) vyzval ve středu vládu, aby s opozicí hledala řešení v otázce zmrazení. Jde o reakci na spornou novelu zákona ohledně snížení valorizace důchodů. Podle bývalého ministra vnitra Ivana Langera (56) je zmrazení platů ústavních činitelů symbolikou, která je velmi důležitá, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz s tím, že osobně by platy zmrazil všem ústavním činitelům.

Prezident Petr Pavel podepsal vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. A hned vzápětí se pozastavil nad tím, že vládní koalice valorizaci penzí omezí, a platy politiků nechá růst. Dobrý manévr na odvedení pozornosti. Platy politiků jsou vděčný terč.

Politici se vrací ke svému evergreenu - výši svých platů. Předsedkyně Sněmovny je pro jejich zmražení, ale na kratší úsek. STAN zase uvažuje o změně navýšení podle aktuálně probírané valorizace důchodů.

Průměrná mzda se tváří jako ukazatel, který nám říká, kolik lidé v České republice berou peněz. Bohužel to neplatí tak úplně. Na průměrnou mzdu totiž většina obyvatel Česka nedosáhne. Průměr táhnou ti vysokopříjmový. A jak jsou na tom poslanci?

Poslanci se dohadují, zda si mají v reakci na krizi zmrazit platy, nebo alespoň zmírnit jejich růst. Porovnali jsme, jak se jejich platy vyvíjely ve srovnání s průměrnou hrubou mzdou a průměrnou penzí.

Snižme si valorizaci platů ve stejné míře, která byla uplatněna pro snížení valorizace důchodů, navrhují zástupci vládního hnutí STAN. Jsou tak první z vládní pětikoalice, kdo nastínil konkrétnější návrh, jak by mohlo vypadat zmrazení platů ústavních činitelů, ke kterému politiky ve středu vyzval i prezident Petr Pavel. Jednat o tom chtějí i ostatní koaliční a opoziční strany.

Podle prezidenta Petra Pavla není možné snižovat valorizaci důchodů a zároveň nechat růst platy politiků. Opozice prosazovala zmrazení platů minulý týden, koalice ale jednání zablokovala.

Ministerstvo zdravotnictví dnes vypsalo výběrové řízení na nového ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pozice si kromě náležité odbornosti a zkušeností žádá i vysokou odolnost vůči politickým tlakům. Zdravotnický deník se podíval na to, jakou kvalifikaci musí uchazeč o místo mít a na kolik si reálně přijde peněz.

Platy pedagogických pracovníků procházejí v posledních letech aktivním vývojem. V roce 2022 činil průměrný plat učitele 46 843 korun. Poslanci navíc v prosinci 2022 schválili v prvním kole hlasování změnu školského zákona. Ta by měla učitelům zajistit od roku 2024 průměrný měsíční plat 57 151 korun. Změnou prošly také platové tabulky učitelů, ve kterých nově najdete 15. a 16. platovou třídu. V souvislosti s českým školstvím se ve společnosti opakovaně hovoří o nedostatečném finančním ohodnocení pedagogů. Zatímco v roce 2015 pedagogové pobírali méně než 30 tisíc korun, v roce 2022 už činil průměrný plat učitele 46 843 korun. A jak se zdá, pozitivní trend bude pokračovat i nadále. V roce 2023 a 2024 nás čeká hned několik změn, které by měly učitelům zajistit vyšší platy. Připravuje se novela školského zákona, podle které by měl plat učitele činit minimálně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční mzdy.

Ministerstvo školství (MŠMT) předloží vládě návrh školských odborářů, který požaduje rozdělit letošní navýšení peněz pro pedagogy mezi tarify platů a odměny. Na dotaz ČTK to dnes řekla mluvčí úřadu Aneta Lednová. Školské odbory podle svého předsedy Františka Dobšíka navrhují, aby do základní složky výdělku učitelů šlo 80 procent z částky, o kterou se pedagogům letos navýší platy. Požadavek odboráři podle svého předsedy opakovaně představili na takzvané malé školské tripartitě, naposledy v pondělí. Upravené tarify by chtěli od 1. května, řekl v pondělí Dobšík ČTK.

Pražané si za loňský rok platově pohoršili. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda loni v Praze sice meziročně stoupla o 7,2 procenta na 49 782 korun, po započtení růstu cenové hladiny – inflace ale reálně klesla o 6,9 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Češi bojují už několik měsíců s radikálním zdražováním, a proto potřebují zvýšit platy. Ve státním sektoru se toho někteří dočkají.

Lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula od podzimu loňského roku intenzivně řeší růst cen potravin. Po půl roce se dostavil výsledek. Vznikla mezirezortní skupina, která bude vysoké ceny potravin řešit. Bravo, glosuje s ironií komentátorka Newstream.cz Jana Havligerová. Co ji ještě zaujalo v uplynulém týdnu?

Klíčovým měsícem u nás bude duben, popisuje Simona Struhová, vedoucí odborů na úřadech práce. Aktuálně jedná s novým vedením o změnách, ale i navýšení finanční odměny. Dodává však, že řada úředníků už má nakročeno k odchodu.

Na letištích v Berlíně, Hamburku a Hannoveru začaly jednodenní výstražné stávky, kvůli kterým musely být zrušeny stovky letů. Informuje o tom agentura DPA, podle níž se protest jen v německé metropoli dotkne kolem 27 tisíc cestujících. Odbory Verdi vyzvaly ke stávce i zaměstnance na letišti v Brémách.

Průměrná mzda na jižní Moravě vzrostla v posledním čtvrtletí roku 2022 o více než tři tisíce korun. I přes veselejší výplatní pásky se ale lidem nežije lépe. Reálná mzda v kraji totiž za loňský rok poklesla o 7,5 procenta. Vyplývá to ze zjištění Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„V Česku musí dojít k celospolečenském obratu v přístupu k mužům. Podstatná část odpovědnosti za zabezpečení sebe i rodiny se přelije na ženy. To je cena za rovné odměňování. Je to cena, která je fér.“

Vláda Petra Fialy (ODS) slíbila, že pedagogickým pracovníkům zvýší plat na sto třicet procent průměrné mzdy, jenže tento slib už neplatí. Vládní poslanci předložili pozměňovací návrh, který zmenšuje skupinu pracovníků s nárokem na vyšší plat. Nově si polepší jen učitelé.

Češky si v práci stále nevěří. Když je však firmy podpoří a investují do jejich rozvoje, jsou pak s výsledky jejich práce spokojeny. Podniky tak samy přicházejí na to, že se vyplácí naslouchat tomu, co ženy potřebují.

Rodičovská rada „Uč se, ať z tebe něco je“ patří k těm, které děti a dospívající nechtějí slyšet. Jenže vzdělání je investice, která se krásně zhodnocuje.

Jaké jsou příjmy prezidenta republiky? Jaké má výsady? Jak vysoký je jeho plat a k tomu vyplácená finanční náhrada výdajů? Prezident republiky je hlavou státu (České republiky) a jejím nejvyšším ústavním činitelem. Je tradicí z dob tzv. I. republiky (1918–1938), že prezident republiky má nejvyšší plat ze všech ústavních činitelů. A to výrazně vyšší než ostatní. Šlo o to, aby se postavení prezidenta republiky v Republice československé co nejvíce přiblížilo postavení císaře v Rakousko-Uherské monarchii. A to mělo platit i pro jeho plat. Tato tradice započatá ohledně prezidenta T. G. Masaryka přetrvala nejen během tzv. I. republiky, ale i po roce 1945 a během lidově-demokratického, resp. socialistického režimu.

Jsem zastáncem toho, aby si politici o svých platech nerozhodovali a fungoval automatický systém, který je mimo jejich dosah. Nyní jsme ale v mimořádné krizové situaci, naše peníze požírá inflace a uskromnit se musíme všichni.

Z přehledu, který Seznam Zprávám poslal Hrad, lze vyčíst, kolik inkasoval kancléř Vratislav Mynář a další blízcí spolupracovníci odcházejícího prezidenta Miloše Zemana.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda loni v Praze meziročně stoupla o 7,2 procenta na 49 782 korun. Po započtení růstu cenové hladiny ale reálně klesla o 6,9 procenta. Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku byl vývoj mezd podobný. Praha si loni nadále udržovala nejvyšší průměr mezd ze všech regionů země.

Platy komunálních a krajských politiků by se měly každoročně automaticky zvedat podle vývoje průměrné mzdy. V novele zákona o obcích ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zároveň chtěl, aby podstatně vzrostla také redukovaná odměna pro člena zastupitelstva, který je i poslancem, senátorem či ministrem. Od toho však po odporu ve vládě ustoupil.

Kromě odborů se zlobí i představitelé asociací ředitelů škol. Vadí jim dělení pedagogů na dvě kategorie, ale i to, že pětikoaliční závazek navyšovat platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy je rozbředlý a představuje jen mlhavou jistotu, že jej vláda bude naplňovat.

Průměrná mzda Čechům od roku 1994 vzrostla bezmála na šestinásobek. Většinu z toho vzala inflace, přesto si Češi polepšili téměř 2,5 krát.

Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa do roku 2021 zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Mzdy rostly nejrychleji v letech 1995 a 1996 kvůli oživení růstu po hospodářské transformaci. Loňský rok podle odhadů Hospodářské komory přinesl nejhlubší pokles reálné mzdy, konečné údaje ale zatím nebyly zveřejněny, a proto nejsou součástí analýzy.

Nespokojení vysokoškolští učitelé plánují uspořádat protestní akci, při které chtějí upozornit na podle nich panující podfinancování sociálněvědních a humanitních oborů na univerzitách. O situaci chtějí informovat mj. prostřednictvím přednášek a diskusí, které se budou na univerzitách konat 28. března. Zapojit by se měly zvláště filozofické fakulty (FF).

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislav Mynář si za deset let ve funkci vydělal na platu a odměnách téměř 17,4 milionu korun po zdanění.

Ve čtvrtek 9. března Petr Pavel složí prezidentský slib a stane se čtvrtým českým prezidentem od vzniku republiky v roce 1993. Je druhou přímo zvolenou hlavou státu, před ním v tomto typu hlasování dvakrát zvítězil Miloš Zeman. Pavel je armádním generálem ve výslužbě, bývalým šéfem Vojenského výboru NATO a před listopadem 1989 byl členem KSČ. O prezidentský úřad se ucházel jako občanský kandidát. Patřil mezi tři osobnosti, které podporovala vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Deník nabízí odpovědi na základní otázky, které se týkají prezidentské funkce i osoby Petra Pavla.

Zástupci školských asociací a odborů nesouhlasí s tím, aby měli garantovanou mzdu na 130 procentech průměrné hrubé měsíční odměny jen učitelé. Chtějí proto jednat s poslanci, aby se úprava týkala všech pedagogických pracovníků, jak vládní koalice dříve avizovala. Pozměňovací návrh k novele školského zákona od koaličních poslanců podle předsedů asociací a odborů není jasný a dobře připravený.

Faulem je pro školské odbory náhlý obrat vládní koalice, která rok slibuje navýšit platy pedagogickým pracovníkům tak, aby od roku 2024 odpovídaly 130 procentům průměrné mzdy. Zapsala si to do svého programu, ale v době rozpočtových škrtů od toho ustupuje.

Programové prohlášení vlády slibovalo 130 procent průměrné mzdy pro všechny pedagogické pracovníky. Je to ale jedna z prvních věcí, od které koalice couvá.

Ženy v Česku musely letos pracovat přibližně o 60 dní déle – tedy zhruba do dnešního dne –, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2022. Meziročně došlo k nulovému posunu. Gender Pay Gap (GPG), tedy údaj udávající, o kolik ženy v průměru vydělávají méně než muži, se v Česku drží na 16,4 procenta, přičemž průměrný rozdíl v EU činí 13 procent. To řadí českou ekonomiku na 21. místo v EU třeba za Bulharsko či Slovensko.

Zástupci asociací děkanů fakult připravujících učitele podporují změnu v novele zákona o pedagogických pracovnících, která by znamenala, že doplňující pedagogické studium zůstane v jejich gesci. Už dříve totiž akademici vyjádřili obavy, že by novela zákona mohla „způsobit“, že by kvalifikační studium pro budoucí učitele mohly poskytovat vzdělávací agentury, neziskové organizace či komerční firmy.

Češi jsou zvyklí obětovat práci hodně. Přesčas odpracuje pravidelně týdně každý dvouapůltý člověk. Mladí to však odmítají. Nevěří, že to má smysl. Snahy uspět a mít hodně peněz se však rozhodně nevzdávají.

Češi chudnou. Už dlouho trvající velmi vysoká inflace znehodnocuje rychlým tempem úspory a způsobuje prudký pokles reálné mzdy. Ta u nás minulý rok zažila nejstrmější propad ze všech ekonomicky vyspělých zemí OECD a kupní síla průměrné mzdy nás vrátila minimálně do roku 2018. Vyhlídky nezlepšuje ani fakt, že ve srovnání s ostatními zeměmi odevzdáváme vzhledem k vysokým odvodům na pojistném velkou část ze svých příjmů státu.

Zatímco většině lidí se kvůli vysoké inflaci výrazně zhoršuje životní úroveň, politici si po dvou letech „odmrazili“ platy.

České školy stále hledají učitele. Chybí především v menších obcích a některé odbornosti jako třeba informatici nebo fyzikáři. Začínající učitele ale odrazují nízké platy a extrémní náročnost práce.

Učitelé by mohli mít od roku 2024 ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů nicméně budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou Sněmovna ve čtvrtek poslala do závěrečného kola schvalování.

Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.

Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou ve čtvrtek sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.