Porodnictví

České zdravotnictví se potýká s dalším nedostatkem důležitého léčiva. Z trhu dočasně zmizel lék Gynipral, který lékaři v porodnicích používají k zastavení předčasných kontrakcí a zklidnění dělohy. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který o tom informoval v tiskové zprávě, proto akutně shání dodavatele, který by tento výpadek překlenul.

30 let se řeší, jak obrodit porodnictví, až jsme se dostali do bodu, kdy je každá čtvrtá žena po porodu rozřezaná, každá pátá se potýká se zhoršeným duševním zdravím. Ministerstvo to teď začne řešit znovu. Pro jistotu bez porodních asistentek a žen.

Kvalitní péče, přívětivá komunikace ze strany lékařů či silnější zapojení koordinátorů péče, aby se s jejich pomocí pacient snáz orientoval ve spletitém systému. Na to klade důraz ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov. Víc peněz podle ně

Porodnice přijímaly dary, odborné společnosti peníze od výrobců a stát mezitím vytvářel strategie, metodiky a komise, které v rozhodující chvíli nefungovaly tak, jak měly. Tohle není článek o matkách. Je to inventura státu.

České porodnictví znovu hledá magické číslo, jež rozhodne o budoucnosti porodnic. Jenže reforma potřebuje strategii, ne mediální zkratky. Opravdu si myslíme, že proměnou porodnictví v průmyslovou výrobní linku přesvědčíme ženy, aby rodily více dětí?

Stačilo obyčejné mytí rukou a tisíce žen mohly přežít porod. Ignaz Semmelweis to dokázal už v polovině 19. století, místo uznání se ale dočkal výsměchu, profesního pádu a tragického konce v ústavu.

Zavolejte porodní sestřičky neoslovuje diváky jen dobovou atmosférou. Síla seriálu je v autentickém obrazu porodnictví, ženské solidarity a surové reality 50. a 60. let.

Máte za sebou porod, uf, ale to pravé peklo paradoxně často začíná až na oddělení šestinedělí. Proč má poporodní péče v Česku tak špatnou pověst a proč se ženy stále setkávají s bagatelizací, pasivní agresí a zdravotnickým gaslightingem? Čtěte komentář Terezy Semotamové pro Heroine.cz.

V Česku se rodí málo dětí a odborníci přemítají, jaká kritéria nastavit pro porodnice. Objevily se diskuse, zda zrušit porodnice, kde ročně provedou méně než šest set porodů. Zástupci zdravotní pojišťovny, ministerstva i porodníků ale zdůrazňují, že

Porod měl být začátkem nového života. Pro tisíce žen se však stal rozsudkem smrti. Když mladý lékař Ignaz Semmelweis odhalil příčinu horečky omladnic, narazil na nepřítele, kterého vůbec nečekal, vlastní kolegy.

Neobjevila nový lék ani nevynalezla složitý přístroj. Přesto její práce pomohla změnit osud milionů novorozenců. Příběh Virginie Apgar dokazuje, že někdy největší objevy vznikají z jednoduché myšlenky.

Téměř polovina žen považuje za ideální porodnici dostupnou do 30 minut od domova. Samotná blízkost ale nestačí: lidský a vstřícný přístup personálu je při výběru porodnice důležitý pro sedm z deseti žen, stejně jako kvalita poskytované péče. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos realizovaného na vzorku 1000 žen pro zdravotnickou skupinu AGEL.

Někdy je snadné zapomenout, že to, co považujeme za naprostou samozřejmost, musel v minulosti někdo objevit a prosadit. Dnes si neumíme představit, že by si lékař před vyšetřením nebo operací neumyl ruce, dříve tomu ale bylo jinak.

Bonding, laskavý císařský řez, dotepání pupečníku nebo nulová separace. Moderní porodnictví se za poslední roky výrazně proměnilo. Odborníci z nemocnice Slaný přinášejí přehled nejdůležitějších pojmů od A do Z, které vám pomohou zorientovat se v péči o maminku i novorozence.

Zprávy z Děčína a okolí

Běžná situace ve Vídni poloviny 19. století. Přijetí do luxusní porodnice znamenalo pro mnoho těhotných žen téměř jistý rozsudek smrti. Jeden mladý lékař si tehdy všiml děsivé spojitosti mezi pitevnou a porodním sálem.

Takový případ se v medicíně objevuje jen výjimečně. Australanka přivedla na svět jednovaječná čtyřčata bez pomoci umělého oplodnění.

Případné omezení sítě porodnic by podle jejich zástupců neznamenalo pouze delší cestu rodiček k porodu. Upozorňují také na možné zhoršení dostupnosti akutní gynekologické péče nebo komplikace pro ženy z hůře dostupných oblastí. Budoucí podoba porodnické sítě ale zůstává předmětem odborné diskuse, v níž zaznívají i argumenty pro změnu jejího uspořádání.

V Austrálii se narodila vzácná jednovaječná čtyřčata. Dívky přivedla na svět císařským řezem 34letá Jenitar Na'amoanaová v porodnici v Brisbane, informuje zpravodajský web britské BBC.

V Austrálii se narodila jednovaječná čtyřčata. Dívky přivedla na svět při císařském řezu 34letá Jenitar Na'amoanaová v porodnici v Brisbane, informuje zpravodajský server britské vysílací korporace...

Australský pár už měl čtyři děti, když se dozvěděl, že čekají čtyřčata. Holčičky se narodily císařským řezem po necelých 29 týdnech těhotenství.

V Austrálii se odehrál medicínský zázrak. Čtyřiatřicetiletá Jenitar Na'amoanaová přivedla v Brisbane na svět vzácná jednovaječná čtyřčata. Těhotenství, které lékaři označili za extrémně rizikové a pravděpodobné zhruba u jednoho z 15 milionů případů, skončilo úspěšným císařským řezem ve 28.

Debata o budoucnosti menších porodnic se soustředí především na hranici 600 porodů ročně. Zatímco některé porodnice ji označují za „akademickou“, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý vysvětluje, proč má objem péče z pohledu bezpečnosti své opodstatnění. Zároveň zdůrazňuje, že samotný počet porodů nemůže být jediným kritériem pro hodnocení porodnice.

Tak máme za sebou veřejné slyšení Senátu a jsem plná dojmů z debaty, která přišla až takhle pozdě. Vláda už totiž mezitím dávno rozhodla o lidech bez lidí.

Porodní poranění a trauma není jen zdravotní a osobní problém konkrétní ženy. Nová australská analýza poprvé ukazuje širší cenu nedobré porodní zkušenosti.

Některé ženy si z porodnice neodnášejí jen dítě. Odnášejí si zkušenost, která je bude pronásledovat další měsíce. Právě probíhá Mezinárodní týden povědomí o porodním traumatu a je čas mluvit o tom, co se nevejde do věty „hlavně, že jste oba zdraví“.

Mezi závěry neobvykle vysokého počtu celkem osmi znaleckých posudků se bude rozhodovat Okresní soud v České Lípě v zapeklitém případu, v němž jde o strašidelný průběh jednoho porodu. Novorozenou holčičku při něm porodník nestihl zachytit a miminko přes stůl přeletělo na zem a utrpělo vážná poranění na hlavě.

Jsou venku další porodnická data na úrovni jednotlivých poskytovatelů. Ptáte se, kde je péče nejlepší a kde nejhorší?

Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že Španělsko neporušilo práva ženy, kterou k porodu proti její vůli převezli do nemocnice na základě soudního příkazu. Co se stane, když instituce označí těhotnou ženu za riziko?

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nedávno připustil restrukturalizaci sítě porodnic a připomněl doporučenou hranici 600 porodů ročně. Zdravotnický deník proto oslovil ty porodnice, kterých by se případné změny mohly týkat. V první části ankety vysvětlují, proč podle nich samotný počet porodů nevypovídá ani o kvalitě, ani o bezpečnosti poskytované péče.

Británie znovu řeší, proč její moderní porodnictví selhává navzdory medicíně, datům, strategiím a opakovaným vyšetřováním. Je vysvětlením „tlak na normální porod“ nebo zfanatizované porodní asistentky? Reporty Amos a Ockenden odhalují hloubku krize.

Dostupnější pomoc pro děti s psychickými problémy, více příležitostí pro vytvoření plánu péče v závěru života či změny reformující intenzivní péči. To jsou některé novinky, s nimiž přichází novela seznamu zdravotních výkonů. Platit by měla od začátku příštího roku. Ministerstvo zdravotnictví poslalo do připomínkového řízení novelu seznamu zdravotních výkonů, která má platit od příštího roku.

Dvě největší organizace porodní péče a porodní asistence - FIGO a ICM - vydaly společné stanovisko k interprofesní spolupráci mezi porodními asistentkami a gynekology-porodníky a české porodnictví by mělo pozorně naslouchat.

Neasistovaný porod není bezpečná alternativa. Ale pokud chceme pochopit, proč k němu některé české ženy dojdou, nestačí říct „jsou nezodpovědné“. Český výzkum ukazuje, že část žen nerodí bez asistence proto, že by byla hloupá či pohrdala životem.

Obtíže spojené s pánevním dnem patří mezi časté následky těhotenství a porodu, přesto o nich řada žen nemluví nebo je dlouhodobě neřeší. Porodníci v Městské nemocnici Ostrava proto rozvíjí komplexní péči zaměřenou na prevenci, včasnou diagnostiku, rehabilitaci i léčbu těchto potíží.

Zatímco Evropa ve 12. století léčila ženské potíže modlitbami, pouštěním žilou nebo rovnou „kudlou“, v jihoitalském Salernu ordinovala žena, která předepisovala klid, čistotu, vyvážený jídelníček a teplé koupele. Její spisy o gynekologii a porodech předběhly dobu o stovky let, přesto se o pár století pochybovalo, zda skutečně žila.

Mladá žena porodila doma, bez porodní asistentky. Dítě přežilo, ona ne. Její příběh se dá snadno odbýt jako extrémní nezodpovědnost. Proč ale některé ženy přestanou věřit porodní péči natolik, že samotu u porodu přijmou jako svobodu?

Přiváděly na svět děti chudých i šlechtičen, ovládaly bylinky i zaříkávání. Porodní báby byly prvním diplomovaným ženským povoláním v našich zemích – a přesto jejich příběh skoro nikdo nezná.

Británií znovu otřásly zprávy o selhání porodnické péče. Zpráva od Donny Ockenden popisuje konkrétní případ v Nottinghamu, report baronky Amos pak systémové problémy napříč britským zdravotnickým systémem NHS. Jaké je jejich společné poselství?

Aktualizováno 24. června, 16:00 – Budoucí reforma porodnictví se podle ministerstva zdravotnictví nebude týkat jen několika jednotlivých nemocnic. Statistiky za roky 2024 a 2025 ukazují, že doporučenou hranici 600 porodů ročně nesplňuje velká část českých porodnic. Některé se navíc od tohoto limitu stále vzdalují.

Císařský řez se dnes pokládá za relativně bezpečnou alternativní formu k přirozenému porodu. Přistupuje se k němu v případě ohrožení života matky či dítěte. Ne vždy tomu tak však bylo, v minulosti se tento zákrok pojil s vysokou úmrtností a prováděl se jen z nutnosti. Nahlédněte s námi do jeho historie.

Pokles porodnosti nemusí být důvodem k tupému škrtání porodnic. Může být příležitostí k tomu, aby Česko konečně vytvořilo stratifikovanou síť porodní péče - specializovanou medicínu pro komplikace a porodní centra pro zdravé ženy.

Když se z embrya udělá v politickém jazyce dítě, z těhotné ženy se snadno stane matka proti své vůli. A z péče dohled. Text o tom, proč české právo nerozhoduje jednou čárou, proč slova v reprodukční péči nejsou nevinná - a proč žena není nádoba.

Hnutí pro život se opakovaně objevuje v odborném prostoru gynekologů a porodníků a prezentuje se jako „pomoc“. Karlovy Vary ukázaly, komu se dveře odbornosti otevírají ochotně - a kdo pořád stojí pod dohledem.

Domácí porod je v české debatě jen kouřová clona - skutečný spor se vede jinde: o to, zda může porodní asistentka stát v systému jako samostatná odbornice na fyziologii, nebo jen jako členka týmu, jehož pravidla určuje někdo jiný.

Ostrava hostila pátý ročník mezinárodní multioborové konference POROD. Do hotelu Clarion dorazily stovky odborníků z oblasti porodnictví, neonatologie, fyzioterapie, psychologie i porodní asistence. Diskutovali o nových trendech v péči o matku a dítě i o podpoře zdravotníků.

Proč v českých porodnicích v noci chybí zkušení lékaři.

Žena, která tvrdí, že během porodu v žatecké nemocnici v roce 2001 souhlasila pouze s anestezií a nikoliv se sterilizací, uspěla u Nejvyššího správního soudu (NSS). Ten zrušil rozhodnutí ministerstva zdravotnictví i rozsudek Městského soudu v Praze a nařídil nové posouzení její žádosti o odškodnění.

Kdo rozhoduje o tom, jak se v ČR bude rodit? Článek o tom, jak úzká skupina lidí ovlivňuje budoucnost české porodní péče.

Bratislavský Národní ústav dětských chorob uvedl, že siamská dvojčata, která se narodila v úterý, jsou spojena v oblasti pánve. Každé z dvojčat má své srdce i ledviny. Možnost rozdělení v pánevní oblasti si vyžádá další vyšetření. Ani jedno z dětí nemá konečník.

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.

Říká se tomu steh pro manžela - husband stitch: dodatečný steh po porodu, který nemá pomoci ženě, ale údajně „vrátit“ její tělo partnerovi. Dlouho byl odbýván jako hororová historka z internetu. Jenže ženy o nepovedeném šití po porodu konečně mluví.

6. červen je Mezinárodní den porodů doma. Není to výzva, aby všechny ženy rodily v obýváku, ale připomínka otázky, které se česká debata vyhýbá: proč už umíme mluvit o důstojném umírání doma, ale fyziologický porod doma stále považujeme za hazard?

Další pohoršený text o domácích porodech slibuje osvětu, ale nabízí hlavně strach, pohrdání a několik porodnických legend. Jenže otázka nezní, jak ženy donutit, aby porodnicím věřily. Otázka zní, proč jim část žen věřit přestala.

Porodnice v Chebu by se v budoucnu mohla stát jednou z obětí výrazného poklesu porodnosti v Karlovarském kraji. Počet narozených klesl za poslední čtyři roky téměř o třetinu a v regionu se tak již delší dobu objevují úvahy o tom, zda bude možné dlouhodobě udržet současný rozsah porodnické péče na obou pracovištích Krajské nemocnice Karlovy Vary.

Vědci představili revoluční zařízení UPatch, které se přikládá na břicho těhotné ženy a umožňuje téměř nepřetržité sledování plodu bez nutnosti častých návštěv ordinace.

Využití ultrazvuku v porodnictví způsobilo doslova revoluci. Lékařům umožnilo bezpečně nahlédnout do dělohy a sledovat vývoj plodu v reálném čase, což dramaticky snížilo perinatalní úmrtnost a pomohlo včas odhalit vývojové vady.

Je silná, nekonvenční a nekompromisní. Sociální vědkyně a iniciátorka projektů podporujících ženská práva Lilia Khousnoutdinova otevírá témata, která ve společnosti rezonují. Mluví o ženství, vztazích i porodech.