Porodnictví

Dula Andrea Růžičková otevřeně promluvila o znepokojivých praktikách v českých porodnicích. Popisuje vyšetření vykonávané bez souhlasu rodičky, křik i ponižování. Za problematický označuje také přístup porodníků k dulám.

Příběh prvního českého pokusu o péči vedenou porodními asistentkami na Bulovce. Odkaz porodní asistentky Věry Novákové přichází s otázkou, proč jsme o čtvrt století později stále nedokázali vytvořit porodní centra vedená porodními asistentkami.

Česká gynekologicko-porodnická společnost vydala tiskovou zprávu, která tvrdí, že respekt k ženě u porodu může stát proti bezpečí matky a dítěte. Je to ale falešný obraz. Bezpečí a důstojnost nejsou soupeřící hodnoty. V dobré péči drží pohromadě.

Zrození dítěte je jedním z nejsilnějších okamžiků v lidském životě, přesto si z něj řada žen odnáší místo pocitu vítězství spíše pocity beznaděje a trauma. O tom, jakým směrem se v současnosti ubírá české porodnictví, proč se mění k lepšímu a jak se připravit na to nejkřehčí období, tedy šestinedělí, mluví v novém dílu podcastu Moje psychologie sociální vědkyně a zakladatelka nadačního fondu Propolis33 Lilia Khousnoutdinova.

Je porod koncem pánevním rizikový? Před čtyřmi lety mladá žena, která byla zároveň porodní asistentkou, odmítla v nemocnici plánovanou sekci. Dítě porodila doma a to pak na následky dušení v nemocnici zemřelo. Letos v dubnu pak Nejvyšší soud rozhodl, že ženy nemají absolutní svobodu rozhodovat o svém porodu a potvrdil pro ženu podmínečný trest za usmrcení z nedbalosti. Podle ostravského porodníka a gynekologa Ondřeje Šimetky vyžaduje vaginální porod dítěte, které je natočeno koncem pánevním, zkušenosti, které však v porodnicích chybí. „Desítky let jsme se spoléhali téměř výhradně na císařský řez a zkušenosti s porodem koncem pánevním jsme ztratili,“ říká v rozhovoru pro Heroine.cz.

Populární herečka, která zářila třeba v seriálu Záhadné případy, přiznala, že od ztráty syna Matyáše před čtyřmi lety nedokáže přestat kontrolovat dech svého druhého dítěte.

Preeklampsie je závažná komplikace těhotenství, která se obvykle objevuje v jeho druhé polovině. Projevuje se vysokým krevním tlakem a poškozením orgánů, například ledvin či jater, a může postihnout i ženy, které byly před otěhotněním zcela zdravé. V těžkých případech hrozí selhání orgánů matky a lékaři musí přistoupit k okamžitému porodu bez ohledu na stadium těhotenství.

Rozhodnutí mít dítě - a potom možná další - vzniká mnohem dřív než u demografických tabulek. Vzniká v tom, jak společnost zachází s ženami, dětmi, péčí a mateřstvím. Pokud chce stát řešit porodnost, musí přestat hledat problém v ženských tělech.

Novorozenec nepřichází na svět odděleně od matky. Přesto se v porodní a poporodní péči často chováme, jako by bylo možné chránit dítě samostatně - a někdy dokonce proti ženě, která ho právě porodila.

První dny po návratu z porodnice bývají pro řadu žen nejnáročnějším obdobím v životě. Od ledna jim v Královéhradeckém kraji pomáhá novinka – návštěvní služba porodních asistentek přímo u nich doma. Přestože už asistentky z Jičína, Náchoda či Trutnova uskutečnily přes dvě stovky výjezdů, některé maminky se návštěv stále obávají.

Porod není jen medicínský úkon. Je to jeden z nejsilnějších okamžiků v životě ženy i celé rodiny. Právě na respektu k individuálním potřebám a bezpečí staví moderní porodnická péče. Připomíná to i letošní Světový týden respektu k porodu (18. – 24. května) s mottem „Get loud and birth proud“. Výzva je jasná: mluvme o svých porodech s hrdostí, otevřeně a bez obav.

Silvie Rosenová je máma, dula a taky kurátorka pražského evangelického libeňského sboru. Vystudovala mezinárodní vztahy a diplomacii, nyní ale doprovází ženy při porodu jako dula. Však i v tom je… The post Aby se děti rodily se zkušeností, že svět je dobrý appeared first on Proboha!.

První měsíce roku 2026 přinesly zásadní změny v pravidlech poporodní péče. Jak to ale vypadá v praxi? První výsledky dotazníkového šetření Unie porodních asistentek (UNIPA) ukazují jasný trend: ženy o odbornou pomoc doma stojí, ale péče, kterou maminky skutečně potřebují, je časově i obsahově náročnější, než s čím počítají tabulky zdravotních pojišťoven.

Měl to být medicínský zázrak, který navždy odstraní utrpení na porodním sále. Místo toho se matky probouzely připoutané k lůžkům a naprosto zmatené. Poznejte děsivou realitu takzvaného šerosnu.

Kombinovaný prvotrimestrální screening odhalí mnohé, mimo jiné upřesní i termín porodu. Jeho průběh jsme natočili v Nemocnici Slaný.

Česko dostalo kartáč v Ženevě – máme si zamést před vlastním prahem a začít můžeme klidně v komoře.

Zatímco bohaté dámy rodily v 19. století v bezpečí domova, v nemocnicích kosila matky i novorozence neviditelná smrt. Stopy přitom vedly přímo k rukám těch, kteří měli pomáhat.

Představte si, že objevíte lék na smrtelnou chorobu, zachráníte tisíce lidí, a místo metálu vás kolegové pošlou do cvokhausu.

Českem hýbala extrémně citlivá a smutná kauza úmrtí dvou dětí během porodu. Jako každá kauza přitahuje názory, v drtivé většině případů zcela předčasné, i s ohledem na prakticky nulové známé informace.

Ústavní soud pootevřel dveře a Česká lékařská komora do nich okamžitě strká nohu. Když se z informovaného souhlasu u porodu stane výjimka, neřešíme jen jeden císařský řez. Řešíme, jestli těhotná žena v této zemi zůstává plnoprávnou osobou.

Porodnictví a péče o novorozence se v posledních letech výrazně proměňují. Do popředí se dostává přirozený průběh porodu, respekt k přáním rodiček i důraz na první kontakt matky s dítětem. Jak ale vypadá realita z pohledu lékaře? O tom jsme si povídali s primářem novorozeneckého oddělení Masarykovy nemocnice v Rakovníku Jiřím Halbrštátem, který má zkušenosti z Česka i ze zahraničí.

Porodnost v České republice dlouhodobě klesá a stále více párů se potýká s obtížemi při početí. Podle aktuálních dat připadá na jednu ženu přibližně 1,37 dítěte, což patří k historicky nejnižším hodnotám. Téma neplodnosti tak přestává být okrajové a stává se běžnou součástí gynekologické praxe.

Proč by nás měly zajímat volby do České gynekologické a porodnické společnost? Nejde o interní klubové okopávání kotníků, ale o to, proč se české porodnictví roky nehýbe z místa.

Rozhodování o směru porodnické péče v Česku provází spor. Týká se voleb do vedení Gynekologicko-porodnické společnosti. E-mail, který odešel z centrální adresy České lékařské společnosti, totiž vyzývá k volbě některých kandidátů.

V ČR se ročně narodí kolem 8 tisíc dětí předčasně. Tedy skoro každé desáté dítě. Česko patří ke špičce v péči o nedonošené děti, přičemž lékaři dokáží zachránit i extrémně nezralé novorozence krátce po 24. týdnu těhotenství. A o těch bude řeč.

Císařský řez se u vícenásobné matky změnil v traumatickou zkušenost s trvalými následky.

Porodnické násilí nezačíná až křikem či hrubostí. Někdy přichází tiše: jazykem autority, tlakem na poslušnost a souhlasem, který není svobodný.

Porody do vody jsou ve Fakultní nemocnici Ostrava stále žádanější. Od jejich zavedení v roce 2023 využilo tuto možnost téměř 300 žen.

České porodnictví se mění. Podle primáře Radka Havlase z Porodnice Mělník se začalo více naslouchat rodičkám a přístupy jsou otevřenější. Zvláště porod striktně vleže na zádech by měl být podle něj už definitivně minulostí.

Porod a mateřství za socialismu představovaly zcela jinou realitu než dnes. Co je dnes povoleno, bylo z velké části zakázáno.

Po tisíce let ženy rodily ve vzpřímených polohách. Dnes mnoho z nich končí vleže na porodním lůžku. Ne proto, že by to bylo fyziologicky nejlepší, ale protože se porod v moderní době přizpůsobil pohodlí autorit, nemocniční organizaci a technice.

Do porodnice už znovu nejdu. Na oddělení šestinedělí asi zamrzli ve středověku. Když se zeptáte nastávajících maminek, čeho se nejvíc bojí, obvykle vám řeknou, že porodu. Já to měla taky tak. Jenže ono může být mnohem horší to, co zažijete potom.

Ve šternberské nemocnici proběhl výcvik porodníků. Během dvoudenního kurzu se připravovali na závažné situace během porodů i dalších gynekologických operací. Nemocnice plánuje v podobných výukových aktivitách pokračovat.

Preeklampsie, Downův, Edwardsův a Patauův syndrom a další onemocnění, která děsí budoucí matky. Kombinovaný prvotrimestrální screening je v těhotenství důležitým nástrojem, který může pomoci odhalit těhotné ženy, u nichž hrozí vyšší riziko, že se jejich dítě narodí s genetickou či vývojovou vadou. Co je možné díky prenatálnímu vyšetření zjistit?

Zažila jsem ztrátu těhotenství i jeho ukončení. Právě proto vím, že o reprodukci se nedá rozhodovat hesly, cizí morálkou ani tlakem, byť prezentovaném v líbivém balení. Omezení práv žen nezačíná zákazem potratů. Začíná daleko dříve a nepozorovaně.

Má být slovo žena v porodnictví nahrazeno termínem rodící osoba a těhotná osoba? Nenaletěli jsme znovu starému triku, v němž patriarchát rozdělí moc a zdroje nerovně a pak se pohodlně dívá, jak se ženy a další menšiny perou o zbytek prostoru?

Nelze chtít po ženách více dětí a současně oslabovat jejich práva. Těhotenství, porod ani mateřství nesmí být prostorem menší svobody, menší důstojnosti a menší právní jistoty.

Nejvyšší soud odmítl dovolání matky, která se rozhodla pro domácí porod koncem pánevním i přes varování lékařů. Dítě po několika týdnech zemřelo. Podle soudu svoboda rodičky končí tam, kde začíná ochrana života dítěte.

Odborníci, co „střízlivě“ boří „mýty“ o zlaté hodince po porodu často zaměňují dvě různé věci: opatrnost za zbytečné zlehčování a vyviňování se z neschopnosti systému bonding matky a dítěte umístit na přední příčky priorit respektující porodní péče.

Slovensko oslavuje malého, nebo spíše „velkého“ rekordmana. V Prešově se narodilo miminko s mimořádnou porodní váhou, která zaskočila i zkušený personál tamní porodnice.

Možná nejde hlavně o to, že ženy s koncem pánevním chtějí rodit „jinak“. Možná jde spíš o to, že zdravotnický systém už v řadě míst neumí nabídnout nic jiného než císařský řez - a svou vlastní ztrátu dovednosti vydává za standard péče.

Laskavá obrana jedné lékařské generace otevírá otázku, kterou už dál nejde odkládat: dá se porodnický pokrok měřit jen tím, kolik žen a dětí přežilo? Nebo musíme do účtu zahrnout i to, co tento model péče dělal s důstojností žen?

Porod není nikdy rituál ponížení. Dar života vždy převyšuje bolesti a strasti. Současné metody porodnictví jsou výsledkem tisíciletého vývoje, které nejde posuzovat dnešním pohledem a zjednodušeně je odsuzovat.

Australský soud přiznal rodící ženě odškodnění za vaginální vyšetření bez platného souhlasu. Případ otevírá nepříjemnou otázku: je informovaný souhlas u porodu skutečně právem, nebo jen hezkou frází do chvíle, než začne překážet provozu?

Připomenout hekárny, separaci dětí a brutalitu starého porodnictví je snadné. Mnohem těžší je přiznat, že dnešní ženy nechtějí luxus, ale něco daleko radikálnějšího: aby s nimi bylo zacházeno jako s lidmi.

Herečka Kristýna Leichtová velmi originálním způsobem oznámila těhotenství. Je to prý tak, znovu je v tom. Fanoušci ji gratulují a připomínají scény nejen z jejího slavného seriálu. Někdy to je až za hranou.

Regulace sama o sobě není zárukou ochrany. Když se nastaví chytře, může rozšířit bezpečný prostor péče. Když se nastaví špatně, může pod hezkými slovy o kvalitě a dohledu jen utužit moc, zúžit volbu a vytlačit ženy i porodní asistentky mimo systém.

Zatímco dnes řešíme barvu porodnického gauče a Wi‑Fi na pokoji, naše babičky rodily v prostředí, které připomínalo vojenský dril nebo pásovou výrobu v továrně.

V 72 letech zemřel bývalý ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze-Podolí Jaroslav Feyereisl. Nemocnice o tom informovala na svém webu. Z čela ústavu odešel po 25 letech loni v listopadu, nahradil ho jeho dosavadní zástupce Ladislav Krofta. Na smutnou zprávu reagoval i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle kterého Feyereisl svou prací zanechal v českém zdravotnictví trvalou stopu.

Ve 72 letech zemřel významný český lékař, gynekolog a porodník a bývalý ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze-Podolí Jaroslav Feyereisl. Nemocnice o tom informovala na svém webu. Z čela ústavu odešel po 25 letech loni v listopadu, nahradil ho jeho dosavadní zástupce Ladislav Krofta.

Ve 72 letech zemřel bývalý ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze-Podolí Jaroslav Feyereisl. Nemocnice o tom informovala na svém webu. Z čela ústavu odešel po 25 letech loni v listopadu, nahradil ho jeho dosavadní zástupce Ladislav Krofta.

Ve věku 72 let zemřel docent Jaroslav Feyereisl, jedna z nejvýznamnějších osobností české gynekologie a porodnictví. Od roku 2000 vedl Ústav pro péči o matku a dítě v pražském Podolí.

Smutnou zprávu oznámil Ústav pro péči o matku a dítě v pražském Podolí. Někdejší ředitel, významný český gynekolog a porodník Jaroslav Feyereisl zemřel. Ve funkci ředitele skončil na vlastní žádost loni v říjnu, po více než pětadvaceti letech. Zemřel krátce po oslavě 72. narozenin.

Zájem o domácí návštěvy porodních asistentek po porodu v českých regionech roste a většina porodnic zvládá poptávku pokrýt. Největší překážky představují nedostatek personálu, financování a logistická omezení. Zdravotnický deník se na to zeptal porodnic v Čechách. Porodnice v krajích spadajících do Čech se postupně vyrovnávají se zaváděním hrazených domácích návštěv porodních asistentek.

Podání oxytocinu, který dokáže porod urychlit, bývá někdy mezi maminkami démonizováno. Ve skutečnosti je však oxytocin hormon, jenž se do těla běžně uvolňuje – vyplavuje se například i při orgasmu. Při porodu vyvolává kontrakce, proto se někdy uměle připravený oxytocin podává k vyvolání porodu či posílení kontrakcí u již probíhajícího porodu.

Floridské případy soudem vynucených císařských řezů nejsou jen americká bizarnost, ale varování, jak dopadá svět, který připustí, že těhotná žena nemusí mít poslední slovo o vlastním těle. A právě proto bychom měli zpozornět i v Česku.

Zájem žen o domácí návštěvy porodních asistentek po porodu výrazně roste, porodnice ale narážejí na limity systému. Podle přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka a 1. lékařské fakulty UK Michala Zikána poptávka převyšuje kapacity, čekací doby dosahují až tří týdnů a úhrady nepokrývají ani polovinu nákladů.