Postupimská konference

Čistý vzduch, úzké uličky, barevná architektura i příjemné procházky kolem řeky Motlawy. To je ve zkratce Gdaňsk, gigant polského Trojměstí, jenž od loňska spojuje přímý vlak z Prahy. Do města, které svou atmosférou trochu připomíná Brno, se vyplatí zajet třeba jen na prodloužený víkend. Pro sérii Tip na archi-trip to tak udělala i Magdaléna Medková.

Jednou z nejsignifikantnějších událostí evropské svobody je právě pád masivní zdi obklopující západní Berlín.

Ústí nad Labem bylo v létě 1945 městem plným napětí. V pohraniční se po osvobození projevovala silná nenávist vůči Němcům. Poslední červencový den se ve městě ozvala série výbuchů, která odstartovala krvavý hon.

Když skončila druhá světová válka, pro více než dva miliony Němců z českých zemí to nebyl návrat domů, ale začátek dalšího vyhnanství. Tak je čekalo ponížení.

K nám vtrhla okupační vojska v osmašedesátem, kdežto z východního Německa Rudá armáda po skončení II. světové války vůbec neodešla. Zůstalo tam přes půl milionu vojáků, údajně proto, aby dohlíželi na plnění takzvané Postupimské dohody.

Před osmdesáti lety dostalo Japonsko poslední možnost vyhnout se jadernému bombardování. Americký prezident Harry S. Truman ho v Postupimské deklaraci vyzval k bezpodmínečné kapitulaci. Císařství to ale ignorovalo. Už tehdy přitom vznikla finální podoba cílů. Na prvním místě byla Hirošima a na poslední místo a na poslední chvíli bylo doplněno Nagasaki. To je v první verzi rozkazu jaderné bombardování zahájit připsané ještě rukou. A i když bylo cílem s nejnižší prioritou, počasí nakonec vše změnilo.

Postupimská konference byla vrcholným jednáním politických špiček doslova o novém světovém řádu. Jak probíhala a co světu přinesla?

17. července 1945. V Postupimi, předměstí zničeného Berlína, se scházejí zástupci vítězných mocností, aby rozhodli, jak naložit s poraženým Německem. Zesnulého amerického prezidente Roosevelta střídá Harry Truman. Britský premiér Churchill jednání v jeho průběhu opouští a už se nevrátí. Po překvapivé prohře ve volbách ho nahradí labourista Attlee. Ve znamení změn se za zavřenými dveřmi jedná o potrestání nacistických zločinců, o osudu Německa i o přesunu milionů lidí. Rozdíly mezi Západem a Východem se prohlubují. Jednání pokračují až do začátku srpna. Evropou se šíří jak úleva, tak obavy. Vítězství je jisté. Budoucnost nikoliv. Novinky uvádí další díl ze série Rok osvobození, tentokrát s historikem Vítem Smetanou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Rusko musí tvrdě reagovat na kroky Západu a v případě potřeby být připraveno i k preventivním úderům. Uvedl to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro agenturu TASS u příležitosti 80. výročí zahájení Postupimské konference.

Ruský exprezident a místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv prohlásil, že Rusko musí plně reagovat na kroky Západu a v případě potřeby proti němu provést preventivní údery. Informuje o tom ruská státní agentura TASS.

Přesně před osmdesáti lety začala na zámku Cecilienhof Postupimská konference, která byla posledním velkým jednáním takzvané „velké trojky“ složené ze Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu (SSSR). Konference se do historie zapsala mimo jiné tím, že v jejím průběhu americký prezident Harry S. Truman informoval sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina o tom, že USA úspěšně odpálily první atomovou bombu v rámci testu Trinity.

Od poloviny května 1945 začíná na území Česka vyhánění a zabíjení tisíců německých starousedlých civilistů a rabování nepředstavitelných rozměrů.

Oficiálně se Hitler před 80 lety zastřelil a jeho popel Sověti vysypali do řeky Ehle. Jenže Sověti lhali a o skutečné ostatky nacistické zrůdy se zřejmě postarali její věrní.

Málokterá epocha českých dějin je opředena tolika mýty, jako osvobozování Československa na konci 2. světové války. Jalta, demarkační linie, sféry vlivu. Pravda, jak to bývá, je mnohem prozaičtější a skrývá přitom zajímavosti, které se dozvídáme až dnes.

Konec druhé světové války přinesl oficiální mír, násilí ale neskončilo ze dne na den. Ještě dlouhé týdny a měsíce po květnu 1945 se točil kolotoč odplat a vyřizování účtů. Tak, jako v Ústí nad Labem.

Na dně Baltského moře se stále nachází neuvěřitelných 40 000 až 100 000 tun chemických zbraní z 2. světové války. Dawid Kramski z Vratislavské univerzity hledá způsob, jak moře vyčistit od arsenu, který je součástí těchto zbraní, a to pomocí polymerů používaných při 3D tisku.

Mary Soamesová (rozená Spencer Churchillová) byla nejmladší z pěti dětí britského politika Winstona Churchilla. Soamesová, spisovatelka a filantropka, je známá tím, že pracovala pro četné veřejné organizace včetně Červeného kříže. Méně známou skutečností zůstává, že za druhé světové války obsluhovala protileteckou baterii.

První týdny a měsíce po skončení druhé světové války nebyly v Československu žádnou idylkou. Německé obyvatelstvo čelilo krutým represím.

Na zámku v Doksech u Máchova jezera se v neděli 7. dubna uskuteční vzpomínkový den na pátera Angela Waldstein-Wartenberga (1931-2023), významnou postavu česko-německých vztahů a také posledního šlechtice, který se přímo na dokském zámku narodil.

Kam uložit barely s yperitem, bomby a nevybuchlé miny, které zbyly po druhé světové válce? Na tuto otázku měli představitelé světových velmocí jasnou odpověď. Do Baltského moře. Nepočítali, že materiál časem koroduje a nebezpečné látky mohou uniknout do vody.

Po zákazu vjezdu osobních automobilů s ruskými SPZ do Evropské unie zůstala Rusům poslední možnost, jak bez obav z konfiskace zdolat západní hranice.

Tentokrát mu netleská. Prezident Petr Pavel (61) vzbuzuje u těch, kteří ho nemají rádi, velké emoce. Zatím tu nejsilnější po jeho nástupu do úřadu vzbudila slova v Terezíně, odkud byli Židé převáženi do koncentračních táborů smrti. I jeho volič a dosavadní obhájce Andor Šándor (65) si nemyslí, že se vystoupení Pavlovi povedlo.

Střední Evropa vyhlížela bezpečnostní konferenci v Mnichově s obavami, zda se nebude historie opakovat.

Podle čínského historika Wu Eniuana mohou americké laboratoře poblíž ruských hranic využívat japonské úspěchy ve výzkumu biologických zbraní.

Záležitost německých reparací a odškodnění Polska ze strany Německa zahrnuje řadu mimořádně zajímavých, málo známých i zcela neznámých faktů. A diskuse kolem této problematiky v těchto dnech opět ...

Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 bezpodmínečnou kapitulací Německa. Po americkém svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki pak kapitulovalo Japonsko 2. září 1945. Tehdy se jednalo o první, ne však poslední použití resp. hrozby použití jaderných zbraní. Na Postupimské konferenci v roce 1945 byla určena pro dočasné rozdělení Koreje 38. rovnoběžka. Ukázalo se, že zdaleka nešlo o dočasné rozdělení.

Skupina polských ekologů varuje před problémem, který představují tisíce tun nevybuchlé munice a především chemických zbraní z druhé světové války, jež se nacházejí na dně baltského moře. Tato smutná připomínka největšího konfliktu v dějinách se nachází na mnoha místech baltského moře.

Dno Baltského moře je zaneřáděno minami, bombami a sudy s chemickými zbraněmi z druhé světové války, které by mohly způsobit ekologickou katastrofu, jelikož časem zkorodují. Napsal to polský list Gazeta Wyborcza. Na různých místech Baltu podle něj může ležet 40 000 až 100 000 tun nechtěných připomínek světového konfliktu, přesné množství zbraní je však složité odhadnout. Stejně obtížné je podle něj přesně určit všechna místa, kde se nacházejí.

Dno Baltského moře je poseto minami, bombami a sudy s chemickými zbraněmi z druhé světové války, které by mohly způsobit ekologickou katastrofu, jelikož časem zkorodují. V úterý o tom informoval polský list Gazeta Wyborcza. Na různých místech Baltu podle něj může ležet čtyřicet až sto tisíc tun nechtěných připomínek války, přesné množství zbraní je však složité odhadnout. Stejně obtížné je podle něj i určení všech míst, kde se nachází.

Dno Baltského moře je zaneřáděno minami, bombami a sudy s chemickými zbraněmi z druhé světové války, které by mohly způsobit ekologickou katastrofu, protože časem zkorodují. Napsal to v úterý polský list Gazeta Wyborcza. Na různých místech Baltu podle něj může ležet 40 až 100 tisíc tun nechtěných připomínek světového konfliktu.

Postupimská konference rozdělila svět na Východ a Západ. Naplno přitom odhalovala již dříve patrné spory mezi válečnými Spojenci, kteří měli s poválečným Německem rozdílné plány.

Každý, kdo se jen trošku zajímá o dějiny, moc dobře ví, že Lenin se ve skutečnosti jmenoval Uljanov, Stalina ve škole vyvolávali jako Džugašviliho, nebo že říjnová revoluce byla z našeho pohledu vlastně tak trochu v listopadu. Může tedy někoho ještě překvapit, že Hrdina socialistické práce, komunistický vůdce, revolucionář a mimo jiné třeba také svého času ministr zahraničních věcí SSSR Vjačeslav Michajlovič Molotov se vlastně vůbec Molotov nejmenoval? Ke změně příjmení má každý svůj důvod, třeba i ten, že to svoje původní vyslovuje jen velmi těžko…

Poslední lidé, kteří přežili v srpnu 1945 jaderné výbuchy v Hirošimě nebo v Nagasaki, se u příležitosti 75. výročí zničení obou měst pokusili svými vzpomínkami připomenout lidstvu, jakou hrůzu může přinést použití jaderných zbraní. Jejich osobní svědectví přinesly například britský deník Guardian nebo americké časopisy People a Time.

Postupim je krásné město. A spojit návštěvu s trochou sportovní aktivity? Díky přesunům na kole můžete během jediného dne zhlédnout mnoho zajímavostí a typických prvků braniborského hlavního města. Přinášíme jednodenní i půldenní tip na výlet po okružní stezce.

Postupimská konference se konala v Postupimi v Německu od 17. července do 2. srpna 1945. Účastníky byly jako vítězné mocnosti Sovětský svaz, Spojené království a Spojené státy americké, zastoupené premiérem SSSR Josifem Stalinem, premiérem britské vlády Winstonem Churchillem a jeho nástupcem Clementem Attleem a prezidentem USA Harrym S. Trumanem.

Před 75 lety odeslala československá vláda světovým spojeneckým mocnostem memorandum, v němž se znovu zasadila o odsun dvou až dvou a čtvrt milionů Němců a asi 400 tisíc Maďarů z českého území. Odsun měl probíhat organizovaně, plánovaně a pod dohledem spojeneckých orgánů, na řadě míst se však situace zvrhla.